Chrudim – Další malý krůček bude podniknut a výstavba cyklostezky na Podhůru se přiblíží. Pardubický kraj totiž reálně uvažuje o přeložce silnice spojující druhé největší město Pardubického kraje s Rabštejnskou Lhotou, přičemž původní komunikace by mohla najít využití ve formě cyklostezky. Chrudimské noviny o oživení tohoto dávného návrhu architekta a bývalého městského zastupitele Karla Théra v nedávné době informovaly.

Městští zastupitelé dostanou v pondělí 21. května na stůl žádost o změnu územního plánu Chrudimě a také informace o dvou variantách přeložky zmiňované silnice. Každý z těchto dvou návrhů přibližuje uvažované „narovnání“ spojnice mezi městem a Rabštejnskou Lhotou od zákruty u zdejšího letiště. Vedení kraje navíc požádalo Město Chrudim o spolupráci v přípravě dokumentace pro územní řízení a podkladů pro výkupy pozemků dotčených uvažovanou přeložkou silnice II/340.

[[img:chrn_fullwidth:15405:Dvě varianty přeložky. Budou souhlasit vlastníci pozemků?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nabízí se tedy otázka – jak je možné, že před lety, když toto řešení navrhoval Karel Thér, nenašel mezi vládnoucími politickými špičkami ve městě ochotné spolupracovníky? Dnes však radnice podniká kroky ve smyslu původního architektova návrhu, přičemž jeho jméno nepochopitelně nepadne.

[[img:chrn_fullwidth:4393:Takto měla přeložka původně vypadat.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Kolik takových nápadů ještě vytáhnou městští politici „ z klobouku“ a bez skrupulí připíší vlastní genialitě, ukáže až předvolební kampaň před říjnovými volbami do zastupitelstva.

Chrudim – Loutky k městu patří stejně, jako kat Mydlář a šprýmař Kacafírek. Přesto je pořadatelům tradiční přehlídky amatérského loutkářství, Loutkářské Chrudimě jasné, že diváky je třeba přilákat. Samotní dřevění herci totiž „dojmou“ jen málokoho. Již loňský ročník festivalu byl proto uveden „šokujícími“ plakáty. Letošek není jiný.

Po laskavých a veskrze neprovokativních plakátcích místního umělce Libora Škrlíka, sáhlo vedení Chrudimské besedy po podstatně odlišných umělcích s jiným stylem. Autory plakátů 66. a 67. Loutkářské Chrudimě jsou studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace - Hoai Le Thi a Jakub Novotný.

Letošní první uveřejněný plakát připomíná spíše pozvánku na některý z festivalů otrlého diváka. Vyděšená vývrtka s očima, před ní ležící kus krvavé hmoty a to vše rámují nápisy společně s modrým „ondřejským“ křížem. Autoři vědí, jak zaujmout.

Předprodej vstupenek na „loutkárnu“ započne v úterý 22. května. Samotný festival startuje v pátek 29. června a končí týden na to.

Chrudim – Probíhajícího čištění ulic a parkovišť ve městě si všiml asi každý. Není sice vidět přímo metaře s košťaty, lopatami a vozíky, kteří by se věnovali úklidu, přesto špína z veřejného prostoru mizí. V samotném centru města však obvyklý přístup nestačí, což technické služby ani po letech od jeho rekonstrukce nedokázaly pochopit.

Rok co rok se situace opakuje. V létě, v rámci údržby dlažby v centru, vyjedou pánové s lopatami a zásobou štěrku. Ten následně v nejsušších měsících roku rozsypou mezi kostky. Prach se vznáší do oblak a plic Chrudimáků. Proč není stále možné sypat ulice v okolí Resselova náměstí v zimě, kdy by kamínky fungovaly i jako protiskluz? Tající sníh a led jepozději vpraví mezi kostky, čímž  dojde k úspoře času i peněz.

Letos se zametací vůz technických služeb v rámci jarního úklidu vypravil i do Filištínské ulice. Na rozdíl od jiných míst, nemuseli zde řidiči své vozy přeparkovat. Důvod je vcelku jasný – řidič vozítka s košťaty prosvištěl středem ulice rychlostí zhruba 40 kilometrů za hodinu. Z výše vloženého videa i svědectví jeho autora je navíc zřejmé, že v provozu byl pouze jeden z jeho předních kartáčů.

Nabízí se tedy otázka – spěchal šofér metacího vozu na oběd, nebo dostal „shora“ příkaz projet ulici „aby se neřeklo“, přičemž výsledek jeho konání není až tak důležitý?

Chrudim – Péče o domy v majetku města nikdy nebude na takové úrovni, jakou by jim mohl poskytnout soukromý vlastník. Pravidelná údržba těchto nemovitostí se často smrskává jen na nezbytnou údržbu a budovy proto chátrají. Nejlepší léta za sebou má i bývalá knihovna v Topolské ulici. Město ji proto chce prodat.

