Chrudim - Obyvatelé sídliště Na Větrníků vyhlížejí s obavami bagry a rypadla, která se v těsné blízkosti jindy poklidné lokality zakusují do polí a připravují tak povrch pro výstavbu obchvatu města. Všichni se proto ptají - zůstane zdejší klid zachován i poté, co začnou doslova pár kroků od jejich domovů svištět osmdesátkou auta?

Po zrušení ekolávek, jež měly umožňovat spojení mezi sídlištěm a přírodou v nedalekém Habrově, by totiž zvýšení hladiny hluku z projíždějících aut bylo pro mnohé zdejší obyvatele dalším důvodem, proč sídliště opustit. Mluvčí pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová se ale pokouší tyto obavy rozptýlit. „Od třiapůltého kilometru do bezmála pátého kilometru trasy je obchvat veden v zářezu. Maximální hloubka zářezu je zhruba šest a půl metru. Obytná zástavba Na Větrníku je od trasy obchvatu vzdálena více než pět set metrů,“ nastiňuje situaci Ledvinová.

„Podle zpracované hlukové studie bude hluk z provozu komunikace pro denní dobu pod hodnotou 40 decibelů. Platný hlukový limit přitom stanovuje decibelů šedesát. V noci se počítá s hlukem dokonce pod 30 decibelů, přičemž limit je padesát. Z tohoto důvodu zde nejsou navržena žádná protihluková opatření. Obyvatelé Na Větrníku by tedy neměli bydlet v žádné rušné části města,“ uzavírá mluvčí ŘSD.

Nakolik se tyto informace, vycházející z provedené studie, zakládají na pravdě, poznají obyvatelé Větrníku v okamžiku, kdy se na obchvatu první řidič rozhodne zjistit, zda nová vozovka snese vyšší rychlost než povolených osmdesát. Navíc původní studie zde počítala se zářezem deset metrů, nikoli šest jako nyní. 

Chrudim - Měla to být velká sláva, ale nebude. Na konci září měla být totiž dokončena rekonstrukce hotelu Bohemia a spolu s ní i výstavba podzemního parkoviště před hotelem. Jenže místo, kde měla nová parková stání vyrůst, připomíná teď měsíční krajinu. Za vším podle všeho stojí poslední nález archeologů, kteří zde vykutali židovskou rituální lázeň a trvají na jejím zachování. 

Podle významného pražského archeologa Jana Frolíka je tato mikve, jak se lázni přezdívá, jediným zachovaným nálezem takového druhu v Pardubickém kraji a proto by měla být podle jeho mínění zachována. Problém však je, že se našla v místě, kde se dlouhodobě počítalo s podzemními garážemi, které mají zvýšit kapacitu parkování pro hotelové hosty a veřejnost, a budova měla zároveň architektonicky vyplnit místo, kde až do 60. let minulého století stály domy.

[[img:chrn_fullwidth:5162:V těchto místech před hotelem se mělo vjíždět do nového parkoviště, zatím je tu vjezd pro stavebníky, které blokuje v práci archeologický nález.  Foto: Chrudimské noviny]]

Frolík teď navrhuje tři varianty, jak lázně zachránit. Buď je v prostoru garáží ponechat, ale zpřístupnit je veřejnosti, anebo podzemní garáže zmenšit a lázně zasypat tak, aby nedošlo k jejich poškození. Třetí možností je nechat lázně rozebrat a přenést je jinam. Archeologové nyní kvůli tomu připravují pro ministerstvo kultury návrh, aby byla mikve prohlášena kulturní památkou, a mohli tak některý ze svých záměrů s "požehnáním" státu uskutečnit.

[[img:chrn_fullwidth:5164:Mikve, která se našla před hotelem Bohemia, se má stát kulturní památkou.  Foto: Jan Frolík]]

To se pochopitelně nelíbí investorovi rekonstrukce hotelu, kterým je firma Homa holding, s.r.o., jejímž stoprocentním vlastníkem je Jaroslav Strnad z Bítovan. Ten se zatím k záležitosti nijak nevyjadřuje, ale je zřejmé, že práce na podzemních garážích nechal zastavit, přestože modernizace a částečná přestavba hotelu na kongresové centrum spějí s podporou evropské dotace ke svému závěru. Jak dlouho ale dokáže fungovat tak velký hotel bez možnosti parkování, je otázkou. Záležitost přechází mlčením i město.

