Chrudim - Dlouhodobí kritici projektů Zdravé město a Místní akční skupiny 21 (MAS 21), členové a příznivci Svobodných v Chrudimi, mají nově posilu. Oba projekty, za něž radnice sbírá ocenění po celém světě, si teď vzalo pod drobnohled také zdejší hnutí ANO 2011. Podle jeho zastupitele Františka Pilného jde totiž o nemístné plýtvání penězi daňových poplatníků.

Pilný si proto vyžádal podrobné údaje k rozpočtům obou projektů. Manažerka Zdravého města a předsedkyně MAS 21 Šárka Trunečková (SNK-ED), která je zároveň i zastupitelkou města, se proto snažila své kolegy zastupitele přesvědčit, že peníze se v obou případech vynakládají účelně. To se jí nakonec díky radniční koalici podařilo a rozpočtové opatření i s oběma položkami bylo schváleno.

V těchto dnech se tak objevila smlouva, kterou uzavřelo Město Chrudim s MAS 21 Chrudim. Za město ji podepsal starosta Petr Řezníček (SNK-ED), na druhé straně je podpis Šárky Trunečkové. Předmětem smlouvy je půjčka ve výši 400 tisíc korun, kterou město prakticky okamžitě převede na účet MAS 21. Nejde však o žádný dar z milosti, ale finanční výpomoc, kterou „maska“ musí do 11 měsíců zase vrátit. K čemu jsou ale bezúročně půjčené statisíce určeny? Takřka půl milion korun poslouží k předfinancování projektu „Spolupráce“, který bude dotován z Programu rozvoje venkova ČR. „Hlavním cílem projektu bude ve spolupráci s partnerskými MAS vytvořit metodické dokumenty pro implementaci komunitně vedeného místního rozvoje v programovém obdob í 2014 - 2020. Dotace bude poskytnuta ve výši 100 procent z uznatelných nákladů. Fyzický převod prostředků bude probíhat následně po doložení uskutečněných výdajů,“ stojí ve smlouvě. Peníze tak Trunečková městu vrátí v okamžiku, kdy jí stát odešle na účet dotaci, kterou tvoří finance vybrané na daních. Jde tedy o peníze plynoucí opět z kapes občanů České republiky.

Zastupitelstvo tuto půjčku schválilo a pro zapůjčení peněz z rozpočtu města do kasy MAS 21 hlasovala i Trunečková. Nabízí se tedy otázka, zda v tomto případě nejde o střet zájmů, jehož by se mohla městská úřednice a zároveň městská zastupitelka dopustit hlasováním o půjče projektu, který osobně řídí.

Chrudim - Přestože na speciální nádoby určené pro bioodpad, vlastní kompostárnu nebo kontejnery na použité tuky mohou Chrudimáci prozatím zapomenout, patří prý město v nakládání s odpady ke špičce. Zásluhu na tom má především disciplinovanost obyvatel, kteří do určených kontejnerů odhazují jen to, co tam patří.

V Chrudimi dnes stojí necelá stovka „sběrných hnízd“, složených většinou z kontejnerů na plast, papír a sklo. Dohromady jich tu je na 370. A protože některé z nich už ke sběru tříděného odpadu sloužily dlouho, bylo potřeba je vyměnit. Město Chrudim k tomu využilo „projekt nádob“, který má v gesci společnost Eko Kom ve spolupráci s Pardubickým krajem. „V rámci tohoto projektu obcím a městům v Pardubickém kraji zdarma zapůjčujeme nádoby na sběr plastů, papíru a skla, a to jak čirého, tak barevného. Do Chrudimi jsme aktuálně zapůjčili třiadvacet kontejnerů na obvyklé komodity,“ vysvětluje Jiří Záliš, jenž má ve firmě Eko Kom na starosti právě region Chrudimska. „Lidé v Chrudimi třídí vcelku zodpovědně. Toho, co v kontejnerech nemá být, nacházíme minimálně,“ říká Jan Petr z Technických služeb Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:3383:Už tradičně se černá skládka objevuje nedaleko Zlaté stezky pod hradbami.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Otevřenost a komunikativnost jsou vlastnosti, kterými se pravidelně a rádo chlubí vedení města. Od slov není daleko ke skutkům, a tak je web radnice plný odkazů na nejrůznější projekty a stránky, jež by měly občanům ulehčit vyhledávání informací a komunikaci s úředníky. Fungují ale tak, jak by měly?

