Pardubice - Po pěti měsících bude pro veřejnost opět otevřena Zelená brána. Dominanta Pardubic prošla totiž během této doby rozsáhlou rekonstrukcí, během které musela být především zajištěna statika objektu. Věž by teď potřebovala ještě revitalizovat plášť, avšak tento zásah je velmi nákladný a město na něj bez dotací zatím nemá dost peněz.

Zelená brána bude otevřena zájemcům poprvé v sobotu 7. září od 10 hodin dopoledne, kdy si budou moci vyšlápnout 154 schodů až na ochoz této dominanty. „Opravy se sice protáhly, protože se jako nutné ukázalo také opravit ochoz. Nyní však můžeme říct, že je Zelená brána pro návštěvníky na několik desítek let bezpečná,“ tvrdí primátorka Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

Výměna dlažby a odvodnění, zajištění statiky, částečné ošetření pláště poškozeného erozí a oprava ochozu nakonec vyšla na tři a půl milionu korun. V následujících letech bude 59 metrů vysoká věž potřebovat ještě jednu opravu. „Plášť Zelené brány je ve velmi špatném stavu, dochází k erozi kamenů. Během této rekonstrukce jsme ho částečně ošetřili, nejde ale o trvalé řešení. Do tří až pěti let musíme provést kompletní revitalizaci pláště. Na to však zatím nemáme peníze a dotace jsme nedostali,“ dodává primátorka. Odhad ceny této části rekonstrukce činí 10 milionů korun.

Pardubice - Stejně jako ostatní zdravotnická zařízení v České republice si neví rady s neuhrazenými poplatky za nejrůznější úkony i Krajská nemocnice v Pardubicích, které dosud dluží pacienti 5,5 milionu korun. Potvrdil to tiskový mluvčí nemocnice Dušan Korel.

Lidé podle něj nejsou schopni uhradit některá vyšetření, dále pobyty na protialkoholní záchytné stanici a v menší míře pak někdy nemají ani na zaplacení regulačního poplatku. Tyto dluhy tvoří prý z celkové částky nejmenší podíl, zatímco největší podíl mají nedobrovolné pobyty na záchytce. Jedna noc zde přitom vyjde na 3200 Kč a mnoho ubytovaných provinilců nemá takovou částku vůbec k dispozici. Proto je pardubická záchytka ze všech oddělení nejzadluženější. Z uvedených pěti a půl milionu tvoří dluhy záchytky 4,25 milionu Kč, přičemž jeden výtečník dluží podle Korela nemocnici dokonce už 200 tisíc.

Dalším milionem se na celkovém dluhu podílí neuhrazené regulační poplatky, zbytek pak tvoří zpravidla nevymahatelné dluhy za ošetření cizinců nebo nařízené odběry krve. Nemocnice není přitom při vymáhání dluhů příliš úspěšná. Lidé na její výzvy zpravidla nereagují a tak se daří vymoci jen malé procento z mnohamilionového dluhu. Soudit se o dlužné peníze nemocnice rovněž vzdala, protože to prý velmi často nevede ke kýženému efektu. Bude teď na novém představenstvu nemocnice, jak si bude chtět s narůstajícími dluhy poradit. Jednou z možností je například jako v minulosti jejich odprodej exekutorské firmě. Jen pro lepší představu - za uvedených 5,5 milionu by si krajská nemocnice mohla pořídit například pět nových anesteziologických přístrojů, které v Pardubicích pozvolna dosluhují a jsou už patnáct let staré.

Heřmanův Městec - Řady měst a obcí, které se rozhodly zakázat na svém území podomní prodej, rozšíří také Heřmanův Městec. Potvrdil to starosta města Aleš Jiroutek (ODS), podle kterého došla radnici s nejrůznějšími agenty a dealery trpělivost.

Schválení nové vyhlášky, kterou odsouhlasila heřmanoměstecká městská rada, uspíšily podle Jiroutka stížnosti místních důchodců, kteří vnímají podomní prodej velmi negativně. Míra trpělivosti však přetekla v momentě, kdy se pouliční prodejci začali odvolávat na to, že mají vše projednané s radnicí a že jim dokonce jejich činnost osobně povolil starosta Heřmanova Městce. "Vyhlášku jste teď schválili v radě, následně bude vyvěšena na úřední desce a do čtrnácti dnů nabude platnosti," uzavírá rezolutně Aleš Jiroutek.

