Chrudim - O podříznutém platanu ve Filištínské ulici jsme informovali celkem nedávno. Podle původní informace technika úseku údržby městské zeleně, Kateřiny Jánské, se zdálo, že vinou narušení lýka strom zahyne. Nyní už je ale všechno úplně jinak.

První jarní dny totiž dokázaly vitalitu mladého listnáče. Přesto, že se neznámý nenechavec snažil tento strom v centru města zlikvidovat hlubokým zářezem na jeho kmeni, platanu nyní vyrazily lístky a roste klidně dál. Jeho kácení tedy nehrozí a listnáč může růst dál.

[[img:chrn_fullwidth:4029:Stromek svůj boj o život nevzdal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Sobota patřila na Resselově náměstí motorkářům a silným mužům ze skupiny Strongman. S krátkou scénkou zde vystoupila i skupinka šermířů z chrudimské party Familaris Domini Regis.

Krátce po 13. hodině se městem rozburácely motory silných strojů, které mířily na Resselovo náměstí. Tady si dali dostaveníčku všichni, kdo mají co společného s chrudimským motoklubem Black Horses. Mikrofonu se chopil sám prezident Michal Horkel a seznámil přítomné s programem. Diváků se sešly zhruba dvě stovky.

Po krátkém odpočinku se vytvořil před vraty arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie špalír motorkářů, kteří přijeli vzpomenout na své zemřelé kamarády. Po mši svaté, kterou celebroval arciděkan Jiří Heblt, následovalo požehnání strojů a pokropení svěcenou vodou. Poté už na scénu vnikli šermíři se svým ztvárněním husitských bojů o naše město.

Jakmile zvonění mečů utichlo, předvedli pod morovým sloupem ukázku extrémní kulturistiky dva siláci ze skupiny Strongman. Zvedali třistakilovou pneumatiku, nad hlavu jednou rukou vzepřeli bezmála sto kilogramů těžkou činku. Mimořádná podívaná byla zpestřena i zapojením některých z motorkářů a prověření vlastních sil.

Nakonec se vytvořila opět kolona, a spanilá jízda motorek spolu s jezdci zmizeli se svými stroji směrem na Čáslav. Pozdní oběd totiž čekal. 

[[gal:4015]]

Chrudim - Město hodlá ze svého rozpočtu uvolnit 1,1 milionu korun na pořízení nového digitálního promítacího zařízení do městského kina. Dalších 400 tisíc poskytne na tuto techniku Chrudimská beseda, která kino provozuje. Pokud uvedenou investici schválí zastupitelé, stane se Chrudim jediným městem v Pardubickém kraji, které bude provozovat dva digitální kinosály.

Už nyní totiž funguje ve městě malé kino Biobaroko v Muzeu barokních soch pro 35 diváků, které však nebylo koncipováno pro komerční zábavu s občerstvením, nýbrž jako informační součást expozice barokních soch. Od loňského října prozatím ale supluje za větší městské kino, které nebylo schopno včas zareagovat na změnu současných technologií a muselo proto pravidelný program dočasně zrušit.

To by se teď mělo změnit. Pokud zastupitelé zvednou pro výše uvedenou investici ruku, začne městské kino Svět s kapacitou 150 míst plnit opět svoji funkci a nabídne navíc návštěvníkům promítání ve formátu 3D. Vedle promítání filmů se zde počítá také s přenosy z oper, přednáškami a koncerty a vše by mělo vygradovat v příštím roce, kdy si Chrudim připomene 100 let od založení biografu. "Chystáme pro rok 2014 programová překvapení," slibuje při této příležitosti místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

"Chceme tuto službu pro své obyvatele zkvalitnit a nabídnout jim větší kapacitu, velké plátno a větší divácké pohodlí. Potvrzuje to mimo jiné zvýšená poptávka lidí po přenosech z opery, kdy je v současnosti o kino skutečně velký zájem," zdůvodňuje Čechlovský plánovanou investici.