[[img:chrn_fullwidth:5161:Jak dlouho ještě zůstane před největším chrudimským hotelem měsíční krajina?  Foto: Chrudimské noviny]]

Archeologům to ale nijak neubírá na jejich radosti, že se jim nakonec podaří vzácnou rituální lázeň zachránit. Objevili ji při vykopávkách u hotelu v obdélném sklepě pod schodištěm. Byla postavena z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů, přičemž nádrž, která byla uprostřed rozděla pískovcovou deskou, má rozměry 1,8 x 2,5 metru. Dům, v němž byla provozována, v roce 1850 vyhořel a na jeho základech vyrostla později nová stavba. Nález podobné mikve přitom očekávali archeologové v minulosti v Heřmanově Městci poblíž tamní synagogy, ale odešli odsud zklamaní, protože z ní zůstaly jen střepy. Narozdíl od ní představuje ta chrudimská pro archeology učiněný poklad.

Chrudim - Parkovacích míst je ve městě stále velký nedostatek a tak jsou motoristé často nuceni parkovat, kde se dá. Patrně nejkritičtější situace panuje nyní v sídlišti U Stadionu, obdobně složité je to ale i na jiných místech. Například do dvora bytových domů v Novoměstské ulici míří řidiči převážně kolem poledního, přestože jim to dopravní značení zakazuje.

[[img:chrn_fullwidth:5157:Dopravní značka hovoří jasně. Přesto ji prakticky nikdo nerespektuje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Množství aut, která využívají k parkování nezřídka i zelené plochy zdejších trávníků, tady nemají co dělat. Na příjezdových komunikacích si lze totiž všimnout značky, která povoluje vjezd pouze majitelům garáží a zásobování. Jenže do dvora vjíždějí se svými auty i návštěvníci nedalekých hospod a restaurací, kteří zde chtějí v poledne poobědvat.

[[img:chrn_fullwidth:5158:Chcete stěhovat těžký nábytek? Na příjezdovou trasu až ke vchodu ale zapomeňte!  Foto: Chrudimské noviny]]

Obyvatelům zdejších bytovek se tato situace pochopitelně nelíbí. Když totiž sami potřebují zajet se svým vozem až ke vchodu a vyložit třeba nákup, nemají šanci se přes množství zaparkovaných aut ke svému domovu dostat. Především senioři si stěžují na bezohlednost těch, kdo přijíždějí za obědem na Nové město. „Občas je to vážně hrůza,“ zlobí se jeden ze seniorů bydlících v domě ve Sladkovského ulici. Má strach z pomsty, takže si přeje zůstat v anonymitě, avšak redakce jeho jméno zná.

„Když přijedu s manželkou ze zahrádky a potřebujeme něco vyložit, často se před dům ani nedostaneme, protože je cesta ucpaná stojícími auty. Už jsem několikrát volal i městskou policii, ale strážníci jen rozdají pokuty a druhý den je to tu znovu,“ popisuje situaci muž s brýlemi a zelenou čapkou. Jednou se mu prý i stalo, že neukázněné šoféry okřiknul z okna. Na oplátku mu poslali množství nadávek a výhružných slov.

[[img:chrn_fullwidth:5156:Stojí se všude - na trávě i na silničkách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Problémy se špatně zaparkovanými automobily nemají však jen ti, kdo v této jinak klidné lokalitě bydlí. Nezřídka kličkují mezi auty také popeláři, kteří v časných ranních hodinách vyvážejí kontejnery a popelnice z přístřešku ze samotného středu dvora. Často se tak ke kontejnerům vůbec nedostanou a musí je tlačit k vysypání i několik děsítek metrů.

