Chrudim - Po letním nicnedělání a lenošení se pomalu probírají k životu i městské instituce. Také rada města se schází k jednáním a řeší třeba i budoucnost areálu bývalých sběrných surovin v Malecké ulici. O tématu již Chrudimské noviny informovaly.

Jaké jsou tedy novinky? Zdaleka není jasné, co na místě bývalých sběrných surovin, na ploše zamořené jedovatými látkami, v budoucnu vznikne. Momentálně je proto zadána veřejná zakázka na zpracování analýzy rizik. Plácek ležící u jednoho z ramen řeky Chrudimky se totiž rozkládá nedaleko přírodní památky Ptačí ostrovy. Ta se pro změnu těší „oblibě“ obyvatel okolních domů, protože jsou to právě oni, kdo přítomnost havranů pociťují nejvíce.

[[img:chrn_fullwidth:12927:Prostředí vychovává. V místech, kde fungovaly sběrn suroviny, roste skládka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město Chrudim podalo žádost o dotaci z Operačního programu životní prostředí, ta byla doporučena k podpoře, a tak je nyní nutné vybrat zpracovatele předmětné analýzy rizik. „O projekt analýzy rizik pro toto území jsme stáli, protože je to zajímavá lokalita v blízkosti parku a přírodní památky, přitom vzhledem k historii jejího využívání máme obavy, že může být různými způsoby kontaminována,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Jinými slovy – radnice očekává v půdě celou řadu chemických látek a chce přesně vědět, o jaké jedy půjde. Před dalším rozhodnutím města o dalším rozvoji či využívání tohoto území je tak podle jeho slov nejdříve nutné zjistit, zda není prostor ve větší míře zněčištěn. Předpokládané náklady projektu činí částku cca 1,5 milionu korun bez DPH, dotace z OPŽP pak může činit 85% nákladů. Skutečná cena i zhotovitel budou známi až po vyhodnocení nabídek v polovině září.

Chrudim - Rozvrtaný a v současné době také zakonzervovaný Hotel Bohemia, jenž připomíná zakletý zámek z pohádky o Růžence, opět upoutal pozornost celostátních médií. V minulém týdnu se tak kauzou zabýval redaktor České televize Vlastimil Weiner.

Ve zpravodajském pořadu Události v regionech Česká televize zopakovala, proč je hotel zakonzervovaný a nefunkční. Kauza je obyvatelům města dostatečně známá, protože Chrudimské noviny se tématem obšírně zabývaly v celé sérii článků. V samotném pořadu pak vystoupil za chrudimskou veřejnost místní galerista Luboš Jelínek, jenž zopakoval několik málo známých a opomíjených souvislostí, které se doposud nepodařilo vedení města spolehlivě vysvětlit.

[[img:chrn_fullwidth:13887:Vlastimil Weiner opět v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedná se především o nedostatečně ohlídané finance, které radnice vydala z městské kasy na přeložku sítí, aniž by měla smluvně pojištěné záruky a případné sankce, pokud by snad stavba nepokračovala. Navíc stavební firma rozestavěla parkoviště na městských pozemcích, ale už nedošlo k jeho dokončení. V současné době na místě bývalého parkoviště zeje stavební jáma a městské pozemky jsou znehodnoceny. Kam se poděla parkovací místa?

Znehodnoceny však nebyly jen samotné pozemky zarůstající plevelem, ale i samotná budova hotelu. Hotel projektovala předsedkyně svazu rumunských architektů, která ve svém projektu plně respektovala okolní stavby a také dálkové pohledy na město. Právě tato harmonie byla nevzhlednými přístavbami porušena a objevily se proto úvahy, zda město při vydávání stavebního povolení neporušilo vlastní regulační plán.

[[img:chrn_fullwidth:12857:Nic se tu neděje a jen tak dít nebude.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) pak zopakoval starou ohranou písničku, podle níž prý radnice nemá v rukávu žádné trumfy, jimiž by majitele hotelu donutila rekonstrukci dotáhnout do konce. 

Samotné „čachry“ s penězi při rekonstrukci Hotelu Bohemia se sice podařilo policistům dotlačit před soud, žádné výraznější změny, nebo snad snaha o dokončení projektu se prozatím neudály. Vedení radnice pak tvrdí, že nemá žádné páky, jak majitele donutit rekonstrukci dokončit. Městské peníze tak podle všeho pohltila černá díra a výsledky této nerozvážné investice jen tak vidět nebudou.  

