Chrudim - Dům v Poděbradově ulici, který původně chtěl od města koupit slatiňanský podnikatel Martin Málek, bude v brzké době prodán novému majiteli. Nejvyšší částku za něj ve výběrovém řízení nabídla firma K2 invest chrudimského podnikatele Milana Kušty.

Martin Málek je provozovatelem prodejny potravin a smíšeného zboží v nedalekých Slatiňanech a právě prodejnu potravin plánoval i v Poděbradově ulici v Chrudimi. Po roce, co se z něj radnice snažila „vymámit“ projekt rekonstrukce, svůj záměr vzdal a městu nezbylo, než dům nabídnout k opětovnému prodeji. Do dalšího výběrového řízení se přihlásili jen dva zájemci a K2 invest s nabídkou tři miliony dvacet tisíc korun ho vyhrál. Schvalovat prodej teď budou také městští zastupitelé, kteří se k jednání sejdou už v pondělí 14. března. 

[[gal:8676]]

„Dům bude nejprve posouzen, abychom zjistili, v jakém je vlastně stavebně technickém stavu. Teprve potom se rozhodneme, zda přijde opravit, nebo kompletně zdemolovat. V každém případě by zde měly vzniknout multifunkční prostory. V přízemí obchody, v prvním patře kanceláře a v podkroví byty,“ říká majitel K2 invest Milan Kušta. Ten v poslední době proslul především jako citlivý restaurátor unikátního objektu Na Kopečku, z nějž vznikla Senior rezidence Chrudim. 

Chrudim - Mimořádná sněhová nadílka pořádně zkomplikovala dopravu ve městě, když nepojízdná auta ucpala některé větší dopravní tepny. Výrazným omezením v dopravě se také ukázal být uzavřený železniční přejezd v Presích a "stopky" u přejezdu v ulici Obce Ležáků. 

Důvodem uzavírky přejezdu, který leží na jedné z hlavních přístupových cest do nedalekých Slatiňan, je instalace nového signalizačního zařízení. Ten chrudimský sice uzavřený není, ale vzhledem k hustému sněžení, řidiči často tápou a nevědí, kudy se vlastně do města dostat. V ranních hodinách tak kolona aut stála prakticky až k odbočce z hlavní silnice na Píšťovy. Právě přes tuto část města si pak někteří „filutové“ krátili cestu a vyhýbali se zdržení v ulici Obce Ležáků. Dopravní omezení by měla skončit v pátek 11. března. 

[[gal:12723]]

V dopoledních hodinách také kolabovala doprava na známém "Nemocničním kopci" v ulici Dr. Milady Horákové. Právě zde se objevilo několik kamionů, které se nemohly po zledovatelé vozovce rozjet a čekaly na vyproštění. Kolem jedenácté hodiny se sice situace poněkud zlepšila, ale například strážníky městské policie, kteří by dopravu řídili, aby šoféři hledali lupou. Poradit si tak nakonec museli sami a část z nich proto svůj vůz v půlce kopce otočila a zvolila některou z objízdných tras přes město. 

Chrudim - Desatero problémů města, které každoročně přiláká do velkého sálu Muzea desítky převážně seniorů, je minulostí. Také letos veřejnost úředníkům předložila celou řadu palčivých problémů, které tito mohou po celý nadcházející rok statečně ignorovat, nebo naopak jejich vyřešením získat pár plusových bodů.

Je to právě často ignorance, případně absolutní bezmoc, co zodpovědným osobám brání v uvádění v život připomínek a námětů, které jim lidé během diskusí v Muzeu předkládají. Marně tak cyklisté vyhlížejí cyklostezku na Podhůru, která se již stala evergreenem většiny těchto jednání. A podobných problémů jsou desítky. Co však z hlav veřejnosti a zaměstnanců Městského úřadu Chrudim vypadlo letos?

Na první místě se umístil skatepark a jeho neutěšená situace. Vzhledem k absenci patřičné údržby, z „palubovky“ ční prkna a vruty, které ohrožují bezpečnost těch, kdo by snad své prkýnko chtěli po ploše určené speciálně „skejťákům“ ještě prohnat. Lidé se shodli na tom, že skatepark je třeba přesunout a vybudovat zcela nově. Nehodil by se třeba na plochu, kterou dříve zabíraly sběrné suroviny u Parku Střelnice?

