Chrudim - Ulice Na Ostrově a maximální povolená rychlost ve směru od retardéru ke kruhovému objezdu u Tesca, nedá řidičům spát. Oprávněně se ptají, jak řešit situaci, kdy šofér pouze ve směru od Tesca zajíždí k jednomu z panelových domů a poté se stejnou cestou vrací.

Takový řidič při své cestě zpět nemá ani tušení, že se pře retardérem nějaká značka s „třicítkou“ nachází a v klidu tak jede maximální povolenou padesátkou. „Nejsem Chrudimák, ale jezdím na návštěvu do sídliště U Stadionu ze Slatiňan. Jedná se mi o toto - přijíždím od kruhového objezdu u Tesca a zahnu k panelovému domu číslo popisné 717 u pošty. Potom vyjíždím opět na ulici Na Ostrově a jedu zpět směrem kruhový objezd u Tesca. Jak mám tušit, že je tam omezená rychlost, když cedule je někde u lávky a já to zde neznám. Odbočky do sídliště tento příkaz neruší,“ ptá se jeden z šoférů.

[[gal:13306]]

Vedoucí Oddělení dopravy a komunikací MěÚ Chrudim Milan Šikl je však neoblomný. „Připojení parkovišť u bytových domů číslo popisné 709 až 712, číslo popisné 713 až 716, číslo popisné 717 až 720 a číslo popisné 721 až 724 na pozemní komunikaci v ulici Na Ostrově v Chrudimi není křižovatkou. Z hlediska zákona o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o místo ležící mimo pozemní komunikaci, to znamená, že zde v současné době platí například ustanovení § 23, § 21 uvedeného zákona. Křižovatkou je až připojení pozemní komunikace v ulici U Stadionu na pozemní komunikaci v ulici Na Ostrově u čísla popisného 730. Platnost značky Nejvyšší dovolená rychlost umístěné na komunikaci v ulici Na Ostrově ve směru k okružní křižovatce, končí v daném případě dle ustanovení vyhlášky, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na nejbližší křižovatce. To je na výše uvedené křižovatce u čísla popisného 730. Vjezd a výjezd z uvedených parkovišť je dle zákona v podobném postavení, jako vjezdy a výjezdy k rodinným domům,“ říká Šikl. Jak se má ale zachovat člověk, jenž vůbec netuší, že zde omezená rychlost je, vedoucí oddělení dopravy neuvádí. Přichází do úvahy snad telepatie?

Chrudim - Den otevřených dveří v Senior rezidenci v Čáslavské ulici sice již proběhl, ale slavnostní otevření nikoliv. Nejmodernější zařízení sídlící v unikátní rondokubistické budově bývalého zemědělského výzkumného ústavu, se slavnostně otevírá již ve čtvrtek 21. července.

Zařízení funguje již od konce prosince a nový domov v něm našly desítky spokojených klientů. Za tu dobu se také stal nedílnou a především potřebnou součástí města Chrudim. Společnost Senior holding, která Senior rezidenci Chrudim provozuje, tak slavnostním aktem zpečetí své dlouhodobé snažení na poli nadstandardní sociální péče. O dva dny dříve proběhne i otevření druhého domova, který vznikl, a také již funguje, na pražské Klamovce.

[[gal:11960]]

Ve čtvrtek budou na místě přítomní nejen vrcholní představitelé společnosti Senior holding, ale také jejich partnerů, rakouské společnosti SeneCura a francouzského provozovatele sociálních zařízení Orpea, který do tohoto partnerství vstoupil nedávno. Samotná Orpea jenom po Evropě provozuje více jak 700 domovů pro seniory a klienty s Alzheimerovou chorobou. Svá první zařízení otevřel již také v Číně.

Slavnostní akt započne v 10 hodin proslovy a představením celého zařízení. Během dne proběhne také doprovodný kulturní program. 

Chrudim - Parkování trápí ve městě prakticky všechny jeho obyvatele. Jak ty, kdo auto mají, tak ty, kdo ho nevlastní a musí často mezi odstavenými vozy hledat místo k průchodu. Tyto problémy se samozřejmě týkají i lidí bydlících Na Větrníku. Jejich neoficiálním mluvčím je pak Michal Jinoch junior.

