Chrudim - Letošní Desatero problémů města, jedna z největších akcí, na nichž se radnice pravidelně chlubí svými úspěchy na poli udržitelného rozvoje, je sice už minulostí, přesto se manažerka projektu, městská úřednice a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED) snaží nyní zjistit, jaké jsou priority obyvatel města, jež se týkají právě desítky bodů schválených na setkání ve velkém sále Muzea.

Na webových stránkách města se tak objevil anketní lístek, který si zájemci mohou stáhnout do svého počítače a následně vyplnit. Jakmile však takový zvědavec lístek ve formátu pdf otevře, čeká ho nemilé překvapení. Grafická podoba materiálu je poznamenána nesmyslně rozházenými písmenky, která nedávají žádný smysl. Zda je na vině chyba programu, který byl k vytvoření lístku použit, nebo neschopnost úředníka, jenž ho sestavoval, zůstává otevřenou otázkou. Výkladní skříň vedení města, kterým projekt „Zdravého města“ nepochybně je, tak dostává další povážlivé trhliny.

Co ale samotné Desatero skrývá? Kromě podpory polytechnického vzdělání chrudimské mládeže ve školách a školkách přináší hned druhý bod dlouhou bolest a také nenaplněný slib mnoha volebních stran a uskupení ve městě. Veřejnost se zde shodla, že parkování v okolí centra města, konkrétně na Tyršově náměstí je neúnosné a touží po parkovacím domě. Revitalizaci si pak zaslouží jak skatepark, tak areál bývalého letního kina za Muzeem. Chrudimáci by také byli vděční za řešení hlučící mládeže, ať už tento bod znamená cokoliv. Že děti školou povinné a především teenageři nadělají trošku hluku, je totiž věcí běžnou. Následuje stokráte „omletá“ cyklostezka na Podhůru a evergreen, který nedokázala uspokojivě vyřešit manažerka prevence kriminality Radka Pochobradská, jímž jsou bezdomovci. Jakým způsobem by město mělo zajistit větší počet pracovních příležitostí pro zdravotně znevýhodněné spoluobčany, zůstává také velkou neznámou. Opět se zde dostává ke slovu hlas kritiků, kteří považují Desatero za něco, co je ve své podstatě zbytečné a neslouží k ničemu jinému, než k permanentní předvolební kampani některých místních politiků.

Dotazník najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

anketni_listek_desatero_2015_web.pdf

Chrudim - Jeden z největších a také nejnákladnějších projektů, na němž se město podílelo, je u konce. Jde o sanaci areálu bývalé Transporty, který si za dva roky vyžádal náklady, jež se blíží astronomickým 170 milionům korun. Radnice však tuto částku ze svého neplatila, protože ji poskytl Operační program Životní prostředí a Pardubický kraj.

K oficiálnímu ukončení prací tak došlo až letos 31. března. K tomuto datu byly poskytovateli dotace odevzdány všechny doklady, aby mohl vyhodnotit celý projekt likvidace jedů, které obsahovala zemina především v lokalitě, jíž se dlouhá léta říká „Korea“. Právě zde se v jímce nacházelo znečištění, které hrozilo kontaminovat podzemní vody a znehodnotit tak třeba studny v Medlešicích a Markovicích. Nyní vstupuje projekt do takzvané „fáze udržitelnosti“, kdy bude po dobu pěti let monitorován, aby snad nedošlo ke kontaminaci podzemních vod.

Celá lokalita se nachází na severním až severozápadním okraji města. Závažnost problematiky znečištění byla odhalena už v roce 2003. Výsledky průzkumných prací provedených v rámci analýzy rizika odkryly řadu vážných skutečností - kontaminace chlorovanými karcinogenními látkami byla kromě zdroje vody medlešického pivovaru zjištěna i v několika individuálních zdrojích pitných vod v obci Medlešice. Takže práce přišly mnohde za pět minut dvanáct.