V nedávné minulosti takto nového vlastníka našel třeba nyní ukázkově opravený dům na Žižkově náměstí a Pippichův dům v Poděbradově ulici. Příkladnou péči o vnější vzhled městské budovy předvedla radnice v Široké ulici, kde novou fasádu dostal dům číslo popisné 87., který patřil Adlerově rodině.

Městská rada nyní rozhodla, že je na čase zbavit se zmiňované bývalé knihovny v Topolské ulici. O pronájem, jejž v nedávné době město také inzerovalo, se zájemci právě neperou. Není divu. Domek je zanedbaný a navíc tvořený, podobně, jako dnes již zlikvidovaná klubovna Kačerů v ulici Na Ostrově, azbestovými deskami.

[[img:chrn_fullwidth:15404:]]

Minimální cena je tu stanovena na 590 tisíc korun za pozemek o výměře 368 metrů čtverečních – jeho součástí je budova knihovny a tisícovku za pozemek sousední (ten obrůstá zeleň a má rozměry zhruba 1700 metrů čtverečních). Cena je také jedním z kritérií ve výběrovém řízení na nového vlastníka. Ten se však musí zavázat, že tu nevystaví nic, co by mělo více, než čtyři nadzemní podlaží, v parteru vybuduje nebytové prostory a vyřeší parkování. Chybět by tu samozřejmě neměla ani zeleň a celá potenciální budova musí zapadat do okolní zástavby.

Přihlášky do výběrka přijímá Odbor správy majetku MěÚ Chrudim do 20. července 2018.

Příloha: 

topolska_knihovna_prodej.pdf

Chrudim – Kameny zmizelých již na dlažbě v chrudimském centru zdomácněly. Připomínají osudy mnohdy neznámých dávných obyvatel města, kteří „zmizeli“ především v průběhu Druhé světové války. Jejich jediným „proviněním“ byl původ. Židovský původ. Bohužel, i tato vzpomínka budí antisemitské výlevy hněvu.

Mosazné destičky nechala zdejší radnice instalovat na podzim roku 2017. Od té doby se u nich čas od času někdo zastaví, věnuje zmizelým tichou vzpomínku, položí květinu. Lidé na hrůznou minulost nacistických koncentráků nezapomínají. A to i ve formě obdivu.

„Zrovna tenhle "lidskej" druh já nemusím, takže za mne palec dolů. Mám uctívat někoho, kdo v životě nedržel cihlu nebo lopatu v ruce a parazitoval na neštěstí jiných? Takovej poddruh mě fakt nebere a je mi jedno kam zmizeli, i když si myslím že vím ;),“ netají se svým atisemitismem Jiří Havlík.

Rozhořčených reakcí na tento Havlíkův myšlenkový výron obsahuje diskuse na facebooku vícero. Většinu argumentů shrnuje Jakub Štěpán. „Vy jste mi ale povedenej neofašounek, zajímala by mě Vaše reakce, kdybyste se narodil jako Žid, žil celý roky poklidně, v míru, nikomu nic neudělal a stejně by Vás jednoho dne SS naložilo s celou rodinou do vagónu směr smrt. Proč? Protože jste přece žid, nepřítel společnosti,“ říká Štěpán.

Letos v centru města vzniknou další „stolpersteiny“. V polovině srpna, konkrétně 15., přibude na dvou místech dalších deset kusů v Chrudimi a nově šest kusů ve Slatiňanech. Také na dvou místech. Pokládat je bude mistr Demnig osobně v dopoledních hodinách.

Chrudim – Bezohlednost, s níž někteří řidiči řídí a parkují své vozy, je bezednou studnicí lidské malosti a arogance. Především šoféři silnějších a luxusnějších vozů mnohde spoléhají na svou zdánlivou nedotknutelnost. Poslední takový případ se stal před obchodním domem Tesco a spolehlivě hýbe chrudimskými sociálními sítěmi.

V minulých dnech tu své „nabušené“ Audi odstavil neznámý mladík přímo na chodník před vchod od obchodního domu, přestože jen pár kroků od tohoto místa byla celá řada volných stání. Spoléhal snad na pomalý nástup strážníků městské policie, kteří by takové jednání spolehlivě pokutovali?

[[img:chrn_fullwidth:15403:Platí dopravní předpisy jen pro někoho?  Foto: Charlie YesMeen]]

Podobné chování však před Teskem není podle všeho žádnou výjimkou. „To je u Tesca normální, takový lidí tak potkávám furt, když jdu na brigádu i z brigády,“ píše Šárka Makkaiová. Každý den tu tak stojí auta běžných smrtelníků i na místech, která obchodní dům vyhradil pro rodiny s dětmi a handicapované spoluobčany. Za stání na „vozíku“ přitom hrozí vysoké pokuty, pokud by takového „hříšníka“ strážníci přistihli. Ti sem přitom pravidelně vyjíždějí k nahlášeným krádežím.

Chrudim – Lesovna na Podhůře sice prozatím v aktuálním plánu investičních akcí nefiguruje, zcela rezignovat na úpravy dávno nevyhovujícího „oraniště“ před budovou bývalé restaurace Kometa radnice ale nechce. V současné době proto probíhá hodnocení veřejné zakázky na dodavatele stavby parkoviště a souvisejícího vybavení.

