Chrudim/Pardubice - Pozornost veřejnosti si v posledních dnech získala „přestřelka“ mezi policejním prezidentem Petrem Lessym a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Policisté kvůli tomu sepsali na podporu svého šéfa petici, aby zdůraznili, které straně sporu patří jejich sympatie.

Chrudimský mluvčí Policie ČR má nyní dovolenou, proto jsme požádali o vyjádření policejní mluvčí Pardubického kraje Eva Maturová. „Petice jsou postupně rozesílány na jednotlivá oddělení. Opravdu to není tak, že by byli jednotliví policisté kontrolováni - kdo podepsal a kdo nikoli,“ tvrdí Maturová.

„Každý policista se může svobodně rozhodnout. Žádné následky, nebo dokonce postihy mu za jeho rozhodnutí nehrozí,“ doplňuje mluvčí.

Jasno má rovněž vrchní strážník Městské policie ve Skutči Jiří Stuna: „Osobně jsem tuto petici podepsal také a s kolegou podpoříme akci ´Upír´ Unie Bezpečnostních složek mininisterstva vnitra, jejímž jsem čestným členem. Organizovaný zločin nepochybně prorůstá do vysoké politiky a policie dělá svoji práci. Jsem hrdý na kolegy, že se nebojí. Myslím, že pan policejní prezident u spousty policistů stoupl v očích tím, že se jich otevřeně zastal, což se bohužel o ministrovi vnitra říci nedá. Politický tlak na nezávislost policie by měl mobilizovat všechny slušné a poctivé občany,“ vysvětluje svůj postoj Stuna.

„Tady musejí jít drobné bolístky a účty stranou, musíme dát jasně na jevo, že stojíme jako občané i jako kolegové za Policií a ne mafii,“ uzavírá velitel skutečských strážníků.

Text petice je možné si přečíst zde.

Chrudim - V pátek třináctého se nad Chrudim vznesly čtyři balóny a zahájily tak akci, která po celý víkend bude nabízet nejrůznější zajímavé aktivity.

Startovat se mělo už v 19 hodin, ale vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám, museli diváci i účastníci půl druhé hodiny počkat.

[[img:chrn_fullwidth:1720:Centrum dění tvořili Pouličníci.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Po celý čas na ploché dráze vyhrávalo trio Pouličníků z Tábora šlágry konce devatenáctého a začátku dvacátého století.

[[img:chrn_fullwidth:1719:Táborští muzikanti.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Když zástupci balonářů oznámili, že se let odsouvá, někteří nevydrželi a Plochou dráhu opustili. Zastupitel Málek, jemuž asistovala drobná blondýnka a radní z Vysočiny Tomáš Škaryd, však vydrželi až do konce.

[[img:chrn_fullwidth:1717:Úsměv z tváře Romana Málka nemizí.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Ve čtvrt na devět balonáři rozhodli, že se poletí a začali vybalovat své „nádobíčko“.

[[img:chrn_fullwidth:1726:Ano, toto je balon.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Při tom jim sekundovali i zástupci města, z nichž někteří se později vznesli i do oblak.

[[img:chrn_fullwidth:1725:Městští úřednící ve slušivých trikotech.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Podle důvěrných informací v pořádku přistáli, takže se můžeme těšit, že svou službou nám budou zpříjemňovat život i nadále.

[[img:chrn_fullwidth:1729:Nakonec to byl docela fofr.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Chrudim/Topol - Nedávno se na úřední desce chrudimské radnice objevila výzva, v níž město vyzývá vlastníka smírčího kříže umístěného při silnici v místní části Topol, aby se o svůj majetek přihlásil. Pokoušeli jsme se tedy zjistit, komu tato kulturní památka patří.

Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se v minulosti stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem, kromě vyrovnání s postiženou rodinou, mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán.