Je to právě známý televizní komentátor Michal Jinoch, kdo dlouhodobě upozorňuje na neutěšenou situaci jednoho z největších chrudimských sídlišť. Slibovaná revitalizace, která by mohla parkování částečně vyřešit, se nachází prozatím v nedohlednu a nezbývá proto, než se obrátit na vedení města, aby přineslo odpovědi na palčivé otázky. Arogance, na níž teď Jinoch narazil, má jen daleko k otevřené a ochotné radnici, což jsou tituly, jimiž se místní politici a úředníci tak rádi „zaklínají“. „Neustále se řeší centrum, lokality kolem něj, ale na sídliště, kde je problém obrovský, se zapomíná. Ano, jistě mi vpálíte například rekonstrukci Na Valech, ale kolika lidem tím pomůžete? Na Větrníku, Na Šancích, U stadionu, tady všude se nedá parkovat. Doporučil bych zástupcům města jít si třeba Na Šance zaparkovat po osmé hodině večerní. To bude zábava na několik minut a nakonec auto stejně necháte v komunikaci, kde nemá co dělat. Podél silnice navíc často stojí kamiony, které brání ve výhledu a zvyšují riziko dopravní nehody. A to nemluvím o vracích, které stojí na velkém parkovišti a nikdo s nimi nic nedělá. Asi chápu správně, že nikdo z vedení města v daných lokalitách nebydlí, tak se holt v seznamu k vyřešení neustále propadají,“ zlobí se Michal Jinoch mladší.

[[img:chrn_fullwidth:13734:]]

Sídliště Na Šancích však obývá neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), ale ten zdejší situaci také neřeší. Problematiku dopravy má přitom v gesci Tejklův stranický kolega, další neuvolněný místostarosta. Jaroslav Trávníček (ČSSD) se také odpovědi na Jinochovy výtky zhostil a „padala“ z něj skutečně zajímavá „moudra“. „Sídliště vznikala v době, kdy automobil byl zpravidla jeden v rodině, vzhledem k jeho ceně a jeho využívání spíše o víkendech byl převážně v garáži a služební vozy parkovaly v areálech firem. Vzpomínám si, že v šedesátých letech, když si někdo pořizoval automobil, pak uváděl, kde bude vůz parkován. Možná to bylo formální, neboť nebyl přetlak na parkovací místa. Jak dobře víte, dnes je situace jiná. Dnes je téměř výjimkou jeden vůz v rodině, nemluvě o služebních vozidlech. Parkovací plochy nestačí. Možná někde prostory ještě nalezneme, musí to ale být na úkor zeleně nebo alespoň proti příjemnému životnímu prostředí,“ začíná svou odpověď Trávníček. Opomíná přitom, že v současné době, která má k šedesátým letům opravdu daleko, je nejen na západě běžným standardem stavět parkovací domy, nebo podzemní parkoviště. Ty pak spolehlivě řeší problémy s nedostatkem míst k odstavení vozidel a příroda, nebo „příjemné životní prostředí“ jimi nikterak netrpí.

[[img:chrn_fullwidth:13733:]]

„Kdo způsobuje, že je přetlak počtu aut proti reálným místům jejich odstavení? Město to jistě není. Pokud je mi známo, tak z města vyšly iniciativy a našla se místa, kde by ne pouze odstavné plochy, ale skutečně kryté plochy – garáže, mohly vzniknout. Bylo to příkladně v sídlišti U Stadionu a v Husově ulici. Narazilo se však na nezájem či odpor bydlících. Jsou i v jiných městech podobné problémy. Řeší je tam například placenými rezidenčními kartami. Rezidenční karty počet vozidel nesníží. Také například zůstává problém návštěv, doprava zásilek a tak dále,“ říká Trávníček. Poukazuje tak na nekompetenci politických „šíbrů“ druhého největšího města Pardubického kraj rozhodnout a poté za svým rozhodnutím stát. V této souvislosti je však nutno připomenout, že například v případě rekonstrukce lokality pod nádražím nedělalo vedení města problém, svěřit i výstavbu parkovacích míst do rukou projektantů a místní postavit k hotové věci. Však také reakce na tuto revitalizaci jsou plné rozčarování a pochybností. Místostarosta Trávníček navíc přenáší odpovědnost na majitele automobilů, jako by snad on ani „jeho“ úředníci nebyli placeni z daní i těchto motoristů proto, aby hledali řešení problémů svých „zaměstnavatelů“ z řad občanů České republiky, tedy i Chrudimě.

