Chrudim - Rukám nenechavce neuniknul další ze stromů v centru města. Doslova pár kroků od Resselova náměstí zlikvidoval zatím neznámý vandal jednu z dřevin takovým způsobem, nad nímž zůstává rozum stát.

Jelikož nemohl vandal strom ve Filištínské ulici pokácet, rozhodl se pro rafinovanější likvidaci. „Na kmeni stromu je po celém odvodu řezem přerušen floém, lýko,“ popisuje činnost nenechavce Kateřina Jánská, technik údržby městské zeleně.

„Lýko je systém pletiv, kterým cévnaté rostliny rozvádí organické živiny do všech částí rostliny. Tímto činem je nevratně přerušeno vedení živin do koruny stromu, který pak logicky uschne,“ doplňuje Jánská. „Samozřejmě se neví, kdo za podříznutím stromu stojí. Nikdo totiž nebyl chycen při činu za ruku,“ vysvětluje chrudimská úřednice, proč nepadly zatím žádné postihy.

[[img:chrn_fullwidth:3864:Strom je prakticky podříznutý.  Foto: Chrudimské noviny]]

Při plánování nového vzhledu Filištínské, se platan vybíral proto, že jde o tradiční chrudimský strom, kterých je po městě několik. Například hned nad náměstím Josefa Ressela rostou úctyhodné exempláře. V tomto případě šlo o kus zeleně, která měla nově zrekonstruovanou ulici oživit. 

Kromě kmenu, který je prakticky podříznutý, je patrné, že strom byl i necitlivě ořezán. Místní tvrdí, že právě jeden z obyvatel Filištínské ulice se dlouhodobě snažil o jeho odstranění stromu, protože mu prý překážel. Město však bylo neústupné a odmítalo listnáč pokácet. Teď už mu ale nic jiného nezbývá, protože po úpravách, kterých se mu z ruky neznámého pachatele dostalo, platan nepochybně uschne.

Chrudim - Nedaleko centra města se v Lázeňské ulici nachází domek, v němž dlouhodobě bydlí jedna z místních sociálně slabých žen. Nedá se říci, že je to bezdomovkyně, protože má střechu nad hlavou. Bohužel, dům není jejím vlastnictvím.

Po nahlédnutí do katastru nemovitostí je zřejmé, že domek patří městu. Místní obyvatelka, která tu často hostí návštěvy podobně situovaných lidí, zde však pravidelně dělá nepořádek a okolí domu si navíc upravuje podle vlastní vůle - vytrhává radnicí vysazené rostliny a dělá si z nich vlastní „zahrádku“.

Nechybí zde ani drobné zvířectvo, například zapáchající slepice. Právě nelibá vůně linoucí se z výběhu drůbeže nutí chodce ulicí doslova prolétnout. Ani v zimě nejsou sousedé „squatterky“ ušetřeni. V kamnech děravého domu se totiž zatápí tím, co ulice dá - plastové lahve, odpadky shoří a barevný dým často zamoří celou Lázeňskou ulici.

[[img:chrn_fullwidth:3862:Domek má nejlepší léta za sebou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Manažerka prevence kriminality Radka Pochobradská o žádných squatterech nic neví. „O žádných bezdomovcích ani squatterech v Lázeňské ulici nevíme, ani nám nic nehlásila městská policie,“ přiznává Pochobradská. Přesto přislíbila vyslat na místo terénní pracovníky a zjistit skutečný stav věci.

[[img:chrn_fullwidth:3860:Výzdoba místní umělkyně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Faktem zůstává, že v úterý 16. dubna v 10 hodin dopoledne se na místě nacházela jak zmiňovaná žena, tak jeden z jejích přátel. Po terénních pracovnících ani stopy. Odpovědí na dotaz, proč využívá dům, který jí nepatří, byly jen vulgární nadávky. Jak se nám však podařilo zjistit, město už s chrudimskou „squatterkou“ komunikuje a snaží se ji přimět k vystěhování. 

Chrudim - Televizní reportáž, jež informovala o likvidaci havraních hnízd v Chrudimi, zaujala jednoho z diváků, který se obrátil na naše noviny s neobvyklým nápadem, který by podle něj mohl pomoci s regulací početných kolonií havranů.

„Při sledování televize jsem zaznamenal reportáž o přemnožených havranech, kteří trápí a ničí chrudimský hřbitov. Jelikož jsem zavilý nepřítel ekologistů a takzvaných ochránců přírody, dovolím si posloužit neověřeným nápadem,“ začíná svůj námět Jan Klonfar z Černošic.

A pokračuje: „Ze svých cest autem, ať už vlastním, služebním nebo na několika svých velocipedech jsem nabyl dojmu, že pěnové zábrany u silnic velmi účinně odrazují zajíce, srnčí a černou zvěř od přebíhání silnice. Domnívám se tedy, že tato pěna nastříkaná na hnízdní stromy havranů by vykonala tutéž službu,“ říká Klonfar.