Podobným symbolem je křížový kámen, tedy kříž vytesaný do kamene, který nemá klasický „křížový" obrys. Tolik praví definice o významu a funkci smírčích křížů na našem území. A protože zanícených odborníků na tuto specifickou problematiku je u nás jako šafránu, rozhodli jsme se jít přímo k prameni. Od chrudimského historika Tomáše Pavlíka se nám podařilo získat informaci, že o křížích pravidelně bádá ve Státním okresním archivu Chrudim Josef Smlsal.

„Topolský kříž samozřejmě znám. Byl dokonce třikrát přemísťován kvůli budování silnice,“ pokyvuje souhlasně hlavou Josef Smlsal.

[[img:chrn_fullwidth:1709:Topolský smírčí kříž.  Foto: Chrudimské noviny ]] 

„Zjistit majitele ale bude asi nemožné. Ke kříži se váže krátká pověst, která souvisí se znakem na jeho zadní straně, dnes už nezřetelným. Jednalo se o stylizované vidle a kdysi dávno zde prý čeledín vidlemi probodl pantátu. Proč se to stalo a kdo byli aktéři této tragédie, dnes už jen těžko zjistíme,“ vysvětluje okolnosti vztyčení topolské památky Smlsal.

[[img:chrn_fullwidth:1699:Josef Smlsal.  Foto: Chrudimské noviny ]] 

„Další kříž se nacházel v Chrudimi u přejezdu na Slatiňany. Když se zde ale prováděly zemní práce, kříž byl bagrem odstraněn a následně rozdrcen na menší části. Tento osud potkal mnoho těchto svědků minulosti. Především za kolektivizace byly kříže necitlivě odstraňovány a nadšenými členy zemědělských družstev ničeny. Tak skončil i křížový kámen u Tří Bubnů,“ přibližuje osudy dalších křížů badatel.

Ale ani dnes není o nové objevy nouze. „Podařilo se mi najít torzo kříže v Rozhovické Doubravě. Obě ramena jsou uražená a kříž také nestojí na svém původním místě. Kdysi ho před úplnou destrukcí zachránil místní učitel,“ popisuje objev.

Na Chrudimsku najdeme celkem pět těchto specifických památek. Josef Smlsal se však věnuje i dokumentaci Božích muk a drobné církevní architektury po celém bývalém okrese. Do současnosti nafotil 186 křížů a bezpočet kapliček. Jen těžko se najde nějaký zapomenutý svědek zbožnosti našich předků, který by vášnivý badatel chrudimského archivu neviděl a nepopsal.

Rád by vydal i knihu, ale nejsou finance.

„Když už vydávat knížku, tak pořádnou. Tvrdé desky, křídový papír. Před lety jsme s přáteli vydali knihu o trampingu na Chrudimsku a po 700 výtiscích se jen zaprášilo. Dotisk by přicházel v úvahu jen tehdy, pokud bychom sehnali ne zrovna malou počáteční investici. To samé platí o knize věnující se problematice křížů, Božích muk a kapliček,“ uzavírá Josef Smlsal.

Majitele topolského kříže se tedy nalézt nepodařilo. Možná je to tak lepší. Tyto monumenty byly totiž stavěny z jiných důvodů, než pro připomínání majitele. Byla to vzpomínka na špatný skutek a výzva kolemjdoucím k modlitbě. Za duši zemřelého i viníka. 

Chrudim - Radnice po dohodě s místním arciděkanstvím římsko-katolické církve a úřadem práce zavede v hlavním chrudimském kostele Nanebevzetí Panny Marie na Resslově náměstí průvodcovskou službu pro návštěvníky.

Potvrdil to vedoucí Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek. Podle jeho sdělení tak dostanou návštěvníci města příležitost prohlédnout si interiér kostela, a to vždy od úterý do neděle s tím, že od úterý do soboty bude pro veřejnost otevřeno od devíti do 12.30 hodin a od 13 do 17 hodin. V neděli pak vždy až po bohoslužbách, tj. od 10.30 hodin.

