Chrudim - Po skončení oprav prvního nadzemního podlaží tribuny letního stadionu v ulici V Průhonech se teď chrudimská radnice chystá na dotažení celé této akce. Rekonstruovat by se nyní měl celý obvodový plášť a časem snad i střecha.

Finanční částka, kterou chce město klubu AFK LS, který na letním stadionu sídlí, pomoci, se bude pohybovat maximálně do částky dva miliony a čtyři sta tisíc korun. Tyto peníze mají přitom pokrýt zhruba dvacet procent z uvažovaných nákladů, zbytek by pak mělo uvolnit na rekonstrukci tribuny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Celkové náklady se v tomto případě odhadují až na deset milionů korun.

„Je to logický postup. Co jsme loni začali, je teď třeba dotáhnout do konce. Pokud by se neopravil plášť a střecha, přišly by opravy prvního patra nazmar. A to určitě nikdo nechce,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). „AFK LS, který provozuje stadion, požádal město o pomoc, a my jsme připraveni mu pomoci. Jedná se přece o náš majetek,“ upozorňuje starosta na závazky, které radnice přijala s převzetím tohoto zanedbaného sportoviště. Finanční příslib města teď budou muset schválit ještě zastupitelé.

Chrudim/Podhůra - Cyklostezka do městských lesů na Podhůře, kterou radnice slibovala kolařům a chodcům, podle všeho jen tak nebude. Proti je totiž majitel jednoho z pozemků, které si město k výstavbě trasy vyhlédlo, další plocha je zase předmětem dědického řízení. Radnice musí totiž respektovat soukromé vlastnictví a nepomohou ji ani peníze, které má k dispozici, natož petice na podporu výstavby uvedeného díla.

„Peníze opravdu nejsou v tomto případě žádný problém. Získávání dotací pro tento druh staveb totiž nepředstavuje žádnou komplikaci,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Právě stezka vedoucí do Městských a rekreačních lesů je přitom dlouhodobě jednou z priorit, na níž se shodují jak úředníci, tak i veřejnost. Frekventovanou silnici spojující Chrudim s Rabštejnskou Lhotou využívají totiž cyklisté jen s velkým sebezapřením. Nyní se zdá, že jim nic jiného nezbude ani v budoucnu.

„Jeden z pozemků je například součástí dědického řízení, další majitel nechce svůj pozemek prodat. Pokud bychom snad chtěli stavět na druhé straně stávající komunikace, dostáváme se do ochranného pásma letiště,“ popisuje vzniklou situaci starosta. Optimismus, kterým v tomto případě nedávno hýřil neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), je tak zřejmě definitivně ten tam, ačkoliv prohlašoval, že by se cyklostezka mohla začít už v příštím roce.

Na podporu záměru radnice vznikla dokonce petice. „Ano, petici jsme dostali. Oproti jiným, které bývají často zaměřené spíše na kritiku kroků radnice, tato vyjadřovala jasnou podporu našemu záměru stavět,“ podotýká Řezníček. Podoba cyklostezky se například měla vyhnout monstrózním projektům s veřejným osvětlením. V plánu byl prostý pruh asfaltu, který by mohli využívat jak cyklisté, tak pěší. Zda se městu podaří vyjednat výhodné podmínky s majiteli dotčených pozemků, tak zatím zůstává ve hvězdách. 

Chrudim - Další komunikace, kterou má ve správě město, se dočká důkladné opravy. Tentokrát přijde zrekonstruovat Novoměstská ulice, která je plná děr a výmolů a její kráterovitý povrch dráždí už nějaký čas řidiče do nepříčetnosti.

„Opravovat se začne od křižovatky u Muzea barokních soch a skončíme u katastrálního úřadu,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „V jedné části se vyfrézuje středový pruh vozovky, v druhé jen samotné výmoly. Práce by měly být hotovy do dvou dnů. Rozhodně nebude ve městě panovat situace podobná té v blízkých Pardubicích,“ poukazuje starosta na infarktovou dopravu v krajském městě. Opravy přitom provede královéhradecká firma Strabag, která nabídla cenu bezmála 400 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:4349:Novoměstská ulice je samá díra, někde jsou i dvě vedle sebe.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta na tiskové konferenci neopomněl zdůraznit, že nelze srovnávat situaci v Novoměstské a Václavské ulici. Právě Václavská ulice je už od zimy synonymem pro tankodrom a řidiči proklínají radnici za to, že s neutěšeným stavem vozovky nic nedělá. „Oprava Václavské ulice začne snad už koncem července. Momentálně běží výběrové řízení na dodavatele,“ popisuje starosta současnou situaci.

