Chrudim – Starý skatepark je jako časovaná bomba, kterou začali politici řešit na poslední chvíli, když už je za pět minut dvanáct. Měl nejdříve bez skrupulí padnout do rukou obce Prosetín. Ani po roce ale nevzešla žádná iniciativa k jeho převozu. Navíc se ukázalo, že podepsaná darovací smlouva zpátky nikdy nedorazila. Nyní se kupodivu začíná rozjíždět řešení k jeho odstranění opačným směrem.

Před čtrnácti dny jsme se informovali o aktuálním osudu starého skateparku u jednatele Sportovních reálů města Chrudim Luďka Marouska, ale dočkali jsme se pouze informace o plánovaném kluzišti. V té době se stále očekávalo, že si Prosetín starý skatepark odveze a dozorčí rada Sportovních areálů města Chrudim vydala dokonce doporučení, aby tak proběhlo co nejrychleji. Nás zajímalo, proč nemohl být využit v Chrudimi. Jak potvrdil starosta František Pilný (ANO 2011), naposledy se počítalo s odvozem do Prosetína ještě při setkání se starostou Michalem Vychroňem u příležitosti „autogramiády“ předsedy vlády na Resselově náměstí 30. srpna.

[[img:chrn_fullwidth:18877:Starostové Chrudimi a Prosetína, František Pilný a Michal Vychroň.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Naším cílem je, aby byl skatepark co nejrychleji zlikvidován,“ dušoval se starosta František Pilný na úterní tiskové konferenci. Na pondělním jednání zastupitelstva připomenul bývalý starosta Chrudimi a nynější zastupitel města Petr Řezníček (SNK-ED), že účetní hodnota starého skateparku je stále 1,2 milionu korun. „Darovali jsme ho naší právnické osobě, kdy je jednatelem pan Luděk Marousek, a může si s tím dělat, co chce,“ vybruslil starosta z nepříjemné kauzy po svém. A dodal: „Odsouhlasená darovací smlouva se nám z Prosetína podepsaná nikdy nevrátila.“ Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) přiznal, že se jim v průběhu roku ozvalo hned několik spolků, které by měly o různé části skateparku zájem.

[[img:chrn_fullwidth:18874:Osud starého skateparku je v rukou Sportovních areálů města Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na jednání zastupitelstva se rozpoutala vlna kritiky za chybějící zabezpečení starého skateparku proti možným nehodám. Vyjádřil se k tomu také Jan Čechlovský (ODS): „Mně je úplně jedno, kdo si to vezme, ale stojí to tam a chodí tam minimálně přes letní sezonu děti.“ Situaci uklidnit měla až Dana Půlpánová, která vysvětlila: „Tuhle záležitost jsem diskutovala i s finančním odborem. Pan Marousek se bude určitě snažit, aby to mělo nějaké využití, proto bylo předloženo schválení daru.“ Na jeho vyjádření, jak konkrétně se starým skateparkem nakonec naloží, čekáme.

Chrudim – Chrudimská nemocnice „se rozpadá před očima“. I to zaznělo v diskusi na včerejším jednání zastupitelstva. Zářijové omezení provozní doby na příjmu interní ambulance se sice chýlí ke konci, ale podle vyjádření politiků jako by měla záhy další omezení následovat. Starosta František Pilný získal na dnešním krajském jednání zastupitelstva vysvětlení přímo od Michaely Matouškové (STAN), která má zdravotnictví v kraji na starosti. Není to problém jenom chrudimské nemocnice, ale jde o celorepublikový problém. Za vším podle všeho stojí problémy s nedostatkem personálu. Že problémem může být i rozčarování zdravotníků z nevyplacení plné výše odměn za péči o pacienty s nemocí covid-19, nikdo nezmínil.

[[img:chrn_fullwidth:18871:]]

Příjmová ambulance je od 3. září každý pátek a sobotu částečně uzavřena, jedná se tedy o osm dní v měsíci. Pacienti se odesílají na vyšetření do Pardubic a v případě nutnosti hospitalizace se vracejí zpět do Chrudimi. „Což je samozřejmě nekomfortní, zvlášť v situaci, kdy vám není dobře. Bedlivě sleduji celou dobu vývoj v chrudimské nemocnici a dnes se na vše zeptám krajské radní Matouškové,“ předeslal starosta František Pilný (ANO 2011) na dnešní tiskové konferenci. „Holt jako město na to budeme muset dohlížet, aby nedocházelo k omezování péče, přesunu lidských zdrojů do Pardubic a podobné věci. Vůbec se mi ten vývoj nelíbí,“ reagoval dnes s odstupem na včerejší upozornění zastupitele Jiřího Hradce.

