Chrudim – Už dnes je jasné, že ani po dokončení momentálně probíhající stavby obchvatu v letošním roce, dopravě v jedné části města se příliš neuleví. V současné době sice mnozí naříkají nad opětovným započetím archeologických průzkumů u Slatiňan a bojí se zdržení, Ředitelství silnic a dálnic se však dušuje, že vše dopadne tak, jak je plánováno.

Ta část města, které je obchvat platný „jak mrtvému zimník“, se nachází na Jánském předměstí, na sídlišti Leguma a v okolních ulicích. Transit směřující na Čáslav, respektive na Prahu a z těchto směrů, zkrátka i po skončení prací na obchvatu v prosinci letošního roku, jen tak nezmizí. V plánu je proto stavba takzvaného „severního obchvatu“.

[[gal:17350]]

„V lednu proběhla dvě setkání výrobního výboru ke studii přeložky silnice I/17 od Heřmanova městce. Jednání proběhla v Chrudimi za účasti zástupců projekční firmy, ŘSD a dotčených obcí Bylan, Třibřich a Chrudimi. Výsledkem jednání jsou tři varianty vedení této komunikace a nyní budou probíhat jednání na úrovni obcí a kraje za účelem vzájemné dohody a zanesení vybraného záměru do územních dokumentací. Očekávat lze četná veřejná projednávání,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová. Varianty obchvatu přináší obrázky vložené výše – kvalita je mizerná, radnice prý lepší nemá.

Samozřejmě jde o hudbu spíše vzdálenější budoucnosti. Kdy na obchvat dojde, to prozatím nikdo neví.

Chrudim – S ohledem na přetrvávající epidemickou situaci se od 15. února dočasně mění jízdní řády městské autobusové dopravy. Ta bude provozována přibližně v rozsahu prázdninových jízdních řádů, jež jsou navíc ještě o některé spoje pokráceny.

Většině obyvatel města je to samozřejmě jedno, protože MHD využívá čím dál méně lidí. Je tedy třeba se pořádně zamyslet, které linky nechat, které pokrátit a které zcela zrušit. Dít by se to mělo poté, co radnice vybere nového „dodavatele“ těchto stále zbytečnějších služeb.

Co však lidem rozhodně jedno není, je způsob, jakým autobusáci řeší na konečné MHD svou akutní potřebu. „Zajímalo by mne, zda by nebylo možné a vhodné umístit na konečné zastávce MD Na Větrníku mobilní toaletu pro řidiče MD. Nepůsobí nejlépe, když musí vykonávat potřebu za přístřeškem zastávky nebo na výlepovou plochou,“ stěžuje si jedna z místních obyvatelek. Šéf odboru dopravy Martin Klimek v takové situaci může pouze poděkovat za podnět a předat žádost dál samotnému dopravci.

Chrudim – Nelegálně postavené bilboardy neleží v žaludku jen běžným občanům, ale také vedení radnice. O neúspěšném pokusu městské policie tyto reklamní plochy zlikvidovat Chrudimské noviny již informovaly. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) se koncem ledna obrátil na čtyři firmy, které by za bilboardy měly inkasovat spíše pokutu než laskavou domluvu.

Kompletní žádost prvního místostarosty obsahuje příloha pod textem. Lichtenberg zástupce firem upozorňuje, že pokud bilboardy nezmizí z městských pozemků do 15. února, město přistoupí k jejich odstranění. Následně je uloží do oploceného prostoru technických služeb. Veškeré náklady chce poté radnice vymáhat, a to i soudně.

[[img:chrn_fullwidth:17282:]]

S bilboardy postavenými načerno se potýkali i v nedalekém Ždírci nad Doubravou. „Ve Ždírci se tyto černé bilbordy také objevily. Oba poutače jsou na pozemcích ŘSD. Zjišťoval jsem u ŘSD, zda o tom ví. Samozřejmě, že nic nevěděli. Pokoušel jsem se kontaktovat provozovatele reklamního zařízení. Za telefonem seděla, podle hlasu, příjemná paní, ale ta jen vyřizovala dokumenty mezi vlastníkem a provozovatelem. Pokoušel jsem se kontaktovat vlastníka reklamního zařízení, ale bezvýsledně. Předal jsem tedy vše na ŘSD. Podle poslední informace ŘSD kontaktuje vlastníka reklamního zařízení a žádá ho o okamžité odstranění. Drzost těchto firem je opravdu těžko nepochopitelná,“ sděluje redakci Chrudimských novin starosta Ždírce nad Doubravou Bohumír Nikl.