[[img:chrn_fullwidth:5159:Tady rozhodně není žádné parkoviště.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místní proto přemýšlejí nad řešením neuspokojivé situace, jak místo zabezpečit proti nezvaným návštěvníkům. Jedním z nich je například závora, která by zahradila vjezd do dvora. Dovnitř by se tak dostali jen majitelé bytů s pomocí čipových karet, jako tomu třeba je u parkoviště v areálu pardubické nemocnice. Aut zde totiž stále přibývá a pokud by zdejší obyvatelé nechali vše na ohleduplnosti zúčastněných, situace by nikdy nenašla své řešení. 

Chrudim - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) potvrdilo, že se do města bude s definitivní platností sjíždět z obchvatu v Dašické ulici pod horkovodní "slavobránou" a kolem stávající drůbežárny, nikoli Pardubickou ulicí, která znamená pro Chrudimáky nejpřirozenější příjezd do města od Pardubic.

Podle ŘSD se situace změní až se stavbou mimoúrovňové křižovatky u Medlešic, která se začne budovat v momentě, kdy bude k Chrudimi přivedena čtyřproudová rychlostní silnice z Pardubic a Hradce Králové. Všem je ale jasné, že je to hudba daleké budoucnosti a tento nepřirozený stav může trvat i celá desetiletí. A kdo za to může? Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) prý projektant stávající podoby silničního obchvatu města, který měl původní plán na sjezd u Medlešic jednoduše vygumovat. Proč se proti tomu město ale nebránilo, už neuvedl.

Definitivní platnost "dočasné" podoby obchvatu Chrudimě potvrdila i tisková mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. "Současná úprava silnice III/34032 umožňuje vybudování plnohodnotné mimoúrovňové křižovatky u Medlešic po dobudování přeložky I/37 na čtyřpruh v tomto prostoru," říká Ledvinová. Kdy k tomu dojde, si však netroufá odhadnout.

Chrudim - Po letní bouři nezůstala ve Vlčnovské ulici jedinou starostí místních oprava zničených bytů a rekonstrukce střechy paneláku. Místní komunikace, která už pamatuje lepší časy, by si prý také zasloužila podle zdejších obyvatel podobnou péči jako souběžná Václavská ulice, která před nedávnem prošla celkovou rekonstrukcí.

„Četl jsem, jak si řidiči pochvalují nedávno opravenou Václavskou ulici a tak se chci zeptat, zda je v plánu města také oprava ulice Vlčnovská, která na ni navazuje,“ ptá se Jiří Šilhánek. Odpovědným městským úředníkům navíc doporučuje, aby se na místo osobně zašli podívat. Stav Vlčnovské si prý totiž se stavem Václavské ulice před její rekonstrukcí moc nezadá. „Pasti zde číhají nejen na řidiče, ale i na cyklisty. A právě cyklistů zde projíždí poměrně dost,“ upozorňuje Šilhánek na fakt, že město buduje nákladné cyklostezky, ale další problémy kolařů mu často unikají. Přímo na místě je patrné, že se už někdo do provizorních oprav silnice pustil, protože jsou ty největší díry už opravené a zasypané bílým pískem. Přesto je stav zdejší vozovky žalostný a spousta řidičů tudy jezdí jen nerada anebo, pokud už musí, tak doslova krokem.

[[img:chrn_fullwidth:5154:Povrch Vlčnovské ulice začíná pomalu připomínat pověstný tankodrom, který býval dlouhá léta také realitou v sousední Václavské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na dodavatele, který provede opravu Vlčnovské ulice. V pondělí sedmého října by měla rada města nejvhodnějšího uchazeče schválit. Následně bude zahájena oprava,“ chlácholí Chrudimáka investiční technik MěÚ Miroslav Beránek. Pokud tedy proběhne vše podle plánů radnice, měl by být povrch Vlčnovské ulice opraven ještě před příchodem letošní zimy, kdy se ve městě komunikace s oblibou dost často solí a vozovky tím trpí nejvíce v průběhu celého roku. 

