Chrudim - Domov seniorů, který staví podnikatel Milan Jiruška v areálu bývalého pivovaru na okraji města, bude znovu žádat radnici o příspěvky na provoz. Předchozí žádost přitom zastupitelé města rezolutně smetli ze stolu.

Odmítnutí zastupitelů bylo motivováno především nedostatečnými zárukami ze strany investora. Věc zašla nakonec tak daleko, že Lůžkové a sociální centrum pro seniory ztratilo licenci k provozování svých služeb. V současné době jsou prý ale podle Jirušky všechny nedostatky odstraněny a centrum by tak mělo mít nárok na zamítnutý příspěvek od města. V jeho prostorách se totiž nachází asi 50 klientů a dobrou polovinu z nich tvoří Chrudimáci.

Obdobná zařízení, jako je Jiruškovo centrum, jsou běžně financována z více zdrojů a jedním z nich bývá právě i rozpočet měst a obcí. Radnice se takové spoluúčasti nijak zásadně nebrání. Domov pro seniory totiž město dlouhodobě postrádá. Provozovatel však musí splnit mnoho podmínek a přesvědčit tak zastupitele, kteří o přidělení příspěvku budou opět rozhodovat, že si své peníze opravdu zaslouží. Pomoci v tom musí krajský úřad, jenž by měl Jiruškovu centru poskytnout potřebné reference o úrovni a kvalitě služeb poskytovaných v budově za bývalým chrudimským pivovarem. 

Chrudim - Další komunikace ve městě žalostně volá po opravě. Po Václavské a Novoměstské teď silničáře vyhlížejí obyvatelé sídliště pod hasičskou zbrojnicí. Slovenská ulice je totiž v tak hrozném stavu, že to už dokonce jeden z místních obyvatel nevydržel a obrátil se s dotazem, kdy bude zdejší silnice konečně opravena, na radnici.

„Chci se zeptat, jestli se vůbec bude dělat nový povrch v Slovenské ulici. Je to tu jak tankodrom,“ ptá se Jakub Morávek, který se už nemůže dívat na četné výtluky, které potřebují rozhodně víc, než občasné záplatování. Propadající se kanály a hrbolatý povrch komunikace v délce několika stovek metrů by totiž potřeboval daleko důkladnější opravu.

[[img:chrn_fullwidth:5017:"Řidiči, počkejte si do příštího roku," vzkazuje chrudimská radnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Kompletní rekonstrukce komunikace ve Slovenské ulici by měla proběhnout v roce 2014 po rekonstrukci vodovodu a kanalizace, kterou zde bude provádět VaK Chrudim,“ reaguje na dotaz investiční technik MěÚ Chrudim Miroslav Beránek. „Oprava výtluků v komunikaci na vyfrézované části komunikace - od sjezdu z Topolské ke křižovatce s Příčnou ulicí, byla provedena minulý týden,“ upřesňuje Beránek poslední zásah města ve zdevastované ulici. Pro další zimu tak nezbývá zdejším řidičům nic jiného, než se obrnit trpělivostí a jezdit tudy i nadále pomalu, aby jejich vozidla nepřišla k újmě. 

Chrudim - Radnice odhaduje, že během nedávných ničivých bouří spadla ve městě až stovka stromů. Uvedla to šéfka údržby městské zeleně a městská radní Kateřina Jánská (ODS). Podle ní potrvá teď odstranění následků vichřice až do konce roku.

Největší problém představují v současnosti podle Jánské narušené stromy. Nejvíce zasažená místa jsou už vyčištěna a nyní se pozornost soustředí na další čtyři lokality - v prostoru pod požární zbrojnicí a ve třech chrudimských sídlištích. Doteď přitom město utratilo za tyto práce zhruba milion korun.

[[img:chrn_fullwidth:5008:Vichřice z konce června sebrala střechu i z panelového domu čp. 1181 v chrudimském sídlišti Na Šancích, kde teď momentálně probíhá její oprava.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéfka městské zeleně připravuje i další opatření. Po skončení uvedených prací se totiž chystá spolu s přizvanými odborníky projít celou Chrudim a rozhodnout, v jaké jsou stromy zdravotní kondici a jak moc jsou poškozeny. Podle toho se bude odvíjet i jejich další budoucnost.

