Chrudim - Rada města má ve své gesci i schvalování drobných finančních darů. Nikdo z žadatelů o příspěvek plynoucí z radniční kasy nemůže však předem tušit, zda jeho žádost radní schválí nebo zamítnou. V minulosti tak měli štěstí především sportovci, kterých ve vedení města zasedá velké množství.

Na svém posledním zasedání tak městská rada neschválila poskytnutí finančního daru třeba Domovu na hradě Rychmburk. Zařízení, které se stará o osoby s chronickým a duševním onemocněním, žádalo vedení města o tři tisíce korun. Peníze měly být využity na úhradu vytápění hradu, kde je ubytována chrudimská občanka. Podobně mohou na deset tisíc korun zapomenout i v Domovu u studánky, kde jsou ubytovány hned dvě Chrudimačky. I zde mělo jít o částečnou úhradu provozních nákladů.

Tentokrát tak uspěla pouze chrudimská Farní charita, jíž radní „přiklepli“ hned deset tisíc korun, které půjdou na dofinancování provozních a osobních nákladů Dobrovolnického centra. Přesně před rokem peníze putovaly třeba na projekt Odznak Všestrannosti olympijských vítězů, nebo Zumbathon pro Míšu Teresku. Zkrátka nepřišel ani Oldřich Bujnoch, organizátor Vinařské desítky, jenž získal od města celých dvacet tisíc korun, Sportovní unie Chrudimska, která získala pět tisíc a Sports team Chrudim. Tito sportovci obdrželi rovněž pět tisíc na pronájem bazénu a nákup sportovních pomůcek. 

Chrudim - Radnice teď zveřejnila výroční zprávu, která popisuje její činnost v souvislosti se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Ten totiž určuje podmínky, za nichž musí veřejné instituce poskytovat zprávy o své činnosti. Město se přitom dlouhodobě chlubí, že jeho komunikace s občany je přímo vzorová.

Kolik dotazů tedy Oddělení vnějších vztahů MěÚ Chrudim, které zaměstnává hned tři úředníky, zpracovalo? Realizují se zde dva tiskoví mluvčí - Sylva Drašnarová a Aleš Prokopec, kteří prý měli v loňském roce společně se Stanislavem Novotným plné ruce práce. Rukama jim prošlo hned 26 dotazů, z nichž však na tři nebylo odpovězeno, protože to zákon neumožňoval. Podle všeho jde většinou o informace, které přes podatelnu Městského úřadu Chrudim zjišťovala redakce Chrudimských novin. Právě tomuto jedinému nezávislému periodiku na území města radnice podmiňuje poskytování informací oficiálním dotazováním s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím. V poslední době začal dokonce operátor elektronické podatelny toto vydávání informací podmiňovat elektronickým podpisem, přestože uvedený požadavek nemá žádnou oporu v zákoně. Snaží se tak radnice zkomplikovat práci novinářům, kteří dokáží vedení města podrobit i kritice? Toť nezodpovězená otázka.

Tiskové zprávy, které oddělení zaměstnávající tři úředníky vydává, v loňském roce podle všeho nevycházely a nebo nebyly některým novinářům rozesílány stejně jako informace o činnosti Městské policie Chrudim. Redaktoři Chrudimských novin totiž neobdrželi jedinou pozvánku na tiskovou konferenci, která se koná co čtrnáct dní po zasedání městské rady, rovněž tak svodky o činnosti městských strážníků vyhlížel redaktor krimi zpráv na svém mailu marně. Sám starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) na posledním zasedání městského zastupitelstva přitom neopomněl zdůraznit, že radnice s občany komunikuje příkladně a není tedy důvod ke stížnostem. Zda a jakým způsobem se zlepší třeba prezentace chrudimské městské policie poté, co do jejího vedení zamířil neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který je znám svou vstřícností a komunikativností, zůstává další otázkou, kterou rozřeší až blízká budoucnost.