Městské kino Chrudim čekají vedle digitalizace i další novinky. "Ještě letos bychom rádi zadali studii řešení venkovního prostoru u kina, tedy celého průchodu od ulice Svatopluka Čecha včetně průjezdu až do Koželužské ulice. Tento prostor by si zasloužit rekonstruovat nejen proto, že se jedná o předprostor kulturního zařízení, kam chceme dostat co nejvíce diváků, ale i proto, že se jde o tradiční historický průchod v této části města," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Odkrytá pískoviště na některých větších chrudimských sídlištích lákají nejen maminky s dětmi, ale i toulavé kočky, které je znečišťují výkaly. Odhadnout jejich množství není však snadné, protože se některé vracejí s rozbřeskem zase domů a penalizovat jejich majitele prakticky nelze.

„Počet koček se regulovat nedá. Kočky jsou zvířata teritoriální, dokonce i ty šlechtěné, takže migrují po svém území,“ vysvětluje mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Právě kočky jsou známé tím, že je v době říje není snadné udržet doma za dveřmi. A nemenší „proslulost“ jim přinesla i jejich čistotnost, s níž odkládají své exkrementy pouze na suchá místa, kde je možné je zahrabat, a později i vyhrabat.

[[img:chrn_fullwidth:3951:Pomohlo by pískoviště zakrývat?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Stalo se nám to už mnohokrát,“ stěžuje si mladá maminka Martina Sladká. „Hráli jsme si na písku a po počátečním charakteristickém zápachu se objevilo i hovínko. Nechci ani domyslet, co by se stalo, kdyby to některé z dětí začalo cpát do pusy,“ přibližuje Martina Sladká svoje zkušenosti s kočičím trusem. Ten totiž často obsahuje spoustu parazitů a zárodků nemocí. Škrkavkami počínaje, toxoplazmózou konče.

[[img:chrn_fullwidth:4005:Jedno z krytých chrudimských pískovišť.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Provoz dětských hřišť a pískovišť se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. V případě pískovišť není do současné doby vydána žádná metodika, jež by stanovovala, jakým způsobem nakládat s pískovišti na veřejných prostranstvích - zda je zakrývat či nezakrývat, oplocovat nebo neoplocovat, vyměňovat písek nebo jej čistit,“ říká mluvčí Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:3950:Počty toulajících se koček lze jen obtížně odhadnout.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V současné době je v platnosti vyhláška, která stanovuje hygienické požadavky a limity písku v pískovištích uzavřených zařízení, jako jsou mateřské školy, základní školy, nebo sportoviště. V mateřských a základních školách se pískoviště zakrývají plachtami, protože tam má vstup pouze uzavřená skupina dětí a jen v určeném časovém období, kontrolovaném učitelkami,“ popisuje praxi v chrudimských školách tisková mluvčí.

„Bohužel, na otevřených veřejných prostranstvích není možné použít k zakrývání pískoviště plachtu, protože v případě, že by návštěvník hřiště nedal plachtu správně zpátky na pískoviště, mohl by ji třeba odnést vítr a následně by mohla způsobit škody na majetku či životě,“ je přesvědčena Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:3949:Vyřešila by plachta problémy s kočkami?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Od roku 2003 jsme u nových dětských hřišť začali používat oplocení pískovišť. Jde například o hřiště v sídlišti Víta Nejedlého, ve Fibichově ulici a Na Větrníku. Některá pískoviště zkoušíme i zakrývat. Jde o hřišně Na Výsluní, Na Větrníku a Na Rozhledně.“ popisuje inovace Sylva Drašnarová.

„Je také třeba konstatovat, že výrobci, a to i ze zahraničí, nejsou bohužel připraveni na dodávky zakrývaných pískovišť. Proto jsou zakrývaná pískoviště nejen málo dostupná, ale ne vždy certifikovaná, funkční a bez vad,“ krčí rameny mluvčí nad současnou nabídkou pískovišť.

