Chrudim - Dohadování o stav střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, které na posledním zasedání městského zastupitelstva předvedli zastupitelé Tomáš Židek (SNK-ED) a Jaroslav Moučka (KSČM), skončilo interním auditem. Radnice nechala totiž prověřit, zda je poskytování dotací zdejší farnosti v pořádku.

Komunista Moučka nebyl totiž spokojen jak se stavem střechy, která podle něj prý připomíná „kočkopsa“, tak i s údajně neprůhledným poskytováním dotací, které město vyplácí z městské pokladny katolické farnosti. Ta nyní využívá půl milionu korun od města na postupnou opravu střešní krytiny, protože starý, měděný plech je už dožilý. Tomáš Židek se proto snažil Jaroslavu Moučkovi vysvětlit, proč dochází postupně k výměně plechu za vhodnější pálené tašky, avšak člen partaje, která čtyřicet let "pečovala" o památky svým vlastním, neortodoxním způsobem, nebyl s odpověďmi regenschoriho Židka spokojen.

[[img:chrn_halfwidth:10572:Staré fotografie potvrzují, že kostel měl na hlavní lodi střechu tvořenou taškami, ne měděným plechem.  Foto: Vzpomínky na starou Chrudim]]

Podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) je ale bezproblémovost dotace v současnosti potvrzena interním auditem. „Interní audit na prošetření celé záležitosti, zda byly finanční prostředky z rozpočtu města použity správně, konstatoval, že je vše v naprostém pořádku. Neobjevil žádné pochybení, které by mělo znamenat nějaký problém,“ říká starosta. Zda bude Jaroslavu Moučkovi takové vysvětlení stačit, ukáže až další zasedání městského zastupitelstva, které je naplánováno na 16. března. 

Chrudim - Bambiriáda se letos v chrudimském parku Střelnice konat nebude. Potvrdil to neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který přivedl v minulosti tento projekt pod záštitou vlastní neziskovky Altus do města.

Podle Málka se totiž nepodařilo organizátorům této celostátní akce zajistit pro letošní rok dostatečné množství peněz, aby mohli projekt na řadě míst České republiky spustit. Tedy ani v Chrudimi. Málek v této souvislosti tvrdí, že organizátoři nechtěli slevit z úrovně, kterou si Bambiriáda za uplynulé roky získala, a proto raději tuto akci pro letošní rok úplně zrušili. Proč ale tuto záležitost komentuje právě Málek, který si s pomocí této akce začal v minulosti budovat svoji politickou kariéru, a nikoli samotní pořadatelé Bambiriády, je otázkou. Podle všeho může jít ale v jeho případě opět o politický marketing, kterým vytváří před veřejností dojem, že se podílí ve městě takřka na všem, co se tu děje. A to i přesto, že už nemá v současnosti s pořadatelstvím Bambiriády nic společného.

Chrudim - Záležitosti kolem zanedbaného parčíku „u fontány“ nedaleko zrekonstruovaného hotelu Centrál se začínají dávat do pohybu. Podle všeho zde ale dojde na slova diskutéra pod článkem Chrudimských novin, který fontáně věštil neveselou budoucnost.

Téměř před rokem si totiž místní lidé stěžovali, že zmiňovaný vodotrysk slouží spíše k bohatému životu místní fauny a flóry, než k potěše oka a smyslů kolemjdoucích. Městská úřednice a bývalá radní Kateřina Jánská (ODS) pak nad kritikou bezmocně krčila rameny. Na opravu vodního díla nejsou prý peníze a přívod vody je také v dezolátním stavu. Na místě by tak byla kompletní rekonstrukce, která ale údajně vázne na nedostatku stavebního materiálu. Tím mají být kachličky, jimiž je fontána vyskládána. Dnes už se prý nevyrábí a na velkou zakázku jich nechybí tolik, aby se to městu a výrobcům vyplatilo. K tomu měl komentář diskutér, který se podepisuje jako koala. „Kdyby úřednice Jánská nebyla líná a zeptala se nějakého keramika, který má pec, dozvěděla by se, že si může zadat i malé množství kostičkových obkladů v jakékoliv barevnosti. Ona ale spíš čeká, až se kašna rozpadne docela a bude se moci s pomocí evropských dotací postavit za pět miliónů nová. To by byl, myslím, starosta Řezníček ještě raději,“ tvrdí koala a poslední vývoj mu dává za pravdu.

