Chrudim - Závěrečná diskuse při pondělním jednání zastupitelstva byla prakticky celá v gesci opozičního politika a neúnavného kritika radnice Romana Málka (Koalice pro Chrudim). A byl to právě on, kdo po infantilním vtípku s plyšovým šmoulou toužil i po dalších, důležitějších informacích.

Jednalo se především o prý absentující programové prohlášení radniční koalice a zoufalou nepružnost v reakcích na zastupitelovy otázky vznesené na jednání zastupitelstva už v lednu. Obsah programového prohlášení chtěl znát Roman Málek už v době, kdy se nová koalice zformovala. „Marně jsem se snažil najít, co má vlastně nová koalice v plánu a jakým způsobem chce vést město. Existuje tedy nějaké programové prohlášení?“ vypálil dotaz směrem k předsednickému stolu Málek.

„Ano, existuje,“ reagoval na zastupitelův dotaz starosta Petr Řezníček (SNK-ED) poté, co mu polohlasem stejnou odpověď dali i po pravici sedící první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) či zleva neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Kde ho má ale Málek hledat, už nezaznělo. Chrudimské noviny proto zapátraly a prohlášení bylo hned na světě. Stačilo totiž zadat patřičný výraz do vyhledávače na stránkách chrudimské radnice. 

[[img:chrn_halfwidth:1092:Z Romana Málka si nikdo blázny dělat nebude!  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Tím ale nebyla zastupitelova nespokojenost u konce a rozhodně si nebral servítky. Neuvolněnému místostarostovi Jaroslavu Trávníčkovi (ČSSD) totiž zřejmě nemůže zapomenout mravoučná kázání, kterými Málka tento důchodce nezřídka oblažuje. Už v lednu totiž zastupitel upozorňoval na nesmyslnost tvorby loga města a vznesl hned několik dotazů adresovaných právě Trávníčkovi. Ten se nezmohl na žádnou odpověď, až jej starosta zachránil slovy, že bude Málkovi písemně odpovězeno.

Na část otázek sice Málek odpověď dostal, ale na jednu stále od ledna čeká. „Už tehdy jsem odpověď urgoval stejně jako na minulém zastupitelstvu. Nestalo se nic. Na jednání 24. června jsem proto upozornil, že od 26. ledna uběhlo opravdu třicet dní a chtěl jsem znát odpověď. Opět jsem se jí nedočkal a ani starosta mi nebyl schopen říci, jestli ji dostanu do dalších třiceti dní,“ zlobil se Málek, který upozorňoval na to, že má být Trávníčkovo logo za sto tisíc korun pořízeno z peněz, jež měly být údajně čerpány z navýšeného poplatku za komunální odpad. 

„Paradoxem je i fakt, že se ptám konkrétní otázkou na jednoho dodavatele. A není tajemstvím, že chodí na jejich stranické akce a údajně je i členem. Jestli má být zakázka směřována do jeho kapsy, to nevím. Zatím má místostarosta Trávníček v rozpočtu uškudlených sto tisíc, ale za pět měsíců nebyla na logo vypsána soutěž,“ uzavírá Málek.

Chrudim - Dotace a peníze na sport nenechávají některé zastupitele v klidu. Jedním z typických příkladů je nezávislý zastupitel David Kasal, zvolený původně za Věci veřejné, který vyletí jako čertík z krabičky pokaždé, když má být finančně přilepšeno sportovnímu klubu AFK LS Chrudim.

Tentokrát ho nadzdvihl materiál předložený zastupitelům, v němž vedení radnice navrhlo poskytnout provozovateli letního stadionu v ulici V Průhonech dva a půl milionu korun na opravu pláště a snad i střechy rekonstruované stařičké tribuny. Sportovci si už v této souvislosti zažádali o státní dotaci, která by spolu s příspěvkem města měla tyto opravy pokrýt. O uvedeném záměru jsme vás už informovali.  

„Provozovatel má přislíbenou dotaci od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pokud by ji snad nedostal, nic se neděje, protože peníze od města dostane jen v případě kladného vyřízení této žádosti,“ uklidňoval Kasala a další nespokojené zastupitele neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Kasala to však neuspokojilo a atakoval vedení radnice připomínkou o údajných předchozích penězovodech do postupně opravované tribuny letního stadionu. „Podle mých informací systém ale funguje tak, že na jeden projekt nebo budovu nelze dvakrát žádat o dotaci. Žádat tedy lze, ale taková žádost bývá zpravidla zamítnuta,“ "kasal" se svými znalostmi z ministerského prostředí tento nezávislý opoziční zastupitel.

Na jeho narážku musel reagovat neuvolněný místostarosta a poslanec Jan Čechlovský (ODS), který se snažil zjitřenou situaci znovu uklidnit. „Musím přítomné upozornit, že město dělá vše pro to, aby klub AFK dotaci dostal. K tomu patří i přislib peněz, které z části budou opravu krýt. Jde přitom jen o dvacet procent z předpokládaných nákladů. Zbytek bude krýt dotace,“ argumentoval neuvolněný místostarosta. Alespoň špetku pochybností se znovu snažil vnést do této otázky další opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který zapochyboval nad kvalitou útlého materiálu, který měli zastupitelé k dispozici.