Chrudim - Ve městě začal platit zákaz podomního a pochůzkového prodeje. Radnice si teď chce vynutit plošný zákaz tohoto způsobu obchodu udělováním několikatisícových pokut. Uvedl to starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

A právě Řezníček nabádá občany města, aby v takových případech neváhali kontaktovat městské strážníky, a to i prostřednictvím tísňové linky 156. Podle starosty se nové nařízení městského tržního řádu vztahuje jak na podomní prodejce nabízející nějaké zboží, tak i na zástupce velkých distributorských firem, kteří se snaží přesvědčovat občany o větší výhodnosti dodávek elektřiny nebo plynu do domácností prostřednictvím jejich sítě.

Radnice přistoupila k tomuto razantnímu kroku po předchozích četných stížnostech občanů města, kteří se cítí být ve svých obydlích podomními prodejci obtěžováni. "Za tento přestupek hrozí až tisícikorunová pokuta. V opakovaných případech může sankce dosáhnout ve správním řízení výše až 30 tisíc korun," upozorňuje první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který je vystudovaný právník. Jak Tejkl dodává, přistiženým hříšníkům nepomůže ani výmluva, že o zákazu nic nevěděli, nebo že nestojí na pozemcích města.

Chrudim - Město pokračuje v přípravě projektu revitalizace prostoru letního kina. Záměr stále vychází z původní ideové studie Ateliéru K2, avšak projekt v této chvíli už neřeší celý areál.

„Vzhledem k tomu, že vedení města ústy pana starosty veřejně deklarovalo, že do konce volebního období zůstane zachováno plátno a potřebná kapacita laviček, a navíc nepanuje shoda na tom, jak by měla tato část prostoru vypadat, rozhodli jsme se projekt rozdělit do etap,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

První etapa projektu se přitom týká zadláždění nádvoří za budovou Muzea. Na tomto záměru panovala většinová shoda a vedení města i provozovatel Muzea - Chrudimská beseda, ho považují za důležitý.

„Projekt stále ještě není hotov, ale intenzivně o něm diskutujeme. Nemáme pořád jasno, kam umístíme kontejnery, řešíme návaznost na budovu Muzea, kde by měl být z nádvoří přístup do restaurace i toalet pro veřejnost, a další důležité technické věci,“ pokračuje Čechlovský.

Zadlážděné nádvoří je koncipováno jako víceúčelový prostor. Mohl by sloužit pro kulturně společenské aktivity a akce, součástí by měla být venkovní zahrádka přiléhající k restauraci, část plochy by měla být využívána také pro parkování za objektem Muzea, například při plesech, koncertech a dalších akcích.

Město současně plánuje revitalizovat zadní monumentální schodiště do Muzea a udělat z něho rovnocenný vchod do objektu právě z nádvoří, které by navíc svým novým povrchem mělo ladit s historickou podobou budovy.

„Považuji za důležité dodat, že projekt dlážděného nádvoří je připravován tak, aby i po jeho realizaci zůstala zachována kapacita míst pro letní kino v počtu téměř 500 míst. To byl jeden z požadavků a ten respektujeme,“ uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Svátek práce se vyznačuje zvýšenou koncentrací příznivců levicových stran v ulicích českých měst. Také chrudimská buňka Komunistické strany Čech a Moravy neopomněla sezvat své věrné do zahradní restaurace Festunk a promluvit jim ústy svých politiků do duše.

Tradičně se zde sešlo kolem sedmdesátky seniorů, nesměle vykukovaly i tváře několika mladších příznivců totalitní ideologie minulých desetiletí. Prapory nad Festunkem byly sice rudé, srp s kladivem ale překvapivě absentoval. Ještě než jsme ale stačili vstoupit, zastavila nás u vchodu důchodkyně. „Mladý muži, počkejte. Noviny zdarma,“ vybízela ze stánku.

To už se ale po úvodní československé hymně chopil slova chrudimský zastupitel Jaroslav Moučka a přednesl slavnostní projev. V něm tepal nešvary současné vlády, nevynechal ani korupci, nebo církevní restituce. Zaklínal se demokracií a ordinoval přitom léky naší choré ekonomice.

