Chrudim – U kostela Nanebevzetí Panny Marie už si můžete všimnout výzdoby s rokem 2022, a s vánočními světýlky se stále více lidí odhodlává k vánočnímu úklidu. Znáte to, nic se nemá nechávat na poslední chvíli. Možná, že i vy najdete doma věci, které už nevyužijete, ale někomu jinému by ještě posloužily. Proto nemusíte s těžkým srdcem přemýšlet, co s nimi uděláte. Právě od toho je tu re-use centrum, které v Chrudimi funguje od června 2019 a příští středu oslaví kulaté výročí.

Můžete tu bezplatně odevzdat nepotřebné věci, aby mohly, ještě než skončí definitivně na skládce, posloužit třeba někomu jinému a ani ne třeba zrovna k původnímu účelu, vždyť fantazii se meze nekladou.

V nabídce mají momentálně, i v době koronaviru, tolik nedostatková jízdní kola. Jsou sice staršího data výroby, ale to vás nemusí vůbec odrazovat. Všechno, co se totiž do re-use centra odevzdá, musí být funkční. A dokonce Ivo Zelinka ze 43.výsadkového pluku je vidět často, jak jezdí po městě na veteránovi po pradědečkovi. Třeba budete mít štěstí a ulovíte tu i něco podobného.

[[img:chrn_fullwidth:19274:]]

„Všeobecně re-use centrem projde zhruba 100 až 150 lidí měsíčně. V uvozovkách tržby z toho jsou někde mezi dvěma až čtyřmi tisíci a ty jdou každý měsíc na útulek," uvedl ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář. Pokud máte rádi bleší trhy, není nic snazšího, než se sem zajít podívat. Zaměstnanci Technických služeb Chrudim vás zde jistě rádi přivítají. Můžete tu objevit a odnést si za symbolickou cenu i zachovalé věci a výtěžek putuje navíc na dobrou věc.

Realizace re-use centra stála 120 tisíc korun. Ode dneška za týden, tedy přesně ve středu 17. listopadu, kdy je vyhlášen Den boje za svobodu a demokracii a zároveň Mezinárodní den studenstva, bude re-use centrum uzavřeno, protože se slaví státní svátek. Zároveň ten den uplyne kulaté výročí, 900 dní od jeho otevření.

[[img:chrn_fullwidth:19288:]]

Obvyklá provozní doba sběrného dvora:

pondělí, úterý                             8,00 – 18,00 hod.
středa                                       12,00 – 18,00 hod.
čtvrtek, pátek, sobota                 8,00 – 18,00 hod.

Chrudim - Politici rádi slibují, že budou dbát na zajištění zdravotní péče ve městě a voliči na to rádi slyší. Funguje to. Čekat šest hodin u lékaře je prý ale podle nejmenovaného kandidáta na ministra zdravotnictví normální. V Chrudimi se čeká zhruba o polovinu času méně. Zdravotníků je tu ale nedostatek. Jejich odměna za odsloužené služby, když věnovali péči pacientům s covidem v chrudimské nemocnici, byla při přepočtu na hodinu mizivá. Proč je taková personální tíseň a co vadí některým pacientům více než mnohahodinové čekání? 

[[img:chrn_fullwidth:19272:]]

Od listopadu platí v Chrudimské nemocnici opět zákaz návštěv. Určité postupy ale platí z doporučení ministerstva po celou dobu. „Když přijede pacient, ikdyž mu vyjde negativní test, stejně je pro něj přichystaný nejdříve suspektní pokoj a PCR testu se nevyhne,“ popisuje zdroj z Chrudimské nemocnice. A jak je to s odměnami za péči o covidové pacienty? „Dostali jsme odměny nějakých 6,50 Kč na hodinu. Každý podle odpracovaných hodin.“ Čili nemocnice vyplácela příplatek svým zaměstnancům 8,30 na hodinu hrubého. Některé nemocnice zkrátka na větší odměny nemají... Na vyjádření z nemocnice našeho kraje čekáme.