Příloha: 

smf039_ineo21012811440_1.pdf

Chrudim – V loňském roce, respektive již v tom letošním, se museli obyvatelé města obejít bez oficiálních oslav Silvestra. Zrušen byl tradiční novoroční ohňostroj, přesto se pár odvážných na Resselově náměstí sešlo a příchod nového roku oslavilo. Jak to bude letos?

Jedním z těch, kdo oslavy konce roku nejvíce prožívá, je místní městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Loňské oslavy musel „odpískat“, protože vládní restrikce „distribuované“ místní samosprávou byly tak přísné, že jim zkrátka nebylo možné vyhovět a zároveň oslavit konec roku.

Co bude letos, neví nikdo. Přesto Roman Málek již v těchto dnech požádal radnici o povolení pořádat oslavy konce roku. Městští radní nebyli proti, výjimku z provozního řádu města proto schválili. Celá věc má samozřejmě háček. Pořadatel se musí zavázat, že v případě dalšího nenadálého negativního vývoje situace spojené s šířením čínské chřipky a na něj navazujících vládních restrikcí oslavy zkrátka nebudou.

Chrudim – Minulý rok nebyl jednoduchý pro nikoho. Místní katolíky nevyjímaje. Farnost se nemohla normálně scházet nejen na mše svaté, ale bez možnosti pořádně oslavit významné životní výročí – 25 let kněžství – se musel obejít i arciděkan Jiří Heblt. Přesto věřící nezaháleli a chystali opravy kostela Nanebevzetí Panny Marie.

„Podali jsme žádost o dotaci z tzv. Norských fondů na opravu věží a západního průčelí kostela NPM rozšířenou o využití oratoře. Finální rozpočet byl stanoven na 41 milionů korun s naší 10% spoluúčastí. Pokud uspějeme, čeká nás výběrové řízení na dodavatele a musíme neprodleně začít s pracemi. Na financování nezbytného geodetického zaměření a zpracování projektové dokumentace k této žádosti jsme utratili 1,5 milionu korun. V jediné půjčce, kterou nám poskytla farnost Litomyšl, zbývá doplatit do konce roku 2021 ještě 250 tisíc korun. K 31. 12. 2020 jsme na účtu měli 795 875 korun, v pokladně byly 2 003 koruny,“ uvádí Petra Pudilová z farní kanceláře v přehledu, který byl zveřejněn na webovkách arciděkanství.

[[img:chrn_fullwidth:17033:Kostel Nanebevzetí Panny Marie.  Zdroj: Chrudimské noviny]]

Za pomoci dotací však pokračovalo i restaurování oltáře svaté Kateřiny z kostela zasvěceného této světici, oltáře Panny Marie z farního kostela a epitafu Michaela Alverina. Do budoucna chce farnost další péči věnovat i zmíněnému kostelu na Kateřinském předměstí. Za 88 tisíc byl zpracován projekt na odvodnění a odvlhčení tohoto bývalého špitálního svatostánku. Samotné práce by přišly zhruba na dva miliony korun a začít by mohly v následujících dvou letech.

[[img:chrn_fullwidth:16576:Kostel svaté Kateřiny.  Zdroj: Chrudimské noviny]]

„V souvislosti s rozšířením vojenského areálu jsme byli osloveni zástupci AČR ve věci prodeje části našeho pozemku. O podmínkách prodeje i následném investování získaných finančních prostředků jednáme společně s generálním vikářem, ekonomem a majetkovým odborem biskupství,“ píše další informace Petra Pudilová.

Chrudim – Některé stavební práce v režii města se neúměrně vlečou a ukazují na skutečné schopnosti politiků v rolích vyjednavačů. Místostarosta zodpovědný za investice, Pirát Aleš Nunvář, si tak před stranickými kolegy může klidně „plácat játra“ o tom, jak v exponované funkci uspěl, skutky však hovoří jinak. Ukázkovým příkladem jeho neschopnosti je chybějící lávka v Úzké ulici.