Chrudimská beseda využije k provozování průvodcovské služby ve spolupráci s Úřadem práce v Chrudimi uchazeče o zaměstnání, které se nedaří dlouhodobě na trhu práce umístit.

Chrudim - Silnice I/37 je pro řadu občanů této země jen číslo označující silnici první třídy, která patří mezi významné dopravní tepny bývalého Východočeského kraje.

Spojuje města Trutnov, Dvůr Králové nad Labem (nepřímo), Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a Velkou Bíteš (s návazností na dálnici D1 do Brna). Celková délka silnice je 145,367 km.

Silnice má také svoje strastiplné osudy, které se velmi zásadně dotýkají kvality života lidí z řady velkých měst ležících v její trase. Někdy na ní přicházejí o život i jako chodci, bohužel. Je pravda, že hlemýždím tempem a předvolebními sliby řady politiků se v průběhu času silnice mění.

Přibyl čtyřpruh mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, kde je pro dopravní policisty dobrá příležitost vyzkoušet řidiče ze znalostí dopravních předpisů a při překročení rychlosti nad 90km v hodině doplnit příjem státního rozpočtu z uložených pokut. Ke cti policie je vhodné přiznat, že tu radary tak často neinstaluje a vnímá tento úsek trošku jinak.

Ke zpomalení, mnohdy k zastavení dopravy, stačí úsek  Pardubice - Trojice. Pro Pardubice v této části I/37 však svítá naděje na brzké řešení problému. Soutěž na dodavatele stavby byla již vypsána a ve výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury je zavedená.

To  Chrudim - obchvat, úsek Medlešice - silnice I/17, který měří 5,850 km a má od 24. dubna 1996 vydané Ministerstvem životního prostředí ČR souhlasné stanovisko, je na tom jinak. V březnu 2002 Optima Vysoké Mýto zpracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí. V listopadu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, které bylo prodlouženo v roce 2008. V srpnu 2005 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Dne 26. května 2009 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele.

Stavbu má realizovat Eurovia CS s vysoutěženou cenou 1,512 miliardy Kč. Řeč termínů a čísel by mohla být pro chrudimské občany uspokojivá, ale není tomu tak. Chybí v ní totiž to podstatné: Kdy se reálně začne stavět a kdy se druhé největší město v Pardubickém kraji dočká úlevy od projíždějící tranzitní dopravy. Co je platné, že archeologové dokončují svůj průzkum v trase obchvatu a stavbaři stojí na startovní čáře. Celá stavba je jakoby zakletá.

[[img:chrn_fullwidth:1691:Intenzita dopravy v roce 2005.]]

Před čtyřmi lety jsem v chrudimském divadle slyšel stejnou odpověď všech adeptů na post hejtmana, jak obchvat Chrudimě je jejich prioritou. Moc aktivity ze strany kraje jsem však za dobu čtyř let k naplnění veřejného prohlášení k nutnosti stavby obchvatu města Chrudimě nezaznamenal. Pravda je, že tato stavba patří do investic České republiky, stejně jako tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty, nová přemostění nutná pro splavnění Labe z Přelouče do Pardubic a vybudování přístavu v Pardubicích se skladovacími prostory a překladištěm. Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo možné výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli.

"Když pro nic jiného, tak to bude sloužit pro rekreaci," řekl nedávno náměstek hejtmana Jan Tichý. Patrně správný odhad. Chápu snahu obou měst Přelouče a Pardubic, stejně i vyjádření pana ředitele Vodních cest ke stavbě, dokonce i fakt způsobu financování ze zdrojů Evropské unie. Ale nechápu, proč nemají prioritu systémová řešení při rekonstrukcích či stavbách významných dopravních tepen.