"Trochu mi u žádosti o dotaci chybí všechny náležitosti, jako třeba prohlášení o bezdlužnosti a další,“ namítal Málek v souladu se strategií, s kterou na zastupitelstvo přišel. „Celá žádost je pochopitelně daleko obsáhlejší. Konkrétně prohlášení o bezdlužnosti samozřejmě obsahuje,“ vysvětlil Málkovi zkušený zastupitel Petr Vojtěchovský (ODS). Pro přislib peněz chrudimským sportovcům zvedla nakonec ruku většina přítomných zastupitelů. 

Chrudim - Přítomnost postavičky roztomilého modrého šmouly na zasedání městského zastupitelstva budila u mnohých otázky. Znalci poměrů na chrudimské radnici však tušili, že otcem malého nezbedy bude nejspíš jeden z opozičních zastupitelů Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který je podobnými výstřelky pověstný.

„Přijde mi dost nevhodné, že o prvním místostarostovi a možná budoucím starostovi Tejklovi se starosta Řezníček vyjadřujete jako o šmoulovi. Oslovovat možného budoucího starostu města tímto nelichotivým titulem mi přijde jako vrchol arogance a pohrdání,“ řekl v obecné rozpravě Málek. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) při této Málkově obhajobě jen cudně klopil zraky a nepronesl jediné slovo. Evidentně s Málkem souhlasil, bál se však postavit proti svému kolegovi ve vedení města Řezníčkovi.

[[img:chrn_fullwidth:4527:Místostarosta Tejkl to bere s humorem.  Foto: Roman Málek]]

„Děkuji vám za příspěvek,“ reagoval překvapený starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „Přesto bych rád připomněl, že vy sám jste mne kdysi neváhal titulovat jako medvěda, jehož se bojí zvířátka a neznámý autor mi rovněž přisoudil titul dinosaura,“ připomněl starosta Málkovi jeho vlastní eskapády. Svému kolegovi Tejklovi se však neomluvil. 

Chrudim - Snad nejvíce vzruchu vnesl do pondělního jednání městského zastupitelstva návrh zrušit původní dohodu o prodeji pozemků Na Skřivánku a razantně navýšit prodejní cenu zdejší půdy bez ohledu na obrovské finanční výdaje spojené se zasíťováním rozlehlé lokality. Předkladatelem návrhu se přitom stal první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který musel čelit mnoha dotěrným dotazům opozičních zastupitelů i občanů města, kteří na schůzi dorazili. 

Atmosféra v jednacím sále při projednávání tohoto bodu hned na začátku natolik zhoustla, až ji musel starosta Petr Řezníček (SNK-ED) začít uklidňovat. „Prosím přítomnou veřejnost o klid,“ vyzýval hlasitě Řezníček především členy občanského sdružení Skřivánky, kteří přišli do jednacího sálu v opravdu hojném počtu a neskrývali své vzrušení nad záležitostí, která se jich osobně dotýká. Diskuze se však naplno rozproudila až poté, co vystoupil se svým návrhem místostarosta Tejkl.

Revize dohody navzdory riziku milionové arbitráže a úbytku obyvatel
„Předkládaný návrh neřeší rozhodně prodej konkrétnímu zájemci. Budeme pouze schvalovat zrušení našeho rozhodnutí z roku 2008 a nové podmínky prodeje. Dalo by se to shrnout dvěma slovy - znovu a lépe,“ poznamenal první místostarosta k revizi dohody, jejímž porušením teď Chrudim riskuje případnou arbitráž o miliony, které už investor vložil do příprav schváleného projektu a může rovněž požadovat i úhradu ušlého zisku. Město si chce přesto navýšením prodejní ceny pozemků vylepšit svůj rozpočet asi o deset milionů korun i za cenu toho, že může být tento výsledek nakonec mnohem hubenější anebo žádný a výstavba Na Skřivánku nemusí vůbec začít.

„Naše město za poslední roky ztratilo přes tisíc obyvatel, což rozhodně není dobrý trend. Znát je to především na příjmech z daní z nemovitostí. Výstavba Na Skřivánku by mohla tento úbytek zvrátit,“ snažil se Tejkl přesvědčit ostatní zastupitele, aby zvedli ruku pro 570 korun za metr čtvereční, tedy pro částku, kterou považuje za rozumný kompromis a která vychází ze znaleckého posudku, jenž si nechalo město zpracovat. A právě o odborné úrovni tohoto posudku mnozí pochybovali.

Vladislava Michalová by neváhala město dál zadlužit
Ještě než se o posudku začalo naplno debatovat, "zaperlila" v rozpravě zastupitelka za TOP 09 Vladislava Michalová, která se trošku naivně zeptala, proč si město nezasíťuje pozemky samo a následně je neprodá jednotlivým zájemcům. Samotné zasíťování celé lokality se totiž vzhledem k náročnému přivedení některých sítí z centra pod železniční tratí odhaduje asi na 140 milionů korun. Město přitom nemá tyto miliony k dispozici a muselo by se v takovém případě dál hodně zadlužit. „I to je jedna z možností. Znovu opakuji, že neschvalujeme prodej, ale záměr prodat. Je jasné, že k prodeji třeba vůbec nemusí dojít,“ reagoval přesto na dotaz Michalové zcela vážně Tejkl.