Lávka zmizela 25. července 2019. Tehdy starou lávku vyzvedl jeřáb a ta následně zmizela v nenávratnu. Už tehdy bylo jasno, že město bude muset investovat do mostku nového. Jednání s Povodím Labe se prý táhla, neméně problémů údajně dělali majitelé sítí, které pod lávkou vedly. Čas od času se objevily „vlaštovky“ – lávka měla být postavena už na podzim roku 2019, pak zas ne, protože město nemá peníze. V mezičase se však ukázalo, že lávka vlastně nikomu až tak nechybí. Financování stavby Siagem, které je v těchto dnech již veřejným tajemstvím, se ukazuje jako zbytečné.

„Lávka v Chrudimi se staví od července 2019, kdy byla odvezena. Nyní máme říjen 2020. Nad řekou je prázdno. Nezjistili politici po roce a několika měsících, že lávka v Chrudimi je zbytečná? Je 16 měsíců uplynulých od počátku stavby hodně? Je to málo? Je to hodně málo? Co lze za tu dobu postavit? Kde byla výstavba mostu Viaduc de Millau po 16 měsících, kde výstavba skleněné lávky Zhangjiajie, kde výstavba ostatních mostů a lávek? Vznikly by vůbec tyto stavby, pokud by se k nim přistupovalo po Chrudimsku,“ ptal se koncem loňského roku Vlasta Koupal a je jasné, že tato otázka obsahuje i svou odpověď.

Chrudim – Deratizační plán, schválený bývalým starostou na pět let dopředu, probíhá až do prosince 2021. Týká se veškerého městského majetku, na který si jen vzpomenete, a dokonce i toho, co byste možná po minulém týdnu ani nečekali.

[[img:chrn_fullwidth:17312:]]

Bývalý starosta Chrudimi Petr Řezníček (SNK-ED) schválil před více než pěti lety celoplošnou deratizaci města, která započala v lednu 2017 a trvá až do dnešních dnů. Deratizaci za celkovou částku 549 945 korun provádí firma z Medlešic, která bude dle smlouvy na rok 2021 například deratizovat ve stanovených intervalech i česlovnu v Pardubicích. Ceny za pětiletou deratizaci Chrudimi byly stanoveny jako konečné a nepřestupitelné. Zadavatel si také vyhradil právo provádět kontroly deratizačních prací.

[[img:chrn_fullwidth:17311:]]

A kde všude deratizace a její případné kontroly mají každoročně probíhat? Na veškerém nemovitém majetku města a všech místních částech Chrudimi. Týká se to kromě budov městského úřadu, bytových objektů a domů se sociální službou i vzdělávacích, kulturních, sportovních a rekreačních zařízení a také kostelů, kaplí a ostatních budov i nebytových prostor.

Smluvená deratizace ale probíhá i na veřejných plochách a v kanalizační síti. A dokonce i na obou březích řeky Chrudimky, včetně břehů náhonu, kde žijí nutrie a kam město minulý týden vyvěsilo varovné cedule se zákazem krmení.

Chrudim – Výsadba stromů ve městě vždy budí emoce. Pro jednu část veřejnosti je množství zeleně naprosto nedostatečné a požaduje více keřů i stromů, další naopak nechtějí zelené „plíce“ planety za svými okny ani vidět. Najít kompromis je někdy velmi těžké. Mnohde navíc stromy vysadit údajně ani nelze.