[[img:chrn_fullwidth:10524:Kdysi dávala radost, dnes se většina chodců od ní s ošklivostí odvrací. Jaký osud čeká fontánu v parčíku u hotelu Centrál?  Foto: Pavel Zeman]]

Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) nyní konstatuje, že oprava fontány není momentálně na pořadu dne. S rekonstrukcí parčíku město však počítá, protože půjde o další krok v postupné „humanizaci“ zanedbaných místních sídlišť a zákoutí. Město navíc podle Čechlovského potřebuje zvážit, zda vodotrysk, který využívají třeba i divoké kachny, zůstane na svém místě. Nachází se v zatáčce zdejší stezky pro cyklisty a chodce, a to se radnici příliš nelíbí. Čeká tak současná vládnoucí radniční koalice na totální devastaci fontány, aby pak s klidným svědomím mohla stavbu rozbourat a poslat do nenávratna? To ukáží až příští dny.

Chrudim - Ještě v prosinci loňského roku bylo jednou velkou záhadou, kdo nahradí ve vedení Odboru sociálních věcí MěÚ odstoupivší Martinu Zelenkovou, která odbor řídila, dokud radnice nevypsala výběrové řízení na nového šéfa „sociálky“. Tím se teď stane na základě konkurzu Radka Pochobradská.

Nabízí se tedy otázka, nakolik město „ušilo na míru“ výběrové řízení úřednici, která dlouhá léta pracuje ve vedení oddělení sociální prevence a pomoci, které je Odboru sociálních věcí MěÚ Chrudim přímo podřízené. Pochobradská zde funguje i jako manažer prevence kriminality a upozornila na sebe například prudkou reakcí na článek v Chrudimských novinách, který byl věnován sqautterům v Lázeňské ulici. Po dvou letech se přitom situace v této lokalitě prakticky nezměnila. Podle mnohých kritiků se totiž Pochobradská, podobně jako její kolegyně a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED), ve své funkci manažerky prevence kriminality věnuje pouze „opisování tabulek“. S tím však sama budoucí vedoucí „sociálky“ nesouhlasí a svoji práci obhajuje v dalším článku, který rovněž vyšel v Chrudimských novinách.

[[img:chrn_fullwidth:2962:Radka Pochobradská pracuje třináct let jako manažerka prevence kriminality.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nové funkce by se přitom Radka Pochobradská měla ujmout už prvního března a než město vybere pracovníka, který ji nahradí na pozici manažera prevence kriminality, ponechá si úřednice i tuto agendu. Výběrové řízení na tuto pozici bude prý ale vypsáno v co nebližším termínu. 

Chrudim - Úředníci a vrcholní politici místní samosprávy nebojují ve městě pouze s havrany, kterým pravidelně nechávají shazovat hnízda. Staronovým nepřítelem jsou totiž i holubi, kteří sídlí po různu na vnějším plášti kostela Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí. Jejich počty navíc rostou.

Holubům se někdy říká „okřídlené krysy“ pro jejich schopnost přiživit se na odpadcích, které se i v centru města hromadí v nevyvážených odpadkových koších. Přestože místostarosta zodpovědný za životní prostředí, kterým je Roman Málek (Koalice pro Chrudim), tvrdí, že hlavním zdrojem potravy opeřenců může být i rýže. Ta se na Resselovo náměstí dostává především z rukou svatebčanů, kteří ji jako symbol štěstí rozhazují na ženicha s nevěstou. Prostředky, jimiž disponují Technické služby Chrudim, nedokáží ale odstranit rýži z mezer mezi dlažebními kostkami a holubi pak mají skutečné hody.

