Chrudim - Poškozená zeď u židovského hřbitova na Novém městě se dočká opravy. Pomoci při jejím financování se teď chystá i samotné město. To má podle představitelů Židovské obce, které hřbitov patří, nadstandardně dobré vztahy právě s představiteli "Abrahámovského" náboženství.

„Rada města bude projednávat žádost Židovské obce o poskytnutí finančního daru ve výši dvacet tisíc korun,“ potvrzuje tisková mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. Radní tak chtějí podle ní dokázat, že jsou osudy chrudimských Židů součástí zdejší historie a hřbitov je zdejší významnou kulturní památkou.

Podle chrudimského starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) bude ale nutné vymyslet takový způsob pomoci, který by vyloučil případnou pozdější námitku, že město neoprávněně vkládá své finanční prostředky do cizího majetku. Zástupci města proto vyjednají s pražskou Židovskou obcí takové podmínky, které by následně takové námitky zcela vyloučily. 

Chrudim - Čtenáři Chrudimských novin se vyznačují pohotovostí a zajímavými náměty. Jeden takový dorazil do redakce začátkem září a šlo o fotografii vysokozdvižné plošiny u Staré radnice na Resselově náměstí, kde mimo jiné sídlí městská policie a v přízemí informační centrum. 

„Zkusili byste zjistit, o co se jednalo? Fotografie přikládám v příloze,“ zněla žádost čtenáře, jehož jméno má redakce k dispozici. Na fotce je přitom možné si povšimnout, že plošina směřuje až k samotné věžičce Staré radnice a montéři se snaží ze všech sil na ní cosi opravit. O co tedy šlo?

[[img:chrn_fullwidth:5115:Oprava věžičky si vyžádala přítomnost těžké techniky.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Vlivem větru došlo k uvolnění tyče hromosvodu na budově staré radnice,“ objasňuje přítomnost neobvyklé techniky v centru města mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „Bylo proto nezbytné provést nové ukotvení a klempířské práce tak, aby nedošlo k ohrožení občanů,“ doplňuje informace Drašnarová.

Za námět děkujeme a pohotovému čtenáři zasíláme finanční odměnu.

Chrudim - Resselovo náměstí a jeho nejbližší okolí je doslova zaplaveno spletí mnoha dopravních značek, jejichž význam někteří mnohdy nechápou jako v případě černé tabulky, která nyní přibyla na začátku Široké ulice poblíž Muzea. Chrudimská radnice se tak namísto osvědčeného úsloví „méně je někdy více“ řídí spíše představou, že řidič neumí používat vlastní rozum. Ostatně, posuďte sami.

Pozorný chodec napočítá od restaurace Na Růžku k budově Komerční banky takřka stovku dopravních značek, kterými je historické centrum přehlceno. Řidiči potom nemají takřka šanci takové množství příkazů, zákazů a informací vůbec zaregistrovat a zkrátka je nevnímají, protože jim splývají v jeden celek tak, jak to dokládají četné odborné dopravní studie. A právě hlasy některých odborníků vyzývají, aby se pravidla silničního provozu vrátila v některých místech k prostému pravidlu "pravé ruky", tj. přednosti jízdy z pravé strany.

[[img:chrn_fullwidth:5111:Copak asi znamená tato "tajemná" černá tabulka na sloupku dopravní značky v Široké ulici? Mnozí zdejší řidiči to vůbec netuší.  Foto: Chrudimské noviny]]

Některá města se už začala, zejména ve svých centrech, těmito doporučeními řídit a doprava je tu nejen plynulejší, protože je pro řidiče přirozenější orientovat se podle zavedeného pravidla, ale dokonce dochází i k úsporám v městské kase, protože není potřeba vynakládat tolik peněz na pořizování a údržbu takového množství dopravních značek. Navíc některé z nich narušují svým umístěním historický ráz města, ba co hůř, motoristé jejich sdělení nerozumí. „Znám to tady dobře, takže se na značky moc nekoukám,“ přiznává místní šofér Jiří Malina. Na dotaz, zda už zaregistroval onu černou tabulku pod jednou ze značek v Široké ulici, odpovídá jen velmi váhavě. „Tak toho jsem si vůbec nevšiml,“ kroutí hlavou Malina. „I kdybych ji viděl, netuším, o co se jedná,“ konstatuje při pohledu na dodatkovou ceduli tento chrudimský řidič.