[[img:chrn_fullwidth:18870:]]

Právě Jiří Hradec na včerejším jednání zastupitelstva řekl, že se nemocnice přímo „rozpadá před očima“ a starosta by to měl řešit na krajském zastupitelstvu. „Bohužel i hejtman nás odkazuje, že je to záležitost Nemocnice Pardubického kraje, a on to na zastupitelstvu řešit nebude,“ reagoval včera na zastupitelstvu Daniel Lebduška (Piráti). „Těch věcí je samozřejmě víc, nicméně podstatou věci, co se týče interny, je, že nejsou lidi, konkrétně lékařky. Za poslední rok a půl některé otěhotněly, některé to psychicky nevydržely,“ následovalo prapodivné vysvětlení primáře chrudimské nemocnice Davida Kasala (ANO 2011). Další problémy se prý už jen nabalují. „Měl by se měnit IT systém, nemají svého ředitele, to přináší tlak na kolegu Tomka, který to musí zajišťovat. Určitě souhlasím s tím, že bychom se tomu měli věnovat. Zdravotnictví není pravé ani levé, potřebujeme ho úplně všichni a musíme se za chrudimskou nemocnici postavit,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:18868:]]

Na jednání zastupitelstva Pardubického kraje odpověděla na dotaz ohledně dalšího průběhu vývoje v chrudimské nemocnici starostovi Františku Pilnému náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). Podle jejího sdělení byla na posledním pátečním jednání přijata opatření k zajištění jiného druhu organizace na interně. Sám starosta byl za veřejné pokládání svých dotazů na zastupitelstvu kárán z vícero stran a poučen, aby příště přistoupil spíše k internímu jednání a ušetřil ostatním čas.

[[img:chrn_fullwidth:18875:]]

„Odešlo nám osm lékařů naráz, ten problém řešíme od září. V současné době jsme nabrali lékaře L3 a lékařku L1 a máme v jednání dalšího lékaře nebo lékařku z čáslavské nemocnice,“ ujišťovala Michaela Matoušková. „Tato situace je velmi napjatá i v havlíčkobrodské a čáslavské nemocnici, kde interna taktéž nefunguje. Tam nefunguje vůbec,“ uvedla. Předpokládá se, že změny proběhnou v tomto nebo příštím týdnu. „Je to celorepublikový problém a interna je teď velmi problémový obor, kde lékaři nejsou. Od října nastupuje nová personální ředitelka, se kterou už nyní spolupracujeme. Nadále bude činěn tlak i ze strany Pardubického kraje,“ dodala Matoušková s tím, že hlavní slovo a kompetence má ale stejně představenstvo Nemocnice Pardubického kraje.

Chrudim – Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) je jako na koni s plněním cílů, které si stanovil. Předložil totiž v pondělí výstupy a návrh, jak dále postupovat v odpadovém hospodářství. Jak Rada města schválila, svoz bioodpadu by se měl během jarních měsíců roku 2022 rozšířit na všech 900 rodinných domů ve městě, včetně městských částí. Zavádět se bude na zkoušku i na sídlišti U Stadionu. Náklady na rozšíření svozu jsou zhruba ve výši 1 milion 340 tisíc. Do budoucna by se mohl zavést i svoz pytlovaného papírového a plastového odpadu, který by znamenal vyvážení popelnic jedenkrát za 14 dní. A někde kontejnery na komunální odpad nahradí ty na plast nebo na papír, nebo se budou rozšiřovat pozemky s novými přístřešky nad popelnicemi. Dokonce pravděpodobně přibude další pracovní místo. Projednání jeho zřízení se na starostův popud posouvá o měsíc.

[[img:chrn_fullwidth:18849:První změny by měly nastat v půlce příštího roku.  Foto: Chrudimské noviny]] 

V rámci pilotního projektu se z prvních určených rodinných domů vybralo okolo 190 tun odpadu. „Tak jsme se rozhodli v tom pokračovat,“ uvedl Aleš Nunvář. „Loni jsme těch 1500 biopopelnic nakoupili z dotace. Bohužel zatím se nepodařilo dohledat stejný nebo podobný dotační titul. Dotace samozřejmě sledujeme, ale jsme rozhodnutí do toho jít i bez dotací,“ dodal.