[[img:chrn_fullwidth:250:Holubí trus je agresivní a naleptává i takové památky, jakou je Morový sloup.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotné Technické služby Chrudim holubince v okolí kostela dvakrát za týden zametají. Holubí trus je sice vynikajícím hnojivem, za který jsou vděční především zahrádkáři, zároveň je aale také agresivním činidlem, které rozleptává především pískovcové prvky a kvádry, z nichž je postavena řada soch v celém městě a na Resselově náměstí pak především samotný kostel.

[[img:chrn_fullwidth:748:Místostarosta Málek je jedním z politiků, kteří mají právo oddávat při civilních svatbách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místo instalace speciálních bodců na omítku kostela, které by zabránily holubům vytvářet zde hnízda a dokonce i usedat na členitý profil vnějšího pláště, rozhodl se neuvolněný místostarosta k nevšední radě. Rýži by teď měli svatebčané vhazovat raději do samotných prostor radnice, kde se svatební obřady konají. Zda bude se stejnou radou souhlasit i arciděkan Jiří Heblt, jehož ovečkám by tak přibyla práce s úklidem vnitřních prostor kostele, není jasné. V každém případě Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim nyní obdržel oficiální žádost, která si klade za cíl redukci současných sedmi stovek holubů na únosnější počet. V minulosti tak třeba došlo k likvidaci holubí kolonie na půdě kostela a v přilehlých prostorách, odkud pak byly vynošeny i stovky kilogramů holubího guana. Následně došlo k ucpání případných vchodů na půdu a likvidaci mláďat. Od té doby holubi žijí mimo samotný objekt kostela, a přestože jejich počet klesnul, stále jich je ve městě nepřiměřeně mnoho. Koncepční řešení problémů s holuby podle všeho ale radnice postrádá. 

Chrudim - Doba chřipkových epidemií pomalu končí a vedení spojených nemocnic Pardubického kraj se rozhodlo ukončit zákaz návštěv. Přesto ale zůstávají jistá omezení v platnosti, jako třeba zákaz vstupu v případě, že by takový člověk trpěl některým z respiračních onemocnění.

Chrudimská nemocnice byla přitom první v kraji, která před měsícem k tomuto kroku přistoupila. Jarní prázdniny však pomohly v doléčení a také prevenci posledních chřipkových a virových onemocnění, jichž teď v kraji ubývá. Na základě rozhodnutí generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje Tomáše Gottvalda byl proto odvolán zákaz návštěv vyhlášený v Chrudimské nemocnici z důvodů chřipkové epidemie. Toto opatření platí už od soboty 21. února. Důvodem je postupné odeznívání epidemie a očekávání dalšího snižování nemocnosti na akutní respirační infekce. „Pokud chcete navštívit své blízké na některém lůžkovém oddělení nemocnice, dbejte, prosím, zejména o to, abyste sami netrpěli respiračním onemocněním. Ušetříte tak naše pracovníky nepříjemné povinnosti vaši návštěvu odmítnout,“ říká Gottvald.

Nejen zákazy a jejich postupným rušením žije Chrudimská nemocnice. Blížící se Den ledvin, který připadá na 12. března, nabídne totiž zájemcům bezplatné konzultace týkající se těchto důležitých orgánů. Na místním dialyzačním středisku se tak mohou poradit o tom, jak ještě lépe pečovat o své ledviny a ujistit se, že mají jejich stav pod kontrolou. Každý rok v březnu totiž upozorňují nefrologové celého světa u příležitosti Světového dne ledvin na to, že počet ledvinných onemocnění prudce stoupá. Může za to náš způsob života, který civilizačním nemocem nahrává. Nedostatek pohybu, stres, obezita, vysoký tlak a cukrovka jsou rizikovými faktory chronického onemocnění ledvin. Rizikovými skupinami jsou především lidé nad 60 let a trpící diabetem nebo vysokým krevním tlakem. Akce v Chrudimské nemocnici bude probíhat celý den.

Chrudim - V čele radnice bije dobré a laskavé srdce. O tom se teď mohli přesvědčit všichni ti, jimž starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) ze své apanáže, kterou jako člen dozorčí rady opatovické elektrárny pravidelně dostává, věnoval část peněz. Naplnil tak nepsanou tradici, v níž všechny finance získané na těchto odměnách rozdá.

