Chrudim - Kdo vlastně chodí na představení konající se v rámci festivalu Loutkářská Chrudim? Vzhledem k tomu, že celý festival je určen amatérským loutkářům a část místní veřejnosti proto celý festival ignoruje a považuje ho za akci určenou primárně loutkářům, rozhodly se Chrudimské noviny nafotit účastníky několika představení.

[[img:chrn_fullwidth:13597:Dávno pryč jsou doby, kdy byly loutkářky skryty za černou látkou. A dle návštěvnosti to loutkářskému světu prospívá. Foto: Chrudimské noviny]]

Součástí festivalu jsou i odborné semináře a diskuse, v nichž lektoři loutkářům přibližují techniky divadelních představení a samozřejmě také výrobu loutek. Právě tyto akce mohou řadě zájemců o divadlo potvrzovat teorii o zdánlivém odosobnění celého „podniku“. Město se sice snaží zachraňovat přízeň veřejnosti koncerty, ale prý se mu to moc nedaří. Fotogalerie vložená níže však dokazuje, jak dalece se tito kritici mýlí. Děti a jejich rodiče si na Loutkářskou Chrudim svou cestu bez problémů najdou.

[[gal:13592]]

Chrudim - Místní prapor výsadkářů opouští jejich velitel. Nejedná se o žádné „zběhnutí“ do civilu, ale povýšení a změnu působiště. Podplukovník Robert Dziak je k prvnímu srpnu povýšen na plukovníka a odebere se na mezinárodní velitelství v americkém Norfolku.

Paragáni si pro svého velitele připravili rozloučení, kdy ani sám podplukovník Dziak netušil, co všechno ho vlastně čeká. Až k domu pro něj přijeli v historickém terénním autě, aby ho následně centrem Pardubic odvezli na tamější letiště. Zde už na Roberta Dziaka čekalo letadlo, z nejž později nad chrudimským letištěm vyskočil a předvedl, že ani vysoká důstojnická hodnost z něj neudělala kancelářskou myš. Na místě z rukou Zdeňka Koláře, jenž chrudimským výsadkářům také svého času velel, převzal pamětní medaili. Jméno Dziakova nástupce prozatím armáda nezveřejnila.

Výsadkový prapor Chrudim je lehký výsadkový prapor typu komando, přičemž v Armádě České republiky je jedinou jednotkou tohoto typu. Prapor představuje hlavní expediční sílu Armády České republiky s vysokou mobilitou. Je předurčen k plnění taktických úkolů na území ČR i mimo něj a to samostatně nebo v rámci národního i aliančního uskupení sil. V boji je určen k eliminaci schopností protivníka zejména rychlým manévrem a vedením pohyblivé a rozhodné činnosti při různých druzích operací, za každého počasí a v jakémkoliv terénu a k vedení boje v hloubce sestavy nepřítele.  

Chrudim - Léto je v plném proudu, přesto vedení místních technických služeb nespí a přemýšlí, co se bude dít za půl roku. Ano, právě v těchto měsících se společnost, jíž stále ještě vede Zdeněk Kolář, rozhodla najít ochotného Chrudimáka, jenž by městu poskytl vánoční strom na Resselovo náměstí.

„Hledáme pravidelně vzrostlý jehličnan, nejlépe stříbrný smrk, smrk nebo jedli, vysoký mezi 12 až 15 metry. V okolí stromu musí být dostatečný prostor pro manipulaci s těžkou technikou,“ říká ředitel Kolář. Lidé, kteří takový strom vlastní a mají obavy, že jim jejich kdysi roztomilý stromeček zavalí střechu, mohou se obracet buď přímo na Zdeňka Koláře, nebo vedoucího správy hřbitovů Petra Bízu na telefonu 731 672 630.

[[img:chrn_fullwidth:9650:]]

V loňském roce strom věnovali manželé Fialovi z Čavisovské ulice. Za pomoci technických služeb se zbavili patnáctimetrového stromu, který jim na zahradě rostl 35 let.  

Chrudim - Jakkoliv se zdálo, že chrudimská opona se restaurování nikdy nedočká, protože sbírka na její opravu připomínala fiasko, přichází nyní výrazná změna. Na čtvrtek 30. června je naplánován benefiční koncert, jenž pomůže část prostředků na opravu jedné z nejstarších opon v celé České republice, spolehlivě získat.

Vybírat peníze se moc nedařilo a pokud by nepřisypal na účet finance starosta města Petr Řezníček (SNK – ED), jen horko těžko se dalo vůbec hovořit o sbírce. Peníze vybrané do pokladniček a poslané na účet se totiž pohybovaly pouze v tisícovkách, finanční částka, jež pomůže opravit druhou nejstarší oponu u nás, však leží ve stovkách tisíc korun.

