Chrudim – Takzvaná „Císařská silnice“, tedy výpadovka z města do Slatiňan je místem, kde celá řada šoférů ráda prověří výkony svých vozů. Jak již Chrudimské noviny před časem avizovaly, měla by se zde situace podstatně změnit. S tímto ujištění teď přišla i samotná radnice.

Úprava silnice první třídy, jíž má ve správě Ředitelství silnic a dálnic Pardubice tak nepatří k uspaným projektům, ale radnice o jejím zahájení pečlivě jedná. Akci se za město nemůže věnovat nikdo jiný, než místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Ten je s ředitelem ŘSD Bohumilem Vebrem „jedna ruka“, protože to byl právě Vebr, kdo Trávníčka kryl v kauze zrušeného sjezdu z obchvatu města u místní části Medlešice.

[[gal:13114]]

Místostarosta teď slibuje, že výstavba ostrůvků a především značek s maximální povolenou rychlostí sedmdesát kilometrů v hodině, by se měla uskutečnit nejpozději do konce roku 2018. Jedná se tedy o datum, kdy započne i realizace zbývající části obchvatu, jenž by prý této části města uleví od dopravy. Samozřejmě jen v případě, že nově zpracované posudky vlivu stavby na životní prostředí dopadnou dobře.

Silnice v ulici Obce Ležáků, na níž komunikace směřující do Slatiňan těsně navazuje, se však prozatím připravuje na zimní období. V letošním roce sice proběhlo několik oprav povrchu vytížené vozovky, ale ani ty nezabránily opětovné tvorbě děr a výmolů, na něž asfaltový povrch trpí. Objevit by se proto měli silničáři s tekutou směsí a silnici „zaflikovat“. Jinak bude na jaře opět připomínat tankodrom.  

Chrudim – Radnice se zavázala snížit do roku 2020 emise CO2 o celých 20%. Má jít o závazek realizovaný v rámci takzvaného „Paktu starostů a primátorů“, k němuž město přistoupilo po souhlasu většiny městských zastupitelů. Tradičním kritikem paktu jsou místní členové Strany svobodných občanů.

Svůj souhlas deklarovali městští zastupitelé již září. Celý projekt má stát zhruba milion čtyři sta tisíc korun a již nyní prý na něj radnice čerpá 80% nákladů z dotace Národního fondu životního prostředí, tedy z daní všech obyvatel České republiky. Chrudimské noviny chtěly vědět, co konkrétního Chrudimákům tento předražený „špás“ přinese.

„Cílem Paktu starostů a primátorů je vytvoření dynamiky snížení CO2 na území dotčených obcí o 20% do roku 2020. Stane se tak prostřednictvím zpracování a přípravou dokumentů sloužících managementu energetiky Města Chrudim pro snížení nákladů na provoz s akcentem na zlepšení životního prostředí“, uvádí ve své odpovědi na dotaz redakce město. Jedná se tedy o klasickou úřednickou „hatmatilku“, jejíž podstatu nejlépe vystihl zastupitel Svobodných Josef Káles: “Většina zastupitelů města Chrudim schválila projekt za téměř 1 400 000 Kč, který si klade za cíl snížit emise oxidu uhličitého o 20 % do roku 2020. Emise chtějí tito zastupitelé snížit uspořádáním školení pro zaměstnance úřadu a městských institucí, vytvořením akčního plánu pro udržitelnou energii a organizací osvětových akcí,“ shrnuje podstatu Paktu starostů a primátorů Káles.