A pak už se snesla na hlavu Tejkla celá řada připomínek k obsahu předkládaného znaleckého posudku. Debatu na tohle téma odstartoval zastupitel zvolený za Věci veřejné David Kasal, který požadoval podrobnější údaje, než jaké měli zastupitelé ve svých materiálech k dispozici. „Zajímalo by mne, kdo posudek zadával a zda byly ohodnoceny všechny pozemky. Tedy i ty, které město nevlastní. Nechápu, proč se třeba silnice budou prodávat bez věcného břemene. Posudek, který máme k dispozici, vypadá navíc jako ne úplně kompletní. Chybí třeba obvyklá razítka a podpisy,“ divil se Kasal.

"My sami rozhodneme, co je důležité," lkala opoziční zastupitelka
To už se k mikrofonu blížil šéf odboru regionálního rozvoje MěÚ Petr Kopecký. „Originální posudek mám u sebe a mohu vás ujistit, že obsahuje všechny náležitosti. Město chtělo od znalce celkovou hodnotu pozemků. Ze všech pozemků, které přicházejí v úvahu pro případnou výstavbu, vlastníme totiž asi polovinu. Věcné břemeno se u komunikací řeší až konkrétní smlouvou s konkrétním kupcem,“ vysvětloval Kasalovi Kopecký. To se ale do odpovědi znovu vložila Michalová. „Byla bych ráda, kdybychom příště dostávali posudky kompletní a my sami si rozhodneme, co je a co není důležité,“ reagovala na Kopeckého zastupitelka, která je povoláním zdravotní sestrou v chrudimské nemocnici.

Potom se přihlásil do rozpravy zastupitel a obvodní lékař Viliam Kopecký (Koalice pro Chrudim), který požadoval vypracování nového posudku, protože se mu zdálo, že ceny pozemků jsou v něm podhodnocené. „To bych nedoporučoval. Mohlo by se totiž snadno stát, vzhledem k situaci, která na trhu nemovitostí a realit panuje, že se dostaneme na cenu ještě nižší,“ neskrýval svou skepsi místostarosta Tejkl, vědom si současné krize, která nejvíce postihuje právě trh s realitami a stavebnictví všeobecně. Opoziční zastupitele jako by to však ani trochu nezajímalo. „Chci vědět, co říká novému materiálu městský architekt Marek Janatka,“ ostřeloval neúnavně městského úředníka Kopeckého David Kasal. „S panem architektem jsme samozřejmě vše konzultovali a souhlasí,“ kontroval Kopecký.

[[img:chrn_fullwidth:4416:Skřivánci opět přiletěli na jednání zastupitelstva.  Foto: Chrudimské noviny]]

Estráda, konspirace a nesrozumitelná výzva
Následovala sprška pozměňovacích návrhů, kterou odstartoval - kdo jiný, než Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který předsedovi návrhové komise Tomáši Židkovi (SNK-ED) předložil vlastní pozměňovací návrh k předloženému materiálu. S další změnou vzápětí přispěchala i nezvykle aktivní Vladislava Michalová, která si přála, aby případný kupec doložil svou vlastnickou strukturu. Málek připojil ještě ne zcela srozumitelnou konspirativní připomínku, v níž některé zastupitele vyzýval, aby se zdrželi pro případnou podjatost hlasování. Koho tím konkrétně myslel, však neuvedl. Proto zůstala jeho výzva nevyslyšena.

Do této "politické estrády" se zapojil i předseda občanského sdružení Skřivánky Pavel Vladyka, kterému se zdálo podivné, že cena nabízených pozemků zůstává stejná přesto, že se z prodeje vynechají komunikace. „Skřivánci“ si také nebyli jistí, že cena za metr čtvereční bude ve finále opravdu městem deklarovaných 570 korun. Některé pozemky totiž investor obvykle zpětně převádí na město buď zcela zdarma, anebo jen za symbolickou částku.

Městská hromadná doprava se do sídliště nedostane
Starosti obyvatelům domů Na Skřivánku dělá i dopravní situace, konkrétně příjezdová komunikace vedoucí areálem stavebnin. Místostarosta Miroslav Tejkl přislíbil, že se radnice bude těmito připomínkami zabývat. Další člen občanského sdružení René Němeček chtěl ale vzápětí vědět, jak bude řešena v nově vzniknuvší čtvrti městská hromadná doprava. „Zastávku přímo v nové zástavbě neplánujeme, vzniknout by mohly u příjezdových komunikací. Silnice Na Skřivánku totiž budou pro průjezd a otáčení autobusů příliš úzké“ vysvětloval Němečkovi Petr Kopecký, proč budou muset budoucí obyvatelé k autobusu docházet.