Celkem tak starosta Řezníček rozdělil mezi nejrůznější organizace a spolky téměř 150 tisíc korun. Stalo se tak přesto, že sám šéf chrudimské radnice jezdí ve staré Škodě Octavii, kterou chtěl už několikrát nahradit novějším vozem. Velké investice si podle zainteresovaných zdrojů vyžádala i rekonstrukce podkrovního bytu ve starostově rodinném domku na Jungmannově nábřeží.

Přesto ani letos Petr Řezníček neváhal a odměnu z Opatovic rozdal. Taneční klub Besta tak od něho získal 20 tisíc korun, stejnou částku i samotné Město Chrudim. Po deseti tisících obdržel místní sbor dobrovolných hasičů, Chrudimská komorní filharmonie, Hokejový klub Chrudim, Obchodní akademie Chrudim, FK Era Pack, spolek EDA a chrudimští husité. Sbor „starostových“ dobrovolných hasičů v místní části Topol pak sedm tisíc, Základní škola Svítání Pardubice pět tisíc. Stejnou částku získalo i Sdružení rodičů a přátel Gymnázia Chrudim a Šance pro tebe. Gymnázium Josefa Ressela je přitom starostova alma mater. Klub českých turistů si přijde na tři a půl tisíce, tři tisícovky pak Nadace Charty 77. Dva tisíce dostane chrudimský Kohoutek a občanské sdružení Babybox.

Chrudim - Radnice se opět rozhodla otevřít stavidla svých penězovodů a nadělit něco z peněz daňových poplatníků neziskovým organizacím. Tentokrát rozdá neziskovkám na dotacích takřka dva miliony korun.

Štědrost, s níž město pravidelně pomáhá neziskovým organizacím, je přitom pověstná, a s touto pověstí neotřásla ani nedávná ekonomická recese. Možná i proto, že ve vedení města dlouhodobě sedí tři aktivní sportovci - starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a dva neuvolnění místostarostové Jan Čechlovský (ODS) a Roman Málek (Koalice pro Chrudim). A přestože se ze štědrých finančních dotací těšili díky tomu především sportovci, štěstěna se tentokrát usmála i na jiné. Mezi příjemci přímých dotací jsou tentokrát většinou organizace poskytující sociální nebo jiné služby pomáhající lidem. Tyto organizace teď obdrží finanční prostředky do třiceti dnů od podepsání smluv s městem o přijetí dotací.

„Už řadu let se snažíme poskytovat finanční prostředky alespoň z přímých dotací hned na začátku roku, protože víme, jak složité období to pro řadu neziskových organizací je," říká místostarosta Čechlovský. Vedle toho jsou v současnosti příslušnými komisemi hodnoceny a posuzovány další žádosti o dotace v kategoriích příspěvků na podporu sportu, tělovýchovy, kultury a dalších činností. Souhrnná suma k rozdělení ve zmíněných oblastech může přitom činit bezmála tři a půl milionu korun. O poskytnutí jednotlivých dotací by měly rozhodnout městská rada nebo zastupitelstvo města v průběhu příštího měsíce.

Chrudim - Novinku pro cyklisty pohybující se po městě chystají chrudimští strážníci. Nově se totiž muži a ženy zákona přidali k projektu, jenž by měl usnadnit vypátrání případného zloděje bicyklu. Takzvaný „Centrální registr jízdních kol“ (CEREK) připomíná podobnou službu, kterou dobře znají především motoristé.

Princip je přitom jednoduchost sama. Majitel kola si svůj dopravní prostředek registruje na těchto stránkách a zaplatí padesát korun. Dále už bude postupovat podle pokynů, které se nacházejí rovněž na zmiňovaném webu. Následně si na kolo přilepí nálepku, která případného zloděje varuje před krádeží registrovaného kola. Do systému kol však mají přístup i strážníci a mohou tak snadno odhalit u případného recidivisty ukradený bicykl.

