Chrudim - První ročník hip-hopového festivalu Chrufest proběhl v pátek 16. září v Klášterních zahradách. Prvotní obavy, které postupně vyplouvaly na povrch, se nenaplnily. Organizátoři dokázali uvést zahrady do původního stavu a rovněž průběh festivalu se obešel bez komplikací.

V areálu Klášterních zahrad se sešlo několik stovek milovníků hip-hopu a to jak těch plnoletých, tak „pod zákonem“. Mladší 15 let museli mít doprovod zákonného zástupce, děti do šesti let si mohly festival užít dokonce zdarma.

Účastníky festivalu neodradilo ani několik dešťových přeháněk a zahájení posunuté téměř o hodinu. Naprosto menšinové výtky nejvíce směřovaly na nedostatečně chlazené pivo a arogantní pracovníky bezpečnostní agentury. Všechny chyby však slíbili organizátoři vychytat a příští ročník zahájit lépe.

[[img:chrn_fullwidth:14018:Tráva v Klášterních zahradách trpí více suchem, než hip-hopovým festivalem.  Foto: Facebook]]

Klášterní zahrady byly dlouhé roky místem, kde se prakticky nesmělo vkročit na travnaté plochy a každý krok jejich návštěvníka sledovala kamera městské policie. Většina festivalů končí v blátě a odpadky se vrší na hromady. Před Chrufestem proto panovaly obavy, aby se neponičila zeleň v samotných zahradách. Pořadatelé Chrufestu však splnili podmínky smlouvy uzavřené s městem beze zbytku a veškerý nepořádek po ukončení produkce zmizel. Za zodpovědné chování a dodržení slova si proto zaslouží palec nahoru.

[[gal:14017]]

Chrudim - Po letní přestávce se začali scházet i členové komisí rady města. Protože komise pro hospodářský rozvoj patří k těm aktivnějším, stanovila si jednání hned na začátek měsíce září a začala řešit problémy, které obyvatele města skutečně trápí.

Na pořadu jednání byla především otázka městských sportovišť, z nichž třeba sportovní hala na Tyršově náměstí dělá městu jednoznačně ostudu. Nevyhovující dispozice, zanedbaná údržba a prapodivné nájemní vztahy měla vyřešit stavba haly nové. Vysoutěžen byl dokonce i projekt, podle nějž by se mohlo stavět, ale vzhledem k nedostatku financí, uložilo město celou akci k ledu.

[[gal:8488]]

Pár zajímavých tipů týkajících se bezprostředně haly a jejího okolí, se však přeci jen podařilo členům komise najít. Jedná se třeba o možnost využívat házenkářské hřiště za halou jako parkoviště s poplatkem. Nedostatek parkovacích míst je problémem, který trápí prakticky celé město, jeho centrum nevyjímaje. Radnice by rovněž měla zvážit nákup multifunkční repasované umělé plochy pro samotnou halu a zimní stadion. Maximální náklady doporučuje komise hospodářského rozvoje kolem milionu korun.

[[img:chrn_fullwidth:12679:Co s ní dál?  Foto: Chrudimské noviny]]

Sportovní hala „leží v žaludku“ mnoha obyvatelům města. Členové komise proto doporučují urychlené rozhodnutí, co s tímto nedořešeným problémem podniknout dál. Po radnici proto chtějí definitivní stanovisko, kdy, kde a jakou halu postavit. Svého času se hovořilo i o zakoupení nafukovací haly, jež by mohla být umístěna za budovou Gymnázia Josefa Ressela. Z areálu sportovní haly by měl být rovněž „vymístěn“ obchod Karla Loukoty s čerpadly, domácími vodárnami a dalším zbožím, jenž se nachází v nádvoří za Tyršovým domem.

Zda se podaří uvedené body protlačit třeba až k jednání městského zastupitelstva, není vůbec zřejmé. Podle informací, které občas prosakují přímo od členů komisí rady města, samotní městští radní na závěry komisí zhusta kašlou. Nabízí se tedy otázka, k čemu vlastně město komise zřizuje.

