Chrudim - Ve městě se začalo se shazováním havraních hnízd. Kolonie těchto ptáků se totiž značně rozmnožily a začaly expandovat do města, zejména do obytných sídlišť, kde způsobují velký hluk a nepořádek.

Shodit tak přijde zhruba 150 havraních hnízd, o což se postará najatý výškový arborista. Je to kvůli tomu, že jsou některá hnízda postavena v korunách stromů ve výšce až 25 metrů nad zemí a nikdo jiný než specialista je odsud nedokáže odstranit.

A jak takové shazování havraních hnízd vypadá v praxi? "Speciální lanko s těžítkem přehodíme přes větev, abychom přes ni poté mohli přetáhnout horolezecké lano a horelezeckou technikou se dostat až pod vytipovaná hnízda, která přijdou shodit dolů pomocí dlouhých teleskopických vidlí," popisuje použitou techniku výškový arborista Libor Blažek.

Cílem současného opatření není zlikvidovat početnou havraní kolonii v Chrudimi, pouze eliminovat škody, které způsobuje svým hlukem a agresivním trusem v sídlištích a v poslední době i na místních hřbitovech, kde havrani masivně znečišťují náhrobky. Proto je také sundávání hnízd v sídlištích a na hřbitovech nejintenzivnější. Shazovat se budou do té doby, než budou v hnízdech nakladena nová vejce. Poté už nebude odstraňování havraních hnízd možné.

Chrudim - Je tomu skoro rok, kdy zastupitelé města odmítli připojit Chrudim k programu „fair trade“. I přes veškeré jejich výhrady se teď radní rozhodli předložit jim tento návrh znovu. Stalo se tak poté, co radu opustil nejhlasitější kritik politiky "fair trade" - místní pobočka Strany svobodných občanů.

Námitky Svobodných směřovaly především k faktu, že by město nemělo přesvědčovat prodejce a zákazníky, aby nabízeli, respektive kupovali výrobky některých podnikatelů. Funkce města je podle nich naprosto jiná. "Pokud má někdo nutkání propagovat nějaké výrobky, ať tak dělá pod svým jménem nebo si pro tyto účely založí spolek," znělo loňské doporučení Svobodných.

Cena je podle Svobodných prý férová vždy jen tehdy, pokud je tvořena dohodou mezi prodávajícím a kupujícím. Navíc se podle nich stále častěji objevují práce, které upozorňují na možné negativní dopady „fair trade“ a na horší kvalitu fairtradových produktů. Prvními fairtradovými městy se přitom u nás stala v září 2011 současně města Litoměřice a Vsetín. 

Města a jiné veřejné instituce mohou získat status při splnění pěti kritérií. Patří mezi ně: vytvoření řídící skupiny za účelem podpory „fair trade“ ve městě, oficiální podpora fair trade (podpora fair trade je součástí strategických dokumentů), v místních obchodech a kavárnách by měly být dostupné fairtradové produkty, zdejší organizace budou podporovat fair trade (školy, nevládní organizace, církve, knihovny), místní média informují o fair trade.

V případě Chrudimě jde především o využívání fairtradových produktů na schůzích městských úředníků a akcích pořádaných městem. Donutit místní obchodníky, aby prodávali určité produkty, nebo média informovat o tomto ne zcela jednoznačném přístupu, však prakticky nelze.

Chrudim - Boj s černými skládkami na území města nebere konce. Po upozornění čtenářů našich novin jsme se rozhodli vypravit do ulice Přemysla Otakara, kde bují doslova ve velkém nepořádek, který nestíhají popeláři odvážet.

Diskutér Trunda, který zřejmě patří k menšině těch, kdo po sobě odpad uklízejí tam, kam patří, si pod článkem postěžoval: „Staré televizory, gauče, matrace, koberce, skutečně nádherný koutek, který je navíc hojně využíván k močení mladíků, kteří pravidelně popíjí ve vchodě městského, z větší části vybydleného domu přímo u skládky,“ popisuje čtenář situaci z místa, do kterého před časem město investovalo miliony korun.