[[img:chrn_fullwidth:5009:Utržená střecha Na Šancích zůstala tak trochu ve stínu poničené střešní krytiny bytového domu ve Vlčnovské ulici, odkud bylo nutné evakuovat tamní obyvatele.  Foto: Chrudimské noviny]]

V plném proudu jsou v současnosti rovněž opravy utržené střechy v chrudimském sídlišti Na Šancích, konkrétně nad vchody bytového domu čp. 1180 a 1181. Místní samospráva zde musela nechat nahradit nedávno zrekonstruovanou střechu, která nevydržela nápor větru, novou střešní krytinou, protože ta stará obnažila výtahové šachty, společné chodby i samotné byty.

Chrudim - Stavební práce na nově vznikajícím obchvatu utěšeně pokračují. A přestože většina Chrudimáků stavbu samozřejmě vítá, někteří obyvatelé dříve samostatných vesnic, nyní chrudimských místních částí, z ní moc nadšení nejsou. Bojí se totiž zničených polí a paralýzy života v jejich obci.

Nesouhlasné hlasy se ozývají především ze sousedního Vestce, který proti severovýchodní variantě silničního obchvatu bojuje spolu s ochránci přírody už od 90. let minulého století, kdy dokonce Vestečtí uspořádali protestní petici, avšak jejich dosavadní úsilí bylo vždy marné, a tak trasa necitlivě zasáhne jak do lokality této obce, tak i do chráněnné krajinné oblasti Habrov s unikátní flórou a faunou.

[[img:chrn_fullwidth:5006:Nová vstupní brána do Železných hor? Je vidět, že se s tím tvůrci horkovodu příliš "nemazali" a město proti této architektonické zrůdnosti na jedné z příjezdových cest do Chrudimi nijak nezasáhlo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vestec, jenž je znám především školním statkem, který zde provozuje Střední zemědělská škola Chrudim, doplatí na výstavbu rychlostní komunikace asi nejvíce. Silnice totiž povede i nad loukou, na níž se pravidelně pořádají vestecké koňské závody. „Spíš mi připadá, že víc zdejší krajinu a okolí celkově devastuje slavný obchvat,“ komentuje obyvatelka Vestce Denisa Bilíková vztyčenou „slavobránu“ v Dašické ulici, kterou tvoří vedení horkovodu.

„To nikoho nezajímá, že tam vykáceli, jinde vyrvali, onde se jezdí po zasetém poli,“ zlobí se Denisa. Podle ní se kvůli výstavbě obchvatu bude muset zrušit oblíbený dětský den i zmiňované závody. Kam se tyto akce přestěhují, Vestečáci prozatím netuší. V diskusi na sociálních sítích přitom zazněly i pochybnosti, zda se podaří stavbu dokončit v termínu. Podle názoru jednoho z komentátorů Ondřeje bývá totiž v Čechách pravidlem tyto projekty uměle prodlužovat. Důvodem je prý zajištění dlouhodobějšího příjmu zúčastněných firem.

[[img:chrn_fullwidth:5007:Kolíky vyznačující místo, kudy v budoucnu povede obchvat, jsou už na dohled z oken sídliště Na Větrníku. Podle místních to bude znamenat konec klidného bydlení a také oblíbených procházek do Habrova, který je plný zvěře a charakterizuje ho nádherná přírodní scenérie. To vše teď nenávratně zmizí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slova dívky z Vestce se už teď začínají naplňovat i na poli v sousedství sídliště Na Větrníku. Snad každý, kdo tu venčí svého psa, zaregistroval kolíky, které se objevily uprostřed posekaného pole. I tudy povede v budoucnu silnice, jež by měla ulehčit městu od tranzitní dopravy. „Netuším, kam budeme chodit se psem, až tudy povede obchvat. Chápu, že je potřeba ulehčit městu, ale trochu mě mrzí, že zmizí poslední kus přírody, který mám rád. Do Habrova je to opravdu kousek,“ popisuje smíšené pocity muž venčící křížence stafordšírského teriéra. Silnice by zde totiž měla být zapuštěna do země, takže překonat ji a dostat se do oblíbené lokality bude prakticky nemožné.