Chrudim - Místní pobočka Strany svobodných občanů se rozhodla dodržet část svého předsevzetí a zveřejňuje na svých webových stránkách to, co se naopak radnice snaží úzkostlivě tajit. Naposledy se tak zveřejnění dočkal třeba rozpočet Místní agendy 21 a Zdravého města.

Místní agenda 21 a Zdravé město je jednou z výkladních skříní, jimiž se současné vedení města chlubí a sbírá za ně ocenění všude, kde se dá. Výstavka cen, na níž si starosta Petr Řezníček tolik zakládá, obnáší celou řadu křišťálových skulptur, které tento matador místní politické scény nasbíral se svou věrnou stranickou kolegyní a manažerkou zmiňovaných projektů Šárkou Trunečkovou (oba SNK-ED). Sama Trunečková je přitom nejen městská úřednice, ale i zastupitelka města.

Za co tedy organizátoři Zdravého města utrácejí? Po letech dohadů se jim podařilo prosadit třeba přistoupení města k projektu „fair trade“, za což se na ně snesla vlna kritiky právě od místních Svobodných. Takzvaný „Férový piknik“ stojí bezmála šest tisíc, většinu však pokryje dotace a město na něj přispívá necelou tisícikorunou. Samotná dotace je však tvořena penězi, které stát nebo Evropská unie vybere na daních. Tisk zaručeně férových letáků pak přijde na tři a půl tisíce korun, většinu přitom opět pokrývá grant.

O poznání nákladnější je zpracování studie o zdraví a životním stylu dětí školáků v Chrudimi. Projekt si vyžádá víc než 80 tisíc korun, přičemž město se na jeho vyhotovení podílí „pouze“ částkou 12 tisíc Kč. Celkový rozpočet Zdravého města však atakuje úctyhodnou částku tři miliony korun. Většinu sice opět pokrývají granty a dotace, ale i ty musely být někde vybrány na daních.

Podrobný přehled rozpočtu najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

rozpocet-zdrave-mesto.pdf

Chrudim - Problematika svozu a likvidace bioodpadu ve městě byla už v Chrudimských novinách diskutována. Před třemi lety město zjišťovalo, zda by mezi majiteli rodinných domků byl o tuto službu zájem. Z akce však nakonec sešlo, ale v pravidelných intervalech se vrací. Obyvatelům města se totiž nezdá, že se třídí jen plasty a papír, zatímco bioodpad musí vozit do sběrného dvora.   

„Od 1. ledna letošního roku platí nový zákon o odpadech a v něm je řečeno, že bioodpad do popelnice nepatří. Zbytek zákon neřeší a nechává na obcích, které vydají vyhlášku. Město Chrudim se proto rozhodlo, že občané od 1. dubna do 30. října budou svůj bioodpad ze zahrad odvážet na vlastní náklady do sběrného dvora. Zajímalo by mě, jak to mám vyřešit, když nevlastním auto. Nebo jsem starý člověk a nemám již dost síly odvážet trávu a listí do centra města. Jakým způsobem mám bioodpad dopravit do sběrného dvora?“ ptá se jeden z Chrudimáků, kterému se přístup radnice nelíbí. Ne každý si totiž může na zahradu postavit kompostér a likvidovat v něm třeba posekanou trávu a listí.

[[img:chrn_fullwidth:4988:Také tráva z Klášterních zahrad by měla končit ve sběrném dvoře.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí Oddělení ekologie prostředí MěÚ Chrudim Dana Fraňková vysvětluje, jak se to má s povinností města zajistit likvidaci bioodpadu. „Trochu to uvedu na pravou míru: novela zákona o odpadech účinná od 1. ledna letošního roku říká, že obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Podle nově vydaného prováděcího právního předpisu, účinného také od 1. ledna může obec oddělené soustřeďování provádět prostřednictvím sběrných dvorů, zařízení určených k nakládání s odpady, velkoobjemových kontejnerů, sběrných nádob, pytlového způsobu sběru nebo kombinací všech těchto způsobů. V případě biologických odpadů je povinna zajistit toto minimálně pro odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října. Zákonodárce tak nechal plně na vedení obcí a měst zvolit si takový způsob, který nejlépe vyhovuje lokálním podmínkám a bude pro obec nejvýhodnější, nejjednodušší i nejlevnější. Celoročním provozem sběrného dvora tedy město v současnosti splňuje požadavky legislativy,“ říká městská úřednice a vyvrací tak domněnku, že je radnice povinna přistavit zájemcům kontejnery nebo dokonce speciální popelnice.

