Chrudim - Poslední dokončovací práce probíhají nyní na stavbě nové tribuny na fotbalovém stadionu Za Vodojemem v Novoměstské ulici. Hotovo by mělo být už v tomto týdnu. Generálním dodavatelem stavby je přitom společnost První stavební Chrudim, která zde už jen instaluje zdravotechniku, elektroinstalaci uvnitř tribuny a provádí drobné truhlářské úpravy. Nakonec přijdou namontovat plastové sedačky v červeno-černých barvách klubu MFK Chrudim.

Tato investice města za 17,5 milionu korun nevzbuzuje ale u všech jen nadšení. Někteří třeba upozorňují na skutečnost, že se sice výstavbou tribuny zvýšila kapacita návštěvníků stadionu, nikdo z radnice už ale nedomyslel, že to s sebou přinese i vyšší nároky na parkování v okolí stadionu při exponovaných fotbalových utkáních. Proto se tady dá do budoucna mimo jiné počítat s komplikacemi v dopravě, možnými silničními uzavírkami a objížďkami pro MHD i ostatní motoristy. Vyloučit se nedá i zvýšená přítomnost městských strážníků, kteří budou muset podobně jako v případě sportovní haly a přilehlého Tyršova náměstí řešit množství dopravních přestupků.

Ty jdou ale na vrub města, protože nedokáže dlouhodobě řešit neuspokojivou situaci s parkováním. Naopak, takovými stavbami, jako je nová tribuna Za Vodojemem, ji ještě více zatěžuje, neboť nepřichází s ucelenou koncepcí těchto projektů, v nichž zpravidla chybí nová parkovací místa, která jdou na úkor stávajících komunikací. Zářným příkladem je i nově zpracovaný projekt na modernizaci již zmíněné sportovní haly, který rovněž nepočítá se zvýšením parkovacích kapacit, byť má nová hala pojmout daleko více návštěvníků než v současnosti. Že by sem všichni došli pěšky, se dá jen pochybovat.

Některým politikům v městském zastupitelstvu se rovněž nelíbí načasování výstavby nové tribuny Za Vodojemem a považují ji za předvolební agitaci pořízenou z peněz chrudimských daňových poplatníků. Se stavbou se totiž začalo loni v září a spěchalo se, aby její hrubá stavba stála ještě před komunálními volbami. Moderní skelet tribuny mohl v té době ovlivnit rozhodování voličů, kteří holdují sportu a kopané, pod dojmem, že je třeba dílo dokončit. A tak se začali někteří politici usilovně pídit po tom, jestli bylo opravdu nutné tribunu stavět narychlo výhradně z prostředků města, když prý bylo možné letos získat na její výstavbu dotaci. Chystají se proto otevřít v zastupitelstvu na tohle téma na podzim diskusi zejména s ohledem na neuspokojivý stav městské pokladny a omezování některých investičních akcí.

I přes veškeré tyto pochybnosti dojde se zprovozněním nové tribuny Za Vodojemem, které se plánuje na sobotu 1. srpna v souvislosti se zápasem MFK Chrudim - FC Hradec Králové, ke zvýšení divácké kapacity z 200 na 500 lidí. Nová tribuna, která svým tvarem připomíná tu původní, nabídne fotbalistům rovněž nové modernější zázemí, jež disponuje dvěma šatnami, dále sociální zařízení pro veřejnost a pokladnu. Spolu s výstavbou tribuny byl zrekonstruován také chodník a namalována parkovací stání podél celého stadionu. Některá budou sloužit i pro invalidy. Navíc byl v těchto místech prodloužen kanalizační řad a vznikla tu nová dešťová kanalizace. Změn doznala také okolní městská zeleň. Fotbaloví fanoušci se mají tedy na co těšit.

Chrudim - Doba uzavírek silnic a ulic ve městě ještě zdaleka nekončí. V pondělí 27. července by sice měl být opět průjezdný železniční přejezd ve Slatiňanech ve směru na místní čásst Presy, ale uzavírka stále ještě čeká přejezd v ulici Obce Ležáků.

Právě zde se teď pravidelně tvoří fronty, protože řidiče tady prý zcela zbytečně omezuje příkazová značka „Stůj, dej přednost v jízdě“. Šoféři ji sice mnohdy nerespektují a zadělávají si tak na případné problémy s Policií České republiky, ale přesto se hlavní tah na Slatiňany stává v době dopravní špičky prakticky neprůjezdným. Neutěšená situace bude kulminovat 30. července, kdy dojde ke kompletní uzavírce železničního přejezdu v ulici Obce Ležáků. Původně měl být přitom neprůjezdný již 25. července.