„Když už vyhodíte jen nějaký sáček, tak už to potom na kompostárně nevezmou,“ vysvětlil. „Je potřeba se sídlišti zaobírat a my jako pracovní skupina se budeme o to starat. Předložíme do rady s odstupem zase nějaký návrh řešení, jak bychom v oblasti sídlišť měli pokračovat,“ uvedl. Se zaváděním tříděného odpadu na sídlištích to prý nebude lehké kvůli anonymitě. Posléze ale místostarosta kápl božskou, v čem je kámen úrazu.

[[img:chrn_fullwidth:18848:]]

Kontejnery na plasty a papír vystrnadí ty na komunální odpad

Přibudou kontejnery na papír a plasty, aby nedocházelo k míchání odpadu, ale kam je umístit? „Teprve budeme jednat se všemi bytovými domy a to bude trošku složité,“ přiznal. Možná bude nutné i měnit smlouvy s Technickými službami. „Bylo by příliš odvážné říct konkrétní datum. Ale věřím, že v průběhu příštího roku už bych rád viděl nějaké výsledky,“ uvedl Aleš Nunvář. A jaké by mělo být řešení? „Větší panelák má třeba čtyři nebo pět kontejnerů na komunální odpad, takže bychom z toho jeden či dva kontejnery odebrali a přidali k tomu za to kontejnery na plast, nebo na papír,“ vysvětlil, jak by se v případě nedostatku místa postupovalo.

Jinde budou řešením nové přístřešky

Starosta František Pilný (ANO 2011) dodal, že prioritou budou plasty: „Samozřejmě bychom rádi šli i dál, že by se tam dali i kontejner na bioodpad a papír,“ jak řekl, ale to už by prostorově nevycházelo. „Takže bychom těm bytovým domům dali do výpůjčky i další kus pozemku na přistavění přístřešku, kam by se více kontejnerů vešlo. Už jsem s několika jednal. Jedno SVJ bylo dokonce tak aktivní, že řekli, že si tam dají kameru, aby jim tam nikdo neházel něco jiného, než má.“ Jinde by se naopak popelnice přemísťovali jinam, jako třeba „hnízdo popelnic“ v parčíku u MŠ Svatopluka Čecha. „Pokud bychom tato místa eliminovali, pak tam mohou naopak být kontejnery na olej, šaty, léky a podobně,“ vyjmenoval starosta.

[[img:chrn_fullwidth:18846:]]

„Vycházíme z teze, která se skutečně osvědčila, že základní pro úspěšné třídění pro občany je pohodlí, pokud můžou chodit na jedno místo a ne na dvě,“ uvedl Aleš Nunvář. „Budeme muset komunikovat s každým bytovým domem, jak by to pro ně bylo optimální. Proto to nelze zavést úplně rychle a plošně.“ Kdy začne pilotní projekt na sídlišti U Stadionu, zatím místostarosta nedokázal říct konkrétně, možná v polovině příštího roku.

Pytlovaný svozu plastů a papíru může být příčinou konce týdenního svozu

V budoucnu by se prý mohl zavést i pytlovaný svoz papíru a plastů a tím pádem možná i vyvážení popelnic jedenkrát za 14 dní. „Bude potřeba zavést nějaký evidenční a motivační systém, aby domácnosti, které budou třídit a zapojí se do toho, měly výhledově levnější poplatek za odpad,“ vylíčil nápady pracovní skupiny odpadového hospodářství Aleš Nunvář.

[[img:chrn_fullwidth:18850:]]

Svážení komunálního odpadu naštěstí podle starosty kvůli většímu třídění pouze jedenkrát za 14 dní zatím nehrozí. „Slibuji si od toho, že nebudou černé skládky, že město bude hezké, uklizené,“ a zapátral v paměti, aby vzpomenul na dobu před 25 lety, kdy byly různě po příkopech okolo naházené odpadky. Aleš Nunvář se přidal: „Osobně bych to zaváděl až v momentě, kdy bude fungovat právě ten svoz plastu a papíru od rodinných domů, takže by popelnice měla zůstávat prázdnější, ale to je vize do budoucna,“ vyložil. „Jsem s kolegy ve shodě, že je lepší postupovat postupně, nedělat zas tak razantní kroky, abychom právě zamezili například, jak starosta říká, těm černým skládkám.“

[[img:chrn_fullwidth:18847:]]