Chrudim - Nejen zpožděné autobusy, ale i kličkující chodci mezi stavebními stroji jsou poznávacím znamením toho, že ani takřka po půl roce není ještě povrch Rooseveltovy ulice opraven. Dělníci se pohybují i v sousední Revoluční ulici, kde budují nová parkovací stání, chodníky a zcela nově zde ukládají i většinu sítí.

[[img:chrn_fullwidth:5146:Na staveništi mezi nově opravovaným Bronxem a Evonou panuje čilý ruch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dělníci momentálně vozí do těchto míst nové profily k dodláždění míst pro auta v Revoluční ulici, maličký bagr pak pro změnu urovnává povrch Rooseveltovy ulice. Dlaždiči, zakleknutí na svých místech, tentokráte sprostě nenadávají, jako v oblíbeném úsloví, nýbrž čile doplňují chybějící místa velké skládačky nových chodníků.

[[img:chrn_fullwidth:5142:Nová parková stání před Evonou prospějí i vzhledu této šedivé fabriky v centru města.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důvodem k současné horečné činnosti nebyl termín dokončení stavby, který město, jež je investorem, stanovilo až na konec prosince. Ve skutečnosti to byl kontrolní den, tentokrát za účasti novinářů, kteří se živě zajímali, proč se stavba tak vleče. Pozorný chodec jistě v této chvíli zaznamenal, že v sousední Revoluční ulici probíhaly stavební práce o poznání ležérněji a pomaleji, a to je přesně ten stav, na který si místní lidé dost často stěžují. Podle nich mohla být už celá akce dávno u konce.

[[img:chrn_fullwidth:5144:Moc pracantů v Revoluční v současnosti nepotkáte a dlouhou dobu rozkopaná ulice otravuje místním život.  Foto: Chrudimské noviny]]

Celá stavba za více než jedenáct milionů korun byla zahájena už v dubnu. Vzhledem k tomu, že většina peněz pochází z prostředků poskytnutých Evropskou unií, město na dokončení akce nijak nespěchá a ponechává stavařům dostatek času. Více času si stavba vyžádá i proto, že je po celou dobu nutné zachovat částečně průjezdnou Rooseveltovu ulici, což si vymínili provozovatelé supermarketu Billa a textilky Evona, a práce to celkově komplikuje.

[[img:chrn_fullwidth:5143:Rooseveltova ulice musí být kvůli podnikatelským subjektům v sousedství neustále průjezdná, a tak je nutné ji rekonstruovat na etapy. Ve finále to znamená významné prodloužení celé akce, která svou prašností a hlukem obtěžuje především místní obyvatele.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimákům tak nezbývá, než se obrnit trpělivostí. A to i v případě, kdy budou cestovat z nádraží autobusem. Městská hromadná doprava stejně, jako republikoví dopravci, musí totiž volit komplikované objíždění rozkopaných ulic, což především v dopoledních a odpoledních hodinách, kdy doprava ve městě kulminuje, znamená citelná zpoždění pravidelných spojů. 

Chrudim - Kritika na horkovodní "slavobránu" v Dašické ulici, která vznikla letos během přeložky horkovodních trubek kvůli přípravným pracem na silničním obchvatu, se hrne na město ze všech stran. Všimly si jí už i celostátní deníky, naposledy MfDnes, která v této souvislosti chrudimské radnici připomněla další nevzhledný "pomník" z opatovických trubek v sídlišti U Stadionu. V obou těchto případech mělo být totiž potrubí zakopáno pod zem, ale pokaždé zůstalo jen u slibů představitelů radnice.

Zmírnit tuto kritiku se nyní pokouší neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), který však není za tuto oblast zodpovědný, protože má ve své gesci školství, kulturu a památkovou péči, nikoli městské investice. Čechlovský se však hlásí k období, kdy byl sám starostou (2006 - 2010, předtím místostarostou), seděl v dozorčí radě Elektráren Opatovice a měl spolu se svým tehdejším místostarostou zodpovědným za investice přehled o všech krocích, které souvisely se záměrem výstavby silničního obchvatu.