A právě před tím mimo jiné za svého života argumentoval známý chrudimský ochránce přírody a šéf odboru životního prostředí bývalého chrudimského okresního úřadu Milan Marenčák, který Habrov před záměrem výstavby obchvatu bránil. Například kvůli tomu, že se zde vyskytuje nezvykle velký počet druhů travin a žije tu velký počet chráněných živočichů. Obchvat zapuštěný do zdejší krásně zvlněné krajiny vedle toho přeruší trasy, po nichž se pohybují stáda lesní zvěře a v blízkosti chrudimských Pumberk vyvádějí srny mláďata. To vše teď vezme betonová stavba pokrytá asfaltem za své a jediná chráněná krajinná oblast na okraji Chrudimě bude nemilosrdně rozetnuta na dvě části.

[[img:chrn_fullwidth:5005:Bude zánovní asfaltová silnička na pozemku města sloužit jako obslužná trasa stavebníkům obchvatu? Až doposud ji zejména v zimě využívali běžkaři jako trasu s dobrou stopou do Topole. Nyní bude muset ustoupit budoucímu obchvatu a dunící těžké nákladní dopravě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Blízká přítomnost silničního obchvatu začíná rovněž významně ovlivňovat ceny zdejších nemovitostí a řada lidí je proto s tímto neradostným výhledem začíná opouštět. To přirozeně tlačí ceny bytů Na Větrníku dolů a ti, co zůstali, se začínají pozvolna mísit se sociálně slabšími spoluobčany, kteří si život v jednom z nejmladších chrudimských sídlišť mohou nyní snáze dovolit. "Už takřka rok se zde snažím beznadějně prodat garsonku za 690 tisíc korun. I když jsem šla s cenou výrazně dolů, je momentálně za tyto peníze neprodejná," stěžuje si majitelka bytu v jednom z výškových domů. Zdejší byty byly přitom řádově ještě před nedávnem prodejné o několik stovek tisíc korun výš než nyní.

Místním lidem nedá také spát možný hluk z těžké nákladní dopravy, která začne projíždět kolem jejich obydlí. Přestože jsou ujišťováni, že je bude chránit poměrně velký zářez obchvatu do krajiny včetně protihlukových bariér, příliš této "ochraně" nevěří. Za všechny to shrnuje pan Zdeněk, který utekl před hlukem obchvatu z Jesenice u Prahy do chrudimského sídliště Na Větrníku. "U nás v Jesenici byl klid do té doby, než tu postavili silniční obchvat. Protihlukové bariéry nejsou přitom nic platné a hluk nás ruší celý den. Nejmarkantnější je to večer a v noci, kdy neustále slyšíte z dáli šum, který narušuje klidný spánek. No a teď Na Větrníku budu na obchvat koukat přímo z okna. K tomu už není co dodat," krčí rameny muž, který zatím neví, jak bude situaci dál řešit.

„Každá mince má dvě strany,“ uzavírá lakonicky příměrem diskusi na facebooku další z Chrudimáků. Zda převáží pozitiva, nebo zmiňovaná negativa, ukáže až čas. Už teď je ale zřejmé, že zatímco jedna část Chrudimáků jásá, druhá vzhlíží k obchvatu s velkými obavami. 

Chrudim - Ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo z programu „Podpora bydlení při živelní pohromě“ finanční pomoc všem, kterým způsobily nedávné devastující bouře škody na jejich obydlí. Týká se to tedy i Chrudimáků, kteří se potýkali s tímto přírodním živlem hned dvakrát za sebou a některým dokonce vzal střechu nad hlavou. Finanční pomoc státu bude teď poskytnuta formou dotací obcím, které o ni požádají anebo jako příspěvek adresně postiženým občanům. 

