Seč - Přestože návštěvníci Sečské přehrady poukazovali v posledních dnech na zhoršenou kvalitu vody v přehradní nádrži, chrudimští hygienici přišli teď se zcela odlišným zjištěním. Podle nich je průhledost vody v přehradě přes jeden metr, její teplota dosahuje 25 °Celsia a výskyt sinic je zde prý minimální.

Uvedl to vedoucí chrudimské hygienické stanice Jaroslav Říha, podle kterého nebyla voda v Seči v polovině letních prázdnin tak dlouho kvalitní jako nyní. Jak dodává, sinice podle všeho odsud letos vytlačily řasy, kterým se v současných přírodních podmínkách mimořádně daří, protože mají z čeho žít a je takřka neustále slunečné počasí. Ostatní odborníci mají však pro letošní nepřítomnost sinic v Sečské přehradě prostší vysvětlení, a tím jsou červnové záplavy, které donutily všechny správce přehradních nádrží vytvořit podmínky pro daleko větší průtok vody, než bylo obvyklé v minulých letech. Tím, že zde voda jen "nestála", ale došlo k její velké obměně, neměly prý jedovaté sinice šanci se tu letos rozmnožit.

Sobětuchy - Chrudimská městská přestupková komise rozšíří svoji působnost a bude úřadovat i v sousedních Sobětuchách. Uvedl to starosta Chrudimi Petr Řezníček (SNK-ED), podle kterého se tak bude dít na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy mezi představiteli města a obce.

Přestupkovou komisi v Sobětuchách vedl přitom dlouhodobě právník, bývalý starosta Stolan a předtím šéf chrudimských vyšetřovatelů republikové policie Bohuslav Přibyl, avšak s ohledem na svůj vysoký věk se tohoto úřadu už vzdal. Obci proto nezbylo, než se poohlédnout jinde, a volba tak padla na Městskou přestupkovou komisi v Chrudimi.

Ta teď začne v Sobětuchách projednávat veškeré přestupky spáchané v katastru této obce, protože sama disponuje několika kvalifikovanými právníky, kteří jsou schopni posoudit spáchané přestupky, kterými se nechce republiková či městská policie zabývat, a případně rozhodnout o trestu.

Pardubice - Město přijde běžná údržba školních budov ročně asi na deset milionů korun, přičemž letos během prázdnin vynaloží na údržbu a nutné opravy svých škol a školek dalších téměř 12 milionů. Více než 30 milionů korun pak spolkne Základní škola Závodu míru, kde se k plánovanému zateplení přidalo i nutné odstranění azbestu schovaného v plášti školy.

Na osm základních a mateřských škol letos čekaly drobnější opravy. Většina z nich se stihne do konce prázdnin, některé se však protáhnou až do září. Na chod škol a školek to však nebude mít žádný vliv. Nejvýznamnějším projektem je výměna oken a dveří a oprava podlah v MŠ Gebauerova. Celkové investice se vyšplhají zhruba na 3,5 milionu korun.

„Největší školskou investicí letos je zateplení základní školy Závodu míru. Původní záměr byl zvýšení energetické úspornosti. Práce však zkomplikoval nález azbestu ve skryté konstrukci pláště. Ten je třeba neprodleně odstranit,“ říká primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

Samotné zateplení školy nakonec vyjde na 22 milionů korun. „Projekt je spolufinancován z evropských i státních fondů. Přesnou výši dotace ještě nevíme, jedná se však až o 90 % uznatelných nákladů,“ doplňuje primátorka. Dalších 8,7 milionu korun pohltí odstranění azbestu.

Statutární město Pardubice je zřizovatelem 17 základních a 31 mateřských škol a dvou domů dětí a mládeže. Od roku 2008 do roku 2012 se mu podařilo získat dotace z prostředků EU na zateplení osmi základních a 12 mateřských škol. Celkové investice dosáhly téměř 414 milionů korun. Zhruba 203 miliony město získalo z dotací EU a Státního fondu životního prostředí, zbývajících více než 210 milionů korun pak investovalo z vlastního rozpočtu.

Pardubice - Během několika málo dnů vyrazí strážníci do ulic krajského města s novým vzhledem svých aut. Dosavadní provedení uniforem strážníkům zůstane, avšak polepy služebních aut doznají změn.