Objízdná trasa pro osobní auta je jasná. Vzhledem k otevření přejezdu ve Slatiňanech mohou šoféři směřovat své vozy sem. Nákladní vozidla to budou mít o poznání těžší. Od okružní křižovatky "U Guláška" po I/17 (Dr. Milady Horákové a Slovenského národního povstání) budou muset přes Kočí do Hrochova Týnce. Odtud po silnici II/355 přes obce Přestavlky a Rosice do Chrasti. Z Chrasti potom po silnici II/358 přes Zaječice a Orel do Slatiňan. Půjde tedy o objížďku v řádu desítek kilometrů.

Od 28. července do 5. srpna bude také zcela uzavřena Švermova ulice. Půjde o lokalitu od křižovatky s ulicí Topolskou, po křižovatku s Chelčického ulicí. Prodloužena je rovněž uzavírka Škroupovy ulice a sice do 10. srpna.

Chrudim - Městská rada vyhodnotila veřejnou zakázku na zateplení Mateřské školy v Topoli. Uvedl to starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Podle jeho sdělení vyjdou tyto stavební práce městskou pokladnu na více než 2,8 milionu korun.

Původní projekt přitom počítal podle Řezníčka s částkou 4,2 milionu Kč. "Díky výběrovému řízení se nám ale podařilo ušetřit," tvrdí starosta města. Jak ale upozorňují v této souvislosti odborníci působící ve stavebnictví, projektantský rozpočet je pokaždé výrazně vyšší, než je nakonec vysoutěžená a realizovaná cena díla, protože se stavební firmy snaží zakázku získat právě díky co nejnižší nabízené ceně. Politici pak rádi vydávají tyto "úspory" za svůj úspěch a dokonce je ročně sumarizují, aby potom svým voličům dokladovali, nakolik jsou ve své funkci úspěšní a kolik peněz díky sobě městu ušetřili. Nutno však dodat, že jim tento fígl u veřejnosti často prochází, aniž pro něj něco zásadnějšího učinili, což může být také případ mateřinky v Topoli. Chvályhodnější tedy je, že se vedení města podařilo získat na tuto akci dvoumilionovou dotaci, díky čemuž tolik nezatíží městský rozpočet.

Chrudim - Oblíbený ředitel zdejšího Státního okresního archivu Ivo Šulc končí ve své funkci. Chrudimák, který svými odbornými pracemi, ale především i řadou popularizačních programů vzdělával veřejnost, se teď přesune do archivu v Zámrsku.

Ivo Šulc nebyl na místo vedoucího pracovníka podstatně většího oblastního archivu přesunut za trest, jak by se mohlo někomu zdát, nýbrž za odměnu, protože odváděl v Chrudimi skvělou práci. V chrudimském okresním archivu pracoval celých 21 let a byl také prvním šéfem archivu v jeho nové budově ve Filištínské ulici. Dnes už bývalý vedoucí pracovník Státního okresního archivu v Chrudimi se však s městem zcela neloučí, protože tady i nadále zůstane bydlet. Čeká ho však pendlování mezi pracovišti v Pardubicích, Zámrsku a Hradci Králové. Kontakt na Ivo Šulce najdou zájemci zde.

Vedením chrudimského archivu byl dočasně pověřen Šulcův zástupce Petr Boček. Nový vedoucí pracovník bude však vybrán ve výběrovém řízení. Podobně bude muset chrudimská radnice s největší pravděpodobností vybrat i nového kronikáře, což je další funkce, kterou bývalý šéf místního archivu zastával.

Mimo své odborné činnosti byl Ivo Šulc též úspěšný popularizátor dávno minulých dob a především filmových a fotografických dokladů, jak se v minulosti žilo. Na svém kontě má rovněž řadu pubikací pro širokou veřejnost, jež se týkají především Chrudimi a regionu Chrudimska.  

Chrudim - Technické služby Chrudim pod dočasným vedením šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ a jednatele této firmy Petra Kopeckého začínají fungovat tak, jak mají. Co se dříve odbylo ledabylostí a nedůsledností, dnes představuje příkladné řízení podniku zodpovědného za pořádek ve městě. Důkazů je k dispozici několik.

