Chrudim – Na stránkách města Benešov se objevil krátký rozhovor zapředený s oddělením vnějších vztahů, který tlumočí názory radnice a hovoří ve prospěch sjednocených vizuálních identit měst. Dotkli se přitom citlivého tématu a tím je komunikace města s občany. Bere město požadavky svých občanů skutečně dostatečně vážně, nebo se vždy snaží prosadit nenápadně svou?

Praxe je taková, že město má sice sjednocenou vizuální identitu, ale v praxi si každý hraje spíš na svém písečku. Město se tu a tam na názor občanů opravdu zeptá. Pokud se to zrovna hodí, i nějaké to veřejné projednání nebo jednou za rok Desatero problémů města Chrudim proběhne, to ale neznamená, že je vždy názor lidí vyslyšen. Třeba jako v případě nového vizuálního stylu, když postavil starosta všechny před hotovou věc a někteří zastupitelé jen nevěřícně kroutili hlavou. 

[[img:chrn_fullwidth:18359:]]

Když se z Benešova zeptali, zda se do projednávání nového vizuálního stylu mohla zapojit veřejnost, oddělení vnějších vztahů káplo božskou, že ne: „S ohledem na epidemickou situaci v loňském roce nebylo možné udělat projednání s veřejností a podněty jsme tedy sbírali alespoň na sociálních sítích.“ Komunikace a projednávání s veřejností funguje tak, že se na profilu nebo facebookové stránce starosty nadhodí nějaká otázka, do diskuse se zapojí přátelé a tím je projednání učiněno za dost. A zbytek obyvatel města má asi prostě smůlu.

Otázku, jak vnímají novou grafiku občané, proto raději lišácky obešli odpovědí, co vše jim podle přetlumočeného názoru radnice nová vizuální identita přináší. Když se to dá dohromady s faktem, že Benešovští nejdříve zveřejnili příspěvek, že za vzor mají hlavně vizuální styl města Litoměřice – s dodatkem „Aneb když se vizuální styl městu povede“ –, skoro to vypadá, že Chrudim je sice také inspirací, ale v opačném smyslu.

Chrudim – Symbolické předání nově obnoveného rybníka se v pondělí po 122 dnech střídavé práce a nutných technologických přestávkách událo v místní části Vlčnov. Utěsnila se hráz, což znamená menší odtok vody, a snížilo dno, takže rybník pojme vody více. Revitalizace začala přesně 12. března a firma měla čas na realizaci 8 měsíců. 

[[img:chrn_fullwidth:18356:Na návsi ve Vlčnově u revitalizovaného rybníka. Zdroj: Město Chrudim]]

Lidé jsou z vody nadšení, jen řešili, kdo by jim mohl koupání v rybníce zakázat, ale starosta Pilný to určitě není, jejich nápad naopak kvitoval. Otázkou je, jak dlouho vydrží voda „azurová“ nebo v rybníce. Starosta vzpomněl, že přes rybník se historicky plavili i koně, místní si zase pamatují, jak na rybníce jezdili na bruslích, nebo na to, jak v minulosti některé domy voda z rybníka vytopila. Na hladině už se také objevily první larvičky. Po Vlčnově už se plánuje revitalizace rybníka v Topoli.

[[img:chrn_fullwidth:18354:]]

Prověřit se má přítomnost meliorační šachty. Vody bude možné po odstranění místy až stodvaceticentimetrových nánosů bahna v rybníce ještě více. Jak připomněl starosta na facebooku, díky němu není kolem rybníka zábradlí, jak navrhoval projektant. Také se před rokem na něčem domluvil s VS Chrudim: „Při deštích budou kamerou hledat, zda nějaká dešťová voda neteče do kanalizace, protože tu bychom přesměrovali do rybníka.“ 

[[img:chrn_fullwidth:18357:Stav těsně před revitalizací.  Foto: Chrudimské noviny]]

Někteří mají podle svých zkušeností z města strach, že až sem přijede údržba zeleně, poseká vše kolem rybníka „až na drn“. Na což měl starosta František Pilný (ANO 2011) v diskusi na facebooku pohotovou odpověď. „S údržbou zeleně mám dlouhodobý problém,“ napsal. A hned dovysvětlil. „Máme rozdělené v rámci vedení města, co pod koho spadá. Já mám školství, dotace, regionální rozvoj, správu úřadu. Zeleň pode mě nespadá,“ uvedl chvatně starosta a dodal, že tu má na starosti odbor investic, úsek zeleně.