ŘSD prý hrozilo odsunutím stavby obchvatu
Místostarosta Čechlovský teď připouští, že jde v případě přeložky horkovodu v Dašické ulici o architektonický průšvih, ale zároveň dodává, že to prý nešlo jinak vyřešit. Zachází ve svém tvrzení dokonce tak daleko, když říká, že by jiné řešení horkovodní přeložky v těchto místech výstavbu obchvatu údajně pozdrželo o řadu let. "Zkoušeli jsme to několikrát projednat s ŘSD. Tvrdili nám, že když to otevřeme, může to celou stavbu i na deset roků odložit," komentuje doslova Čechlovský svoji verzi pro MfDnes. Deník zároveň připomíná, že trubky navrhl vést nad hlavami řidičů projektant Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a tento návrh se stal v roce 2005 součástí vydaného územního rozhodnutí.

Podle Čechlovského město později jednalo z podnětu tehdejšího městského architekta a současného zastupitele Karla Théra (Volba pro město) o možnosti vést horkovod v Dašické ulici pod zemí i s Elektrárnami Opatovice (EOP). Jak uvedl tiskový mluvčí EOP Petr Zadák, technicky to bylo proveditelné. Proti tomu se však podle Zadáka rázně postavilo ŘSD. "Tento projekt je finančně a technicky náročný, a tudíž za současných podmínek nereálný. Takže stavbaři stavějí dle projektové dokumentace a v souladu s vydaným stavebním rozhodnutím," odpověděla uvedenému deníku na dané téma tisková mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Proč necháváme vydělat jiné na náš úkor?
Z vyjádření neuvolněného místarosty však nevyplývá, proč si město, jako zadavatel celého projektu, nechalo nakonec vnutit verzi zpracovatele, který nevyhověl jeho požadavkům, a umožnilo mu chovat se tak, jako by mu území Chrudimě patřilo. Dokládá to i poslední vývoj událostí, kdy se ŘSD odmítlo zabývat dalším požadavkem současného vedení radnice na zřízení ekolávek podél sídliště Na Větrníku, což zdejší obyvatele odřízne od přírody, na kterou jsou zde po desetiletí zvyklí a dojde tak k znehodnocení jejich životního prostředí. Jde přitom o další z návrhů Karla Théra, který si u něho radnice objednala a nedokázala ho uvést do života. A tak namísto toho, aby si město samo určovalo svůj ráz, nechává si často vnutit vůli velkých firem a organizací, které na jeho území vydělávají veké peníze a neskutečně bohatnou.

Chrudim - Podmínky pro vyžití maminek s dětmi se v okolí Topolské ulice pomalu ale jistě stávají stále svízelnější. Zanedbané městské pískoviště, na které jsme před časem upozornili, schytalo totiž další ránu od vandalů, kteří jej proměnili v ruinu, jež může nejmenší drobotině přivodit nejedno zranění.

„Pískoviště v Topolské ulici je na tom hůř a hůř,“ píše do redakce jedna z místních rozzlobených maminek Šárka Vajnerová. „Nejen, že na něm panuje stále stejný, dnes možná i větší nepořádek, ale vandalové zde dokonce rozkopali kamennou zídku a odtrhli zbytek dřevěného sedátka,“ popisuje Šárka Vajnerová rozsah způsobených škod.

[[img:chrn_fullwidth:5130:Kamennou zídku ohlodal nejen zub času, ale i vandalové, kteří místo pro děti využívají k četným alkoholovým dýchánkům.  Foto: Šárka Vajnerová]]

Lokalita, do níž často míří chrudimské maminky s kočárky, je totiž známá i výskytem omladiny, která s oblibou využívá klidné místo v okolí zdejšího pískoviště. Nezřídka tu po ní zůstávají rozházené nedopalky cigaret, plechovky od piva nebo rozbíté lahve od tvrdého alkoholu. Děti se tak mohou snadno zranit o střepy ukryté v nevábně vyhlížejícím písku.