V druhém případě bude podora sloužit k úhradě části nákladů na opravu bytu určeného k trvalému bydlení poškozeného živelní pohromou či jinou mimořádnou událostí, a to ve výši maximálně 30 tisíc korun na jeden poškozený byt. Informovala o tom tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:4858:Zaplatí zničené byty v Chrudimi stát?  Foto: Jindřich Balous]]

Dotaci lze poskytnout na úhradu části nákladů spojených s opravou bytu poškozeného živelní pohromou. Opravou bytu se pak rozumí uvedení bytu do stavu před poškozením nebo do provozuschopného stavu. Naopak práce, které mají investiční charakter nebo vedou k technickému zhodnocení stavby, na dotaci nedosáhnou. Peníze přitom lze použít na úhradu odbahnění, úklidu a dezinfekce bytu, a též na úhradu stavebního materiálu a stavebních prací. Jestliže vám bouře poškodila chatu, chalupu nebo zahradní domek - tedy nemovitosti určené k rekreaci, ani v těchto případech se vám dotaci získat nepodaří.

[[img:chrn_fullwidth:4846:Obyvatelé poničeného paneláku ve Vlčnovské ulici, který přišel o střechu, mají šanci získat finanční výpomoc na opravy svých bytů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé, kteří o příspěvek požádají, musí doložit fotodokumentaci poškozených bytů, doklady o právním vztahu k poškozenému bytu a faktury za provedené práce či materiál. Následně je třeba doložit fotodokumentaci opravených bytů. Podmínkou pro přidělení dotace je, že byl žadatel v rozhodný den vlastníkem poškozeného bytu a trvale v něm žil. Může jít ale i o nájemníka, který poškozený byt užíval. V takovém případě je třeba předložit nájemní smlouvu.

Důležitou podmínkou rovněž je, že byt byl dočasně neobyvatelný a žadatel není příjemcem příspěvku ve výši 150 tisíc korun podle nařízení vlády, jehož znění najdete pod textem. Žádost o finanční příspěvek lze stáhnout na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj nebo města Chrudim. Bližší informace pak najdete zde.

Vyplněné žádosti o příspěvek a podklady je možné podat na Městském úřadě v Chrudimi, odbor územního plánování a regionálního rozvoje.

Příloha: 

nv-394.doc

Chrudim - Hrochovotýnecká stavební firma Elpo ukončila v sídlišti Na Větrníku práce na přeložkách plynu a elektřiny, jež jsou předzvěstí stavby rozšířeného parkoviště před bytovým domem, který na samém okraji sídliště vlastní město. V souvislosti s touto akcí se obytnou lokalitou rozkřikla nepodložená zpráva, že se tu město v budoucnu chystá postavit další nájemní dům pro sociálně slabé spoluobčany a především pro nepřizpůsobivé Romy z chrudimského Bronxu v Revoluční a Rooseveltově ulici.

Mezi obyvateli sídliště to přirozeně zvedlo vlnu nevole, protože už teď se sem pozvolna stěhují romské rodiny, které na Větrník láká především levné nájemné, a s ohledem na svoje zvyklosti patří přirozeně k nejhlučnějším občanům, kteří na nejvýše položeném místě ve městě žijí. Mnozí starousedlíci tak vyjadřují obavy, aby zde časem nevzniklo ghetto podobně jako v nechvalně pověstném Bronxu v lokalitě pod chrudimským nádražím.

Mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová však informaci o možné výstavbě nájemního domu pro Romy dementovala a doslovně na městském webu uvedla, že je z kategorie "jedna paní povídala". "Co se týká města Chrudim, nemám informaci o stavbě bytovky na Větrníku či o stěhování obyvatel z Revoluční ulice, samozřejmě pokud neberu v úvahu skutečnost, že někteří obyvatelé z řad dlužníků nájemného odcházejí z této lokality průběžně," tvrdí Drašnarová.