Chrudim – Tento a následující týden bude plný očekávání, jak to opět dopadne. Bude se totiž řešit, jak úspěšně zakročit proti nelegálním „miniboardům“ nejmenované společnosti. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) dnes nastínil další průběh plánovaných akcí.

[[img:chrn_fullwidth:18353:]]

Za devět dnů se bude konat společná konference, na které se sejdou nejen místostarostou oslovené obce, ale i zástupci z Ředitelství silnic a dálnic, Správy a údržby silnic, dopravního inspektorátu policie, včetně právníků a neziskového sektoru, který se touto problematikou zabývá.

„Nicméně již v tomto týdnu očekávám reakci na mou výzvu k nařízení odstranění těchto ploch v místech souvisle nezastavěných území, což je téměř všude, u příslušných silničních správních úřadů a zároveň očekávám, že jim bude vyhověno a bude nařízeno jejich trvalé odstranění. To znamená, že by plochy měly být odstraněné snad už do konce července,“ vysvětlil místostarosta Pavel Štěpánek.

Chrudim – V posledních dnech mají lidé z bouřky a deště větší hrůzu než dříve. Důvodů je samozřejmě několik. Řádící tornádo a několik těžce poškozených vesnic na jižní Moravě mezi ne jistě patří. Dalším je stále chybějící poldr Na Šancích.

Situaci se tu, alespoň ústně, snažilo řešit již minulé vedení města. To také zažilo spolu s místními obyvateli zatopená auta a strach z dalších dešťů. Poldr tu však není a reálně tak hrozí, že další velká voda napáchá další škody. Nezapomnělo se na tento problém?

„Nezapomnělo. Příští rok bude varovný elektronický systém, který vyhodnotí situaci Na Šancích a automaticky dá vědět, že je problém. Navíc se vracíme k projektu protipovodňových opatření jako celku, vypadá to, že by to mohlo vyjít z dotace,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

Chrudim – „Já ty nuly mám tak rád,“ napsal šestého července na svůj facebook starosta města František Pilný (ANO 2011). Nenarážel na své kolegy ve vedení města, které prakticky není vidět a jejichž výsledky práce jsou, eufemisticky řečeno, poněkud diskutabilní. Starostovi udělala radost čísla nemocných s covidem.

Ani jeden případ. Ve čtvrtek 8. července už byla situace poněkud dramatičtější. Krajská hygienická stanice hlásila pro Chrudim dvě osoby s potvrzenou nákazou a 1,91 osob na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní. Čísla tedy příznivá, náhubky však občané jen tak nesundají a pouť také nebude.

[[img:chrn_fullwidth:15505:]]

„Záleží, čemu lidé říkají pouť. Ta klasická velká, co jí známe, nebude, ale třeba něco, co splní opatření. Nechte se překvapit,“ lákal tajuplně starosta s tím, že případné kolotoče u Tesca jsou mimo gesci města. „U Tesca se jedná o soukromou akci mimo městské pozemky, tj. atrakce tam má někdo na vlastní riziko a nebezpečí. Když přijde kontrola, tak je zodpovědný za počet osob a může dostat pokutu. Na náměstí je zodpovědné město jako pořadatel, tj. město je zodpovědné za to, že tam najednou nesmí být více jak 1000 osob včetně obsluhy. Jak to uhlídat? S Petrem Lichtenbergem jsme stáli o to, aby pouť byla, do poslední chvíle (28. 6.) jsme s rozhodnutím čekali, zda se opatření více neuvolní,“ doplňuje Pilný.