[[img:chrn_fullwidth:3831:Odpadky poletují všude...  Foto: Chrudimské noviny]]

„Není dne, aby nám tady nelítaly igelitové pytlíky po celé ulici a havrani neroznášeli zbytky potravin. Ani každý druhý den brzo ráno lomozící popelářské vozy tomu nejsou schopny pomoci. Takový hnus jsme od města opravdu nečekali. Ach jo, už nemáme moc sil se bránit, nebo se pokusit něco řešit,“ končí neradostně svůj postřeh Trunda a další diskutér, skrývající se pod nickem „Mrazík“, mu dává vzápětí za pravdu.

Co je hnojeno, tomu se daří...
„Ano, skládka v rohu domů úspěšně kvete. Inu, co je hnojeno, tomu se daří,“ míní Mrazík. „Co bude město se skládkou dělat? Zřejmě si na to bude muset starosta udělat výlet do Bruselu, aby vyžebral nějakou dotaci na likvidaci ekologické zátěže. Bohužel, řešit by se měla příčina a ne následek, tohle je hnus. Pracující člověk může jenom skřípat zuby, nemakačenkové dál budou chlastat pivo z pet lahví a posmívat se naší nemohoucnosti,“ nebere si Mrazík servítky. 

[[img:chrn_fullwidth:3833:Nevábné zákoutí v Revoluční ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

V Revoluční ulici se opravdu nedá přehlédnout nepořádek, který kolem kontejnerů vytrvale vládne. Někteří z místních si starosti s odhazováním odpadků nedělají. Místo kolem popelnic navíc nepříjemně čpí močí.

[[img:chrn_fullwidth:3829:Každý návštěvník města může narazit na černou skládku jen pár kroků od autobusového nádraží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obdobná situace teď vládne i ve zmiňované ulici Přemysla Otakara. Koberce a zbytky skříněk z kuchyně tvoří věrnou společnost pro zničenou televizi a staré matrace. I zde je poznat, že si občas někteří z obyvatel vyhlášené čtvrti, nebo možná i cestující z autobusového nádraží, občas odskočí vykonat potřebu do rohu zanedbaného domu.

[[img:chrn_fullwidth:3830:Ráj černých ptáků - takový je chrudimský Bronx.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na tahu je teď radnice, která už v případě černé skládky u Klášterních zahrad dokázala, že si umí s  problematikou kupících se odpadků, pokud chce, poradit. 

Chrudim - Přestože nový registr vozidle už funguje bez problémů, doba, kterou musí řidiči a majitelé aut strávit v přízemní chodbě chrudimského městského úřadu, se nijak nekrátí.

„Co vám budu povídat. Sedím tu už dvě hodiny a přestává mě to bavit,“ říká muž s červenou kšiltovkou, který se představil jako Mirek. „Před chvílí přišel kamarád, který si potřebuje taky zaregistrovat auto a co myslíte? Systém už žádný další lístek nevydá, protože se kapacita naplnila. A to už v deset hodin dopoledne,“ zlobí se šofér.

Není se co divit, že nápor řidičů je dnes enormní. Po Velikonočním pondělí byl systém dva dny mimo provoz kvůli přechodu na nového provozovatele a ve čtvrtek byly úřední hodiny jen v některých městech. „Promiňte, ale nestíhám,“ reaguje na žádost o informace probíhající úřednice.

Židle a lavičky před odborem dopravy, který evidenci řidičů a registrování vozidel provádí, jsou od rána plné. Ten, kdo by snad chtěl své záležitosti na úřadě vyřídit v jednom dni, musí si ráno hodně přivstat. Jinak totiž nemá šanci. Na řadu přijdou rychlejší zájemci. 

Chrudim - Ředitel Základní školy Dr. Malíka Zdeněk Brož, který je členem poradního orgánu ministerstva školství, navrhuje s několika dalšími pedagogy zrušení pololetního vysvědčení. Podle mínění tohoto kolegia nic nepřináší a prý jen žáky zbytečně od Nového roku stresuje samými písemkami a zkoušením.

Ředitel Brož je přesvědčen, že to vede v důsledku ke krátkodobému učení kvůli pofidérní známce na vysvědčení, které stejně nemá příliš velkou váhu. "Dítě si nalije do hlavy matematiku, pak napíše písemku, a potom zase matematiku vylije, aby tam mohlo nasoukat fyziku," popisuje Brož běžnou praxi před školním pololetím.