Chrudim - V rámci prvního kola České fotbalové ligy mezi fotbalisty MFK Chrudim a hosty z Benátek nad Jizerou byl předán dar Nadačního fondu Pardubického krajského fotbalového svazu domácím fotbalistům a družstvu TJ Sokol Svratouch. Jedná se o informační tabule, které budou sloužit při fotbalových utkáních těchto oddílů. Další kluby se dočkají nových tabulí v nejbližších dnech a týdnech.

„Jedná se o další aktivitu nadačního fondu, která doplňuje projekt bezpečné branky. V minulém roce bylo z rozpočtu fondu pořízeno téměř 80 bezpečných branek a pro letošní rok se jedná o téměř 50 kusů. Stejně jako v loňském roce zaplatí fond jednu branku s tím, že druhou pořizuje klub či obec. Fond navíc připravuje zakoupení 50 tréninkových sad pro mládež, které budou obsahovat například žebříky, tyče, rozlišovací dresy, kužele či pevnou zeď pro nácvik standardních situací,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). “Cena jedné tabule je necelých 26 tisíc korun a zájem klubů je velký, jelikož finanční spoluúčast z jejich strany je pouze 40%,“ dodal hejtman Netolický.

Pardubický kraj přispívá ze svého rozpočtu nadačnímu fondu částkou 500 tisíc korun. Dalších jeden a čtvrt milionu získá fond od Fotbalové asociace České republiky.

Chrudim - Hřbitov u svatého Václava není jen jedním z nejméně opečovávaných míst posledního odpočinku ve městě, ale také nekropolí, která se pyšní jedním málo lichotivým prvenstvím. Část jeho zdi byla v minulosti rozebrána a zmizela neznámo kam.

„Před několika lety se tato část hřbitovní zdi měla rekonstruovat a pískovcové bloky zmizely do základů nedalekých domů,“ tvrdí jeden dobře informovaný zdroj, jehož jméno redakce zná, ale z pochopitelných důvodů nebude uvádět. Na místo se tak kameny nikdy nevrátily a ani v současné době to nevypadá na změnu. U hřbitovů je prakticky pravidlem, že jejich obvodové zdi jsou tvořeny masivním plotem z kamenných bloků. Výjimku představuje třeba urnový háj hřbitova U Kříže.

[[img:chrn_fullwidth:13883:Kde jsou, kdepak jsou...  Foto: Chrudimské noviny]]

Informace o tom, kam zmizely pískovcové bloky z obvodové zdi hřbitova U Václava, nemá ani místní radnice. „Hřbitov U Sv. Václava paří římskokatolické církvi a město, respektive technické služby ho pouze spravují a udržují. Záznamy o tom, kdy nebo proč zmizela zeď u hřbitova v té části, kde je dnes plot, nelze na městském úřadu nalézt,“ uvádí k dotazu mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Samotná farnost v současné době opravu zdi neplánuje, plně ji totiž zaměstnává oprava kostelů. Najdou se pamětníci, kteří spekulace o „znárodnění“ pískovcových části zdi potvrdí?  

Chrudim - Věžních hodin je ve městě několik. Jedny, ty nejznámější, pravidelně ohlašují čas z věží kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dalšími se pyšní stará radnice, jiné najde pozorný chodec ve štítu domu v Břetislavově ulici. Ne všechny však fungují, což by se v případě věžních hodin kostela svaté Kateřiny mělo brzy změnit.

„Doufám, že do konce srpna budou opraveny hodiny tohoto našeho kostela. Hodinář ing. Šmerda, který je před lety sestavil, zemřel a práci po něm převzal jeho syn,“ říká chrudimský arciděkan Jiří Heblt. „Kontaktovali jsme jej a po konzultaci s ekonomickou a pastorační radou jsme vybrali z navržených variant opravdu tu nejvhodnější. Rozpočet na znovu zprovoznění hodin je 68 tisíc korun, z nichž sponzorské dary pokryjí 58 tisíc. Další finance by mohly pokrýt sbírky přímo v kostele. Ty se uskuteční při mších svatých 21. srpna. V samotném kostele svaté Kateřiny je pro tento účel umístěna pokladnička,“ přibližuje náklady na opravu hodin Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:13874:]]

Kostel svaté Kateřiny původně sloužil jako špitální a přiléhal k němu stísněný hřbitov. Jeho počátky patrně sahají do druhé poloviny 14. století. Povýšení kostela ze špitálního na farní (první zmínka o faře z roku 1461) zřejmě iniciovalo přestavbu presbytáře a budování lodi zhruba kolem poloviny 15. století. K dalším stavebním změnám docházelo i po roce 1500, a to zhruba ve dvou fázích: mezi léty 1516 – 1536, jak dokládá nápis na empoře, a následně od roku 1536 do roku 1550. Kostel původně také disponoval stanovitou střechou, jež se podobala střeše chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Ta však vzala za své při požáru v roce 1850. Ve věži rovně chybí zvony zrekvírované v minulosti na válečné účely. 