Heřmanův Městec - Dnes začíná v parku Bažantnice tradiční Bartolomějská pouť, která patří spolu se Salvátorskou poutí v Chrudimi k největším v regionu. Podle heřmanoměsteckého starosty Aleše Jiroutka (ODS) sem dorazilo na pětapadesát pouťových atrakcí, které budou bavit návštěvníky nejen o víkendu, ale i o pondělním posvícení, na něž si bere většina místních dovolenou a nejde do práce.

Bartolomějskou pouť poctí tradičně i stovky návštěvníků z okolních měst a obcí. Zdejší radnice proto pro ně nechala připravit dvě velká odstavná parkoviště, a to v obou směrech do města - od Chrudimi i Čáslavi. "Prodáno je skoro 300 stánkových míst," dodává heřmanoměstecký starosta Jiroutek. Na pořádek v Bažantnici bude jako tradičně dohlížet po celou dobu konání pouti najatá bezpečnostní agentura.

Pardubice - Rekultivace a odbahnění Čičáku dostaly zelenou. Vedení města totiž vybralo společnost, která má za zhruba pět a půl milionu korun i s DPH vyčistit jezero uprostřed parku Na špici. Smlouva je teď před podpisem.

Odvoz bahna společnost má zajistit pomocí speciálních člunů po Labi. V rámci projektu má z Čičáku společnost odvést 4174 metrů krychlových bahna. „Je tam zhruba sedmdesáti centimetrová vrstva bahna, rekultivace je tedy nezbytná. Vyhneme se však zarostlé části Čičáku, protože je tam hnízdiště vzácných druhů ptactva,“ uvádí náměstek primátorky František Brendl (Pardubáci).

Práce mohou probíhat pouze v termínu od prvního září do 31. října. „Odbahnění musíme logicky stihnout již letos, abychom mohli následně revitalizovat i samotný park,“ dodává náměstek. Podobný zásad je v plánu i u Matičního jezera. „Letos na podzim bychom měli mít návrhy, jak odbahnění provést. Kromě ceny budeme při výběru vítěze brát v potaz také šetrnost zásahu k okolí Maťáku a další aspekty,“ doplňuje náměstek. „Samotné odbahnění by mělo být hotové do roku 2018,“ uzavírá náměstek.

Kočí - Na zdejší dřevěný unikátní kostel z období gotiky budou o víkendu vráceny dvě ručně vyšívané korouhve se svatým Václavem a dalšími zemskými patrony. Obě byly předtím nejspíš ukradeny nebo odstraněny na objednávku tehdejšího režimu, který uctívání kultu zemských patronů nepřál.

Korouhve totiž odsud zmizely v 50. letech minulého století, tedy v období nejtvrdších represí komunistického režimu vůči svým oponentům a církvím, kdy skončily v komunistických lágrech stovky duchovních a kněží. Mnozí z nich se přitom už nikdy z vězení nevrátili. Naštěstí jsou tyto doby dávno pryč a korouhve se tak mohou zase konečně vrátit na kostelní věž, a to u příležitosti sobotních oslav 750 let od založení obce Kočí.

Nasavrky - Sdružení Boii stavící archeoskanzen v blízkosti Nasavrk dostalo třetí a poslední šanci uvést své projekty do pořádku a pokračovat v budování vesničky. Pokud se mu ani dotřetice nepodaří naplnit všechny podmínky k získávání grantů a dotací, skončí celý projekt fiaskem.

O problémech, které provázejí tento celoevropsky jedinečný projekt, jsme vás v Chrudimských novinách už informovali. Jako jediní jsme přinesli nezkreslené informace o zmanipulovaných „losovačkách“, které mohly být doslova posledním hřebíkem do rakve výstavbě keltské vesničky.

V posledních dnech však mají Boiové důvod k radosti. Regionální rada ROP Severovýchod totiž rozhodla, že dostanou poslední příležitost dokázat životaschopnost svého nápadu. Radní totiž rozdělují dotace, které nadšenci k výstavbě nutně potřebují i přesto, že část prací si dělají sami.