[[img:chrn_fullwidth:19286:]]

Za současné situace prý už nebude za chvíli ani překvapením, že se brzy z uklízečky stane v případě potřeby nová ošetřovatelka, jak uvádí. Chybí personál. Nové lékaře zase zrovna nemusí lákat dodatek, že podle potřeby budou muset vykonávat službu i v místech vzdálenějších od jejich bydliště.

Za nedostatkem zdravotních sester v Chrudimské nemocnici prý ale stojí také špatné vztahy na pracovišti. „Musíme si vybrat všichni dovolenou do konce listopadu, potom už bude mít nárok na volno pouze staniční nebo vrchní sestra,“ tvrdí zdroj z nemocnice, jenž si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. Zdravotníci už tak pracují pod tlakem a neobešlo se to prý ani bez výhružek.

Za připomenutí stojí situace, kdy se na veřejnost dostala fotografie nástěnky s upozorněním, že sestry nemohou nosit respirátory, pokud se přímo nesetkají s covid pozitivním pacientem, což se stalo v době, kdy byl obecně nedostatek ochranných pomůcek pro všechny. Mezi personálem se rovněž spekuluje o zajímavém postřehu, že totiž až do voleb se v chrudimské nemocnici neobjevil ani jeden případ koronaviru. A pak najednou do dvou týdnů po volbách se mezi hospitalizovanými objevili tři.

[[img:chrn_fullwidth:19282:]]

Doktorů je prostě nedostatek. A platí to i pro zubaře. „Nové pacienty neberu, jsem už v důchodu, zkuste to v Pardubicích nebo v Hradci," odkazuje renomovaná zubařka Alena Slavíková Švihlíková rovnou mimo město. Podle informací České stomatologické komory ale neberou ani tam. 

I na staré poliklinice se dlouhodobě potýkají s náporem pacientů. Na chirurgii se už roky čeká několik hodin v přeplněné chodbě na ošetření a nic se tu nezměnilo ani za koronaviru. Hádky čekajících lidí jsou tu na denním pořádku a ne všichni nosí roušku, což u některých nemocných vyvolává paniku. Prázdno je tu pouze o hodinové přestávce. Běžně se tu ale čeká tři hodiny. Sestry mobilní pacienty často raději odkazují rovnou na ošetření do nemocnice. Ale i tam musíte vychytat tu správnou hodinu.

[[img:chrn_fullwidth:19284:Obrázek, který uvidíte jen v době hodinové obědové pauzy.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nejsou doktoři, mladí jdou radši pracovat jinam. Pojišťovna nechce zaplatit. Hádky jsou tu pořád," potvrzuje jiný důvěryhodný zdroj, jehož totožnost známe, ale nepřál si být jmenován. „Lidi jsou podráždění, ale právo doktora je samozřejmě vybírat přednostně, což chápu," uvedl. Lidé se zlomeninou mají samozřejmě přednost před těmi, co jdou jenom na převaz. „Jak dobře může unavený lékař konat za takových podmínek svoji práci?" ptá se tento občan. Další k situaci uvedl: „Chodím na převazy skoro každý den a jsem na tom opravdu zdravotně špatně. Vydržím to čekání. Ale jediná věc, která mi opravdu vadí, je ta, že se tu vůbec nedodržují žádná opatření! A to není jen v nemocnicích a čekárnách. Nedodržuje se to všude."

[[img:chrn_fullwidth:19285:]]

Chrudim – Jak vypadá údajně nejlépe zachovalá památka z období gotického slohu v Chrudimi? Stále hůře, déšť pomalu smývá ze sepulkrální architektury obrysy písma i tváře. Nový katolický farář Šlégr přiznal, že do našeho dotazu zatím moc nepřemýšlel, co by bylo potřeba opravit jako první. O posprejovaných náhrobnících na kostele svatého archanděla Michaela podle svých slov ale ví. Nemohl si jich nevšimnout, když tu byl na bohoslužbě. A co ostatní, co tudy každý den procházejí? Dílo zkázy v Michalském parku zastaví snad už jen občanská iniciativa.