[[img:chrn_fullwidth:5110:Dopravních značek je v centru města už bezmála stovka a další pozvolna přibývají.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Občas do centra jezdím, ale zdejší značky opravdu moc nesleduji. Té černé tabulky jsem si vážně nevšimla,“ říká mladá maminka, Kristýna Studená. Význam nesrozumitelné soustavy čísel a písmen tak pro ni zůstává dál záhadou. „Několikrát se mi stalo, že jsem při cestě z baru v Široké do některé ze značek narazil. Ne autem, ale vlastní hlavou,“ směje se další Chrudimák, Martin Douša. „Když o tom ale mluvíte, je jich tu nějak moc. Člověk si toho ani nevšimne,“ připouští Martin.

[[img:chrn_fullwidth:5112:Značek je tolik, až oči přecházejí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„To víte, že se na značky dívám. Co bych to byl za řidiče,“ rozčiluje se při naší otázce místní důchodce Josef Pomahač. „Dopravního značení není nikdy dost, protože lidé jezdí hůř než zvířata,“ trvá na svém negativním názoru Pomahač. Tabulky u budovy Regionálního muzea si ale nevšiml ani on. „Já vám řeknu, k čemu ty značky jsou. Vy to ale stejně nenapíšete, protože slušně by to nebylo,“ přizvukuje další chrudimský senior Václav Hlávka. „Lidi na ně stejně kašlou a na náměstí se beztak vypraví jen ten, kdo chce platit za parkování. Tabulky jsem si nevšiml a ani mě to moc nezajímá,“ konstatuje naštvaně důchodce. 

[[img:chrn_fullwidth:5108:Opravdu si v té nepřehledné změti značek zapamatujete "třicítku"?  Foto: Chrudimské noviny]]

Vzhledem k tomu, že většina řidičů zdejším značkám nevěnuje takřka žádnou pozornost, nabízí se otázka, zda má tak vysoká koncentrace dopravního značení na tak relativně malé ploše vůbec nějaký smysl. Z odpovědí oslovených Chrudimáků totiž vyplývá, že si nových značek většina z nich mnohdy nevšimne. Je tedy na místě přemýšlet, zda by nestálo za to zavést tu osvědčené pravidlo "pravé ruky", kterému každý motorista dobře rozumí, a nehyzdit tak historické centrum novými značkami pochybného významu.

[[img:chrn_fullwidth:5113:"Tajemná" tabulka pod značkou ve skutečnosti informuje o silnici první třídy a mostu ukrytém pod historickou dlažbou. Přiznejte se bez mučení, potřebujete takovou informaci k životu?  Foto: Chrudimské noviny]]

Po téměř detektivním pátrání se redakci Chrudimských novin nakonec podařilo zjistit, co tajemná tabulka na nové značce symbolizuje. Na prvních třech místech se nachází označení místní komunikace - silnice první třídy. Po písmenu "M", které znamená most, následuje jeho pořadové číslo, jež stanovuje česká státní norma. Jde tedy o informace ryze technického rázu, které běžný řidič nemůže vůbec znát. Jde tedy o další zbytečný "plevel" rašící z dlažby Široké ulice? Chtěli jsme v této souvislosti znát názor neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD), který je ve městě zodpovědný za dopravu, avšak do odpolední uzávěrky jeho odpověď do redakce nedorazila. Vzkázal ale, že se pokusí zjistit bližší informace na dané téma prostřednictvím odboru dopravy. Proto vyčkáme a budeme vás dál informovat.

Video o zbytečných značkách

Chrudim - Bývalý ředitel chrudimské nemocnice a radní města Tomáš Vondráček (ČSSD) se stal novým šéfem zdejší Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). Ve funkci tak vystřídal dosavadního primáře tohoto oddělení, Josefa Holuba, který "eldéenku" vedl dlouhých čtrnáct let.

