Chrudim - Realizace nové zastávky ve Škroupově ulici rozvířila debatu, která se zabývala navýšením ceny této stavby na dva miliony korun z původních 600 tisíc.  

Za navýšením ceny není špatný odhad městských úředníků, ale rozšíření celé akce o některé další stavební práce. Ty pak podle vyjádření mluvčí chrudimské radnice Sylvy Drašnarové cenu dlouho očekávané zastávky pochopitelně zvedly.

„Cena za realizaci zastávky zůstává stejná, to znamená 600 tisíc korun,“ říká Sylva Drašnarová. „Avšak zařazením do projektu Integrovaného plánu rozvoje města byla akce rozšířena ještě o rekonstrukci přilehlých chodníků, silnice a okolního prostranství. Proto tedy výsledná cena vzrostla,“ vysvětluje mluvčí radnice rozdílnost obou cifer.

Chrudim - Dnešní zasedání městského zastupitelstva slibuje řadu zajímavých bodů k diskuzi. Předsednické místo totiž opět zaujme po krátké pauze starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) a chybět jistě nebude ani jeho věčný oponent Roman Málek (Koalice pro Chrudim).

Co tedy slibuje 18, respektive 19 bodů, kterými se zastupitelé budou od 16 hodin zabývat? První „exploze“ se dá očekávat u bodu číslo sedm, který bude opět řešit, zda se město připojí svým hlasem a činy ke svým kolegům v podpoře fair - trade obchodů. Právě podpora „spravedlivého obchodu“ je trnem v oku místní pobočce Strany svobodných občanů. Očekávat se tedy dá vášnivý nesouhlas zastupitele Petra Lichtenberga (Svobodní) a snaha přesvědčit zvolené kolegy ke smetení tohoto návrhu ze stolu.

Neméně zajímavou diskuzi slibuje i bod třináctý, slibující projednávání investiční dotace Chrudimské besedě. Peníze budou sloužit k modernizaci městského kina, které v současné podobě není schopné promítat mainstreamovou produkci. Podle reakcí vás, čtenářů, se zdá, že Chrudimáci se dělí na zhruba dvě stejně velké skupiny. Jedna si modernizaci toužebně přeje, druhá ji stejně hlasitě odmítá. Maličký sál v Muzeu barokních soch jim prý stačí. V radničních kuloárech se ale hovoří o přesunutí promítací techniky právě z muzea do daleko většího sálu pod Kopanicí. Díra v Biobaroku se poté zaplní nějakým levnějším a pochopitelně méně kvalitním přístrojem. Jedinečný zážitek tak bude ten tam.

[[img:chrn_fullwidth:3537:Budou dnešní diskuze zajímavé?  Foto: Chrudimské noviny]]

Schválení následující čtrnáctky snad konečně opět umožní zveřejňovat záznamy z jednání zastupitelstva tak, jak se tomu předtím dlouhá léta běžně dělo. Záležet ale bude na vůli těch, kteří byli zvoleni.

Čistotou veřejných prostranství a černými skládkami se pravidelně zabýváme i v Chrudimských novinách a v bodě patnáctém tak učiní i pánové a dámy v zastupitelstvu. Podaří se jim donutit některé nepořádníky, aby věnovali čistotě ulic větší pozornost?

Na předposlední bod, sedmnáctku, se jistě netrpělivě těší Josef Lebduška a jeho kolegové ze Strany svobodných občanů. Opět se totiž pokusí argumentovat ve prospěch tohoto kritika radniční politiky. Jeho zvolení za člena kontrolního výboru zastupitelstva je však opět velmi nejisté.

Článek informující o tom, jak jednání probíhalo, přineseme v Chrudimských novinách co nejdříve. 

Chrudim - Konkurzní řízení na vedoucí pracovníky některých z chrudimských školek a škol je u konce. Městští radní jmenovali čtyři pedagogy, kteří budou nejvyšší funkce ve svých vzdělávacích zařízeních zastávat.

Pravidelné vyhlašování konkurzů na ředitele škol a školek přikazuje jejich zřizovateli zákon. Ten musí po uplynutí určené doby - obvykle se jedná o šest let, vyhlásit na místo ředitele konkurz.

Základní školu v ulici Dr. Peška tak znovu povede Jaroslav Víšek, Mateřskou školu v ulici Strojařů Milena Pokorná, „mateřinku“ v ulici Na Valech Lenka Marková a konečně Radka Lebdušková usedne na ředitelské křeslo v Mateřské škole Dr. Malíka.

Spolu s jmenováním nových ředitelů, schválila městská rada i platové výměry pro všechny úspěšné kandidáty konkurzního řízení. 

Chrudim - Cestující městskou hromadnou dopravou se konečně dočkají kýžené zastávky, která by měla zkrátit trasu autobusů směřujících k nádraží. Vybudování nové zastávky ve Škroupově ulici nyní „posvětila“ i městská rada.

