Chrudim - Mezi nejlidnatějším chrudimským sídlištěm U Stadionu a městskými sportovišti bují na obou březích řeky Chrudimky už měsíce neudržovaná vegetace vysoké trávy a náletových křovin. Pás přerostlé zeleně se přitom táhne od Píšťov až k ulici Na Ostrově. V době, kdy se Česko potýká s nejvyšším stupněm rizika nákazy klíšťovou encefalitidou, je něco takového minimálně na pováženou.

Správcem uvedených zelených ploch je Povodí Labe, nikoli město. Samotný vodní tok pak obhospodařuje Český rybářský svaz (ČRS), konkrétně Místní organizace ČRS Chrudim 1. Jenže ani jedna z organizací patrně nefunguje tak, jak by měla. Například Povodí Labe si ještě nedokázalo po týdnu najít čas na odpověď, jak s přerostlými břehy řeky naloží, natož zjednat ve svém revíru pořádek a začít trávu a náletové keře sekat. Také rybářům patrně nevadí, že jsou odtoková stavidla nad třetím splavem U Stadionu směrem k náhonu, který je jejich dalším revírem, zanešena a nikdo je průběžně, tak jako dřív, nečistí. Stejně tak jim zřejmě nevadí, že se samotní rybáři nemohou přes neprostupnou džungli dostat k vodě, která je určena k rybolovu. A co na to místní? Ti jsou znepokojeni přerostlými travinami, které jsou podle nich nich ideálním úkrytem pro klíšťata a slimáky, kterých prý tu jsou tisíce.

"Nechat takhle řeku napospas je na české poměry v 21. století něco nepředstavitelného. Jenže jak vidíte, dnes je možné všechno," kroutí hlavou nespokojený rybář, který si nepřeje být jmenován, aby prý neměl problémy s funkcionáři ČRS. "Když chci lovit z břehu, tak je mi tráva až po ramena, takže riskuji, že chytnu klíště," upozorňuje vzápětí. Jak dodává, Povodí Labe údajně seká břehy kolem řeky Chrudimky pouze jednou do roka, přičemž dříve jim pomáhala s jejich údržbou původní rybářská organizace, které však byl tento revír odebrán a předán do správy výše uvedenému spolku. "Od té doby to také jde s řekou z kopce. Nejen, že v ní nejsou takřka žádné ryby, až na plevel, ale je také hodně neudržovaná a spíše než stříbřitou Chrudimku připomíná dnes zarostlý vesnický bahňák, kde se dokonce daří i vysokému rákosu," poukazuje rybář na úsek mezi třetím splavem a mostem pod nemocnicí.

[[gal:8359]]

"Řece neuškodila jen změna rybářské organizace, ale také horkovod, který se táhne od sídliště U Stadionu až k bývalému ČSAD. Všechno se za něj totiž schová, tedy i veškerý ´bordel´a tahle džungle, kterou tu dnes vidíte. Dříve zde vedla pěkná mlatová cesta, byly tu lavičky, břehy byly vysekané a lidé ze sídliště tady rádi sedávali. Také tu bylo hodně rybářů, kteří měli večer políčeno na úhoře. Prostě to tu žilo. A dnes? Škoda mluvit. Je to tady jak na hřbitově. Všude tma a zápach z tlející vody. Město slíbilo, že nechá horkovod zakopat a vrátí břeh svému účelu, jenže, znáte to - sliby chyby. Miliony, které na to od elektrárny dostalo, už údajně nenávratně někam zmizely," krčí muž rameny a nevěří, že se situace kolem Chrudimky v centru města v brzké době změní.

Možná, že by pomohlo situaci vyřešit samotné město, které by mohlo přimět Povodí Labe, aby se začalo o tento úsek řeky uprostřed hustě obydlené zástavby konečně řádně starat. Stejně tak by neuškodilo "pošťouchnout" prostřednictvím odboru životního prostředí rybáře z první chrudimské organizace k větší aktivitě. Nyní po letech, od jejího založení, se totiž jasně ukazuje, že její existence zatím nic přínosného městu nedala, vyjma toho, že si ČRS jejím prostřednictvím udržel některé svoje revíry. Není divu, vždyť drtivou část jejích členů tvoří Pardubáci a Pražáci, nikoli Chrudimáci jako v druhé, původní organizaci, a těm je nejspíš jedno, že je Chrudimka po celý rok zarostlá, špinavá a bez ryb.