Zřízení nového pracovního místa se projedná za měsíc

Zhruba za měsíc, se bude interně projednávat městský rozpočet. „Byť jsem obecně nepřítel zvyšování pracovních míst na úřadě, tak letos nás to asi opravdu nemine a budeme muset navýšit, ale chci aby to bylo řádně zdůvodněno, abychom opravdu věděli, že to je potřebné,“ řekl starosta, jako by se už počty míst na úřadě letos nenavyšovaly a dodal: „Včera k tomu radní Josef Káles konstatoval, že kdybychom už měli výsledky personálního auditu, tak že by nám to napovědělo, jak je potřeba počet zaměstnanců rozšířit.“ Projednání se tedy uskuteční až příště.

Chrudim – Lešení ochranného bednění už je u budovy Regionálního muzea v Chrudimi tak dlouho, že někteří už si ani nepamatují, jak muzeum vypadalo bez něj. Možnost prodloužení souhlasu s jeho umístěním zvedlo vlnu nevole i u starosty Františka Pilného (ANO 2011) a bude trvat na jeho odstranění do konce října. Někteří radní by za určitých podmínek přistoupili ke spoluúčasti na opravách a jiní by chtěli bednění nekompromisně odstranit už do konce září.

[[img:chrn_fullwidth:18844:]]

Na základě smlouvy o výpůjčce má po dobu padesáti let zadarmo k dispozici budovu Regionálního muzeua Pardubický kraj. Když došlo k havárii na fasádě, celá věc se vyřešila místo její opravy bedněním. „Rada města schválila svého času přítomnost bednění do 30. 9. 2021, ale protože se to v podstatě nehnulo, tak tento materiál navrhoval na základě žádosti paní ředitelky Regionálního muzea posunutí termínu do 31. 12. 2022. Byla o tom delší diskuse na radě,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), který patřil k těm umírněnějším. „Je to šeredné, nevzhledné, nikam se to nehne, ale je tam problém z hlediska financování.“ Proto navrhoval posunout termín do konce června 2022, což neprošlo. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) uvedl: „Nám příjde rozumné, že by se město podílelo na nákladech, ale ne že má někdo něco půjčené na padesát let a chce ještě, aby mu to někdo zadarmo opravoval." Vysvětlil a dodal, že by souhlasili se spoluúčastí v případě, že by se smlouva změnila na nájemní.

[[img:chrn_fullwidth:18843:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) je neoblomný a bude jednat s náměstkem hejtmana odpovědným za investice a kulturu Romanem Línkem (KDU-ČSL), aby bednění zmizelo už do konce října 2021. Dává tak kraji maximálně měsíc. „Včera na radě k tomu byla vášnivá diskuse, protože samozřejmě nikomu z nás se nelíbí to lešení, které tam je. Už je tam dost dlouho na to, aby se s tím dalo něco dělat. Kraj mimochodem už loni přislíbil, že s tím něco udělá, ale skončilo to na mrtvém bodě,“ uvedl starosta důvody schůzky, na které bude vyjednávat v příštím týdnu urychlené odstranění bednění.

[[img:chrn_fullwidth:18845:]]

„Kraj momentálně tvrdí, že oprava bude stát zhruba 6,5 milionu, a po nás by chtěli polovinu. Přitom ve smlouvě o výpůjčce je napsáno, že opravy a rekonstrukce během těch padesáti let budou dělat sami, protože nám neplatí žádný nájem,“ vysvětlil. „Doufám, že lešení zmizí co nejdříve, protože původní cena, že oprava celé fasády bude stát třicet milionů, se nepotvrdila." A dodal, že bude chtít znát konkrétní záruky, že oprava příští rok proběhne.  „Protože to, že to bude dávat Pardubický kraj do rozpočtu, no tak, víme, jak to s těmi rozpočty je,“ prozradil.  „To už bylo řečeno vloni a nestalo se tak.“ 

Chrudim – V pondělí přišli lidé po roce uctít památku židovských obyvatel města, jejichž život za druhé světové války poznamenala nepochopitelná ideologie, jak vystihla archivářka Alžběta Langová. Kameny zmizelých se staly příležitostí k setkání a připomínce, co vše se může stát, když se člověk zlu nevzepře včas. Akce se uskutečnila ve dvě hodiny odpoledne a tomu odpovídala i účast. Na místo dorazila i jediná dosud žijící vzdálená příbuzná rodiny Traubových.