Jedním z nich je nepochybně známý a zanedbaný pozemek v lokalitě sídliště Na Šancích, kde nepravidelně pomocí kosy „krotil“ přerostlou zeleň místní policista Michal Jinoch senior. Nemohl se totiž dívat na to, jak přerostlé pelyňky a další traviny brání řidičům ve výhledu z křižovatky. „Tak a je to posekáno. Tímto bych chtěl poděkovat Technickým službám Chrudim za posekání problematického místa z pohledu bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci, kterým je křižovatka u sídliště sídliště Větrník-Topol, konkrétně sídliště Na Šancích. S pracovníkem Technických služeb jsem se domluvil na celkovém výseku pozemku, aby byl zachován bezpečný výhled a toto bylo bez problémů ihned akceptováno. Hned má člověk lepší pocit, když vidí, že to funguje. Kosu dávám zatím pod zámek,“ říká s úsměvem Jinoch.

[[img:chrn_fullwidth:11674:Bezpečnému projetí křižovatky nic nebrání.  Foto: Michal Jinoch senior]]

Jako by Kopeckému nestačilo vyjít vstříc obyvatelům sídliště, které bylo v nedávné minulosti zkoušeno velkou vodou, zkusil prosadit i racionalizaci kropení ulic ve městě vodou. Auto s postřikovačem tak již kolem sebe nekropí nazdařbůh proudy vody, které často zasáhnou i zaparkované vozy. Jeden z pracovníků sedící v kabině vozu reguluje tlak takovým způsobem, aby se nic z toho nestávalo. Podobně se podařilo usměrnit vodu v Široké ulici, kde došlo před kropením k opětovnému zasypání dlažby kamínky, což je údržba, kterou dlažební kostky pravidelně potřebují. Kdo by čekal, že je kropící vůz vyplaví, čekal by marně. K ničemu takovému nedošlo a městská firma tak ušetřila tisíce korun.

[[img:chrn_fullwidth:11675:Kropící vůz projíždí Širokou ulicí a jeho obsluha se chová ohleduplně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Korunu všemu ale Petr Kopecký nasadil intervencí ve prospěch útulku pro opuštěná zvířata. Vydal totiž prohlášení, v němž Chrudimáky informuje o stop stavu v přijímání koček, protože kapacity útulku jsou již naplněny. Milovníkům zvířat také vysvětlil, že ne všechny volně pobíhající kočky jsou toulavé a potřebují pomoc. Jde tedy o informace, které redakce Chrudimských novin v minulých letech jen horko těžko „páčila“ z místního tiskového odboru.

Chrudim - Pověstmi opředená lavička nedaleko kostela sv. Kateřiny byla v nedávné minulosti oblíbeným cílem mládeže. Ta zde ale netrávila chvilky vzrušení nad romány Boženy Němcové, nýbrž popíjela alkohol a údajně tady kouřila i konopí. Co se zde za poslední rok změnilo?

Přesně před rokem mířila na místní městský úřad stížnost několika zdejších obyvatel, kteří nemohli v podvečerních hodinách ani otevřít okno. Z míst, kde stojí lavička, se totiž ozýval hluk a byl cítit charakteristický zápach nasládlého kouře konopí. Velitel městské policie Lukáš Dvořák, jemuž v té době ještě čouhaly nitě z nových výložek vrchního strážníka, se dušoval, že se jeho podřízení na „lavičku neřesti“ více zaměří a hlučící mládežníky patřičně ukázní.

[[gal:11671]]

Nové koště dobře mete, takže se Dvořákovy sliby staly realitou. Lavička byla zbavena krytí, které jí poskytoval přerostlý jehličnan, a nedaleko se objevil dokonce odpadkový koš. Vajgly se zde sice po zemi válí i nadále, ale opilí mladí lidé se tu podle všeho už nepovalují a místní si nestěžují. Městská policie si tak může připsat na svou pažbu další úspěšný zářez.

Chrudim - Nepřející udavač přerušil o víkendu svatební veselí v místní části Topol. Na zdejším fotbalovém hřišti totiž probíhala hostina, která se neobešla bez hudby a svatebního veselí. Muž však zavolal strážníky ještě před 22. hodinou a ti pak hlučící svatebčany umravnili. Kdo byl ale v právu?