[[img:chrn_fullwidth:5131:Ruku na srdce - pustili byste sem vaše děti?  Foto: Šárka Vajnerová]]

Přestože město nechalo nedaleko odsud vybudovat hned několik moderních dětských hřišť, zejí tato prázdnotou, neboť se zdají být maminkám svou polohou nepraktické. Naopak klidný koutek s pískem plným nepořádku je přitahuje, protože se nachází jen pár kroků od místních hypermarketů. Mají tedy daleko větší příležitost se tu s dětmi zastavit, než si cestou domů zacházet s těžkými nákupy mimo tuto trasu. Je tedy na místě se zeptat, zda město neuvažuje i o rekonstrukci daleko frekventovanějšího pískoviště v Topolské ulici, když předtím patrně špatně vyhodnotilo možnosti zdejších maminek a investovalo do dětských hřišť tam, kde jich není tolik potřeba. 

Chrudim - Centrum města, které je přehlceno dopravními značkami, nenechává čtenáře Chrudimských novin v klidu. Bedlivě totiž sledují, jestli se někde v jejich blízkosti nenacházejí z jejich pohledu zbytečné tabulky, jako například v dolní části Široké ulice. Jejich zatím posledním objevem je poněkud nelogické dopravní značení v blízkosti letního kina.

Na takové místo jen několik kroků od letního kina v Lázeňské ulici nás upozornil čtenář, který se představil jako Ludvík. „Mám pro vás další úlovek. Doslova značkovací šílenství je tentokrát k vidění v prostoru před letním kinem,“ píše Ludvík. „Zatímco vpravo končí zóna zákazu stání, o metr dále vlevo značka řidiče upozorňuje, že se v zóně zákazu stání nacházejí,“ vysvětluje situaci pozorný čtenář.

[[img:chrn_fullwidth:5129:Smí se v tomto úseku Lázeňské ulice stát, nebo nesmí? Toť pro mnohé otázka, na kterou neznají motoristé jednoznačnou odpověď.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Také z fotografie, kterou do redakce Chrudimských novin zaslal, je patrné, že řidič jedoucí Lázeňskou ulicí bude jen obtížně rozlišovat, zda v těchto stát může, anebo nesmí. Řady aut, které se zde každý den tvoří, svědčí ale o jednoznačném výkladu zdejších značek. Je snad důvodem pro umístění dvou navzájem se vylučujících dopravních tabulí výjezd z prostoru za Regionálním muzeem? Odpověď radnice je v takových případech zpravidla velmi zdlouhavá a někdy jí trvá i několik dnů či týdnů, než na dotaz redakce vůbec zareaguje. I tak se ale budeme snažit získat na dotaz čtenáře odpověď.

Chrudim - Město dočerpalo v současnosti veškeré dotace na projekt Muzea barokních soch. Do městské pokladny tak nyní přiteklo posledních asi osm milionů, jež byly určeny na výstavbu tohoto v Česku ojedinělého díla.

Odteď tedy začíná etapa udržitelnosti celého projektu, která potrvá až do roku 2018. V praxi to bude znamenat, že se po celou uvedenou dobu nebude smět odchýlit od svého záměru, jinak by se město, které je majitelem díla, vystavilo možným finančním sankcím úředníků v podobě vrácení části přidělené dotace z evropských peněz.

Už před časem se totiž potýkalo s šetřením Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, které odhalilo dílčí změny v projektu, jež spočívalo mimo jiné v navýšení počtu přípojek pro WC v suterénu objektu, což se úředníci rozhodli potrestat seškrtáním dotace o více než milion korun.

Přestože stavba Muzea barokních soch s přidělením poslední části dotace formálně skončila, funguje muzeum pro veřejnost už dva roky. Vedle expozice barokních soch poskytuje také dočasně promítání v malém kinosále a je vhodným zázemím pro nejrůznější koncerty a svatební obřady. Původně se zde počítalo také s badatelnou pro studenty a restaurátorskou dílnou, ale tyto záměry nedotáhlo město do konce. Po skončení etapy udržitelnosti by zde rovněž mělo dojít k otevření restaurace pro návštěvníky a svatebčany. Právě tyto kroky měly muzeu zajistit jeho samofinancovatelnost, což evropská legislativa neumožňuje a podmiňuje tím přidělení dotace.