Chrudim - Chodníky po opravě ulice mají obvykle tendenci vypadat nově a moderně. Zcela opačnou zkušenost však mají obyvatelé postupně opravované Slezské ulice, kde se z nepochopitelných důvodů dlažba především u vjezdů do garáží vlní.

„Zajímalo by mne, proč naši úředníci řeší třeba boulovatý chodník u zemědělky, popraskanou cyklostezku do Markovic a nepodívají se do naší Slezské ulice. Právě tady jsou nyní nové chodníky plné boulí. Pokud toto zhotovení odpovídá normám, tak se přestávám chlubit tím, že jsem Chrudimák,“ stěžuje si na kvalitu provedené práce v „zakleté“ Slezské ulici jeden z jejích obyvatel.

[[img:chrn_fullwidth:14001:Podvtrnutý kotník je dílem okamžiku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Magdalena Strnadová z Odboru investic MěÚ Chrudim však za zhotovitelem stojí. Podle ní vše odpovídá normám a nezvyklý vzhled chodníků je tak v pořádku. Snad budou mít stejný názor i chodci vracející se domů v nočních hodinách, až je překvapí „skokanský můstek“ před jedním z domů. Námraza taky udělá své. „Bylo nutné dodržet současné platné normy a vyhlášky, které musí být dodržovány při každé rekonstrukci a nových stavbách, takže došlo při budování vjezdů do rodinných domů k rozdílům ve výškách chodníků,“ blábolí úřednickou mantru Strnadová. A pokračuje. „Konkrétně - příčný sklon chodníku směrem na vozovku místní komunikace může být maximálně 2%. Výškově, na styku s podezdívkou oplocení, je chodník v rámci rekonstrukce osazen do stávající úrovně, v místech bezbariérových nástupů na chodník je silniční obruba snížena na +2 centimetry, to je bezbariérová úprava a podél snížené části je osazen varovný pás z červené dlažby pro nevidomé v šířce 40 centimetrů. S ohledem na skutečnost výškových rozdílů bylo nutné v místě sjezdů zachovat, v šířce minimálně devadesáti centimetrovou chodníkovou část v příčném sklonu 2%, zbytek sjezdu následně ve sklonu vyšel tak, jak je provedeno,“ uvádí předpisy úřednice, která se nejspíše na místě nebyla ani podívat.

[[gal:14002]]

Podle města má být rekonstrukce prováděna dle projektové dokumentace vyhotovené autorizovaným projektantem a celá stavba je pod dohledem technického dozoru investora, tedy města. Podobně, jako rekonstrukce v ulici Čs. armády, kde vznikla nesmyslná cyklostezka, po níž se cyklisté bojí jezdit, aby jim snad někdo z parkujících řidičů neotevřel dveře do cesty. V Bronxu také zmizela parkovací místa. Vše je však v pořádku, protože akci naplánovali podobní odborníci s diplomem, jako ti, kteří stojí za nevzhlednou a nepraktickou rekonstrukcí Slezské ulice.

Chrudim - Městská policie má celou řadu pravomocí. Jednou z těch nejméně oblíbených, alespoň co se řidičů týče, je měření rychlosti mobilními radary. Stacionární radary ve městě prozatím zavedeny nebyly a ani se o nich neuvažuje. Existuje dokonce i seznam míst, kde mohou strážníci postávat a rychlost kontrolovat.

V samotném městě se jedná jen o několik ulic, jinde by na měření rychlosti dojít nemělo. Figurují zde úseky ulice Pardubické, Na Ostrově – zde se nachází „slavná“ třicítka, Čáslavské ulice, Dr. Milady Horákové a třeba i Husova ulice. Strážníci však měří i v několika ulicích, jež připadají na místní část Markovice, Medlešice a Topol. Potkat je lze však i ve Vlčnově a Sobětuchách.

[[img:chrn_fullwidth:6895:Oblíbeným místem, kde strážníci loví závodníky za volantem, je kopec v Presích.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město Slatiňany má s chrudimskou městskou policií uzavřenu smlouvu, na jejímž základě se strážníci starají o pořádek také zde. To obnáší i pravomoc měřit rychlost v ulici T.G. Masaryka, Vítězství a třeba též v Sečské. Radar si mohou muži zákona postavit i v Trpišově a Úhřeticích.