Chrudim - Náměstíčko U Vodárny prošlo v minulých letech poměrně nákladnou rekonstrukcí, která z jindy zanedbaného koutu města udělala příjemné místo k posezení s výhledem na část historického jádra. Přesto i zde lze po tak krátké době od uvedené rekonstrukce najít už poničené historizující prvky.

Jedním příkladem za všechny může být novostavba kašny v centru náměstíčka, kterou obklopují lavičky pro unavené chodce. Maličká stavba dlouho „péči“ neznámého vandala nevydržela. Zkušenost s pilířem z Michalského parku, který v loňském roce poničil vůz Technických služeb Chrudim, ukazuje, že se mohlo klidně jednat i o některého pracovníka tohoto podniku.

[[img:chrn_fullwidth:8346:Dočká se kašna opravy?  Foto: Chrudimské noviny]]

Sokl, na němž kašina nebo také pískovcové pítko stojí, je totiž prasklý a doslova se rozpadá. Podle patiny, kterou se zlom vyznačuje, nejde o věc, která by se stala včera, musí jít minimálně o několik měsíců starou záležitost. Paradoxní přitom je, že si defektu nevšiml nikdo ani v okamžiku, kdy se slavnostně otevírala zrekonstruovaná ulice Na Sádkách, která do náměstíčka U Vodárny ústí a je doslova jen několik kroků od poškozené kašny.

Chrudim - Nespokojenost s fungováním městského rozhlasu pokračuje dalším kolem zjišťování, jak to vlastně se srozumitelností hlášení pronášených prostřednictvím plastových tlampačů je. V úterý 24. června se proto městští úředníci a strážníci rozběhnou po městě, aby funkčnost diskutabilního systému prověřili.

Na město se totiž od doby, kdy v Píšťovech unikla kyselina dusičná, snáší vlna kritiky. Lidem především vadí nesrozumitelnost případných hlášení, která se z rozhlasu linula. Bez zajímavosti přitom není, že pravidelné zkoušky rozhlasového systému se s kritikou nesetkaly. Jako by teprve krizová situace prověřila skutečnou profesionalitu toho, kdo zrovna u mikrofonu na Resselově náměstí sedí.

„Milí Chrudimáci a Chrudimačky, zítra, tedy v úterý 24. června bude v Chrudimi v době od devíti zhruba do půl desáté prováděna akustická zkouška městského rozhlasu, při které budou strážníci Městské policie Chrudim a zaměstnanci městského úřadu po městě fyzicky kontrolovat slyšitelnost a srozumitelnost hlášení. Pokud ovšem i vy špatnou slyšitelnost zjistíte, sdělte nám to. prosím, spolu s danou lokalitou na e-mailové adresy marek.kozak@chrudim-city.cz nebo silvie.hegrova@chrudim-city.cz “ píše chrudimská radnice na svém facebookovém profilu.

Ne každý ale kritizuje radnici. Najdou se i kritici samotných obyvatel města, kteří si prý stěžovali na nefunkční rozhlas pozdě. Uživatel facebooku s přezdívkou „Ufounek zelený“, za níž se může skrývat kdokoliv - od městského úředníka až po studenta střední školy, tvrdí, že na vině jsou i samotní Chrudimáci. „Tak ono to bude taky tím, že se na to lidi vykašlali, aby něco radnici hlásili, a pak se diví, že nic neslyší. Když se rozhlas zaváděl, už tenkrát byla stížnost na špatnou slyšitelnost a porozumění. Dělaly se zkoušky a kdo nerozuměl nebo neslyšel, měl (mohl) to nahlásit. Jenže známe to... Stejně tak každoměsíční kvílení sirén není jen o tom kvílení, ale na konci se i mluví, že šlo o zkoušku sirén. Opět proč? Aby se vědělo, že jak kvílení, tak mluva funguje. A jak se město dozví, že je něco špatně? Jedině, že mu to někdo dá opět vědět. Těžko bude město posílat v době zkoušky do všech ulic posluchače. Ale známe to. Takže je to trochu i v nás obyvatelích, do dění ve městě se nezapojujeme, nějaké sirény jsou nám jedno a pak se divíme, že když je třeba, tak nic,“ tvrdí diskutér s obrázkem roztomilého mimozemšťana místo vlastní podobenky.