Práce před bytovým domem ve vlastnictví města sice už skončily a po zásahu techniky zbyly jen viditelné záplaty na asfaltové silnici, nedůvěra mezi místními však zůstává. To proto, že se lidé o přeložku živě zajímali a od pracovníků prováděcí firmy zjistili, že umožňuje nejen rozšíření stávajícího parkoviště o nová stání pro vozidla, ale do budoucna i výstavbu dalšího bytového domu na pozemku naproti městské bytovce s nájemními byty.

Chrudim - Hned dva důvody k radosti mohou mít chodci, kteří v těchto dnech korzují centrem města. Radnice se totiž jako správný hospodář rozhodla po vydatných deštích doplnit těsnící kamínky do dlažby v Široké ulici a zároveň zkulturnit dosud zarostlé Klášterní zahrady.

Miniaturní kamínky, které drží „kočičí hlavy“ pohromadě, se totiž pravidelně vyplavují a je nutné je doplňovat. Zaměstnanci Technických služeb Chrudim se proto chopili lopat a s pomocí košťat a poctivé ruční práce navrátili unikátní pojivo zpět na své místo. V deset hodin dopoledne už měli pánové práci hotovou a užívali si zaslouženou přestávku. Město se tedy zachovalo tak, jak mu to stavitel dlažby doporučil.

[[img:chrn_fullwidth:4987:Drobné kamínky zapadající mezi dlažební kostky tvoří přirozené pojivo, které je nutné pravidelně doplňovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Druhou radostnou zprávu oznamoval zvuk sekačky v Klášterních zahradách. Po článku v Chrudimských novinách, které upozorňovaly na zanedbanou zeleň v těchto místech, se chopili pracovníci zahradnické firmy sekaček a lopaty. Tráva se zde totiž nenechává hnít na zemi jako jinde, ale odváží se pryč. Také zelenavé pítko se probudilo k životu a znovu vybízí k občerstvení. Bohužel, nepořádek ze Zlaté stezky stále ještě nezmizel a dál hyzdí, jen pár kroků od zahrad, romantickou pěšinku pod městskými hradbami. 

[[img:chrn_fullwidth:4988:Tráva konečně mizí a Klášterní zahrady začínají zase vypadat k světu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Sportovní areály města Chrudim se chtějí zabývat náměty občanů na zlepšení svých služeb v prostoru letní plovárny. Uvedl to ředitel uvedené městské organizace Luděk Marousek, který přislíbil jejich uvedení do života v následujících sezonách.

Návštěvníkům chrudimské plovárny vadí nejvíce zastaralý systém odbavování vstupného prostřednictvím zákaznických karet, které se musí každé dva roky měnit a přirozeně hradit i nad rámec vstupného. Přímo komicky pak někdy působí, když turnikety na tyto zákaznické karty nereagují a musí je obsluhovat další pracovník plovárny, aby se lidé dostali bez použití karet, které si předtím museli koupit u výdejního okénka, dovnitř. Nehledě na to, že se tím prodlužují již tak dlouhé fronty návštěvníků, kteří musí trávit dlouhé minuty v úmorném horku navíc. To by se teď mohlo podle Marouska změnit.

Ředitel sportovišť prý uvažuje také nad dalším návrhem občanů o zákazu kouření uvnitř areálu. Marousek v této souvislosti nevylučuje zavedení vyhrazeného prostoru pro kuřáky na koupališti podobně, jako už to několik let praktikují na plovárně v sousedních Slatiňanech, kde je kuřákům určen pouze prostor před tamním občerstvením. V místech kolem bazénu je pak kouření striktně zakázáno. Kdy přesně se ale můžeme na tyto změny těšit, už ředitel Marousek nespecifikoval.

Chrudim - Následky několika po sobě jdoucích bouří jsou už prakticky minulostí. Střechy jsou průběžně opravovány, stromy sváženy a likvidují se v kompostárně. Bohužel, jedna ze staveb sice dostala novou střechu, ale nepořádek, který tu po sobě pracovníci zanechali, hyzdí její okolí.