Kompletní seznam míst, na nichž se rychlost potenciálně měří, lze najít zde.

Chrudim – O cyklostezce na Podhůru bylo napsáno a řečeno mnoho. Radnice se dlouhá léta „zaklíná“ probíhajícím dědickým řízením, které však obvykle probíhá v řádu měsíců, nikoli let. Jeden z klíčových pozemků je v majetku chrudimského podnikatele Milana Kušty, jenž za něj od města překvapivě nechtěl peníze.

„Zástupci města za mnou poprvé přišli na konci roku 2013,“ říká Milan Kušta. Jednání tak probíhají už tři roky.

[[img:chrn_fullwidth:13358:Vypracování nového projektu se opět může táhnout roky.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Hned z počátku jsem úředníkům sdělil, že výstavbu cyklostezky podporuji a požadované pozemky rád převedu na Město Chrudim. Neuvažuji však o prodeji, ale směně pozemků. Požadoval jsem pozemky na Skřivánku v sousedství pozemků, kde uvažujeme o zástavbě. S tímto mým návrhem město souhlasilo. Po velmi dlouhé pauze došlo na jednání, jehož se účastnil další zájemce o tento pozemek a radnice upřednostnila jeho. Proto jsem požádal o seznam dalších městských pozemků,“ popisuje Kušta, jak celá kauza začala.

[[img:chrn_fullwidth:13989:Pozemky u letiště nejsou zakleté. Projekt cyklostezky doplácí na laxnost a nekompetenci zástupců města.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nově jsem vybral pozemky Na Větrníku a Na Rozhledně. Pozemky jsou sice větší, ale rozdíl v ceně bych pochopitelně doplatil. Radnice opět souhlasila s tím, že celá akce musí projít zastupitelstvem,“ vysvětluje podnikatel. Sám měl přitom již dávno před tímto jednáním na pozemek u výpadovky na Rabštejnskou Lhotu zpracovaný projekt k výstavbě logistického centra pro drobný obchod a služby. Město však nechalo vypracovat vlastní projekt, který zahrnoval i tyto pozemky, aniž by se někdo zeptal, co vlastník s pozemky zamýšlí.

[[img:chrn_fullwidth:719:Na Skřivánku měla vyrůst celá nová čtvrť. Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Jednání se zasekla na konci loňského roku. Je totiž třeba přepracovat projekt cyklostezky tak, aby byla v souladu s napojením lokality na komunikace, včetně budoucího odbočovacího pruhu do ní. Podklady a návrh řešení zaslala naše projekční kancelář na radnici v minulém týdnu. Bohužel nedošlo ani ke shodě na cenách směňovaných pozemkům s nimiž město přišlo. Já sám jsem byl pro určitý kompromis a v tomto duchu i jednám se starostou Petrem Řezníčkem. Podmínkou ale je vypracování nových posudků, pokud možno od stejného znalce a také nového projektu ze strany města“ uzavírá Kušta.

Co on sám tedy plánuje naproti letišti vystavět? Vyrůst by zde měly výrobní haly, skladové a obchodní prostory a menší logistické centrum pro lehký průmysl.

Chrudim - Na pondělním jednání městského zastupitelstva nebudou místní politické špičky řešit pouze palčivé otázky týkající se enviromentálního prohlášení, paktu starostů a primátorů a konečné vyúčtování mikroregionu Chrudimsko. Na „přetřes“ přijde i návrh opozičního zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), z nějž by měla plynout změna jednacího řádu.

Mělo by se o odvolávání starosty, místostarosty a dalších funkcionářů hlasovat veřejně, nebo v tajné volbě? Tato otázka nedává Pilnému spát, a proto se rozhodl navrhnout řešení, které by tento svízel s konečnou platností rozetlo. „Aktuální znění jednacího řádu se jednou vykládá ve prospěch tajného hlasování a podruhé ve prospěch veřejného hlasování. Navržená změna, tak jak je formulována, dává možnost před jednotlivým hlasováním navrhnout a schválit veřejnou volbu. Jako výchozí však nastavuje volbu tajnou,“ uvádí k materiálu předkladatel František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:3538:Málek před rokem hlasování údajně ustál jen proto, že bylo veřejné.  Foto: archiv Chrudimských novin]]