[[img:chrn_fullwidth:4691:Trávu ve městě obvykle likvidují specializované firmy, které ji však často nechávají ležet na místě, kde potom k nelibosti občanů města hnije a zapáchá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim/Pardubice - Už v lednu se uskutečnila v Pardubicích slavnostní událost, při níž si Krajské ředitelství Policie České republiky připomnělo pět let svého trvání. Součástí oslav bylo i udělování medailí a ocenění. Jedním z vyznamenaných byl také chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED).

Pozvání přijal a zároveň medaile policejního prezidenta oceněným předal náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku plukovník Petr Petřík. Dalšími významnými hosty byli primátor města Pardubice Martin Charvát (ANO 2011), zástupci složek integrovaného záchranného systému a dalších spolupracujících subjektů, starostové obcí s rozšířenou působností, krajští policejní ředitelé, ředitelé služeb a celorepublikových policejních útvarů, ale i hosté ze zahraničí.

Chrudimský starosta Řezníček, který byl mezi oceněnými, neopomněl slavnostní list a též medaili sdílet na svém facebookovém profilu, kde se okamžitě objevila záplava gratulací. „Tak to jsem dnes vůbec nečekal. Moc si toho vážím,“ okomentoval svoji novou cenu za „významnou, aktivní a dlouhodobou spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Pardubického kraje v oblasti veřejného pořádku a boje s kriminalitou“ starosta Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:10297:Spolupráce starosty Řezníčka s policií je příkladná. Soustavně ji zaměstnává například trestními oznámeními na Chrudimské noviny.  Foto: Facebook]]

V této souvislosti se nabízí připomenout třeba Řezníčkovu snahu udržet za každou cenu v pozici ředitele Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře, který se před necelými dvěma lety vyboural namol opilý se svým vozem cestou z místní části Vlčnov a následně od soudu odešel pouze s pokutou a zákazem řízení. Podle tehdejších reakcí starosty i Koláře však šlo o nehodu, která se udála mimo pracovní dobu ředitele Technických služeb a přestože se poté zvedla vlna nevole, starosta bývalého vojáka Koláře v jeho funkci podržel.

„Gratulujeme šťastnému držiteli k zisku naprosto bezcenné medaile,“ okomentoval exkluzivně pro Chrudimské noviny nejnovější starostův úspěch jeden z vojáků, člen Aktivních záloh Armády České republiky, jehož jméno redakce samozřejmě zná. Každoročně tuto medaili totiž získává celá řada politiků a policistů, přičemž její hodnota je podle všeho diskutabilní. 

Chrudim - V době vegetačního klidu se na město často obracejí rozhořčení Chrudimáci, kterým vadí u jejich domů na pozemcích města nejrůznější přerostlé dřeviny. Naposledy se takto snažili řešit problém s nemocným ořechem třeba obyvatelé domků na Vlčí hoře nebo nyní v sídlišti U Stadionu.

O nemocném stromu, který ohrožoval majetky a také zdraví obyvatel Václavské ulice, Chrudimské noviny už informovaly. Po stížnosti, kterou majitelé domů adresovali úředníkům zodpovědným právě za údržbu zeleně ve městě, došlo urychleně k odstranění dožilého listnáče a lidé z Vlčí hory tak mohou konečně klidně spát. Podobný zásah byl proveden i v Nerudově ulici, kde si též pár místních stěžovalo na přerostlé a neudržované lípy, jež tvořily poslední alej ve městě. Poté, co byly lípy pokáceny, měly se tu objevit javory, k jejich výsadbě ale prozatím nedošlo. „V povolení na kácení lip v Nerudově ulici je stanoven termín provedení náhradní výsadby do 31. prosince letošního roku. Výsadba by ale měla být provedena dříve, pravděpodobně v jarních měsících roku 2015,“ říká městská úřednice Kateřina Mrózková, která má tento projekt na starosti.