Ještě než došlo k závěrečnému hlasování o změně dřívější dohody, snažil se situaci znovu uklidňovat starosta Řezníček. „Všichni víme, že situace bude komplikovaná. V současné době se však neschvaluje prodej, jak už zmiňoval místostarosta Tejkl. Schvalujeme pouze záměr,“ chlácholil přítomné starosta.

Nepříjemná dohra po hlasování se spoustou nejasností
Na řadu pak přišlo samotné hlasování, které však mělo nepříjemnou dohru. Zastupitel Málek a jeho stranický kolega Kopecký vznesli námitku, že nevěděli, o čem hlasují. V sále se navíc začaly ozývat hlasy, které rovněž požadovaly zopakování procesu. Nebylo totiž zcela jasné, o čem se vůbec hlasovalo a kde vlastně skončil Málkův pozměňovací návrh. Řezníček však opakování hlasování důrazně odmítl. „Začarovaný“ Skřivánek má tak na svém účtě další nejasnosti.

Chrudim - Poslední zasedání městského zastupitelstva před prázdninami se v pondělí protáhlo o více než čtyři hodiny. Provázelo ho totiž neustálé dohadování a kupodivu i záchvaty veselosti. Nezvyklá byla také účast vysokého počtu Chrudimáků v hledišti, kteří s rostoucím rozčarováním sledovali rokování svých zastupitelů, připomínající stále víc únavná jednání či šťouchance poslanců v parlamentu.

Za to řady zastupitelů byly poněkud prořídlé, protože se část zvolených zástupců omluvila a na jednání vůbec nedorazila. Po odhlasování programu schůze přišel na řadu jeden z prvních velmi dlouhých příspěvků šéfky finančního odboru MěÚ Hany Vránové. Tu uvedl neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Přítomným doporučil zaměřit svou pozornost především na informace o zadlužení města, které se podle jeho názoru vyvíjí lépe, než se plánovalo. Přes celkově lepší hospodaření radnice s úvěry však celkové faktické zadlužení chrudimských občanů vzrostlo. Tři čtvrtě hodiny řečnění Hany Vránové kupodivu nikoho v sále neuspalo, takže po tradiční výtce komunisty Jaroslava Moučky k Muzeu barokních soch, v níž toužil po vyhledání viníka, mohli zastupitelé první bod odsouhlasit.

Málkovi evidentně svědčí rozruch a dělá pro něj maximum
Jaroslav Trávníček poté předložil i další rozpočtové opatření, letos už osmé. A přesně tohle byl povel pro opozičního zastupitele Romana Málka (Koalice pro Chrudim), aby zvedl ruku a neopomněl naplnit svoji pověst věčného diskutéra, který bazíruje i nad nedůležitými maličkostmi, jen aby na sebe strhl pozornost. A protože se vedení radnice nepodařilo Málka za poslední rok nijak umravnit, což ho evidentně baví, jal se odvolaný místostarosta zjišťovat, proč stojí tři zásuvky a dva dřezy v Domu na půli cesty víc, než by podle jeho názoru měly. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) se mu sice snažil celou věc technicky vysvětlit, ale Málek nebyl stále spokojen, a tak mu musel Tejkl slíbit, že Málkovi na daný problém do 30 dnů odpoví.

Takřka kabaretně vyzněl výstup zastupitelky Vladislavy Michalové (TOP 09), které přestalo chvílemi fungovat hlasovací zařízení a byla tak dočasně ze hry. Starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) proto nezbylo, než vyhlásit pětiminutovou přestávku, čehož někteří zastupitelé hbitě využili k "rauchpauze" a šli "provětrat" svoje plíce cigaretou. Po opravě aparátu musela být nakonec veškerá předchozí hlasování prohlášena za zmatečná a bez diskuze zopakována. Následovala volba přísedících Okresního soudu v Chrudimi, která proběhla bez zádrhelů a na řadu tak přišel nekonečný prodej stavebních pozemků v lokalitě na Skřivánku.

Zmatečné hlasování o Skřivánku, které šlo proti uzavřené smlouvě
A stejně jako se táhne už roky zmiňovaný prodej uvedených městských parcel, trvala skoro nekonečně hodinová diskuze, kterou tento problém vyvolal. Do rozpravy vstupovali jak zastupitelé, tak i přítomní členové občanského sdružení Skřivánky, za něž nejčastěji hovořil jeho předseda Pavel Vladyka. Zastupitelstvo nakonec většinou hlasů zrušilo svoje původní usnesení a přijalo nové, v němž v rozporu s dříve uzavřenou a platnou smlouvou navýšilo takřka na dvojnásobek cenu prodávaných pozemků. A právě tento kontroverzní krok provázelo opět zmatečné hlasování - alespoň podle přítomných občanů v sále a dvou opozičních zastupitelů z Koalice pro Chrudim - Romana Málka a Viliama Kopeckého. Málek totiž podal v této věci spolu s Vladislavou Michalovou pozměňovací návrh, přičemž ten její byl odhlasován, zatímco Málkův kamsi zmizel. Kopecký s Málkem poté tvrdili, že vlastně vůbec netušili, o čem hlasují.