Spolu s vybudováním nové zastávky ve Škroupově ulici zanikne dočasné stanoviště autobusů na Palackého třídě. Právě zde hromadná doprava občas komplikovala dopravu a nedočkaví řidiči si stěžovali na zrovna ne smysluplné umístění stání do jednoho z pruhů před rušnou křižovatkou.

Nová zastávka by oproti původním předpokladům, které počítaly s náklady kolem 600 tisíc, měla stát víc než dva miliony korun. Takovou částku alespoň předpokládá projektantský rozpočet, který ale vždy operuje s hodnotami podstatně vyššími.

Stavební akce bude zahrnovat odstranění stávající zeminy, zhotovení nových konstrukčních vrstev, obrub a krytu zálivu a nového chodníku. Součástí bude i kryté stání pro cestující s lavičkou. K realizaci by mělo dojít letos na podzim. Práce budou probíhat od 25. září do 6. prosince. 

Chrudim - Státní svátek znamenal pro zraněná zvířata ze Záchranné stanice Pasíčka den, kdy se po vyléčení všech neduhů mohla znovu vrátit zpět do volné přírody. V městských lesích u rozhledny Bára tak několik ptáků vypustil i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Složení navrátilců bylo skutečně pestré. Od kalousů ušatých, přes puštíky, káňata, až po poštolku obecnou. Opeřenci se dostali do záchranné stanice Českého svazu ochránců přírody v zimních měsících z různých důvodů. Někteří se zlomeninami křídel, které si vyžádaly odborný lékařský zákrok, jiní utrpěli lehčí zranění při střetu s automobilem. Další byli jen vyhladovělí.

„Záchranná stanice Pasíčka je vděčná všem příznivcům, kteří přispívají a pomáhají s pokrytím nákladů na provoz areálu,“ říká šéf stanice Josef Cach. „Mimo drobných dárců a sponzorů přispěl na provoz z vlastních prostředků i sám ministr Chalupa, a to částkou 25 tisíc korun,“ upřesňuje Cach.  

Stanice se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí, protože krize zasáhla i mnohé z jejích pravidelných sponzorů. Pardubický kraj přesto navýšil ochráncům přírody v Pasíčkách rozpočet na sto tisíc korun. Hodně pomáhají také drobní dárci, kteří neposílají jen peníze, ale i granule, konzervy a pečivo. 

[[gal:4057]]

Chrudim - Léta vyjednávání s radnicí se nyní chystá vzdát firma Onivon, jež sídlí v prostorách bývalé Transporty. Tři roky se totiž snažila s městem dohodnout na odkupu části pozemků, které jsou využívány především chodci, kteří se pohybují ve směru od vlakové zastávky k sídlišti Rozhledna.

Předseda představenstva uvedené společnosti, Zdeněk Harapát, se teď rozhodl vleklá a nikam nevedoucí jednání ukončit. Město prý podle něj nemá zájem situaci řešit.

„Už tři roky vedeme jako společnost Onivon s radnicí v Chrudimi diskuzi o pozemcích Na Rozhledně u vlakové zastávky, jež nám patří, ale zároveň slouží lidem z celé Chrudimi,“ popisuje Harapát nekončící dohadování s vedením města.

„Radnice s námi udělala několik dohod o možnosti užívání pozemků ze strany občanů. Dohodnuté podmínky jsme samozřejmě dodrželi, přičemž výsledkem mělo být konečné vyřešení situace. V úvahu připadalo například odkoupení našich pozemků městem,“ pokračuje předseda představenstva Onivonu. 

[[img:chrn_fullwidth:3952:Zdeněk Harapát.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

I přes mnohé přísliby nakonec k žádné finální dohodě mezi firmou a chrudimskou radnicí nedošlo a město si tak patrně zadělalo na pořádné nepříjemnosti. „Koncem dubna jsem představitelům města odeslal dopis, v němž sděluji, že od dohod pro nezájem o vyřešení z jejich strany odstupujeme,“ tvrdí Harapát.

„Výsledkem bude nejspíš uzavření komunikací pro pěší a auta od vlakové zastávky směrem na Rozhlednu. Chápu, že se to dotkne mnoha lidí, ale situace už byla v tomto stavu neudržitelná,“ obhajuje nepopulární krok firmy Zdeněk Harapát.

Z výpisu katastru nemovitostí je zřejmé, že plocha, o níž se jedná, sousedí právě s místem, kde Chrudimáci často nastupují do vlaku. Pokud by tedy došlo k jejich znepřístupnění, neexistuje možnost, jak se na zastávku dostat.