Pokud vše půjde podle předpokladů, stavba bude pokračovat už letos v říjnu. Poslední úder kladiva by měl v budoucím skanzenu zaznít až za dva roky. To už by měly stát všechny polozemnice, kterých tu bude šestatřicet. Celkem chce sdružení proinvestovat 18 milionů korun.  

Seč - Parazit, který byl před několika desítkami let importován do našich vod z Asie, zdecimoval stavy úhoře říčního v Sečské přehradě. Jde o krevnatku úhoří, která napadá plynový měchýř těchto hadovitých ryb. Potvrdil to technik pobočky České rybářského svazu v Hradci Králové Jan Pohl.

Podle něj se na masovém úhynu stovek úhořů v Seči podepsal také nízký obsah kyslíku ve vodě, způsobený poklesem tlaku vzduchu. Vadí jim tedy současné změny klimatu. Je proto nyní nutné takřka každý den uhynulé ryby z vody vyndávat. Na této činnosti se teď společně podílejí sečští a chrudimští rybáři, kteří odsud úhoře odvážejí hromadně v pytlích k likvidaci. Škody zatím nelze vyčíslit, protože práce na odstraňování uhynulých ryb stále pokračují.

Úhoř říční je přitom ohroženým druhem a od roku 2008 figuruje na Červeném seznamu chráněných živočichů IUCN ve skupině kriticky ohrožený, v Česku je pak zařazen do skupiny téměř ohrožených, protože se ho zde daří poměrně dobře i přes nemalé náklady uměle rozmnožovat a nasazovat do zdejších vod.

A jak se vlastně krevnatka úhoří dostala do Sečské přehrady? Tento parazit je původem z východní Asie a parazituje na plynových měchýřích úhořů, které perforuje. Člověku prý není nebezpečný. Do Evropy se pravděpodobně dostal asi před třiceti lety spolu s planktonem, který se uchytil na trajektech spojujících Asii s jinými kontinenty.

Pardubice - Červnové referendum, které mělo dát odpověď na otázku, jaký mají pardubičtí občané vztah k městským obvodům, přišlo město zhruba na 1,2 milionu korun. Téměř tři čtvrtiny těchto prostředků padly přitom na zajištění více než 90 hlasovacích místností, včetně odměn pro členy okrskových, místních a jedné městské komise.

Na zhruba 26 tisíc korun přišel tisk hlasovacích lístků a pořízení obálek, téměř 149.000 korun investoval magistrát do reklamy, která měla voliče na konání referenda upozornit. „Vzhledem k nízkému počtu lidí, kteří přišli hlasovat (20,9 procenta oprávněných voličů), nejsou výsledky referenda platné ani závazné. Nicméně pro každého z politiků by i tak měly být cennou informací nejen o tom, jak lidé vnímají dělení města, ale komunální politiku vůbec,“ říká primátorka města Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

Zajímavým zdrojem informací je však podle ní i samotné vyúčtování nákladů referenda, z nichž podstatná část jde na vrub finančního ocenění lidí, kteří se na organizaci a průběhu voleb podíleli. „Podívám-li se na vyúčtování jednotlivých obvodů, vyjdou mi velmi rozdílné náklady na zajištění chodu hlasovacích okrsků. Zatímco v Hostovicích přišel město jeden okrsek na 6430 Kč, v největších obvodech to bylo přes osm tisíc korun a ve čtvrtém městském obvodě dokonce 15 414 Kč. Nevím, a budu se ptát, proč některé obvody dokáží i v tomto případě fungovat podstatně levněji, než jiné,“ konstatuje primátorka.

Konečný účet za červnové referendum byl uzavřen teprve v minulých dnech, neboť kompletní podklady k vyúčtování získal magistrát od městských obvodů až koncem července. „Výsledná částka je sice o něco vyšší, než byly naše původní předpoklady, ale jsem si jista, alespoň za magistrát, že k plýtvání prostředky nedocházelo,“ uzavírá Štěpánka Fraňková.