Podle vyjádření mluvčího pardubické radnice Šimona Hradního odpovídá změna novému grafickému manuálu města, který veřejnosti magistrát představí v září. "Publikujeme tuto zprávu, aby lidé nebyli zmateni, co to po Pardubicích jezdí za auta. Pár týdnů se ještě budou setkávat s oběma verzemi," uvádí Šimon Hradní. S úpravou aut, respektive s novou vizáží polepů, se začalo už tento týden.

První auto v renovovaném kabátě vyjelo do ulic města už ve středu. Zbývajících osm aut bude mít zcela nový vzhled do konce měsíce srpna. Ředitel Městské policie Pardubice Rostislav Hübl, který se úřadu ujal před několika málo týdny, poznamenal, že přeměna pardubické městské policie tímto nekončí. Dojde i k inovaci služebny v Pernerově ulici. Změna se podle Hübla dotkne i tiskopisů městské policie. Nezapomněl však připomenout, že v první řadě budou upotřebeny všechny ty stávající.

Konopáč/Seč/Mělice - Kvalita vody v přírodních koupalištích se v posledních dnech výrazně zhoršila. Vyplývá to ze zprávy chrudimské pobočky krajské hygienické stanice. Největší množství sinic se teď podle ní vyskytuje v Konopáči u Heřmanova Městce a také na oblíbeném písníku v Mělicích u Přelouče.

Zda je vhodná ke koupání také voda v Sečské přehradě, bude známo až v tomto týdnu po provedených testech. Už nyní je zde ale patrné pouhým pohledem na hladinu přehrady, že je voda plná sinic a dalších nečistot. "Pokud se lidem voda nezdá, ať do ní raději nechodí," nabádá chrudimská hygienička Jana Seideglancová.

Jak dodává, vizuální zhodnocení vody je důležité a může tak mnohé ochránit od případných zdravotních potíží, zejména děti, těhotné ženy nebo alergiky. Seideglancová rovněž radí se po každém koupání v zelené nebo jinak zakalené vodě řádně osprchovat.

Slatiňany - Pondělní vichřice zdevastovala zdejší zámecký park a okolní lesy. Zničila tu i několik zaparkovaných vozidel a okna objektu. Vstup do zámeckého parku je proto nyní omezen, protože zde hrozí pád některých nestabilních stromů a ulámaných větví.

Kastelán slatiňanského zámku Jaroslav Bušta odhaduje nyní úklidové práce v parku na několik týdnů, než bude vše uvedeno do relativního pořádku. Současně také varuje veřejnost před vstupem do zámeckého parku, kde podle něj hrozí velké riziko úrazů. Jak dodává, k zemi bude muset být poraženo zhruba deset nejponičenějších stromů, ostatní projdou ořezem zkušeného arboristy. Záležet však bude na jeho vyhodnocení situace. Nejrizikovější místa jsou pak obehnána červenou páskou a pohybovat se zde lze pouze po cestách.

Daleko větší znehodnocení však utrpěly lesy v majetku města. Podle starosty Slatiňan Ivana Jeníka (SNK-ED) došlo k polomům v objemu asi sto kubíků dřeva, což představuje plánovanou těžbu zhruba na rok a půl. Jak starosta dodává, poničena zůstala po vichřici také kabeláž městského rozhlasu, který je tak v některých částech Slatiňan nefunkční, poškozeno je i veřejné osvětlení ve městě. Nejvíce práce prý bylo ještě během pondělního večera s odstraněním rozlomené vrby, která zatarasila příchod k nádraží.

Pardubice - Služby města Pardubic přichází s novinkou - odteď je u nich možné objednávat smuteční obřady on-line po internetu. Prostřednictvím internetového formuláře lze nyní objednat nejen konkrétní druh smutečního rozloučení, ale třeba i typ rakve, květinovou výzdobu či dokonce druh hudební produkce.

Zavedení této služby oznámila tisková mluvčí Služeb města Světlana Pozníková. Podle ní umožní tato novinka pozůstalým ulehčit jejich náročnou životní situaci a objednat si v prostředí vlastního domova kompletní smuteční obřad, aniž by se museli vypravvit do pohřební služby. "Tuto možnost jistě uvítají například lidé, kteří nežijí v blízkém okolí Pardubic, ale mají zájem uskutečnit smuteční obřad v místě bydliště zesnulého,“ míní tisková mluvčí.