Holub však z LDN Chrudim neodchází úplně a zůstává zde řadovým lékařem. Z primariátu prý odešel na vlastní žádost, a to ze zdravotních důvodů. Nutno podotknout, že se léčebna za jeho působení přestěhovala z nevyhovujících prostor "Na Kopečku" naproti Rozhledně do areálu chrudimské nemocnice a navíc rozšířila svoje služby o dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči. Ta se specializuje na pacienty s velmi nepříznivou diagnózou. LDN vedle toho poskytuje i rehabilitační péči pacientům, kteří se předtím zranili. Chrudimská "eldéenka" se rovněž zaměřuje na různé defekty kůže, ať proleženiny nebo bércové vředy. Ještě před svým odchodem stihl Josef Holub provést oddělení úspěšně akreditací, která je nutná k tomu, aby LDN Chrudim byla oprávněna provádět všechny potřebné úkony.

Tomáš Vondráček tedy přebírá plně funkční oddělení, u něhož plánuje rozšířit rehabilitační péči a zavést geriatrickou ambulanci se zaměřením na geriatrickou psychiatrii, což je medicínský obor zabývající se nemocemi stáří. Chystá se rovněž více spolupracovat se Střední zdravotnickou školou v Chrudimi, kde by rád využil ve prospěch LDN Chrudim její dobrovolnický program. Vondráček také plánuje rozšíření spolupráce s pečovatelskými domy v Chrudimi a Heřmanově Městci.

Chrudim - Lávka, kterou v parku Střelnice poničila poblíž zdejší nově opravené kapličky červencová vichřice, se už nevrátí na původní místo. Rozhodlo se tak vedení radnice kvůli komplikacím s přeložkou rozvodu plynu.

Zavedený vstup do parku by se měl tedy posunout jinam. Uvedl to starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který zároveň slíbil, že bude nyní lávka lépe ladit s okolím než doposud. Město chce při této změně vycházet z architektonické studie architekta Josefa Kopečného, která lávku nestaví kolmo přes náhon, ale mírně vyoseně ve směru cesty kolem Červené kapličky. Podle Řezníčka tak půjde o finální úpravu celého území, kde se nachází právě Červená kaplička, Červená studánka a již zmíněná lávka, kterou občané vstupují do parku Střelnice.

Chrudim - Další ročník oblíbeného Bio jarmarku zahájili v úterý o půl desáté na Resselově náměstí prodejci spolu s divadelními umělci. Máte-li rádi mošt, nebo třeba férové obchodování - fair trade, určitě se do centra města vydejte.

V letošním, už třináctém ročníku, se představí nejen řada certifikovaných biopotravin, ale i další zajímavé regionální potraviny. V prvé řadě ty, které byly oceněny v soutěžích Regionální potravina a Mls Pardubického kraje. Nabídku místní zeleniny, ovoce, pečiva, sýrů, uzenin a koření doplní čaj, káva, kakao a čokoláda férového obchodu Fair Trade.

Po celý den bude připraven i zajímavý doprovodný program - divadelní a hudební vystoupení, moderované vstupy s prodejci a odborníky, tematické soutěže a dílny, ukázky mlácení a mletí obilí, pečení placek, dojení na trenažéru, předení a tkaní - jednoduše dovednosti, které v dřívějších dobách ovládal prakticky každý a dnes už jsou neprávem pozapomenuty.

Program je následující:

9.30 - zahájení prodeje

10.00 - Pohádka o Dorotce, divadlo Damúza (jak se naučit hlídat si korunky od chvíle, kdy dostanete první prasátko)

11:00 - vystoupení bubeníků ze Základní a Praktické školy Svítání Pardubice

14.30 - skupina historických tanců Trubadanc

15.00 - Jak had ztratil nožičky, pohádka s živým hadem, J. Jung

16.00 - skupina Trubaka, písně historické i současné

17.00 - ukončení bio jarmarku

Chrudimské noviny se na místo vypraví s foťákem, takže odpoledne se můžete v naší rubrice „Den v obrazech“ těšit na spoustu fotografií. Třeba na nich najdete sebe, nebo své blízké.

Chrudim - Stavba obchvatu města začíná vyvolávat mnoho kontroverzních názorů. Po kritice samotné trasy budoucí silnice a nezakopaného horkovodu v Dašické ulici dostává teď zásah i původně zvažovaná mimoúrovňová křižovatka u Medlešic, která nebude s konečnou platností sloužit potřebám Chrudimáků.