„Jakmile se na vozovku vrhnou cestáři, budeme muset úsek od křižovatky Václavské s Vlčnovskou, až ke kruhovému objezdu u nemocnice uzavřít. Řešíme samozřejmě také, jak zpřístupnit majitelům nemovitostí jejich pozemky v místech, která uzavřené části předchází. Nejpravděpodobnější je varianta opravy povrchu po jednotlivých pruzích,“ odkazuje starosta šoféry na plánovanou objížďku ulicí, které si však svým stavem s Václavskou nezadá. „Opravená komunikace bude mít šířku šest metrů. Kvalita by měla být opravdu vysoká, protože tu neplánujeme jinde obvyklé záplatování. Opět se zde bude frézovat a pokládat zcela nový povrch,“ uzavírá Řezníček. 

Chrudim - Teplé počasí v kombinaci s množstvím srážek znamenalo další bujení městské zeleně. Řidiči si například stěžují na nepřehledné křižovatky, chodcům zase překáží kopřivy, rostoucí přímo z chodníků, nebo přerostlé křoviny.

Pověstná svou nepřehledností je třeba křižovatka nedaleko městských lesů, na níž se střetávají silnice vedoucí z města do Rabštejnské Lhoty s komunikací směřující do Slatiňan. Zdejší přerostlé pole řepky olejky neumožňuje totiž šoférům dobrý výhled na přijíždějící vozy.

Samostatnou kapitolou jsou pak Klášterní zahrady. „Klášterní zahrady jsou skvělý. Stačilo by jen udržovat zeleň, tu letos město absolutně nezvládá, a to všude. Do Klášterek chodím moc ráda a nedovedu si představit, že by nebyly. Nevím, kam bych si chodila sedat, protože na náměstí to prostě není ono, v Michaláku jsou zase lavičky pro ostudu, a Městský park je z ruky,“ říká jedna z diskutérek pod článkem o kýčovitých projektech chrudimské radnice.

Město si zřejmě povzdech čtenářky Chrudimských novin vzalo k srdci a hned v pondělí do Klášterních zahrad nastoupili pracovníci specializované firmy vybavení sekačkou a křovinořezy. Přerostlá vegetace tak postupně mizí a spolu s ní se jistě podaří zredukovat i počty klíšťat, které ve vysoké trávě měly opravdový ráj.

Přestože se technici údržby zeleně evidentně snaží s bující vegetací bojovat, některé chodníky v centru města připomínají džungli. Kopřivy a další plevele se pomalu rozrůstají a ukrajují chodcům cestu k projití. Pokud máte i vy problémy s nějakým konkrétním místem, na které by se měla radnice zaměřit, napište nám do diskuse, nebo pošlete fotografie na redakční mail. 

[[gal:4328]]

Chrudim - V pondělí 17. června začala společnost Porr provádět stavební práce na výstavbě horkovodu v ulicích Na Vazovce, Fontinova, V Tejnecku, Na Valech, Sladkovského a Svěchynova. Práce budou nyní probíhat celkem ve třech etapách až do 8. srpna.

Po dobu uzavírky ulice Na Valech bude zdejší autobusová zastávka přemístěna do ulice V Tejnecku. Informace o přemístění zastávky najdete přímo u dočasně zrušeného stání autobusu v ulici Na Valech.

Po dobu uzavírky ulice Sladkovského bude v této ulici změněn režim dopravy a zaveden obousměrný provoz v přilehlých úsecích. Důvodem je zajištění průjezdnosti v jejích neuzavřených částech. Řidiči se tak musí obrnit trpělivostí, protože kromě nutnosti dávat pozor na stavební stroje, objeví se na silnicích i přechodné dopravní značení. 

Časovou posloupnost etap a délku uzavřených úseků silnic zachycují obrázky níže.

[[gal:4321]]

Chrudim/Medlešice - Kuriózní případ nyní řeší kvůli dědictví chrudimský okresní soud. Pomocí vyhlášky se snaží najít sedmdesát let nezvěstného Josefa Mužíka z Medlešic. Ten zmizel za druhé světové války během náletu spojeneckých bombardérů na továrnu v Německu.

Okresní soud tak pravděpodobně dávno mrtvého Mužíka vyzývá, aby se do roka a do dne od vydání vyhlášky - to znamená do 7. května 2014, přihlásil buď přímo v budově Okresního soudu v Chrudimi, nebo u ustanoveného opatrovníka, advokáta Petra Gallata. Stejně tak každý, kdo o nezvěstném něco ví, měl by informace sdělit soudu, nebo advokátovi.

Podle archivních materiálů tehdejšího ministerstva ochrany práce a sociální péče, repatriačního odboru, byl nezvěstný Josef Mužík 3. února 1944 totálně nasazen na práci v Junkersových závodech v Lipsku. Od náletu spojeneckých bombardérů čtrnáct dní po nástupu do nedobrovolné práce je nezvěstný.

