Chrudim - Nezakopaný horkovod, vedoucí v současnosti nad Dašickou ulicí, vzbuzuje kontroverze veřejnosti. Trochu světla do celé kauzy se proto pokusil vnést tiskový mluvčí Elektrárny Opatovice (EOP) Petr Zadák.

„Požadavek na uložení horkovodu do země byl ze strany města Chrudim vznesen vůči Elektrárnám Opatovice přímo chrudimským starostou Petrem Řezníčkem. EOP s tím souhlasila, avšak za určitých podmínek. Požadovala především zajištění manipulačních prostor pro případ havárií na potrubí. To, že k realizaci nakonec nedošlo, není ale vinou EOP, která nebyla a není investorem ani realizátorem této akce,“ vysvětluje mluvčí Zadák.

Proč nebyly peníze proinvestovány v souladu s původním záměrem?
Akci zajišťovalo souběžně se zahájením výstavby chrudimského obchvatu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), peníze na přeložku horkovodního potrubí pak poskytl stát. Šlo celkem o částku padesát milionů korun, které sehnal před dvěma lety ze státního rozpočtu bývalý poslanec a nynější neuvolněný chrudimský místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Uvedené peníze byly poté převedeny na účet investora celé akce, kterým je právě ŘSD. Proč ale nakonec nebyly zmíněné miliony proinvestovány v souladu s původním záměrem, je dodnes záhadou.

Podle dosud neověřených informací mělo ŘSD zdůvodnit nechuť zakopat horkovod prý proto, že údajně nemělo pro tuto akci dostatečný časový ani finanční prostor, což je s ohledem na velkorysost státní pokladny v této záležitosti minimálně pochybné zdůvodnění. V případě současného uložení horkovodu nad příjezdovou komunikací do Chrudimi jde totiž nejen o zastaralé řešení, které nebere ohled na okolní životní prostředí a architektonický ráz historického města, ale především jde o levnější variantu, než je zakopání horkovodní roury pod silnicí, jak bylo původně zamýšleno.

[[img:chrn_fullwidth:4586:Opatovický horkovod si úspěšně klestí cestu městem. Mezi posledními se na něj napojily městské školy a školky na Novém městě - na snímku - nebo zázemí letního stadionu MFK Chrudim. Elektrárnám to evidentně svědčí. I proto mohly v těchto dnech ohlásit takřka 30procentní nárůst svých zisků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bylo skutečně prostavěno celých padesát milionů ze státní pokladny?
Zda tedy bylo v tomto případě skutečně proinvestováno 50 milionů korun, lze jen hádat a možná by nebylo od věci nechat celou záležitost prověřit kontrolními orgány, když už město nenašlo sílu k tomu, aby zabránilo nevzhlednému přemostění horkovodu nad silnicí, což nebylo v jeho zájmu a v podstatě si nechalo tuto variantu od ŘSD vnutit. Mluvčí EOP Zadák však takové řešení obhajuje zejména kvůli možným komplikacím během případných havárií.

"Důvodem, proč se horkovody vedou často nad zemí, je skutečnost, že je potřeba zajistit bezpečný přístup k zařízení pro budoucí opravy a indikaci závad. Navíc může případná porucha v potrubí uloženém pod komunikací způsobit uzávěru významných dopravních komunikací měst. Bez významu není ani skutečnost, že může dojít ke střetu s kanalizací či jinými sítěmi, tudíž mohou přeložky vyvolávat nutnost přeložek jiných sítí,“ vysvětluje Petr Zadák přednosti nadzemního vedení horkovodu.

[[img:chrn_fullwidth:5078:Při zběžném pohledu na zakopaný horkovod na obchvatu či tažený pod hladinou Chrudimky v sídlišti U stadionu argumentace EOP velmi pokulhává. Foto: Jindřich Balous]]

Přestože EOP zdůvodňuje nadzemní vedení horkovodu snazší obsluhou a méně komplikacemi během případných havárií, pravdou zůstává, že by se havárie horkovodu daly v našem městě od 80. let minulého století, kdy byl poprvé přiveden do Chrudimi, spočítat na prstech jedné ruky. Možná ani to ne. Obdobná situace panuje i jinde. Také přeložky sítí na polích a pod komunikací u Vestce, kde byl horkovod nyní přemostěn, nejsou aktuální. A právě tyto důvody spolu s estetickými vedly chrudimskou radnici k požadavku na zakopání. Už proto, že Chrudim dává Elektrárnám Opatovice dlouhodobě slušně vydělat.