Naší společnosti citelně chybí podle Moučky právo na práci. Komunisté však podle něj slibují, že důvěru, kterou v ně voliči vložili - a jistě v dalších volbách i vloží - rozhodně nepromrhají. Nechybělo ani vyjádření lítosti nad smrtí věrného soudruha Huga Chavéze, který budoval komunistický ráj na zemi v Latinské Americe. Zkrátka, padesátá léta byla cítit ve vzduchu.

Po dalších projevech se soudruzi a soudružky vzpřímili a zapěli Píseň práce. Následně většina z nich zamířila do restaurací, protože doba oběda se přiblížila. „Život je dneska pro důchodce těžký, pane redaktore,“ říká pětasedmdesátiletá Jiřina Smetanová. „Dřív jsme měli všechno, nebyla bída. S důchodem sotva vyjdem,“ zlobí se seniorka. „Můžou za to ti pravičáci, to je jasný,“ přidává se její manžel František. Oba souhlasně pokyvuji hlavou. Nutno ale dodat, že způsob vládnutí, jaký představuje premiér Nečas, skutečně komunistům zvedá preference a oni toho umí náležitě využít.

„Celý život jsem pracoval a co z toho dneska mám? Mizerný důchod! Hůř jsou na tom ale ty mladý. Sehnat práci není snadné. Za mých mladých let to nebývalo,“ poukazuje další penzista, který se představil jako Josef. „Jen to napište. Komunisti aspoň něco pro obyčejný lidi dělaj. Ostatní jen kecají,“ dodal rozzlobeně.

Po obědě čekal příznivce komunistů ještě tanec. S ohledem na oblíbené pálení čarodějnic, které se na Festunku uskutečnilo o den dříve, nezapomněl jeden z mluvčích připomenout do mikrofonu důležitý fakt. „Přiveďte mezi nás příště i vaše děti, vnoučata. Potřebujeme mladou krev,“ hřímal do publika tvořeného vrásčitými a upracovanými tvářemi, připomínajících skanzen, který zakonzeroval dávno minulé roky.

[[gal:3990]] 

Chrudim - Přestože pravidelné poplatky za likvidaci komunálního odpadu a psy nepatří v Chrudimi právě k nejnižším, dá se říct, že takřka všichni Chrudimáci patří všeobecně k vzorným poplatníkům těchto městem stanovených "daní".

Vyplývá to z informace, kterou poskytla médiím tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Podle ní se městu daří už druhý rok po sobě držet zhruba stejnou laťku úspěšnosti při vybírání výše uvedených poplatků. „Místní poplatky za odpad jsou splatné každý rok k 31. březnu. V minulém roce bylo jejich plnění úspěšné na 90 procent, letos k 18. dubnu to bylo 89 procent,“ tvrdí Drašnarová.

„Poplatky ze psů jsou splatné o měsíc později - tj. k 30. dubnu, takže čísla zatím nemáme k dispozici, protože nejsou kompletní. Po jejich úhradě mají ale majitelé nárok na 300 igelitových sáčků na psí exkrementy,“ poukazuje tisková mluvčí.

Chovatelé psů platí totiž městu za jedno zvíře ve svém bytě 1300 korun ročně a za tyto peníze nedostávají podle většiny z nich, vyjma nedostatečného množství "igeliťáků", pro které si navíc musí přijít na radnici, odpovídající servis - například odpadkové koše nebo lokality, kde by mohli své psy vysvobodit alespoň na chvíli z obojků. O tom, kam míří peníze vybrané od majitelů psů, jsme informovali v článku už loni v červnu.

Také zvýšený poplatek za komunální odpad vzbuzoval mezi Chrudimáky emoce. Protestovali proti němu například někteří zastupitelé, kteří nesouhlasili s jeho navýšením a s využitím takto získaných peněz. Letos totiž přijde každého dospělého občana Chrudimi poplatek za komunální odpad poprvé na 600 korun ročně. Ušetřeni jsou pouze kojenci do věku šesti měsíců.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se zdražení poplatků Chrudimákům nelíbí, přesto jsou k městu loajální a městskou pokladnu doplňují, až na zhruba 10 procent neplatičů, dál takřka stejnou měrou.