Na stavbu kompletní lesovny v místech pod rekreačními lesy peníze nejsou a nepodaří-li se „vytáhnout“ dotace ze státu, případně Evropské unie, ani jen tak nebudou. Přesto chce město provést alespoň úpravy parkoviště na Podhůře. Zaplatí si je samo, ale přesnou částku prozatím nezveřejnilo.

[[img:chrn_fullwidth:15402:]]

Co tu tedy vyroste? Především nová zpevněná plocha pro dva autobusy a 28 osobních aut. Na své si však přijdou i cyklisté. V plánu je totiž stavba myčky kol a také hustilky. Celá tato akce má figurovat jako první fáze stavby zmiňované lesovny.

Chrudim – Předražená cyklostezka, kterou kolaři ve velké míře spíše ignorují dostane v těchto dnech svou finální podobu. Začíná totiž stavba speciálního přejezdu v Dašické ulici, který vinou nemilosrdných drážních předpisů přijde městskou kasu pořádně draho.

Budovaný přejezd má stát tři miliony korun, další desítky tisíc spolkne stavební dozor. Zdravé a kopcovité město Chrudim však na své cyklisty myslí, musí tedy zaplatit a cyklostezku dokončit. Co na tom, že jen kousek od přejezdu stezka opět končí ve změti kruhového objezdu u čerpací stanice.

[[img:chrn_fullwidth:15401:]]

Ode dneška, tedy od pondělí 14.května do 28. června tu dopravní značky omezí jak cyklisty a chodce, tak samozřejmě projíždějící řidiče. Od vjezdu k rozvodně tepla EOP po železné zábrany na cyklostezce například musí šoféři počítat s maximální povolenou rychlostí sníženou na 30 kilometrů za hodinu, chodci po stezce neprojdou a cyklisté neprojedou před přejezdem vůbec.

Chrudim – Není žádným překvapením, že městská sportoviště hospodaří se ziskem. Sice ziskem poněkud symbolickým, přesto jsou v této oblasti úspěšná stejně, jako městské lesy. Jinak, než dobře, městské firmy, mezi něž sportoviště patří, ani hospodařit neumí. Případnou ztrátu by totiž spolehlivě sanovala městská kasa.

„Sportovní areály dosáhly zisku po zdanění 131 tisíc korun,“ říká místostarosta města Jan Čechlovský (ODS). Podobně jako v předchozích letech se podle něj dařilo ušetřit na energiích a uspořené finanční prostředky bylo možné použít na další opravy jednotlivých objektů i zajištění kvalitnějších služeb pro návštěvníky.

[[img:chrn_fullwidth:13704:Plovárna a její bazény budí vášně. Skutečně se první návštěvníci po zimě koupou ve vodě, která tu celou dobu stojí?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Podařilo se nám například provést v letních měsících instalaci čipů do šatních skříněk v krytém plaveckém bazénu nebo vybudovat venkovní saunu s ochlazovnou. Tím se zvýšil komfort i kapacita v městské sauně,“ doplňuje ředitel společnosti Luděk Marousek.

Na nejvytíženějších sportovištích města mají nyní pracovníci sportovišť k dispozici defibrilátory, přístroje schopné elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce. Tři z nich pořídily Sportovní areály města Chrudim do sportovní haly, na zimní stadion a do krytého plaveckého bazénu. Čtvrtým disponuje Vodní záchranná služba Českého červeného kříže, jež bdí nad bezpečností návštěvníků letního venkovního koupaliště „Zástupci Českého červeného kříže všechny zodpovědné pracovníky sportovišť proškolili, jak přístroje správně použít. Samozřejmě doufáme, že je nikdy nebudeme muset použít v ostrém provozu,“ říká Marousek. Tři externí automatické defibrilátory vyšly společnost na 92 tisíc korun bez DPH.

Chrudim – Vedení města se podle všeho rozhodlo vzít vítr z plachet zdejším Svobodným. Jinak si nelze vysvětlit zvýšenou snahu v oblasti rekonstrukce chodníků. Mnohde probíhá – třeba v Novoměstské ulici, jinde rekonstrukce co nevidět začnou. Svobodní totiž právě na hezkých a upravených stezkách pro pěší dlouhé roky staví svou předvolební kampaň.

Jakmile utichne jásání květnových oslav konce Druhé světové války, měla by začít jedna taková rekonstrukce části chodníku v Poděbradově ulici. Začátek prací je totiž stanoven na 9. května, jejich konec na prvního června. Opravovaný úsek přibližuje plánek vložený níže.

[[img:chrn_fullwidth:15400:]]

Stavba se dotkne především chodců, kteří by zhruba od Kruhu zdraví měli pomýšlet na využití druhé strany ulice. Celý chodník až za křižovatku Poděbradovy ulice a ulice Lupáčovy totiž bude uzavřen pro pěší.