Chrudim - Salvátorská pouť, která před týdnem skončila, má nehezkou dohru. Jedna z návštěvnic si totiž všimla již tradičního utrpení malých poníků, kteří u Divadla Karla Pippicha pravidelně vozí děti a trápení jednoho z těchto zvířat natočila. Zveřejnila i petici, která by měla tuto pochybnou atrakci zarazit.

„Náhodou při cestě na záchod jsem uviděla trpícího koníka vozícího děti. Po upozornění majitele poníků, kterým je Robert Berousek z Nového Bydžova, se mi pan majitel vysmál,“ popisuje svou zkušenost s jedním ze „světských“ Vanda Petrovicová. Na videu, které natočila, je jasně vidět to, co znají snad všichni návštěvníci chrudimské pouti. Koníkovi se na tvrdé dlažbě nechce jít dál. Evidentně frustrované zvíře však majitel nutí pokračovat. Nikdo z přihlížejících trápení živého tvora neřeší.

Po zveřejnění videa na facebooku se majitel poníků Robert Berousek příliš nerozmýšlel a na jeho autorku podal trestní oznámení. Negativní reklama by mu zřejmě mohla zhatit byznys. Údajným týráním poníků na poutích a v cirkusech se čas od času zainteresovaní lidé zabývají. Dokonce se najdou i nadšenci, kteří takto trápená zvířata vykupují a následně jim dopřávají život na pastvě. Protože však případů neubývá a státní instituce nezasahují, jedná se o boj s větrnými mlýny.  

Chrudim - Nabízení nejrůznějších služeb a produktů, jemuž se věnují nejrůznější obchodníčci, většina obcí a měst reguluje, nebo přímo zakazuje. Nejinak je tomu i v Chrudimi, kde se však občas objeví výtečníci, kteří si myslí, že zákaz obejdou.

Mnozí z těch, kdo se podomnímu prodeji věnují, však, pokud jsou přistiženi, argumentují výjimkou, kterou prý od města získali. Imaginární povolení je k prodeji opravňuje a oni tak mohou zvonit a obtěžovat obyvatele města.

Neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) však upozorňuje, že žádné takové povolení neexistuje a výjimky město ani udělovat nemůže. „Podobně jako v mnoha dalších obcích a městech je i v Chrudimi zakázán pochůzkový a podomní prodej, tento zákaz je obsažen v nařízení číslo 1/2013 o tržním řádu. Výše uvedené nařízení žádné výjimky, které by někomu mohl povolit městský nebo jiný orgán, natož jednotlivý městský politik, včetně starosty, nebo úředník, se nepředpokládají a nejsou proto ani možné,“ říká právník Tejkl. Lidé by se tak měli obracet na městskou policii, která podomní prodejce za jejich snahu patřičně „odmění“. 

Chrudim - Loni získala ZŠ U Stadionu k zateplení budovy prvního stupně školy jako bonus fasádu s barevnými prvky, které rychle získaly přiléhavý název "pastelky". Letos se zateplení dočkala tělocvična a pamatovalo se opět i na veselé barvy.

Zateplením se odstranily tepelné mosty obvodového zdiva a střechy, které se při extrémních podmínkách projevovaly na vnitřních stěnách. Na střeše se odstranily horní vrstvy až na zabetonované trapézové plechy, které slouží jako strop tělocvičny. Následně dělníci položili parotěsnou izolaci, zateplili celou střechu a položili novou střešní krytinu z asfaltových modifikovaných pásů.

[[gal:13846]]

Základy tělocvičny se odkopaly až na základovou spáru, instalovala se nová hydroizolace s napojením na stávající ležatou. Následně došlo i na zateplen základů včetně soklového zdiva a opětovně se osadil okapový chodník z dlažby. Obvodové stěny byly oblepeny kontaktním zateplovacím systémem z polystyrenu o tloušťce 12 centimetrů. Město Chrudim tato akce přišla na více než tři miliony korun. Prostředky byly poskytnuty z rozpočtu města.

Foto: Město Chrudim

Chrudim - Krajští silničáři dokončili sérii oprav komunikací, které byly nadměrně opotřebeny při nedávné výstavbě obchvatu Chrudimi. Jedná se o pětici úseků, které byly využity jako objízdné trasy či po kterých stavbaři přepravovali materiál potřebný ke stavbě. Na opravách se finančně podílel stát a Pardubický kraj.