Odpověď chrudimského odboru životního prostředí, kterou adresoval prostřednictvím mluvčí radnice Sylvy Drašnarové, je bohužel k tomuto návrhu zamítavá. „Na ptáky nic takového nefunguje. Orientují se více jinými smysly než čichem a odrazuje je spíše hluk,“ píše se ve vyjádření úředníků odboru, který má poletující havrany na starosti.

„Upřímně řečeno - kdyby to šlo, už dávno by to někdo používal. Například na každém letišti řeší plašení ptáků, aby nedocházelo ke kolizím při vzletu a přistávání letadel. Pokud by toto fungovalo, měli by to vyřešené,“ vysvětlují pracovníci města.

[[img:chrn_fullwidth:3863:Pěna umísťovaná podél silnic.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Pěna je podle pracovníků odboru životního prostředí napuštěna odpuzovací látkou, která se připravuje za tím účelem, aby odradila spárkatou zvěř. Jde v podstatě o uměle vyrobený lidský pach, kterému se zvěř raději vyhne. Radnici tak bohužel nezbývá, než regulovat počty havranů postaru - shazovat jejich hnízda v místech, kde by svým křikem a trusem obtěžovali občany města. 

Chrudim - Další uzavírka silnice je naplánována na úterý 16. dubna od osmi hodin ráno do 18 hodin odpoledne. Uzavřena bude komunikace, která spojuje Chrudim s místní částí Topol. Důvodem uzavírky je oprava povrchu vozovky.

Objízdná trasa pro veškerou dopravu povede po silnicích přes obec Kočí. Neprůjezdná silnice se dotkne i autobusové dopravy na lince 620 704 Chrudim - Kočí - Trojovice - Chrast. Po dobu uzavírky bude též mimo provoz zastávka Chrudim - Topolská.

[[img:chrn_fullwidth:3859:Objížďka povede přes Kočí.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Jako náhradní zastávka je určena zastávka Chrudim, nemocnice - hlavní silnice. Informace pro cestující o změně provozu na lince po dobu uzavírky budou vyvěšeny na všech dotčených autobusových zastávkách.

Chrudim/Ede - Spolupráce mezi partnerskými městy bude mít pokračování, i když na odlišné úrovni než v uplynulých dvaceti letech. Chrudimští radní vyjádřili totiž souhlas s návrhem Nizozemců, že se už nebude odbývat na nejvyšší úrovni mezi radnicemi, nýbrž že spolu budou odteď komunikovat už jen chrudimská komise pro zahraniční vztahy a Nadace partnerství na straně města Ede.

Nové prohlášení o této podobě partnerské spolupráce odjedou nyní za chrudimskou radnici podepsat do nizozemského Ede starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a spolu s ním také neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). K podpisu prohlášení by přitom mělo dojít 11. května u příležitosti dvaceti let od okamžiku, kdy se na Resselově náměstí objevili první Holanďané v dřevácích.

Zajímavostí je, že Nizozemci v současnosti usilují, podobně jako Chrudim, o zapsání mezi města, která podporují "spravedlivý obchod" - tzv. fair trade. Podle všeho to může být jedna z oblastí, která by mohla obě města v budoucnu spojovat. Návrh na připojení se k fair trade je totiž tařka na stejnou dobu městskou radou načasován k projednání v chrudimském zastupitelstvu, které však už jednou tento projekt zamítlo. Nutno ale dodat, že loni, kdy se o fair trade hlasovalo, vládla městu jiná radniční koalice než dnes, a tak je pravděpodobné, že bude návrh napodruhé schválen.

Jaké ale budou další konkrétní kroky spolupráce mezi Ede a Chrudimí, není doposud známo. Více by mohlo napovědět zveřejnění samotného prohlášení o nové podobě spolupráce mezi oběma městy, dále povaha již zmíněné Nadace partnerství v Ede a konečně koncepční záměr komise pro zahraniční vztahy při MěÚ Chrudim.

Chrudim/Medlešice - Na trase budoucího obchvatu u Medlešic našli archeologové kosterní pozůstatky, které jsou dokladem rituálního kanibalismu v okolí Chrudimě v době 1800 až 1550 let před naším letopočtem. Potvrdil to archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil. Nález však nebude mít na stavbu žádný vliv.

Podle jeho sdělení byly při předběžném průzkumu nalezeny opálené a pořezané kosti, jež dokladují, že dotyčnou oběť uvařili nebo upekli a potom snědli. Jak chrudimský archeolog dodává, šlo v daném případě s největší pravděpodobností o lidojedectví z náboženských nebo kultovních důvodů, které bylo v uvedeném období naprosto běžné. Jediné, co už nelze podle Musila dohledat, zda byly v těchto případech obětováni členové vlastního kmene nebo zajatci z jiných kmenů či etnik.