Pro některé je návrh příliš radikální
Ministerstvu školství se však prozatím zdá návrh poradního orgánu příliš radikální a ustoupilo tlaku některých kantorů a rodičů, kteří na pololetním vysvědčení trvají. Ti totiž tvrdí, že je pro část dětí hrozba špatných známek na vysvědčení jediným motivem k tomu, aby se alespoň dočasně více učily. Čím více jsou podle nich žáci klasifikováni, tím více se prý učí.

Patrik Kubas z tiskového oddělení ministerstva školství ale nevyloučil, že se ministerstvo jednou k návrhu poradního kolegia vrátí. "Je podnětný a zabýváme se jím," říká Kubas. "Než ale cokoliv změníme, je třeba nejdříve vést důkladnou diskusi z odborníky z praxe a poté zvážit dopady takových kroků," dodává tiskový mluvčí.

Informovat o prospěchu, ale méně oficiálně
Zdeněk Brož, který změnu na ministerstvu navrhl, je však stále přesvědčen o správnosti návrhu. Podle něj mají rodiče namísto vysvědčení dostávat v pololetí informace o prospěchu svého dítěte, a to méně oficiálním způsobem. Obdobně se tak děje právě v chrudimské ZŠ Dr. Malíka, kde se pedagogové pravidelně scházejí s rodiči a žákem, aby si společně popovídali o přednostech a slabinách žáka a rodina tak podrobně věděla, nikoliv z jedné známky, jak jejich dítě prospívá.

Ředitel Brož spatřuje ve zrušení pololetního vysvědčení navíc ještě jednu výhodu - snížení administrativní zátěže a ušetření peněz. Například blankety na pololetní vysvědčení stojí Českou republiku ročně více než dva miliony korun a české školství by za tyto peníze dokázalo například pořídit dvacet tisíc slabikářů.

Ve prospěch Brože hovoří i experti na školství
Za Brožův návrh se tak postavila celá řada předních expertů na školství. Mezi některými jmenujme například Oldřicha Botlíka ze společnosti Kalibro, jež se zabývá vzděláváním, nebo ředitele Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 3 a 9 Petra Klímu. Ti se mimo jiné shodují v tom, že by úplné zrušení pololetního vysvědčení umožnilo učitelům připravovat daleko podnětnější a zajímavější výuku pro žáky, a rodinám i dětem by to přineslo více klidu.

Poukazují přitom na dobré zkušenosti s obdobným systémem v Holandsku, kde školy například hodnotí, jak děti spolupracují se spolužáky, jak často potřebují pomoc, jak dokáží řešit problémy, či jak se orientují v probírané školní látce. Nutno dodat, že právě tomuto modelu se už dlouhodobě přibližuje právě ZŠ Dr. Malíka v Chrudimi pod vedením Zdeňka Brože.

Chrudim - Rekonstrukce ulice Na Sádkách zdárně pokračuje. Nyní se chrudimské radnici podařilo s dodavatelem stavby dohodnout na úsporách. Ty dosahují bezmála půl milionu korun.

Tuto částku se podařilo uspořit díky rozhodnutí městských radních, kteří schválili dodatek k realizaci veřejné zakázky. Tou je právě rekonstrukce ulice Na Sádkách. Díky dohodě s firmou Stavremo z Pardubic tak dochází ke změně provádění prací.

„Podařilo se nám uspořit spoustu peněz,“ říká neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „V podstatě to znamená třeba to, že ne všechna historická máchadla u náhonu se budou rekonstruovat. Celková cena za realizaci zakázky se tak snižuje na necelých patnáct a půl milionu korun,“ upřesňuje Trávníček. 

Chrudim - Další peněžité dary z městské kasy rozdávali radní města. Tentokrát se dostalo na známého filmaře, dále na chrudimského historika a koňáky z Vestce.

Společnost MasterFilm tak dostane celých deset tisíc na výrobu celovečerního filmu chrudimského rodáka Tomáše Pavlíčka. Tomáš Pavlík se zase může těšit na tři Masaryky - patnáct tisíc korun, které mu radní pošlou k financování technického zajištění výstavy Antické mýty jinak.

A konečně vestečtí koňáci z Western Riding Clubu ČR - sekce Chrudimi, mohou na svůj den dětí počítat se stejnou částkou ve výši deset tisíc korun. 

Chrudim/Medlešice - Vzhledem k zahájení stavby obchvatu města musí řidiči počítat s uzavírkami některých silnic. První uzavírka se přitom týká komunikace, jež spojuje křižovatku u Medlešic se silnicí, která vede "zadem" na Pardubice kolem školního statku ve Vestci.