[[img:chrn_fullwidth:13732:]]

Překvapením však není konec. Jaroslav Trávníček své myšlenky dovádí do absurdních závěrů, které mají v majitelích aut vzbudit pocit viny. Nezasekl se místostarosta ve zmiňovaných šedesátých letech? „Když si člověk koupí za stovky tisíc automobil, měl by být i jeho zájem mít pro tuto investici zajištěno i parkování. Už proto, že to je nemalá investice, je potřeba ji mít zabezpečenu proti krádeži, poškození a také proti povětrnostním podmínkám. Lze to řešit pojištěním, ale už i to jsou náklady. Město může pomoci jen vyhledat místa, kde povrchové, lépe však podpovrchové parkování, může vzniknout. Musí to být místa v souladu územním plánem, věřím, že pokud to budou místa menšího rozsahu, lze taková najít. Zde může s hledáním takových míst pomoci každý obyvatel města. Záležitost nalezení těchto prostor jsem konzultoval s městským architektem. Považuje ji za reálnou. Náklady s vybudováním, případně s nájmem těchto míst však půjdou za zájemci o parkování. Snad to stojí za tu jistotu mít vozidlo zabezpečeno a nemuset hledat místo k zaparkování. Podobně se dříve lidé dovedli domluvit a vybudovat družstevní garáže. Nebo se může najít developer, který by problém parkování a tím i zajištění vozidel vzal za svůj podnikatelský záměr, také je taková možnost,“ uzavírá místostarosta Jaroslav Trávníček a potvrzuje tak, že radnice nemá v této otázce připraveny žádné projekty, jež by mohly být financovány z evropských miliard, které mají v následujících letech přitéci do Hradecko-Pardubické aglomerace z Evropské unie.

[[img:chrn_fullwidth:13731:]]

Architekt města Marek Janatka myšlenky svých „pánů" ještě graduje. Majitelé aut prý neomluvitelně „privatizují“ veřejný prostor. Komu však tento prostor patří, když ne obyvatelům města? „Privatizace veřejného prostoru soukromými vozidly zdarma je v budoucnu neúnosná. Trvalým bydlištěm a zakoupením vozidla nevzniká nikomu nárok na přivlastnění si kusu veřejného prostoru, který má sloužit všem pro obecně prospěšné funkce. Zakoupením vozidla za něj vlastník přebírá odpovědnost, a to i v době, kdy ho odkládá. Ve většině developerských bytových projektů si v dnešní době občan musí k bytu zakoupit garážové stání za 150–250 tisíc korun podle lokality a standardu,“ říká Janatka.

„Jednou z variant, jak se o auto postarat, je vytvořit iniciativu pro vybudování například polozapuštěných podzemních parkingů, které lze ve spolupráci s městem realizovat za přijatelných finančních podmínek a natrvalo tak otázku parkování vyřešit. V případě zájmu se obracejte přímo na mne. Současně upozorňujeme, že město si je při současném stoupajícím stupni motorizace a stoupající lenosti lidí vědomo nutnosti potřeby dostatku parkovacích stání pro fungování veřejného občanského vybavení. I na těchto otázkách vedení dlouhodobě pracuje a připravuje koncepci parkování ve městě,“ reaguje těžko uvěřitelným obviněním úředník, který je opět placen lidmi, na jejichž adresu směřuje kritiku. Rozezleným šoférům tak nezbývá, než si jeho i Trávníčkova slova zapamatovat a v komunálních volbách pak dát dostatečně jasně najevo, co si o těchto závěrech myslí. Do doby, než radnice zpracuje projekty parkovacích domů a podzemních parkovišť, musí řidiči dále dlouhé minuty kroužit po sídlištích a hledat poslední volná místečka. Pomocnou ruku z radnice čekat podle všeho nelze. 

Chrudim - Obyvatele lokality za „Modrákem“ reakce města na jejich připomínku příliš neuspokojila. Byli by totiž rádi, kdyby ohrazený pozemek, který radnice vlastní, co nejdříve zpřístupnila všem, kdo touží po dalších plochách pro trávení volného času.