Proč díky absenci obchvatů na sinicích typu I/37 mají trpět, nezřídka i umírat lidé. Proč neumí naše země vyjednat pro čerpání financí z EU takové podmínky, abychom mohli řešit to, co nás nejvíce sužuje a trápí? Přál bych si, po řadě slibů od roku 2006, kdy se stavba na I/37 zastavila před Chrudimí, aby se stavbaři pustili do díla a došlo k opravdovému naplnění významu této silnice, důležité spojnice východních Čech s dálnicí D1 bez negativních vlivů na zdraví našich lidí. Připomínám to v době, kdy se chystá státní rozpočet na rok 2013, kdy budou poslanci za Pardubický kraj ve Sněmovně bojovat za splnění svých  předvolebních slibů občanům a kdy  by v resortu Ministerstva dopravy měla konečně dojít řada i na Chrudim.

Petr Řezníček, starosta města Chrudim

Chrudim - Nedávné odvolání Romana Málka (Koalice pro Chrudim) z funkce místostarosty města vyvolalo potřebu přeskupení jednotlivých kompetencí na radnici.

Zatímco starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) zůstaly pravomoce nezměněny a prvnímu místostarostovi Miroslavu Tejklovi (ČSSD) byly mírně okleštěny, noví dva neuvolnění místostarostové - Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD), si mezi sebou rozdělili hned několik resortů. Každý po třech.

Bývalý starosta města a současný poslanec Čechlovský převezme kompletní agendu po Málkovi - odbor školství, kultury, sportu a památkové péče, dále odbor sociálních věcí a odbor správní. Jeho nový kolega Trávníček povede finanční odbor, odbor dopravy a živnostenský úřad. Prvnímu místostarostovi Tejklovi zůstaly odbor územního plánu a regionálního rozvoje a odbor správy majetku.

Chrudim - Město chce za dva miliony koupit od armády částečně zasíťovaný pozemek za plochou dráhou, který by se měl v budoucnu stát součástí rezidenční obytné čtvrti Park na Vrchách. V minulosti zde byl umístěn vojenský radar.

Problémem však je, že radnice letos uvedené dva miliony v městské kase nemá, a tak mu nezbyde, než se pokusit dohodnout s armádou na splatnosti nákupu dotčeného pozemku až v příštím roce. Uvedl to místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

Pokud k nákupu této lokality skutečně dojde, pořídí si Chrudim za dva miliony bývalý vojenský prostor o rozloze 13 tisíc metrů čtverečních se sedmi budovami, které tu nyní stojí. Areál je přitom napojen na vodu a elektřinu.

Chrudim/Janderov - V místě, kde se koná tradiční hudební festival Yanderov, zemřela v neděli časně ráno za dosud nejasných okolností čtyřměsíční dívenka. Mrtvou ji nalezla v autě její matka. Případ vyšetřuje od šesti hodin kriminálka.

"Případ vyšetřujeme, avšak nezjistili jsme zatím žádné podezřelé okolnosti," říká krajský mluvčí republikové policie Jozef Bocán. Jak dodává, možnou příčinou smrti by mohl být syndrom náhlého úmrtí kojence. "Proto jsme nařídili soudní pitvu," doplňuje Bocán.

Podle dosud dostupných informací bylo dítě spolu s rodiči na hudebním festivalu Yanderov 2012. Tady ho matka uložila v sobotu večer ke spánku v jejich autě a měla ho chodit průběžně kontrolovat. Kolem páté hodiny ranní však zjistila, že její čtyřměsíční dcera nedýchá a byla podle všeho už mrtvá.

Policie ČR nyní prověřuje podezření, zda nedošlo ze strany matky ke spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti.

Chrudim - Krajská veterinární správa vydala v posledních dnech mimořádné opatření, v němž stanovuje, že se území Pardubického kraje považuje za oblast plošně zamořenou nebezpečnou nákazou včel - varroázou.