Obdobné problémy by mohli mít i řidiči užívající některou z komunikací, spojující Pardubickou ulici se sídlištěm Na Rozhledně. Požádali jsme proto v této souvislosti vedení chrudimské radnice o vyjáření, ale do uzávěrky tohoto materiálu nám nebyl schopen nikdo odpovědět. Přesto se nám podařilo zjistit, že jednání s Onivonem stále probíhají a město se bude snažit s firmou uzavřít novou dohodu.

Chrudim - Středeční Mistrovství České republiky v orientačním běhu ve sprintu bude znamenat další silniční uzavírky v centru města a zvýšený nápor na nervy řidičů, kteří se vydají svým vozem o tomto svátku do Chrudimi.

Pokud tedy nemusíte, do centra se ve středu vůbec nevydávejte. Uzavírky skončí až v pozdním odpoledni, kdy se v cíli očekávají poslední borci.

[[img:chrn_fullwidth:4040:Centrum bude ve středu neprůjezdné.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Uzavřena bude Široká ulice od Muzea k Hálkově ulici, dále Opletalova od křižovatky s ulicí Sladkovského směrem na Resselovo náměstí, Tyršovo náměstí, Školní náměstí, Resselovo náměstí, Všehrdovo náměstí, ulice Břetislavova, Hradební, Rybičkova, Fortenská, Kollárova, Filištínská, Štěpánkova, Čelakovského, Komenského, Lázeňská a Zahradní.

Pro účastníky běhu jsou vymezena parkoviště na Resselově a Žižkově náměstí, částečně omezeno bude i parkování u Divadla Karla Pippicha a v Lázeňské ulici. Pořadatelé se všem za omezení dopravy omlouvají. 

Chrudim - Sezóna klíšťat je v plném proudu, protože jim současné vlhké a teplé počasí nesmírně svědčí. Šéfka protiepidemického odboru pardubické krajské hygienické stanice Olga Hégrová proto předpokládá, že navzdory dlouhé zimě se letošní situace bude podobat té loňské. Redakce Chrudimských novin už v této souvislosti upozornila na rizikovou oblast v Klášterních zahradách, kde se klíšťatům vinou zřízení louky v této lokalitě mimořádně daří.

„Loni jsme zaznamenali na Chrudimsku jedenáct případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. První případ byl přitom hlášen už v květnu,“ upozorňuje lékařka na loňskou aktivitu klíšťat v regionu. „Lokality, kde nemocní udávali zákus klíštěte, jsou po jednom případu v Rabštejnské Lhotě, Kraskově, ve Ždírci u Seče, Vejvanovicích, Stříteži a Stanu u Hlinska. Bohužel, ve čtyřech případech nemocní vůbec netušili, kde se na ně parazit přisál,“ pokračuje Hégrová. Podle Státního zdravotního ústavu může však člověk snadno přijít ke klíštěti i v samotné Chrudimi, která patří díky množství parků na svém území zhruba mezi deset nejrizikovějších měst v České republice.

Ochrana před klíšťaty není přitom nijak složitá. Stačí se před vycházkou do přírody nebo prací na zahradě trochu připavit.„Při pobytu v přírodě je dobré pamatovat na repelenty a nástřik oděvu. Po návratu je třeba pečlivě prohlédnout tělö, vyklepat a vyprat oblečení,“ radí Olga Hégrová, co na nepříjemné parazity zabírá. „Při vytahování klíšťat, a to platí i pro pejskaře při jejich odstraňování, je důležité chránit si ruce a ranku poté pečlivě dezinfikovat,“ doporučuje Hégrová.

Postup vytažení parazita je snadný. Existují k tomu určené speciální pinzety, nebo i karty. Rozhodně se nedoporučuje napité zvířátko kroutit. Lepší jsou kývavé pohyby, nebo právě pomocí pinzety klíště podebrat a vytáhnout. Odstraněný parazit se rozhodně nepálí. Mohl by totiž prasknout a infekci šířit dál. Stačí ho zabalit do papíru a spláchnout do záchodu.

Spolehlivou ochranou proti encefalitidě je podle hygieniků očkování. „Přeočkovat se lze během celého roku. Při základním očkování je nejlépe se poradit s lékařem a zvolit vhodnou dobu, kdy se vyhneme pobytu v přírodě,“ uzavírá šéfka protiepidemického odboru Olga Hégrová. 

Chrudim - Opravy střechy arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie budou pokračovat. Městští radní totiž doporučili svým kolegům v zastupitelstvu odsouhlasit poskytnutí dotace farnosti.

Výše neinvestiční dotace přitom dosahuje půl milionu korun. Tato částka byla již schválena v rámci rozpočtu města na letošní rok. Chrudimskému arciděkanství se letos podařilo získat také příslib finančního příspěvku z ministerstva kultury a podána byla i žádost o dotaci z Pardubického kraje.