Veřejnost má ještě v živé paměti bleskové odvolání místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) a tehdejších členů rady města Davida Kasala (ANO 2011) a Vladislavy Michalové (TOP 09) v roce 2012. To proběhlo po tajné volbě. O tři roky později podali návrh na Málkovo odvolání Svobodní a tentokrát se hlasovalo veřejně. Toto veřejné hlasování však s nelibostí nesli jak Svobodní, tak současný předkladatel změny František Pilný. Podle jejich shodného názoru při veřejném hlasování jsou členové stran a hnutí tlačeni k držení stranické linie a nemohou tak svůj skutečný názor projevit svobodně. Zda s tímto postojem budou souhlasit i ostatní městští zastupitelé, ukáže jejich pondělní jednání, které začíná v 16 hodin.

Chrudim/Hradec Králové - V pondělí 12. září nastal u hradeckého krajského soudu den „D“. Začala se zde řešit kauza s údajně milionovými úniky a „malými domů“, jež provázely rekonstrukci chrudimského Hotelu Bohemia. Při jeho rekonstrukci se měli napakovat jak manažeři, tak i stavební firmy.

Na straně poškozených figuruje sama Evropská unie, která na diskutabilní rekonstrukci poskytla část financí. Podle obžaloby přitom celkem osm manažerů a tři firmy hospodařily se stavebním materiálem a pracemi takovým způsobem, aby se podařilo uspořit zhruba devět milionů korun. Ty pak měly putovat do kapsy obžalovaným. Samotná EU přispěla na přestavbu hotelu částkou 43 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:3769:Nejprve se pilně stavělo...  Foto: Chrudimské noviny]]

Mezi obžalovanými figuruje manažer stavební firmy Metrostav Jiří Motl, firma Cetus Pardubice a také objednavatel, firma Homa holding zbrojařského magnáta Jaroslava Strnada. Všichni obžalovaní samozřejmě vinu popírají, ale soud má jako trumfy v rukávu například odposlechy telefonů. Do pátku bude probíhat výslech všech obviněných.

Na výsledky rozhodnutí soudu úpěnlivě čeká také vedení chrudimské radnice, které stačilo v zakonzervované stavbě utopit statisíce korun. Smlouvami nedostatečně ošetřené investice prozatím leží ladem a jen rychlost soudu případně ukáže, kdy se začne znovu stavět a ostuda města se probere k životu.

Chrudim - Kauza Miloše Chudáčka, na níž jako první upozornily Chrudimské noviny, je u konce. Městští zastupitelé se na svém jednání v pondělí 19. září budou zabývat změnami v územním plánu, které by měly Chudáčkovy pozemky ve Vlčnově, z ochranné zeleně převést zpět na plochu pro výrobu, skladování a drobnou výrobu.

Miloš Chudáček před lety zakoupil pozemky od města ve Vlčnově s tím, že na nich postaví nový průmyslový areál. Než však ke stavbě došlo, staly se dvě věci – podnikatel se rozhodl areál nestavět a změnil se územní plán. Když později hledal Chudáček pro pozemky kupce, zjistili nemilou skutečnost. Pozemky byly vinou změn v územním plánu prakticky bezcenné a vložená investice tak vyletěla oknem.

[[img:chrn_fullwidth:8394:]]

Miloš Chudáček se ale nevzdal. Po úvodní bojové náladě, kdy bylo slyšet i o trestních oznámeních na představitele města, kteří měli s podnikatele podepsat kupní smlouvu, přestože již věděli o chystaných změnách, stáhla se všechna jednání do zákulisí. Po dvou letech od medializace sporu se požadované změny dostávají na jednání zastupitelstva. To tak vrátí hodnotu pozemkům, jež Miloš Chudáček ve Vlčnově vlastní. Původní zájemci o jejich koupi jsou sice již pryč, ale stále se jedná o lukrativní místo, jež si svého kupce jistě najde.

Chrudim - Dopravní značení ve městě není vždy nejlepší. Ať už se jedná o historické centrum města zaplevelené dopravními značkami tak, že si jich vlastně nikdo nevšímá, nebo neudržované čáry na silnici tam, kde šoféři horko těžko řeší nepřehlednou situaci v křižovatce. Na jedno takové křížení silnic upozorňuje Štěpán Kincl.