Již dnes v 17 hodin se proto koná koncert, na němž vystoupí místní pěvecký sbor Salvátor pod vedením regenschoriho Tomáš Židka. Zazní písně chrudimského skladatele Aloise Hniličky, písně Bedřicha Smetany a dalších. Pracovníci Regionálního muzea Chrudim navíc přítomné seznámí s historií opony a ředitelka muzea Klára Habartová nastíní její další osud. Koncert se koná ve schodišťové hale regionálního muzea a peníze zde vybrané poputují na účet sbírky.  

Chrudim - Nejpřívětivější radnice Pardubického kraje potřebuje nejpřívětivější informační kanál. To je jeden z důvodů, proč zastaralý a mnohdy ne příliš funkční městský web zmizí v propadlišti google archivů a na jeho místo přijde zbrusu nová internetová stránka. Investice za 135 tisíc korun.

Tvorby nových stránek se zhostí jihlavská firma WebHouse a hotovy by měly být co nejdříve. Modernizovaný web města přinese přímější kontakty na všechny městské úředníky, takže občané chtiví informací již nebudou nuceni absolvovat kolečko skládající se z tiskových mluvčí a následně teprve patřičných úředníků. Vstřícní městští byrokrati budou v interakci s občany tak přímo, jak jen to virtuální prostor umožňuje. O zavedení internetových konferencí a využívání webových kamer však radnice neuvažuje.

Současná vládnoucí koalice již v minulosti několikrát slíbila větší otevřenost a vstřícnost v komunikaci s obyvateli města. Ta se projevila, mimo jiné, v „handrkování“ o přímé přenosy z jednání městského zastupitelstva, utajováním některých důležitých informací a konečně i bílou vránou na hradbě mlčení tiskových mluvčí, kterou je zveřejňování podkladů k jednání městského zastupitelstva v nejzazším možném termínu. Tedy týden před jeho jednáním. O aktivitě, kterou provádí parta nadšenců v nedalekém Hlinsku, si však ve druhém největším městě Pardubického kraje může občan nechat pouze zdát.  

Chrudim - Letos uplyne 150 let od uznání patentu lodního šroubu americkou Akademií věd ve Washingtonu. Světoznámým vynálezcem této převratné technické novinky je chrudimský rodák Josef Ressel. A právě nadanému vynálezce a jeho dílu je věnován nadnárodní projekt Pocta Josefu Resselovi. Slavnostně zahájen byl právě v jeho rodné v Chrudimi, a to symbolickým vzpomínkovým aktem u památníku před Regionálním muzeem Chrudim.

Položením květin u památníku Josefa Ressela před budovou Regionálního muzea v Chrudimi uctila veřejnost památku chrudimského rodáka a jednoho z průkopníků dopravy, ale i dalších technických oborů. Tímto aktem byla oficiálně odstartována první ze série akcí konaných v rámci projektu Pocta Josefu Resselovi. „Josef Ressel patří vedle Jana Pernera a Jana Kašpara mezi důležité postavy, které se zasloužily o rozvoj dopravy v našich zemích. Stejně jako další velikány svých oborů je proto dobré jejich dílo neustále připomínat,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Před muzeem se sešly nejen zástupci města a Pardubického kraje, ale také veřejnost. A nechyběli ani studenti chrudimských škol. Nejen pro ně byla připravena malá prezentace o životě a především díle Josefa Ressela. Jeho vynálezy doslova ovlivnily celý svět. „Význam Josefa Ressela překračuje hranice jeho rodného města, celého Pardubického kraje a dokonce i České republiky. Působil v Rakousku, Itálii, Chorvatsku a Slovinsku. Nesmíme zapomínat na to, že je autorem nejen převratného vynálezu lodního šroubu, ale že také byl například významný lesník, nebo že udělal radost milovníkům vína, když vymyslel šroubový lis na víno,“ připomíná náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek (SPOZ).

[[img:chrn_fullwidth:13513:"Byl to borec."  Foto: Pardubický kraj]]

Josef Ressel je skutečně vynálezcem nejen lodního šroubu. Vynalezl již zmiňovaný lis na víno a olej, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin, pneumatickou potrubní dopravu nebo třeba buzolu. Zabýval se také sestrojením silniční lokomotivy s parním pohonem a sestavil přístroj k určování jakosti dřeva.

„Je zcela přirozené, že připomínka začíná právě v Chrudimi. A mimo jiné - chorvatský Motovun, který je naším partnerským městem, pořádá k poctě Josefa Ressela v uličkách svého historického centra již tradiční závod vozíků s kolečky vybavenými kuličkovými ložisky,“ dodává starosta města Petr Řezníček.

