Chrudim - Zápach šířící se z průmyslové zóny, která se rozkládá v místech bývalého podniku Transporta, obtěžuje v současnosti některé obyvatele sídliště Na Rozhledně. Mají ale podle všeho smůlu, pokud by se se stížností obrátili na místní městský úřad. Podobně, jako v případě zápachu z polí, i tady je město prakticky bezmocné.

Chrudimské noviny se už nepříjemnému zápachu, který se občas šíří z polí, jež obklopují město, věnovaly. Po dotazu, jenž směřoval k vedení Odboru životního prostředí MěÚ Chrudim, se ukázalo, že úředníci mnoho „pák“ na případné „hříšníky“ z řad zemědělců nemají. Podobná situace podle všeho panuje i v případě zápachu, který rozhodně není organický a pochází z míst, kde sídlí pobočky průmyslových podniků. „Zajímalo by mne, co je příčinou intenzivního nepříjemného zápachu z průmyslové zóny, který se šíří do sídliště Strojařů. Zápach připomíná pálenou strusku nebo něco, jako když se pálí brzdové destičky u auta,“ stěžuje si na problematické žití Na Rozhledně Jan Polák.

[[img:chrn_fullwidth:11118:Z Transporty se údajněě šíří zápach ze spálených brzdových destiček, radnice však místním nepomůže.  Foto: Chrudimské noviny]]

Úřednice z Oddělení ekologie prostředí MěÚ Chrudim Bohumila Mlatečková však krčí rameny. Město tady mnoho nezmůže. „Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí, v tuto chvíli nedokáže posoudit, co je příčinou zápachu z průmyslové zóny. V areálu průmyslové zóny bývalé Transporty jsou v provozu zejména takzvané vyjmenované zdroje dle zákona o ochraně ovzduší, které by eventuálně mohly být příčinou zápachu. Kompetentním orgánem ochrany ovzduší je v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Stížnosti na provoz vyjmenovaných zdrojů, případné kontroly provozů, dodržování stanovených podmínek provozu zdrojů řeší dle zákona o ochraně ovzduší Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové,“ směřuje stížnosti zdejších obyvatel městská úřednice. Obyvatelům Rozhledny tak nezbývá, než se obrátit na kraj nebo ještě lépe na Českou inspekci životního prostředí.

Chrudim - Redakce Chrudimských novin informovala v minulém týdnu ve zvláštní fotoreportáži o nových záchranných prvcích v okolí několika jezů na území města. Proč se však pěnové podkovy a provazy s tabulemi vůbec objevily u dvou chrudimských splavů, jsme zjišťovali u Povodí Labe, které je správcem toku řeky Chrudimky v našem městě. 

Podnik, který se stará o vodní toky nejen na Chrudimsku, musel chtíc nechtíc investovat do zřízení stojánků s tabulemi a záchrannými prostředky. Přikazuje mu to totiž jeho zakladatel, kterým je Ministerstvo zemědělství ČR. To se dohodlo s vodáky, kteří právě pěnové podkovy a lana u nebezpečných jezů postrádali. Proto i v samotné Chrudimi vytipovali pracovníci Povodí Labe několik rizikových míst, kde nechali později umístit již zmíněné stojánky. Jedním z těchto nebezpečných jezů je i známá „velryba“ v Janderově, kde se v letních měsících pravidelně koupou jak chrudimští, tak slatiňanští teenageři. Ke smrtelné nehodě zde však už hodně dlouho nedošlo. Mnohem nebezpečnější je z tohoto pohledu tzv. druhý splav v sídlišti U Stadionu, kde v minulosti utonulo už několik chrudimských občanů a zvířat, především psů.

[[gal:11032]]

Otázkou tak zůstává, jak dlouho záchranné prvky, jež si vodáci nyní pochvalují, na svých místech vydrží. Osudné by se jim mohly stát nájezdy vandalů a lano v Janderově v létě pravděpodobně poslouží i někomu z návštěvníků festivalu Yanderov k nevšední zábavě, kterou by mohla být třeba houpačka na některém z listnáčů rostoucích kolem řeky. Už v této době totiž některé stojánky o své úhledně stočené lano přišly, protože se jeho části válí na zemi.

Chrudim - Kdo by neznal slavnou „Ďáblovu bibli“, která svého času patřila k největším divům celého světa. Nejen faksimile, tedy dokonalou kopii tohoto slavného středověkého vydání Písma svatého, si teď budou moci prohlédnout zájemci v Muzeu barokních soch.