„Ředitelství silnic a dálnic České republiky na opravy těchto silnic v rámci projektu chrudimského obchvatu vyčlenilo finanční prostředky ve výši 24 milionů korun. Šetření však ukázalo, že na kvalitnější a souvislou opravu všech úseků tato částka bohužel nestačí. Proto jsme se rozhodli přidat dalších 12 milionů korun ze svého rozpočtu, abychom zajistili kvalitní opravu těchto úseků,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Jedná se o silnice třetí třídy, tedy ve vlastnictví Pardubického kraje. Bylo by od nás velmi nerozumné, kdybychom se o vlastní majetek nepostarali,“ komentoval rozhodnutí krajské samosprávy náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek (SPOZ). Podle něj je tento společný projekt jasným příkladem dobré spolupráce mezi státem a krajem, respektive mezi jejich investory Ředitelství silnic a dálnic ČR a Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

[[img:chrn_fullwidth:13834: Také u Vestce se opravovalo.  Foto: Jindřich Balous]]

V rámci odstranění škod silničáři opravili pět úseků silnic. Jednalo se o úsek silnice III/3408 od autobusové zastávky po zástavbu v obci Tuněchody, o průtah obcí Topol a následně úseku silnice III/34034 od obce až po křižovatku se silnicí I/17 v Kočí. Také o opravu silnice III/34026 v obci Vestec. Jako poslední projekt se na řadu dostala oprava silnice III/34026 od kruhové křižovatky Chrudim – sever směrem na Ostřešany. Všechny stavby jsou v tuto chvíli už v provozu. „Tuto opravu přivítali zejména řidiči jedoucí do Pardubic přes Nemošice a Ostřešany,“ konstatoval ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který připomněl předchozí navazující projekty. „Prakticky ucelené opravy doznala celá trasa od sídla Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje přes Nemošice a Ostřešany do Chrudimi, a to včetně tří nových mostů v Nemošicích.“

Nového obchvatu Chrudimi se řidiči dočkali v závěru loňského roku, kdy byla otevřena jeho první část v délce téměř šesti kilometrů. Na pokračování obchvatu směrem na Slatiňany si motoristé budou muset počkat minimálně do příštího roku, kdy by mohla být výstavba druhé části komunikace zahájena. Rovněž i zde se očekává pokračování v opravách poškozených silnic provozem a stavbaři.

Chrudim - Opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, nejvýraznější dominanty centra města letos pokračují v mimořádném stylu. Místní katolické farnosti se podařilo získat příslib výjimečných finančních prostředků ve formě dotací, které pomohou zafinancovat rekonstrukci jak střešního pláště, tak především krovů.

Přestože farnost se chystá investovat do vícero svatostánků, které má ve správě, je to právě pokračující oprava střechy, kdo si vyžádá největší objem financí. „Ve výběrovém řízení byla s nejnižší cenou zvolena firma Pario. Jedná se o částku dosahující téměř k šesti milionům korun,“ uvádí chrudimský arciděkan Jiří Heblt. „Prosili jsme na všech stranách a přestože celou částku na dotacích nezískáme, máme přislíbeny čtyři miliony korun. Celou situaci navíc poněkud zkomplikoval fakt, že výrobce tašek letos s jejich výrobou končí, bylo proto nutné zajisti akutně zásobu na celou opravu střechy hlavní lodě a případné budoucí vysprávky,“ říká arciděkan. Celá oprava střechy se však dokončí až příští rok, protože letos zkrátka finance stačit nebudou.

[[img:chrn_fullwidth:13832:]]

Momentálně již probíhá na střeše i pod střechou čilý ruch. „Nejprve byla postavena lešenová věž a visuté lešení, odstranit přišel měděný plech, na půdě začali pracovat tesaři. Zejména spodní partie krovu jsou v žalostném stavu, přesto doufáme, že podaří letošní opravu provést v plánovaném rozsahu a vše bude vyúčtováno ke spokojenosti všech stran,“ doplňuje Jiří Heblt.

[[gal:13833]]

Změny se dějí i v interiéru kostela. V minulých dnech získala farnost darem nové koberce, vylepšení se dočkal i rozhlas. V budoucnosti plánuje arciděkan Heblt také sjednotit podušky v lavicích, pořídí také nové oltářní plátna. Nově se v kostele objevila třeba kadidelnice a do příštího roku se pokusí opravit i kostelní lavice. Zde je třeba i stanovisko památkářů, protože lavice jsou kulturní památkou. Provizorní obětní stůl by mohl nahradit kamenný oltář. „Jsme omezeni finančními prostředky, protože žádnou z těchto akcí nechci dělat na dluh. Budeme pořádat pravidelné sbírky a vybrané finanční prostředky použijeme na tyto účely,“ uzavírá arciděkan Heblt.