Desatero problémů Chrudimi, dotace na opravu střechy arciděkanského kostela či projekt Královská věnná města známá a nepoznaná prošla hlasováním jako po másle. Ukazuje se tak, že zdejší zastupitelé nechávají tato nezáživná témata bez povšimnutí, jen aby už je měli rychle za sebou. Až čas nejspíš ukáže, zda šlo skutečně o účelně vynaložené peníze z městské kasy. Bez připomínek prošly i další desetitíce korun na nákup městských kamer, tentokráte ke skateparku.

Město se zbavilo dvou břemen, s nimiž si dlouhodobě nevědělo rady
Trochu rozruchu přineslo až projednávání příslibu městské rady na finanční pomoc klubu AFK LS s opravou pláště a druhého podlaží tribuny stadionu v ulici V Průhonech, které vzápětí zase sklouzlo do jednomyslného schválení prodeje zanedbaného městského domu v Poděbradově ulici podnikateli Martinu Málkovi ze Slatiňan. Zastupitel Málek neopomněl v této souvislosti upozornit, že ho s kupcem nemovitosti spojuje pouze společné příjmení.

Zastupitelé se následně stejně rychle rozhodli zbavit dalšího břemene, s nímž si město dlouhodobě nevědělo rady. Je jím Charvátova vila, která se konečně po předchozích přehnaných finančních nárocích radnice dočká nových majitelů za oboustranně přijatelnou cenu. Na tomto faktu nic nemění ani pohrůžka soudem od Jiljí Hoferici, který si vilu nárokuje jako dědictví po zesnulém historikovi Jiřím Charvátovi. Hoferica už o tom vyrozumněl radnici mailem. Místostarosta Tejkl, který je původní profesí právník, však přítomné zastupitele ujistil, že nic takového nehrozí, protože soudy už prý dávno rozhodly o neoprávněnosti Hofericova údajného nároku.   

Uvolněná místa ve výborech zatím jen pro TOP 09 a Řezníčkovce
Komplikace pro změnu přinesla volba členů kontrolního a finančního výboru. Zatímco předtím dvakrát neprošel hlasováním zastupitelů kandidát Strany svobodných občanů Josef Lebduška, k němuž měla výhrady především radniční koalice a zejména ČSSD, měly už tentokrát některé politické subjekty připravené za Lebdušku svoje kandidáty. A tak namísto Lebdušky zasedne v kontrolním výboru zastupitelstva Michal Kalecký z TOP 09. O finanční výbor byla větší dračka, protože se v něm uvolnila hned dvě místa. Nakonec se ale podařilo zvolit jen jednoho člena tohoto výboru, a to Lubomíra Motyčku, kterého navrhlo překvapivě Řezníčkovo SNK-ED, ačkoliv Motyčka, který se do Chrudimi přistěhoval celkem nedávno z Pardubic, kandidoval v posledních komunálních volbách v Chrudimi za Stranu práv občanů - zemanovci. Koalice pro Chrudim, jež navrhovala do finančního výboru dva své borce, vyšla v hlasování naprázdno a bude tak muset po prázdninách navrhnout nového kandidáta.

Strhující závěr přinesla volná diskuze, v níž se Roman Málek znovu pustil do vedení chrudimské radnice. Nejprve chtěl vědět, proč mu nedorazily slibované odpovědi na dotazy, které vznesl už na lednové schůzi zastupitelstva. Třicet dní prý podle něj vypadá jinak než pět měsíců. Místostarosta Trávníček se tentokrát nevzmohl na jediné slovo odporu, či nějaké vysvětlení, natož na mentorování, kterým se snažil Málka usadit minule. Následoval proto další Málkův dotaz na programové prohlášení radniční koalice, které podle něj nejspíš neexistuje. Řezníček, Tejkl a neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) ho však odkázali na městský web, kde si ho prý může nalézt.

Modrý šmoula měl upozornit na nevhodné chování starosty Řezníčka
Vše nakonec vygradovalo Málkovým atakem na starostu Řezníčka, když ukázal prstem na roztomilou postavičku modrého šmouly v sále. Málek uvedl, že jde o dárek pro starostu města, protože právě jménem tohoto pohádkového skřítka s bílou čapkou často tituluje nelichotivě až posměšně prvního místostarostu Tejkla. Málek vzápětí zatoužil po starostově omluvě možnému budoucímu starostovi města, neboť právě současný první místostarosta je v zákulisí považován za jednoho z horkých favoritů příštích komunálních voleb v roce 2014. Řezníček ze sebe nakonec jen vysoukal poděkování opozici za příspěvek do diskuze a připomněl přezdívky ze zvířecí zvíře, kterými bývá titulován on - medvědem, jehož se bojí lesní zvířátka (jeho podřízení), a dinosaurem z bilboardu, který upozorňoval na Řezníčka jako na zkamenělou fosilii chrudimské politiky. Na oba tituly je prý náležitě hrdý...