Celá řada akcí v Chrudimi nyní připomene, že patří k těm, kdo získal titul Historické město roku. V úterý 21. dubna se mohou zájemci přijít podívat na Codex gigas a další program je pak připraven až do víkendu. Samotný Codex gigas, jehož originál odvezli v období Třicetileté války Švédové a do současnosti je v majetku Švédského království, byl původně součástí sbírek císaře a krále Rudolfa II. Obrovitou knihu napsal mnich v Podlažickém klášteře a pověst praví, že mu při jejím psaní pomáhal sám ďábel. Realita však byla podle všeho poněkud prozaičtější. Přesto se právě tato kniha do dnešního dne nevyhnula zájmu filmařů, kteří v minulých letech v Podlažicích dokonce natáčeli i seriál pod vedením režiséra Jiřího Stracha.

Ve středu se v muzeu koná přednáška Jiřího Motyčky o husitství v Chrudimi, v pátek a v sobotu bude pak na Resselově náměstí vytvořeno husitské ležení s bojovými vozy a návštěvníci se mohou těšit i na loutkové divadlo, ohňovou show, historický tanec či středověký kolotoč pro děti, to vše za hudebního doprovodu skupiny Bohemian Bards.

„Chrudim se tím zapojí do Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska. Projekt se zaměřuje na poznání míst, která získala titul Historické město roku. Od dubna do září probíhají v jednotlivých městech Top týdny, na nichž města prostřednictvím kulturních akcí lákají návštěvníky k prohlídkám,“ říká tisková mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. V pátek se navíc uskuteční festival Athény východních Čech, při němž dojde k udělování cen Osobnost města Chrudim za rok 2014.

Chrudim - Oslavy Dne Země jsou již tradičním pokusem vedení města o větší informovanost veřejnosti v oblasti ekologie a zdravého životního stylu. Ani ten letošní nemá být výjimkou. Konat se bude v úterý 21. dubna na Resselově náměstí.

Začátek pořadatelé stanovili na půl desátou ráno, kdy by mělo dojít k předání certifikátů všem těm, kdo si zasloužili značku „Železné hory, regionální produkt“. Od desíti do půl jedenácté se pak budou na Resselově náměstí bít šermíři a v jednu odpoledne totéž předvedou i děti z chrudimského Domu dětí a mládeže. V 15 hodin vystoupí oblíbený sbor „Klíčenky“.

Celý program, včetně toho doprovodného je pojatý v rámci hesla „Naši předkové žili v souladu s přírodou, a co my?“. Na náměstí se tak objeví dílny tradičních lidových řemesel i výrobci lokálních produktů. Na své si přijdou také milovníci „férových“ výrobků. Představí se i organizace z partnerských měst. Program pak doplní i středeční promítání v Městském kině, které začne v pět odpoledne a vstup bude zcela zdarma. 

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se rád pochlubí svými podnikatelskými aktivitami. Jednou z nich je prý i zabezpečování bezpečnostních a pořadatelských služeb. Při jedné takové aktivitě ho přitom nedávno nachytal bulvární server Super.cz, který Málka zachytil, jak "kroužkuje" papírovými páskami návštěvníky slavnostního finále Miss České republiky.

Redakci Chrudimských novin na to upozornil jeden z místních čtenářů, který se pozastavuje nad tím, zda je důstojné, aby chrudimský místostarosta "trhal vstupenky na různých akcích". Málek, který zatím na rozdíl od starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a prvního místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) nedokladuje na městském webu svoji práci pro město, protože jeho pracovní program není občanům k dispozici, podle všeho dál podniká prostřednictvím marketingové agentury v produkování firemních akcí a nabízí třeba uspořádání exhibičních zápasů v bojových sportech nebo pronájem skákacího hradu. Pasuje se také na základě certifikátu Národního institutu dětí a mládeže do role odborníka pro tisk, média, komunikaci a mediální výchovu, přestože jeho jedinou novinářskou zkušeností je krátké působení v pardubickém plátku Bulvár.

[[img:chrn_fullwidth:11055:Chrudimský místostarosta Roman Málek kontroluje vstupenky. Foto: internet]]

A právě to budí u mnohých občanů města rozpaky stejně jako v případě "trhání lístků" na akci, kde je všem na očích. "Na svém webu píše, že jedna z jeho aktivit je zabezpečování bezpečnostních služeb. Pravda je ale taková, že místostarosta města Chrudim a asistent místopředsedy vlády se živí trháním vstupenek na různých akcích," poukazuje čtenář Chrudimských novin, který za svůj postřeh získává od redakce finanční odměnu 100 korun.

Chrudim - V letošním roce zkusila Česká pošta novinku, která však podle reakcí rozhořčených obyvatel města není to „pravé ořechové“. Do poštovních schránek některých Chrudimáků se totiž kvůli tomu nedostal Chrudimský zpravodaj, který je oficiální tiskovinou radnice.

Začátkem dubna se tak Chrudimský zpravodaj nedostal například do schránek některých obyvatel ulice Dr. Peška a také v sídlišti U Stadionu. Na největším chrudimském sídlišti se tak podle všeho děje už druhý měsíc a přestože se místní lidé rozhořčeně obracejí na vedení města, to je v celé situaci nevinně. Tvrdí to alespoň tisková mluvčí Sylva Drašnarová.