Od Junkersových závodů dostala však rodina zprávu o tom, že nezvěstný je mrtev. Mužíkovo jméno lze najít i na pomníku, který připomíná v Medlešicích padlé v obou světových válkách. Aby ale mohl být nezvěstný prohlášen za mrtvého, musí soud nyní postupovat tímto kuriózním způsobem.

Chrudim - Ušetřit v nákupu elektrické energie se podařilo chrudimské radnici. On-line aukce, které se zúčastnila, srazila totiž původní cenu, která překračovala osm milionů korun na výsledných šest milionů. Smlouva s vítěznou firmou Amper Market byla nyní uzavřena na dva roky.

V aukci se však nedražila elektřina, kterou používají úředníci ke svícení, nebo vaření kávičky. Šlo o takzvanou silovou elektřinu, kterou po kilowattech hltají především příspěvkové organizace města, jako jsou školy nebo městská sportoviště.

„Byl to zajímavý a nevšední zážitek, protože původní cena šla během chvíle významným způsobem dolů. Vzhledem k opravdu výhodným podmínkám, které se podařilo vydražit, počítáme do budoucna i se zapojením občanů našeho města do výběru dodavatelů elektřiny. Protože už máme s aukcí zkušenosti, ujmeme se role jakéhosi moderátora,“ vysvětluje neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

Chrudim - Záplavy, které se v minulých dnech prohnaly Českou republikou, připravily krušné chvilky i lidem v sídlišti Na Šancích. Obyvatelé zdejších panelových domů mají totiž ještě v živé paměti vodu, která se k nim v roce 2006 přihnala spolu s tunami bahna ze sousedního pole. Místní politici jim tehdy slíbili protipovodňový poldr. Ten ale doposud nestojí a tak jsme zjišťovali proč.

„Město ze všeho nejdříve zadalo v březnu 2007 studii odtokových poměrů v lokalitě Stromovka,“ říká mluvčí radnice Sylva Drašnarová. „Na ni dále navázala dokumentace pro územní rozhodnutí, přičemž cílem těchto dokumentací bylo najít optimální řešení protipovodňových opatření v uvedené lokalitě. Jako nejoptimálnější se jeví výstavba poldru v kombinaci se zvýšením kapacity zdejší kanalizace,“ vysvětluje dosavadní kroky města mluvčí chrudimské radnice.

Je víceletá pícnina dostatečným řešením?
Vydání územního rozhodnutí však ztroskotalo. Vlastníci polí a okolních pozemků totiž se záměrem města nesouhlasili. Radnice se proto pokusila alespoň vyjednat minimalizaci povodňových následků. Se zemědělskou společností Oseva Agri, která zmíněná pole obhospodařuje, se dohodla na osetí pozemků plodinami, jež by měly zabránit splavování orné půdy do sídliště. V současnosti zde tedy roste víceletá pícnina.

Situaci to přesto v ohroženém sídlišti neřeší. Zejména v době, kdy na okolních polích taje sníh a voda takřka každoročně zaplavuje komunikaci v Topolské ulici. Zdejší provoz bývá proto omezen a často zde zasahují hasiči. Vybudování protipovodňového poldru, tedy umělé nádrže zachycující přívalovou vlnu z intenzivního deště, se proto jeví jako nejrozumnější řešení. Součástí poldrů bývají totiž i stavidla, jež umožňují přebytečnou vodu kontrolovaně vypouštět do kanalizace. V Chrudimi funguje několik takových nádrží například u obchodního domu Tesco v Píšťovech.

Sedm let starý slib vedení města...
O tom si však obyvatelé sídliště Na Šancích mohou nechat jen zdát, přestože jim něco takového představitelé radnice přímo na místě před sedmi lety slíbili a svůj slib poté nebyli schopni splnit. A tak jsou jejich majetky dál v ohrožení. Pro lepší ilustraci, co dokáže nespoutaná voda Na Šancích napáchat, přinášíme (viz níže) sérii fotografií z roku 2006. Tehdy vtrhla voda spolu s masou bahna asi tři hodiny po půlnoci přes komunikaci v Topolské ulici z jihovýchodní části do sídliště a zaplavila suterény a části prvních poschodí přilehlých bytových domů.

Vše, co měli lidé uskladněné ve sklepích, bylo znehodnoceno, neboť voda promáčkla veškeré skleněné výplně dveří a oken a valila se nekompromisně dovnitř. Zkalenou vodou vzápětí také probíjela elektřina z výtahových šachet a v ohrožení tak byly i lidské životy. Další "divadlo" se odehrávalo před domy, kde si voda doslova pohrávala se zaparkovanými auty, z nichž většina musela být později vyřazena z provozu. Následky tehdejší povodně jsou přitom na domech znatelné ještě dnes.