[[img:chrn_fullwidth:19276:]]

Letos na podzim totiž uplynulo už 500 let od vysvěcení kostela svatého archanděla Michaela. Některé sepulkrální památky sem bohužel umístil na odiv v 19. století architekt František Schmoranz, už tehdy by ale potřebovaly ruku restaurátora. Michalský park má město na padesát let ve výpůjčce, ale kostel zůstává ve správě farnosti. Je na něj rok od roku žalostnější pohled, dívají se na to i školkové děti, a nikdo s tím nic nedělá. Výchova prostředím je asi v Chrudimi všeobecně neznámý pojem.

[[gal:19291]]

Farnost v Chrudimi má toho na starosti víc než dost. O sepulkrální architekturu, kterou "náhrobky" vysoce postavených lidí, šlechticů a úředníků na vnějších zdech kostela jsou, se budou muset asi postarat dobrovolníci. K občanské iniciativě vyzval nepřímo také námi oslovený zdejší nový katolický farář Jan Šlégr, když řekl: „Je to kulturní dědictví, které přesahuje hranice církve, takže dobrovolnosti se meze nekladou.”

[[img:chrn_fullwidth:19257:]]

Na názor jsme se zeptali také chrudimského galeristy Luboše Jelínka, protože tuto kauzu sleduje celých deset let a poukazuje na velmi snadné řešení, jak zkáze zabránit. Vysvětlil, že stačilo se jen domluvit, ale to by musely být na patřičných místech jiné typy lidí. Kdyby se nápisy zavčas odstranily, nesloužily by jako návod pro další vandaly. Zavést sem městský kamerový systém by stálo peníze, ale poslat sem jednou týdně hlídku?  „Jsou to technokrati, kteří neumí o hloubce života přemýšlet. Prvním problémem je primitivní odvodnění za stovku a druhým je odstraňování nasprejovaných zápisů zavčas, ale na to je potřeba IQ," uvedl Luboš Jelínek. „Podstata je, že se na kostele v Michalském parku dá velmi snadno udělat technické opatření, které zabrání podmáčení kostela. Odvodnit jezírka a pustit vodu trativodem do trávy. To je záležitost pár stovek. A začít se starat o památky, okamžitě."

[[img:chrn_fullwidth:19256:V jiných městech mohou takové památky využít i ve výuce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Historici umění už také zapracovali na příručce, aby vešlo v široké povědomí všech, že i sepulkrální památky (figurální, heraldické, nápisové,nebo symbolické náhrobníky, epitafy, náhrobní desky) jsou objektem památkové péče a jak je lze úspěšně restaurovat. Vyšla v roce 2020.

Chrudim – Druhý ročník Tvořím Chrudim je tu! Svoje slovo měli při veřejném představení, v živém přenosu, který měl v průměru ale pouze 4 až 12 sledujících, předkladatelé schválených pěti projektů. O tom, který projekt by měl podle vás zvítězit, můžete hlasovat už od půlnoci prostřednictvím Mobilního rozhlasu. Hlasování  potrvá až do 21. listopadu. Kdo nemá internet, může se zapojit zprostředkovaně v Turistickém informačním centru na Resselově náměstí, Městské knihovně, Centru sociálních služeb a pomoci Chrudim v Soukenické ulici, Klientském servisu na MěÚ Pardubická 67. Zapojit se mohou i ti, co v Chrudimi nebydlí, ale pracují tu!

Jak může takové hlasování přes Mobilní rozhlas vypadat? „Hlasovat může každé telefonní číslo. Vyplnit lze z jednoho telefonu, jen je potřeba vždy originální kód. Můžete dát dva kladné hlasy pro jeden projekt a jeden záporný," nabádá na internetu jeden nejmenovaný podporovatel projektu v Topoli.

[[img:chrn_fullwidth:19250:]]

„Každý z vás může rozhodnout o tom, co se v našem městě bude dělat. Taková asi hlavní mantra podle mě je, že nemusíme my přemýšlet, do čeho investovat peníze. Rozhodnete vy sami,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) k projektu participativního projektu Místní agendy 21.