Nadzemní vedení horkovodu narušuje vnější i vnitřní ráz města
Leč Chrudim nebyla vyslyšena a nové monstrum, které se teď vine nad Dašickou ulicí, vyvolává kontroverzi mezi chrudimskými občany i odborníky. Proti jsou například bývalý městský architekt a zastupitel Karel Thér nebo jeho nástupce Marek Janatka, podle kterého nadzemní vedení horkovodu v Dašické ulici vážně narušuje vnější i vnitřní obraz města.

Kritika, která se na tuto stavbu snesla, evidentně popudila i současné vedení chrudimské radnice, které dává stejně jako EOP od tohoto díla ruce pryč. Naposledy na tyto výtky zareagoval starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který mimo jiné označil za strůjce nešťastného řešení nadzemního horkovodu své předchůdce na radnici, a to oba předchozí starosty Jana Čechlovského s Ladislavem Libým (oba ODS) společně s tehdejším městským architektem Karlem Thérem, který je paradoxně nynějším řešením díla nejvíce popuzen. Bude tedy zajímavé spor dál sledovat zejména proto, že ŘSD v současnosti odmítá realizovat další návrh architekta Théra na překlenutí budoucího obchvatu mezi sídlištěm Na Větrníku a chráněnou krajinnou oblastí Habrov cestami pro pěší a zvěř. Projekt Thér zpracoval na základě zadání města. Právě tady se může ukázat, nakolik je radnice při vyjednávání se státními "molochy" silná či nikoli, protože v případě horkovodu svoji sílu ani úspěšnou diplomacii neprokázala.

Chrudim - Po roce se do města vrací opět hasičské závody. V loňském roce byly spojeny s oslavami 140. výročí založení místního sboru dobrovolných  hasičů a konaly se na Resselově náměstí. Letos však hasiči budou soutěžit na Ploché dráze, a to v sobotu od devíti hodin ráno.

Právě umístění závodů na Resselovo náměstí kritizovali někteří obyvatelé centra města, neboť se vinou uzavírek nemohli dostat ke svým domům. Také část podnikatelů z náměstí raději zavřela své provozovny, protože návštěvníci závodů dávali přednost točenému pivu a klobáskám kupovaným u stánků. Rovněž samotní hasiči se běháním po asfaltu vystavovali nemalému nebezpečí, že se zraní pádem.

[[img:chrn_fullwidth:1899:Hasiče už letos v centru města neuvidíme.  Foto: Chrudimské noviny]]

Letos tedy organizátoři přistoupili ke změně místa pořádání. Důvodem však není kritika umístění závodů, ale dožínky, které se v sobotu 7. září konají právě na Resselově náměstí. Jen obtížně by se závody a kulturní program snesly ve stejném prostoru. Závěrem se tedy nezbývá, než zeptat, zda se stane z hasičských závodů na Ploché dráze nová tradice? Obyvatelé centra města by to jistě uvítali.

Chrudim - Mimoúrovňová křižovatka, která měla na budovaném obchvatu města vzniknout poblíž Medlešic, se z plánovaných staveb přesunula do staveb "výhledových". Stavět se tak v nejbližší době nebude a zda vůbec někdy vznikne, je ve hvězdách. 

Současný obchvat Medlešic bude přímo napojen na budovaný obchvat Chrudimi. Most, který se dnes u této chrudimské místní části staví, povede silnici třetí třídy, tedy oblíbenou zkratkou do města směřující mezi poli na Vestec. Pod ním budou slibovanou osmdesátkou svištět auta objíždějící město.

[[img:chrn_fullwidth:5056:Bude, anebo nebude?  Foto: Jindřich Balous]]

„Ve starém územním plánu je neplnohodnotné napojení sjezdem od Pardubic, chybí však napojení od Ždáru, což ale i tak považuji za dostatečné a vhodné řešení. V nově vyhotoveném plánu připraveném ke schválení však napojení sjezdem od Pardubic chybí úplně, což nepokládám za šťastné,“ říká architekt Karel Thér.