A pokračuje: „To jsou na zastupitelstvu chvíle, kdy přemýšlíte, jestli si z vás ostatní dělají legraci nebo jestli jste součástí nějaké perverzní reality show. Bohužel nic z toho. Koalice ODS, ČSSD, lidovců a SNK ED to myslí vážně. Často padá argument, že tyto akce jsou z větší části dotované ze státního rozpočtu a ne z městského, tak proč je nedělat. Nicméně jsou to prostě veřejné peníze, tedy peníze z peněženek nás všech. A pokud se hodlají zastupitelé k veřejným penězům takto, přijde mi to jako strašný nerozum. Jestli má někdo z vedení města potřebu bojovat se skleníkovými plyny, měl by si založit spolek, který organizuje takovéto aktivity, ale hlavně si je platí ze svého, respektive z peněz sponzorů. Ne z peněz veřejných, protože úlohou města rozhodně není převýchova občanů a vytváření zbytečných studií, které nic neřeší,“ komentuje Káles nejnovější výplod skupiny úředníků, který připomíná projekty zaštiťované Zdravým městem úřednice a městské zastupitelky Šárky Trunečkové (SNK - ED).

Město samo se rozhodlo s touto výzvou popasovat jako zodpovědný hospodář a nenechat nic náhodě. Již nyní se totiž objevují jako první vlaštovky zprávy o elektroautech pro strážníky městské policie nebo samotné úředníky. Jen tak lze totiž zaručit, že emise ve městě skutečně klesnou a lidem se bude dýchat lépe.  

Chrudim – Úspěšnost místní radnice v získávání dotací na takzvané „tvrdé projekty“ je diskutabilní. K ledu je odložena jak rekonstrukce sportovní haly na Tyršově náměstí, tak třeba výstavba nové lesovny v rekreačních lesích. Ta přitom měla být vystavěna do letošního roku, pokud se městu podaří sehnat zhruba patnáct milionů korun.

Samotné městské lesy se nemohou výstavby lesovny dočkat, protože by její součástí měl být nejen byt pro správce, ale také zázemí pro výuku dětí mířících do lesů se svými kantory. Již před třemi lety se podařilo vybrat vítězný projekt lesovny, za nímž stojí duo architektů Lukáš Pavlík a Tomáš Med.

Před rokem prý městské lesy ladily ve spolupráci s radnicí poslední detaily chystaného projektu. Rok 2016 však končí a „socialistický závazek“ vystavět lesovnu ještě letos, který si vedení lesů dalo, prozatím mizí v nedohlednu. Peníze nejsou a přestože Hradecko-Pardubická aglomerace dosáhla na miliardy korun z evropských fondů, město podle všeho opět zaváhalo. Lesovna se zkrátka letos stavět nebude.

[[img:chrn_fullwidth:14221:]]

V únoru loňského roku přitom podle šéfa městský lesů Zdeňka Odvárky došlo na stavební povolení a od té doby celý projekt spí. Opravu si zde však zaslouží také ostudně zanedbaného parkoviště ležícího v těsném sousedství rekreačních lesů. Vyrůst by zde měla i nová parkovací místa. Parkoviště však stále připomíná po dešti oraniště a tisíce návštěvníků lesů musí absolvovat nepříjemné brodění se blátem. Plány k rekonstrukci parkoviště byly vytvořeny již před čtyřmi lety a stavět se mělo v letech 2013-14. Výstavba lesovny i rekonstrukce parkoviště tak prozatím patří k pohřbeným projektům, na něž nejsou peníze, protože radnice upřednostňuje jiné akce.  

Příloha: 

lesy_plany.pdf

Chrudim – Ne nadarmo se největší sídliště ve městě U Stadionu označuje často jako „otloukánek“. Zatímco ostatní sídliště město nechává postupně modernizovat a revitalizovat, U Stadionu se nic moc neděje. Stále se vracející kauzou není jen vlaková zastávka, ale též zakopání horkovodu u řeky Chrudimky.