Podle všeho nejde o ojedinělou akci, která některým místním obyvatelům „leze na nervy“. Topolská pobočka tělovýchovné jednoty Sokol totiž nabízí pronájem hřiště každému, kdo si zaplatí příslušnou částku. Zda potom dodržuje noční klid, který je stanoven na dobu od 22 hodin do šesti hodin ráno, Sokolové už nekontrolují.

„Sportoviště a rekreační plocha v Topoli jsou v majetku Tělocvičné jednoty Sokol Topol. V tomto případě není nutné mít výjimku na konání akce schválenou radou města Chrudim, neboť se jedná o čtvrtou zónu. Všechny kulturní akce na veřejných prostranstvích by ale měly být podle vyhlášky číslo 8/2008 hlášeny na Odboru školství, kultury, sportu a památkové péče Městského úřadu Chrudim,“ říká Blanka Pavlišová z Úseku kultury a sportu MěÚ. Zóny města pak upravuje další vyhláška, kterou v roce 2008 schválila rada města a následně i městské zastupitelstvo.

Ve vyhlášce, kterou Pavlišová cituje, však stojí, že pouze veřejné akce v zónách 1, 2 a 3 nesmí být v době nočního klidu provázeny reprodukovanou či živou hudbou. O zóně 4, v níž se místní část Topol nachází, není v této části dokumentu ani slovo. Ohlásit je však pořadatelé musí. Nakolik je svatba veřejnou akcí, zůstává rovněž záhadou. Nabízí se též otázka, zda svatebčané a jejich hosté znají úřednická „lejstra“, která jim přikazují, co všechno musí zajistit, aby si mohli zatančit, zazpívat a pobavit se v místech, která samo město považuje z hlediska dodržování nočního klidu za méně významná než centrum města.

Samotnou vyhlášku najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

8_2008.doc

Chrudim - Týrání zvířete, přecitlivělost některých obyvatel města nebo snad pomsta sousedů? To jsou otázky, které si teď kladou úřednice Městského úřadu Chrudim poté, co k nim dorazila stížnost na údajně týraného psa ve Fibichově ulici.

Panující vedra a nedostatek vody momentálně doléhá i na čtyřnohé přátele obyvatel města. Jeden z nich má svoji boudu s výběhem ve Fibichově ulici uprostřed krásně upravené zahrady. Z chodníku není psí míšenec prakticky vidět, přesto jeho údajné trápení neuniklo pozornému zraku jednoho z chodců. „Ve Fibichově ulici se nachází kousek zahrady. Asi uprostřed této zeleně je klec se psem a malou boudou. Kdykoliv jdu kolem, a chodím tudy denně, ať brzo ráno, dopoledne, odpoledne nebo večer, pes leží na stříšce této boudy a je tam stále sám. Když byla ta vedra, není zdálky vidět, zda má vůbec vodu k pití. Jednou jsem zde viděla pána, dělal nějakou práci na zahradě, ale psa nepustil po zahradě se proběhnout, jen mu něco přikazoval a pes musel vzorně sedět na boudě. Nechápu, za jakým účelem tam toho psa majitel má. Kdyby jej měl proto, aby mu zahradu hlídal, nebude celý den izolovaný v kleci. Když tam majitel je, psa z klece nepustí. Pes musí strádat, neustále je tam sám, bez kontaktu lidí, nemůže se proběhnout. Kdyby se majiteli něco stalo, nebo nikdo k psovi za celé dny nepřišel, pes by pošel hlady a žízní. Domnívám se, že tam není něco v pořádku a dochází tak k týrání zvířete. Kdyby si vodu převrhl, bude celé dny v těch vedrech strádat žízní,“ popisuje situaci, která prý panuje na okrasné zahradě ve Fibichově ulici Chrudimačka, která se představila pouze jako Alena. Je přitom známou věcí, že se stále najde dost necitlivých majitelů psů, kteří je třeba zavírají v autech, zatímco sami brázdí s košíky některý ze supermarketů. Psi se tak mohou ve voze snadno přehřát a uhynout. 

[[img:chrn_fullwidth:11663:Psova bouda je ve stínu a přestože je v kotci, nevypadá, že by strádal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Městská úřednice Kateřina Mrózková, do jejíž gesce podobné případy spadají, krčí však nad tímto příspěvkem rameny. Město se může obrátit na majitele a na místě i prošetřit, zda k týrání zvířete skutečně dochází. Pokud by tomu tak bylo, může být pes majiteli odebrán, nebo přichází v úvahu i trestní oznámení. „Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí, prověří ve spolupráci s Krajskou veterinární správou pro Pardubický kraj, zda v tomto případě nedochází k porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Další postup bude zvolen na základě tohoto prověření,“ říká Mrózková. Prokáže se tedy podezření pozorné chodkyně, která neváhala a informovala městský úřad před tím, než celou věc probrala s majitelem psa?