Elektřina už v chrudimském sídlišti Na Větrníku pochopitelně funguje, ale následky opravy nejvíce poškozené trafostanice ve městě jsou zde stále patrné. Radnice si s nimi asi velkou hlavu nedělá, podobně jako dlouhé měsíce předtím ignorovala zarostlý pozemek ležící jen kousek odsud.

„Tak to vypadá, když si moloch ČEZ nedělá hlavu s nepořádkem na městském pozemku,“ komentuje okolí trafostanice čtenář Chrudimských novin, jehož jméno má redakce k dispozici. „Je to skoro měsíc od bouře a tohle jsou fotky z dneška. Městský pozemek, nebezpečný odpad a ČEZ,“ uzavírá obyvatel sídliště Na Větrníku lakonicky.

[[img:chrn_fullwidth:4984:Vznikne tady černá skládka?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

S úklidem nepořádku je město obecně „na štíru“. Hnijící tráva po sečení na mnohých sídlištích nechává úředníky chladné stejně, jako stále se objevující nepořádek na Zlaté stezce. Vyroste tedy skládka i u trafostanice pod Větrníkem?

Chrudim - Množství kulturních památek, kterými se Chrudim pyšní, není právě malé, protože město patřilo v minulosti mezi nejvýznamnější místa bývalé Země koruny české. Každý si proto v této souvislosti nejčastěji vybaví takové dominanty, jakými jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo renesanční Mydlářovský dům s unikátním minaretem. I přes tato pozitiva se ale řada chrudimských pamětihodností nenachází v současnosti zrovna v nejlepší kondici a svým stavem tak často žalují na nedůslednost svých majitelů.

Není přitom těžké chátrající či poničené pamětihodnosti objevit. Například na Kopanici míjejí chodci jednu ze zanedbaných soch. Jde o svatého Jana Nepomuckého, který původně stál v Palackého ulici a po přesunu na Kopanici mu někdo neznámý strhl z hlavy svatozář a připojil na podstavec této sochy nelichotivý obrázek. Destička s nápisem „kulturní památka“ byla sice po její krádeži před nedávnem doplněna, ale samotná socha se v takto nedůstojném stavu nachází už několik let.

[[img:chrn_fullwidth:4980:Svatý Jan je bez svatozáře, na zadní část sloupu je lépe se raději nedívat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem zanedbané péče je kostel svaté Kateřiny na bývalém chrudimském předměstí. Nejenže jej před rokem 1989 zohyzdila okolní panelová zástavba a v těsném sousedství nákupní středisko s ještě odpudivějším názvem Borzna, ale momentálně se tato tradiční městská pamětihodnost potýká s odlupující se omítkou, ba co ještě hůře - s opadáváním některých ozdobných prvků. Římsko-katolická farnost tvrdí, že na opravu tohoto kostela nemá žádné peníze a prý jen horko těžko shání finance na postupné opravy hlavního arciděkanského chrámu na Resselově náměstí. Sv. Kateřina tak musí počkat.

[[img:chrn_fullwidth:4981:Fasáda kostela sv. Kateřiny nutně vyžaduje opravu. Pokud se s ní včas nezačne, změní se svatostánek katolické církve za pár let k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jen pár kroků od kostela sv. Kateřiny se nachází před mostem přes řeku Chrudimku dvě ukázkově udržované barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava, které město nechalo v minulých volebních obdobích restaurovat spolu s rekonstrukcí již zmíněného mostu. Netřeba připomínat, že takovou péči vyžadují všechny místní pamětihodnosti, na které se zpravidla najdou v rozpočtu finance až tehdy, když se jejich stav nachází doslova v katastrofálním stavu.