[[gal:10316]]

Kolegyně Mrózkové, bývalá městská zastupitelka a technička úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim Kateřina Jánská teď řeší další problém s neudržovanými stromy, konkrétně jde o přerostlé smrky v sídlišti U Stadionu. „Bydlím na sídlišti U Stadionu, vchod číslo 712. V těsné blízkosti našeho domu někdo před mnoha lety zasadil smrky, které se v průběhu let rozrostly do obřích rozměrů. Domnívám se, že z mnoha důvodů by bylo dobré tyto naprosto nevhodně a nebezpečně umístěné stromy odstranit a nahradit je nižší výsadbou,“ popisuje situaci na největším chrudimském sídlišti Ilona Čápová Tušicová. Obrovské smrky totiž mnohde zasahují dokonce až na balkony místních obyvatel a šikovný zloděj by je mohl využít jako bezplatný dopravní prostředek ke kýženému lupu. Podle Jánské je řešení jednoduché. Společenství vlastníků bytů z panelového domu by se na ni mělo obrátit, postačí prý jen obyčejný mail a město následně podnikne potřebné kroky vedoucí buď k odstranění stromů nebo jejich prořezání. 

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) se během posledního zasedání městského zastupitelstva snažil svým nezaměnitelným způsobem vysvětlit, jak město postupuje při určování cen nemovitostí. Zaměřil se především na slovní spojení „v čase a místě obvyklá“.

Tejkl přitom reagoval na dotaz městského zastupitele Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011), jemuž se zmiňované slovní spojení nezdálo a toužil znát vysvětlení. Tejkl (ČSSD) se tedy v několik minut trvajícím vysvětlování pokusil ozřejmit, kdo a jak vypočítává výslednou cenu za domy a pozemky, které město prodává. Hlavním motivem, proč radnice podle Tejkla upřednostňuje práci kvalifikovaného odhadce, je samozřejmě cena. Jeden takový odhad přijde přibližně na osm set korun a vloni jich město pořídilo hned dvacet. Pokud by se k vyhodnocování cen pozemků a nemovitostí v čase a místě obvyklé měl použít postup, při němž městský úředník vyhledá nabídky realitních kanceláří nabízejících v dané lokalitě podobnou nemovitost, neexistuje podle Tejkla prakticky možnost, jak uspět. Šlo by prý o velkou náhodu, protože najít podobné nemovitosti je prakticky nemožné. Město by se tak muselo dotazovat samotných realitek, a to by zadarmo rozhodně nebylo. Místostarosta proto míní, že by se výsledná částka blížila oněm osmi stovkám, které město platí za posudky odborníků a není proto důvod volit jinou metodu. 

Chrudim/Medlešice - První místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) jednal s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) v Pardubicích o konkrétní podobě a termínu výstavby nové křižovatky u Medlešic, která umožní místním motoristům příjezd do Chrudimi Pardubickou ulicí a stejně tak se o něco později napojit také na budoucí obchvat města i v opačném směru.