Na druhém místě pak skončily potíže s takřka pravidelnými záplavami v lokalitě „Stromovka“. Neuvolněný místostarosta města Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se sice nedávno v médiích vyjádřil v tom smyslu, že několik aut a sklepů si investice v řádu desítek milionů do záchytného poldru nezaslouží, ale místní jsou jiného názoru. Málkův názor, který však působil spíše jako uvědomělé informování patřičných úředníků rozhodujících o případné dotaci, smetli rozzlobení obyvatelé sídliště Na Šancích na sociálních sítích výzvou, v níž Málkovi doporučují změnit bydliště a do míst trápených velkou vodou se přestěhovat.

Třetí místo „okupuje“ přání „čistokrevných“ Chrudimáků, kteří touží po osvěžení centra města během léta živou hudbou. Projde-li tento návrh, nadšení obyvatel Resselova náměstí a okolí nebude mít konce. Spát s otevřeným oknem, pod nímž vyhrává „kutálka“, je snem, který nenechá nikoho chladným. Další příčku obsadil požadavek omezit maximální povolenou rychlost v ulici Na Ostrově, protože retardér u základní školy místním přestává stačit. Zajistit více míst pro veřejně prospěšné práce, by se prý také diskutujícím v sále Muzea zamlouvalo více, než revitalizovat náhon v Parku Střelnice. Obě témata se totiž v Desateru problémů města drží v těsném závěsu.

Spát lidem nedá ani drahá voda ve městě, proto úředníky a politiky pověřili úkolem, z nějž plyne, že nejlepší by bylo odstavit zahraničního partnera Vodárenské společnosti Chrudim. Právě zahraniční vlastník má „šroubovat“ ceny vody nahoru a místním se pak při platbě vodného a stočného protáčejí panenky podobně, jako drahé vodoměry.

Kooperace mezi Chrudimskou besedou a neziskovkami by prý mohla být lepší a sociálně slabší by se k bytům měli dostat snáze. Na obsazení osmého a devátého místa těmito problémy se shoduje valná většina těch, kdo 2. března od půl páté diskutovali v chrudimském Muzeu. Napojit silnici I/17 na silnici I/37 a vytvořit tak severní obchvat města je důležitější, než zrušit jezdecké schodiště v Široké ulici a vytváření koncepce podpory propojení ekologické výchovy a osvěty napříč generacemi a podpory vztahu k místnímu, kulturnímu a přírodnímu dědictví. Přes „čáru“, tedy za desítku problémů se pak také dostávají požadavky více využívat zelené plochy ve městě k aktivnímu odpočinku a napojení průmyslové zóny Západ na obchvat města.

Co se podaří městu splnit a co z Desatera problémů opět zůstane jen na papíře, dozví se obyvatelé města až za rok. Vzhledem k blížícím se volbám do krajského zastupitelstva, které obvykle politiky vybičují k vyšším výkonům, mohlo by se udát nejedno překvapení. 

Chrudim - Místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) má na svém kontě další úspěšný „zářez“. Jeho přínos pro společnost teď ocenil i vydavatel údajně prestižní Oxfordské encyklopedie, jenž místního politika zařadil do svého seznamu lidí, kteří se nějakým způsobem proslavili, nebo zasloužili o společnost.

Encyklopedie je to prazvláštní, protože v běžném knihkupectví je prakticky k nedostání. Dostat své jméno do svazku vázaného v kůži a pokrytého zaručeně pravým zlatem, není nikterak obtížné. Stačí buď čekat na doporučení od jiných a následně si v rozhovoru s redaktorem encyklopedie vymyslet, co má patřičné heslo obsahovat, nebo zkrátka doporučit sám sebe. Po letmém nahlédnutí do postřehů těch, kdo mají s redaktory Oxfordské encyklopedie zkušenost, je zřejmé, že se jedná o další z projektů, jehož cílem je tahat z ješitných lidí finance, protože za vytvoření patřičného článku se samozřejmě platí a to obvykle částkami, které se pohybují kolem desíti tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:3538:Potřebuje si místostarosta zvedat sebevědomí pochybnými projekty?  Foto: archiv Chrudimských novin]]

Sám neuvolněný místostarosta Málek se zařazením do encyklopedie chlubí i na svých oficiálních internetových stránkách. Asistent poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Pavla Bělobrádka (KDU – ČSL) přitom tvrdí, že za zapsání jeho jména a životopisu do Oxfordské encyklopedie nic neplatil a placený přístup do interní databáze rovněž nemá.

Najít jména konkrétních osob a odpovědných redaktorů, kteří encyklopedii tvoří a za její nedostupný obsah odpovídají, je nemožné. Internetové stránky obsahují vágní informace o „renomovaném lexikonu úspěšných lidí a moderní on-line síti, která odpovídá duchu dnešní doby“. Nic víc se neregistrovaný a především neplatící zájemce z vnějšku nemá šanci dozvědět. Jaká je tedy hodnota této „pocty“, zůstává otázkou. 