Je opravdu konec veškerému snažení?
Otázkou tedy zůstává, proč se město nebylo schopno s vlastníky okolních polí dohodnout. Byla snad překážkou cena, za kterou bylo město ochotno pozemky na protipovodňový poldr vykoupit? Zůstanou dál obyvatelé sídliště Na Šancích a jejich majetky ohroženy přívalovou vodou ze sousedních polí? Je opravdu toto konečný stav řešení tohoto problému? Tomu se snad nechce ani věřit. Co si o tom myslíte vy, milí čtenáři? Napiště nám.

[[gal:4267]]

Chrudim - Výstavba obchvatu, která povede severovýchodně kolem města, vyvolává mezi Chrudimáky, kteří žijí v sídlišti Na Větrníku, řadu otázek. Nejvíce je však znepokojuje blízkost autostrády, na kterou bude z některých míst vidět z okna. Oprávněně se proto ptají, nakolik bude jejich doposud klidné, svou povahou až venkovské bydliště, chráněno před hlukem projíždějících aut.

Právě kvůli klidu, blízkosti přírody a chráněné oblasti Habrov se spoustou zvěře a unikátní flórou si někteří z nich život na odlehlém Větrníku i přes všechny předsudky vybrali. Otázky, které se jim teď honí hlavou, tak směřují právě tímto směrem. Budou před obtížným hlukem a smogem z aut dostatečně chráněni? Vyjednalo pro ně město tuto ochranu při jednáních se stavitelem obchvatu, tj. státem? Nebo se jen prostě spokojilo s tím, že se začne stavět a část svých obyvatel obětovalo jen proto, aby si naklonilo na svou stranu veřejné mínění? To je to, co je teď nejvíc zajímá, když už se smířili s tím, že přijdou o část okolní přírody a jejich nemovitosti tak ztratí něco na ceně.

[[img:chrn_fullwidth:2644:Hluku se prý obyvatelé Větrníku bát nemusí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Obchvat města je od Větrníku dostatečně vzdálen, takže problém s hlukem nebude,“ uklidňuje situaci šéf odboru dopravy při MěÚ Chrudim Martin Klimek. „Posílám odkaz na vizualizaci obchvatu z internetu,“ dodává vzápětí. Informace o protihlukových bariérách, které má k dispozici Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), hovoří o několika místech, kde by měly vzniknout. Jedná se především o lokalitu, přes kterou povede silnice kolem současné zástavby domů a uvedeného sídliště. Protihluková stěna by měla mít délku přes 70 metrů a vysoká bude jeden a půl metru. Další, více než půl kilometru dlouhá stěna, přijde vybudovat na silničním mostu.

Obavy z hluku tak podle ŘSD nejsou namístě. Autostráda, která povede na dohled od sídliště Na Větrníku, by měla být do kopce „zaříznuta“ v hloubce, která dosahuje bezmála sedmi metrů. Podrobnou vizualizaci obchvatu si můžete už teď stáhnout z přílohy pod textem ve formátu pdf.

Příloha: 

b_1_celkova_situace_aktualizaze_4_2012.pdf

Chrudim - Zničené silnice plné děr a výmolů lze najít v každé části města. Jednou z ulic, která teď akutně potřebuje pomoc silničářů, je Opletalova ulice. Právě zde se vytvořila, pravděpodobně podemletím, díra, která co chvíli hrozí propadnutím.

„V jednom místě je vozovka natolik děravá a stále se propadající, že do ní brzy může spadnout i kolo od auta. Odbor investic města Chrudim zatím tyto opravy nijak nezajistil, bohužel ani stále se rozšiřující propadání se vozovky neoznačil,“ zlobí se Šárka Vajnerová na město.

Zeptali jsme se tedy šéfa odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny, co bude město s nebezpečnou propadlinou dělat. Pecina o existenci děr nevěděl. Přesto ochotně požádal o bližší informace, které umožní zjednat nápravu. „Prosím o upřesnění místa například u čísla popisného XY, nebo v úseku od křižovatky s ulicí po křižovatku s ulicí,“ říká Petr Pecina. Naše redakce mu proto poskytla fotografie dotyčného místa a další tah je už nyní na úřednících radnice.

„Část výtluků Opletalovy ulice zachycených na vašich fotkách jsme již opravili, další část výmolů na křižovatce s ulicí Švermovou opravíme do pátku 14. června,“ reaguje bleskurychle na náš podnět Petr Pecina. „Poškozený povrch od ulice V Tejnecku až po ulici Cereghettiho připravujeme k plošné opravě letos na podzim,“ podotýká závěrem šéf odboru městských investic. 

[[gal:4228]]