Význam chrudimského rodáka, lesník a vynálezce bude projekt Pocta Josefu Resselovi připomínat ještě v Pardubicích a v Praze, ale také v zahraničí. Happening se připravuje například ve Vídni, květinami uctí zástupci společnosti Ressel, z.s. památku Josefa Ressela u jeho pomníků v Chorvatsku a ve Slovinsku. Právě ve slovinské Lublani Josef Ressel zemřel.

Projekt je součástí celoročního projektu Dopravní festival 2016, který připomíná osobnosti dopravy a spojuje akce v tomto oboru v Pardubickém kraji. Pořadatelem je nezisková společnost zmiňovaná neziskovka Ressel z.s..

Chrudim - Další ročník festivalu Loutkářská Chrudim s sebou nepřináší jen veselá představení dřevěných herců a opilé loutkáře spící pod širým nebem, ale také několik dopravních omezení. Ta začnou již tento týden ve středu 29. června.

Jedná se o koloběh, který se rok co rok opakuje a nikoho již příliš nepřekvapí. Přesto je dobré si uzavírky připomenout a vyhnout se tak případným neočekávaným situacím.

Ve středu 29. června od 6 hodin do 7. července 20 hodin je naplánována uzavírka místní komunikace na nábřeží Karla Čapka (za divadlem Karla Pippicha) v úseku od křižovatky se silnicí v Soukenické ulici po lávku přes řeku Chrudimku a to včetně parkovacího pásu. V pátek 1. července od 16:30 hodin do 20 hodin přijde uzavřít silnice v ulici Čs. partyzánů (před divadlem Karla Pippicha) v úseku od křižovatky se Soukenickou ulicí po most přes řeku Chrudimku. Půjde o zahájení 65. Loutkářské Chrudimi. Od 3. do 5. července v době od 18hodin do 22 hodin by měla být uzavřeno Žižkovo náměstí v úseku pěší zóny.  

Chrudim - Daň ze psů, jinými slovy „poplatky za psy“ patří ve městě k jedněm z nejvyšších v rámci celé České republiky. Radnice ročně vybere více než sedm set čtyřicet tisíc korun a „pejskaři“ se oprávněně ptají, co za své peníze odvedené do městské kasy dostanou zpět. Několik igelitových sáčků jim nestačí.

Chrudimské noviny již téma plateb za psy ve městě otevřely několikrát. Jako první také upozorňovaly na možnost vybudovat psí hřiště, kde by se čtyřnozí přátelé mohli proběhnout, vyvenčit a společně si pohrát. Radnice však na tyto návrhy podle všeho nikdy nereflektovala. Lidem však dochází trpělivost. Na volno pustit psa ve městě nesmí, protože to městská vyhláška zakazuje. Podobný zákaz platí i mimo město, kde volné pobíhání psů upravuje pro změnu zákon o myslivosti. Proč se tedy platí poplatky za psy, když za ně vlastně nic neputuje zpět k majitelům domestikovaných vlků? „Pokud město zavedlo místní poplatek ze psů, pak bych ráda věděla, na co jsou poplatky určeny a kde máme psy nechat vyběhat. Za psa řádně platím, psí exkrementy sbírám, tak bych chtěla něco za své peníze vidět. Proč se poplatky, a že to není jistě málo, nevyužijí na vybudování oploceného parku pro psy, jako jsou v zahraničí,“ ptá se Markéta Melínová.

V minulosti se přitom hovořilo třeba o ploše v Parku Střelnice, kde se již několik „prolézaček“ pro psy nachází. Vzhledem k zákazu, který prosazuje Povodí Labe, však v těsné blízkosti vodního toku lze jen těžko budovat nějaké oplocení, nebo hřiště. Další variantou bylo hřiště v Janderově, které však má hned šest vlastníků a známá neschopnost úředníků vyjednat odkup pozemků, ani zde stavbu psího hřiště neumožní.

[[img:chrn_fullwidth:12681:Rozdávat zákazy venčení jde městu dobře. Ty ale za své peníze pejskaři nechtějí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Co se týká poplatků - v roce 2015 bylo na poplatcích za psy vybráno celkem 741946 korun. Z této částky se útulku pro psy poskytlo 687903 korun, čištění města stálo 240 tisíc, náklady za sáčky na psí exkrementy činily 7652 korun, odchyty psů, ochranné pomůcky a vybavení pro městskou policii přišly na 36484 korun. Výdaje byly tedy v celkové výši 972039 korun,“ uvádí šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová. Z čísel je tedy jasné, že místo největšího „konzumenta“ peněz ze „psích daní“ obsadil městský útulek.