„Chtěl bych upozornit na neviditelné nebo chybějící vodorovné značení na křížení ulic V Tejnecku a Topolská - u Bike Sportu - na stopce. Vím, že řidič musí zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled, a mám se za docela opatrného řidiče, ale už několikrát se mi v tomto místě stalo, že jsem zastavil až v jízdním pruhu hlavní silnice. Ideální by bylo toto místo zastavení na vozovce jasně vyznačit. Nejlépe asi symbolem Příčná čára souvislá s nápisem STOP,“ popisuje Štěpán svou zkušenost s křižovatkou, na níž v minulosti došlo k několika „ťukancům“ a dokonce i zranění chodců na nedalekém přechodu.

[[gal:13977]]

Vedoucí Oddělení dopravy a komunikací MěÚ Chrudim Milan Šikl však moc dobré zprávy nenese. „Předmětná vodorovná dopravní značka Příčná čára souvislá s nápisem STOP musí být vyznačena na místě, odkud má řidič náležitý rozhled do křižovatky. Pokud není možno tuto podmínku splnit, nelze tuto značku umístit. Zmiňovaná křižovatka místní komunikace v ulici V Tejnecku se silnicí v Topolské ulici tuto podmínku nesplňuje. K vyznačení okraje vozovky silnice v prostoru křižovatky je dostačující vodorovná dopravní značka Podélná čára přerušovaná, která zde byla vyznačena a jež je v současné době vyježděná a není vidět. Bohužel se nám do dnešního dne nepodařilo zjistit, kdy bude správce silnice provádět obnovu vodorovného dopravního značení v tomto úseku. S největší pravděpodobností to bude až v příštím roce,“ říká Milan Šikl. Správcem komunikace je s největší pravděpodobností Ředitelství silnici a dálnic Pardubice, které není proslulé svou komunikativností. Řidiči tak dál budou riskovat a nepřehledná situace na křižovatce u Bike sportu se jen tak nezmění.

Chrudim - Nenápadné sbližování dvou rozdílných měst, české třiadvacetitisícové Chrudimi a chorvatského města Motovunu s osmi sty stálými obyvateli, má hluboké kořeny. Před téměř dvěma sty lety města propojil chrudimský rodák Josef Ressel, během uplynulého víkendu návštěva a příprava spolupráce pro další období.

„Během pobytu zástupců Motovunu v čele se starostou Tomislavem Pahovićem jsme hovořili především o oblastech, které můžeme v rámci rovnovážného partnerství realizovat. Myslím, že velmi reálné se jeví mimo jiné vytvoření kalendáře města Chrudim pro rok 2018 z fotografií motovunských fotografů, kteří by pobývali po určitou dobu v Chrudimi, a naopak,“ řekl starosta Chrudimi Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:13947:Chorvatům se v Chrudimi líbilo.  Foto: Město Chrudim]]

O víkendu Motovunské čekal pestrý program. Zúčastnili se chrudimským městských slavností Obžinky, navštívili rekreační lesy na Podhůře a fandili i běžcům v průběhu závodu Chrudimská desítka. K výměně zkušeností a navázání spolupráce došlo mezi fotokluby.

„Může se jevit, že města jsou úplně jiné kategorie, ale na druhou stranu se mohou značně obohatit. Existuje tu možnost výměny dětí a mládeže, ale třeba také zapojení motovounských vinařů do vinařských akcí v Chrudimi,“ vyjmenovává některé výstupy ze společného jednání předseda zahraniční komise rady města a neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim).

Nenápadné sbližování se však Chrudim nevěnuje jen na mezinárodní úrovni. Téměř bez povšimnutí proběhla také návštěva zástupců jihomoravského Znojma. Ti si prohlédli třeba Muzeum barokních soch a nadšeni byli též z 3D modelu, který je v něm umístěn. Prozatím se jedná o první krůčky, ale i ty se podle všeho počítají. Znojmo by mohlo chrudimským být inspirací třeba v pěstování okurek stejně, jako je Motovun inspirací ve vinařské tradici.