Chrudim - V budově místního „berňáku“ padaly hlavy. Stínání úředníků sice proběhlo pouze obrazně, ale i tak si každý, kdo rok co rok nerad platí daně, může škodolibě mnout ruce. O místo přišel dokonce i sám zdejší ředitel Zbyněk Klem.

Úředníků, které dnes již bývalý zastupující generální ředitel Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka vyházel, jsou prý desítky. V jejich čele je pak zmiňovaný chrudimský boss Zbyněk Klem, jenž ve vedení místní pobočky působil dlouhých 15 let. Podle části propuštěných úředníků však Žežulka k takovému kroku neměl patřičnou pravomoc a úředníci se proto s finančním ředitelstvím soudí o ušlou mzdu. Návrh na Klemovo odvolání podal jeho přímý nadřízený z Pardubic, kterým byl Ondřej Vašátko. Také na něj část propuštěných zaměstnanců "berňáku" podala stížnost.

Samotný Zbyněk Klem teď tvrdí, že ho propuštění dostalo do obtížné životní situace a musel dokonce prodat svůj byt, aby měl prostředky na soudní spory a prosté živobytí. Muže těsně před důchodem totiž jen tak někdo nezaměstná. Další potíží je pak samotný fakt, že část zaměstnanců zkrátka souhlasila s přeřazením na nižší pracovní pozice a tak unikla přímému „vyhazovu“ z práce. Zbyněk Klem však takové štěstí neměl a doufá, že se za něj v jeho věci postaví jak vnitřní šetření „finančáku“, tak případný soud. 

Doba, kdy zima odhaluje a jarní tráva ještě nestačí skrýt, množství odpadků, je zároveň časem, kdy nastává povinnost zaplatit poplatky za komunální odpad. Podle množství článků a diskuzí na toto téma je zřejmé, že se mnoho lidí zamýšlí nad hospodařením a zpracováním druhotných surovin právě při pohledu na složenku. Dovídáme se sice z výročních zpráv, kolik bylo recyklováno, kolik stromů jsme zachránili, ale odpadky jsou všude, stromy mizí a poplatky se nesnižují.

Podél cest, v příkopech, v lesních zákoutích se tvoří černé skládky, ulice jsou plné nedopalků a žvýkaček! Stav, nad kterým rozumný člověk kroutí hlavou: "Tak já si zaplatím odvoz komunálního odpadu, ale raději autem dovezu odpadky někam do přírody, aby město zaplatilo z mých dalších peněz odvoz ještě několikrát. Tak to už nespočítám, kolik jsem za to vlastně zaplatila."

Majitelé odhozených věcí by měli vědět, že čím víc se vynaloží na úklid jejich nepořádku, tím méně je bude město financovat. S podporou EU jsou u Vlčnova vybudované polní cesty, skládka v jejich okolí působí jako výsměch a pohrdání.  Foto: Chrudimské noviny

Vzhledem k tomu, že například černou skládku u Vlčnova dlouhodobě nikdo nelikviduje a nekontroluje, odpad se zde hromadí a místo přímo láká k dalšímu skladování. Přitom už v loňském roce byla příslušná instituce oslovena, ovšem bez odezvy. V poslední době se však objevila několikrát zmínka o kontrole popelnic. Volně přístupné popelnice často suplují chybějící pouliční odpadkový koš, tak koho bychom kontrolovali? Možná by bylo smysluplné dohledat, kdo popelnici má, a kdo ne. Nebo zda všichni platí složenku. Když nemají schránku, tak jak se jim doručí? Když nemají příjem, tak platí kdo? Že rodiče, chápu. Ptala jsem se i u bezdomovců, ale odpověď bych se zde musela vytečkovat, takže jestli složenku platí, se zkrátka nedozvíte. 

Naopak uklizená veřejná prostranství, čisté ulice, sídliště, trávníky a příjemné relaxační zóny by mohly pozitivně ovlivnit diskuzi nad placením poplatků, staly by se pochopitelnou samozřejmostí. Proč se ale setkáváme s místy, kde sice pracovníci úklidu zasahují docela pravidelně, ale stopy neukázněných spoluobčanů i po opakovaném "úklidu" dlouhodobě místo značkují.