„Město Chrudim zajišťuje mnoho let roznášku zpravodaje prostřednictvím České pošty. V posledních měsících zpravodaj neroznášejí doručovatelky, pošta si na tuto práci najímá brigádníky. Bohužel se stává, že v některých lokalitách dochází k tomu, že se zpravodaje do schránek občanů nedostanou vůbec. Dlouhodobě se u vedení chrudimské pobočky pošty dožadujeme nápravy a zároveň se pokoušíme najít náhradní řešení distribuce. Volné výtisky jsou k dispozici na Informačním centru na Resselově náměstí,“ vysvětluje mluvčí, v čem spočívá chyba.

Nespokojeným Chrudimákům tak nezbývá, než vyčkávat, až se radnice s vedením České pošty buď domluví, anebo jí dojde trpělivost a na doručování Chrudimského zpravodaje si najme schopnější doručovatele.

Chrudim - Plní radnice své sliby nebo neplní? Nad touto otázkou uvažují mnozí obyvatelé města a senioři nejsou žádnou výjimkou. Ty totiž především zajímá nejčastěji uváděný předvolební slib politických stran, který se týkal zajištění bezplatného cestování seniorů městskou hromadnou dopravou (MHD).

Avšak i v případě tohoto slibu se podle všeho dostala loďka řízená současnou radniční koalicí na mělčinu. Slib vyjít důchodcům vstříc měla ve svém programu mimo jiné i Česká strana sociálně demokratická, jejíž dva zástupci - Miroslav Tejkl a Jaroslav Trávníček, jsou dokonce na pozicích místostarostů.

Marcela Polanská se proto ptá, kdy budou senioři nad 70 let konečně moci cestovat autobusy po městě zdarma. Odkaz na programové prohlášení rady města, která toto slibuje provést v tomto volebním období, tedy nejpozději do roku 2018, se jí totiž zdá neurčitý. Neuvolněný místostarosta Tejkl se proto snaží vysvětlit, jak se věci mají. „Současné vedení města skutečně mělo dobrou vůli zařídit bezplatnou MHD co nejdříve, tedy od 1. července, ale administrativní důvody spojené nejen s problémem celoročních průkazek a mechanismem rozpočtování vedly zástupce města k tomu přijmout za konečné řešení termín 1. ledna 2016. Příslušný bod programového prohlášení rady města bude proto splněn od prvního ledna příštího roku,“ uvádí Tejkl.

Senioři si tak musí ještě necelý rok počkat na splnění předvolebního slibu a zároveň také jednoho z bodů programového prohlášení současné rady města.

Chrudim - Bezdomovcům a jejich rejdům se Chrudimské noviny věnovaly už několikrát. Ať už šlo o pravidelnou skládku nedaleko Zlaté stezky, kde si vytvořili „hlavní stan“ a rozebírali odpadky, nebo dům v Lázeňské ulici, v němž žije squaterka „Kometa“ s houfem koček. V současnosti si ale obyvatelé města nejvíce stěžují na jejich přítomnost před obchodem COOP na rohu Škroupovy a Palackého ulice.

Přestože má město vytvořenu oficiální politiku, jak s lidmi bez domova zacházet a věnuje se jim manažerka prevence kriminality Šárka Pochobradská, jejich řádění nekončí. Vinni jsou nejen zmiňovanými černými skládkami, ale třeba i nezřízeným popíjením alkoholu na veřejných prostranstvích. Děje se tak dokonce i v místech, kde se pohybují děti. „Poslední dobou vidím velmi často před obchodem COOP posedávat bezdomovce - popíjejí tam víno. Okolo prochází spousta dětí a myslím, že pro ně nejsou dobrým příkladem. Zajímalo by mne, kdy město zavede nějakou vyhlášku proti konzumaci alkoholu na veřejnosti. Uvítala bych i větší pozornost strážníků městské policie,“ říká Jana Vacková, jíž podnapilé osoby u oblíbeného obchodu vadí.

V lokalitě, která leží jen kousek od tohoto obchodního domu, se přitom v minulosti potloukala partička pochybných individuí, na níž si lidé také stěžovali. Šlo tehdy o známou lavičku u kostela svaté Kateřiny, která zažila mnoho alkoholových a konopných „dýchánků“.