„V Chrudimi už budeme mít po letošním pokládání přes padesát těchto kamenů, takže jsme za polovinou plánovaného počtu. V letošním roce budeme pokládat celkem 11 kamenů,“ sdělila Alžběta Langová.  Z původních deseti kamenů, které se měly umístit před domem rodin Goldschmidtů a Traubů, byly položeny dva k náhonu, kde dříve stával taky dům a žily v něm dvě ženy z rodiny Traubových.

Když kontakty a protekce zachraňovaly v Terezíně životy

Jak uvedla Alžběta Langová, rodiny prožily v Chrudimi celou svoji historii, „až do doby, než nastala ta nepochopitelná ideologie“. Jediná z rodiny, která válku přežila v Terezíně a do Chrudimi se údajně vrátila, byla 83letá Arnoštka Goldschmidtová neboli Ernestina. „Transporty sestavovala židovská rada. I v rámci Terezína protekce fungovala a mohlo se stát a stávalo se to, že někteří z židovské rady chránili své přátele, ale to velice pravděpodobně není případ naší Arnoštky,“ spekulovala Alžběta Langová. Pravděpodobně to byla administrativní chyba. Řeč prokládaly průběžně vysoké tóny od úderů při osazování betonových kostek s pozlacenou destičkou. „Kde dožila, se nepodařilo vypátrat, informace stále hledáme,“ dodala. Ostatní připomínaní židovští členové obou rodin bohužel válku nepřežili. Smrti neunikla kvůli poslechu zakázaného rozhlasu ani Anna Pelikánová ze smíšeného manželství, která musela do transportu kvůli udání Čecha, jak uvedla archivářka Langová.

[[gal:18839]]

Na akci byla přítomna i vzdálená  příbuzná obětí

Na pokládání Stolpersteinů se přišla podívat s dojetím i jediná dosud žijící vzdálená příbuzná rodiny Traubových. „Ti nejmladší kluci, co zahynuli, byli bratranci mojí maminky,“ vysvětlila s neskrývaným pohnutím v hlase Zuzana Kokešová. „Moje maminka byla Vilma, její sestřenice byla Vilma Traubová. Člověk se ke stáru vrací k těm vzpomínkám. Je mi jich líto,“ vypověděla. „Pamatuji si ještě na ten původní krám. Když tam měli ty oděvy. To byl tak krásně dřevem obložený vchod, pořád tam byly oděvy, i za socialismu jsem se tam chodila dojímat.“

Důvtipnost strýce potomkům zachránila život

O rodinné historii se dozvěděla díky vyprávění, která si vyslechla jako dítě, když si hrála pod stolem a poslouchala rozhovory babičky, tetiček a své maminky. Trauba si vzala sestra její babičky, která byla křesťanka. Jednalo se tedy o smíšené manželství. „Strýc byl natolik důvtipný, že řekl, že děti by měly mít víru jako maminka. A to jim zachránilo život,“ uvedla. V tušení, že bude válka, převedli prý Traubovi svoje úspory na bankovní konta do Švýcarska, ale už je nikdy neviděli. „Teta žila bez důchodu, protože pracovala v domácnosti, dělala strýcovi sekretářku. Přátelili se s rodinou Steinerů z Pardubic. Ti emigrovali. Před válkou je přemlouvali, aby taky odešli. Ale strýc na tom byl zdravotně špatně. Steinerovi mojí pratetě do její smrti posílali z Ameriky peníze, aniž by museli. Protože věděli, že nemá žádný příjem. Při vzpomínce na tohle všechno mě to dnes dojalo,“ vyznala se ze svých pocitů Zuzana Kokešová.

Chrudim – Jak to vypadá na skateparku po roce jeho užívání? Radní si na pondělní schůzce vyslechli od dozorčí rady Sportovních areálů města Chrudim několik připomínek. Že na skateparku je nepořádek, starý by se měl odvézt co nejrychleji a mělo by se vybudovat nové hřiště, které se prý už dlouho připravuje, ale jak jsme zjistili, nikdo vlastně ještě ani neví, kde bude. V sobotu se na skateparku koná soutěž o třicet tisíc.