Jednou z internetových stránek, která je zaměřena na odpady, čistotu a zeleň ve městě, je i web obsluhovaný úředníky z odborů Městského úřadu Chrudim, které se věnují právě zmiňované problematice. Zájemce zde najde mimo jiné kontakty na zodpovědné osoby a též vyhlášky města, jež řeší kácení stromů nebo svoz nebezpečného odpadu. Jaké překvapení však čeká na informací chtivého občana, když se rozhodne kliknout na záložku „aktuality“. Na obrazovce se rázem objeví zaručeně čerstvá informace, která má však datum odkazující na rok 2012. Samotný archiv aktualit pak neobsahuje jedinou zmínku z loňského roku, rok 2013 je pak zastoupen pouhými třemi zmínkami o činnosti odborů péče o zeleň a třeba také Technických služeb Chrudim.

Bývalá městská zastupitelka a technička úseku péče o městskou zeleň Kateřina Jánská (ODS) přitom v minulosti jasně deklarovala svůj postoj k internetovým aplikacím. Ty navrhoval využívat mětský zastupitel a současný neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) třeba právě v případě černých skládek na území města. Podle Jánské je tu ale riziko, že městský úředník by trávil svůj čas na internetu u webu a nevěnoval se pak své vlastní práci. V případě portálu, na který odkazují oficiální stránky města, se zodpovědní pracovníci podle všeho rozhodli dát Jánské za pravdu a pomocnou ruku občanům zkrátka ignorovat.

Chrudim - Kolik vlastně vydělávají místní politické špičky? To je otázka, která zajímá každého, kdo nahlédne do seznamu uvolněných i neuvolněných členů městského zastupitelstva, rady a také místostarostů. Uvolněn pro svou funkci je však ve městě pouze starosta Petr Řezníček (SNK-ED), kterému jedinému tak náleží „plný“ plat.

Radnice se zveřejňováním platů svého šéfa nijak nepospíchá. Starosta Řezníček však každoročně zveřejňuje „vyúčtování“ svých příjmů a výdajů, jde ale především o zdůraznění starostovy dobročinnosti, když většinu svých příjmů plynoucích třeba z účasti na zasedáních dozorčí rady Opatovické elektrárny věnoval potřebným. Na své si tak přišli třeba dobrovolní hasiči nebo mladí sportovci. V loňském roce však tento součet na redakční mail Chrudimských novin nedorazil, a tak se lze jen domnívat, kam peníze zamířily.

Samotný starostův plat za funkci, v níž je jako jediný uvolněný, což znamená, že kromě „starostování“ nemá žádné jiné zaměstnání, tvoří základ společný pro všechny starosty a také příplatky za počet obyvatel města. Podle několika jednoduchých výpočtů by měl starosta Petr Řezníček za svou funkci dostávat zhruba padesát tisíc korun měsíčně. Jeho kolegové, neuvolnění místostarostové si pak přijdou na 21 tisíc. K této částce je však třeba připočíst různé příplatky za zasedání v radě města nebo v nejrůznějších výborech a komisích. Běžný zastupitel má měsíčně nárok na sedm stovek, člen rady města už na dvě tisícovky. Město pak svým politikům proplácí i cestovní výlohy a další náklady, jež jsou spojeny s výkonem funkce, do níž byli místní politici zvoleni. 

Chrudim - S blížím se jarem se přibližuje i plánovaná rekonstrukce chodníků, veřejného osvětlení a silnic v takzvané „lokalitě IPRM“. Jde přitom o místa ležící nedaleko nechvalně proslulého chrudimského Bronxu, do něhož město několik let po sobě "pumpuje" miliony korun.