[[img:chrn_fullwidth:2944:Bezdomovci se pravidelně vyskytují i na autobusové zastávce v sídlišti U Stadionu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Městské policie Chrudim Lukáš Dvořák ale obyvatele městě ujišťuje, že jeho muži i ženy v uniformách dělají maximum pro to, aby se podobné záležitosti nestávaly. „Městská policie věnuje problematice bezdomovců poměrně velkou část své pracovní náplně. V posledních dnech téměř pravidelně každý den řešíme nějaké oznámení od občanů vztahující se k místním bezdomovcům, popřípadě sami kontrolujeme lokality, kde se tyto osoby nacházejí. Povětšinou jsou osoby z míst, kde svoji přítomností budí pohoršení u místních občanů, vykázáni a pravidelně je při těchto opatřeních strážníky dohlédnuto na to, aby po sobě uklidili nepořádek, který kolem sebe vytvořili. Bohužel není v našich silách kontrolovat veškerá veřejná prostranství, a proto jsme v těchto případech do jisté míry závislí i na občanech, kteří se na nás mohou s problémy tohoto charakteru kdykoli obrátit. Na uvedenou lokalitu zaměří strážníci při hlídkové činnosti více pozornosti a budou se snažit problémové osoby z těchto míst vytěsnit na vhodnější místa s menším pohybem osob, zejména dětí,“ vysvětluje Dvořák.

Zcela vyřešit problematiku asociálního chování bezdomovců je totiž podle všeho prakticky nemožné. Pohoršeným občanům tak nezbývá, než v takových situacích volat městskou policii, která si s ovíněnými bezdomovci poradí.

Chrudim - Platy úředníků zůstávají zpravidla tajemstvím, ačkoliv jsou placeni z veřejných prostředků, a naše město není výjimkou. Radnice totiž nyní odmítla Chrudimským novinám poskytnout odpověď na otázku, jak vysokou mzdu pobírá opozicí často kritizovaná úřednice a manažerka Místní agendy 21, Zdravého města a propagátorka „fairtrade“ Šárka Trunečková (SNK-ED).

Dotaz na výši pobírané mzdy úřednice Trunečkové, jež zasedá i v městském zastupitelstvu, přitom původně směřoval od jednoho z čtenářů Chrudimských novin. Ten využil formuláře, který umožňuje zaslání anonymního dotazu a redakce se jím posléze začala zabývat. Zhruba před měsícem proto kontaktovala vedení města oficiální cestou, kterou je internetová podatelna.

V minulém týdnu však dorazil obsáhlý materiál z kanceláře tajemníka, kterým je František Chmelík, v jehož textu jsou uvedeny důvody, pro které město odmítá tuto informaci novinám poskytnout. Odbornost a rozsáhlost této odpovědi mimo jiné vypovídá o tom, že se mu věnovalo právní oddělení místního MěÚ Chrudim. Taková práce mu přitom musela zabrat možná i několik hodin.

V samotném vyjádření Šárky Trunečkové stojí, že souhlas se zveřejněním svého platu neuděluje. Podle úřednice jde prý o snahu ji opětovně poškodit, doslova „šikanovat“ a vyprovokovat nenávist veřejnosti vůči její osobě. Trunečková dále tvrdí, že se Chrudimské noviny dlouhodobě snaží její práci diskreditovat sérií článků, jejichž kopie svým kolegům úředníkům údajně předložila.

Posuzovatelé žádosti Chrudimských novin se tak posléze přiklonili k názoru Trunečkové a na základě proporcionality rozhodli, že veřejný zájem na zveřejnění výše jejího platu nepřevažuje nad právem úřednice a městské zastupitelky na ochranu soukromí. Celý text reakce městského úřadu najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

zamitnuti1.pdf

zamitnuti2.pdf

zamitnuti3.pdf

Chrudim - Poslední část historické opukové hradby měli nyní prozkoumat archeologové. Zbývající kus opevnění získalo v nedávné minulosti město do svého vlastnictví a pustilo se okamžitě do záchranných prací. Objevily se tu proto třeba piloty, které brání hradbě v sesutí.

Jako vždy, když se v historickém centru městě „kopne do země“, musí i tady regulérní rekonstrukci předcházet výzkum archeologů. Naposledy se tak stalo třeba v lokalitě za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kde se chrudimskému archeologu Janu Musilovi podařilo odkrýt zbytky hradu a také několik hrobů.

Současný archeologický výzkum v lokalitě nad Zlatou stezkou by měl trvat zhruba 40 dní a přijde městskou kasu na jeden a půl milionu korun. Zaplatí ho sama radnice, protože je investorem rekonstrukce hradeb. Samotným průzkumem se pak bude zabývat Archeologický ústav Akademie věd České republiky, který má už na svém kontě řadu úspěchů a objevů v samotném historickém centru města.

Celkové letošní náklady na záchranu unikátní historické památky se vyšplhají až k šesti milionům korun. Loni přitom radnice proinvestovala už miliony dva. Zde se jednalo především o zmiňovaná statické zajištění hradeb, které hrozily zborcením. Celkové náklady město předpokládá ve výši téměř jedenáct milionů korun. Část financí však podle všeho přiteče z dotací.