[[img:chrn_fullwidth:18728:]]

„Mají pocit, že tam je nepořádek, s čímž souhlasím, budeme tam muset více uklízet. Řešil jsem to s panem Marouskem už někdy na přelomu června a července,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) k rozmáhajícímu se nešvaru okolo nového chrudimského vymodleného skateparku. Není to ale zase tak hrozné, takového nepořádku je v Chrudimi na jiných místech. Tady se naštěstí zatím jedná jen o čisté plastové obaly. Na skateparku je nepořádek všude tam, kam by člověk odpadek do koše nedohodil. Skoro to vypadá, že mládež není ani tak líná, jako spíš uvědomělá a příčí se jí házet plast do směsného odpadu. Ale možná je tam odfoukl vítr, kdo ví?

[[img:chrn_fullwidth:18723:]]

Jak vidí nakládání s odpadem mládež, se ukázalo i v Desateru problémů města Chrudim, protože by si představovali odpadkové koše nejlépe na každých 100 metrů. Ale nápad převálcovala sportovní hala. Přítomné koše od pohledu odpadky nepřetékaly, spíše naopak. Všehovšudy je vidět, že provozní řád se tu opravdu porušuje hned ve čtyřech bodech. Na to se prý také posvítí, jak starosta předeslal.

[[img:chrn_fullwidth:18720:]]

Budování hřišť je spíše hudbou vzdálené budoucnosti

Dozorčí rada Sportovních areálů města Chrudim by si přála vybudovat také nové workoutové hřiště, což starosta komentoval slovy: „S tím taky počítáme. Tento projekt je dlouhodobě v přípravě a čeká se na to, až budou vypsány nějaké dotace.“ Horší případ čekání na dotaci potkal do letošního jara jednu rozbitou houpačku, a protože po roce dotace nakonec nepřišla, oprava se ještě oddálila. Na otázku, ve které městské části by tedy mohlo workoutové hřiště vyrůst, Kateřina Jánská z odboru investic pouze odpověděla: „V současné době není v navrhovaném rozpočtu města na rok 2022 výstavba dalšího workoutové hřiště zahrnuta.“

[[img:chrn_fullwidth:18734:Hřiště u sídliště ve Fibichově ulici už je kompletní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel Sportovních areálů města Chrudim alespoň prozradil, co bude stát na místě starého skateparku, až ho odvezou do Prosetína. „Máme v plánu na volnou asfaltovou plochu postavit malé mobilní kluziště. Dali jsme si na tuto investici požadavek do příštího roku,“ uvedl Luděk Marousek.

Pokud jste minulý rok prošvihli 1. ročník Chrudim Plaza contest, máte možnost se přijít podívat v sobotu. Registrace do soutěže o 30 tisíc korun a další ceny začíná v 10:00 a samotná přehlídka od 13:00. Diváci mají vstup zdarma.

[[gal:18732]]

Chrudim – Podzim se blíží kroky mílovými, teploty v noci padají pod deset stupňů Celsia, respirační onemocnění na sebe nenechají dlouho čekat. Kdo ví, zda opět „zázračně“ zmizí chřipka, jako v loňském roce. Kdo ví, jak nakažlivá a především nebezpečná bude x-tá mutace coronaviru.

Jedním ze států, které se mohou chlubit suverénně nejvyšší „proočkovaností“, je židovský stát Izrael. I tady však v poslední době počty nakažených raketově rostou, jakkoli nejrůznější vědci se zaklínají, že bez očkování by tu situace byla ještě horší. Nic jiného jim však nezbývá, nechtějí-li připustit názor, že jde stále o léčbu experimentální s nejistými výsledky. Už teď je ale víceméně jasné, že Izrael doporučí lidem, nechat si „vstřelit“ čtvrtou „včeličku“. Prozatím.

Situace v Pardubickém kraji není kritická. Za 7. září evidují hygienici 28 nově nakažených. To je jednou tolik, než kolik jich bylo nově prokázáno o den dříve. Ve čtvrtek 2. září jich bylo nalezeno 18, v neděli 5. září pět, o den dříve 12. Celkem je k 7. září za posledních 14 dní potvrzeno 24 případů na 100 000 obyvatel.

Ministerský předseda Andrej Babiš (ANO 2011) se dušoval, že plošným opatřením odzvonilo. Podle všeho jen do voleb, protože naštvat si elektorát dalším lockdownem, to by dokázali při své nízké sociální inteligenci snad jen padající Piráti. Ne zkušený technolog moci Babiš.

Chrudim – Dochází po několika letech na látání děr v rozpočtu dlouho avizovaným prodejem? Rada města v pondělí doporučila ke schválení zastupitelstvu prodej bytového domu na Fortenské ulici číslo 44 formou výběrového řízení obálkovou metodou. Prodej se bude řešit i u budovy s číslem popisným 24, kde sídlí Kavárna U Čerta. U obou nemovitostí by cena neměla klesnout pod deset milionů korun.