Chrudim/Pardubice – Odnese nelegální billboardy dříve vítr, čert, nebo je sundají silničáři? Některým místním už nad tím zůstává rozum stát. Stále se opakující koloběh nebere konce napříč republikou. Ohrožení jsou ale chodci i řidiči. Nechají to občané být, nebo si zvolí při podzimních volbách zástupce, kteří budou opravdu hájit jejich zájmy? Kdo projíždí Chrudimí a zároveň sleduje kauzu nelegálních billboardů umístěných na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nestačí se divit. Na reklamních plochách sice už nikdo delší dobu neinzeruje, billboardy tu ale nemizí. Odpovědní politici omlouvají svůj přístup tím, že je to celorepublikový problém, nebo se snaží řešení oddálit tím, že je to na cizích pozemcích. Co na to občané a ŘSD?

Třeba Chrudimák Michal Tereska a jeho okruh známých by viděli rádi řešení v dodržování městské vyhlášky o pořádku a veřejném prostranství, ta je ale na tyto nelegální billboardy, alespoň podle postupu místních politiků, nejspíš krátká. To ale komentuje i Michal Tereska:  „V bodě vyhlášky veřejné komunikace jsou zmíněny i komunikace, které nejsou v majetku města - je to veřejný prostor a tedy pokud je to nelegální, bez souhlasu vlastníka či vydaného povolení, porušuje to vyhlášku. A město by mělo konat." Jeho slova potvrzuje i web Ministerstva dopravy, kde se dočtete: „Místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace jsou předmětem pasportů jednotlivých obcí.“ Občané Chrudimi prozatím nezačali s řešením v podobě iniciativy Přidej se a strhni to, i když někteří říkají, že jednoduchým řešením těchto billboardů bude jednoduše flexa.

Michal Tereska po vydání našeho článku z 25. května už na začátku června reagoval: „Reklama, která nemá povolení, hyzdí celou republiku, nikde nebyla projednávána, a dokonce i v některých případech je na hraně obecního ohrožení.“ Od té doby se viditelně nic nezměnilo, stačí se podívat před přechod u Kauflandu nebo k železničnímu přejezdu: „My se ptáme – kdy se začne něco dít, kdy někdo najde ‚koule‘ s tím něco udělat?“

[[img:chrn_fullwidth:18332:]]

Jsou pravidla k tomu, aby se obcházela?

Rychlost řešení bude nejspíš pravděpodobně spočívat v obvolávání policie, aby přijela na místo a přestupek zadokumentovala. Ředitelství silnic a dálnic nelegálnost potvrdilo, ale víc samo udělat nemůže. První radikální krok a trestní oznámení, směřované ale na místostarostu Pavla Štěpánka (Piráti), totiž následně vedlo k tomu, že dosud billboardy, sice na pozemcích ŘSD, ve městě Chrudim stále stojí a dál zatím nic. Budou muset občané převzít iniciativu do vlastních rukou, než nebezpečné billboardy opět vzlétnou a něco se stane? Podle vyjádření tiskové mluvčí ŘSD Niny Ledvinové jsou billboardy nelegální, ale zároveň také dodala, že ŘSD nemůže odstraňovat reklamní zařízení samovolně. „Musí se držet zákona č. 13/1997 (§ 25 nebo § 31). ŘSD tedy eviduje veškerá pravděpodobná nelegální reklamní zařízení a informace o nich zasílá na příslušný Silniční správní úřad. Příslušný Silniční správní úřad následně prověřuje legálnost reklamního zařízení, zjišťuje vlastníka a vyzývá ho k odstranění. Vlastníci reklamních zařízení se ovšem odstraňování brání všemi možnými prostředky, jako je například skrytí informace o vlastníkovi, nereagování na výzvy, přesouvání zařízení, obnovování zařízení, žaloby a tak dále," vyjmenovala Nina Ledvinová a neopomenula zmínit i již známý postup s následným posunutím o pár metrů dál:  „ŘSD jej tedy opět zaeviduje jako nové zařízení, protože se musí rozjet nový proces – evidence, předání na Silniční správní úřad, po kterém následuje nové řízení. A toto se neustále opakuje." 

