Chrudim - Páteční odpoledne předznamenalo víkend plný upravených aut a rychlostních zkoušek. Další ročník Rallye Železné hory přivedl na Resselovo náměstí nejen desítky aut a zvědavců, ale i riziko zraněných diváků, hluku a znečištěného ovzduší.

Přestože samotné trasy rychlostních zkoušek se našemu městu vyhnuly, nedalo se přehlédnout, že další ročník kontroverzní a emoce vyvolávající akce je opět tady. V pátek odpoledne totiž závodní speciály brázdily město a jejich řidiči snad úmyslně vytáčeli motory svých miláčků do vysokých otáček, aby o sobě dali náležitě vědět. Za škodovkami, hondami a dalšími vozy se tak vznášela oblaka namodralého dýmu a zvuková kulisa byla v pátečním odpoledni, kdy většina Chrudimáků s nadějí vzhlížela ke klidnému víkendu, opravdu nepřeslechnutelná a nechuť nad dalším ročníkem rallye odrážely i reakce diskutérů na sociálních sítích.

[[img:chrn_fullwidth:4969:Patří opravdu "vytuněná" auta na historické Resselovo náměstí?  Foto: Jindřich Balous]]

První nehody na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. Ve čtvrt na dvanáct v sobotu se podařilo jedné posádce trefit strom před Podlíšťany a na místo musela dokonce vyrazit sanitka a hasiči. Havárie se naštěstí obešla bez obětí na životech.

„Kolik asi dostal namazáno vedoucí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina, když povolil průjezd CHKO,“ zlobil se na facebooku Jiři Novák a narážel na skutečnost, že část rallye se jela i přes chráněnou krajinnou oblast, v níž se jindy přísně reguluje jakákoliv činnost poškozující přírodu. Trasa rallye se přitom po loňských protestech několika obcí musela změnit. Obce Hradiště, Nasavrky a třeba Miřetice si totiž nepřály, aby závodníci likvidovali jejich silnice a venkovskou pohodu svými nadupanými stroji. Přestože rychlostní zkoušky se jely tentokrát jen v několika málo úsecích, někteří řidiči na to asi zapomněli a směle se předháněli na známé autostrádě spojující Nasavrky se Slatiňany.

[[img:chrn_fullwidth:4985:Kolik jich skončí v příkopu?  Foto: Jindřich Balous]]

Poslední ročník této pochybné zábavy poznamenala i zpráva o obvinění mladého pořadatele - traťového komisaře, který prý svou nedbalostí zavinil loňskou smrt čtyř mladých dívek na Rallye Slovácko. Tomu v současné době hrozí až šest let vězení za zanedbání svých povinností. Budoucnost Rallye Železné hory je tak stále nejistá a rozděluje veřejnost na její odpůrce a příznivce. Odpůrci však podle všeho začínají pomalu přečíslovat milovníky spáleného benzínu a rizikového sportu, po němž mohou zůstávat nezřídka i mrtví lidé.

Chrudim - Radnice nabízí obyvatelům města jednoduchý způsob varování před nejrůznějšími živelními pohromami nebo mimořádnými událostmi, jako jsou třeba výpadky proudu či dodávek vody. Jde o tzv. formu „krizových“ SMS zpráv. Funguje ale toto varování doopravdy?

Tyto bezplatné zprávy údajně rozesílá město pokaždé, když se blíží jakákoli pohroma. Podmínkou je ale registrace. Přihlášení k zasílání SMS se provádí tak, že na telefonní číslo 469 657 111 zašlete SMS ve tvaru REG mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera CHRUDIM mezera ULICE, příklad REG Karel Stary Chrudim Sladkovskeho. Pro městské části se místo ulice napíše místní část (Markovice, Medlesice, Topol, Vestec, Vlcnov), příklad REG Karel Stary Medlesice. Při psaní smsek pak na velikosti písmen nezáleží, důležité je dodržet mezery a nepoužívat diakritická znaménka.