Vedení města se však rozhodlo reagovat jinak než „Ufounek“ předpokládal. Do ulic totiž vyšle skutečně posluchače. Nezbývá tedy, než vyčistit zvukovody a po zkoušce rozhlasu sdělit své poznatky na výše uvedené mailové adresy.

Chrudim - Že se úprava zeleně ve městě občas nedaří, je neoddiskutovatelným faktem. Ne vždy je ale na vině samotná radnice, která má péči o veřejné plochy a dřeviny v popisu práce. Mnohdy mohou za neupravená křoviska i soukromníci.

Ukázkovým příkladem jsou přerůstající keře, které tvoří doslova nepropustnou hráz na Slepicích schodech. Ty jsou přitom oblíbenou zkratkou využívanou každým, kdo se chce rychle dostat z Nového města na Kateřinské předměstí.

[[img:chrn_fullwidth:8320:Lidé malých postav mají na Slepičích schodech nespornou výhodu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dlouhé léta tu nepovšimnutě bujel černý bez a teď se k němu přidal i šeřík. Majitelé pozemků, na nichž mají keře bránící chodcům v průchodu své kořeny, možná ani netuší, že se z jindy příjemně vonících dřevin stala neprostupná džungle. Pro příkladnou péči o zeleň přitom není třeba chodit daleko. Úsek údržby zeleně pod přímým dohledem úřednice Kateřiny Jánské (ODS) nedávno zkrotil přerůstající keře na nedaleké Kopanici. I zde si lidé stěžovali, že slouží pouze k ukrývání odpadků a umožňují scházející se omladině nerušené noční pijatiky a výtržnosti. Vezme si z toho majitel keřů na Slepičích schodech inspiraci?

Chrudim - Jeden z domů ve městě by už brzy mohl nést další pamětní desku. K těm, které připomínají slavné chrudimské rodáky, jakými byli třeba Josef Ressel nebo Jan Nepomuk Štěpánek, by už brzy mohl přibýt scénárista a režisér Milan Vošmik.

Vošmik, jehož proslavily především scénáře k filmům „Táto, sežeň štěně“ a „Pohádka o staré tramvaji“, se narodil v Chrudimi 8. září 1930. Později se sice přestěhoval do Prahy, ale ke svému rodišti se vždy hlásil. Historická a letopisecká komise městského zastupitelstva proto navrhuje umístit pamětní desku s údaji o Milanu Vošmikovi buď na jeho rodný dům, který stojí na Masarykově náměstí, nebo přímo do městského kina. Návrh komisi předložil jeden z jejích členů, archivář Petr Boček.

Záležet teď proto bude na domluvě s majiteli domu číslo popisné 206, zda s umístěním pamětní desky na fasádu své nemovitosti budou souhlasit. Jednání by se měl zhostit Odbor školství a kultury MěÚ Chrudim. Důvod, proč na pamětní desku komise tolik spěchá, je letošní 45. výročí úmrtí scénáristy a režiséra Milana Vošmika.

Chrudim - Do Asociace měst pro cyklisty se nyní rozhodla vstoupit chrudimská radnice. Stane se tak na základě návrhu, který na minulém zasedání městského zastupitelstva předložil Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jenž dlouhodobě kritizuje město, že pro příznivce cyklistiky mnoho nedělá.