„Je to projekt, který má svá schválená určitá pravidla, která by se měla a musí dodržet,“ upřesnila Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město a Místní agenda 21 s vysvětlením, že vše je nejdříve dopředu konzultováno s úředníky. „Projekt musí být zaměřen na úpravu veřejných prostranství, která jsou v majetku a správě města Chrudim.“ Důležité je i zmínit, že vyčleněných 1,5 milionu korun tak může být podle těchto městem schválených pravidel použito jen na nákup a výstavbu, žádné "měkké projekty" typu festivalů, společenských akcí a podobně, jak to některá jiná města svým občanům umožňují.

[[img:chrn_fullwidth:19249:]]

Patří do chráněné lokality dětské hřiště nebo ptačí budky?

Nejspornějším projektem se zdají být "Dětské herní prvky na Střelnici", které představil Jan Doucek tak, že rovnou řekl důvody, proč by právě tady žádný takový projekt neměl být. „Má to dvě velká ale. Tím první velkým „ale“ je, že se bavíme o přírodní památce. Ptačí ostrovy, kde se park Střelnice nachází, tak je v těchto místech a právě kvůli ptactvu je to místo chráněno,“ uvedl a dodal: „Samozřejmě jsou tu i vzácní brouci a jiné druhy živočichů a rostlin,“ s tím, že právě je tam spousta činností zakázaných. „Druhým problémem tohoto místa je, že se nachází v záplavové zóně.“

Projekt, který myslí i na netopýry!

Naopak nápad instalovat do vhodných lokalit ve městě ptačí budky a ptákům pomoct, představila Naděžda Gutzerová. Spousta druhů potřebuje pro hnízdění ztrouchnivělé kmeny stromů, kterých právě ve městě ubývá a s ním se snižuje i počet ptáků. Projekt Vraťme ptačí zpěv do města počítá s umístěním celkem 136 budek na 9 lokalitách ve městě. Šest budek bude dokonce i pro netopýry! „Rádi bychom již od instalace budek začali spolupracovat se školkami a školami a připravit výukové programy pro ně, které by probíhaly venku," dodala k projektu Naděžda Gutzerová.

A na kolik který projekt vychází předběžně peněz?  

Projekt č. 1: Dětské herní prvky na Střelnici: 191 000 Kč

Projekt č. 2: Dětské hřiště Chrudim – Markovice: 499 400 Kč

Projekt č. 3: Dětské hřiště sídliště Topolská: 391 680 Kč

Projekt č. 4: Vraťme ptačí zpěv do města! 206 317 Kč

Projekt č. 5: Lanová loď – multifunkční herní prvek v místní části Topol: 448 565 Kč

Chrudim – Móda veřejných toalet na hřbitovech už dorazila a znovu se opět připomněla i v Chrudimi. Jako by se už nevědělo, co by se ve městě jak dalo zpeněžit, kam postavit, až někoho napadlo, začít na každém hřbitově stavět veřejné toalety. A ostatní města se opičí, ikdyž se dlouhodobě ukazuje, že to není dobrý nápad. Jestli časem budou veřejné toalety i u jiných míst, kde se drží pieta, se zatím neví. A k veřejným toaletám určeným primárně pro návštěvníky hřbitova ještě samozřejmě chybí přistavět parkovací dům. Nebo ještě kolotoč?

Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) uvedl, že město převezme pozemek nacházející se naproti hřbitovu od soukromých majitelů výměnou za pozemek v Sobětuchách, s doplatkem přes 8 milionů. „Jsme rádi, že ke směně dojde a pomůže to městu z hlediska parkovacích míst.“ Starosta František Pilný vysvětlil, že nápad vznikl už v době budování nádražního terminálu. „Narazili jsme u přejezdu u hřbitova na soukromý pozemek, kde bývaly dřív dílny, které soukromí vlastníci zdemolovali.“ Parkoviště by tam mělo vzniknout nejdříve štěrkové, jako už poblíž je, podél trati u drážního domku, který se bude převádět i s kusem pozemku na město Chrudim. 