Chrudim - Radnice se vrací k záměru rekonstruovat smuteční síň. Podkladem k obnovenému jednání je studie architekta Jana Třeštíka, který je i autorem projektu této stavby z 80. let minulého století.

„Studie vznikla už na konci roku 2009, ale potom se práce na projektu přerušily. Nyní se k tomuto tématu vracíme, mimo jiné i proto, že se téma potřeby rekonstrukce síně objevilo jako prioritní bod diskutovaný v rámci Desatera problémů našeho města,“ vysvětluje starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:3947:Smutně vypadající relikt minulosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Součástí navrhované studie je částečná rekonstrukce stávajících prostor a nová přístavba objektu. Dílčí změny jsou plánovány i pro samotnou obřadní síň v návaznosti na čekárnu pro veřejnost, větší změny se pak týkají prostor pro pozůstalé a částí, kde je situován hospodářský provoz. Rekonstruovány by měly být rovněž venkovní prostory přiléhající k budově. Celý návrh je koncipován tak, aby síň včetně přístavby tvořila jednotný výtvarně-architektonický celek.

„Důvody pro rekonstrukci vnímáme podobně jako veřejnost. Některé prostory objektu jsou dožilé nebo překonané, další části musíme řešit s ohledem na stávající technologie nebo aktuální požadavky. Vzhledem k funkci a vytížení si smuteční síň brzký zásah prostě zaslouží,“ komentuje plány radnice neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:3946:Projde úpravou i okolí smuteční síně?  Foto: Chrudimské noviny]]

V nejbližší době se má k předložené studii vyjádřit také architekt města a komise stavební a pro rozvoj města. Vedení radnice předpokládá, že projektová dokumentace rekonstrukce bude hotova nejpozději do konce letošního roku. 

Chrudim - Jedním z požadavků letošního Desatera problémů Chrudimě bylo i zřízení venkovní tělocvičny ve městě. Jedna sice už funguje v městských lesích, ne ale každý může denně vyrážet na kole po vcelku nebezpečné silnici, aby si mezi stromy zacvičil.

Hlavním "motorem" požadavku na výstavbu venkovní tělocvičny je Daniel Schindler. „V současnosti jednám s představiteli města o jejím umístění. Více je ale na nich,“ odpovídá Daniel na otázku, jaký je stav vyjednávání o tělocvičně. „Snad nám v přesvědčování pomůže šesté místo v anketě Desatero problémů města Chrudim mezi dospělými a první mezi studenty,“ doufá Schindler.

Pomoci této myšlence může teď každý Chrudimák. V měsíčnících radnice lze totiž nalézt anketní lístek, v němž je možno hlasovat právě pro venkovní tělocvičnu. “Podařilo se mi zjistit, že město může zažádat o státní dotaci 55 procent, ale musí o ni zažádat do konce května. Informoval jsem již o tom starostu Petra Řezníčka i koordinátorku Zdravého města Šárku Trunečkovou,“ vysvětluje Schindler, kde lze sehnat část peněz na výstavbu tělocvičny. „Proto otravujme zástupce města svými dotazy a musíme doufat, že se věc podaří,“ uzavírá Daniel s úsměvem.

[[img:chrn_fullwidth:3813:Daniel Schindler - v popředí - v Muzeu.  Foto: Chrudimské noviny]]

A právě Šárka Trunečková vysvětluje, v jaké fázi se projekt venkovní tělocvičny nyní nachází. „Podoba konkrétního projektu venkovní tělocvičny na území Chrudimě při diskusi Desatera nezazněla – vzešla ale jako problém k řešení, který se bude dále rozpracovávat. Nyní je připravené setkání, na němž se bude domlouvat lokalita, případně vybavení či provoz. S Daniel Schindlerem samozřejmě spolupracujeme,“ říká Šárka Trunečková. Jak dodává, město by zmiňované dotace také rádo využilo, aby výstavbou tělocvičny tolik nezatížilo už tak napjatý rozpočet.