O zakopání horkovodu se vedou diskuse již léta a na stole měl tento případ třeba i bývalý starosta a současný místostarosta Chrudimě Jan Čechlovský (ODS). Ten již v roce 2010 sliboval, že k zakopání by mohlo dojít do dvou let. Zatím však uběhlo šest let a horkovod stále zakopán není a brání obyvatelům sídliště v přístupu k řece. Pravidelně na tuto neutěšenou situaci upozorňoval i bývalý městský zastupitel Karel Thér. Od jeho odchodu ze zastupitelstva se však nikdo z místních politiků tomuto tématu nevěnuje, přestože současná vládnoucí koalice má zakopání horkovodu jako jednu z priorit programového prohlášení.

„Horkovod u sídliště U Stadionu je v majetku Elektrárny Opatovice. Ta zažádala o dotaci na jeho zakopání a skutečně ji i obdržela. Město samo má zájem s elektrárnou koordinovat další činnost, ale protože o dalším postupu nebylo ještě rozhodnuto, nevztahuje se na tuto akci zákon o svobodném přístupu k informacím,“ tvrdí starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Za šest let nebylo město schopné vymyslet, jakým způsobem bude spolupracovat s elektrárnou, v jejíž dozorčí radě starosta zasedá? Pracovní morálka hodná obdivu.  

Chrudim – Městská policie má hlavní velitelství na Resselově náměstí v budově staré radnice. Mohlo by se zdát, že toto strategické místo je výhodné, ale nic by nebylo dále pravdě. Strážníci se proto měli již několikrát stěhovat do lepšího, leč prozatím se nic neděje.

Původně měli měšťáci přejít do objektu, který roky využívala státní policie a radnice ho chtěla směnit za pozemky, jež by se policistům hodily. Ze směny nakonec sešlo po zásahu ministerstva financí. Nakonec se místo pro novou služebnu přeci jen našlo. Jde o dům číslo popisné 29 v Široké ulici. Ani ten však není možné obývat okamžitě.

„Městská policie má být umístěna v objektu číslo popisné 29 v Široké ulici. Projektová dokumentace pro úpravu vnitřních prostor je aktuálně zpracovávána projektantem. Dále však byly zjištěny závady v navazujících částech objektu – jde především o střechu, stropy a okna – takže úpravy a opravy objektu je nutné řešit komplexně. Termín stěhování strážníků proto nelze jasně stanovit,“ uvádí radnice.   

Chrudim – Městský kamerový systém by si zasloužil kompletní renovaci. Tato informace není pro pravidelného čtenáře Chrudimských novin žádnou novinkou. Již před třemi lety totiž prosákla na veřejnost zpráva o tom, že několik kamer nefunguje vůbec a další jsou také zralé na opravu. Jak se má situace nyní?

Pravidelné svodky městské policie – tedy informace o tom, co a kdy strážníci vykonali, příliš zpráv o zásazích na základě zjištění z kamer městského kamerového systému neobsahují. Skoro se až nabízí spekulativní otázka „K čemu kamery vlastně jsou, kdy buď nefungují, nebo nezachytí žádné přestupky?“.

[[img:chrn_fullwidth:5662:Také skatepark býval pod dohledem kamery.  Foto: Chrudimské noviny]]

Před třemi lety byla tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová poměrně sdílná a ochotná dokonce jmenovat konkrétní kameru, která je mimo provoz. Šlo o „oko“ v Havlíčkově ulici. Tuto „chybu“ však v současné době starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) po dotazu Chrudimských novin neudělal. „V současné době je ve městě umístěno celkem 24 kamerových bodů – jde o kombinace otočných a pevných kamer,“ říká starosta. Před třemi lety jich bylo 28. „Z tohoto počtu jsou dvě kamery z technických důvodů nefunkční. Konkrétní místa jejich umístění však prozradit pochopitelně nemohu.“ O něco sdílnější je však web městské policie, který jako nefunkční uvádí kameru u nákupního střediska Kateřina.