 [[img:chrn_fullwidth:19245:]] 

„Je to na dobré cestě, pokud to definitivně dopadne, stálo by za to ten domek zbourat a parkování rozšířit, a v tom okamžiku je celý prostor vhodný pro stavbu parkovacího domu,“ uvedl starosta a dodal: „Byl bych velice rád, kdybychom na místo drážního domku postavili další veřejné WC v Chrudimi, které by primárně sloužilo pro návštěvníky hřbitova.“ 

Ze zkušeností z jiných měst se ale veřejná WC zdarma zrovna na hřbitovech neosvědčují, protože jsou lákadlem pro vandaly a další podezřelá individua.

Chrudim – Ve škole s chystanou opravou fasády za 43 milionů dlouho nepobyli. Od dnešního dne až do příští středy je uzavřeno Gymnázium Josefa Ressela v Chrudimi. Povinnou výuku mají všichni dál distanční formou, až na tělocvik. Tento článek ale není jen o gymnáziu, je o celé nepochopitelné situaci dnešní doby, jak dokresluje i vyjádření ředitelky a tělocvikářky Kláry Jelínkové.

Podobně jako v září probíhalo ve vybraných okresech testování žáků na pozitivitu COVID-19 i v listopadu. Chrudimi se to ale netýkalo. A zatímco někteří rodičové se zaobírají rozesíláním trestních oznámení na školy za to, že jejich děti nutí zaměstnanci nepravomocně nosit respirátory a roušky, což v jedné chrudimské škole dokonce vyústilo v odepření obědu dítěti, vypadá to, že další rodičové teď budou pro změnu v nejbližších dnech řešit opět jiné papírování, a to kvůli ošetřování člena rodiny, pokud uzavírání dalších škol bude pokračovat. Po včerejším jednání krajského krizového štábu bylo vymalováno. Hygiena rozhodla o uzavření celého chrudimského gymplu.

[[img:chrn_fullwidth:19244:Ano, my víme, že tohle je integrovka. A taky se ptáme: Bude zavírání dalších škol následovat?  Foto: Chrudimské noviny]]

„I přesto, že Pardubický kraj nepatří v tuto chvíli mezi nejpostiženější regiony, tak je vývoj nákazy nepředvídatelný a musíme být připraveni pružně reagovat. Proto chci znát od ředitele krajské hygieny aktuální stav a vývoj nákazy v našem regionu včetně potenciálních ohnisek,“ sdělil Martin Netolický prostřednictvím tiskového oddělení před začátkem jednání krizového štábu.

Diskriminace neočkovaných pokračuje

Nedlouho po té se po půl čtvrté odpoledne objevila na oficiálních stránkách chrudimského gymnázia informace, že celá škola bude od dalšího dne na týden uzavřena. Navenek se opatření tváří, když se uzavře celá škola, že do karantény musí všichni. Pravda je ale podle ředitelky školy jinde. „Informace, že musí do karantény všichni, je zavádějící. Musí tam všichni neočkovaní,“ vyjádřila se Klára Jelínková. A přitom očkovanost automaticky neznamená bezinfekčnost, a proto také preventivně testovat by se správně měli v každém případě všichni, a ne že se od 1. listopadu pořádá "hon na neočkované."

[[img:chrn_fullwidth:19246:Komentáře pod příspěvkem hejtmana Martina Netolického. Zdroj: Facebook]]

Chrudim – S Hotelem Bohemia se letos už asi nic nestane. Jakýkoliv pozitivní posun evidentně selhává na impotenci vedení radnice, která není s to dotlačit majitele k plnění závazků, jež plynou z uzavřených smluv. Bezmoc města se ukazuje i v marginálii, jakou je plevel zarůstající díru před budovou.

Lidé sice na sociálních sítích pějí ódy na starostu Františka Pilného (ANO 2011), který má mít za sebou celou řadu úspěchů ve vedení města, konkrétní odkazy na tato díla „velikána“ však chybí. A chybět budou nejspíše i nadále, protože dobře informované zdroje tvrdí, že město prokoučovalo i dotace na rekonstrukci sportovní haly.