Spolu se zaplacením členského příspěvku, který pro letošek Finanční odbor MěÚ Chrudim s asociací „vyhadloval“ místo obvyklých desíti tisíc jen za pět tisíc, byli jmenováni i dva emisaři, kteří mají město na jednáních a valných hromadách zastupovat. Stali se jimi šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Petr Kopecký a jeho kolega ve vedení Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:4654:Cyklistice se v Chrudimi věnují od nejmenších...  Foto: Chrudimské noviny]]

A co je vlastně Asociace měst pro cyklisty zač? Jde snad o lobbistickou skupinu, která prostřednictvím nátlaku na politiky vytváří vhodné podmínky pro jednu zájmovou skupinu? Asociace měst pro cyklisty je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy asociace jsou obce, města a svazky. Měla by být partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření, týkajících se oblasti městské mobility, zejména cyklistické dopravy. Její samotná činnost je přitom založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům spojených s cyklistickou dopravou. Více informací o společenství cykloměst najdete na internetových stránkách asociace.

[[img:chrn_fullwidth:2747:... po největší.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kopcovitá Chrudim se přitom dlouhodobě snaží vycházet kolařům vstříc, přestože právě přírodní podmínky ve městě tomuto druhu dopravy příliš nakloněny nejsou. Ve spolupráci s Pardubicemi tak vznikla třeba cyklostezka do nedalekých Medlešic, nově také byly připojeny k městu prostřednictvím asfaltové cesty určené nejen cyklistům Markovice. Dlouhodobě se přitom jedná i o další cyklostezce směřující do městských lesů na Podhůře. Zde však zatím její stavba vázne na výkupu pozemků.

Chrudim - S narůstajícím počtem porodů v Chrudimské nemocnici kvůli zrušení porodnice v nedaleké Litomyšli požádal ředitel nemocnice Vladimír Ninger starostu města Petra Řezníčka (SNK-ED) o poskytnutí finančního daru. Ten by měl být použit na nákup nového ultrazvuku.

A že se nejedná o přístroj z nejlevnějších potvrzuje i Vladimír Ninger. „Nový přístroj by měl být vybaven třeba i zařízením, které umožňuje vypalovat záznam z ultrazvukové sondy na CD. Celkově se jedná o ultrazvuk v kategorii vyšší střední třídy v ceně zhruba do jednoho a půl milionu korun,“ uvádí Ninger. Bez vyšetření na ultrazvuku přitom nelze některé výkony související s vyšetřením těhotných pacientek vůbec provádět, jde prý tedy o věc nutnosti.

Chrudimská radnice moc dobře zná pověst porodnického oddělení místní nemocnice, které si novopečené maminky chválí a těší se tak dobré pověsti. Ročně se zde uskuteční více než tisícovka porodů a právě v souvislosti se zrušením zmiňované porodnice v Litomyšli očekávají porodníci jejich další nárůst zhruba o dalších dvě stě. Městští zastupitelé proto budou v pondělí 23. června schvalovat dotaci ve výši čtyři sta tisíc korun, kterou by se mělo město na nákupu nového ultrazvuku podílet.

Chrudim/Píšťovy - Že se s některými opravami ve městě nespěchá, si už mnozí Chrudimáci zvykli. Nejprve se obvykle opraví to, co je vidět při cestě zdejších úředníků a politiků do jejich úřadu. Ukázkovým příkladem je teď rozbitý mostek v místní části Píšťovy.

Už více než 14 dní zde přenosná dopravní značka hlásá, že průjezd mezi domy není možný. Při nedávných průtržích mračen zde totiž velká voda poškodila výpusť u mostku, který shodou okolností vede pod jednou ze dvou přístupových cest do Píšťov. Očekávání místních, že bude vcelku triviální oprava provedena co nejdříve, se však nenaplnilo.

[[img:chrn_fullwidth:8316:Pracuje tu vůbec někdo?  Foto: Chrudimské noviny]]

Internetový portál, který provozuje chrudimská radnice, se vzmohl v tomto případě pouze na lakonické konstatování, které navíc vyvěsil městský úředník Stanislav Novotný už 3. června. „V současné době je z důvodů řešení havárie na propustku potoka Podhůrka neprůjezdná silnice v místní části Píšťovy mezi domy číslo popisné 680 a 760. Uzavírka potrvá do provedení opravy,“ uvádí radnice. Místním tedy nezbude, než si konkrétní datum vyvěštit z křišťálové koule, protože ještě do úterý 17. června zde nikdo nepracoval.