[[img:chrn_fullwidth:3043:Opravy se dočkal i sanktusník.  Foto: Chrudimské noviny]]

Arciděkanství tak pokračuje v opravách, které v minulosti znamenaly například kompletní rekonstrukci maličké věžičky - sanktusníku, instalaci kříže a výměny měděného plechu nad presbytářem za klasické pálené tašky. 

Chrudim - Jarní oteplování s sebou přineslo hrozbu, na kterou mohou mnozí doplatit svým zdravím. To hrozbou jsou klíšťata, kterých je po dlouhé a studené zimě překvapivě hodně a zdaleka neparazitují jen na zvířatech. Setkat se s nimi lze nyní překvapivě i v samotném centru Chrudimě, kde mají v městských parcích a zahradách dostatek potravy a ideální podmínky pro život. Město samotné přitom patří podle Státního zdravotního ústavu k nejrizikovějším místům v ČR, kde lze přijít k onemocněním přenášených klíšťaty.

[[img:chrn_fullwidth:4036:Chrudim se drží na předních příčkách ohrožení infikovanými klíšťaty.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Typickým příkladem rizikové lokality s množstvím vhodných úkrytů pro krev sající roztoče jsou teď Klášterní zahrady, kde se město rozhodlo experimentovat a oproti původnímu plánu na krátce střižený piknikový trávník určený k odpočinku a zábavě občanů, a bylinkovou zahradu, zde nechalo vysemenit luční traviny, které vytvářejí díky drobným rostlinným zbytkům a hrabance vlhké prostředí, jež umožňuje klíšťatům nejen přežít, ale především s pomocí vysoké luční trávy nepozorovaně z úkrytu na procházející občany zaútočit.

[[img:chrn_fullwidth:4030:Neprostupná džungle v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přístup města v Klášterních zahradách je proto s ohledem na varování Státního zdravotního ústavu překvapivý, neboť vystavuje spoustu Chrudimáků nebezpečí nákazy klíšťovou encefalitidou či Lymeskou borreliózou. Jde přitom o choroby, které zanechávají v lepším případě trvalé následky, v tom horším mohou končit i smrtí. Jak tedy zabránit tomu, aby si klíšťata mohla v klidu vybrat svou oběť například mezi dětmi, které tu nechávají maminky bezstarostně běhat?

[[img:chrn_fullwidth:4031:Bude se tu někdy sekat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Účinnou obranou proti invazi klíšťat je pravidelné sekání přerostlých travin společně s odvozem posekaných zbytků. Důležité je i zastřihávání keřů, neboť na jejich větvičkách mohou klíšťata číhat na své hostitele. Rozšíření těchto roztočů mohou zabránit i dlážděné, štěrkované a kamínkové plochy, musí být ale udržované, bez prorůstající vegetace, což se nyní o Klášterních zahradách rozhodně říci nedá. Zdejší cestičky totiž na mnohých místech pohlcuje vysoká tráva.

[[img:chrn_fullwidth:4033:Není snadné rozlišit, kde začíná cestička.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaká je tedy současná koncepce Klášterních zahrad? Technik úseku údržby zeleně, kterým je městská radní Kateřina Jánská (ODS), svoji strategii boje s klíšťaty v této lokalitě tají. Na naši otázku, jak se zde s nimi vypořádá, vůbec neodpověděla. Odpověď neznáme ani na to, proč došlo v Klášterních zahradách ke změně původního projektu, který zde počítal se zcela jinou, vhodnější skladbou rostlin, než je přerůstající louka uprostřed centra města. Místo mělo být totiž oseto obyčejným travním semenem, aby se dal trávník pravidelně sekat a udržovat, a mohl tak sloužit občanům. Teď je z něj ale doslova "minové pole", hrozící újmou na zdraví.

[[img:chrn_fullwidth:4034:Nejen slunéčka sedmitečná přebývají v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo tedy o tomto avanturismu, který nemá v jiných městech obdoby, rozhodl? Kdo chce do Chrudimi implantovat věci, které jsou běžné v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Šumavě? Kdo svévolně riskuje zdraví svých spoluobčanů? Politici nebo odborníci? Toť otázkou. Soudobá architektura, vyučovaná na českých vysokých školách, každopádně s loukami v centrech měst nepočítá, protože do měst nepatří. Proti jsou i statistiky výskytu infikovaných klíšťat, kterým se právě v takové vegetaci mimořádně daří.

[[img:chrn_fullwidth:4032:Idylka, nebo horor?  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle předpovědí aktivity klíšťat na území České republiky, jež pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav, se dá poměrně spolehlivě určit, kdy bude ohrožení nejvyšší. Poslední dny se na stupnici pohybují kolem čísla devět, což znamená nejvyšší riziko. Tedy o důvod víc, proč se Kláštěrním zahradám v současnosti vyhnout.