Chrudim – Uběhl týden od okamžiku, kdy Chrudimské noviny jako jediné upozornily na problematiku „načerno“ vystavěných bilboardů kolem silnic. Za tuto dobu se prakticky nic nezměnilo. Bilboardy u vozovek stále stojí a jeden z nich už má dokonce svého nájemce.

Problémem, kterým bilboardy postavené bez povolení jsou, se zabývala městská policie. Ta ústy svého vrchního strážníka Lukáše Dvořáka tvrdí, že udělala pro odstranění výlepových ploch maximum. Nabízí se otázka, zda maximum udělal také Odbor dopravy MěÚ Chrudim pod vedením Martina Klimka.

[[gal:17287]]

Především bilboard, který stojí u přechodu, tvoří výraznou překážku. Řidiči nevidí chodce, kteří se chystají přechod využít, a neštěstí je dílem okamžiku. Ani tady policie, ani zodpovědní úředníci nejednají.

Chrudim – Starý skatepark se do moderního a dynamicky se rozvíjejícího města nehodil. Nebyl zkrátka „o stupeň blíž“ tomu, co dnešní skejťáci, koloběžkáři a další sportovci potřebují ke svému vyžití. Město proto postavilo skatpark nový a obratem ho vinou vládních nařízení zavřelo. Staré rampy chtělo darovat.

O starý skatepark se přihlásilo vedení obce Prosetín. Se starostou Michalem Vychroněm má chrudimský purkmistr František Pilný (ANO 2011) ty nejlepší vztahy, domluva tedy byla dílem okamžiku. Bohužel, jak informoval Pilný na posledním jednání městského zastupitelstva, starý skatepark do Prosetína nejspíše neodjede.

„V dohodnutý termín jsme měli havárii na ČOV a naši dva pracovníci nevěděli, co dřív. Potom jsme střídavě podléhali COVIDU a počasí. Jednoznačně je vina na naší straně. Personálně jsme to zkrátka nedali,“ sděluje starosta Prosetína Vychroň.

Chrudim – Zastávky MHD nepatří většinou mezi stavby, které by vynikaly nějakou zvláštní nápaditostí. Jde o účelové stavby, u nichž architektura obvykle hraje až sekundární roli. Přesto by i v jejich případě měli jít o citlivě umístěné stavby, které vhodně doplní okolní zástavbu.

Příkladem může být zastávka v Malecké ulici. Ta ve stavu, v němž se nyní nachází, dokonale zapadá do ulice, která jak svou domovní zástavbu, tak stavem vozovky nepatří k tomu, co by chtěl turista vidět. Poněkud zanedbaná „hlavní“ třída místní části Pumberky je tak ozdobena zastávkou v podobně nevábné stavu. To se však změní.

[[gal:17279]]

Změní se pochopitelně jen zastávka, ne estetika polovenkovské čtvrti. Na prvním jednání městského zastupitelstva v tomto roce totiž o případné rekonstrukci zastávky jednaly místní politické špičky. Starostovi města, Františku Pilnému (ANO 2011), se totiž projekt rekonstrukce zastávky, který soutěžil v rámci participativního rozpočtu, tak zalíbil, že ho předložil v zastupitelstvu ke schválení. V rámci participativního rozpočtu totiž na akci mělo jít zhruba 150 tisíc korun, což jsou v objemu rozpočtu města drobné.

Chrudim – Historicky první ucelenou vizuální identitu představuje město Chrudim. Vítězkou designérské soutěže, kterou pořádala odborná organizace Czechdesign, je grafická designérka Markéta Steinert. Autorka do návrhu promítla chrudimská specifika a vytvořila návrh, který je přátelský a hravý.

Chrudim, historické město v Pardubickém kraji, až do nedávna ke své prezentaci využívala městský znak s orlicí. Cílem soutěže bylo tak najít moderní a ucelenou identitu, která bude přívětivá pro místní i návštěvníky a přispěje ke sjednocení vizuální komunikace města a jeho příspěvkových organizací. 

Roztančená písmena, tři základní barvy a slogan „O stupeň blíž“ tvoří základní pilíře nové identity od Markéty Steinert, kterou inspirovala lokální specifika.  

Základním principem, využitým v logu, je stupňovitost města, kterou autorka vnímá jako charakteristický a unikátní prvek Chrudimi. Dva stupně v logu navíc symbolizují typické místní průchody, chrudimské fortny. Stupňovitost též koresponduje s pohybem loutek nahoru a dolů, a odkazuje tak k loutkářské tradici města. Použité písmo Visuelt je dobře čitelné, ale zároveň přispívá k hravosti celého konceptu. 