Přihlášené slibuje radnice informovat o velkých uzavírkách komunikací, o svozu nebezpečného odpadu, blokovém čištění komunikací, a dalším. Přestože vypadá služba jako dobrá a chvályhodná, právě nedávné řádění bouře prokázalo, že ne tak zcela funguje. „Odjíždíme k rodičům, protože voda teče už jen pramínkem a elektřina nejde vůbec. Informace o tom, co bude dál a kdy vůbec elektřinu pustí, nemáme vůbec žádné“ tvrdil muž v červeném fordu hned druhý den po bouři před vyhořelou trafostanicí Na Větrníku. Jeho slova jako by vyjadřovala vše, co zdejší obyvatelé museli po řádění první vichřice prožít. O informacích od města formou sms zpráv si totiž mohli nechat jen zdát.

Snad ještě horší byla situace ve chvíli, kdy se technici pustili do opravy zmiňované „trafačky“. Mnohde proud na chvilku šel, za pár sekund už zase nešel. Především počítače tak mohly dojít nevratné úhony. Informace o přerušované dodávce proudu nebyly opět k dispozici. Jako by se snad soukolí zadřelo. Přitom jsou to právě krizové situace, které fungování těchto informačních systémů prověří a pomohou „vychytat“ případné mouchy.

Chrudim - Rozšíření parku Střelnice pozdrželo téměř o 14 dnů odstraňování následků řádění několika letních bouří. Až v pondělí se totiž bagr zakousl do plochy takzvaných „jedliček“, které celkovou plochu této oblíbené lokality ještě rozšíří. Původně byl totiž start plánovaný už na červenec.

„Regenerace počítá především s ošetřením stávajících a dosazením nových dřevin,“ popisuje úsilí zahradníků mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „Snažit se budeme především o zachování přírodního charakteru parku a směřovat by v budoucnu měl k ekologické variantě tohoto území - ekoparku,“ doplňuje Drašnarová. Vysadit zde přijdou nové keře, které by měly odpovídat dřevinám v těchto místech obvyklým. Celá plocha budoucího parku bude pak samozřejmě vyčištěna a zbavena pařezů.

[[img:chrn_fullwidth:4964:Bagr už hloubí cestu mezi "jedličkami".  Foto: Chrudimské noviny]]

„Ze stávajících dřevin se vytipují ty, které vypadají perspektivně a budou v budoucnu tvořit ´kostru´ celých jedliček. Na své si zde v budoucnu přijdou i sportovci, protože by se tu měly objevit i různé volnočasové, rekreační prvky,“ popisuje mluvčí plánovaný vzhled trojůhelníkové plochy u jednoho z ramen řeky Chrudimky. Vybudována tu bude i cesta, která parčík protne, objeví se zde také lavičky.

Ve výběrovém řízení, které provázely zmatky a muselo být vypsáno znovu, si město nakonec vybralo hlineckou firmu 3G Garden s nabídkou jen lehce převyšující 790 tisíc korun. „Předpokládáme, že práce budou ukončeny do 30. listopadu,“ uzavírá Sylva Drašnarová. 

Chrudim - O neutěšené situaci v Klášterních zahradách jsme vás v Chrudimských novinách informovali už několikrát. Ať už šlo o přerostlou trávu a riziko zvýšené koncentrace klíšťat, nebo samotné složení zeleného porostu, tak se koncem prázdnin zdá, že se zdejší situace nijak nelepší.

[[img:chrn_fullwidth:4960:Přeplněný koš v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejen že je vše při starém, ale zdá se, že se situace snad i zhoršuje. Zelenou plochu, kterou z větší části tvoří plevel, podle všeho delší čas opět nikdo nesekal. Rostlinky tak dostaly jedinečnou příležitost nasadit květy a po jejich odkvetení dál šířit své „děti“ v podobě semínek na další místa v Klášterních zahradách.

[[img:chrn_fullwidth:4961:Panorama, které neláká k usednutí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Především keřům podobné kudlibabky a rozmáhající se kopřivy přímo vybízejí návštěvníky nikoli k posezení se do chladivého stínu stromů, nýbrž k úprku. „Chtěla jsem si to tu projít a prohlédnout si vaším městem všude vychvalované zahrady,“ říká návštěvnice Božena Jíšová z Vysokého Mýta, která je v Chrudimi na výletě. „Jen jsem vešla, překvapil mě přeplněný koš. Na několika místech se prakticky nedá najít cestička, protože ji zcela pohltila tráva. Je to ostuda,“ dodává nemile překvapená turistka.