Doposud nepotvrzeným spekulacím, z nichž prosakovala na veřejnost jediná a fatální informace, že se křižovatka u Medlešic stavět nebude, nyní za Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem celé stavby, dává za pravdu Jan Studecký z oddělení pro komunikaci s veřejností této státní firmy. „Ano, křižovatka u Medlešic je zrušena. Stalo se tak ze dvou důvodů,“ potvrzuje nejhorší možný scénář pro Chrudim Studecký.

[[img:chrn_fullwidth:5011:Uleví se dopravě v chrudimském centru doopravdy, nebo jsou současné představy ŘSD jen "zbožným přáním"?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Primárně jde o bezpečnost silničního provozu. Nevíme, jak zabezpečit, aby řidiči od Chrudimi nejezdili od křižovatky u Medlešic na novou I/37. V tomto místě by se totiž prakticky dostali do protisměru a vznikne tak místo případných kolizí. Bylo by tedy nutné postavit regulérní křižovatku, o níž se však nikdy ani neuvažovalo. Negativní stanovisko vzešlo od policie a v průběhu zpracování dokumentace ke stavebnímu povolení bylo rozhodnuto tento sjezd nevybudovat. Komunikaci tak zůstane ponechána jednak pro možnost využít ji jako náhradní trasu v případě havárie na obchvatu, za druhé pro budoucí potřebu při výstavbě mimoúrovňové křižovatky Medlešice. Ta vznikne v případě dostavby silnice na čtyřproudovou komunikaci,“ popisuje rozhodování ŘSD Jan Studecký.

Jako by se snad provoz na komunikacích neřídil pravidly silničního provozu, mezi něž patří i respektování dopravních značek a zákazů vjezdu. Vyloučit riziko karambolu nelze přitom ani na sebepřehlednějších úsecích a jde výhradně o osobní zodpovědnost každého šoféra.

[[img:chrn_fullwidth:5055:V těchto místech sjezd pro Chrudimáky z rozhodnutí zpracovatele dopravního generelu a krajského úředníka Jindřicha Kmoníčka nevznikne.  Foto: Jindřich Balous]]

„V případě ponechání tohoto sjezdu by od začátku uvažovaný hlavní přivaděč do Chrudimi z mimoúrovňové křižovatky u Vestce ztratil svůj smysl,“ domnívá se Studecký. „Cílová doprava do Chrudimi od Pardubic, což představuje zhruba 60 procent vozidel směřujících do města, by dále jezdila po stávající silnici I/37 do křižovatky Na Bídě a prostoru Masarykova náměstí,“ potvrzuje nechtíc Studecký obavy zdejších podnikatelů a obyvatel centra města.

Veškeré zásobování firem, obchodů a živnostníků v chrudimském centru se tedy stane komplikovanější. Stejně tak i obyvatelé sídliště Na Legumě budou nuceni absolvovat dlouhé objížďky Dašickou ulicí a zahuštěná doprava se tak přesune z Pardubické ulice ke kruhovému objezdu u sladovny. Také podnikatelé v průmyslové zóně Sever se dočkají de facto odstřižení od svých dodavatelů, kteří jen neradi absolvují zbytečnou zajížďku přes půlku města. Je proto zřejmé, že se dopravní situace v Poděbradově ulici a na Masarykově náměstí, především na kruhové křižovatce na Bídě, nezlepší.

Rovněž cesta do Pardubic bude pro Chrudimáky zdlouhavější než doposud. Budou totiž moci jet po "staré" Pardubické ulici k Medlešicím, kde jim nezbyde, než pokračovat po dnes už zřídka užívané hlavní komunikaci, protínající tuto bývalou vesnici a směřující dál na Mikulovice a Dražkovice, protože se na obchvat Medlešic nebudou moci nijak napojit. Křižovatka tu jednoduše bude chybět.

Do krajského města bude ještě možné dorazit mezi poli "zadem" kolem pardubické nemocnice a třetí možností se stane trasa vedoucí Dašickou ulicí směrem na Vestec, kde bude první nájezd na ochvat města. Ten se u zmiňovaných Medlešic napojí na stávající obchvat obce a pokračovat bude kolem letiště na Pardubice. Variant tedy bude relativně dost, ale žádná z nich nepovede z Chrudimi do Pardubic přímo.