Radnici se v loňském roce totiž podařilo ušetřit hned jedenáct milionů korun, které se neplánovaně objevily v kase poté, co se příznivým způsobem pohnuly trhy a koruna posílila vůči euru. Bylo však třeba urychleně vymyslet, kam s nimi a proto město vypsalo výběrové řízení na dodavatele stavby, jenž by měl zrekonstruovat dožilé chodníky a také lampy veřejného osvětlení. Nově by se tu tak mohly objevit kritizované i vynášené „ledky“, jimž obyvatelé okolí Fibichovy ulice, kde jsou tyto druhy svítidel už instalovány, začali familiárně přezdívat „bludičky“.

[[img:chrn_fullwidth:4394:Do Bronxu město masivně investuje. Vznikne zde jednou exkluzivní bydlení? To bude hodně záležet na tom, zda si radnice dokáže zjednat v této problémové čtvrti pořádek.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Po předchozím neúspěchu se do města opět vrací soutěž, která by měla zaujmout především mladé maminky s dětmi. Jeden z provozovatelů supermarketů totiž plánuje opět vystavět na území České republiky deset takzvaných „Rákosníčkových hřišť“. A ve hře je i Chrudim.

Hlasovat může každý, a to až dvakrát denně. Závěr hlasování je stanoven na 8. března a vyhrát by měla města, která získají nejvyšší počet hlasů. V současnosti vede v kategorii od 10 tisíc do 25 tisíc obyvatel Mělník, v těsném závěsu jsou pak Litoměřice. Chrudim se drží na hezkém třetím místě s necelou pětistovkou hlasů. V minulosti se Rákosníčkovo hřiště podařilo postavit třeba v nedalekém Hlinsku či vzdálenějším Ústí nad Orlicí a Svitavách.

„Je to hezký počin, ale musí být podmíněn souhlasem občanů v místě, kde bude hřiště. Když ho chtěli postavit, myslím v Husově ulici, tak je někteří občané vyhnali, protože by je rušil hluk. Že by to Lidl zkusil v Chrudimi znovu? No, nevím, ale dříve se spíš zruší další hřiště na žádost našich bezohledných občanů jako třeba hřiště naproti Motoprodejně, kousek od Penny Marketu,“ komentuje na facebooku aktivitu Zdeněk Adamec.

Dětská hřiště bývají také oblíbeným místem, kde se scházejí popíjející mládežníci a likvidují přitom jejich vybavení. Pískoviště plné nedopalků tak měl třeba obyvatelé sídliště pod hasičskou zbrojnicí a zničené provazové prolézačky našly zase maminky na hřišťátku ve vnitrobloku sídliště U Stadionu. Město se proto do jejich výstavby příliš nehrne. 

Chrudim - Parkování ve městě je už letitý problém, který se radnici zatím nedaří příliš řešit. Jak narůstá počet aut, ubývá i míst, kam lze vozidlo odstavit. V ulici Budovatelů navíc parkování komplikují majitelé domů, kteří si zde s Policií České republiky vyjednali rozšíření zákazů stání.  

Jedna z místních obyvatelek, která se představila jako Jana, se teď snaží situaci řešit. Chrudimačka se totiž domnívá, že zdůrazněný zákaz stání, který si jeden z majitelů domů vyjednal, je vlastně pronajatou parkovací plochou. „Zajímalo by mne, zda si mohu pronajmout parkovací plochu na místní komunikaci před domem, za jakých podmínek a poplatků. Podobně jako u nového domu v ulici Budovatelů,“ zajímá se o možnost vytvoření plochy k odstavení auta Jana. Město přitom umožňuje vybudování vyhrazeného stání především lidem se zdravotním postižením, kteří se prokáží potřebnými dokumenty.