[[img:chrn_fullwidth:11230:Bagry se v bývalé Transportě prakticky nezastavily.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Na základě těchto alarmujících zjištění byl ve spolupráci Pardubického kraje a města Chrudim navržen další postup směřující k odstranění ekologické zátěže. Výsledkem bylo v roce 2009 zpracování kompletní projektové dokumentace, následovala žádost o poskytnutí dotace. V rámci sanačních prací byla provedena dvě základní nápravná opatření. Prvním bylo odtěžení znečištěných zemin v ohniscích kontaminace. Celková plocha a objem sanační odtěžby byly 2349 metrů čtverečních, respektive 17 277 m3, při hloubce odtěžby sedm až osm metrů pod úrovní terénu. V rámci sanační odtěžby byly veškeré odtěžované zeminy tříděny a kategorizovány, a znečištěné zeminy byly přepravovány k předúpravě a odstranění na řízenou skládku nebezpečného odpadu. V rámci sanační odtěžby pak bylo z lokality odstraněno více než 25 tun karcinogenních chlorovaných uhlovodíků, 130 tun látek ropného původu a 4,5 tuny látek skupiny BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny). Druhým krokem došlo k aplikaci Fentonova činidla, jejímž výsledkem byl rozklad karcinogenních uhlovodíků, a to s účinností mezi 70 a 90 procenty. Sanační práce mělo „na triku“ „Sdružení Transporta 2012“ a sdružení společností Vodní zdroje, Ekomonitor a Strabag.

Chrudim - Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) se v poslední době snaží více medializovat svoji činnost, protože tlak na trhu sociálních služeb sílí a konkurence roste. Po informacích o připravované stavbě venkovní tělocvičny pro seniory a zřízení 24hodinové služby tak přichází jeho ředitelka Hana Pilná s další „bombou“. Pečovatelky se budou učit sebeobraně.

Důvodem, proč CSSP přistoupilo k tomuto kroku, není překvapivě snaha ochránit své zaměstnance před agresivními seniory, kteří by snad mohli napadnou pečovatelku v některém z domů, jež tato organizace provozuje, ale právě zmiňovaná služba 24hodinové péče. Při ní křehké ženy z řad pečovatelek často chodí opuštěnými chrudimskými ulicemi ještě za tmy a mohou se stát snadným terčem případného násilníka. Městská ani státní policie totiž nemá své příslušníky všude a kamerový systém, který strážníci obsluhují, je už několik let funkční jen z části.

[[img:chrn_fullwidth:282:Na zaměstnance Centra sociálních služeb a pomoci v Chrudimi si už násilníci nepřijdou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dámy pečující o chrudimské seniory v jejich domovech tak v těchto dnech absolvovaly první z řady školení, které jim mělo přiblížit, jakým způsobem se případnému přepadení bránit. Vysvětleno jim bylo i zacházení s pepřový sprejem a základní kopy a chvaty sebeobrany. O vybavení pečovatelek střelnou zbraní ředitelka Hana Pilná prý zatím neuvažuje.

Chrudim - Že jsou klienti „Šance pro tebe“ lidé pracovití, dokázali svým zapojením do akce „Ukliďme svět“. Po vzoru Daniela Schindlera, který svými „Clean up“ akcemi, jimiž neodolala žádná černá skládka ve městě, i klienti Šance teď prosmýčili kdejaký kout v centru města.

Na Den Země, který se tradičně připisuje k datu 22. dubna, se pracovníci a klienti Šance pro tebe připravovali téměř celý duben. Například v Chrudimi se začalo uklízet už v úterý 14. dubna, a to konkrétně kolem vlakové zastávky Chrudim město. „Akci Ukliďme svět, podpořilo také město Chrudim a kromě našich klientů byla určena i pro širokou veřejnost, aktivně se jí zúčastnilo sedm zájemců,“ popisuje Tomáš Jakoubek ze Šance pro Tebe, který je koordinátorem aktivit v Chrudimi. Kolem zastávky se celkem nasbíralo jedenáct plných pytlů odpadků, bohužel ale nechyběly ani velké kusy nepořádku, například rozbitá palubní deska automobilu anebo část myčky na nádobí. „Bylo až s podivem, co všechno se našlo vyhozené v okolí trati. Namátkou třeba stará trika a kraťasy, kusy kabelů, PET lahve a plechovky od piva, staré rádio nebo kusy starých koberců,“ doplňuje Tomáš Jakoubek. Zúčastnění klienti z řad dětí a mladých lidí si nakonec akci chválili. Měli totiž možnosti si ověřit, že i prací pro své okolí lze trávit čas smysluplně a prospěšně.