Jak dodává, Pardubické krematorium je zatím první v Pardubickém kraji, které tuto možnost pozůstalým nabízí. „Myšlence vytvoření e-pohřbu předcházela pozitivní zkušenost pohřební služby s elektronickým objednáním konkrétního data a času ke sjednání smutečního obřadu pozůstalých,“ uzavírá Světlana Pozníková. 

Seč/Konopáč/Mělice - Většina přírodních koupališť na Chrudimsku a Pardubicku je i přes úmorná vedra stále vhodná ke koupání. Například v Sečské přehradě je voda natolik čistá, že se tu mohou nyní koupat bez obav malé děti nebo alergici, což zde v minulých letech nebývalo zvykem. Potvrzují to krajští hygienici.

"Po posledním odběru je kvalita zdejší vody opět vhodná ke koupání bez jakéhokoliv omezení," říká Jana Seidenglancová z chrudimské hygieny. Zvýšené hodnoty řas a sinic nevykazuje v současnosti ani rybník v Autokempu Konopáč u Heřmanova Městce, který funguje jako koupaliště pro obyvatele z přilehlého okolí a ubytované rekreanty. Také oblíbený písník v Mělicích na Pardubicku má teď ideální podmínky ke koupání a podle hygieniků vydrží kvalita zdejší vody ještě několik příštích dnů. 

Rabštejnská Lhota - Pro mnohé jistě překvapivá zpráva - že se Lesy ČR chystají prodat zdejší zříceninu hrádku Rabštejnek za pouhých sedmdesát tisíc korun, je skutečností. Zájemce získá za tuto symbolickou cenu nejen zbytky hrádku, ale i necelých tři sta metrů čtverečních okolního pozemku. Věc má však háček - hrádek je totiž nemovitou kulturní památkou, což může novému majiteli připravit řadu perných chvilek s jeho povinnou údržbou.

Jaká je vlastně historie hrádku Rabštejnek? Původně se snad jmenoval „Rabenstein“ - havranní kámen. Bylo to snad proto, že se vypínal na maličkém ostrohu nad okolní zalesněnou krajinu. August Sedláček píše, že právě místo, kde vznikl ve 14. století hrádek, bylo odedávna vymýceno. Důvod byl prostý a snadno na něj přijde každý, kdo se od místní části Rabštejnské Lhoty rozhlédne do krajiny. Les totiž bránil výhledu a případné nepřátelské armádě mohl poskytnout kýžené útočiště.

[[img:chrn_fullwidth:4721:Tak to prý kdysi vypadalo na Rabštejnku.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Samotný Rabštejnek je nepřímo doložen poprvé v roce 1390, kdy se připomíná jeho majitel Matyáš z Rabštejna. První přímý doklad o hradu pak pochází z roku 1405, kdy po smrti Jana z Orle připadl jako odúmrť českému králi Václavovi IV. Odúmrť znamená, že nebohý Jan neměl žádného mužského dědice, takže veškerý jeho majetek připadl podle tehdejší platné legislativy panovníkovi.

[[img:chrn_fullwidth:4726:Rabštejnek dnes už jen charakterizují zbytky zdiva.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hrádek byl postaven na skalnatém ostrohu, který na severní a západní straně strmě spadal do údolí bezejmenného potoka a jen na jihovýchodě byl v úrovni roviny, na níž dnes stojí vesnice Rabštejn. Vlastní hrad se skládal z věže čtvercového půdorysu o straně devět metrů, která stála na nejvyšším místě hradního skaliska, a paláce západně od věže, který měl půdorys nepravidelného čtyřúhelníku.

[[img:chrn_fullwidth:4725:Bezejmenný potok.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obě stavby hradu byly spojeny hradbami uzavírajícími nevelké nádvoří. V hradbě na jižní straně byla branka - jediný přístup do hradu z předhradí. Severní hradba vlastního hradu pak byla zesílena okrouhlou baštou. Každý hrad musel mít hospodářský dvůr, který zásoboval pána jídlem a staral se mu o koně. Protože prostory hrádku byly více než skromné, dvorec musel stát zcela mimo ostroh. Právě z tohoto „předhradí“ vznikla dnešní ves „Rabštejn“.