„Pokud se nevybuduje přeložka silnice 1/17 v úseku od křižovatky u Vestce po Pardubickou ulici, či ještě lépe do části bývalé Transporty zvané Korea, tak myslím, že neplnohodnotné napojení u Medlešic se jeví jako potřebné. Je tomu tak proto, že město zde připustilo vybudování průmyslové zóny Sever a nově přispělo nemalou částkou na zbudování kapacitního napojení bývalého Depa. Jinak se bude i zde velmi podobně opakovat situace napojení  areálu Transporty - respektive průmyslové zóny Západ. To znamená zbytečnou zátěž Masarykova náměstí a k němu přiléhajících kruhových křižovatek,“ popisuje situaci Thér. 

„Otázkou je, zda nemá být v Pardubické ulici z důvodu zklidnění dopravy po zprovoznění sjezdu z obchvatu na Dašickou ulici dopravní omezení pro těžkou nákladní dopravu. Jistě by to pomohlo i bližšímu napojení sídliště Leguma na Městský park,“ spekuluje architekt Karel Thér. 

[[img:chrn_fullwidth:5055:Výhledově je křižovatka v plánu.  Foto: Jindřich Balous]]

Komplikace by ale absentující křižovatka mohla přinést podnikatelům v průmyslové zóně Sever, která je už dnes tak trochu stranou zájmu. Pokud by se do zdejších obchodů dostávalo zásobování jen s komplikacemi, mohlo by to být pro řadu podnikatelů likvidační. Rovněž zákazníci budou jen těžko hledat cestu z Dašické ulice k obchodům v Pardubické ulici.

Také Chrudimáci pociťují vzrůstající komplikace a nedodělky při stavbě doslova vymodleného obchvatu. Vzrůstají obavy, zda ze stavby nezůstane jen několik rozestavěných nadjezdů a archeologická naleziště. Vypuštění křižovatky u Medlešic je po "slavobráně" z vedení horkovodu už jen další pomyslnou částí mozaiky necitlivých a nedomyšlených zásahů.

Příloha: 

up-vysek-napojeni-u-medlesic1996.pdf

up-vysek-napojeni-u-medlesic-navrh2013.pdf

Chrudim - Padlý strom, který pokácela jedna z letních bouří, poškodil také zeď a několik náhrobků nedávno opraveného židovského hřbitova. Zajímali jsme se proto, jak budou opravy probíhat a zda je zaplatí pražská Židovská obec.

„Od okamžiku uvedené události na konci července jsme v kontaktu se starostou města Chrudim Petrem Řezníčkem a odstranění vzniklých škod intenzivně řešíme. Ještě letos bude vše uvedeno do původního stavu. S městem zároveň jednáme i o finanční podpoře ve výši 20 tisíc korun,“ říká za Židovskou obec Mojmír Malý.

[[img:chrn_fullwidth:5057:Přispěje město dvaceti tisíci?  Foto: Chrudimské noviny]]

Mojmír Malý si rovněž pochvaluje součinnost a nezvykle vstřícný postoj zástupců radnice. Ne všude je totiž podle něj něco takového samozřejmostí. „Zástupcům města v čele s panem starostou patří náš velký dík. Jejich přístup k věci, kdy osudy místní židovské komunity považují za samozřejmou součást historie celého města a problematiku péče o židovské památky vnímají i jako svoji starost, je příkladný a zdaleka ne všude se s ní s takovou samozřejmostí setkáváme,“ doplňuje Malý. 

Chrudim - Další víkendový den si musí řidiči mířící do centra připravit náhradní trasu. Jistou dávkou trpělivosti se musí obrnit také místní starousedlíci. Resselovo náměstí a několik přilehlých ulic dostanou totiž k dispozici účastníci běžeckého závodu Pernštejnská desítka, a městské centrum se tak stane pro auta dočasně nepřístupným.

Po staročeské pouti, Rallye Železné hory a závodech horských kol přijdou teď na řadu vytrvalostní běžci, což si vyžádá další vynucenou uzavírku, která tentokrát postihne Resselovo náměstí, Školní náměstí, Žižkovo náměstí, Všehrdovo náměstí a náměstí U Vodárny. Dále pak ulice Široká, Čs. partyzánů, Soukenická, Havlíčkova, Na Sádkách, Koželužská, U Valchy, Václavská, V Tejnecku, Heydukova, Sladkovského, Novoměstská, Hradební, Filištínská a Břetislavova.

