Chrudim – Věčné téma: horkovod ve vlastnictví elektrárny Opatovice, která již v minulosti získala dotaci na jeho zakopání, a město Chrudim, které opakovaně slibuje, kdy už bude horkovod zakopán, a rok co rok to vypadá, že už se to konečně stane, ale mezitím se stále nic neděje. Za letošní nezakopání horkovodu prý může koronavirus.

Naposled bylo v plánu, že horkovod skončí pod zemí v létě 2020. Tiskový mluvčí města Aleš Prokopec vysvětlil, co že tentokrát za nezakopání horkovodu může: „V loňském roce bohužel přípravy akce zakopání horkovodu včetně dalších nutných úprav souvisejícího prostranství narušila opatření proti šíření koronavirové nákazy.“

[[img:chrn_fullwidth:17062:]] 

Která opatření přesně za narušení příprav mohou, si můžeme jen domýšlet: „Kvůli čerpání dotace musela elektrárna Opatovice ve spolupráci s městem celou akci zvládnout v rámci jednoho kalendářního roku, harmonogram přípravy i realizace samotné byl tedy velice napjatý a zmíněná opatření jej zásadně narušila.“

Stejně tomu prý bude i v letošním roce, a proto se zakopání horkovodu přesouvá: „Realizaci projektu tedy předpokládáme v příštím roce,“ tedy 2022. Někteří obyvatelé už si třeba ani neumí Chrudim bez obnaženého horkovodu představit, tak nějak už sem patří a každý si na něj asi zvykl. Možná by město mohlo horkovod zapracovat do vizuálního stylu města a mohl by se stát i součástí nového loga. Je otázkou, co vyjde levněji.

Chrudim – Bezpečné snímkování a maximální komfort pro pacienty i zdravotnický personál. Tak by se daly jednoduše shrnout výhody nového skiagrafického přístroje Ysio Max, který byl v posledních dnech uveden do provozu na radiodiagnostickém oddělení chrudimské nemocnice.

Pořízení nového, vysoce výkonného zobrazovacího zařízení znamená pro oddělení další posun a vylepšení přímé digitální radiografie. Zařízení disponuje třemi detektory záření, které umožňují vytvořit velmi kvalitní digitální rentgenový obraz. Kromě dvou pevných plochých detektorů záření je součástí přístroje i detektor přenosný, který umožňuje snímkování pacientů s omezenou schopností pohybu mimo vyšetřovací stůl. „Zdroj záření, tzv. rentgenka, je umístěn na stropním závěsu, který je možné posouvat ve všech směrech, včetně rotací. Díky tomu můžeme provádět snímky ze všech úhlů a pozic, aniž bychom museli s pacientem složitě manipulovat. Přístroj také disponuje dálkovým ovládáním s možností volby autopozic, tedy nastavení do předem určených poloh snímkovacího nářadí,“ vysvětluje vedoucí radiologický asistent Ladislav Netolický.

Komfortnější a bezpečnější

I pro personál bude práce s novým rentgenem komfortnější a rychlejší. „Pro jednotlivé vyšetřovací protokoly má přístroj přednastavené snímkovací parametry, například expoziční hodnoty, stranovou orientaci snímků, jejich kontrast, jas a další množství volitelných nastavení, což celou práci velmi usnadňuje a urychluje,“ říká Ladislav Netolický.

[[img:chrn_fullwidth:17061:]]

Přístroj slouží k pořizování snímků hrudníku, břicha a kostry. Umožňuje také pomocí skládaných snímků zhotovování ortopedických vyšetření celé páteře a dlouhých kostí končetin v jednom rentgenovém obrazu. Používání přístroje přinese také vyšší bezpečnost pro vyšetřované pacienty. „Zařízení zajistí vyšší kvalitu výsledných snímků, a to i při nižší dávce záření než u starších přístrojů,“ objasňuje primář radiodiagnostického oddělení Zdeněk Sedláček.

Zobrazovací zařízení Ysio Max nahradilo dvanáct let starý rentgenový přístroj. Pořízení nového rentgenu za zhruba 5,7 milionu korun je z 85 % spolufinancováno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) z výzvy Zvýšení kvality návazné péče.

Chrudim – Ubytovacích kapacit ve městě je poskrovnu. To ví asi každý, kdo se pokoušel sehnat volné pokoje pro nějakou větší skupinu lidí. V současné době coronavirových omezení to sice nemusí být tak patrné, ale místa chybí. Jeden z důvodů, proč tomu tak je, lze vidět na Masarykově náměstí.