[[img:chrn_fullwidth:4728:Vstupní portálek drží momentálně jen silou vůle.  Foto: Chrudimské noviny.]]

Za staletí své existence vystřídal hrádek mnoho majitelů a jeden čas patřil dokonce i městu Chrudim. Tomu byl však s ostatními statky v roce 1547 za účast v protihabsburském odboji zkonfiskován císařem. Jeden z posledních majitelů, Bohuslav Mazanec z Frymburka, odlehlý a nepohodlný Rabštejnek opustil a jako své sídlo si zvolil tvrz v bližších Slatiňanech. Ležely totiž jen kousek od takzvané „císařské cesty“. Hrad potom zpustl a jako pustý se připomíná již v roce 1585. Poté už se dostal do rukou slatiňanských Auerspergů, kteří se mu pokusili vdechnout dávno ztracenou podobu. Udělali to však způsobem prazvláštním.

[[img:chrn_fullwidth:4729:Kulturní památka nebo ostuda?  Foto: Chrudimské noviny]]

V druhé polovině 19. století totiž dal velký místní mecenáš kníže František Josef Auersperk v duchu romantických představ o středověkém hradě upravit zbytky hradního paláce. Nově se tehdy vybudovala východní strana paláce obrácená do nádvoří. V interiéru byly zřízeny dvě místnosti - maličká komůrka a prostorný sál zařízený dřevěným vyřezávaným nábytkem. Dnes už je tento stav jen těžko uvěřitelným závanem dávných dob, kdy šlechta byla schopná uvažovat v souvislostech delších, než je jedno volební období našich současných politiků a vládců naší země.

[[img:chrn_fullwidth:4730:Podaří se zříceninu alespoň zakonzervovat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Vnitřní úpravy paláce však nenavazovaly na jeho původní členění. Důvodem k úpravám byla blízkost obory, která v této době sahala prakticky až ke slatiňanskému zámku. Její dnešní stav je už jen torzo. Rozsah obory se dá snadno poznat podle složení dřevin v blízkých lesích. Právě listnáče kombinované s jehličnany byly pro Auerspergovy lesy typické. Při svých výpravách za zvěří si kníže Auersperg chtěl občas také odpočinout a Rabštejnek mu posloužil jako miniaturní lovecký zámeček. A právě k oboře se váže i pověst o potrestaném pytlákovi, který se jednou za temné noci vypravil pytlačit.

[[img:chrn_halfwidth:4724:Pytláka vyděsil duch hradního pána.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Flintu schovanou pod kabátem spolkl les jako medvěd polyká maliny. Měl samozřejmě nahnáno, protože les v noci se z přívětivého, zeleného šera mění na údolí hrůzy, v němž se stromy natahují svými pařáty a podivné zvuky vydává „štěkající“ srnec. Přesto byl hlad silnější, takže mladík postupoval hlubokou houštinou stále dál, připravený odejmout život lani, nebo snad kolouchovi. Plány mu však překazilo tajemné zjevení. Snad duch, možná zjitřená představivost ho s děsem vyhnala z Auerspergovy obory. Podle místních však skutečně viděl ducha bývalého majitele Rabštejnku, který tolik miloval divoký lov ve svých lesích a nelibě nesl přítomnost vetřelce.

[[img:chrn_fullwidth:4723:Vezme si stavbu zpět příroda?  Foto: Chrudimské noviny]]

Maličký kousek skály, břeh dávného druhohorního moře, zřícenina hrádku - to vše je nyní k mání tomu, komu učarovaly staré časy a místa, jimiž kráčely dějiny. Nebyly to dějiny nijak významné. Šlo jen o nepatrné střípky, které však nakonec zapadly do celkové skládačky českých dějin. Kníže z Auerspergu dokázal později tuto zdánlivou ruinu znovu zužitkovat a zkrášlit. Najde se jeho nástupce i dnes, nebo snad budeme muset čekat, až mráz roztrhá poslední zbytky zdiva malého, zanedbaného a zdánlivě bezvýznamného hrádku Rabštejn?