„Jednou z inspirací pro mě byla i chrudimská veduta od Josefa Cereghettiho, jejíž barevnost mě zaujala. Proto jsem se rozhodla vybrat tři hlavní barvy z tohoto obrazu a použít je pro vizuální styl,“ dodává autorka. 

[[img:chrn_fullwidth:17271:O stupeň blíž přírodě.  Zdroj: Město Chrudim]]

Porota na návrhu Markéty Steinert ocenila nápaditost, hravost i přehlednost konceptu. „Jedná se o čistý vizuální styl s nápadem, který perfektně funguje. Logo působí vesele a vizuálně potěší,“ komentuje grafická designérka Kristina Fišerová. Pozitivně byla hodnocena také práce s jazykem a heslem „O stupeň blíž“. Za něj lze doplňovat další významy vztahující se k historii, přírodě Chrudimi apod. 

  Jana Vinšová z pořádající organizace Czechdesign doplňuje: „Soutěžní návrh předložený autorkou Markétou Steinert evokuje pocit, že historická Chrudim je moderní město, ve kterém to žije. Je velmi dynamický, pozitivní a sebevědomý.“  

  „Vnímám silně potřebu, aby město komunikovalo na patřičné úrovni i po vizuální stránce. Chrudim je krásná a náležitě kvalitní úprava viditelných výstupů města, jako je web, zpravodaj či různé poutače, jí dodá zasloužený punc,“ říká starosta města František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:17267:O stupeň blíž k historii. O stupeň blíž loutkám.  Zdroj: Město Chrudim]]

Nová vizuální identita se projeví nejprve na sociálních sítích města a webu, později v tištěném radničním zpravodaji. Město však chce novou identitu představit rovnou i v ulicích, na výlepových plochách se tak objeví plakáty, jež novinku přiblíží.

  „Vizuální identita od Markéty Steinert je důkazem, že v jednoduchosti je krása. Velmi pozitivně nás zaujala jedinečná myšlenka konceptu a výrazná barevnost. Těšíme se, že jednotný vizuální styl pomůže odprezentovat, že Chrudim má lidem co nabídnout,“ dodává chrudimský radní Josef Káles.  

  Markéta Steinert

Za novou vizuální identitou Chrudimi stojí grafická designérka a absolventka UMPRUM Markéta Steinert, která má s tvorbou vizuálních identit bohaté zkušenosti. Mezi její nejúspěšnější projekty patří například vizuální styl Letní filmové školy v Uherském Hradišti nebo města Svitavy. 

[[img:chrn_fullwidth:17269:Vzhled tiskovin.  Zdroj: Město Chrudim]]

O soutěži

Město Chrudim doposud využívalo jen heraldický symbol a prezentace města i jeho organizací byla roztříštěná. Novou podobu vizuálního stylu definovala jednokolová uzavřená soutěž. Pořádáním soutěže byla pověřena odborná organizace Czechdesign.

Kromě grafického konceptu a systému vizuální identity museli soutěžící předložit též aplikaci pro příspěvkové organizace města, jako je Chrudimská beseda nebo knihovna, podobu plakátu, internetových stránek a místního zpravodaje. 

Soutěže se zúčastnilo pět designérů/studií: duo Daniel Vojtíšek a Vítek Škop, Studio PIXLE, Markéta Steinert, Martin Svoboda, Studio Colmo.

Všichni účastníci obdrželi skicovné, vítězka Markéta Steinert pak zakázku na vypracování nové vizuální identity Chrudimi a její implementaci.

[[img:chrn_fullwidth:17268:Nová podoba obálky zpravodaje.  Zdroj: Město Chrudim]]

Nezávislá část poroty:

• doc. MgA. Kristina Fišerová, grafická designérka, pedagožka ZČU v Plzni,

• MgA. Pavel Frič, grafický designér, pedagog na UJEP v Ústí nad Labem,

• Mgr. Kateřina Přidalová, teoretička designu.

Závislá část poroty / zástupci města Chrudim: 

• Ing. František Pilný, MBA, starosta města,

• Pavel Štěpánek, místostarosta.

Chrudim – Nová chrudimská vizuální identita vzbudila mnohé emoce. Obyvatelé města se však ve svém hodnocení většinou shodují na tom, že moc povedená není. Neodráží chrudimský patriotismus a mnozí hovoří i o urážce. Svůj komentář spolu s vlastním návrhem loga připojil i král youtubových podcastů a „stínový prezident“ České republiky Daniel Vávra.