[[img:chrn_fullwidth:14603:]]

Hotel Bohemia Chrudimákům nedá spát. Když už nic jiného, alespoň plevel by tu mohl někdo zlikvidovat. „Společnosti HOMA holding, s. r. o., jako nájemci bylo dne 4. 10. 2021 zasláno upozornění na porušování povinností vyplývajících z příslušné nájemní smlouvy, týkajících se údržby pronajatých nemovitostí. Nájemce byl zároveň vyzván k neprodlenému zjednání nápravy do 10 dnů od doručení této výzvy. Po uplynutí této lhůty budeme řešit (v případě nečinnosti nájemce) další postup,“ tvrdí Ivana Kotlárová z Odboru správy majetku MěÚ Chrudim.

Chrudim – Lidé chovají doma všemožnou zvěř. Psy, kočky, rybičky, hady, ještěrky...prakticky vše, nač si lze vzpomenout. Poněkud nezvyklé by však bylo, kdyby někdo v centru města choval prase nebo třeba krávu. Přesto se odvážlivci, kteří podobná ryze venkovská zvířata ve městě chovají, najdou.

Lidem, kteří mají rádi klidný spánek a svůj maloměstský klid, se však takové počínání nelíbí. Oč konkrétně jde? Každý rok si vietnamští sousedé v Centrálu pořizují kohouty, kteří zde od časného rána ruší klid.

„Využití území stanovuje závazná část platného územního plánu města Chrudim, kde jsou uvedeny podmínky pro využití jednotlivých ploch. Plocha u hotelu Centrál je ve stabilizované ploše SM - plochy smíšené obytné městské. U těchto ploch je v nepřípustných podmínkách využití mimo jiné uvedena zemědělská výroba. Pokud chov drůbeže není předmětem podnikání, není tato činnost územním plánem zakázána. Chov drůbeže pro vlastní potřebu tak možný je,“ zní reakce z „města“, a sice od úřednic Aleny Staré a Kateřiny Mrózkové.

Chrudim – Rada města Chrudim včera schválila další placené parkování ve variantě B, tedy v plném rozsahu vzala v úvahu doporučení dopravní komise. Platit se bude v dalších dvou ulicích a abonenti, kteří do nedávna bojovali o svá místa s vozy České pošty, si za svá parkovací stání připlatí. Víte proč?

[[img:chrn_fullwidth:19239:V Havlíčkově ulici se chystá placené parkovací stání.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Dojde ke zvýšení sazeb za parkovací kartu o 500 Kč a nově je zpoplatněno stání, nejvýše do 24 hodin, v Havlíčkově ulici v úseku od křižovatky s Jungmannovým nábřežím po křižovatku se Soukenickou ulicí a na náměstí U Vodárny v úseku parkovacího pásu,“ vypíchnul některé informace tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec. 

[[img:chrn_fullwidth:19238:Kácení stromů u vodárny začíná do sebe zapadat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Pavel Štěpánek byl sdílnější a na dnešní tiskové konferenci informoval: „Došlo k navýšení ceny parkování v centru na parkovacích kartách o 500 korun ročně, měsíční karta stojí nově místo 1/12 základní roční sazby 20 procent, je to z toho důvodu, abychom lidi motivovali kupovat raději celoroční karty, a každá další karta už nebude stát dvojnásobek základní ceny, ale dva a půl násobek. Do placeného stání se navíc zařadí i ulice Havlíčkova a U Vodárny." Kdy se tam začne platit, záleží na tom, jak dlouho bude trvat postavit na místě automaty a ještě není ani hotový projekt.

[[img:chrn_fullwidth:19240:Zatímco si abonenti připlatí... Foto: Chrudimské noviny]]

Protože existuje podezření, připlatí si všichni

Jako v případě odstřelu nutrií, kdy stačil pocit, že někdo nutrie dál krmí, tak i důvodová zpráva přichází s podobným vysvětlením nevítaného kroku: „Někteří občané jsou měsíc bez karty a následně si pak zaplatí opět kartu na měsíc. Je zde tak podezření, že doufají v možnost neodhalení již neplatné karty a pak žádají o vydání karty až v dalším měsíci. Proto je navržena změna," zní vysvětlení v důvodové zprávě k chystanému kroku navýšení cen.

Příloha: 

Ceník za placené stání na místních komunikacích