Systém tak funguje na principu dobrovolnosti a prozíravosti. V minulosti se sice objevily hlasy, že by registrace kol měla být ze zákona povinnou, nakonec ale z tohoto úmyslu sešlo. Pokud se však majitelé kol ve větším měřítku nepřipojí a bude jim líto utratit hodnotu dvou piv za relativní šanci k nalezení odcizeného jízdního kola, nebude ani městské policii mnoho platná účast na jinak bohulibém projektu. V samotné Chrudimi se pak kola kradou v míře, která rozhodně není zanedbatelná. Podle údajů, které městská policie poskytuje jen některým médiím, zmizí každý měsíc od stojanu minimálně jedno kolo. Následné nalezení je však mnohdy jen šťastnou náhodou, protože případný prodej neregistrovaného bicyklu je pro zloděje snadnou záležitostí. I tomu by měl nový počin chrudimských strážníků do budoucna zabránit. 

Chrudim - Práce, jíž se věnují starosta a místostarostové, zůstává pro případné zájemce velkou neznámou. Radnice sice nabízí na svém webu aplikaci, která by měla jejich pracovní program průběžně zobrazovat, informace jsou však dlouhodobě nedostupné a veřejnost ani média nemají žádnou možnost činnost vedení radnice běžně monitorovat, natož ji kontrolovat.

O prapodivně fungujícím městském webu Chrudimské noviny už informovaly. Mnohdy působí zmatečně, některé informace jsou na něm duplikované a další dokonce chybí úplně. Jako příklad lze použít odkaz, jenž by měl po najetí kurzoru myši „vyplivnout“ přesný pracovní rozvrh chrudimských politických špiček. Nejenže se zde z celkového počtu čtyř místostarostů nachází pouze jméno prvního neuvolněného zástupce starosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD), ale třeba program starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) je po celý únor podle všeho přísně střeženou informací. Vrabci na střeše chrudimské radnic si přitom cvrdlikají, že starosta poslední týden věnoval návštěvě jedné ze zahraničních misí chrudimských výsadkářů. Že by se tedy informace na webu nenacházely právě z bezpečnostních důvodů?

Místostarosta Trávníček je na tom o něco lépe. Jeho kalendář je alespoň občas zaplněn údaji o poradách s vedoucími odborů a zasedáními městské rady. Přesto se zodpovědný úředník, který má na starosti aktualizace údajů, moc „nepřetrhne“ a většinu políček nechává i v tomto případě zet prázdnotou. Podle dobře informovaného zdroje je tato politika ukrývání starosty a dalších politiků před novináři neoficiální doktrínou zdejší radnice. „Tiskoví mluvčí mají neoficiálně za úkol starostův program tajit a ukrývat před novináři, aby měl čas na práci. Otevřená radnice se v tomto případě nekoná,“ tvrdí člověk obeznámený s vnitřním chodem radnice. Ve srovnání s tím jsou v ostrém kontrastu třeba tiskové výstupy pracovně mnohem vytíženějšího pardubického magistrátu, který poskytuje médiím zprávy o své činnosti každý den a pokaždé v pátek rozesílá všem médiím, tedy i Chrudimským novinám, podrobný pracovní program primátora a všech jeho zástupců na celý další týden. Také Městská policie Pardubice rozesílá denně všem médiím bez rozdílu hned několik typů zpráv. O tom si v Chrudimi můžeme nechat zatím jen zdát.

Z toho všeho je tedy evidentní, že politici, kteří řídí chrudimskou radnici, zasahují do práce úředníků na Oddělení vnějších vztahů MěÚ Chrudim za účelem skrývání svého pracovního programu před veřejností, aby nebyli údajně zbytečně obtěžováni médii. Těmto spekulacím by odpovídala i podrážděná reakce starosty Řezníčka, když při minulém veřejném zasedání zastupitelstva městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011) naznačil, že středeční diskuze se starostou by mohli, kromě samotných zastupitelů, využívat také občané města. To se ale starostovi vůbec nelíbilo a sám Herbst se později k nelibosti některých svých spolustraníků snažil tuto svoji snahu dementovat. Potvrzuje tak starostovo chování informace o jeho snaze vyhnout se přímé konfrontaci s kritickými hlasy místních obyvatel a tisku? Toť zatím nezodpovězená otázka.