[[img:chrn_fullwidth:11222:Děti se práce nezalekly.  Foto: Šance pro tebe]]

Dalšími místy, kterým se věnovala pečlivá ruka klienta i zaměstnance Šance pro tebe, byly Klášterní zahrady. Samotné okolí kláštera a Školní náměstí, kde se uklízelo ve stejný den jako na vlakové zastávce. „Do úklidu se zapojilo deset našich malých a mladých klientů z nízkoprahového klubu Futur a dva pracovníci Šance pro Tebe. Děti měly možnost všimnout si toho, co se všude kolem nás válí věcí, které by tam být nemusely. Dokonce se děti setkaly s pochvalou od veřejnosti za to, že se do úklidu zapojily s takovou vehemencí,“ říká Lucie Kmošková, pracovnice nízkoprahového klubu pro děti a mládež Futur v Chrudimi. Odměnou pro malé účastníky úklidu pak bylo malé grilování ve vnitřním nádvoří kláštera.

Technické služby Chrudim, které mají péči o pořádek ve městě, nestíhají často odstranit odhozené odpadky a v samotném centru města tak vznikají i černé skládky. Přestože prostředí vychovává, tak kde se jednou objeví odhozený papírek od čokolády, brzy přibude i další nepořádek. Mladí klienti Šance pro tebe tak získali cennou zkušenost, kterou mají šanci zužitkovat ve svém dalším životě.

Chrudim - Jedním ze způsobů, jak vyjádřit svůj nesouhlas s odvoláním dnes již bývalé ředitelky Regionálního muzea Martiny Vítkové, je podpis petice. Ta se teď objevila na internetu a má už zhruba čtyřicet podpisů. Mezi podepsanými však nejsou jen Chrudimáci.

Jedním z prvních, kdo podepsal a také největším šiřitelem petice na sociálních sítích je chrudimský galerista Luboš Jelínek. Je to právě on, kdo patří k velkým podporovatelům Martiny Vítkové, v níž vidí odbornici a člověka na svém místě ve vedení muzea. Dalším podepsaným je třeba kněz a odborník na církevní umění Radek Martinek, který působí jako kaplan v Pardubicích, dále chrudimský malíř bydlící v Přestavlkách Ivan Baborák, známá česká spisovatelka Kateřina Tučková, novinář Lukáš Vaníček a šéf Chrudimské volby a bývalý městský zastupitel Josef Štěpánek.

Mezi jmény, která signovala petici „Proti nucenému odchodu Martiny Vítkové z postu ředitelky Regionálního muzea v Chrudimi“ se však skví i jméno neuvolněného chrudimského místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD). Jsou to přitom právě Tejklovi straničtí kolegové z vedení Pardubického kraje, kdo stojí za zlikvidováním Martiny Vítkové jako ředitelky Regionálního muzea. Krajským hejtmanem je totiž Martin Netolický (ČSSD), jehož podřízení Vítkovou odvolali. Zdroje blízké vedení kraje však hovoří spíše o donucení k rezignaci. Samotného Tejkla pak k podpisu petice prý přesvědčil zmiňovaný malíř Ivan Baborák. Daleko účelnější by ale nejspíš bylo, kdyby si to jako místostarosta druhého největšího města v kraji se svými spolustraníky „na férovku“ vyříkal.

Zda bude mít samotná petice nějaký hlubší smysl a povede alespoň k zodpovědnější kulturní politice a  k zamyšlení těch, kteří na současném personálním chaosu v Regionálním muze v Chrudimi nesou ve skutečnosti největší podíl viny, ukáže až budoucnost. Mlčení vedení chrudimské radnice je však v této záležitosti v mnohém vypovídající a svědčí přinejmenším o naprosté rezignaci měnit cokoliv v tomto městě k lepšímu. 

Petici můžete podepsat zde.

Příloha: 

tejklbaborak_petice.pdf

Chrudim - Zápach šířící se z provozů v průmyslové zóně Západ do sídliště Rozhledna není podle všeho ojedinělou záležitostí. Nazlobení obyvatelé této lokality, která bezprostředně sousedí s areálem bývalé Transporty, nyní upozorňují na další místa, kde je tuto nelibou vůni cítit a obtěžuje jejich jinak poklidný život.