Do konfliktu s místními obyvateli se radnice dostala na sídlišti Víta Nejedlého. Díry už byly vykopány, ale lidé bydlící v okolních domech řekli jasné „ne“ a město muselo vycouvat. „Chrudimští politici (firma ANO + Piráti) udělali zbytečné politicko-populistické gesto. Pro řadu lidí jde o gesto velmi líbivé. Politik chce laciné politické body. Obětí je strom. Úředníci narychlo v chaosu hledají místa, kam obětní strom v katastru upíchnout. Pak je vytvořena nesmyslná veřejná zakázka na projekt. Poté kreslič-komediant nakreslí toto velké NIC bez jakýchkoli souvislostí do katastru a území. Pak se vysoutěží nejlevnější firma, která nemá zdání, kam a ani proč ubohé stromy sází. Akce “Z“ končí osazením cedulky s nápisem Tyto stromy byly vysazeny s podporou Státního fondu životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí,“ popisuje praxi výsadby nových stromů v Chrudimi Vlasta Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:16785:]]

A pokračuje popisem dvou událostí, které jsou veřejnosti dobře známy: „Asi nikdo nebude zpochybňovat smysluplnou výsadbu stromů spojenou s obnovou či založením parku, s obnovou a rozvojem veřejného prostranství města a obce, založením uličního nebo jiného stromořadí v krajině, s obnovou území, životního prostředí, krajiny a krajinných prvků, nebo ucelených přírodních segmentů. Je smutné se však dívat jak někdo něco někam z neznalosti a bez zkušeností sází jen pro politické body. Stromy nemohou za lidskou a lépe řečeno politickou blbost. Kobliháři z firmy ANO-fert a Piráti už v minulosti lidem ukázali, jak na to. Bylo ráno, neděle 17. listopadu 2019, a politici města předvedli jeden ze svých komických výstupů. Koblihářský starosta ospalého městečka zapíchl okrasnou jabloň v den státního svátku do bordelu proluky na náměstí, s kterou si město dlouhodobě neví rady a která vznikla roku 1955 po neuvážené a nenávratné demolici domů. Piráti ve stejný den foukli do země sídlištní zeleně v den státního svátku na počest germánských bohů dub. Vedení města ukázalo poselství výsadby stromů a v téhle komedii za dotační peníze všech lidí vesele pokračuje na úrovni katastru města a sousedních obcí,“ říká Koupal. Není totiž žádným tajemstvím, že ani ve výsadbě stromů neexistuje v Chrudimi žádná koncepce a listnáče se sází halabala.

[[img:chrn_fullwidth:15958:]]

Na Úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim teď přistál dotaz, zda by nebylo možné vysadit stromy v Ceregettiho ulici. Travnaté plochy tu jsou. „Možnost výsadby stromů do travnatých ploch v Cereghettiho ulici jsme již prověřovali – v trávnících podél celé ulice jsou sítě sdělovacích kabelů, elektro, voda a plyn a přípojky do domů. Díky umístěným sítím a jejich ochranným pásmům, vjezdům a rozhledovým trojúhelníkům tam bohužel není možné vysadit ani strom,“ sděluje smutnou zprávu úřednice Kateřina Jánská. Nezbývá než doufat, že na jiných místech stromy svými kořeny do „sítí“ nezasahují.

Chrudim – Parkování na sídlištích je velký problém a lidé chtějí po svých politicích, aby ho řešili. Na té místní, lokální úrovni, jde o dlouhé roky odkládané horké brambory, které pár vybudovaných míst nezachrání. Jsou jich totiž potřeba minimálně desítky. Důkazem zájmu veřejnosti je i vysoká čtenost článku, v němž Michal Tereska navrhuje, jak na to U Stadionu.

Na webovkách města se v reakci na článek v Chrudimských novinách a deníku objevil dotaz, jehož předmětem je právě parkování U Stadionu. Navzdory všem předsudkům jeho autor tvrdí, že o kryté stání by zájem měl a rád si ho i zaplatí. „Zajímalo by mne, v jakém stadiu celý projekt je a jestli je možné se někde např. na webu města podívat na nějakou vizualizaci této stavby? Dále, na kdy je eventuálně plánována výstavba objektu a samotný prodej jednotlivých garáží, jaká je předpokládaná cena jedné garáže, a v případě zájmu o koupi, kde bude možné se zapsat do nějakého pořadníku? A také jestli např. budou při koupi upřednostněni obyvatelé tohoto sídliště,“ ptá se Chrudimák.