Silniční uzavírka potrvá v uvedených místech v neděli 8. září od sedmi do 16 hodin. Přesný plán uzavřených komunikací najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

uzavirka.pdf

Chrudim - Úřad Regionální rady Severovýchod se rozhodl po prohlídce domova seniorů v areálu bývalého pivovaru výrazně seškrtat původně přislíbenou dotaci jeho provozovateli, kterým je místní podnikatel Milan Jiruška. Podle úředníků přidělujících evropské dotace doznalo totiž sociální zařízení několik zásadních změn, které se odklonily od původního projektu. Jiruška s tím teď pochopitelně nesouhlasí, protože jsou ve hře miliony korun, s kterými počítal.

Podle vyjádření provozovatele byl objekt koncipován jako školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory. Na základě toho bylo později vydáno stavební povolení a před nedávnem proběhla v tomto duchu i částečná kolaudace celého zařízení. Objekt je v současnosti podle Jirušky provozován jako domov se zvláštním režimem, což představuje služby zahrnující pobytové zařízení sociálních služeb pro seniory, kteří trpí různými typy demencí, z nichž asi nejznámější je Alzheimerova choroba.

Mluvčí úřadu Regionální rady Severovýchod Eva Jouklová však Jiruškovi oponuje a tvrdí, že byly například v rozporu s původním projektem provedeny dispoziční změny stravovacího zařízení. Změny jsou prý patrné i ve školící části objektu, kde byl snížen počet učeben a naopak zvýšen počet kanceláří. V centru jsou pak podle Jouklové připraveny prostory pro kadeřnictví a pedikůru, což není podle úředníků v souladu s údaji uvedenými v žádosti o dotaci. Úřad Regionální rady Severovýchod měl původně přispět na chrudimský domov pro seniory částkou 57 milionů korun. O kolik chce teď dotaci seškrtat, nechtěla ale Jouklová prozradit. Půjde prý však o její podstatnou část.

Připomeňme si, že lůžkové a sociální centrum pro seniory žádá v současnosti o peníze na provoz také město Chrudim, a to z toho důvodu, že zhruba polovinu z padesáti ubytovaných klientů tvoří nyní Chrudimáci. Provozovatel Milan Jiruška se přitom s touto žádostí obrátil na město už loni, když žádal na provoz až milion korun ročně z městské kasy. Zastupitelé ale jeho žádost zamítli s odůvodněním, že byl celý projekt ve značném časovém skluzu a první část klientů byla provizorně ubytována v náhradních prostorách nad diskotékou Inferno. Nyní po částečné kolaudaci objektu zkouší tedy Jiruška "štěstí" u města podruhé. Zda s ním ale radnice půjde do finanční spoluúčasti na provozu domova pro seniory, se teprve ukáže. Například první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) už avizoval, že bude chtět nejprve znát reference krajského úřadu na dané zařízení, které se budou týkat úrovně poskytovaných služeb a právní způsobilosti sociálního zařízení. Žádost o poskytnutí těchto informací přitom už krajskému úřadu odeslal.

Chrudim - Na trase budoucího obchvatu města probíhá od srpna 2011 záchranný archeologický průzkum, který přinesl poznatky o tom, že je Chrudim a její okolí obydleno lidmi už od doby kamenné. Dokládají to četné nálezy, z nichž se Regionální muzeum v Chrudimi chystá uspořádat nyní výstavu.

Potvrdil to archeolog uvedeného muzea, Jiří Musil. Podle jeho sdělení je v současnosti nalezený materiál zpracováván a připravován k možnému vystavení. Jde přitom o stovky kvalitních exponátů z období mladší a pozdní doby kamenné. Další velkou část nálezů pak tvoří exponáty ze starší doby bronzové, pocházející z tzv. únětické kultury.

Značná část odkrytých pozůstatků chrudimské historie mimo jiné dokládá, že se dřívější obyvatelé okolí města nijak nevyhýbali kanibalství ani vylupování hrobů. Sem je například lákali šperky a zbraně pochovaných nebožtíků, které se stávaly jejich oblíbenou kořistí.