Varroa destructor je nepůvodní parazit. Do Čech se dostal z Asie. Tamní včela východní je díky dlouhodobému soužití s roztočem schopna udržet jeho množství v takovém počtu, který včelstvo nezahubí. Naše včely vůči němu nemají přirozenou obranyschopnost a varroáza (tak se napadení tímto roztočem nazývá) by je zdecimovala. Jak se v předchozích letech téměř stalo.

Samička škůdce je zhruba 1,2  mm dlouhá, oválného tvaru a zrzavě hnědého zbarvení. Má 4 páry nohou s přísavnými polštářky. Včely jej přenáší na svém těle - pokud zaletí do jiného včelstva, je velká pravděpodobnost, že tam roztoč zůstane. „Úspěšní“ jsou v tom zejména trubci, kteří se toulají od úlu k úlu - včely je vpouští dovnitř, i když nejsou „jejich“.

Oplozené samičky roztoče se nechají zavíčkovat společně s larvou v buňce. Zde nakladou vajíčka, z kterých se vylíhne další generace. Ještě před vylíhnutím včelí larvy se v buňce spáří, samečkové potom zahynou.

Roztoči sají z včelích kukel i dospělců hemolymfu (hmyzí krev). Takto narozené včely se rodí s různým stupňem poškození, které zkracuje jejich život. Včelstvo tak postupně slábne až nakonec zahyne zcela (nejčastěji v průběhu zimy, kdy se žádné včely nelíhnou). Včely většinou před smrtí opustí úl, v kterém zůstane dostatek medných zásob v plástech.

Nezanedbatelný je i přenos viróz, které roztoč přenáší. Jedná se vlastně o takové včelí klíště. S ním totiž patří do stejného řádu - roztoči.

[[img:chrn_fullwidth:1655:Včela napadená roztoči. Foto: Český svaz včelařů]] 

Léčení je povinné - řídí se vyhláškou Státní veterinární správy. Hlavní fáze probíhá v období říjen, listopad a prosinec. Léčí se fumigací (kouřem) nebo aerosolem (mlha). V letním období je možné léčit také kyselinou mravenčí anebo po nařízení SVS kontaktními pásky. S výjimkou kyseliny mravenčí je léčení možné jen mimo hlavní snůškové období - aby se stopy léčiv nedostaly do konzumního medu.

Příloha: 

varoaza.pdf

Chrudim - Snad každý, kdo v posledních dnech kráčel kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie, si musel všimnout, že maličkou věžičku na jeho střeše zahalilo lešení. Sanktusník je v neutěšeném stavu a je nutné ho opravit.

S arciděkanem Jiřím Hebltem jsme se tedy vydali po lešení do míst, kam se běžný smrtelník jen tak nedostane.

[[img:chrn_fullwidth:1508:Sanktusník halí lešení]] 

Pater Heblt se ukázal jako odvážný průvodce, protože ačkoli má z výšek strach, rozhodl se mě doprovodit až k věžičce po vratkých podlážkách lešení.

Postupně jsme minuli stavební prvek, který nese stopy středověkých mistrů kameníků,

[[img:chrn_fullwidth:1565:Torzo hlavy]] 

nebo flóru bojující s dílem lidských rukou.

[[img:chrn_fullwidth:1511:Břízka štípající kámen]] 

Když jsme konečně zdolali všechny žebříky, naskytl se nám úžasný výhled na město.

[[img:chrn_fullwidth:1536:Balustráda]] 

Opravy postupují pomalu. Část financí spolkne samotná stavba obrovského lešení, se zbytkem peněz se pak musí hospodařit opravdu s rozmyslem. Přesto je vidět, že po letech laxního přístupu a nicnedělání se dominanta našeho města konečně začala převlékat do nového. Je to jistě věc názoru, ale současná podoba střechy nad presbytářem odpovídá historické realitě gotické stavby rozhodně víc, než měděný plech.

Držme arciděkanovi palce. Svatý Salvátor bude jistě také.

Podívejte se na další fotografie v rubrice DEN V OBRAZECH