Jak místostarosta Trávníček v rozhovoru pro Chrudimské noviny uvedl, ŘSD, které bude investorem této akce, zadalo už vypracování projektové dokumentace křižovatky. "S její vlastní výstavbou se počítá hned po skončení první etapy silničního obchvatu. Mezitím bude fungovat sjezd v Dašické ulici," říká místostarosta. Jak dodává, nová kruhová křižovatka u Medlešic by se měla stavět za plného provozu tak, aby co nejméně omezila stávající silniční dopravu. "Chceme zde postupovat po dohodě s ŘSD obdobně jako v případě výstavby kruhové křižovatky ´U Guláška´, která byla rovněž budována za plného provozu a k jejímuž uzavření stačily pouhé tři dny a to ještě o víkendu," podotýká Jaroslav Trávníček. Z nové křižovatky nebude smět podle něj vjet do Pardubické ulice ve směru od Pardubic těžká tranzitní doprava. Ta bude totiž vedena striktně po silničním obchvatu, čímž by si měla zdejší nadměrně frekventovaná silnice I/37 a průtah městem přes Masarykovo náměstí, Palackého třídu a ulici Obce Ležáků výrazně ulevit.

Chrudim - Městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM) se ohradil při projednávání neinvestiční dotace města na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie proti tomu, proč je na střeše hlavního chrudimského svatostánku nyní takový "kočkopes". Měl tím na mysli současnou kombinaci měděné střešní krytiny s pálenými taškami, na což nebyli Chrudimáci dlouhá léta zvyklí.

V uplynulých desetiletích byla totiž na střeše výhradně měď, která je z pohledu zastupitele Moučky daleko vhodnější než střešní tašky použité pouze na zadní části hlavní lodi kostela, které teď podle jeho mínění působí v kombinaci se zbytkem měděného povrchu nepřirozeně a připomínají zmíněného kočkopsa. Ostatně, nově použitou střešní krytinu, která zčásti nahradila tradiční měď na nejvyšší chrudimské dominantě kritizují i někteří občané města. „Loni v září bylo přijato rozhodnutí odboru památkové péče, v němž se doslova uvádí, že použití měděné střechy na bočních lodích kostela je přípustné. V odůvodnění je dokonce uvedeno, že měděná krytina by zde byla vhodnější, než původně navržená taška,“ tvrdí zastupitel Moučka, který se opírá o závěry památkářů. Vyžádal si proto od vedení radnice v dané věci vysvětlení.

Ještě předtím, než jej obdrží, snažil se mu výhody pálených střešních tašek na hlavní lodi kostela Nanebevzetí Panny Marie objasnit radní Tomáš Židek (SNK-ED). Zdůvodnil to hlavně šetrnějším přístupem k této gotické památce. Tašky byly podle něj doporučeny na hlavní loď kostela na základě znaleckých posudků a také vyjádření již zmíněných památkářů. "Jde o krytinu, která se běžně užívá na kostelích katedrálního typu, jako je náš kostel. Měď se totiž v létě více zahřívá a špatně větrá. Tím trpí krovy, jejichž stáří sahá až do 13. století a které dokládají původní gotickou architekturu. Vzhledem k tomu, že je tu snaha je zachovat, byly tašky k tomuto účelu vyhodnoceny jako šetrnější," namítá k dotazu svého kolegy Jaroslava Moučky Tomáš Židek.

Chrudim - Výstavba první etapy silničního obchvatu města pomůže paradoxně rozhýbat i budování místních cyklostezek, kterých je v Chrudimi zatím pomálu. A nepřibude jen jedna trasa pro cyklisty, nýbrž hned dvě. Potvrdil to vedoucí odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek.

První cyklotrasa přitom propojí Chrudim a místní část Vestec a druhá vznikne proměnou části současné výpadovky z města na Pardubice v Pardubické ulici. Tady bude zrušen jeden jízdní pruh, což cyklistům umožní dostat se bez problémů na kole až na medlešickou cyklostezku. Podle Klimka to však bude možné až po dokončení celého obchvatu, jehož první etapa skončí letos na konci roku a druhá podle předpokladu v letech 2017 až 2018. "Zůstanou zde dva jízdní pruhy, vedle nichž by se vešly jízdní pruhy pro cyklisty v obou směrech - tedy nahoru i dolů, přičemž ten ve stoupání by končil hned za železničním přejezdem ve směru na Vestec, ale až v době, kdy tu klesne intenzita silničního provozu, která je tu nyní," upřesňuje Klimek.