„Je evidentní, že čekání na plánovanou regeneraci Husovy ulice může trvat dlouhou řadu let. Proto bychom uvítali zkulturnění celého prostoru již nyní. Jde především o posekání vzrostlé trávy, ořezání náletových dřevin, odstranění starých nesmyslných plotů tak, aby tento kout nebyl hanbou města. I zde bydlí mnoho mladých aktivních lidí, kteří by měli rádi mezi domy standardní moderní prostředí zcela běžné pro současnou společnost. Jakékoli další aktivity na zlepšování veřejného prostranství ze strany města velmi uvítáme,“ říká jeden z obyvatel domů ležících nedaleko Hotelu Bohemia, zakonzervované stavby, která svým neutěšeným stavem dokresluje stav celé lokality.

[[gal:13320]]

Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) má však pro místní dobrou zprávu – ploty zmizí ještě během prázdnin. „Čekali jsme na potvrzení, že celý zmiňovaný pozemek, dříve sloužící škole, bude k dispozici pro veřejnost. K posekání vzrostlé trávy, ořezání nebo prořezání dřevin a odstranění starých plotů dojde ještě během letošních prázdnin,“ říká Čechlovský.

Chrudim - Mělo by mít město svoje vlastní rádio? Tuto otázku si na svém posledním jednání před prázdninami položili členové kulturní komise rady města a zároveň s ní zazněla i odpověď – rádio by vzniknout mělo. V sousední Luži již funguje, přičemž místní si ho nemohou vynachválit.

V Luži rádio vzniklo před třemi lety především proto, že vedení města považovalo bezdrátový rozhlas za nespolehlivý a nákladný na provoz. Rádio stojí městskou kasu 15 tisíc ročně a autorskému svazu pošle lužská radnice za pouštěnou hudbu zhruba deset tisíc korun. Náklady na pořízení vysílací technologie se však již pohybují ve stovkách tisíc korun a i náklady na provoz by v Chrudimi, která má necelých 24 tisíc obyvatel oproti dvěma a půl tisícům obyvatel Luže, byly poněkud vyšší. Vzhledem k nepřetržitému provozu členové komise samozřejmě předpokládají i zaměstnání několika profesionálních hlasatelů. A mzdy tvoří prakticky vždy ty nejvyšší položky v rozpočtu.

[[img:chrn_fullwidth:8311:Rozhlas contra rádio. Co je efektivnější?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimský rozhlas je naproti tomu dlouhodobě terčem kritiky. Jeho hlášení není rozumět, některé megafony jsou prý namířeny špatným směrem. Rovněž aktuálnost zpráv je pochybná. Městské rádio by se tak mohlo dostat do těch domácností, které nepreferují národní rozhlasové stanice. Logicky by však přineslo i větší tlak na úředníky a vládnoucí politickou garnituru, protože tito by byli nuceni ze své činnosti poskytovat výstupy a seznamovat veřejnost s výsledky práce.

Usnesení komise rady města má však pouze doporučující charakter a rozhodnutí zřídit městské rádio zůstává plně v kompetenci zastupitelstva.

Chrudim - Plovárna, jež v minulosti prošla tolik diskutovanou rekonstrukcí, v současné době ve švech rozhodně nepraská. Na vině není momentální ochlazení, protože začátek července byl až extrémně teplý. Na vině jsou odlišné preference převážně mladé generace.

Nižší návštěvnost oproti loňskému roku přiznal v médiích i šéf městských sportovišť Luděk Marousek. Fotky, které pořídily Chrudimské noviny, jeho slova potvrzují. Koupaliště návštěvníky příliš netáhne. Na místě si totiž pořádně nezaplavou, skokanský můstek také chybí. Užít si vody v nerezových vanách, tak přicházejí především lidé středního věku a senioři hlídající vnoučata. Mladá generace podle všeho dává přednost koupání v některém z okolních písníků, nebo zatopených lomů.

[[img:chrn_fullwidth:13700:Trošku se tu nudím.  Foto: Chrudimské noviny]]

Návštěvníky plovárny nenaláká ani mizerná nabídka služeb přímo na koupališti a vstupné 60 korun rovněž nepatří mezi nejnižší. Z doplňkových atrakcí lze jmenovat hřiště pro vodní fotbálek a plážový volejbal. Komu je koupaliště vlastně určeno? Ozývají se totiž hlasy, že nákladně zrekonstruovaný areál připomíná spíše zakonzervovaný evropský projekt, jenž nechává především mládež bez povšimnutí.