Chrudim - V pondělí 23. června zasedá naposledy před prázdninami městské zastupitelstvo. Po zkušenostech z minulé schůze, kdy i přes odmítavé stanovisko starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) projednat některé z bodů, které předložil zastupitel a jeho věčný oponent Roman Málek (Koalice pro Chrudim), nakonec zvolení zástupci občanů zařadili do jednání, rozhodl se tentokrát starosta všemi Málkovými podněty zabývat.

Neměla by se tak opakovat situace, kdy budou zastupitelé ve zdlouhavém hlasování ztrácet čas tím, který z bodů bude zařazen mezi ostatní, předkládané městem a které naopak jen vezmou na vědomí. Málek proto „vyrukoval“ hned se třemi tématy, která jsou, podle jeho názoru, důležitá natolik, že je před blížícími se volbami musí předložit svým kolegům zastupitelům k posouzení. Jde přitom o problematiku místního futsalového klubu, parkování v centru města a monitoring černých skládek. Podle Málka totiž město nedostatečně finančně podporuje chrudimské futsalisty, kteří by si prý zasloužili, vzhledem k jejich nekončícím úspěchům, podstatně vyšší finanční „injekci“. Ta by měla zajistit třeba náklady na pronájem haly, posiloven a praní sportovních potřeb, dresů především. Konkrétní výši dotace však zastupitel nestanovil, bude proto záležet na dohodě.

[[img:chrn_fullwidth:8313:Problematika správného parkování v centru města nedá milovníkovi rychlých vozů, městskému zastupiteli Málkovi spát.  Foto: Roman Málek]]

Problematika parkování v centru města, která též leží v žaludku mladého politika, známého láskou k silným vozům, je zacílena především na některé rezidenty v okolí Resselova náměstí. V minulosti už tak Málek představil svým kolegům zastupitelům doslova špionážní fotografie automobilů, které, podle jeho názoru, parkovaly mimo vyznačená místa. Stalo se tak prý i přesto, že městská policie je známá svým pečlivým přístupem a kontrolou všech náležitostí u vozů zaparkovaných na Resselově náměstí.

Posledním bodíkem je pak zastupitelova snaha připojit město k projektu zmapujto.cz, který prostřednictvím mobilních aplikací nabízí uživatelům chytrých telefonů rychle nahlásit černou skládku. Nakolik tedy budou ostatní městští zastupitelé nadšení z Málkových návrhů, ukáže až pondělní schůze. Ta začíná, jako obvykle, ve čtyři hodiny odpoledne ve velkém zasedacím sále Městského úřadu Chrudim v Pardubické ulici.

Chrudim - O tom, že ne všechny sporty jsou si v našem městě rovné, se teď přesvědčil místní oddíl šachistů. Milovníci a sportovci vyznávající tento intelektuální druh společenské hry totiž narazili se svou žádostí o finanční dar, o který požádali městské radní.

Chrudimští šachisté z oddílu „A“ místní tělovýchovné jednoty nejsou přitom žádná „ořezávátka“. Borci, scházející se nad černobílým hracím stolkem, jsou totiž členy první ligy dospělých. Rovněž historie klubu je víc než bohatá a samotné založení oddílu se datuje do roku 1924. A bylo to právě zajištění nákladů spojených s reprezentováním města v první lize, kvůli němuž žádali šachisté radu města o dar ve výši 20 tisíc korun. Z těchto peněz mělo být přitom hrazeno cestovné, ubytování sportovců a také náklady na rozhodčí. Rada města však rozhodla, že na jejich účet nepošle v souvislosti s touto žádostí ani korunu, přestože požadovaných dvacet tisíc zdaleka není částka, s níž šachisté počítají. Celkem odhadují totiž náklady na zajištění první ligy v Chrudimi na 28 tisíc korun.

O něco lépe pochodili realizátoři 22. národní abilympiády. Ta sice už proběhla v květnu, ale zdravotně handicapovaní sportovci by se rádi o nemalé náklady podělili s městem. Radní usoudili, že alespoň část z požadovaných deseti tisíc by mohli „umořit“ a poslali z městského rozpočtu pět tisíc. Celkové náklady na soutěž zdravotně postižených lidí v pracovních disciplínách přitom organizátoři odhadli na bezmála 920 tisíc korun.