Na úplný závěr chtěla ještě zastupitelka Michalová znát názor přítomných krajských zastupitelů na materiál předložený krajem, který řeší transformaci krajských nemocnic včetně té chrudimské. Podle starosty Řezníčka je ale tento záměr nehlasovatelný. Obdobně se vyjádřil i další krajský zastupitel Jaroslav Moučka. Ve čtvrt na devět už předsedajícímu schůze, Řezníčkovi, nezbylo, než popřát všem zastupitelům hezké prázdniny a příjemnou dovolenou, a schůzi rozpustil. 

[[gal:4417]]

Chrudim - Radnice převzala do užívání od stavební firmy Atos další zrekonstruované bytové domy v Revoluční ulici, které nechala opravit s pomocí evropské dotace a vysokého úvěru u banky, který bude splácet ještě řadu let. Tentokrát šlo o objekty čp. 520, 521 a 522, u nichž byly dány do pořádku střechy, půdní a společné prostory, podlahy, rozvody topení, technické vybavení a zatepleny fasády.

Uvedená rekonstrukce začala loni v červnu, trvala přesně rok a náklady na ni byly spočítány zhruba na 21 milionů korun. Uskutečněním tohoto projektu se podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) celkově zlepšila životní úroveň zdejších obyvatel i vzhled města. „Jsem rád, že se podařilo zrekonstruovat další tři domy v této lokalitě. Aktuálně počítáme i s nápravou některých nedostatků, které se v průběhu realizace tohoto projektu objevily. Jde například o popelnicová stání,“ tvrdí Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:4394:Výkladní skříň chrudimské radnice?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

S názorem starosty však nesouhlasí obyvatelé nedaleké ulice Přemysla Otakara, protože mají se životem v Bronxu, jak se této čtvrti hanlivě přezdívá, zcela jiné zkušenosti. Například diskutér pod jedním z článků Chrudimských novin, který si říká Trunda, popisuje zážitky s místními nepřizpůsobivými občany. Těm evidentně nevadí v těchto končinách ani přítomnost služebny městské policie a bez ohledu na vynaložené miliony svoje letité návyky nezměnili, což dál znehodnocuje zdejší podmínky k životu.

„Včera to tady bylo opravdu skvělé. Mírná vysoce inteligentní diskuse, před kterou jsem musel bohužel zavřít okno, aby se dalo alespoň v neděli v klidu žít," popisuje Trunda situaci z víkendu, jež se odehrávala pod okny jeho bytu. Předpokládám, že nápoje v krabicích byly mléko a v PET lahvích byla zase limonáda. K dispozici byly i cigaretové žvýkačky. Ach, jak krásné dětství,“ komentuje Trunda ironicky zábavu nepřizpůsobivé mládeže v Bronxu.

Aby bylo patrné, že nemluví jen tak do větru a radnice nemohla dál chlácholit chrudimskou veřejnost tím, že se zdejší poměry narovnávají, chtěl pořídit z místa nějakou dokumentaci a svoje argumenty podpořit. „Není úplně jednoduché takovou skupinku fotit nebo natáčet. Za prvé by člověk nemusel dělat nic jiného a za druhé si to každý hodně rozmyslí, neboť tady musí na rozdíl od našich zastupitelů žít. Ale nějaké fotky přece jen mám. Jedná se o seriál fotografií bordelu v ohradě u popelnic, který mám v plánu průběžně zveřejňovat na facebooku,“ slibuje Trunda závěrem.

Trundův názor není přitom ojedinělý. Dokud se tedy radnici nepodaří vyřešit problémy, jež dlouhodobě sužují místní starousedlíky, vyzní nejspíš veškeré rekonstrukce a revitalizace v Bronxu naprázdno. Alespoň si to myslí někteří čtenáři Chrudimských novin, žijící v lokalitě pod nádražím, kteří vědí o zdejších poměrech své a nejsou přesvědčeni, že je město schopno svoje investice v této čtvrti ochránit.

Chrudim - Bývalý městský architekt a zastupitel Karel Thér (Volba pro město) upozorňoval v souvislosti s chystaným projektem cyklostezky na Podhůru radnici na problematický výkup pozemků už dávno. Ta si z toho ale nyní nevzala žádné ponaučení a u soukromých vlastníků dotčených pozemků tvrdě narazila. Má proto teď z ostudy kabát, když prostřednictvím neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) všude rozhlásila, že by se trasa mohla začít v příštím roce stavět. Podle všeho ale nebude a Thér ani tuto variantu nedoporučuje.

Architekt v této souvislosti oprášil nápad, který spolu s výstavbou uvedené cyklostezky souvisí a zabíjí hned několik much jednou ranou. Především částečně řeší problematické majetkoprávní vztahy, které není radnice schopna uspokojivě vyjednat, dále počítá s výstavbou nové bezpečnější přímočaré komunikace pro motoristy podél chrudimského letiště ve směru na Rabštejnskou Lhotu a Seč, a konečně, stávající nebezpečně klikatou komunikaci zdarma využít pro potřeby pěších a cyklistů. Tzn., že by městu odpadly veškeré starosti s výkupem pozemků, projektem či financováním stavby a nadbytečnou silnici by tak přeměnilo v cyklostezku.