[[img:chrn_fullwidth:4963:Kde je pěšinka?  Foto: Chrudimské noviny]]

Po krátké procházce jí nelze než dát za pravdu. Cestičky vysypané štěrkem mnohde opravdu zcela zmizely. Přitom by stačil postřik některým z běžných herbicidů a plevel by odsud zmizel.

[[img:chrn_fullwidth:4962:Znám křišťálovou studánku...ale ta v Klášterních zahradách to není.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rovněž „pítko“ u dětského hřiště připomíná svou barvou sinicemi zamořený rybník a určitě nevybízí k napití se. Klášterní zahrady tak začínají připomínat ušmudlanou Popelku, o níž její rodič - město, přestal na čas pečovat. Podaří se někdy zjednat nápravu?

Chrudim - Situace pod Pardubickou fortnou, kde nový majitel opravuje historický dům, nedala spát někomu z bdělých kolemjdoucích. Přečnívající krokev, která by mohla být příčinou úrazu hlavy nepozorného chodce, se totiž rozhodl zabezpečit po svém a obehnal ji policejní páskou.

Přečnívající kus dřeva označil fólií, kterou běžně používá k zajištění míst městská policie. Jeden její konec přivázal ke krokvi a druhý pak zauzloval k zábradlí. Situace tak byla alespoň dočasně vyřešena.

[[img:chrn_fullwidth:4945:A je po starostech! Alespoň dočasně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co se ale stane, až kostra zmizí pod střešní krtinou a nedostatečně osvětleným prostorem půjdou první „ovínění“ hosté některé z restaurací na Resselově náměstí, je prozatím záhada. Podle vyjádření města pokračuje rekonstrukce domu přesně podle schváleného plánu a nová podoba střechy prý nepředstavuje z pohledu možného rizika úrazu prý žádný problém.

Chrudim - Staveniště a zároveň pracoviště archeologů před hotelem Bohemia na chvíli osiřelo. Práce na vykopávkách zde totiž skončily, ale zdaleka tu není konec překvapením, která zdánlivě nezajímavá lokalita skrývala.

Vědcům se tady totiž podařilo pod vedením zkušeného archeologa Jana Frolíka objevit další zajímavý relikt minulosti. Po dlouhém domu starověkých obyvatel Jánského předměstí byly v těchto místech odkryty i pozůstatky židovské rituální lázně - takzvané mikve.

[[img:chrn_fullwidth:4944:Takhle vypadá moderní mikve.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Do mikve se chodili rituálně očišťovat jak muži, tak ženy židovského vyznání. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a musí být dost hluboká k tomu, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době slouží pro očistu ženy po menstruaci a po porodu.

Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu. V minulosti byly podobné nádrže umísťovány vedle domů, které sloužily židům jako modlitebna. Je tedy možné, že v okolí nádrže objevené před hotelem Bohemia, takový svatostánek stál. Znovu se tak potvrzuje, že Chrudim a její okolí je pro archeology mimořádně bohatým regionem. Po několika překvapeních u hotelu Bohemia se totiž podařilo odkrýt i unikátní artefakty v okolí městské části Vestec, kde byly nalezeny desítky hrobů a pozůstatků starověké civilizace, jíž se zalíbilo v blízkosti řeky Chrudimky.

[[img:chrn_fullwidth:4535:Pozůstatky dlouhého domu před hotelem Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimská mikve, potvrdí-li se, že jde skutečně o tuto jedinečnou památku, je opravdovým unikátem v celém Pardubickém kraji. Nejbližší takovou nádrž si totiž můžete prohlédnout třeba v Rokytnici v Orlických horách, tři mikve se pak nacházejí i v Kolíně, který měl významnou židovskou komunitu.

Zachování unikátního nálezu však nebude snadné. Znamenalo by to buď zmenšit plánované podzemní parkoviště, nebo zapojit mikvi do komplexu, což by logicky znamenalo zvýšení stavebních nákladů. Archeologové se přesto budou snažit s investorem dohodnout - mohou však pouze sloužit radou a doporučením. V úvahu ale ještě připadá i vyzvednutí pískovcových bloků a přemístění stavby na jiné místo. Archeologa Jana Frolíka teď ještě čeká v této souvislosti pátrání v dochovaných dokumentech a pramenech. Ty by měly s konečnou platností potvrdit, zda se podařilo objevit jedinečnou památku na Jánském předměstí. 