„Zmíněný zápach jsme několikrát zaznamenali též ve Vaňkově ulici. Domnívám se, že situaci by mělo v první řadě řešit město, na jehož území dochází k úniku nějakých chemických, možná i jedovatých látek. Je snad v zájmu města, aby se nám zde zdravě žilo. Jsem toho názoru, že právě od toho tu máme městský úřad. Nebo snad máme jako občané jednotlivě volat do Hradce?“ zlobí se na prapodivnou reakci městských úředníků Zdeňka Kočí. Zápach ze spálených brzdových destiček, spíše však z některého průmyslového závodu v areálu bývalé Transporty se tak šíří i do lokality, která sousedí spíše s nedávno postavenou výrobní halou výrobce tlumičů KYB. Ta byla do města uvedena s velkou slávou poté, co nechala radnice zlikvidovat v lokalitě bývalých Vaňkových školek několik stovek zdravých stromů, po čemž se na hlavu některých místních politiků snesla vlna nevole místních obyvatel. Ti totiž tento kousek přírody využívali k vycházkám a venčení psů.

[[img:chrn_fullwidth:11171:Zapsat datum a čas a zavolat úředníkům. Pochopitelně jen v úředních hodinách. Tak zní rada městského úřadu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Úřednice Odboru životního prostředí MěÚ Chrudim Bohumila Mlatečková však mírní vášně a poukazuje na nedostatečnost stížností, které musí obsahovat především datum a čas, kdy zdejší obyvatelé zmíněný zápach zaregistrovali. „Městský úřad, odbor životního prostředí, reagoval na oznámení o zápachu v sídlišti Strojařů pouze obecně z důvodu, že neměl konkrétní informace o tom, kdy došlo k údajnému úniku pachových látek do ovzduší, neznal přesnou lokalitu a další informace. Pokud tedy občané zaregistrují kdekoli na území města Chrudim znečišťování ovzduší pachovými látkami, žádáme je, aby se obrátili nejlépe telefonicky na Městský úřad Chrudim, konkrétně na náš odbor v době úředních hodin, a to na telefonech 469 537 312-312 a 469 657 315. Kontaktovat mohou samozřejmě i Městskou policii Chrudim, která může v danou chvíli provést šetření a případně se dopátrat, odkud se zápach šíří. Dále žádáme občany, aby v případě zápachu zaznamenali datum, čas, případně i směr, odkud se zápach šíří. My pak na základě takto poskytnutých informací můžeme dále postupovat a tuto věc konkrétně řešit,“ vysvětluje úřednice, jak v případě zaznamenání dalších nepříjemných čichových vjemů postupovat. K výbavě nespojených obyvatel sídliště Na Rozhledně a Vaňkovy ulice tak bude patřit notýsek s tužkou, do něhož si zaznamenají datum a čas, kdy k zamoření území zápachem došlo.

Chrudim - Jedním z nejčtenějších článků, který Chrudimské noviny nedávno vydaly, se stal text o tom, že Městský úřad Chrudim odmítl poskytnout informace o výši platu městské úřednice a zastupitelky Šárky Trunečkové (SNK-ED).

Celá záležitost se přitom stala v době, kdy podobnou „bitvu“ o svobodný přístup k informacím vedly i celostátní deníky. Nešlo však o mzdy městských úředníků, nýbrž zaměstnanců prezidentské kanceláře. Spor novináři vyhráli a Hrad tak musel chtíc nechtíc zveřejnit tabulky, v nichž lze najít i částky, které tyto osoby měsíčně pobírají. Došlo zde také na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zveřejňování platů státních úředníků „posvětil“, díky čemuž musely být "odtajněny" spolu se mzdami i veškeré odměny zaměstnanců státu. Jde tedy o osoby, jejichž ohodnocení tvoří daně, kterými přispívají do státního rozpočtu všichni občané České republiky.

Polopaticky řečeno - lidé mají právo vědět, kam peníze vybrané státem z jejich peněženek směřují a kolik z nich ukrojí mzdy a odměny úředniků. Chrudimské noviny se tak opět pouze postavily na stranu občanů, kteří nemají čas zjišťovat to, co by mělo být naprostou samozřejmostí. Tedy informace o tom, jak je nakládáno s daněmi, tedy jejich penězi. Zanášet proto do kauzy osobní spory a nevyřešené „bolístky“ se tak jeví v případě úřednice Trunečkové jako zcela liché.