Právě v místě, kudy si šoféři rádi zkracují cestu kvůli častým dopravním zácpám do Chrudimi, budují nyní stavaři most a přeložku silnice. Neklamným znamením jsou pokácené stromy, které musely ustoupit těžkým strojům. Uzavírka této poměrně frekventované silnice potrvá až do 30. listopadu. 

[[img:chrn_fullwidth:3822:Počátkem dubna 2013 začala stavební firma se skrývkou ornice a rušením silnice. Foto: Chrudimské noviny.]]

Chrudim - Desatero problémů Chrudimě přilákalo do velkého sálu Muzea na 160 občanů, kteří toužili vyřešit nějaký problém, který je pálí, a s úředníky radnice se chtěli domluvit na jeho protlačení mezi deset nejzásadnějších.

Taneční parket Muzea tentokrát zaplnily nezvykle stoly, u nichž se tísnili především senioři. Jeden ze stolků byl však věnován mladým lidem, kteří dostali šanci přímo ovlivňovat rozhodování chrudimské radnice. Oproti loňskému ročníku účast ale lehce „pohubla“.

Vysvětlování proč nejde to či ono
Specialisté z řad známých i méně známých úředníků se snažili zájemcům vysvětlit, proč nelze budovat tělocvičnu v centru města a v blízkosti vodních toků přesto, že tělocvičné nářadí bez jakýchkoli problémů fungovalo několik let jen kousek od řeky Chrudimky a cyklostezky do Slatiňan. Ani Městský park se prý nehodí pro upocené sportovce, protože jeho účel je údajně zcela jiný. Přesto se tento návrh dostal do postupující desítky.

„Podle městských úředníků nelze venkovní tělocvičnu postavit v lokalitě vedle zimního stadionu, protože se zde má budouvat nové parkoviště. Neprůchozí je i návrh na tělocvičnu v parku Střelnice, či v blízkosti cyklostezky do Slatiňan. To prý zase nepovolí povodí Labe. Nechápu proč," podivuje se jeden z přítomných studentů, který se v Muzeu zajímal o tématiku sportu.

My hledáme řešení, oni důvody, proč to nejde...
"Hřiště tam být může, hrazdu prý ale museli uříznout, i když tam byla ´x´ let využívána bez problémů... Dále ji nelze postavit ani v Městském parku, ten pro změnu údajně slouží jiným účelům; snad rekreačním, či co. Jaký je tedy rodil mezi funkcí parku, a městských lesů, kde tělocvična funguje?" ptá se nechápavě oslovený student. 

"Pokud to mám ve stručnosti shrnout, celý rozhovor se nesl v duchu - my hledáme řešení, oni zase důvody, proč to nejde. Prostě skvělá spolupráce! Uvidíme, jak to dopadne. Tělocvičnu se totiž podařilo prosadit do top 10, což je úspěch,“ uzavírá svojizkušenost s městskými úředníky mladý sportovec.

Problém Chrudimě? Stále stejní lidé na radnici
„Chodím sem každý rok, protože si myslím, že je důležité se pobavit s lidmi, kteří mají podobný názor jako já,“ míní seniorka, která se představila jako Milena. „Desatero problémů Chrudimě? Co to je, prosím vás? Tady v tom městě je jen jeden průšvih. A sice stále stejní lidé na radnici. Tihle chtějí, aby jim lidi pomohli hledat problémy? K smíchu. Vždyť se stačí jen kolem sebe trochu podívat,“ směje se padesátiletý Josef Halámek, kterého jsme zastavili před Muzeem v Široké ulici. „Vůbec nevím, že něco takového existuje. Podle mě se tam stejně nic nevyřeší,“ namítá Magda Veselá na Resselově náměstí.

Místostarosta Trávníček dokazoval mladého ducha
Kultura, sociální péče, sport, zdravý životní styl, prevence patologických jevů ve společnosti, stoly s občerstvením - to byly jen některé z mnoha možností, jichž hojně využívali diskutující nejen z řad Chrudimáků. Každý kroužek debatérů byl zástupcem radnice náležitě usměrněn, aby priority, na nichž se lidé dohodli, byly pro město přijatelné. Například neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) se rozhodl svého mladého ducha dokázat tím, že po celou dobu neopustil stůl mladých a živě diskutoval s každým, kdo se tu zastavil.