Volby se nezadržitelně blíží, postoj politiků je ale výmluvný

Problém nelegálních billboardů na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se objevuje opakovaně napříč republikou, a podle umístění u dálnice nebo třídy silnice je řeší buď Ministerstvo dopravy, nebo krajský (u silnic 1. třídy) či obecní úřad (u ostatních). Silničáři nelegální billboardy čas od času opravdu odstraňují, ale vždy až po určité době, nemají dostatek kapacit. Potom se objevují v médiích návrhy politiků, kolik peněz za nelegální reklamu by měl zpětně stát vymáhat, a tak stále dokola. S blížícími se volbami se některým spoluobčanům zdá, že se možná právě čeká na to správné načasování k jejich odstranění. Někteří politici už mezitím alespoň opakovaně vyzvali k ignorování nelegálních ploch, jako například právě Pavel Štěpánek (Piráti) nebo Vít Ulrych (KDU-ČSL).

Chrudim – Jednání o osudu hotelu Bohemia jsou na mrtvém bodě. To ví ve městě asi každý. Město totiž trvá na výstavbě podzemního parkoviště, k čemuž se ale investor a majitel hotelu, firma Homa Holding, nemá. Věc došla tak daleko, že starosta města František Pilný (ANO 2011) si s jednatelem firmy dopisuje.

Jednatelem firmy Homa Holding je Jiří Mařas. Ten se ve městě proslavil především naprostou neústupností a také neochotou dodržet závazek uvedený ve smlouvě uzavřené s městem, a sice budování zmíněného parkoviště. Ochlazení vztahů mezi městem a Homa Holdingem kulminovalo v okamžiku, kdy Jiří Mařas přestal starostovi zvedat telefon.

Mařas však dění ve městě sleduje, konkrétně Chrudimské noviny. „Dne 18.06.2021 jste uveřejnili článek s názvem ‚Jak se dívá Roman Málek na nekonečnou kauzu Hotelu Bohemia?‘, který obsahuje hrubou dezinformaci. Je mi skutečně jedno, jak se osoba jménem Roman Málek dívá na situaci kolem dostavby Hotelu Bohemia, ale co mi zcela není lhostejno je, že moji osobu v uvedeném článku označujete jako ‚osobu pravomocně odsouzenou za... ‘. Pokud by Vaše periodikum uplatňovalo alespoň v základní míře neopomenutelnou novinářskou zásadu ověřování faktů, tak by takovou hovadinu nikdy nemohlo vypustit do veřejného prostoru,“ napsal redakci v reakci na článek z redakční pošty Jiří Mařas.

Ta mu nabídla prostor k širšímu vyjádření, kde mohl Málkova slova uvést na pravou míru. Této možnosti však jednatel Homa Holdingu nevyužil.

Chrudim – Neobešlo by se to bez plotů a počítání. Rada města rozhodla v předstihu, že v roce 2021 se s ohledem na mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví i na nutnost včas uzavřít smlouvy s provozovateli konat pouť nebude. Omezení o pouhé tisícovce osob na jednom místě ve stejném čase rozhodlo. Materiál předložil odbor správy majetku a rozhodnutí vysvětlili místostarostové Petr Lichtenberg (Chrudimáci) a Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:18246:Kolotočáři věděli, proč přijeli už v květnu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Z tohoto materiálu nejsem vůbec šťastný, doposledka jsem chtěl a přál jsem si a bojoval, aby chrudimská pouť byla, vnímal jsem to zejména jako signál občanů, že se vracíme do normální společnosti, jenže proti tomu stojí vládní nařízení,“ řekl místostarosta Lichtenberg. Co za to může: „My víme, že chrudimská pouť znamená deset tisíc lidí jenom za celý víkend. I kdyby ubylo pár lidí, kteří by se báli toho zúčastnit, tak se můžeme stále bavit třeba o čtyřech tisících na den a dostáváme se mimo rámec platných nařízení. Moc mě to mrzí, ale je to tak,“ vyjádřil se Petr Lichtenberg a nakonec ještě doplnil, že s rozhodnutím opravdu čekali až do poslední chvíle.