„Já za městem prosazovanou variantu nejsem rád,“ říká bez obalu Karel Thér. „Už dříve se řešilo, kudy příjemně na Podhůru. Vybudování cyklostezky v souběhu se silnicí naráželo právě na problémy se soukromými pozemky. Především na jejich nedostupnost a vysokou cenu. Proto se i do územního plánu dostalo narovnání Sečské ulice po obecní mezi až na křižovatku Rabštejnská Lhota/Vrcha. Tím pádem by stávající silnice byla konformní peší či cyklo cestou do rekreačních lesů,“ vysvětluje možné řešení komplikované situace architekt.

Přestože by se současná silnice přestala pro automobily používat, výjimečně by se na ni třeba autobusy vrátit mohly. „Především o víkendech by pak bylo možné, aby starou silnici využívala třeba i městská hromadná doprava. Navíc řešení, kdy by se nedělala ke stávající silnici nová, souběžná třímetrová komunikace, oddělená zeleným pruhem, ale naopak se ta stávající využila, mi přijde soudobé a moderní,“ popisuje přednosti tohoto řešení Karel Thér a jedním dechem dodává: „Nová, kratší komunikace k tomu ještě zruší historické kličkování kolem letiště při cestě na Seč.“

Zastupitel Karel Thér si pro Chrudimáky možná trochu překvapivé, ale o to příjemnější řešení samozřejmě nenechal pro sebe. Bohužel s ním však na radnici nepochodil. „Toto řešení jsem nedávno připomínal, ale je to jen názor do již rozjetého projektu. Stejně jako prohraný boj o zrušení horkovodní slavobrány na budoucím vjezdu do města po Dašické ulici,“ krčí smutně rameny Thér nad architektonickými zhůvěřilostmi, kterým momentálně dává chrudimská radnice zelenou.

Jak by ale cyklostezka měla prakticky vypadat? Kde by se například rozdělovala silnice na stezku a novou komunikaci do Rabštejnské Lhoty? Od sídla Technických služeb po první zákrutu za letištěm by stezka nejspíše vedla jako pruh asfaltu vedle současné komunikace. Teprve v zatáčce by se obě silice rozdělily. „Pokud jde o část od Technických služeb k tomuto rozdělení, pak se jeví jako vhodné, aby stezka vedla po jižní straně komunikace. Mělo by to být souběžně s územím, kde město zcela proti logice prosadilo navýšenou plochu pro výrobu,“ vysvětluje Karel Thér podrobnosti k níže uvedenému obrázku. „Nový územní plán totiž počítá s vedením cyklostezky podél objektu Aero klubu a dále právě v trase staré - dnešní komunikace,“ upřesňuje Thér. Cyklostezku pak symbolizují červené puntíky, jež popisek označuje jako „turistický okruh vnější“.

[[img:chrn_fullwidth:4393:Tak vypadá nový uzemní plán.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Cena nové, byť kratší komunikace, je samozřejmě vzhledem k charakteru jistě vyšší než pruh cyklostezky s příslušných pásmem zeleně,“ připomíná zastupitel. „Minimálně by ale stálo dané věci porovnat a podrobit diskusi. Jen tak se zjistí případný přínos nebo ztráta v dlouhodobém horizontu. Městem prosazované řešení nyní odsunuje možné napřímení komunikace na Seč do nedohledna – je pak otázkou, proč se tato řešení zakreslují na popud města do územního plánu, když se hned, jak je možno, od nich odkláníme,“ nechápe závěrem architekt Thér.

Příloha: 

Výsek platné změny územního plánu s napřímením silnice

Chrudim - Některým Chrudimákům začíná vadit, že nemohou každou středu nakupovat časně ráno na tradičních trzích na Resselově náměstí výpěstky a výrobky zdejších prodejců. Důvodem je prý posunutí začátku prodejní doby z páté na šestou hodinu ranní, což u mnohých zákazníků koliduje s včasným nástupem do zaměstnání a oni si tak nemohou nakoupit, neboť při návratu z práce je už takřka po trzích a není co prodávat, hlavně pokud jde o zeleninu či květiny.

Chrudimská radnice se však takovému nařčení brání a tvrdí, že se drží zavedeného provozního řádu, přestože letos prošel inovací. Posunul tedy městský úřad dobu, během které mohou prodejci stavět stánky a nabízet své zboží? Jak je tomu ve skutečnosti? Tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová podobné fámy spolehlivě vyvrací. „Městská rada už v roce 2005 schválila závazné pokyny pro trhy pořádané na Resselově náměstí. V nich se uvádí, že trhovci mohou ke stánkům najíždět od šesti hodin do půl osmé,“ namítá tisková mluvčí.

„Provozní řád, který vstoupil v platnost letos, na tyto pokyny jen navazuje. Trhy se konají ve středu a sobotu. Ve středu je prodejní doba stanovena v rozmezí šest hodin ráno až šest hodin odpoledne. V sobotu pak od šesti do jedenácti,“ upřesňuje Drašnarová. 