[[img:chrn_fullwidth:5272:Vidí, nebo nevidí?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Městský kamerový systém byl vytvořen před 14 lety a to s omezeným počtem kamer. Jejich počet se ale postupně zvyšoval. V tomto roce byla také vytipována nejrizikovější místa z pohledu možného narušení pořádku. Postupem let se však problémové lokality mění a tak v minulých měsících proběhla jednání za účasti všech dotčených subjektů s cílem aktualizovat seznam míst, kde by kamery měly být umístěny,“ uvádí Petr Řezníček. Úředníci, policisté a představitelé místní samosprávy se dohodli, že na některých místech kamery zmizí, jinde se zase nové objeví. „K prvním krokům došlo již v tomto roce, další plánované změny by měly být uskutečněny v roce 2017 a letech následujících. Záležitost tedy není odložena k ledu, ale průběžně ji řešíme,“ uzavírá starosta. Lidé tedy oku Orwellova Velkého Bratra rozhodně v budoucnu neuniknou.  

Chrudim – Městské kino se po dobu své existence potýkalo s celou řadou problémů. Nejprve to byla zastaralá technologie, později nevytopený sál. V současnosti je kino opět mimo provoz.

Městské kino nehraje do odvolání a to tedy znamená, že ani zodpovědní pracovníci netuší, kdy se ho opět podaří uvést do provozu. Důvodem má být závada na digitálním zařízení v promítací kabině. Zakoupené vstupenky mohou diváci vrátit v pokladně.

Městské kino bylo přesně před třemi lety za více než milion korun modernizováno tak, aby bylo schopno konkurovat moderním multiplexům vybaveným digitální projekcí. Ta se však podle všeho porouchala.

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny několikrát obšírněji informovaly, komise rady města jsou prapodivné instituce. Některé jsou aktivní tak, že každý měsíc poctivě zasedají a ze svých jednání zveřejňují i závěry. Jiné připomínají tajemný hrad v Karpatech, další se podle všeho nescházejí vůbec.

Tou vůbec nejaktivnější komisí je komise historická a letopisecká. Prakticky měsíc co měsíc se její členové sejdou a rokují. Na „chvostě“ sedí komise rozvoje a výstavby města, jež se podle zveřejněných zápisů sešla naposledy 7. září 2015. Redakci teď zajímal názor samotného města na fungování komisí a také relevanci jejich doporučení i závěrů. Odpověď překvapí.

[[img:chrn_fullwidth:13313:Jeden z výsledků jednání historické komise. Nové informační tabule na hřbitově u Kříže.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Dle jednacího řádu komisí Rady Města Chrudim, jenž byl schválen 30. března 2015, se komise schází ke svým jednáním dle potřeby. Názor, že některé komise se nescházejí vůbec, nelze na základě provedené kontroly potvrdit. Každá komise se v roce 2016 minimálně jednou sešla. Mají přitom různý charakter a třeba ta pro občanské záležitosti nedělá zápisy vůbec, neboť její výstupy jsou v jiných složkách,“ tvrdí ve své reakci, podepsané starostou města Petrem Řezníčkem (SNK – ED), radnice. Kam se poděly letošní zápisy výše zmiňované komise rozvoje a výstavby však již neuvádí. Jedná se o úřednický šlendrián, v němž se zodpovědný byrokrat rozhodl nezveřejnit zápis, nebo zkrátka žádný zápis neexistuje, protože komise letos nejednala?

[[img:chrn_fullwidth:13907: Větrníkem se zabývala i komise rozvoje a výstavby města, která prý i v současné době usilovně jedná. Výstupy však neexistují.  Foto: Chrudimské noviny ]]

Mnozí členové komisí si stěžují na frustrující skutečnost – rada města závěry odborníků zasedajících v komisích často vůbec nereflektuje. Tito lidé se pak logicky ptají, jaký smysl jejich práce pro město vůbec má. I na to má radnice patřičnou odpověď. „V souladu s ustanovením zákona 128 o obcích může rada města zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce. Z tohoto zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že stanoviska a usnesení komisí nemají pro radu jakéhokoliv města či obce závazný charakter,“ uvádí v odpovědi Město Chrudim. Je tedy zřejmé, že i kdyby se členové komisí rozkrájeli, jejich závěry mohou radní směle ignorovat a vše je vlastně v pořádku. Znovu je tedy na místě otázka: „K čemu vlastně komise jsou?“.  