[[img:chrn_fullwidth:3141:Šárka Trunečková procestovala v pozici úřednice s pomocí peněz daňových poplatníků lán světa.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Chrudimská radnice zastává však názor, že noviny Trunečkovou šikanují a rozdmýchávají k ní nenávist prostřednictvím série článků, jež mají prý za cíl poškodit městskou úřednici v očích veřejnosti. Chrudimské noviny ale prozatím nedělaly nic jiného, než že komentovaly výhrady radniční opozice k práci Šárky Trunečkové a k projektu Zdravé město, který zastřešuje, a který mnozí považují nejen za neefektivní, ale především za prodělečný. Nakolik tedy poškozují pověst úřednice články Chrudimských novin, které informují pouze o těchto skutečnostech, zůstává otázkou. Faktem také je, že Trunečková nikdy předtím nevyužila možnosti na jakoukoliv opravu údajných nepravd v článcích Chrudimských novin tak, jak jí to umožňuje tiskový zákon. Proto se jeví krok radnice, která odmítá zpřístupnit občanům výši měsíční mzdy a odměn úřednice, kterou zaměstnávají, jako ryze účelový. Má to přitom jediný efekt - přiživují se tím jen další spekulace o výši odměn Trunečkové ze společných peněz.

[[img:chrn_fullwidth:6873:Šárka Trunečková pravidelně moderuje setkávání s občany. Stydí se snad přiznat, jak vysoký je její plat včetně odměn?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Paní Trunečková je placeným úředníkem města a dokonce politikem. Tedy její zaměstnavatelem jsou občané Chrudimi. Co je na tom divného, když chtějí znát výsledky její práce a jaký plat za to bere? Pokud vím, stanovisko soudů je, že platy politiků i úředníků placených z veřejných peněz jsou veřejným tajemstvím,“ píše svůj názor diskutér Jiří, který se prohlašuje za příznivce Strany svobodných občanů. Jsou to totiž právě Svobodní, kdo se pokouší změnit přístup vedení města a dosáhnout v této záležitosti vyšší transparentnosti.

Další diskutér jménem Lajoš má také jasno. „Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zásadně poskytují. II. Povinný subjekt neposkytne informace o platu zaměstnance poskytovaném z veřejných prostředků (§ 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) jen výjimečně, pokud se tato osoba na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a nevýznamným způsobem a zároveň nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, čj. 8 As 55/2012 - 62) Se MěÚ divím. Kdyby to poskytli, tak pokud je to všechno transparentní, si možná někdo řekne, že by za to ráno ani nevstal z postele. Takže si to nejspíše Chrudimské noviny vysoudí, ale nejspíš na základě odvolání ke krajskému úřadu (předpokládám, že bylo podáno) nebudou soudy třeba,“ předpokládá další vývoj kauzy Lajoš.

Redakce Chrudimských novin však soudní cestou postupovat nebude. Je toho názoru, že mrhat penězi daňových poplatníků ve sporu, který v důsledku s největší pravděpodobností dopadne v její prospěch, by bylo zcela v protikladu k přístupu, který většinově zastává.

Chrudim - Parkování ve městě je nikdy nekončícím příběhem, který přes dílčí úspěchy nemůže uspokojit všechny majitele aut. Přestože třeba parkovací dům v centru Balustráda zdaleka není obsazen, stěžují si další a další šoféři na nedostatek míst k odstavení svého vozu. Chtějí je pochopitelně zdarma.

Problém s parkovacími místy se teď vynořil třeba v čerstvě rekonstruované ulici Čs. armády. Tady se totiž rozšířila fáma, že po rekonstrukci se počet míst k odstavení aut zmenší, z čehož místním vstávají vlasy hrůzou na hlavě. „Zajímalo by mne, jak bude vyřešeno parkovaní u nádráží. V současné době zde probíhají úpravy chodníku. Dnes jsem se dozvěděl, že zde bude zákaz parkování. Nechápu, kde majitelé vozidel bydlící v ulici Čs. armády mají parkovat, pokud se informace zakládá na pravdě,“ zlobí se Jiří Bendák.

[[img:chrn_fullwidth:629: Vznikne tady další parkoviště? To současné je mnohdy poloprázdné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Oddělení investic MěÚ Chrudim Soběslav Dušek tyto vášně však klidní. „Parkování u nádraží v ulici ČSA bude zachováno ve stejném duchu jako před rekonstrukcí. Podélné stání zůstane mezi ulicemi Přemysla Otakara a Rooseveltovou,“ říká Dušek. Město navíc v této lokalitě plánuje od Českých drah zakoupit pozemek o rozloze asi 800 metrů čtverečních, kde by mohlo vzniknout další parkoviště. O možnosti odkupu teď bude jednat městské zastupitelstvo, které se sejde 18. května.