Náklady na uspořádání referenda za celé město v číslech:

Tisk hlasovacích lístků 11 707 Kč
Úřední obálky 14 732 Kč
Stravenky pro členy všech komisí 49 200 Kč
Odměny členům městské komise 4800 Kč
Náklady městských obvodů (vč. hlasovacích) 810 187 Kč 

Hrochův Týnec - Příliv desítek romských rodin do zdejších nově vytvořených ubytoven zvýšil v několika posledních měsících frekvenci policejních výjezdů do Hrochova Týnce. Vedení města proto nezbylo, než na nátlak místních obyvatel začít vyjednávat s republikovou policií o zřízení stálé policejní služebny v katastru obce. Zdejší lidé mají totiž ze stále početnějších Romů strach.

Romskou menšinu začali před časem lákat do Hrochova Týnce realitní kanceláře a někteří podnikatelé, kteří zde levně nakoupili několik prázdných nemovitostí, jež vzápětí nechali proměnit za použití minimálních nákladů na ubytovny pro sociálně slabé rodiny. A právě tento podnikatelský záměr znamenal pro Hrochův Týnec doslova exodus romských obyvatel, které sem levný nájem přilákal snad ze všech koutů republiky.

Konflikty jsou už takřka každý den
"Budu si muset pořídit velkého psa, aby ohlídal můj pozemek," říká pracovník stavební firmy Elpo Hrochův Týnec, který si nepřeje být jmenován. "Začíná tu být totiž nebezpečno. Zatímco dříve byl v Hrochově Týnci konflikt s Romy tak jednou do měsíce, tak teď už je to skoro každý den. Navíc dříve na vše stačila jedna policejní hlídka, dnes už sem jezdí hned dvě nebo tři policejní auta najednou," líčí stavební dělník současnou výbušnou situaci ve svém bydlišti.

Podle místních je tento stav dál neudržitelný a nevěří, že se zřízením policejní služebny výrazně sníží v Hrochově Týnci pouliční kriminalita, kterou přičítají právě nově přistěhovaným Romům. Mnozí z nich jsou totiž bez práce a jedinou obživu pro ně představují v lepším případě sociální dávky, v tom horším krádeže při potulkách obcí. Na pořadu dne jsou i jejich časté výtržnosti v ulicích Hrochova Týnce, takže je prý o strach vyjít si večer ven, anebo zajít do hospody. I když místní lidé ve snížení trestné činnosti příliš nevěří, stálá přítomnost policistů ve městě podle nich Romy alespoň zastraší a nebudou si prý tolik vůči starousedlíkům dovolovat jako doposud.

Ve městě začínají klesat ceny nemovitostí
Situace nyní už dospěla tak daleko, že byl hrochovotýnecký starosta Miloslav Besperát přinucen pozvat na jednání zdejšího zastupitelstva ředitele chrudimského územního odboru Policie ČR Jana Švadlenku, aby s ním bylo jednáno o současném vývoji kriminality v Hrochově Týnci ve spojitosti s novými ubytovnami a možnosti zřídit zde stálou služebnu republikové policie. Zdejší radnice má už dokonce pro tyto účely připravené volné prostory. Krajské ředitelství Policie ČR v Pardubicích přitom už avizovalo, že se jednáním o nové služebně v Hrochově Týnci rozhodně bránit nebude, protože považuje zdejší lokalitu za vysoce rizikovou. Také s financováním služebny prý problémy nebudou.

"Jsem rád, že jsem se odsud odstěhoval. Bylo to doslova za minut dvanáct," pokyvuje nový obyvatel Chrudimě Libor B., který se do Chrudimi před pár měsíci přistěhoval právě z Hrochova Týnce. "Kdybychom s prodejem domu ještě nějaký čas otáleli, klesla by jistě jeho cena v souvislosti s nynějšími nepokoji v Hrochově Týnci minimálně o 200 až 250 tisíc korun," dodává vzápětí. A jistě není sám, komu vadí, že přítomnost početných romských rodin snižuje ceny hrochovotýneckých nemovitostí. Už kvůli tomu nemohou místní lidé přijít na jméno podnikatelům, kteří si udělali z ubytoven výnosný byznys a jim samotným tak připravili nejednu bezesnou noc.