Chrudim - Redakce Chrudimských novin dostává od svých čtenářů nezřídka kuriózní podněty. Jedním z nich byl i podnět čtenáře, který se představil jako Karel. Podle něj se prý děly v ulici Na Valech nekalosti a město se údajně ani nenamáhalo místní informovat, o co jde.

„Řešíte tady kdejakou blbost a všimli jste si, že skoro týden byla část ulice Na Valech mystifikována stavební prací značenou dopravním značením a nakonec bylo vše uklizeno, protože se kope jinde,“ píše Karel. A pokračuje. „Člověk se na oficiálních stránkách města nic nedozví, takže je uveden v omyl a spoustě lidí to znepříjemnilo život. Přitom stačilo na webu města uvést, že se bude někde kopat, ale to město neřeší a uvádí kdejakou blbost. A přitom to ví, protože to muselo schválit,“ popisuje svoji zkušenost s informačním systémem města čtenář Chrudimských novin.

Jedna z tiskových mluvčí města, Sylva Drašnarová, se však brání. Podle všeho zde skutečně došlo k mystifikaci, kdy místní nepochopili, že dopravní značení opravdu nepatřilo primárně do ulice Na Valech, ale do sousední Opletalovy ulice. „V této souvislosti, vzhledem k absenci bližších podrobností, mohu uvést pouze tolik, že na základě požadavku firmy Kubík vydal Odbor dopravy MěÚ Chrudim souhlas s umístěním přenosných dopravních značek v termínu od 30. června do 8. července z důvodu plánované rekonstrukce plynovodu v ulicích Na Valech a Opletalova,“ vysvětluje Sylva Drašnarová, proč se tu objevily značky, která tady údajně neměly co dělat.  

Chrudim - Kostrové hroby z raného středověku objevili nyní archeologové jen pár kroků od slepičáry v Dašické ulici. Původní předpoklady, že tady snad narazí na pozůstatky lidí z mladší i starší doby kamenné, se prozatím nepotvrdily. Objevily se však možné pozůstatky žárových hrobů lužické kultury.

Tým souputníků nejslavnějšího archeologa na světě, Indiana Jonese, tak momentálně pod vedením Jana Musila z Regionálního muzea v Chrudimi postupuje pomocí špachtlí a štětečků při odkrývání pozůstatků dávných obyvatel okolí Chrudimi. Původně řešili archeologové dilema, zda místo středověkého hrobu nejde o hrob keltský. Zkušený vědec, kterým je právě Jan Musil, však kategoricky tuto myšlenku odmítl. Dávní Bójové, kteří v okolí města sídlili, totiž své zemřelé pohřbívali v orientaci ve směru sever - jih.

Nalezený hrob je orientován východozápadně, takže půjde s největší pravděpodobností o nebožtíka z rozmezí 11. až 13. století. Vzhledem k velikosti kostry patřila navíc pravděpodobně malé ženě, protože dětské kosterní pozůstatky mají na koncích kostí růstové chrupavky. Ty zde absentují. Rozbor zubního kamene z částečně dochované lebky může prozradit, čím se žena živila a obsah dutiny břišní zase, zda trpěla nějakými neduhy v podobě parazitů.

Archeolgické průzkumy znamenají obvykle zdržení celé stavby a rostoucí netrpělivost řidičů aut, kteří musí místo oblíbené zkratky Dašickou ulicí stát dlouhé fronty na Pardubické ulici. Uzavírka zde skončí až v říjnu, protože po pokládce nového povrchu silnice přijde vybudovat ještě cyklochodník do Vestce. „Já bych archeology zakázal a nebo, ať si hrabou za vlastní finance. Za tu dobu, co odštětečkovali pár kostí, tak už bagry mohly mít vyhrabán základ nové silnice,“ nechal se slyšet na adresu vědců Daniel Seifert. Obavy šoférů však nejsou na místě, protože kosterní pozůstatky přijdou vyzvednout a přemístit do Regionálního muzea v Chrudimi. Stavba pak prý pokračuje v nastaveném časovém harmonogramu.