Chrudim - Řidiči, přijíždějící nyní do města po Dašické ulici, zaznamenali v těchto místech nový architektonický prvek, kterým jim stavitelé obchvatu zpestřili výhled na chrudimské panorama. Nedaleko zdejší "slepičárny" se totiž objevilo klikaté horkovodní monstrum, překlenující silnici, které svým technickým řešením připomíná spíše Husákovské období než technologicky vyspělejší 21. století.

„Když jsem tu věc uviděl, napadlo mne okamžitě úsloví, kterým se radnice tak ráda chlubí - Chrudim, brána do Železných hor,“ usmívá se trpce jeden z šoférů jezdící pravidelně touto výpadovkou na Pardubice. Vzhledem k tomu, že šlo o akci, na kterou stát uvolnil ze svých prostředků 50 milionů korun, aby mohly být zahájeny přípravné práce na stavbě budoucího obchvatu města a horkovod tak nepřekážel stavbařům, zeptali jsme se vedení chrudimské radnice, proč nepřihlédla během příprav projektové dokumentace k požadavku architekta a městského zastupitele Karla Théra na zakopání zdejšího horkovodu. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) zasedá přitom v dozorčí radě Elektráren Opatovice, jimž potrubí patří, a měl proto pro vyjednávání ideální pozici. K dotazu, proč se tedy o odstranění horkovodu, který hyzdí okolní krajinu, nezasadil, a Thérův návrh údajně smetl ze stolu, však zarytě už několik týdnů mlčí. O důvodech, proč pro dobro věci nic neudělal, lze tedy jen spekulovat.

[[img:chrn_fullwidth:5006:Že by pozůstatek socialistického inženýrství? Ale kdeže, nové chrudimské panorama a pomyslná vstupní brána do Železných hor...  Foto: Chrudimské noviny]]

Obdobné estetické cítění a praktičnost jako Karel Thér projevil alespoň městský architekt Marek Janatka, podle kterého nově vedený horkovod nad silnicí znehodnocuje ráz města. „Nadzemní vedení horkovodu je jedním z několika objektů, které v Dašické ulici vážně znehodnocují vnější i vnitřní obraz města,“ říká Janatka doslova. Stejné srovnání například snese podobná "slavobrána" v nedalekém Hradci Králové, která však byla zbudována ještě za komunistického režimu. "Zdravá" Chrudim proto nejspíš uvedených 50 milionů ze státní kasy nenávratně "prohospodařila", podobně jako už dříve v sídlišti U Stadionu, protože nedokázala prosadit vůli po daleko vlídnějším zásahu do svého životního prostředí. Už dlouhodobě se tak ukazuje, že její zastoupení v dozorčí radě Elektráren Opatovice je spíše symbolické a vede jen minimálně k prosazení veškerých zájmů města, mezi nimiž by zdravé životní prostředí mělo být na prvním místě.

Chrudim - Město letos investovalo během letních prázdnin do oprav svých školských zařízení více než v loňském roce. Uvedl to neuvolněný místostarosta zodpovědný za školství, kulturu a památkovou péči Jan Čechlovský (ODS).

Podle Čechlovského bylo během uplynulých dvou měsíců takto proinvestováno celkem devět milionů korun. "Bylo to o dva a půl milionu více než loni," dodává místostarosta. V současnosti jsou už všechny práce u konce, až na Základní školu Dr. Malíka, kde zbývá zmodernizovat výtah.

Chrudim - O některé polorozpadlé a opuštěné domy v blízkosti Resselova náměstí se začínají v současnosti zajímat méně přizpůsobiví občané a například ve Filištínské ulici získalo za poslední rok novou adresu svého bydliště několik desítek Romů. Mezi místními to pochopitelně vyvolává znepokojení a začínají poukazovat na situaci nedalekého Hrochova Týnce, kde si už s přílivem romských imigrantů nevědí rady. Jsou tyto obavy starousedlíků oprávněné?