Rabštejnská Lhota - Manželé Procházkovi, kteří se rozhodli zrekonstruovat zdejší starou, zanedbanou hájenku a proměnit ji ve stylovou restauraci, nemají ani po třech letech dřiny jednoduchý život. Prvotní souhlas starosty obce s využíváním příjezdové komunikace se před měsícem změnil na nesouhlas.

Silnice začíná dopravní značkou „Zákaz vjezdu všech motorových vozidel“, která je doplněna tabulkou „Dopravní obsluze vjezd povolen“ Jedná se přitom o jedinou přístupovou cestu k restauraci. Původně totiž vydal starosta obce Vladimír Pecina (SNK) souhlasné stanovisko s využíváním příjezdové komunikace pro „účely provozu restaurace a penzionu“ který manželé Laďka a Martin Procházkovi opravili a v současnosti i provozují. Před měsícem se ale situace náhle změnila.

Překvapivý názorový obrat starosty Peciny
Letos v červnu se totiž sešli zdejší zastupitelé a hlasovali, mimo jiné, také o doplnění zákazové značky o již zmíněnou tabulku týkající se dopravní obsluhy a hostů restaurace Hájenka. Bohužel, obecní zastupitelstvo se většinou svých hlasů rozhodlo v neprospěch manželů Procházkových s tím, že se žádná změna v dopravním značení dělat nebude a značka zůstane tak, jak je nyní. Proti umístění dodatkové tabulky nakonec překvapivě hlasoval i samotný starosta Vladimír Pecina, přestože původně slíbil investorům Na Hájence naprosto něco jiného.

„Pokud bychom dopředu věděli, že se zastupitelé rozhodnou nedodržet to, co nám bylo starostou slíbeno, určitě dům nekupujeme a neopravujeme. Jak může fungovat hospoda a penzion bez silnice, po níž přijíždějí hosté? Rozhodně jsem nebudovala parkoviště za půl milionu korun proto, aby hosté nakonec využívali to v obci, které je kilometr daleko," nechápe pohnutky zastupitelstva Laďka Procházková. Rabštejnská Lhota totiž manželům pronajala pozemek, na němž později vzniklo parkoviště. K čemu je ale parkoviště, když se na něj legálně nesmí žádné auto dostat? 

[[img:chrn_fullwidth:4712:Takhle původně vypadala hájenka v Rabštejnské Lhotě, než ji manželé Procházkovi zvelebili.  Foto: Laďka Procházková]]

Zdejší značení má v srpnu posoudit odbor dopravy MěÚ Chrudim
Cesta je navíc už několik let neudržovaná, protože se o ni obec nijak nestará. "Kdyby zde ale nechala vysekat přerostlé traviny a křoví minimálně dva metry kolem celé příjezdové cesty, neměla by tu auta s vyhýbáním žádný problém,“ konstatuje spolumajitelka restaurace s penzionem. Té nakonec nezbylo, než se obrátit na odborníky, když nelze s obcí nalézt společnou řeč. "Obrátila jsem se na odbor dopravy města Chrudim a zajistila zde místní šetření, které se bude konat začátkem srpna. Doufám, že úředníci posoudí mnohem kompetentněji, která značka sem patří a která nikoli," popisuje nejbližší vývoj událostí Laďka Procházková.

[[img:chrn_fullwidth:4598:"Posádka" restaurace Na Hájence.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nekalý konkurenční boj a šikana?
„Investovali jsme tu více než deset milionů korun a rozhodnutí zastupitelů nás jednoznačně poškozuje v našich právech, znemožňuje totiž naše podnikání,“ zlobí se spolumajitelka restaurace a poukazuje zároveň na podezřele zvýšenou aktivitu republikové policie u zmíněné dopravní značky, která je z pohledu dopravní bezpečnosti na Chrudimsku takřka bezvýznamná. „Stává se zde totiž často, že u značky stojí policisté a kontrolují přijíždějící auta. Tomu už se opravdu nedá říkat jinak než šikana. Nechápu to,“ krčí rameny Procházková. K nepochopení je toho podle ní více. Například, proč Policie ČR nebo místní lesní správce nemají s využíváním komunikace hosty restaurace žádný problém, zatímco zastupitelé obce ano? Je snad za vším nekalý konkurenční boj? Bojí se snad zdravé konkurence provozovatel zdejšího Hostince U Drobílků?