[[img:chrn_fullwidth:5078:Takhle momentálně vypadá budování obchvatu u Vestce.  Foto: Jindřich Balous]]

I přesto, že jde o jedno z nejkomplikovanějších řešení, ŘSD tuto variantu hájí a domnívá se, že městu zkoušenému dopravními zácpami jednoznačně ulehčí. „Vybudováním křižovatky u Medlešic by nedošlo ke kýženému odlehčení tohoto prostoru a zůstával by zde vlastně současný krizový stav. Již při projednávání dokumentace k územnímu řízení konstatoval zpracovatel dopravního generelu Jindřich Kmoníček, že hlavní přivaděč do města se má realizovat pomocí radiály Dašické ulice na malou okružní křižovatku, nikoliv z prostoru u Medlešic po stávající I/37. Stalo tak na základě dopravně inženýrské analýzy a posouzení všech variant,“ poukazuje Studecký na autora současného dopravního řešení a argumenty hovořící údajně v prospěch varianty obchvatu, která se teď staví.

Zůstává však otázkou, zda má o rozvoji města rozhodovat krajský úředník, v tomto případě stavební inženýr, který za něj nezodpovídá, anebo radnice, která vpustí za těchto nevýhodných podmínek tak velkou stavbu do katastru Chrudimě. Je totiž zřejmé, že současné řešení bude přinášet městu vedle výhod i značné škody v jeho další expanzi. To znamená, že bude znevýhodňovat subjekty podnikající v obou průmyslových zónách a v chrudimském centru, dále obyvatele Poděbradovy ulice a Masarykova náměstí pokračující dopravní zátěží a ztíží také Chrudimákům časově dostupnost Pardubic, kam mnozí z nich každodenně pospíchají za prací, obchody nebo kulturou. Ze současného řešení silničního obchvatu je totiž patrné, že o jeho podobě rozhodoval člověk vzdálený potřebám města a že chrudimská radnice, v poslední době už poněkolikáté, neumí být silným partnerem, který dokáže pro město vyjednat nejvýhodnější podmínky nutné k jeho dalšímu rozvoji. 

Podrobný plánek části chrudimského obchvatu u Medlešic a Vestce najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

s37-chrudim-medlesice.pdf

Chrudim - Rada města rozhodla o rozšíření Chrudimského pantheonu ve vestibulu Muzea o dvě další busty významných chrudimských osobností. Tentokrát jde o průmyslníka Františka Wiesnera a dlouholetého chrudimského purkmistra Josefa Klimeše. K jejich odhalení došlo v pátek 6. září.

Záměr vytvořit Chrudimský pantheon vznikl z popudu městské rady už v roce 2009. „Jedná se o významný prostor nejen z pohledu historického, protože jím do reprezentačních prostor Muzea vstupovaly vzácné návštěvy města jako například prezident T. G. Masaryk, ale i současného, jelikož jde  o hlavní vstup do budovy, v níž se uskutečňuje velké množství důležitých kulturních a společenských akcí města,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). „Proto bylo navrženo, aby - podobně jako pantheon pražského Národního muzea - sloužil vestibul k uctění a oslavě chrudimské historie a kultury,“ doplňuje místostarosta.

První částí projektu se stalo restaurování původních mramorových pamětních desek o dokončení stavby Průmyslového muzea v roce 1901 a o existenci Průmyslového a vlastivědného muzea v roce 1920. V dalších etapách byly postupně instalovány čtyři busty významných osobností, a to Viktorina Kornela ze Všehrd, Jana Nepomuka Štěpánka, Josefa Ressela a Karla Pippicha.

„Celkový koncept interiéru pantheonu podle návrhu architekta Karla Théra počítá s umístěním celkem osmi bust. Busty Františka Wiesnera a Josefa Klimeše tedy přibudou v tomto roce, další dvě busty v letech následujících. O tom, jaké osobnosti představí, se ještě povede diskuze. Stejně jako o tom, jestli prostor pantheonu finálně doplní desky s přehledem purkmistrů a starostů města a našich čestných občanů“ dodává Čechlovský.

Zda tedy bude v seznamu čestných občanů uveden i Josef Visarionovič Stalin a Klement Gottwald, jimž se této cti kdysi v Chrudimi též dostalo, zůstává dál otázkou.

Chrudim - V nádherný páteční den přivítalo chrudimské letiště zcela unikátní stroj, jichž se po obloze vznáší jen několik. Unikátní je hned v několika ohledech. První a nejvýraznější rozlišovací znak letadla s názve Ellipse spirit je tvar jeho křídel.