Jak se vám zdá minimální cena za šest bytových jednotek v centru? Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) uvedl, že je to věc, kterou avizovali už poměrně dávno, což je pravda. O prodeji byla řeč už na konci února 2019, kdy mělo jít původně na opravu střechy domu 1,7 milionu, který se nakonec investoval do opravy Popperovy hrobky. „Rada města doporučila zastupitelstvu záměr prodeje pozemku a budovy nemovitosti. Nejnižší cenu ve výběrovém řízení jsme stanovili deset milionů korun. Bude to probíhat obálkovou metodou,“ uvedl a dodal: „Objekt bude nabízen jako celek se všemi šesti stávajícími bytovými jednotkami a nájemními smlouvami.“

O prodeji většinového podílu nemovitosti, kde sídlí Kavárna U Čerta, se jednalo neúspěšně na zastupitelstvu už v září 2018. Cena, kterou nyní určila Rada města jako nejnižší, je podle znaleckého posudku mírně nadsazená. „Už jsme se rozhodli to řešit, protože ta budova potřebuje nějaký odborný zásah a finance,“ uvedl údajné důvody Petr Lichtenberg. Odkup od společnosti se neuskutečnil, protože nesouhlasila s prodejem podle znaleckého posudku za cenu 1 milion 802 tisíc za jejich pětinový podíl. Město vlastní zbývající podíl ve výši 4/5 a chce ho prodat za nejnižší cenu deset milionů. Nabídku koupě za 7,208 milionu korun odmítli. „Je to i vzhledem k tomu, že všichni víme, jak cena nemovitostí vystoupala a na jaké je úrovni,“ vysvětlil včerejší doporučení Rady města k prodeji městského majetku místostarosta.

Chrudim – Letos je to už dvacet let od začátků projektu Zdravé město. Funguje projekt pro všechny občany, nebo jen sám pro sebe a pro vyvolené, jak si někteří myslí? Ukázková akce proběhla v pondělí. Oficiálně se uvedl do provozu jeden z projektů Participativního rozpočtu „Chodníkové hry“. A zároveň dva členové na svoji funkci v komisi Zdravého města oficiálně rezignovali schválením od Rady města.

[[img:chrn_fullwidth:18711:Zdroj:FB/Zdravé město Chrudim a Místní agenda 21]]

V pondělí se konalo slavnostní uvedení do provozu chodníkových her, které mělo probíhat od desíti hodin, ale žádná velká akce na celé odpoledne se nekonala. Slavnostně se bouchly dětské rychlé špunty a před jedenáctou už děti ve žlutých vestách běhaly na bývalém hřbitově u kostela svatého Michala vedle obchodní akademie. „Zahájení se konalo dopoledne, protože akce byla prioritně pro děti ze škol a autorkou projektu byla paní učitelka ze speciální základní školy, tak jsme čas zvolili tak, aby si to užily i děti ze specky a byly osloveny i okolní mateřské a základní školy," vysvětlila Šárka Trunečková s tím, že akce proběhla podle jejich představ.

Starosta František Pilný (ANO 2011) se vyjádřil, že by chodníkové hry případně rád rozšířil i na další místa v Chrudimi.  „Je to šance, jak děti odlákat od počítačů a dopřát jim i jinou zábavu. Přemýšlím, že by mohly být i jinde po Chrudimi," uvedl starosta a dodal: „U každého prvku jsou vyvěšena pravidla, případně je lze načíst do mobilu pomocí QR kódu," upozornil na Facebooku.

[[gal:18715]]

Když se členové komise vzdávají hlasování neúčastí

Ten stejný den schválila Rada města rezignaci na členství v komisi Zdravé město a Místní agenda 21, jejíž dlouholetou předsedkyní je Šárka Trunečková (SNK-ED). Rezignoval místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) a Lukáš Rozbořil, který vysvětlil: „Byl jsem v komisi Zdravé město za Piráty docela dlouho a jsem zklamaný z toho, jak to tam funguje pořád stejně, a hlavně jak se tam projevoval Pavel Štěpánek.“ Nebo spíš neprojevoval? Štěpánek svoje vystupování v komisi zhodnotil se sebereflexí. „Často jsem na to neměl čas, takže jsem chodil jenom na ta nejdůležitější jednání,“ uvedl. Samotní Piráti přitom mimo narovnání odměn prosadili, aby schůze probíhaly alespoň jedenkrát za tři měsíce. Pokud člen na schůzi komise nedorazí, nemůže za něj nikdo jiný hlasovat. „Do komise můžu jako host kdykoliv z pozice vedení města a chci se vzdát hlasovacího práva, protože hlasovat potom můžu na samotné Radě, takže čistě takhle pragmaticky,“ uvedl pirátský místostarosta svoje důvody k odchodu z komise Zdravého města. 