V polovině června loňského roku se zdálo, že probíhající „pandemie“ coronaviru má vliv i na jednání o osudech Bohemky. Prý je zbrzdil, ale do konce roku by snad mohla být u konce. Rok 2020 je v nenávratnu, jaký je tedy výsledek vyjednávání mezi vedením města a zástupci firmy Homa Holding, která hotel vlastní?

[[img:chrn_fullwidth:14604:]]

Chrudimské noviny oslovily starostu města Františka Pilného (ANO 2011) s žádostí o přiblížení stavu vyjednávání s majiteli hotelu Bohemia. Starosta se však omluvil. Vinou velkého pracovního vytížení momentálně nemá čas situaci komentovat. Nezbývá, než vzít za vděk sdělením tiskové mluvčí města Sylvy Drašnarové. „Jednání s majitelem hotelu Bohemia stále probíhá, v tuto chvíli čekáme na vyjádření jednatele společnosti Homa Holding,“ uvádí mluvčí.

Chrudim – Na budovách Městského úřadu Chrudim zavlál hned první pracovní den nového roku černý prapor. V pondělí 4. ledna totiž navždy opustil řady chrudimského úřadu ing. Petr Kopecký. Coby vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje patřil nejen ke klíčovým osobnostem úřadu, ale také k výrazným postavám města.

Svou kariéru na městském úřadu započal v květnu 1995, i přes nevysoký věk 50 let tak byl jedním ze služebně nejstarších úředníků, mezi kolegy navíc velmi oblíbený. Po celou dobu působení zastával na městském úřadě exponované pozice. Nejen díky svému poslednímu postu byl nedocenitelným tahounem mnoha projektů města, ale také důležitým spolupracovníkem všech polistopadových starostů Chrudimi.

„Když jsem v roce 2018 nastoupil do pozice starosty, byl to právě Petr Kopecký, který mi uměl nastavovat zrcadlo a snažil se i směrovat, co a jak by se mělo dělat,“ říká starosta František Pilný. „Úředníci se rozdělují na ty, kteří chtějí problém vyřešit, a na ty, kteří mají tendenci hledat důvod, proč něco nejde. Petr Kopecký patřil do první skupiny. Byl nesmírně pracovitý a energický. Pro někoho mohl být i rozporuplnou postavou, protože nevyšel všem vstříc. Na někoho byl možná příliš přímý. I to je život schopného úředníka. Petře, budeš nám tu chybět,“ vzkazuje starosta František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:17060:]]

„Zpráva o odchodu člověka, který mi byl po léta blízký, působí jako náhlý studený stín. Člověka zamrazí, zachvěje se. Dalo by se mluvit o řadě vzájemných, někdy i velmi vyostřených debat při řešení rozvojových projektů města. Ty ovšem většinou končily vzájemným pochopením a porozuměním,“ říká Petr Řezníček, chrudimský starosta z let 2010–2018. „Všichni v zesnulém Petru Kopeckém ztrácíme muže činorodého, energického, rázného, ale přitom veselého a přátelského. Smířit se z myšlenou, že Petr Kopecký zůstává jen v mé paměti, je pro mne přetěžký úkol,“ dodává.

„Asi nejvíc uloženou mám vzpomínku, kterak jsem nastoupil v létě 2004 jako úplně čerstvý místostarosta a šel probrat s Petrem jako s vedoucím odboru rozvoje své plány a vize; chvíli mě poslouchal a pak mě tak trochu usadil se slovy, že takových místostarostů, jako jsem já, už ve funkci přežil asi pět. To ho podle mě charakterizuje hodně dobře: jednáním a přístupem někdy na hraně možného, ale v zásadě si tu hranu (většinou) uhlídal. Patřil také mezi ty, na které jsem se mohl vždycky spolehnout. Rád jsem s ním proto spolupracoval. Jenom těch místostarostů měl přežít ještě daleko víc, tohle bylo až příliš unáhlené,“ říká Jan Čechlovský, starosta Chrudimi z let 2006–2010.