[[img:chrn_fullwidth:10353:Nedostatek parkovacíh míst by zde vyřešila jednosměrka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek tak musí uvést celou záležitost na pravou míru. „V ulici Budovatelů se nachází obousměrná pozemní komunikace. Podle zákona o silničním provozu platí, že při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně tři metry pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně tři metry pro oba směry jízdy. To znamená, že v případě obousměrné ulice Budovatelů platí v obou směrech jízdy zákaz stání. Není zde možné odstavit vozidlo. Současně platí ustanovení zákona, kde je uvedeno, že řidič nesmí zastavit a stát před vjezdem na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,“ vysvětluje Klimek zákonná ustanovení, která v úzké ulici Budovatelů znemožňují vytvoření jakýchkoliv míst rezervovaných pro místní obyvatele.

 [[img:chrn_fullwidth:10352:Přímo před výjezdem z domu se však stát nebude smět i nadále.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak se to má tedy s údajným vyhrazeným místem před jedním z domů? „S ohledem na komplikace při příjezdu k domu a jeho přístupu požádal vlastník nemovitosti o umožnění zdůraznění stávajícího zákazu stání před sjezdem a přístupem k domu. K tomu doložil písemné vyjádření Policie ČR Dopravního inspektorátu Chrudim. Následně došlo k instalaci vodorovného dopravního značení na jeho náklady. Nejedná se o pronájem místa, který není možný. Jde o zdůraznění stávajícího zákazu stání,“ říká Klimek a navrhuje místním zažádat o změnu, která by problém vyřešila. „Obyvatelům ulice mohu doporučit, aby zvážili, zda by k vyřešení legalizace odstavených vozidel v ulici neměla být zřízena jednosměrka. Tím by bylo možné vedle stojícího vozidla ponechat tři metry nikoliv šest metrů jako u obousměrné komunikace. Zákaz stání před sjezdem však bude platit stále. Pokud dospějí k názoru, že by s jednosměrnou komunikací souhlasili, tak je potřeba na město podat hromadnou žádost s návrhem na jednosměrný provoz. V žádosti je potřeba určit kontaktní osobu. Náš úřad pak zřízení jednosměrné ulice projedná s policií,“ nabízí na závěr pomocnou ruku vysoký městský úředník.

Chrudim - Přestože se město aktuálně nachází uprostřed plesové sezóny, jeden z oblíbených tanečních večerů bude letos chybět. Chrudimská beseda se totiž rozhodla zrušit oblíbený Měšťanský bál. Důvodem je prý jeho dlouhodobá ztrátovost.

„Tradiční Měšťanský bál byl dlouhodobě ztrátový, a protože tento fakt vytýká Chrudimské besedě i finanční audit zřizovatele, pro letošní rok jsme jej vypustili z programu,“ vysvětluje absenci oblíbené zábavy šéf Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek. My si jen připomeňme, že zřizovatelem, jehož audit Kadeřávek zmiňuje, je v případě besedy Chrudim, tedy radnice pod vedením starosty Petra Řezníčka (SNK-ED). Podivné hospodaření Chrudimské besedy je dlouhodobě terčem kritiky především opozičních městských zastupitelů. Nejostřeji se zatím místní politici, ale i podnikatelé vymezovali vůči kavárně, která, podobně jako zmiňovaný ples, byla dlouhodobě ztrátová. Kritikům se nelíbil především nákup drahého vybavení kavárny a údajně též nespravedlivé konkurenční prostředí, které ve městě jejím provozováním vzniklo. Kafe v galerii, jak se kavárna jmenovala, musel nakonec Jiří Kadeřávek na pokyn města zavřít.

Rovněž při jednání o městském rozpočtu na jednom z minulých zasedání městského zastupitelstva došlo na projednávání příjmů a výdajů Chrudimské besedy. Kasa kulturního zřizovatele se přitom pohybovala v červených číslech, což prý bylo způsobeno předfinancováním nespecifikovaných akcí plánovaných na letošek. Komunikace s ředitelem Chrudimské besedy prý také vázne, na což si stěžoval městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). Přesto městská rada, ještě ve starém složení, schválila řediteli Kadeřávkovi finanční odměnu. Stalo se tak začátkem loňského prosince a částka, kterou si Kadeřávek připsal navíc ke svému platu, je však vedením města úzkostlivě tajena, přestože byla hrazena z veřejných prostředků, tudíž nepodléhá žádnému utajení a měla by být veřejnosti naopak běžně dostupná. 