Naproti tomu koupaliště ve Slatiňanech si na návštěvnost všech ročníků stěžovat nemůže. Přestože je proslulé chladnější vodou, disponuje plnohodnotným venkovním bazénem, v němž se dá udělat víc, než pět temp a také přírodě bližším prostředím. Velká část Chrudimáků proto sedlá své bicykly a vyráží cyklostezkou podél řeky až do Slatiňan. 

[[gal:13720]]

Chrudim - Rodný dům Jana Nepomuka Štěpánka, slavného chrudimského rodáka, prochází rekonstrukcí. Vzniknout by v něm měl denní stacionář pro klienty chrudimského hospice. Trávit svůj čas by v historickém domě v centru města měli především onkologičtí pacienti a jejich rodiny.

„Krátce po návratu z Anglie v roce 2012 jsme začali promýšlet, jak realizovat svou rozšířenou vizi - vybudovat denní centrum se stacionářem pro nemocné v závěru života. Naskytla se možnost velmi výhodné koupě původně gotického řadového domu ve Štěpánkově ulici číslo popisné 89 v centru Chrudimi. Dům jsme v létě 2012 koupili. Projektantem rekonstrukce se stal Ateliér 02 z Havlíčkova Brodu. V současné době již opravy a úpravy probíhají a zahájení provozu by mělo být letos. Tentokrát nejsme závislí na dotacích a grantech, k financování využijeme vlastní rezervní fond vytvořený od zahájení provozu lůžkového hospice. Doufáme však v trvající přízeň sponzorů – dárců, kteří nyní podporují hospic a které těší, stejně jako nás z hospice, že se mohou podílet na dobrém díle. Elektrárna Opatovice nám třeba přispěla sto sedmdesáti tisíci,“ uvádí k opravám domu ve Štěpánkově ulici webové stránky hospice u Ploché dráhy.

[[gal:13719]]

Samotný hospic vznikl u Ploché dráhy v roce 2009. Část financí na jeho výstavbu shánělo občanské sdružení Smíření prostřednictvím sbírek, do nichž tehdy přispěli jak jednotlivci, tak třeba politické strany. Nejvíce nákladů však pokryly dotace. Zaměstnanci a hlavní autoři projektu hospicové péče v České republice kategoricky odmítají jakékoliv snahy o legalizaci údajné „euthanázie“ a nestydí se za křesťanskou orientaci svého díla. Svou víru však nikomu nevnucují a přijímají příchozí bez rozdílu. Samotný hospic je převážně určen pro pacienty s pokročilým nevyléčitelným onemocněním, kteří se pro závažnost svých příznaků nemohou léčit doma. Nejčastěji se jedná o postupující nádorové onemocnění.

Chrudim - Benefiční koncert, jenž se konal 30. června v prostorách Regionálního muzea v Chrudimi téměř skončil fiaskem. Poslechnout si vynikající hudbu, jíž interpretoval smíšený pěvecký sbor Salvátor, přišlo necelých dvacet zájemců. Rovněž výtěžek sbírky, která má financovat opravy chrudimské opony, připomíná katastrofu.

Počet těch, kdo na opravu druhé nejstarší opony v České republice přispěli, by se dal spočítat na prstech obou rukou. Alespoň tak hovoří výpis z účtu, který přítomným představila ředitelka muzea Klára Habartová. Mezi dárci se vyskytují prakticky jen tři jména místních politiků. Padesát tisíc věnoval starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) již vloni a po skončení koncertu podepsal darovací smlouvu na dalších padesát tisícovek. Dalšími politiky, kteří však věnovali pouhé stovky korun, jsou městští zastupitelé Strany svobodných občanů Petr Lichtenberg a Josef Káles.

[[img:chrn_fullwidth:11097:]]

Sbormistr Tomáš Židek přítomné povzbudil, protože ani v dobách, kdy se tvořily skladby, jež zazněly ze schodů regionálního muzea, nepatřila vyšší kultura mezi masová zájmy. Klára Habartová zase sdělila, že opona se za více než sedm set tisíc korun nakonec opraví – částku, kterou muzeum nevybere ve sbírce, doplní Pardubický kraj, jenž je zřizovatelem muzea. V Divadle Karla Pippicha by se pak měla Kokešova opona spouštět při významnějších příležitostech.

Chrudim - I v letošním roce se rozhodli strážníci městské policie vyjít vstříc těm, kdo odjíždějí na dovolenou a mají strach o svůj majetek. Nabízejí opět službu, jež by měla eliminovat zájem zlodějů o dočasně neobydlené byty v katastru města. V loňském roce o ni však velký zájem nebyl.