 „Petra Kopeckého jsem znal téměř čtvrt století, jako starosta a později i jako kamarád. Na městský úřad nastupoval s podnikatelskou praxí, což ho trochu odlišovalo od ostatních úředníků. V jednáních byl rychlý, přímý, nekompromisní. V pracovních věcech jsem si Petra vždy cenil za věcnost, otevřenost, korektnost a loajalitu. V soukromí to byl člověk upřímný, veselý a především přátelský. Nejvíce jsem si u něho však cenil jeho spolehlivost. Co řekl, to platilo. Bylo mi ctí Petra znát a nazývat ho svým přítelem,“ říká Ladislav Libý, starosta z let 1998–2006.

Chrudim – Kolik je vlastně uzavřených a nefunkčních oddělení v chrudimské nemocnici, ví asi jen Bůh. Na dotaz, který redakce Chrudimských novin zaslala vedení nemocnice, nikdo nereagoval. Co však na veřejnost prosáklo, jsou informace o rezignaci ředitele.

Funkční období vedoucích pracovníků se přitom povážlivě zkracuje. Na místě ředitele chrudimské nemocnice se v minulých letech vystřídali třeba současný městský zastupitel Tomáš Vondráček (ČSSD), současný krajský zastupitel za socialisty Vladimír Ninger nebo Štěpánka Fraňková. Už nějaký čas jsou přitom funkce ředitele chrudimské a pardubické nemocnice spojeny.

Nyní nečekaně rezignoval ředitel Miroslav Sirový. Funkce se přitom ujal v únoru loňského roku, na ředitelské židli tedy nevydržel ani rok. Důvod k odchodu Sirového není těžké odhadnout – vysoký pracovní „zápřah“ v souvislosti s „pandemií“ coronaviru.

Chrudim – O nových obyvatelích města, kterými se staly v nedávné minulosti nutrie, Chrudimské noviny již dvakrát informovaly. Obyvatelé jsou to nevítaní, protože jsou potenciálními roznašeči chorob a jejich aktivita spočívající v hloubení nor může vést ke zhroucení břehů řeky Chrudimky.

Radnice se začala problematikou nutrií zaobírat zhruba před rokem. Nejprve v rámci dobrých rad žádala dvounohé obyvatele města, aby ty čtyřnohé nekrmili. Žádost se však nesetkala s příliš velkým pozitivním dopadem. Především senioři z domu s pečovatelskou službou v Soukenické ulici našli v nutriích veselé společníky, jimž mohou přilepšit tu zeleninou, onde zbytky od oběda. Právě pod Myší dírou se k nutriím přidali i potkani, kteří postupně ztratili svou přirozenou plachost a hodují na zbytcích se svými většími příbuznými.

[[img:chrn_fullwidth:17055:]]

Jakou strategii tedy radnice v boji s invazními hlodavci zvolí? Ne, nepůjde o odstřel, jak navhovali někteří diskutéři pod články Chrudimských novin. „Město Chrudim na jaře 2020 a opakovaně i teď v lednovém zpravodaji vyzvalo občany, aby nutrie nekrmili, a to nejenom ty, které žijí v náhonu v Soukenické ulici. Nutrie říční je invazivní druh a v české přírodě nemá přirozeného predátora. V příhodných podmínkách – a jednou z nich je i dokrmování v zimním období – dokáží vrhnout pět až šest mláďat i dvakrát ročně. To je velká hrozba, protože tito hlodavci ve větším množství dokáží způsobit velké škody nejenom na březích toků. A kromě ekonomických škod mohou negativně působit i na zdraví lidí. Aktuálně připravujeme vyhlášku zakazující krmení nutrií na území města Chrudim a ve výrobě jsou rovněž cedule, které na tuto problematiku upozorňují – umístěny budou v lokalitách výskytu těchto nechtěných hlodavců,“ říká tisková mluvčí města Sylva Drašnarová.

Chrudim – Mnoho radosti a spoustu lehce adrenalinových zážitků. To jsou vzpomínky, které mají uživatelé lanového parku v městských lesích. Nové však již nikdo nezíská, protože lanový park se odebírá do „věčných lovišť“. Jeho doba skončila a nahradí ho něco docela jiného.

O likvidaci lanového parku informoval vedení města v rámci valného hromady společnosti Městské lesy Chrudim ředitel společnosti Zdeněk Odvárka. Radní také schválili studii „Rodinného parku Podhůra“, který v lesích okolo rozhledny Bára vyroste. Tu vypracovala firma Unipark, s. r. o.

