Chrudim - Důkazy o době, která nebyla ještě svázána regulemi Evropské unie a umožňovala kouření třeba i vězňům, našli teď archeologové pracující na vykopávkách v lokalitě hradeb u bašty Prachárna. Tým souputníků filmového Indiany Jonese tady totiž narazil na pozůstatky dýmek, jež pravděpodobně patřily vězňům z nedalekého vězení.

Samotný tabák se do českých zemí dostal z daleké Ameriky, ale brzy zde zdomácněl. Známou skutečností tak třeba je i fakt, že jedním z prvních kuřáků dýmky byl alchymista Edward Kelley. Dýmky nalezené v odkrývce hradeb jsou však o poznání mladší. Podle archeologa Jan Frolíka, jenž se věnuje vykopávkám v lokalitě města už mnoho let, budou nejspíše pocházet z 18. respektive 19. století. V té době se dýmky vyráběly především z hlíny nebo porcelánu, zatímco briar, tedy kořen vřesovce, z něhož se většina dýmek vyrábí dnes, byl záležitostí spíše bohatších kuřáků. Archeologové teď dýmky budou čistit a následně dojde k jejich fotografování. Fotky chce pak Frolík představit veřejnosti.

[[gal:6420]]

V současnosti práce na archeologickém výzkumu, který začal už 15. dubna, pokračují podle plánu. Frolíkův tým má na práci čas přesně 40 dnů a zbývá mu odkrýt ještě jeden a půl metru zeminy. Už teď je ale jasné, že zásah, kterým v minulosti bylo vylití koruny hradeb betonem, nebyl to „pravé ořechové“. Hradbu se sice podařilo zachránit, ale voda se pod vrstvu betonu přesto dostala. Co všechno se podaří ještě objevit v místech, která v minulosti obyvatelé města úmyslně zavezli zeminou, protože opevnění ztratilo svůj význam, nedokáže zatím nikdo odhadnout. Náklady ve výši půl druhého milionu korun, jež výzkum spolkne, však jasné jsou.

Chrudim - Technické služby, které byly dlouhá léta spíše negativní vizitkou města, co se informací o jejich činnosti týče, se začínají probírat ze „zimního spánku“. Aktualizace na jejich webových stránkách se jen kupí, zatímco ředitel Zdeněk Kolář se poctivě léčí v protialkoholní léčebně. Existuje snad mezi tím příčinná souvislost?

Prakticky každý den se zde tak objevují informace o tom, čemu se věnují nejen samy Technické služby Chrudim, ale třeba i útulek pro opuštěné psy a kočky v Šečské ulici. Období, kdy městská firma připomínala tajemný hrad v Karpatech a tiskové zprávy byly spíše výjimkou, tak podle všeho definitivně skončilo. V současnosti se pod vedením šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého, který patří mezi nejschopnější městské úředníky a profesionály, postupně mění na dům ze skla. Občané tak mají dokonalý přehled o tom, kde se například provádí blokové čistění ulic a kam své auto určitě nezaparkovat.

Na webu se tak objevily i fotografie z blokového čistění sídliště Na Větrníku a podrobné mapky, na nichž lze najít zákazy parkování a dopravních omezení. Redakce Chrudimských novin za tuto výraznou změnu k větší otevřenosti směrem k veřejnosti a novinářům dává palec nahoru.

Chrudim - Cyklisté a řidiči automobilů mají další důvod ke sporu. Nově vzniklá cyklostezka v ulici Čs. armády totiž omezila počet parkovacích míst. Stalo se tak v lokalitě, která se dlouhodobě potýká s jejich nedostatkem. Město však na pruhu pro cyklisty trvá.

„Zajímal by mě důvod stavby cyklostezky v ulici Čs. armády, která vede od kruhového objezdu směrem na nádraží a končí na rohu ulice Přemysla Otakara. Realizace této cyklostezky je z pohledu majitelů přilehlých domů zcela zbytečná a minimálně využitelná. Výstavbou je navíc omezen počet parkovacím míst pro osobní vozidla,“ říká Aleš Kratochvíl.

[[gal:11323]]

Šéf odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina však tvrdí, že cyklostezka v těchto místech svůj smysl má a do budoucna se dokonce rozroste. „Projekt rekonstrukce byl zadán a v průběhu zpracování konzultován na základě studií a návrhů zpracovaných odbory územního plánu, dopravy a architektů měst. Je pravda, že cyklostezka omezuje počet parkování, ale na druhou stranu vyhrazuje místo pro jízdu cyklistů a v budoucnu v rámci řešení celého přednádražního prostoru bude dále pokračovat,“ říká Pecina.