Reaguje na něj místostarosta zodpovědný za dopravu, a sice Pirát Pavel Štěpánek, který na tomto sídlišti také bydlí. „V současné době se pracuje na realizačním projektu pozemního parkování (klasické parkoviště) hned vedle „záchranky“. Podle původní studie pak měly postupně směrem k Tescu vyrůst tři parkovací domy. Tuto studii jsme však nechali přepracovat ve smyslu, aby jeden z parkovacích domů nahradilo právě garážové stání. Na studii se v tuto chvíli pracuje, proto není možné ji ještě vidět a neznáme ani podrobnosti o případné ceně. Pozemní parkoviště by se mělo narodit letos, nejdéle příští rok. O dalším vývoji se rozhodne na základě předložené studie a projednání s lidmi, jakož i zájmu o garážové stání v této lokalitě (zájem se v tuto chvíli zdá být velký). Optimistický předpoklad, kdy by se mohly garáže začít stavět, odhaduji na roky 2023 až 2025,“ slibuje místostarosta.

[[img:chrn_fullwidth:17250:]]

Co si však o článku v deníku myslí Michal Tereska, autor návrhu, o němž Chrudimské noviny informovaly? „Zas tak jednoduchá, jak píše pan starosta, celá věc není. Stavebnicové systémy parkovacích domů jsou schopny se dostat s částkou na 170 tis. za místo, ale to jsou volná parkovací stání. Krásným příkladem je parkovací – vzorový – dům firmy Goldbeck v Bučicích. V momentě, kdy to chcete jako garáže, tak je to za úplně jiný peníz a bohužel ne jen v řádech procent. Za ty roky, co jsem se kdysi snažil tlačit výstavbu nebo minimálně prověření možností realizace parkovacího domu na Stromovce před kopcem Na Větrník, tak nejlépe vycházelo řešit to celé jako otevřené s kombinací míst, které si zájemce může koupit, má umožněný vjezd přes bránu s čipem. V dnešní době vše snadno hlídatelné nonstop záznamem proti nenechavcům. A teď zase trochu čísel. Pokud mi parkovací otevřené místo stojí 170 tisíc, tak to mám měsíčně cca 700 Kč, abych pokryl nákladově 20 let. Pokud to bude kryté jako garáže, dostávám se na částku přes tisíc korun měsíčně při pronájmu na 20 let. A co potom,“ ptá se Michal Tereska.

Chrudim – Zatímco v Cholticích už přikročili k ráznějšímu kroku a rozhodli se použít střelné zbraně, aby nutrií, které ze své domoviny nepřicestovaly do Evropy, protože by si chtěly udělat výlet, ubylo, v našem městě se prozatím úředníci přiklonili k humánnějšímu kroku a už rozmístili pro krmiče nutrií dlouho očekávané varovné cedule.

Všude se většinou dočtete, že nutrie je hlodavec, který se k nám dostal z Jižní Ameriky, množí se několikrát ročně, a protože u nás nemá přirozené nepřátele, hrozí přemnožení a s tím spojené sesuvy půdy podél říčních břehů, kde si budují svoje nory. Město obyvatele varuje, aby nutrie nekrmili, protože se prý rozšíří choroby. Jsou totiž jejich přenašeči. Samozřejmě nutrie, ne člověk. A zbytky z jejich potravy mohou navíc do města přitáhnout i potkany, kteří v minulosti prostřednictvím blech ve svém kožichu rozšířili, ale zase díky člověku a lodní dopravě, morovou ránu po Evropě.

[[img:chrn_fullwidth:17286:Kožešnické zboží má v Chrudimi svoji tradici. Foto: Chrudimské noviny]]

Zajímavé je tedy také připomenout, že má za to vypuštění nutrií do přírody zodpovědnost právě člověk a tehdejší móda. Kdysi totiž se u nás chovaly rovnou tři druhy nutrií pro kožešiny a pro dietní maso a Česko prý bylo dokonce v chovu nutrií velmocí. Nutrie tak zažívají konečně jedno z nejlepších období svého výskytu daleko od svého původního domova. Otázkou ale zůstává, zda bude bez tuhého zimního počasí opravdu stačit je nekrmit. Zatím to podle některých názorů obyvatel prý vypadá spíš, jako když se vlk nažral a koza zůstala celá. Třeba dalším opatřením bude kastrace...

[[img:chrn_fullwidth:17285:Komu nejvíc poslouží nové cedule? Zdroj: Město Chrudim]]