Nová prolézačka pro rodiny s dětmi však nebude zadarmo. Městské lesy na její financování samozřejmě samy nedosáhnou, protože po tučných letech se nyní vinou kůrovcové kalamity potácejí v červených číslech. Rodinný park nejspíše zaplatí radnice. Jeho „realizaci“ však odsouvá až na rok 2022, protože šest milionů korun navíc v kase zkrátka nemá.

Chrudim – Uzavření manželství je obvykle radostnou událostí. Nejvíce se na něj obvykle těší sama nevěsta, rodiče zamačkávají slzu, neprovdané kamarádky tiše závidí. Možností, jak tuto smlouvu uzavřít, je několik. Věřící mohou v kostele, nevěřící na úřadě.

Rada města v polovině prosince schválila dny, v nichž bude možné konat svatby. „Pro rok 2021 rada města schvaluje následující oddací dny (tj. dny, ve kterých budou konány sňatečné obřady): každý druhý pátek v kalendářním měsíci a všechny soboty s výjimkou sobot, které bezprostředně následují po pátku, který je určen za oddací den. Oddacím dnem není sobota 03. 04. 2021. Posledním oddacím dnem v roce 2021 je pátek 10. 12. 2021. Připadá-li oddací den na státem uznaný svátek, oddacím dnem není,“ stojí v usnesení. Město také provozuje portál, na němž se lze on-line registrovat a odpadne tak „lítání“ po úřadech. V době coronavirové ideální řešení.

Další možností je domluva s pověřeným politikem, který má právo pověsit si na krk starostenský odznak a civilní obřad provést. Oblíbenými místy, která snoubenci volí, jsou třeba hájenka u Rabštejnské Lhoty nebo chrudimské Klášterní zahrady. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) v lese na pasece v minulém roce v imitaci manželského obřadu „posvětil“ uzavření registrovaného partnerství dvou leseb, přičemž si nezapomněl přihřát svou progresivistickou „polívčičku“. Tyto osoby prý mají právo na manželství, protože tato změna v právním řádu České republiky údajně nikomu neublíží.

Chrudim – Finanční úřady napříč krajem vyhlásily dnešním dnem a pro jistotu na celý měsíc, tedy až do 5. února, omezení otevírací doby. Abyste se vyhnuli pokutám, raději volejte.

Budou prý podle prohlášení zveřejněného ředitelem Ondřejem Vašátkem vyřizovat podávání informací v souvislosti s daňovým přiznáním telefonicky na dálku, aby se omezila možnost osobního kontaktu na minimum.

Lidé už si hned z dalších protiepidemiologických opatření tropí na internetu srandu, ale určitě jsou rádi, že nemusí vážit kroky a stát před úřadem ve frontách jako jindy: „Prosím vás, daňové přiznání se má letos posílat do datovky, nebo rovnou na youtube? Když může být národní očkovací strategie na soukromém kanále premiéra, můžu odevzdat svoje daňové přiznání na dropboxu?“

Více informací ohledně aktuálního postupu podávání daňových přiznání k dani z nemovitých věcí tak, aby nedocházelo k osobnímu kontaktu a pokutám za nesprávný formát vám rádi poskytnou přímo chrudimští úředníci na telefonním čísle 469 658 111.

[[img:chrn_fullwidth:17047:]]

Chrudim – Opuštěná auta, která často zabírají parkovací místa těm, kdo jen horko těžko hledají odpoledne po návratu z práce „flek“, jsou problém, jejž řeší prakticky všechna města. Místní radnice se k autovrakům postavila čelem a po letech tak lze říci, že z ulic mizí. Zásluhu na tom má především starosta František Pilný (ANO 2011), přestože oblast dopravy ve své gesci nemá.

„Není to jen moje zásluha. Můj byl nápad, na realizaci se podílí městská policie, odbor územního plánu a regionálního rozvoje, tiskové oddělení,“ sděluje starosta Pilný. Ten totiž zareagoval na množící se stížnosti od obyvatel města, kterým dlouhé roky auta ležela v žaludku.

[[img:chrn_fullwidth:17048:]]

„Pomohla nám samozřejmě novela zákona, ale to jen zčásti. Většinu autovraků však můžeme odtáhnout na základě plné moci od jejich provozovatelů,“ říká starosta, který hbitě využívá informace, jež mu místní obyvatelé poskytují prostřednictvím sociálních sítí. Právě v komunikaci s lidmi a prakticky okamžitých reakcích na jejich připomínky a stížnosti tkví velká část úspěchu starosty Františka Pilného.