Chrudim - Zatímco v době, kdy Technickým službám Chrudim velel bývalý voják Zdeněk Kolář, nebylo zpracování bioodpadu prioritou číslo jedna. Nyní se podle všeho karta v jeho nepřítomnosti obrací. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) a neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) totiž sbírali zkušenosti s likvidací bioodpadu v bioplynce v nedalekém Ždírci nad Doubravou, který je znám podporou mnoha podnikatelských aktivit.

Mnohý obyvatel města sice nad jejich cestou nejspíš zakroutí hlavou, protože v okolí města funguje hned několik stanic, které biologický materiál přeměňují na plyn. Přesto prý jde podle Řezníčka o stanice ne tak inspirativní jako právě ta ve Ždírci. Zpracovávají totiž zpravidla jen kejdu a močku, tedy odpady ze zemědělské produkce. Město ale spíše zajímá zpracování třeba posekané trávy nebo popadaného listí.

Podle starosty je totiž centrální svoz bioodpadu možný a oponuje tak slovům ředitele Koláře, který ještě v lednu tvrdil, že tohoto odpadu není tak velké množství, aby se městu vyplatilo provozovat kompostárnu. Na zřízení bioplynové stanice může však podle všeho Chrudim zapomenout. Investice ve výši 100 milionů korun je podle starosty příliš vysoká a radnice má prý momentálně jiné priority. Vedení města tak prozatím pouze zvažuje, že pokud by skutečně došlo k centrálnímu svozu bioodpadu, končil by právě ve Ždírci nad Doubravou. Po letech by tak mohl být konec třeba hnijící posekané trávě v sídlištích, která znepříjemňuje svým zápachem život mnoha obyvatelům města. Jediným mínusem tak v současnosti zůstává vzdálenost Ždírce od Chrudimi. Bezmála šedesát kilometrů by totiž bylo citelným zásahem do nákladů na dopravu. Město tak nejprve propočítá finanční náročnost a podle ní se rozhodne, zda se mu takové cesty vůbec vyplatí.

Chrudim - Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) za vedení ředitelky Hany Pilné vzkvétá a prosperuje. V minulosti zde tak došlo třeba k nákupu nových aut a významným opravám na domech s pečovatelskou službou. V těchto dnech navíc městští radní schválili tři smlouvy o poskytnutí dotací, díky nimž si CSSP přijde na více než čtyři miliony korun.

Samotné CSSP, které je největším poskytovatelem sociálních služeb ve městě a jehož zřizovatelem je sama radnice, provozuje hned čtyři domy s pečovatelskou službou, jeden denní stacionář pro seniory a jeden pro handicapované. Oba stacionáře se nacházejí v budově bývalé mateřské školy v Městském parku. Pravidelnou službou je rovněž rozvoz obědů seniorům, který CSSP provádí i o víkendech a svátcích. Přestože se třeba Lůžkové a sociální centrum pro seniory Milana Jirušky snaží vytvářet městské firmě konkurenci, zůstává Centrum sociálních služeb a pomoci stále největším hráčem na lokálním trhu.

[[img:chrn_fullwidth:281:Jedním z domů s pečovatelskou službou je i tato budova v ulici Obce Ležáků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dotace, kterou teď nově rozděluje přímo Pardubický kraj, by měla pokrýt poskytování pečovatelské služby v jednotlivých domech v Chrudimi a také náklady na péči o klienty v denních stacionářích.

„Do loňského roku získávalo naše Centrum sociálních služeb a pomoci dotace na provoz přímo od Ministerstva práce a sociálních věcí, od letošního roku je tato účelová dotace poskytována Pardubickým krajem,“ vysvětluje neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který má právě oblast sociálních věcí ve své gesci. Město přitom dotaci přijímá jako transfer a předává ji dál Centru formou příspěvku na provoz.

Nově by se na zahradě stacionářů měly také objevit posilovací a rehabilitační stroje. Jejich nákup a instalaci schválili městští radní na svém zasedání rovněž. Náklady na jejich stavbu by měl částečně krýt příspěvek od firmy Colmex a z části půjde o stavbu za peníze samotného Centra sociálních služeb a pomoci.