Chrudim – Každému, kdo by snad na základě vyjádření městské zastupitelky a manažerky Zdravého města Šárky Trunečkové (SNK – ED) nabyl dojmu, že radnice se vykašlala na veřejné projednání výstavby stanice RZS U Stadionu, město vzkazuje: „Mýlíte se“. Veřejné projednání prý proběhlo.

Byl to městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), kdo Trunečkovou na posledním zasedání zastupitelstva atakoval s dotazem, zda vůbec měli lidé příležitost mluvit do likvidace zeleně v místech, kde má stanice rychlé záchranné služby vyrůst. Manažerka Zdravého města odpověděla: „Kulatý stůl žádný nebyl, projednávání žádné nebylo v rámci Zdravého města,“ zní její doslovná odpověď, jež je dohledatelná ve zvukovém záznamu z jednání městských zastupitelů.

[[img:chrn_fullwidth:14033:]]

O to více pak překvapí reakce starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED). Ten teď totiž tvrdí, že veřejné projednávání výstavby stanice a tím i likvidace stromů proběhlo 15. června letošního roku v rámci projednávání návrhu změny číslo jedna územního plánu města. Kdo se tohoto veřejného projednání nezúčastnil, nemůže teď „brečet“, že ho radnice převezla a za humny mu nechá vystavět hlučné garáže pro sanitky. Starosta však jedním dechem tvrdí, že pokácené stromy bude muset investor výstavby nahradit novými jinde. 

[[img:chrn_fullwidth:374:Sanitky mají své hlavní stanoviště přímo v nemocnici, což by se mělo změnit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nabízí se paralela s případem Miloše Chudáčka. Také jemu město za zády změnilo územní plán a z pozemků k výstavbě výrobních hal udělalo ochrannou zeleň. Byla to prý jen jeho chyba, že se o změny v územním plánu nezajímal a je neřešil. Jak však měl podnikatel, respektive obyvatel sídliště U Stadionu vůbec tušit, že se něco takového chystá? Na to má všemocný úředník jedinou odpověď: „Neznalost neomlouvá“. Kam se poděla slušnost a vědomí služby těm, jejichž odvody tvoří část mzdy úřednické armády? To již nejspíše přesahuje chápání průměrného byrokrata.  

Chrudim/Praha – Významných osobností těsně spjatých s městem není zrovna mnoho. Každý si jistě vzpomene na Josefa Ressela, Viktorína Kornela ze Všehrd a po troše pátrání v paměti vytane na mysli i jméno Jana Nepomuka Štěpánka. 

Štěpánek se sice ve městě pouze narodil a dál již pokračoval ve studiu v Litomyšli, ale přesto jde o člověka, jenž výrazným způsobem přispěl ke vzniku českého divadla a Chrudim do jisté míry proslavil. Ve Štěpánkově ulici najde zvídavý chodec jeho rodný dům, poslední odpočinek však dramatik spí na Olšanských hřbitovech. Potomci někdejšího ředitele Stavovského divadla však žijí dodnes. 

Historická a letopisecká komise by teď ráda zapojila radnici do akce, kterou vymyslela Správa pražských hřbitovů. Jedná se o „adopci“ hrobu významné osobnosti a tou by v případě Chrudimě měl být právě Jan Nepomuk Štěpánek. V brzké době tak dojde k prověření finanční náročnosti a následně by město mohlo dramatikův hrob „adoptovat“. Vzalo by tak na sebe břímě nákladů péče o náhrobek a okolí místa poslední odpočinku Jana Nepomuka Štěpánka.