Zda se ale úředníci obtěžovali zeptat místních, jestli s výstavbou cyklostezky souhlasí, vedoucí odboru už nesdělil. Veřejné projednávání podobných radikálních zásahů do místních úprav přitom bývá samozřejmostí.

Chrudim - Radnice teď uvolnila vizualizace modelu města, který má v brzké době vzniknout za cenu půl milionu korun. Fotografie modelu tak opět rozvířily vášně a často i nesouhlasné reakce těch, kdo považují výrobu modelu za vyhazování peněz.

Model zobrazí město v měřítku 1 : 500 a zahrne historické jádro města vymezené hradbami v dostatečném kontextu okolí, jako je řeka a říční náhon. Zhotoven bude z plastu. Na terén modelu města tvůrci využijí metodu strojního obrábění a budovy vzniknou pomocí 3D tisku. Tento postup prý zajistí nejvyšší možnou přesnost detailů budov. V daném měřítku by měl mít model velikost přibližně 110 na 150 centimetrů. Nejzajímavější budovy si přitom zájemci budou moci zvýraznit pomocí podsvícení. Barevnost nebude však žádná „hitparáda“, protože jednotlivé části města by měly mít fádní, bílou barvu.

[[gal:11319]]

Tomáše Nevečeřala například zajímalo, zda model vyjde město levněji, než dnes již pověstný kávovar ze zrušeného Kafe v Galerii. Částka ve výši bezmála půl milionu korun mu pak doslova vyrazila dech. Lenka Voldánová má také jasno, jak by se dalo na výrobě modelu ušetřit. „Můj, tehdy asi třináctiletý, bratr ještě za sociku lepil modely hradů, vycházela tehdy moc pěkná edice. Pražský hrad, také s jemnými detaily, barevný a jen o něco menší ploše slepil sám za pomoci nůžek a kanagomu asi za čtrnáct dní. Pravda, byl jen z papíru, ale máme ho dodnes. A nyní, při vší dostupné technice, na modelu musí pracovat studio a bude to stát Chrudimáky půl milionu korun? Nezbláznil se někdo? Představuji si vedle toho modýlku dvě nové fabie v základní výbavě - za stejnou cenu! Oč upřímnější a ještě s výchovným efektem by byl třeba nedokonalý model, zadaný například školám - každá by vyrobila část. Tento studený, technický model, byť interaktivní asi školáky nijak nenadchne. Oč raději by se chodili dívat na své dílo. A nějakou žárovičku pro interaktivitu by šlo také přidat,“ myslí si Voldánová.

Model vytvořený 3D tiskárnou bude město reprezentovat na výstavě Architecture week 2015 na Pražském hradě. Po skončení výstavy by měl být umístěn buď v Muzeu barokních soch nebo vestibulu staré radnice.

Chrudim - Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové obžalovalo z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu jednatele společnosti Senior Chrudim Milana Jirušku. Tomu teď hrozí, pokud jej soud uzná vinným, až osm let vězení. Uvedl to tiskový mluvčí královéhradeckého státního zastupitelství Pavel Bužga.

Jiruškova firma nechala postavit v areálu bývalého pivovaru v ulici Obce Ležáků s pomocí evropských peněz Domov se zvláštním režimem a Domov pro seniory, podle Bužgy však nesplnila podmínky dotace a měla ji vrátit. Nakonec skončila v insolvenčním řízení. „Jednatel měl v rozporu s účelem dotace čerpat prostředky na realizaci projektu. Poskytovatelům dotace měla být způsobena škoda ve výši téměř dva miliony korun,“ říká tiskový mluvčí. Pokud se začne soud obžalobou státního zastupitelství zabývat a uzná vinu Milana Jirušky, může skončit ve vězení na dobu dvou až osmi let.

Jiruškovi se klade za vinu, že jeho společnost přestavovala bývalý pivovar na školicí středisko a lůžkové a sociální centrum pro seniory a získala na tento projekt ještě pod názvem Futurum vzdělávací institut více než 48 milionů korun formou dotace od Evropské unie. Dalších téměř devět milionů korun jí měl poskytnout stát. Stavba však nebyla nikdy dokončena, přestože zde mělo už dávno být umístěno 120 lidí s různým stupněm postižení. Kapacita provizorně zkolaudované stavby tak čítá v současnosti jen asi 60 lůžek.

Návrh na insolvenci podala Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, podle níž Jiruškova firma porušila podmínky dotace a regionální rada po ní teď požaduje vrátit téměř 36 milionů korun. Rada zároveň podala i žalobu na popření uplatněné pohledávky pět milionů korun jiného věřitele, firmy Kimpton Trading, neboť měla být podle ní fiktivní a účelově vytvořená. Podle všeho se mělo jednat pouze o formu vyvádění peněz ze společnosti Senior Chrudim, jak tvrdí žalobce.