[[img:chrn_fullwidth:3926:Tady to asi nepůjde, co takhle Plochá dráha?  Foto: Chrudimské noviny]]

Potíže při budování psího hřiště uvádí manažerka programu Zdravé město Šárka Trunečková. „Před časem se uskutečnilo veřejné jednání s majiteli psů, kde se kromě diskuse týkající se používání sáčků na sběr psích exkrementů, mluvilo také o vytvoření plochy pro volný pohyb psů. Bohužel na tomto setkání – kde bylo navrženo několik míst - nedošlo k jednotnému závěru mezi samotnými majiteli psů, kde by bylo nejlepší tuto plochu vybudovat a za jakých podmínek. Uvítáme proto návrhy lokalit, kde plochu vybudovat a také, jak na společné setkání pozvat co nejvíce majitelů psů. Jsme připraveni najít společné řešení,“ říká Trunečková, která podle všeho zapomněla, proč na svých místech politici a úředníci sedí. Je na nich, aby ve sporných případech rozhodli, když se lidé nedokáží mezi sebou dohodnout. V jiných případech jim to jde docela dobře. Kontaktovat Šárku Trunečkovou se svými nápady mohou zájemci zde. Úřednici lze proto doporučit využití facebooku města, nebo dokonce Chrudimského zpravodaje, který každý měsíc radostně očekávají obyvatelé východočeských Athén ve svých schránkách. 

Chrudim - O problémech s přemnoženými potkany, kteří bezostyšně pochodují po dvorcích domů v Moravské ulici, Chrudimské noviny informovaly již před dvěma lety. Situace se od té doby příliš nezměnila, přestože radnice tehdy provedla plošnou deratizaci. V současné době se chystá další frontální útok proti nezvaným hlodavcům na celém území města.

Potkani jsou přenašeči celé řady chorob a spolehlivě likvidují i uskladněné potraviny ve sklepích. Špatnou zprávou pro soukromé majitele domů a domků je fakt, že deratizace proběhne opět pouze v objektech, jež patří městu. V současné době se hledá firma, která by měla o zakázku za více než sedm set tisíc korun zájem.

„Deratizace bude prováděna jako preventivní opatření za účelem ochrany lidského zdraví a zabránění ekonomických škod, které hlodavci působí. Plošná deratizace by měla být provedena na veškerém nemovitém majetku města v celém správním území města Chrudim včetně všech místních částí. Provádět se bude ve všech bytových objektech, bytových domech se sociální službou, budovách MěÚ Chrudim, požárních zbrojnicích, školách a školkách, sportovních a rekreačních zařízeních, v kulturních zařízeních, kostelích, kaplích, ostatních budovách, nebytových prostorách, veřejných plochách, v kanalizační síti a také na obou březích řeky Chrudimky a na březích náhonu,“ uvádí město v zadání veřejné zakázky. Zájemci o provedení deratizace se mohou hlásit až do čtvrtka 30. června.  

Chrudim - Co by neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) mohl postrádat ve výkonu funkce asistenta místopředsedy Vlády České republiky, to se snaží dohánět ve službě obyvatelům města. Alespoň těm, kdo si spolupráci mezi partnerskými městy zredukovali na turistické výlety.

Po květnovém výletu do polské Olešnice, který byl doslova napěchován zájemci, plánuje předseda komise pro zahraniční vztahy rady města Málek další zájezd. V září se ti, kdo stačí včas obsadit místa v autobusu, vydají do slovenského Svidníku. „V tuto chvíli je zaplněna více než polovina míst, proto by případní zájemci neměli otálet,“ říká Roman Málek. Zájezdy jsou akcemi oblíbenými a jejich účastníci se jen těžko budou ptát, co dalšího, pro změnu z „tvrdých“ projektů, vlastně města připravují. Výsledek, jímž je prakticky nefunkční spojenectví mezi Chrudimí a holandským Ede, dává tušit, že v zásuvce předsedy Málka žádná významnější přeshraniční spolupráce mezi Čechy a Slováky rovněž nevězí. Výměnné pobyty pro studenty a návštěvy rusínských festivalů jsou vrcholem aktivit měst Chrudim a Svidník.

Jednou z nejzajímavějších položek zářijové návštěvy by měla být návštěva dějiště Karpatsko-dukelské operace, významné československé kapitoly z dějin Druhé světové války. Zájemci o vojenskou historii si přijdou na své i ve Vojenském historickém muzeu a parku vojenské techniky přímo ve Svidníku. Lidovou architekturu zase Chrudimáci poznají ve skanzenu ukrajinskorusínské kultury. Vydají se za ní však i za polské hranice do skanzenu v Zyndranowé. S oblastí východního Slovenska a polsko-ukrajinského pomezí jsou neodmyslitelně spjaty i půvabné dřevěné kostely, a to jak řeckokatolické, tak i pravoslavné. Ten v obci Ladomirová je dokonce postaven bez použití jediného hřebíku, což není při konstrukci těchto staveb příliš velkou raritou. Podobný kostelík stojí třeba v nedalekém Hradci Králové a ani zde se nestavělo za pomoci hřebů.

Zájemci o výlet do Svidníku se mohou hlásit zde.