Vávra je veleúspěšný vývojář počítačových her. Z jeho dílny pochází jak Mafia, tak Kingdom Come: Deliverance. Původní profesí je však grafik. Estetikou nejen moderní architektury se zabývá ve své facebookové skupině „Zlatý český prasičky“ a bývá též předmětem jeho podcastů. Co tedy říká na nový vizuál Města Chrudim?

„Abych jen planě nekritizoval, rozhodl jsem se dokázat, že sem taky mega grafik a zároveň udělat něco pro město Chrudim a věnoval jsem jim cca 45 minut svého času a vyrobil jim nové logo a korporátní identitu. Tak jak se to dneska porotám líbí. Moje logo je nestojí 600 tisíc jako logo od konkurence, ale jen 450 tisíc a je mnohem hravější a symbolizuje mnohem víc věcí,“ píše na sociální sítě Vávra.

[[img:chrn_fullwidth:17258:]]

„Dvacet minut trvalo fotošopování a posouvání fontu, dvacetpět minut vymýšlení bulšitu k tomu pro porotu a do novin: Nové logo je hravé, ale zároveň pevné jako chrudimská fortna a majestátní hradby. M symbolizuje most mezi moderní dobou a chrudimskou tradicí a taky padák chrudinských výsadkářů,“ přibližuje Daniel Vávra symboliku svého výtvoru.

[[img:chrn_fullwidth:14576:]]

„Slovo rum symbolizuje nejoblíbenější nápoj chrudimáků v legendární hospodě Nádraží. Kreativní spojení D a H potom představuje majestát chrudimských věží, na kterou jsou chrudimáci právem hrdí, ale mělo by se ro zbourat a postavit tam něco moderního. Třeba betonová kostka,“ komentuje ironicky Vávra.

[[img:chrn_fullwidth:14636:]]

„K vytvoření loga mě inspiroval tradiční městský znak, který s logem sice nemá nic společného, protože znaky dneska mezi náma profíkama nefrčej a navíc je na něm vorlice a to je fuj a tak sem na něj hodil bobek. Místo toho jsem radši šoupal písmenkama nahoru a dolu v Corelu. Za 400 litrů se přece nepředřu,“ popisuje grafik postup, jaký prý jeho „kolegové“ od fochu často volí.

[[img:chrn_fullwidth:17259:]]

„Společně s logem naše dezingová agentura Číp Šit vymyslela i nové městské motto: Až se vzbudim, chci být v Chrudim!, které dokonale vyjadřuje večerní pocity chrudimáků. Kde jinde byste se chtěli vzbudit, než tam kde jste si večer lehli, že ano,“ říká multimilionář Daniel Vávra.

[[img:chrn_fullwidth:12959:]]

„Zároveň s tím vznikla i kompletní korporátní identita Chrudimi, vizitky, časopis a nový web. A protože mám k Chrudimi vztah a moje grafické studio se teprve upevňuje na trhu dementních, tedy pardon m0dERňÝcH log, nebude to za 600 litrů, ale JENOM za 450, podle mojí sazby 100 litrů za deset minut. Pokud teda se budou vizitky a brožůry tisknout v tiskárně mýho kámoše, kterej má ale vopravdu nejlepší ceny,“ uzavírá Daniel Vávra ironický komentář k nejnovějšímu výtvoru Markéty Steinert a přístupu chrudimské radnice.

Chrudim – Stará radnice na Resselově náměstí není v nejlepší kondici. Jejímu stavu rozhodně nepřispívá umístění „velitelství“ městské policie do historické budovy. Město se proto rozhodlo nemovitost opravit a vypsalo výběrové řízení na zhotovitele.

Investiční záměr byl zveřejněn 14. ledna a vyhlášení vítěze výběru by mělo proběhnout začátkem února. Samotné práce se uskuteční zřejmě od dubna do listopadu letošního roku. Pokud se tedy vůbec někdo přihlásí. Předběžná cena je stanovena na více než šest milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15497:]]

V první etapě prací půjde především:

- Očištění a oprava konstrukce krovu. Poškozené trámy, případně jejich části, budou nahrazeny, chybějící trámy doplněny novými – vysušenými, smrkovými, ručně hoblovanými; spoje trámů budou provedeny tradičním historickým způsobem;

- Provedení keramické režné skládané taškové krytiny;

- Revize stropních trámů – dle výsledku revize částečná, či úplná náhrada těchto trámů;

- Podepření stropů systémovým bedněním z důvodu práce za provozu městské policie včetně centra kamerového systému, které musí být chráněno druhou pojistnou vrstvou proti zatečení;

- Práce v místnosti pod věží s hodinami, včetně náhrady kompletní skladby stropní konstrukce a náhrady poškozených stropních trámů;

- Zajištění příslušných záborů pozemků a komunikací.