Již dlouhých osm let se mohou Chrudimáci v době dovolených spolehnout na uniformované strážce pořádku, kteří jim ohlídají byty, domy i zahrady. „Služba je poskytována bezplatně na základě žádosti, kterou občané, kteří se nebudou dlouhodobě zdržovat v místě bydliště, podají na služebně městské policie. Na základě žádosti je s občanem vyplněn formulář, ve kterém je uvedena totožnost osoby včetně telefonického kontaktu, nemovitost, která je předmětem žádosti, dále se zde uvádí časový termín, v jakém mají být kontroly prováděny a další případné poznámky vztahující se k uvedenému objektu či osobě žadatele,“ uvádí na svém webu městská policie.

[[img:chrn_fullwidth:5066:]]

„Měšťáci“ poté při svých pravidelných pochůzkách navštěvují i tyto lokality a důkladně kontrolují, zda se v okolí nepohybuje nějaký nekalý živel. Zkontrolují balkony, světlíky, vstupní dveře a okna. Výsledek prohlídky strážníci opět zaznamenají a později předají majiteli nemovitosti. Jakmile se majitel vrátí, informuje opět městskou policii a ta hlídkování ukončí. V roce 2015 si tuto službu objednalo pouhých devět obyvatel města.  

Chrudim - Bydlet v ulici Obce Ležáků a na Palackého třídě, není žádný „med“. Místní obyvatelé patří suverénně k těm, kdo trpí automobilovou dopravou nejvíce. U dětí se rozvíjí astma a respirační problémy, svůj díl od tisícovek aut dostávají i domy. V plánu je však rekonstrukce obou dopravních tepen, která bude co do objemu proinvestovaných peněz mimořádná.

Jedním hlasem za všechny, jenž upozorňuje na nejvýraznější potíž v okolí Palackého třídy, je dotaz jedné z obyvatelek zdejších domů. „Máme strach o děti, které často trpí astmatem a chodí každý den po Palackého třídě do ZŠ Peška nebo do základní umělecké školy. Lidé při průchodu na Palackého třídě často musí zadržovat dech, aby se nepřiotrávili z výfukových plynů. Nezbývá nám než doufat, že město nás nenechá zemřít na rakovinu plic a učiní nezbytné kroky k ozdravení lokality Palackého, alespoň před obytnými domy. Uvítali bychom rozšíření pásu zeleně se stromy, které tu nyní mimochodem zcela chybí mezi chodníkem a silnicí, dále pak zúžení silnice, odklon nákladní dopravy. Co jiného by mělo být pro město větší  prioritou, než zdraví obyvatel,“ vyjmenovává nejvýraznější nedostatky lokality pod nádražím jedna z jejích obyvatelek. Místní totiž dokonale „navnadil“ článek v Chrudimských novinách, který informoval o záměru města vybudovat ze zmiňovaných ulic v budoucnu bulvár. Zklidnění dopravy zde však bude možné až poté, co se dokončí stavba obchvatu města. Vzhledem ke zdržení, jež zapříčinilo získávání nových posudků vlivu na životní prostředí, se však zahájení dostavby může posunout až na rok 2019.

[[img:chrn_fullwidth:255:Nedýchatelný vzduch a tisícovky aut. Každodenní realita na Palackého třídě  Foto: Chrudimské noviny]]

Co však k dotazu obyvatelky jednoho z domů na Palackého třídě uvádí neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD)? „V plánu investičních akcí Vodovodům a kanalizací Chrudim je pro příští rok zařazena oprava kanalizace a vodovodu v Chrudimi na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků. Je to akce v rozsahu více než  50 milionů korun, tedy největší investiční akce firmy pro rok 2017. O rok později podle příslibu Ředitelství silnic a dálnic, správa Pardubice, dojde k opravě celého povrchu těchto komunikací. Pro upřesnění - počítá se s takzvaným tichým povrchem vozovky, kdy se výrazně sníží hlučnost povozu vozidel. Další zklidnění není v tuto chvíli možné, protože se jedná o silnici první třídy. Případné změny třídy silnice a další úpravy jsou předmětem jednání architekta města Marka Janatky a projektantů ředitelství silnic a dálnic,“ uvádí Jaroslav Trávníček.