Chrudim - Škody způsobené několika po sobě jdoucími prudkými letními bouřemi připomíná ve městě už jen několik pařezů. Jak ale vypadá současná situace v parku Střelnice, kde vítr řádil suverénně nejvíc?

Vstup je sem povolen pouze poa asfaltové cestě, protože jinde hrozí nebezpečí od padajících větví stromů poškozených vichřicí. Přesto se zde pejskaři neohroženě vydávají mezi čnící zbytky stromů ke korytu plnému větví. „Před lety jsme koryto vyčistili od větví zcela, dnes je opět plné. Když jsem viděl první následky bouře tady v parku, měl jsem doslova slzy v očích,“ říká chrudimský ochránce přírody Tibor Schwarz. Právě on má velký podíl na tom, že je park opět skoro tak jako před katastrofou. „Pan Cibulka nám řekl, že to zvládneme ve dvou. Tak jsme se do toho pustili. Stojí mi sice práce v Habrově, ale toto bylo přeci jen asi přednější,“ vysvětluje Tibor pracovní nasazení zdejších ochránců přírody.

[[img:chrn_fullwidth:4939:Tibor Schwarz se chopil hrabiček.  Foto: Chrudimské noviny]]

A skutečně. Většina větví je už pryč, rovněž tlusté kmeny stromů zmizely k náhonu u Divadla Karla Pippicha. Tibor nyní jen hrabe zbytky popadaného listí a těší se, že práce brzy skončí. „Nemohu si pomoci, ale nezdá se mi to jako čistě práce přírody. Sledujeme kolem sebe až příliš mnoho extrémů a tak se příroda zkrátka nechová. Nedivil bych se, kdyby v tom měl prsty člověk,“ zamýšlí se Tibor.

Předpověď počasí nyní slibuje poklidný závěr prázdnin, extrémní teploty a na ně navazující bouřky by se tak měly našemu městu už vyhnout. 

[[gal:4940]]

Chrudim - Bouře, které pustošily naše město, neměly podle všeho jen negativní dopad, ale minimálně v jednom případě se na jeho vzhledu podepsaly i pozitivně. Pokácené stromy totiž radnice pohotově využila tam, kde by to nejspíš nikdo nečekal.

Polorozpadlé kmeny stromů, které tvoří kulisu náhonu u Divadla Karla Pippicha a pamatují první roky kultivace tohoto prostoru, byly totiž nahrazeny několika čerstvými jasanovými kmeny. Ty přitom pocházejí z parku Střelnice, kde vichřice pokácela asi nejvíce vzrostlých dřevin a poničila i ocelovou lávku spojující park s Pumberky. Oblíbená zkratka mnoha chodců pod hradbami je tak opět jako nová a náhon lze s trochou šikovnosti překonat suchou nohou.

[[img:chrn_fullwidth:4934:Nové kmeny klenoucí se nad náhonem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další oprava, která neunikla pozornému oku redakce Chrudimských novin, se týká sloupu v Michalském parku, který nedávno srazilo vozidlo Technických služeb Chrudim. Dlouhé roky totiž tento sloup postrádal krycí sokl. Protilehlé „dvojče“ však kryje stále původní prvek. Ten nyní posloužil jako vzor a o zbytek se postarala šikovná ruka kameníka. Palec nahoru za dotažení této záležitosti až do zdárného do konce.

[[img:chrn_fullwidth:4933:Sokl je po letech opět na místě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Dlouhé měsíce dostávala Václavská ulice jen nelichotivá přizviska. Důvodem, proč se této komunikaci řidiči vysmívali, byl dlouhodobě její neutěšený stav. Díry a výmoly zde ničily podvozky aut a skoro to už vypadalo, že se mnozí její opravy ani nedočkají. Nemožné se ale nakonec podařilo.

Koncem měsíce července tak ulici spojující Nové město s kruhovou křižovatkou u nemocnice obsadili silničáři a pustili se do díla. Chrudimská pobočka firmy M-Silnice se opravdu činila, takže za pouhé tři dny už bylo hotovo. Návštěvníci Salvátorské pouti si tak už nemuseli nedobrovolně nechat natřásat pozadí a vesele svištěli po zcela novém povrchu.