Paní Lenka z Chrudimi je však jiného názoru. "Už několik let se ve středu běžně prodávalo na Resselově náměstí vždy od pěti hodin ráno a teprve až v poslední době se musí striktně dodržovat šestá hodina ranní. Hovořila jsem o tom s několika trhovci, kteří přijíždějí do Chrudimi třeba z opačných koutů republiky, a kteří jsou na místě už před pátou ráno. A ačkoliv si dříve mohli stánky hned po příjezdu postavit a začít prodávat, nyní jsou prý z náměstí v této době vykazováni s odůvodněním, že musí být začátek trhů souběžný s provozní dobou veřejných záchodků. Prý proto, aby nedocházelo k vykonání potřeby přímo v centru města. Proto parkují všude okolo a vyčkávají na šestou ráno, i když nikdo nekontroluje, jestli si při tom čekání také někde neuleví," popisuje praxi posledních týdnů obyvatelka města.

Podle mluvčí Drašnarové je to ale fáma. "Každopádně, dříve jsem si v pohodě stihla nakoupit a poté odjet včas do práce. Nyní už to bohužel možné není a s podobným vysvětlením radnice se nemohu spokojit. Sadba, květiny nebo čerstvá zelenina se musí prodávat časně ráno a nikoli za parného dopoledne, kdy už bývá zčásti znehodnocena. No, a když se vracím ze zaměstnání domů přes náměstí, je už všechno vyprodáno a náměstí takřka prázdné," uzavírá paní Lenka svoje zkušenosti z konání středečních trhů na Resselově náměstí.

Chrudim - Článek o přerostlých a bujících travinách ve městě, který Chrudimské noviny zveřejnily, vyvolal velkou čtenářskou odezvu. Po celé Chrudimi se totiž nacházejí zarostlá místa, která komplikují životy chodcům i řidičům.

„Zhruba před dvěma týdny byla v sídlišti nedaleko hypermarketu Albert tráva posekána. Bohužel, parčík byl z nějakého nepochopitelného důvodu vynechán,“ přibližuje neutěšenou situaci zdejší obyvatelka Šárka Vajnerová. „Tráva už tu nevzhledně leží, kolem hřiště je dokonce uschlá. Kopřivy dosahují výšky bezmála metru a půl. Roh tohoto parčíku, který téměř hraničí s polem, není udržován již léta. Přitom je využíván spoustou maminek s dětmi a pejskaři. Nyní zde není možné ani projít,“ dodává smutně Vajnerová.

Ani další z Chrudimáků, Michal Jinoch, neváhá, když má označit rizikové místo nedaleko svého bydliště. „Hlavně by to chtělo posekat plácek, okolo kterého se sjíždí od sídliště Na Větrníku dolů, a to na levé straně křižovatky ve směru od Topole. Zase je tam ´prd´ vidět a přijde mi, že pokud se nenapíše mail na město, nikdo s tím nic neudělá,“ sděluje svoji, ne příliš radostnou zkušenost, Michal.

Honza Krejčí vyslovuje souhlas a hned přidává další místa, která by si podle jeho názoru zasloužila větší pozornost techniků údržby zeleně MěÚ. „Souhlasím s Michalem. Na uvedené křižovatce je to buď a nebo,“ říká Honza a hned pokračuje: „To samé je kruhový objezd u benzinové čerpací stanice Shell. Přes zdejší okrasné křoví není vidět, jestli jede nějaké auto. Další ´kruhák´ u Kauflandu je to samé a město tam nacpalo ještě květináče. Určitě rádi bychom také viděli posekanou trávu v sídlišti Na Šancích a tu posekanou předvším posbíranou do košů sekaček. Jinak to na zemi hnije a celkově to není vůbec příjemné,“ uzavírá Honza Krejčí.

A co vy, jaké máte zkušenosti s péčí města o přerůstající zeleň?

[[gal:4360]]

Chrudim - Po skončení oprav prvního nadzemního podlaží tribuny letního stadionu v ulici V Průhonech se teď chrudimská radnice chystá na dotažení celé této akce. Rekonstruovat by se nyní měl celý obvodový plášť a časem snad i střecha.

Finanční částka, kterou chce město klubu AFK LS, který na letním stadionu sídlí, pomoci, se bude pohybovat maximálně do částky dva miliony a čtyři sta tisíc korun. Tyto peníze mají přitom pokrýt zhruba dvacet procent z uvažovaných nákladů, zbytek by pak mělo uvolnit na rekonstrukci tribuny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Celkové náklady se v tomto případě odhadují až na deset milionů korun.

„Je to logický postup. Co jsme loni začali, je teď třeba dotáhnout do konce. Pokud by se neopravil plášť a střecha, přišly by opravy prvního patra nazmar. A to určitě nikdo nechce,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). „AFK LS, který provozuje stadion, požádal město o pomoc, a my jsme připraveni mu pomoci. Jedná se přece o náš majetek,“ upozorňuje starosta na závazky, které radnice přijala s převzetím tohoto zanedbaného sportoviště. Finanční příslib města teď budou muset schválit ještě zastupitelé.