Znalejším totiž nemůže nepřipomenout jedno ze stíhacích letadel druhé světové války, slavný britský Spitfire. Právě tato letadla, jež sedlali i českoslovenští "nebeští jezdci", byla inspirací mladým konstruktérům z ČVUT a VUT. „Myšlenka se zrodila v hlavách několika mladých inženýrů,“ říká Chrudimák Martin Molnár, který unikátní stroj považuje za hodně nákladného koníčka.

Podílel se totiž na financování jeho vzniku „Zatáhli nás jednou do hospody a tam i přesvědčili, že Ellipse spirit musí vzniknout. Podařilo se nám také provést několik inovací a zaregistrovány máme i patenty,“ popisuje Molnár, jak se rodí takové letadlo. Český letoun si přitom kupují piloti, kteří často létali ve větších strojích a chtějí zůstat „za kniplem“.

[[img:chrn_fullwidth:5061:Martin Molnár - v brýlích - se svým "koníčkem".  Foto: Chrudimské noviny]]

„Za sedačkami pilota a pasažéra je velký úložný prostor. Vejde se sem třeba jízdní kolo, lyže a podobně. Stroj se tak dá využít jako pohodlný dopravní prostředek pro sportovce,“ doplňuje Molnár. Ze Šumperka ve stroji, který létá především v Německu a Francii, přiletěl pilot Jan Podhrázský. A díky němu se Chrudimské noviny dostaly podruhé do vzduchu. Pilotování stroje se zdá být hračkou a skutečně prý není tak obtížné. Chce to ale silný žaludek, protože Šumperák se rád předvádí a zkouší, co jeho nový pasažér všechno snese.

Poté, co pilot předvedl, kde jsou limity, odletěl zpátky na sever Moravy. „Doma budu za dvacet minut,“ řekl s úsměvem a zaklapnul kapkovitou kabinu. V letadle totiž vzdálenosti získávají zcela nový rozměr.

Fotografie z devítiminutového výletu nad Chrudim najdete pod článkem.  

[[gal:5074]]

Chrudim - Zdejší nemocnice představila veřejnosti nový počítačový tomograf, který umožní pacientům mnohem přesnější a přitom šetrnější vyšetření, než jakým v současnosti disponuje například Krajská nemocnice v Pardubicích. Modernizaci chrudimského radiodiagnostického oddělení umožnily miliony od soukromé firmy.

Nový počítačový tomograf koupila totiž za 14 milionů společnost Dimed, která vedle uvedeného oddělení provozuje v Chrudimi i oddělení nukleární medicíny. Podle ředitele této firmy Vladimíra Kučery přístroj optimalizuje dávky záření, které jinak představují pro lidský organismus nemalou zátěž. "Tu je teď možné snížit, což považuji za nejdůležitější," říká Kučera. Přístroj má však i další přednosti. Umí například nahradit nepopulární koloskopii, což je vyšetření, během kterého se do těla pacienta zavádí konečníkem hadička endoskopu. Přístroj zároveň poskytuje lékařům mnohem více informací.

Po letech je to konečně dobrá zpráva o zlepšení podmínek v chrudimské nemocnici. Zatímco ta krajská v Pardubicích bude i nadále používat k vyšetření staré klasické rentgeny, v Chrudimi teď přecházejí do režimu přímé digitalizace. Zdejší radiodiagnostické oddělení se tak zároveň stalo nejmodernějším v Pardubickém kraji. Poskytne daleko rychlejší snímkování pacientů a navíc s lepšími parametry snímků. Jejich posílání bude zároveň okamžité prostřednictvím mailů na internetu, takže už lidé nebudou muset trávit v nemocnici dlouhý čas a vyčkávat na jejich zpracování jako doposud.

Zajímavostí v této souvislosti je, že se ještě donedávna snažil Pardubický kraj, především za hejtmana Radko Martínka (ČSSD), firmu Dimed včetně dalších soukromých společností ze svých zdravotnických zařízení vystrnadit a kladl jim v jejich podnikání nejrůznější překážky. Nyní, kdy dochází krajskému zdravotnictví finančně dech, kraj od této taktiky upustil a působení soukromých firem ve svých nemocnicích podobně jako za vlády ODS opět toleruje.