Proč některé neziskovky čerpají více peněz než jiné?

Rezignace Lukáše Rozbořila ukazuje na jiné problémy. „Jsou tam neziskovky, kterým se rozdávají deseti tisíce, například Červený kříž nebo Mama Klub, ačkoliv mají každý rok přes sto tisíc od města v přímých dotacích, a ostatním, které nic nedostávají, zůstane 15 tisíc nebo 20 tisíc,“ uvedl Lukáš Rozbořil, co ho nejvíce štvalo. Ozvat se v komisi s připomínkou prý k ničemu nevedlo. „Jsem celkově dost nespokojený, jak ten systém funguje, říkal jsem to na několika zasedáních a vůbec nic se nestalo, takže jsem usoudil, že mě tam není vůbec potřeba. Vyjadřoval jsem se v tomhle duchu opakovaně a nikdo na to nereagoval,“ vysvětlil ve zkratce svoje důvody rezignace.

Vysvětlení je jednoduché, záleží na grantových tématech

Koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim, Šárka Trunečková vysvětlila, že všechny grantové a dotační výzvy jsou určené pro jakékoliv neziskovky působící v Chrudimi, když je jejich projekt v souladu s pravidly a grantovými tématy. „Zdravé město má čtyři okruhy grantových témat, která se každý rok upravují a mění podle potřeb. Vycházejí i z komunitního plánování a z toho, co vzejde z podkladů. To potom komise přehodnotí a eventuálně grantová témata může změnit. Jedině grantová témata se mění, jinak dotace kulturní, ostatní a sportovní jsou jasně dané." Loňský rok byl prý složitější kvůli covidu a bude se schvalovat i posunutí termínů. „Bývá to samozřejmě tak, že Červený kříž, Mama Klub a Ekocentrum Paleta jsou jakoby stálice, jejich programy potřebujeme a šijí je i na míru, ale nové neziskovky se tam objevují také, hlásí se a určitě se nemusí bát," vysvětlila koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim, Šárka Trunečková.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) v souvislosti s probíhající uzavírkou na kruhovém objezdu na Bídě, kde aktuálně stále nemůžete odbočit na Medlešice, připomenul, že ŘSD má v Chrudimi naplánovanou ještě jednu velkou investici, kterou je už tři roky plánovaná oprava mostu přes Chrudimku. Podle jeho slov se prý podařilo vyjednat, aby oprava začala až po dostavbě obchvatu.

[[gal:18663]]

Po té, co bude zprovozněn obchvat a kompletně otevřen kruhový objezd i s odbočkou na Medlešice, přibudou řidičům další nepříjemnosti v podobě uzavírky na jiném městském okruhu, kudy často projíždí i nadměrný náklad. Most 17-031 je podle starosty v dezolátním stavu. 

[[img:chrn_fullwidth:18667:Tento nadměrný náklad projel po mostě 14. června 2021.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Měl by být kompletně zdemolován a postaven nový, protože už možnostem zatížení nevyhovuje,“ uvedl starosta. „S ŘSD se nám podařilo domluvit, že tuto rekonstrukci opravdu nechají až po zprovoznění obchvatu.“ Ten by měl být dokončen letos. „Tedy by se ŘSD pustilo do rekonstrukce mostu u Tesca příští rok.“ Nejen Chrudimáci se mají s ohledem na poměrně rušný provoz na mostě, který bude muset být přerušen, do budoucna opět na co těšit.

[[gal:18653]]

Demolice a stavba nového mostu se chystá už dlouho. ŘSD zadala zakázku na vypracování projektové dokumentace v červenci 2018. Opravě mostu bránila přeložka kabelu vysokého napětí. V koordinaci se stavbou mostu mělo probíhat napojení na městská sportoviště. Pro více informací jsme už před dvěma týdny kontaktovali ŘSD a na jejich odpověď čekáme.