[[img:chrn_fullwidth:4972:Takhle mají historické sochy vypadat!  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem soch v dobré kondici jsou postavy českých panovníků Karla IV. a knížete Břetislava I. na Žižkově náměstí. Je to nejspíš proto, že se nacházejí na poměrně frekventovaném místě a jsou tak veřejnosti na očích. Svůj díl na tom sehrává i skutečnost, že jsou umístěny ve výklencích objektu, který je přisuzován zbytkům chrudimského hradu a který bývá turisty často navštěvován. Trochu diskutabilně pak v sousedství těchto skvostů vyznívá novotou zářící učňovská práce v podobě pískovcové sochy sv. Anežky České v opačném koutu náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:4974:Sochy obou českých panovníků na Žižkově náměstí vypadají zachovale.  Foto: Chrudimské noviny]]

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie prochází opravami postupně. V současnosti se mění část jeho střešní krytiny a ruku restaurátorů by měl časem poznat i vnější plášť. Vzhledem k tomu, že je hlavní kostel z jedné části v Komenského ulici takřka mimo dohled veřejnosti a městského kamerového systému, proměnil se místy v oblíbené zákoutí záškoláků a kuřáků, kteří nezřídka využívají výklenky kostela k vykonání potřeb namísto nedalekých veřejných záchodků.

[[img:chrn_fullwidth:4976:"Lidský neřád," řekl by klasik při pohledu na zakálená zákoutí hlavního arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ve velmi neutěšeném stavu je rovněž dům naproti arciděkanskému kostelu v Komenského ulici, který paradoxně patří mezi další z kulturních památek, avšak svým vzhledem se řadí spíše mezi obydlí sociálně slabších spoluobčanů než mezi cenné objekty chrudimského centra. Svým dílem tomu přispívá i skutečnost, že je opět z dohledu větší části veřejnosti.

[[img:chrn_fullwidth:4975:Zub času pracuje rychleji, než si člověk myslí. Jinak by se v takovém stavu nemohl nacházet objekt označený za kulturní památku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Novoměstská kašna prošla v minulém volebním období poměrně rozsáhlou zásadní rekonstrukcí a je to na ní naštěstí ještě znát. Bohužel, ani tady se městu nepodařilo uhlídat ji před nenechavci, kteří zde zatoužili zpeněžit měděnou tabulku, označující kašnu za kulturní památku, na což turista nestačí koukat stejně jako zdejší jelen se stále obrácenými parohy.

[[img:chrn_fullwidth:4977:Na Novoměstské kašně někdo ukradl měděnou destičku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samostatnou kapitolou je pak kostel sv. Michaela v bývalých Zieglerových sadech. Patří opět katolické církvi, která se snaží s použitím skromných prostředků a darů alespoň o dílčí opravy. Za tyto peníze se například v minulém roce objevily na střeše kostela nové okapy, aby už proudy vody nezatékaly přímo k základům tohoto svatostánku a neničily vzácné renesanční náhrobky významných chrudimských osobností. Když už se je konečně podařilo ochránit před zkázou vody, dorazily je grafiti a čmáranice, které tu i přes několik výzev Chrudimských novin k ochraně této kulturní památky "utěšeně" přibývají. Pro město je tak kostel sv. Michaela spíše než kulturní památkou odstrašující ostudou, kterou se nelze nikde chlubit, což je s ohledem na význam tohoto objektu nesmírná škoda.

[[img:chrn_fullwidth:4978:Městu se nedaří kostel sv. Michaela ochránit před vandaly a tak je objekt se vzácnými renesančními náhrobky dlouhodobě pro ostudu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Závěrem je nutno připomenout, že pokud to vyžaduje důležitý společenský zájem, může krajský úřad uložit vlastníkovi kulturní památky za povinnost s ní odpovídajícím způsobem nakládat, případně mu též nařídit, aby ji na nezbytně nutnou dobu bezplatně svěřil do úschovy odborné organizace, kterou zároveň určí. Dlouhodobě zanedbávaná kulturní památka pak může být v krajním případě státem i vyvlastněna. Je-li ale památka už bezprostředně ohrožena, má obec za povinnost provést urychleně nezbytná opatření k její ochraně. Nakolik jsou tyto předpisy v Chrudimi plněny, která upřednostňuje spíše politiku tzv. měkkých projektů (viz Zdravé město, Zdraví 21 a další) před skutečnou péčí o kulturní památky na svém území, nechť si každý udělá obrázek sám.