Věřitelé se v současnosti domáhají po firmě Senior Chrudim zhruba 90 milionů korun. Majetek společnosti však kryje pouhých 14 milionů. Pokud tedy soud rozhodne o oprávněnosti nároků věřitelů, budou se muset smířit s podstatně menšími částkami, než jaká firmě dříve poskytli. Věřitelé se proto raději rozhodli podle insolvenčního rejstříku přijmout reorganizační plán firmy, a tak je zařízení stále v provozu. Proti tomu je však Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, která zvažuje další právní kroky. Insolvenční soud nicméně přizval k této věci soudního znalce, jenž konstatoval, že je situace dlužníka v současnosti stabilizovaná a dá se předpokládat, že bude generovat pravidelný příjem. A to zajímá věřitele především. Mají tak o něco větší šanci získat svoje peníze nazpět, i když s podstatně větším zpožděním, než původně očekávali.

Chrudim - Další z výběrových řízení na vedoucí pracovníky mateřských škol, které zřizuje samo město, je u konce. Novou ředitelkou Mateřské školy U Stadionu se tak stane Helena Šantrůčková Marunová.

Městští radní, kteří novou ředitelku, jež nahradí současnou ředitelku Janu Jablonskou, vybrali, neměli těžké rozhodování. Nová ředitelka je totiž zkušenou pedagogickou pracovnicí, která působila třeba na prestižních chrudimské „základce“ Dr. Jana Malíka. Až do nástupu do vedoucí funkce v Mateřské škole U Stadionu nyní pracuje jako učitelka v Mateřské škole Na Valech, která v minulosti vznikla sloučením několika budov a pohltila i Mateřskou školu v Sladkovského ulici.

Diplomovaná specialistka Šantrůčková Marunová by svou funkci měla převzít prvního srpna, přičemž rada města společně s jejím jmenováním schválila i platový výměr nové ředitelky.

Chrudim - Cyklostezka na Podhůru sice letos opět s největší pravděpodobností nevznikne, ale ani tak zde nepřijdou cyklisté zkrátka. Město totiž chystá další rozšíření takzvaného „singltreku“ v rekreačních lesích, který si za dobu jeho existence oblíbila řada vyznavačů lehkého adrenalinu na dvou kolech.

Chrudimský singltrek je sice jen necelé dva kilometry dlouhý a vede v mírném terénu pod rozhlednou Bára, avšak za pouhý rok si stačil získat řadu příznivců. Na jednosměrné stezce vinoucí se přímo mezi stromy se tak prohánějí na kolech celé rodiny i ti, kdo své „vytuněné“ velocipedy sedlají pravidelně. A protože na sport místní radnice slyší a pravidelně do něj investuje nemalé částky z městské kasy, vznikne tady nejen zázemí pro cyklisty, ale i nová stezka. Ta by měla pomoci v tréningu rovnováhy. Takzvaný pumptrek projede totiž cyklista jen pohybem těla nahoru a dolu.

[[img:chrn_fullwidth:11285:Singltrek si oblíbil i chrudimský neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl.  Foto: Facebook]]

Rekreační lesy tak už zdaleka nepřipomínají romantické a mlhou zahalené plíce města, ale často spíše městský bulvár plný korzujících turistů. Jejich obliba rok od roku roste a míří sem tisíce návštěvníků. Lákadel je zde totiž spousta. Kromě upravených cest, na nichž se pohodlně projde maminka s kočárkem, vybíjí se děti třeba na venkovní tělocvičně nebo lanovém parku u rozhledny Bára. Přestože zde chybí plnohodnotné občerstvení, které má suplovat lesní restaurace Na Hájence, návštěvníkům to podle všeho moc nevadí. Pochutiny si přinesou s sebou a odpadky pak často vyhodí přímo mezi mech a pobíhající hmyz. Odpadkových košů je totiž v lese stále velký nedostatek a ukázněných turistů ještě méně.

Slibovaná cyklostezka, která by umožnila snazší cestu do lesů za městem, je také prozatím podle všeho hudbou daleké budoucnosti. Slibování její výstavby už se tak pomalu stává koloritem každé z vládnoucích koalic. Podle všeho vše vázne na výkupu pozemků, které není město stále schopno uspokojivě nakoupit. Vedení města tak opět slibuje, že stavět by se mohlo začít příští rok.