Část nálezů pochází z období eneolitu a spadá do jordanovské kultury, další část pak do starší doby bronzové a kunětické kultury z výše uvedeného období, kdy byl kanibalismus dokladem kontaktu s tehdy vyspělými civilizacemi z Egejské oblasti, kde se tyto rituály prováděly. Pokud jde ale o východní Čechy, je tento objev ojedinělý, nejvíce jich bylo zatím nalezeno na Moravě. To ale podle Musila nevylučuje, že se ve východních Čechách vyskytoval kanibalismus přibližně stejně, protože tu nebyl dosud proveden tak podrobný průzkum.

A jak se vůbec dostaly na některé kosti stopy po porcování? Podle archeologa to bylo způsobeno tím, že se pekla například stehna a z nich pak byly odřezávány jednotlivé porce. To nasvědčuje v tomto případě spíše kanibalismu z hladu, ale i při rituálním kanibalismu či magii, které byly vždy spojeny s nejrůznějšími obřady, docházelo k pojídání obětí, protože mezi předky převládalo přesvědčení, že jim to dodá jejich sílu. Podvědomě si tak vlastně doplňovali potřebné bílkoviny a vitamíny. Vlastní rituály a obřady tehdejší civilizace byly pak projevem přesvědčení, že je člověk druhou nejvyšší bytostí hned po božstvech a má duši. Měli tedy za to, že pokud jeho život obětují bohům, budou jim nakloněni.

Chrudim - Audiozáznamy z veřejných zasedání městského zastupitelstva se po čase opět vrátí na městský web. Návrh o tom chce starosta Petr Řezníček (SNK-ED) předložit svým kolegům v zastupitelstvu poté, co se spolu s tajemníkem MěÚ Františkem Chmelíkem vrátili ze semináře ústavně právního výboru v Poslanecké sněmovně na téma Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Nutno ale dodat, že o navrácení audiozáznamů už předtím dvakrát urgoval radnici zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), podle kterého jsou věcí veřejnou.

Málek po celou dobu upozorňoval na absurdnost opatření, k němuž v lednu přistoupila chrudimská radnice v čele s Řezníčkem, a dožadoval se hned od začátku přehodnocení tohoto zákazu, kterým město zabránilo svým občanům zúčastňovat se veřejných schůzí alespoň zprostředkovaně prostřednictvím audiozáznamů na městském webu.

Přestože starosta později v tisku podle Málka přislíbil, že bude hledat možnosti, jak vrátit audiozáznamy na web, dlouho se nic nedělo, a tak Málek vznesl tento požadavek i podruhé. Na jeho základě obdržel od města osmistránkový elaborát, v němž mu radnice vysvětlovala, proč to nejde, a tak se zastupitel vypravil o radu do míst, kde to po celou dobu i přes nejednoznačnost výkladu zákona jde.

Například v Semilech považují jednání zastupitelstva z podstaty věci výhradně za veřejná a právo na informace podle nich převažuje nad právem na ochranu osobních údajů. „Bylo to jednoduché. V roce 2006 po mém nástupu do funkce starosty jsme začali zastupitelstva natáčet a pouštět v městské kabelové televizi,“ říká starosta Semil Jan Farský (TOP 09). „Pro zájemce byly připraveny i DVD se záznamem za nákladovou cenu asi 20 korun. Zhruba od roku 2010 tyto záznamy poskytujeme i na webových stránkách města. Nikdy se na nás Úřad na ochranu osobních údajů neobrátil, a tak jsme to nikdy neřešili,“ vysvětluje semilský starosta Farský dlouholetou praxi v jejich městě.

Věci se ale nakonec přeci jen pohnuly dopředu, když se po všech těchto urgencích vypravili starosta s tajemníkem na seminář, který řídil předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, s příspěvky zde pak vystoupili zástupci ministerstva spravedlnosti a vnitra, Úřadu pro ochranu osobních údajů, či obecně prospěšná společnost Otevřete.

Ačkoli jsou informace, které na semináři zazněly, podle obou zúčastněných nejednoznačné, navrhne starosta Chrudimi zastupitelstvu města, aby schválilo změnu ve svém jednacím řádu a umožnilo tak za určitých podmínek zveřejňování zvukových záznamů z jednání na webových stránkách města.

Vycházet se přitom prý bude z návrhu nového - dosud neschváleného - vládního zákona, který například ukládá za povinnost na začátku jednání zastupitelstva upozornit přítomné osoby na skutečnost, v jakém rozsahu a pro jaký účel bude záznam pořizován či kdo a jakým způsobem bude záznam užívat a komu může být zpřístupněn.