Příloha: 

stara_radnice_historie.doc

Chrudim – Zpracovaný dokument přístupný veřejnosti, kde by bylo vše přehledně shrnuto na jednom místě, bohužel podle nepřímého vyjádření tiskového úseku, občan opravdu nenajde. Majitelé domů v památkové zóně, kteří chtějí řešit a zlepšit současný stav a vzhled svých nemovitostí, jsou prakticky odkázáni na libovůli úředníků a nastudování problematiky na vlastní pěst.

[[img:chrn_fullwidth:17260:]]

Zatímco jinde úřednící odboru památkové péče s Národním památkovým ústavem pro svoje občany vypracovali a zveřejnili jasnou metodiku, aby měli přehled, jak se postupuje při schvalování fotovoltaických panelů nebo reklamních cedulí. Třeba město Zlín svým občanům bez problémů poskytuje dokument s přehledně zpracovanými zásadami, který najdete zde.

Žádný takový dokument shrnující hlavní zásady památkové péče ohledně domů v městské památkové zóně Chrudim zpracován není, tisková mluvčí pouze zmínila odkazy na známé zdroje, ze kterých si musí vlastník historického domu poskládat mozaiku sám.

[[img:chrn_fullwidth:17262:]]

Majitelé historických domů v Chrudimi musí zapátrat pro informace v zákonech, památkovém katalogu a metodikách památkového ústavu, včetně vyhledávání v mapě regulačního plánu, místo jednoduchého přečtení si všech hlavních zásad v jednom veřejně přístupném dokumentu. Město se přitom dokonce přihlásilo do soutěže Přívětivý úřad, která hodnotí, co dělají úředníci pro své občany navíc, a za rok 2020 se dokonce umístilo za Pardubický kraj na druhém místě.

Místo zmínění hlavních zásad se sdělují veřejnosti dopředu jen obecná konstatování. Ludmila Nováková z úseku památkové péče v Chrudimi se ke schvalování reklamních cedulí v městské památkové zóně vyjádřila: „Spolu s městským architektem pomáháme vlastníkům objektů volit taková označení, která budou v historickém prostředí vhodná."

[[img:chrn_fullwidth:17261:]]

Obecné informace k problematice schvalování fotovoltaických panelů předala i tisková mluvčí Národního památkové ústavu, Územního odborného pracoviště v Pardubicích, Šárka Poskočilová: „Žádosti ohledně umístění fotovoltaických panelů v památkových zónách posuzujeme individuálně s přihlédnutím k případným dopadům na vzhled památkově hodnotných staveb a prostředí historických sídel. Při vyhodnocování jednotlivých žádostí vždy dbáme na skutečnost, aby posuzované práce byly v souladu s veřejným zájmem ochrany kulturně historických hodnot a aby krajinný a urbanistický ráz historických sídel a kulturních památek nebyl poškozován.“

Chrudim – Některá místní periodika přinesla informaci o připravované výstavbě parkovišť ve městě. Nemělo by jít jen o běžná, venkovní stání, ale podstatně praktičtější parkovací domy. Jde o problematiku, jíž se dlouhodobě zabývá i Michal Tereska.

„V posledním půlroce jsem začal diskutovat s radnicí, konkrétně s místostarosty, o neekonomičnosti jejich záměru vybudovat volné parkoviště vedle stanice ZZS. Podle toho, co pánové na radnici tvrdí, chce radnice reagovat rychle, projekt je rozběhnutý a po garážích, které bych tam navrhoval zrealizovat místo jen volného parkoviště, není z průzkumů poptávka,“ říká Michal Tereska.

[[img:chrn_fullwidth:17249:]]

„Rozeberme si odpověď radnice. Když se podíváme na fotku vloženou výše, co vidíme – placku, ošklivou trať, ošklivé pole a za tím průmyslovou část. Opravdu krásný pohled, který násobí představa, že tu přibude ještě placaté parkoviště,“ popisuje Tereska nevábné výhledy do blízké budoucnosti, dopadne-li záměr radnice.