Chrudim - Vládnoucí radniční koalice se ráda a často chlubí svou otevřeností a poskytováním informací každému, kdo si o ně řekne. Své o tom vědí třeba místní Svobodní, kteří svádějí prozatím neúspěšnou bitvu o zveřejňování podkladů k zasedání městského zastupitelstva, nebo redakce Chrudimských novin, jíž město tvrdošíjně odmítá sdělit výši platu městské úřednice Šárky Trunečkové. Cenzury radničních tiskovin si teď všimli i jiní.

První, kdo na podivné praktiky politiků na radnici upozornil, byl městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). Tomu se nelíbilo, že na fotografiích vystavených na městském webu, které zachycovaly vzpomínkový akt u busty prezidenta Masaryka, byli vyfoceni jen místní vládnoucí špičky a ne všichni, kdo se aktu zúčastnili. Pilný tak upozornil na skutečnost, že přestože jde o web města, slouží spíše k sebepropagaci a permanentní předvolební kampani především starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), a to vše za peníze daňových poplatníků.

[[img:chrn_fullwidth:11251:Stahují se v Chrudimi nad svobodou slova a demokracií mračna?  Foto: Chrudimské noviny]]

Prapodivného složení informací v oficiálním tiskovém výstupu radnice, kterým je Chrudimských zpravodaj, si teď všimla i skupina lidí, která provozuje internetové stránky bezkorupce.cz. A veselé čtení to není. Investigativní novináři totiž sledovali, jaký je podíl odlišných názorů, než jsou ty, které vedení města zastává, právě ve zmiňované tiskovině. Jde tedy o názorovou pluralitu a též konstruktivní kritiku. Celkem se v Chrudimském zpravodaji nenachází ani jeden názor, který by třeba k problematice Zdravého města nebo k akcím pořádaných radnicí, byl v opozici a kritizoval je. Cenzura, jíž redakce provozuje, je natolik velká, že jiné názory nemají šanci. Chrudim se tak umístila až na 51. místě, přičemž místo první získaly Kostomlaty nad Labem.

Obecně známou věcí je, že vedení města má problém s jakoukoliv kritikou. Pravidelně proto podává na redakci Chrudimských novin trestní oznámení nejen starosta Řezníček, ale prostřednictvím jiných osob (Petr Locker) i neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který se jinak rád a často chlubí svou novinářskou erudicí a zkušenostmi. Čtvrt století po Sametové revoluci se tak navracejí praktiky, které za minulého režimu vedly k útisku stovek svobodných lidí a novinářů především, kdy jediný správný názor byl ten, jenž zastávala vládnoucí třída a za odlišné postoje se posílali občané tehdejšího Československa do kriminálů a vyhazovali z práce.

Chrudim - Pro věčnou paměť má ve městě vzniknout třeba 3D model historického centra, za nějž radnice zaplatí bezmála půl milionu korun. Připomínat bude vítězství v soutěži o „Historické město roku“, kde právě Chrudim bodovala. Nabízí se ale otázka, jak by se asi východočeské Athény umístily, kdyby porotci viděli nestoudnosti, které se dějí na náměstíčku u Muzea.

Pravidelně se zde totiž dějí věci, nad nimiž zůstává rozum stát a paradoxně je přitom nikdo neřeší. Náměstíčko slouží pravidelně jako parkoviště. „Náměstíčko před Muzeem bylo vytvořeno architektem Romanem Kouckým podle požadavku města na dotvoření významného komunikačního bodu v centru města. Kruhové chodníkové náměstí s vydlážděnými grafickými motivy se tak po dlouhé době stalo bezpečným místem, křižovatkou cest nejenom aut, ale i chodců,“ přibližuje okolnosti vzniku unikátního prostoru, který pravidelně krášlí třeba vánoční stromek, jeden ze čtenářů Chrudimských novin, který si však přeje zůstat v anonymitě. Redakce jeho jméno ale zná. „V jedné z jeho odboček je různobarevnou dlažbou vytvořen obrazec lemu šatu svaté Anežky České. Vydlážděný chodník na náměstíčku je zátěžově dimenzován pro chodce, auta po něm jezdit nemohou, protože podkladová vrstva váhu aut neunese a v drobné dlažbě se vyjíždějí koleje,“ upozorňuje čtenář.