[[img:chrn_fullwidth:4929:Vyplatilo se počkat, shodují se motoristé.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za cenu přesahující milion korun českých se podařilo vybudovat kvalitní dílo, což potvrzují slova starosty Petra Řezníčka (SNK-ED). „Opravená komunikace bude mít šířku šest metrů. Kvalita by měla být opravdu vysoká, protože tu neplánujeme jinde obvyklé záplatování. Opět se zde bude frézovat a pokládat zcela nový povrch,“ říká starosta Řezníček.

Že se dílo podařilo, potvrzují i samotní motorizovaní Chrudimáci. „Naprostá spokojenost. Stálo to za to vyčkat. Ještě by mohli opravit těch sedmnáct hrbolů v Široké ulici a byla by Chrudim ok,“ hodnotí stav Václavské ulice Daniel Seifert a neopomene zdůraznit i úsek v centru města, na které zdejší řidiči nejčastěji žehrají - na jezdecké schodiště v Široké ulici.

[[img:chrn_fullwidth:4930:Tady se pracovat ještě bude.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na řadě je teď ještě dokončení úprav povrchu komunikací v ulicích Sladkovského a Svěchyňova, kde dělníci ještě nedávno ukládali do země horkovod. Před poutí zde provedli provizorní záplatování silnic, dnes bude vše vyfrézováno a poté položen nový pruh asfaltu. 

Chrudim - Článek Chrudimských novin o rekonstruovaném domu čp. 100 pod Pardubickou fortnou vyvolal diskuzi čtenářů, kterým především vadí, že jeho nová střecha zasahuje do veřejného schodiště víc, než je zdrávo. Chrudimské radnici a památkářům to prý podle vyjádření tiskové mluvčí města Sylvy Drašnarové nevadí.

Jak dodává, obě instituce nemají s rekonstrukcí v této podobě prý žádný problém, protože podle Drašnarové probíhá podle předem schválené dokumentace. Její názor mimo jiné podpořil svým komentářem na facebooku i čtenář Michal Pilař. „Střecha zde vždy zasahovala a nemyslím si, že by zasahovala o tolik méně než nyní. Po letech chátrání můžeme být rádi, že začala obnova tohoto domu. Bohužel se vždy najde nějaký ´Chrudimák´, kterému bude to či ono vadit,“ zamyšlí si Michal Pilař.

[[img:chrn_fullwidth:4903:Tak dnes vypadá rekonstruovaný dům pod Pardubickou fortnou, jehož střecha, která nutí kolemjdoucí chodce vyšších postav se ohnout, vyvolává protichůdné názory veřejnosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rozměry nově rekonstruované střechy na zanedbané nemovitosti se přesto zdají být jednomu z čtenářů Chrudimských novin nezvykle velké a požádal nás proto, zda by bylo možné názor radnice a památkářů zkonfrontovat se skutečností, která zde panovala v celkem nedávné době, kdy byl dům čp. 100 ještě obyvatelný. Nezbylo nám tedy než současnost s historií porovnat v dochované fotodokumentaci Okresního státního archivu v Chrudimi, která dává uvedenému čtenáři jednoznačně za pravdu.

[[img:chrn_halfwidth:4901:Takhle zhruba vypadal dům čp. 100 ještě asi před dvaceti a více lety, než začal chátrat. Ze snímku je patrné, že střecha jako nyní chodcům nijak v cestě nepřekážela.  Reprofoto: Okresní státní archiv Chrudim]]

Srovnání původní podoby objektu pod Pardubickou fortnou s jeho současným stavem je tedy jednoznačné - zatímco dříve střecha respektovala úzký prostor pro pěší, dnes ho ještě více omezuje a přidělává tak problémy chodcům vyšších postav, kterým mnohdy nezbyde, než se ohnout, pokud chtějí podél domu bezpečně projít. A co vy, čtenáři, jak situaci vidíte? Také jako radnice nemáte s novou podobou střechy žádný problém, anebo vás může omezovat v chůzi? Napiště, budeme za vaše hodnocení rádi.