[[img:chrn_fullwidth:17250:]]

Nabízí se však i jiné řešení. Jeho přibližnou podobu přináší skica hotová za pět minut. „Reakce těch, kdo nákres viděli je asi následující: to je jako ten lesík, co tam býval, to by suprově zakrylo to, co tam vidím teď, to by odhlučnilo trať, super mohl bych mít garáž. A já dodávám: trochu to evokuje reliéf Železných hor v dáli a kryje návětrnou stranu sídliště. I obyčejné garáže totiž mohou mít nějakého ducha. K jeho vytvoření stačí jen nastojato kotvené fošny. Mimoto, navrhované parkovací domy by mohly v tomto duchu pokračovat. Nevymýšlím nic nového. Podobné řešení zvolili třeba v nedalekém Hradci Králové,“ uvádí Michal Tereska.

[[img:chrn_fullwidth:17248:]]

„Druhou podstatnou částí je ekonomika. A zde jsou jednoduché počty. Město počítá s parkováním stovky aut. Na stejné ploše může vzniknout 80 garážových míst – tady začneme počítat. Náklady na budování parkoviště město počítá na pět milionů korun. Osobně si myslím že do čtyř milionů by to mělo být postaveno při ceně 1600 Kč/m2 (není pro náklaďáky). Dle nabídky firmy zabývající se betonovými garážemi jsou náklady na jednu 150 tisíc korun Připočtěme něco kolem a jsme na 170 tisících, což činí 14 milionů plus zmíněné 4 miliony, celkem 18 milionů korun. Tržní cena garáže v Chrudimi je 250 tisíc krát 80 = 20 milionů. Takže, jestli se nepletu, město ještě vydělá, a i kdyby ne; nejsem čtyři miliony v mínusu za volné, nevzhledné parkoviště, ale na nule a jako bonus mi zmizelo 80 aut ze sídliště,“ počítá Michal Tereska náklady.

„Pojďme se podívat na poslední argument, a sice tvrzení, že o to není zájem. Buďme k sobě upřímní – kdo reaguje na dotazníky a ankety? Ti, kdo mají před domem auto za milion a pracují 300 hodin měsíčně, nebo ti, kdo na odpovědi mají čas,“ ptá se Tereska.

Chrudim – Nová vizuální identita města byla konečně odtajněna. Budí emoce a podle všeho zaslouženě. Převažují reakce mezi zastupiteli a jsou kladné, veřejnost už tak nadšená není. Přes prvotní odmítavý postoj si cestu k ní našel třeba i starosta města František Pilný.

Do poslední chvíle o podobě nového chrudimského vizuálu neměli tušení ani městští zastupitelé, což kriticky zhodnotil opoziční politik Petr Řezníček (SNK-ED). Zatímco politikům barvičky a fonty šéf komise pro komunikaci rady města Josef Káles mladší (Chrudimáci) tajil, jeho vlastní kolegové z komise již o nich čile rokovali.

Autorka vítězné koncepce v průběhu pondělního jednání městského zastupitelstva zdejším voleným zástupcům občanů osvětlila, proč zvolila řešení, které někteří jen těžko přijímají za své. Prim v něm hraje třeba oranžová barva, kterou však má většina obyvatel spojenu spíše se sociální demokracií než s městem s orlicí ve znaku. Právě obavy o pdoobu vlajky a znaku se mezi lidmi objevují nejčastěji

Obavy o úpravy znaku a vlajky ve smyslu nového designu však prý nejsou na místě. Půjde o sjednocení grafického vzhledu především městských organizací, jako jsou Chrudimská beseda, technické služby nebo městská sportoviště.

Chrudim – Všiml si toho asi každý, kdo popojíždí městem v autě. U silnice se na nejrůznějších místech objevily nabídky umístit bilboard, a to přímo na jakési provizorní konstrukci, jež bilboard připomíná. Černé „stavby“ vznikly bez povolení a řeší je jak město, tak městská police.

Městské zastupitele o postupu, který by měl vést k odstranění nepovolených „instalací“, informoval vrchní strážník městské policie Lukáš Dvořák. Podle Dvořáka se některé bilboardy nacházejí na pozemcích patřících ředitelství silnic a dálnic a také místním vojákům. Vojáci problém prý řešit nechtějí, ŘSD prozatím podle všeho také ne, nastoupit tedy musí město a oba subjekty přimět k činu. 

[[gal:17243]]

Vrchní strážník se pokusil vypátrat, komu dřevěné stojany patří a za kým tedy případně jít s pokutou. Některé z bilboardů mají totiž stát na pozemku města. Při pokusu kontaktovat zodpovědnou firmu se prý Lukáš Dvořák konkrétní firmy, natož zodpovědné osoby nedopátral. Přesto je městská policie připravena stojany posbírat a dočasně umístit třeba v areálu technických služeb. Rozřezání prozatím není na pořadu dne.