[[img:chrn_fullwidth:11250:Z náměstíčka před Muzeem si některé autoškoly udělaly vhodné místo k reklamě. Pochopitelně grátis. Navíc nevratně poškozují unikátní dlažbu určenou jen pro pěší a město i strážníci dělají, že to nevidí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Poslední měsíce se však majitelé některých autoškol rozhodli, že právě funkci této dlažby prověří a své vozy odstavují právě na uvedeném náměstíčku, které mělo zůstat automobilům uzavřeno. Pravidelně zde totiž stojí nejen osobní auta, ale dokonce i dodávky a zůstává tak otázkou času, kdy se tu objeví vyjeté koleje nebo ještě hůře, vytrhané kostky. Auta zde přitom nestojí jen chvilku, ale často i celé hodiny, protože učitelé autoškoly si zde udělali parkoviště v době, kdy sami odcházejí na oběd.

Problém s parkováním aut na náměstíčku před Muzeem podle všeho nemají ani strážníci, kteří jinak bdělým okem sledují centrum města a každého provinilce, který si nezaplatí parkování, okamžitě pokutují. Je snad náměstíčko příliš daleko? Korunu neuvěřitelnému počínání autoškol dodává pak sám starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který do Restaurace v Muzeu chodí společně s desítkami dalších úředníků na oběd a auta porušující zákon o provozu na místních komunikacích i městskou vyhlášku jej nechávají zcela chladným. Historické centrum města tak dostává na frak podobně jako třeba neopečovávaný morový sloup nebo zprzněná architektura Hotelu Bohemia.

Chrudim - V těchto dnech je tomu právě rok, co byl podle všeho nenávratně zlikvidován oblíbený Koniášův potlach, který rok co rok pořádala parta nadšenců na takzvaném „Koniášově plácku“. Ohniště v lokalitě za Divadlem Karla Pippicha přilákalo na pálení čarodějnic vždy stovky obyvatel města, pro něž se stalo jedinečnou příležitostí užít si zde několik hodin spontánní zábavy.

Po loňské likvidaci akce starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), jemuž byl oheň v centru města dlouho trnem v oku, hranice na „Roštině“ nevznikne ani letos. Ohniště, které nechalo město zabetonovat, je totiž pro další akce tohoto typu nepoužitelné. Starosta a městští úředníci přitom argumentovali v neprospěch akce tím, že zdejší plácek nebyl jako ohniště vůbec zamýšlen. Vzniknout zde mělo jakési odpočinkové místo a v prostoru ohniště chtělo město vybudovat stůl se stromem uprostřed. Ani po roce však nic takového na Koniášově plácku nevzniklo. Dalším argumentem v neprospěch potlachu měly být poškozené stromy, což měl prý na svědomí právě oheň z hranice, na níž si děti opékaly vuřty a kolem níž se odehrávaly soutěže pro nejmenší. Proč však byly lípy vysazeny tak blízko kruhu, který logicky evokuje v myslích soudných občanů právě místo k pálení ohňů, nedokázal starosta ani úřednice Hana Dušánkové vysvětlit.

Zakopaný pes leží však podle všeho jinde a neochota vedení města přistoupit na argumenty zastánců potlachu, kteří spatřují v místě konání, kterým je centrum Chrudimě, velkou výhodu pro občany města, pramení spíše v osobní nevraživosti a řevnivosti mezi místními politiky. Právě Koniášův potlach měl přitom symbolizovat spolupráci mezi různými subjekty a politickými stranami ve městě. S tím jak tato vůle ke spolupráci především vinou některých matadorů politického dění a jejich autoritativního řízení města mizela, zmizela nadobro i ochota tolerovat Koniášův potlach. „Původně byl Koniášův potlach symbolem spolupráce mezi stranami na chrudimské radnici, postupně se ale přetransformoval do současné podoby, kdy se jeho přípravou zabývají ti, kdo chtějí pro chrudimské měšťany udělat něco navíc, něco hezkého, vtipného, svěžího a možná i trošku provokativního,“ říkal už před rokem jeden z hlavních organizátorů potlachu a bývalý radní Luboš Jelínek (Chrudimská volba).

Poslední vývoj v předvolebních jednáních, která následovala po volbách do zastupitelstva města, dává jeho slovům plně za pravdu a dokazuje, že vůle ke konání spontánních akcí a občanských aktivit, z nichž se dlouhé roky těšily desítky ba i stovky obyvatel města, bude i nadále spíše potlačována, než podporována. Akce ve městě, které lze označit jako „pálení čarodějnic“, se budou konat třeba 30. dubna od půl desáté večer v Klášterních zahradách. Zde město organizuje i „Čarodějnický majáles“, který však loni připomínal spíše jeden z reliktů komunismu. Čarodějnice se slétnou také třeba v pět odpoledne v areálu bývalého letního kina nebo ve stejnou hodinu v nedalekých Medlešicích. Plácek „Na Roštině“ zůstane ale letos dál opuštěný a děti si zde nezasoutěží. 

[[gal:3987]]