[[img:chrn_fullwidth:18105:]]

Aleš Nunvář také vysvětlil, co nakonec rozhodlo pouť nekonat: „Osobně mě to taky velmi mrzí, řešili jsme, jak bychom to mohli realizovat, ale pro ilustraci, když jsme si představili, že bychom museli oplotit celý prostor náměstí a u všech vchodů by se stále museli počítat lidé, aby tam byl stále nejnutnější počet, a zároveň by se mohli před ploty kupit další účastníci.“ A dodal: „Stejně si jako město nemůžeme dovolit porušovat toto vládní opatření. Takže byť nás to všechny mrzí a chrudimská pouť je součástí chrudimské kulturní tradice, tak dáváme na doporučení vlády a pouť se nebude nekonat. Snad bude příští rok lépe a bude se to moct provést jako obvykle.“ 

Chrudim – Velkou pozornost vzbudil článek Chrudimských novin, v němž byl prezentován názor tiskového mluvčího radnice Aleše Prokopce, který tvrdil, že ohlasy na případnou obnovu kašny ve vnitrobloku Víta Nejedlého jsou prozatím převážně negativní. Zdaleka ne všichni místní obyvatelé však s tímto souhlasí.

Redakci se ozvala jedna z místních obyvatelek, Monika Stránská: „Prosím, abyste si lépe ověřovali důvěryhodnost svých zdrojů. Musím reagovat na Váš poslední článek o kašně na sídlišti Víta Nejedlého. Není pravda, že místní obyvatelé nesouhlasí s rekonstrukcí kašny a s ní související výsadbou stromů.“ Faktem však zůstává, že původně plánovanou výsadbu stromů v této lokalitě zhatil právě odpor místních. Díry už byly připraveny a nakonec je bylo třeba zasypat.

„Měli jsme na místě opakované veřejné projednání – dohodli jsme se na výsadbě stromů, květinovém záhoně, pozměněném rozmístění cestiček, umístění laviček a na rekonstrukci kašny – letos na podzim bychom rádi vysadili ty stromy, zbytek budu navrhovat do rozpočtu na rok 2022, věřím, že tento záměr podpoří i kolegové z koalice a příští rok to bude,“ uvádí místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Jak to tedy je?

Město nejprve něco rozhodlo – a to bez konzultace s místními, ti se postavili proti. Později přistoupilo k veřejnému projednání a najednou to jde.

Nebylo by tedy na místě zvolit i příště obdobný postup?

Chrudim – Zatímco jiné, podstatně důležitější projekty – namátkou třeba sociální bydlení – stojí, nebo se alespoň viditelně nehýbou, hyzdění budov v majetku města solárními panely vesele pokračuje. Zničenou radnici na Resselově náměstí by tak mohl následovat atletický stadion.

Na úspory, „zelenou energii“ a další líbivé fráze slyší především koaliční Piráti. Prim v této oblasti hraje beze sporu místostarosta Aleš Nunvář, který svého času neviděl problém právě ve zmíněných panelech na střeše staré radnice. Vizuální smog a boj proti němu totiž ve světě těchto politiků podle všeho zahrnuje pouze reklamní poutače zoufalých obchodníků v centru města, ohyzdné fotovoltaické články už nikoli.

Na střechu letního stadionu přijde instalovat „zařízení“, které, krom elektřiny do sítě, má ohřívat i vodu pro potřeby sportovců. Půjde o 1000 litrů vody. Náklady na instalaci přesáhnou půl milionu korun. Časem se panely objeví nejspíše na Základní škole U Stadionu a dalších budovách.