Práce pro veřejného ochránce práv - ombudsmana
Situace došla už tak daleko, že se Laďka Procházková rozhodla obrátit i na veřejného ochránce práv - ombudsmana. „Předmětem našeho podání je odstranění škodlivých následků omezujících výkon našich vlastnických práv, včetně odvrácení škody, které vyplývají z rozhodnutí zastupitelstva obce Rabštejnská Lhota,“ cituje Procházková z dokumentu, který manželé zaslali na adresu ombudsmana do Brna. Kdy se však bude veřejný ochránce práv dokumenty zabývat, není zatím zřejmé.

[[img:chrn_fullwidth:4601:Takto vypadá Hájenka v Rabštejnské Lhotě dnes.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak se ale na kauzu dívá sám starosta obce Vladimír Pecina? „Zmiňovaná značka je tam od roku 2005. V rámci stavebního řízení jsme vyšli manželům Procházkovým vstříc a povolili jsme vjezd k uvedené nemovitosti s tím, že ani v budoucnu nemáme problém s využíváním komunikace k zajištění provozu budoucí restaurace. Přesně podle dikce uvedené značky,“ vysvětluje Pecina.  

Zákaz vyžadují, ale sami ho nedodržují
Je tedy pravdou, že za odmítavým postojem zastupitelů stojí nátlak některé z místních zájmových skupin? „Nic proti restauraci samozřejmě nemáme. Naopak, jsme rádi, že tu funguje a z vlastní zkušenosti mohu říci, že jídlo, pití, obsluha i prostředí je na úrovni. Mezi hosty je často vidět i řada obyvatel Rabštejnské Lhoty,“ vyvrací Pecina tuto námitku. Samotní zastupitelé obce však, podle Laďky Procházkové, dojíždějí ve velké většině k restauraci auty. Jako by snad zákony a vyhlášky platily jen pro někoho.

[[img:chrn_fullwidth:4599:Parkoviště je v provozu, jak se na něj ale dostat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Před spornou zákazovou značkou je přitom v Rabštejnské Lhotě parkoviště pro zhruba 30 aut. "Většina lidí ji respektuje a v pohodě si necelý kilometr do restaurace dojde. Invalidé ji však dodržovat nemusí a mají umožněn příjezd až k restauraci,“ namítá starosta. „U této značky začíná totiž klidová zóna, protože je to jeden ze vstupů do rekreačních lesů Podhůra. Komunikace k hájence není navíc zrovna široká a také je zde zvýšený provoz chodců a cyklistů. Při setkání s jedoucími auty musí pak chodci mimo vozovku, o cyklistech nemluvě. Dvě protijedoucí auta musí svoje setkání vyřešit tak, že jedno z nich musí couvat. Jde vlastně o jeden úzký jízdní pruh bez možnosti vyhnutí,“ poukazuje na možná úskalí provozu na zdejší příjezdové komunikaci starosta Pecina.

Na větší akce autem do Hájenky jen s "bumážkou" obce
Jiného názoru než starosta Rabštejnské Lhoty je však republiková policie. Z vyjádření dopravních policistů, které má redakce Chrudimských novin k dispozici, totiž plyne, že se silnice dá k běžnému provozu bez problémů používat. Navíc se podle Policie ČR nejedná o cyklostezku, ale o účelovou komunikaci. „Dnes je restaurace rájem cyklistů. Navíc, pokud bude na Hájence svatba nebo jiná velká oslava, není problém vystavit pro účastníky takové akce jednorázové povolení k vjezdu,“ mírní obavy Pecina.

[[img:chrn_fullwidth:4603:Zvítězí nakonec zdravý rozum?  Foto: Chrudimské noviny]]

"Rozhodují závistiví lidé, kteří mají blízko ke korupci," míní majitelka
„Je tragédie absolvovat znovu martirium různého vyjadřování a místního šetření, když to samé jsem kvůli cestě absolvovala už před třemi lety, kdy jsme jednali o stavebním povolení. Proč tedy řešit věci už jednou vyřešené a uzavřené? Protože politiku u nás dělají lidé, kteří závidí a často nemají daleko ke korupci. Obracím se proto i na protikorupční orgány. Jsem sice už ze všeho unavená, ale svých práv se nevzdám,“ uzavírá rozhodně spolumajitelka restaurace a budoucího penzionu Laďka Procházková.