Řezníčkův útok na internetové portály - nazval je žumpou
Závěr úspěšné akce zakončila tombola, v níž starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) vytáhl z košíčku dvacítku šťastných výherců drobných darů. Slova díků, které směřoval ke všem přítomným, neopomněl starosta zakončit bonmotem ala Miloš Zeman: „Nezapomeňte, že skutečné problémy se řeší zde, a ne v nejrůznějších internetových žumpách,“ prohlásil doslova Řezníček. Chyběli opravdu už jen „...pitomci, hnůj a fekálie“.

Fotografie z jinak pohodového odpoledne si můžete prohlédnout v galerii níže. 

[[gal:3814]]

Chrudim - Přestože se zdá, že odstavených vozidel v chrudimských ulicích přibývá, nemusí jít nutně o autovraky. Ne každé nepojízdné auto bez registrační značky se dá totiž vměstnat do definice, kterou stanovuje zákon.

[[img:chrn_fullwidth:3796:Neudržovaný vůz nemusí být autovrakem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V případě odstaveného vozidla, u kterého je odstraněna pouze SPZ a auto má jen zanedbaný vzhled, nebo je u takového vozidla SPZ ponechána, nejde o vrak ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, jakkoli by byl patrný úmysl majitele se auta zbavit. Ani prošlá technická prohlídka či emise nezakládají trvalou technickou nezpůsobilost vozidla,“ vysvětluje mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:3802:Na Rozhledně parkuje opuštených aut několik.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokud jde o vrak odstavený na území obce, postupuje se podle zákona o odpadech. Obecní úřad po dvou měsících od okamžiku, kdy se o něm dozví, přemístí vrak na vybrané parkoviště. Spolu s tím vyvěsí na úřední desce informaci o umístění vozidla na parkovišti, a je-li to možné, písemně vyrozumí i vlastníka vraku.

Po uplynutí dvou měsíců od vyvěšení, případně od vyrozumění vlastníka - jestliže se ho podařilo nalézt a předat mu vyrozumění o umístění vraku na parkoviště, jej předá provozovateli zařízení k odstraňování autovraků. Náklady vynaložené obcí je povinen uhradit obci poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových vozidel.

[[img:chrn_fullwidth:3801:...i poměrně zachovalá Alfa.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jestliže jde o vrak odstavený na místní komunikaci, postupuje se podle zákona o pozemních komunikacích. Samotná likvidace vraku by měla probíhat rovněž podle zákona o odpadech.

Podle tohoto zákona je autovrakem „každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích a stalo se odpadem.“ V režimu tohoto zákona je to v podstatě každé motorové vozidlo, bez ohledu na jeho technický stav, kterého se majitel zbavil nebo chce zbavit.

[[img:chrn_fullwidth:3798:"Unavený" Renault u nádraží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Naproti tomu zákon o pozemních komunikacích jednoznačně definuje vrak jako vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno SPZ, nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (například faktická demolice vozidla dopravní nehodou , chybějící části karosérie, nekompletní pohonná jednotka včetně převodového ústrojí a náprav, a to bez ohledu na označení SPZ).

[[img:chrn_fullwidth:3799:I zde chybí značky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Usnesením rady města z roku 2005, byla řešením záležitostí autovraků podle zákona o pozemních komunikacích na území města Chrudim pověřena městská policie.

„Odstraňování a následná likvidace těchto autovraků naposledy probíhala v souvislosti s blokovým čištěním komunikací v roce 2010, kdy byly po provedení legislativních úkonů  - oznámení, vyvěšení na úřední desce, stanovení technického stavu a provedení odhadu hodnoty vozidla, přemístěny do areálu Technických služeb a následně zajištěna jejich ekologická likvidace. V některých případech si autovraky na upozornění zlikvidovali jejich majitelé. Tím pádem město nemuselo na své náklady likvidovat žádný vrak,“ popisuje Drašnarová aktuální situaci v Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:3797:Prozatím jen píchlé kolo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V poslední době nebylo na území města Chrudim zaregistrováno vozidlo, které by splňovalo výše uvedené znaky pro jeho prohlášení za vrak, byť k tomuto stavu některá odstavená vozidla již směřují,“ uzavírá mluvčí radnice.