Chrudim - Nová lesovna, která by měla vzniknout nedaleko městských a rekreačních lesů na Podhůře, budí emoce. Někteří, především příznivci místních Svobodných, tvrdí, že jde o přehnaně luxusní sídlo hajného, jiní zase poukazují na absenci kvalitního zázemí pro školy a školky, které do lesů za městem míří.

Lesovna by totiž neměla sloužit jen jako poměrně luxusní bydlení pro lesního správce, ale především jako návštěvnické a vzdělávací centrum. Tuto funkci se ne příliš úspěšně snaží několik let „simulovat“ dřevěný domek nedaleko rozhledny Bára, ale nedaří se mu to. V současné době jsou již zpracovány všechny podklady a podle ředitele Městských lesů Chrudim Zdeňka Odvárky bylo zažádáno také o stavební povolení pro lesovnu.

[[gal:4216]]

Co všechno by tedy podle vítězného projektu dua architektů Lukáše Pavlík a Tomáše Meda za téměř patnáct milionů mělo u paty Podhůry vyrůst? Kromě zmíněné lesovny a návštěvnického centra se zde prý objeví i 35 parkovacích míst pro auta a dva autobusy, pítko a nebo také bezbariérová toaleta, která by měla být přístupna nepřetržitě. Právě toaletou vyjde město vstříc všem těm, kdo zhnuseně sledují chomáčky toaletního papíru s „překvapením“ v nedalekém lese. Rovněž cyklisté, kteří se úspěšně dopraví na Podhůru a absolvují tak cestu mezi auty, neboť stezka určená kolařům prozatím stále není postavena, najdou u nové lesovny svůj koutek. K zapůjčení by zde měla být i základní sada nářadí, nebo samoobslužná pumpička s myčkou kol. Kdy přesně začne stavba nové budovy, není zatím zřejmé, podle Odvárky se totiž čeká na vyřešení uspořádání vnitřních a vnějších prostor lesovny v projektu architektů Pavlík a Meda.

Chrudim - Místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) je teprve druhým mužem na radnici, kterému přepustil post šéfa Městské policie v Chrudimi současný starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Předtím dostal tuto příležitost v letech 2006 - 2010 už jen Jan Čechlovský (ODS), který byl v uvedené době chrudimským starostou. S výjimkou této čtyřleté přestávky velel totiž městským strážníkům nepřetržitě od začátku 90. let výhradně pouze Řezníček, který je znám svým obdivem k uniformám.

A právě tuto skutečnost podrobují někteří lidé v oboru kritice a kvitují s povděkem, že byl šéf městských strážníků konečně po mnoha letech obměněn. Dopomohla k tomu nová koaliční dohoda, která způsobila rošádu hned na několika pozicích. A vzhledem k tomu, že starosta Řezníček trval na tom, že chce po sociálních demokratech převzít městské investice, které až do voleb velmi dobře spravoval nynější první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), musel starosta chrudimské sociální demokracii přepustit řízení městské policie, na kterou měl až doposud velký vliv. Volba přitom padla na vystudovaného právníka a místostarostu Miroslava Tejkla (ČSSD), který prý přijal tuto pozici bez rozmýšlení.

Nejprve vyřídit nutnosti a potom prý přijde nová vize
"Má to svoji logiku. Jako právník jsem hned po roce 1990 zřizoval ve městě přestupkovou komisi, takže je mi tato agenda blízká. Proto jsem danou nabídku řídit městskou policii akceptoval okamžitě," říká místostarosta Tejkl. Velení nad městskými strážníky se přitom ujal od 1. února a na úvod se prý chce nejprve seznámit s chodem městské policie a jejími potřebami. "Sešel jsem se už za tímto účelem s vrchním strážníkem Lukášem Dvořákem, abychom spolu konzultovali nejnaléhavější body k řešení, které se týkají materiálního vybavení strážníků - například centrálního registru jízdních kol, nového radarového systému, alkoholtesteru, pořízení rukavic na odchyt psů nebo vylepšení místnosti, v níž podávají lidé strážníkům vysvětlení," vyjmenovává Tejkl priority, které chce řešit ze všeho nejdříve, anebo které zdědil k vyřízení po svém předchůdci Řezníčkovi.