Situaci se teď snaží uklidnit první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), podle kterého něco takového našemu městu prý nehrozí. „Radnice samozřejmě žádné stěhování problémových občanů do této lokality neplánuje,“ namítá Tejkl. „Nevím, odkud se tato spekulace vzala. Spíše mi to připomíná obdobný informační ruch, který se objevil v souvislosti s údajnou výstavbou nového domu v sídlišti Na Větrníku. Zde také vznikla fáma o údajném stěhování nepřizpůsobivých a sociálně vyloučených spoluobčanů do této lokality,“ komentuje současný rozruch ve městě Tejkl.

[[img:chrn_fullwidth:5027:Tady si poštu zatím nikdo nevyzvedává. Jak dlouho ještě?  Foto: Chrudimské noviny]]

S prohlášením místostarosty je však v ostrém kontrastu situace v již zmiňované Filištínské ulici, kde je právě několik zanedbaných městských domů obýváno rodinami nepřizpůsobivých občanů, nejčastěji romské národnosti. Takové objekty jsou tu nyní minimálně dva a je s podivem, že o tom místostarosta zodpovědný za městský majetek nemá potřebný přehled. Stejný počet městských domů obývají přitom Romové i v Široké ulici a není žádným tajemstvím, že v těchto nemovitostech panuje značná fluktuace obyvatel podobně jako v nechvalně známém "Bronxu" v lokalitě pod chrudimským nádražím. 

[[img:chrn_fullwidth:5024:Neupravený dům v horní části Filištínské ulice obývaný romskou rodinou.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Máme obavu, že se do poloopuštěných domů začnou stěhovat Romové stejně, jako se to stalo v Hrochově Týnci. Klidná lokalita v samotném centru by se tak změnila v místo, kde nikdo soudný nechce bydlet,“ vyslovuje své znepokojení jeden z Chrudimáků, který chtěl zůstat v anonymitě. „Už teď je občas slyšet z několika domů křik a nadávky, pomalu se bojíme pouštět děti do knihovny,“ vysvětluje obyvatel chrudimského centra.

Právě tato část Chrudimě je podobně jako Bronx názorným příkladem toho, jak si město nedokáže své nemovitosti ohlídat a využívat k tomu všechny možnosti platné legislativy. Ta například umožňuje úředníkům města v součinnosti se stavebním úřadem pravidelně kontrolovat možnou přetíženost malometrážních bytů, k čemuž ve městě dost často dochází. To znamená, že byty, které jsou běžně určeny pro čtyři až pět osob, obývá spolu s přihlášenou rodinou dlouhodobě nezřídka i dvacetičlenná "návštěva" známých a příbuzných.

[[img:chrn_fullwidth:5026:Budou se děti bát chodit Filištínskou ulicí do knihovny?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim přitom v minulosti tyto kontroly poměrně důsledně prováděla, díky čemuž se zbavila těch nejproblémovějších osob. V tomto volebním období však v této aktivitě ustala a výsledek této nečinnosti je v současnosti znát. Svou roli v tom sehrálo i dočasné zrušení druhé služebny městské policie v Revoluční ulici, jejíž fungování bylo obnoveno až po kritice médií a občanů města, kteří poukazovali na nemístné ničení nově zrevitalizované lokality pod chrudimským nádražím s pomocí evropských peněz a na vzrůstající pouliční kriminalitu. Své by o tom mohli například vyprávět v prodejně Billa v sousedství Bronxu, kde nemine takřka dne, aby zde nepřistihli nějakého zloděje. Také místní zastavárny a dealeři drobných půjček zažívají žně, protože poptávka po finančních hotovostech mezi přistěhovalci je obrovská. Rovněž realitky pronajímají zdejší byty sociálně slabším daleko častěji než dříve.

Je to způsobeno například tím, že několik dříve udržovaných domů, především ve Filištínské ulici, začíná připomínat spíše skvoty než důstojně vyhlížející objekty historického centra. Jeden z nich, budova na rohu Kollárovy a Filištínské, se dlouhá léta neúspěšně snaží prodat realitní kancelář. Opuštěný dům se tak za směšně nízkou cenu přímo nabízí k využití jako levná ubytovna. A není sám. K prodeji je i známý domek ležící jen pár kroků od Pardubské fortny. Pokud tedy radnice nepřijme v brzké době nějaké účinné opatření namísto chlácholení veřejnosti, může situace ve městě v tomto ohledu ještě vygradovat a nemusí být přitom příliš vzdálená té, kterou teď prožívají v Hrochově Týnci.