Tato povinnost neplatí, pokud si záznam pořizuje fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu. Citlivé údaje by mohly být v záznamu zveřejněny pouze s výslovným souhlasem subjektu těchto údajů.

Chrudim - Černá skládka, která "zdobila" jedno ze zákoutí nechvalně proslulého Bronxu a na kterou si stěžovali někteří naši čtenáři, je najednou pryč. Po medializaci tohoto stavu se město rozhodlo jednat. Otázkou ale zůstává, zda se situace v této čtvrti vůbec někdy zlepší, když zde evidentně schází preventivní dohled radnice a dál tu přetrvává tolerance ghetta.

Z rohu domu v ulici Přemysla Otakara nyní zmizely staré matrace a televize, a radnice se teď chystá řešit i odpadky roznášené v Bronxu havrany a kavkami. „Ano, je to tak. Černá skládka byla odstraněna na základě oznámení odboru životního prostředí,“ říká mluvčí města Sylva Drašnarová.

Za nepořádek mohou prý i havrani a kavky
„Co se týká nepořádku kolem kontejnerů, který zčásti způsobují kavky a havrani, budeme hledat další řešení. Je pravděpodobné, že stání s popelnicemi budou zmenšena a zastřešena,“ doplňuje informaci Drašnarová.

Situace v chrudimském Bronxu připomíná i přes tato dílčí opatření dál pověstný boj s větrnými mlýny. Radnice totiž v posledních letech zcela rezignovala na svůj původní záměr separovat z těchto míst problémové nájemníky a vytvářet na ně preventivní tlak, pokud jde o včasné placení nájemného, udržování pořádku v městských objektech či kontrolu bytů, zda nejsou zneužívány k dlouhodobým pobytům pod zástěrkou návštěv příbuzných.

Proč město opustilo koncept, který přinášel výsledky?
Všechna tato opatření byla totiž podmínkou pro to, že se Chrudim v Bronxu a přilehlém okolí historicky nejvíce zadlužila, a to čtvrt miliardou korun, které bude splácet po dobu dvaceti let. A tak zatímco se v minulém volebním období odsud podařilo radnici velmi kultivovaně a poměrně rychle vymístit ty nejkřiklavější případy, v nynějším volebním období zde byla z úsporných důvodů zrušena na čas služebna městské policie, s níž se v původním projektu počítalo jako s nezbytnou součástí celého konceptu.

Poté už bylo pak jen otázkou času, kdy se Bronx zase začne vracet do starých kolejí a opravená lokalita bude trpět vlivem nepřizpůsobivých osob mnohem víc a daleko rychleji než ostatní městské čtvrti. Uvedená skládka, na kterou upozornili místní lidé a posléze i Chrudimské noviny, byla jen nepatrnou ukázkou toho, co se v této čtvrti v posledních letech odehrává. 

[[gal:3837]]

Chrudim - Na další horkovzdušné balony nad městem se může těšit každý, kdo v rámci oslav konaných k 220. výročí narození Josefe Ressela zavítá na konci června do Athén východních Čech. Rozhodli o tom radní města.

Radnice plánuje uspořádat jejich vzlet nad městem v období od 28. do 30. června, neboť 29. června roku 1793 se slavný chrudimský lesník narodil českému Němci Antonu Herrmannu Resselovi a Romce Anně Marii Konvičkové.

A právě připomínku tohoto významného výročí by měly ozdobit balony pražské společnosti Pragobalon Lava. Během tří dnů tak vzlétne z Ploché dráhy a parkoviště na Podhůře celkem šest horkovzdušných korábů nebe. Záležet bude samozřejmě na počasí.

Díky smlouvě o propagaci, kterou schválili městští radní, ozdobí každý ze startujících vzduchoplavců svůj koš některým ze symbolů města, aby bylo zřejmé, proč se celá akce koná.

Chrudim - V rámci projektu společnosti ČEZ „Vaše volba 2013“, který se týká osvětlování rizikových přechodů v České republice, byl v Chrudimi vybrán jeden přechod pro chodce, a to na křižovatce Palackého třídy a Fibichovy ulice.

Tento přechod je na seznamu 70 přechodů v ČR, které podle krajských ředitelství policie nutně potřebují z hlediska bezpečnosti silničního provozu osvětlit. Společnost ČEZ vyzve v dubnu veřejnost k hlasování - v každém ze sedmi regionů bude možné vybírat ze seznamu deseti přechodů pro chodce.

Spolu s doporučením odborné komise bude vybráno celkem 35 přechodů (pět v každém regionu), které budou následně osvětleny za finančního přispění ČEZu.

Největší šanci k získání přímé finanční podpory budou mít města a obce, které v rámci projektu získají co největší podporu laické i odborné veřejnosti. Hlasování bude probíhat na www.cezregiony.cz od 10. dubna.