Teprve až následně se chce zabývat koncepcí dalšího fungování Městské policie Chrudim. "Zatím nemohu říct, že bych plánoval nějaké radikální změny. Ostatně, bylo by ode mne teprve po několika dnech ve funkci vůči strážníkům arogantní něco takového tvrdit," uklidňuje místostarosta, avšak změny v koncepci fungování městské policie nevylučuje. "Svoji vizi představím, jakmile se s touto oblastí dokonale seznámím. Nebude to však trvat dlouho," pokračuje Miroslav Tejkl, který se ještě v minulém volebním období postavil za jmenování Lukáše Dvořáka novým vrchním strážníkem na základě výběrového řízení, jehož regulérnost zpochybnila tehdejší opozice ústy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) a Davida Kasala (ANO 2011), podle nichž nebyl do této funkce vybrán opravdový odborník.

Pochybnosti opozice nad Řezníčkovým vedením strážníků
Podle lidí zasvěcených do této problematiky a některých opozičních politiků byla úroveň výběrového řízení minimálně diskutabilní - bylo totiž provedeno v rekordně krátkém čase a byli z něho na základě mělkých kritérií vyloučeni například zkušení policisté s mnohaletou praxí v republikové policii, kteří obdobně velká oddělení jako v Chrudimi vedli v minulosti s velmi dobrými výsledky. Někteří zašli ještě dál, když tvrdili, že bylo o výsledku výběrového řízení dávno dopředu rozhodnuto, například jeden ze současných čtyř místostarostů Roman Málek, u něhož se ale nedá předpokládat, že bude v této ostré rétorice v zájmu zachování stávající radniční koalice dál pokračovat. Každopádně společným jmenovatelem výše uvedeného problému byl pro všechny v opozici starosta Řezníček, který si měl údajně vybrat za nového vrchního strážníka svého oblíbence, kterého navrhla do funkce výběrová komise složená převážně z městských úředníků.

A právě s takovým dědictvím bude muset Miroslav Tejkl nyní pracovat a je si toho dobře vědom, že nebude nijak jednoduché zbavit se takřka dvacetiletého stigma Řezníčkova vedení městských strážníků. Mnozí mají totiž ještě v dobré paměti nepovedený výběr jednoho z Dvořákových předchůdců ve funkci vrchního strážníka, kterého se dokázal pro jeho kontroverzní chování a nedostatečné vzdělání zbavit až Čechlovský během svého ojedinělého čtyřletého působení v čele městské policie. "Mám za to, že nastal nejvyšší čas vyměnit Řezníčka za někoho kompetentnějšího," říká otevřeně lídr České pirátské strany v Chrudimi a vrchní strážník Městské policie ve Skutči Jiří Stuna, který zde v minulosti, než z našeho města odešel za prací jinam, působil jako preventista kriminality a jehož některé projekty, jako městský kamerový systém, fungují v Chrudimi dodnes. A jelikož se v poměrech zdejší městské policie dobře vyzná, nevynechal před komunálními volbami jedinou příležitost, aby jejího dřívějšího velitele nepodrobil kritice. Proto nynější změnu vítá. "Miroslav Tejkl je nejen právník, ale je také morálně čistý, proto je z mého pohledu daleko vhodnějším kandidátem na vedení Městské policie v Chrudimi než Petr Řezníček, který vykonával tuto funkci nepřiměřeně dlouho a proto nastal nejvyšší čas k tomu, aby z této funkce odešel," podtrhuje Jiří Stuna.