V parku Střelnice se uklízí nejčastěji altánek, mezi jeho návštěvniky patří i mládež, ale i ta si zvyká házet odpadky pod sebe. Co se v mládí naučíš, těžko tě bude někdo odnaučovat!  Foto: Chrudimské noviny

[[img:chrn_fullwidth:12734:I po návštěvě Technických služeb Chrudim zustávají odpadky na svých místech.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kontejnerů přibývá, často na frekventovaných místech chybí odpadkové koše. Na celý park Střelnice a jeho okolí je například jeden odpadkový koš, podél řeky nic, není tedy divu, že spousta petlahví, plechovek, přikrývek a oděvů, sem tam třeba i dětský kočárek, končí v nikdy neposekaných březích Chrudimky nebo přímo v řece. A mnohdy by přitom jednoduché řešení a důslednost motivovaly k větší všímavosti k životnímu prostředí.

Chrudim - Navštěvovaná výstava malíře Jaroslava Korečka bude otevřena již jenom dva dny. Pouze do neděle si můžete prohlédnout obrazy letošního sedmdesátníka, malíře Vysočiny a Středozemního moře.

Několik desítek obrazů vystavených ve Výstavní síni chrudimského Divadla Karla Pippicha představuje jakýsi průřez tvorby, námětů a vzpomínek malíře.

Pro ty, kteří se do neděle na výstavu již nedostanou, zveřejňujeme momentky z vernisáže výstavy a několik vystavovaných obrazů.
 

[[img:chrn_fullwidth:12699:...]]

[[img:chrn_fullwidth:12697:...]]

[[img:chrn_fullwidth:12695:...]]

[[img:chrn_fullwidth:12694:...]]

[[img:chrn_fullwidth:12693:...]]

[[img:chrn_fullwidth:12696:...]]

[[img:chrn_fullwidth:12692:...]]

[[img:chrn_fullwidth:12713:Křižanovice, olejomalba, 2012]]

[[img:chrn_fullwidth:12712:Vápenice, olejomalba, 2012]]

[[img:chrn_fullwidth:12711:Žumberk, olejomalba, 2012]]

[[img:chrn_fullwidth:12710:Tání, olejomalba, 2014]]

[[img:chrn_fullwidth:12709:Fryšava, olejomalba, 2012]]

[[img:chrn_fullwidth:12708:Třešňovka, olejomalba, 2012]]

[[img:chrn_fullwidth:12706:Hůrka, olejomalba, 2013]]

[[img:chrn_fullwidth:12705:Tání, olejomalba, 2012]]

Chrudim - Ulice na Novém městě mnohdy připomínají spíše dráhu pro offroad, než ulice druhého největšího města v Pardubickém kraji. Přestože se radnice snaží postupně zanedbané povrchy a chodníky rekonstruovat, mnohdy se ani po rekonstrukci nedá hovořit o lepším stavu.

Loňský rok byl tak poznamenán „přiškrcením“ mnoha investičních akcí, protože městu nepřišlo do rozpočtu tolik peněz, kolik bylo původně plánováno. Vidět neupravené silnice a povrchy chodníků tak stále mohou lidé bydlící ve Slezské ulici. Vodovody a kanalizace Chrudim, které zde koncem loňského roku budovaly nové přeložky potrubí, sice své práce skončily, ale ulici do původního stavu neuvedly. Místo asfaltu se zde na místě původních výkopů objevil pouze štěrk, který nejen že nevydrží příliš dlouho na svém místě, ale způsobuje i tvorbu bláta a nepořádku.

[[gal:12691]]

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) však místní ujišťuje, že vše přijde uvést do původního stavu. „Povrchové úpravy ve Slezské ulici jsou provizorní, a to po realizaci vodohospodářské stavby společnosti Vodovody a kanalizace koncem roku 2015. V letošním roce – v režimu investice města – bude podobně jako ve Slovenské ulici řešena kompletní oprava komunikace, chodníků a veřejného osvětlení,“ říká starosta. Místním tak nezbývá, než čekat.  

Chrudim - Každoročně jednou z nejoblíbenějších akcí, které pořádá místní Městská knihovna Chrudim, je výprodej starých knih z knihovního fondu. Za symbolickou cenu tak mohou vášniví čtenáři získat i tisky, které v antikvariátech buď chybí, nebo jsou dávno rozebrané.

V únoru se k této akci přidala další, během níž se lidé mohli zbavit nepotřebných knih ze svých soukromých knihovniček a předat je pracovníkům knihovny k prodeji. Sami si přitom určili, kolik za kterou knihu chtějí utržit, knihovna si naúčtovala pouze tři koruny manipulační poplatek. Také tyto knížky přijdou prodat během březnových akcí, protože právě tento měsíc je všeobecně uznáván jako „Měsíc čtenářů“.

[[img:chrn_fullwidth:2108:V provizorní antikvariát se promění vestibul knihovny.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Samotný výprodej knih začne v úterý 8. března a skončí v pátek 11. března. Prodávat se knížky budou ve vestibulu knihovny ve Filištínské ulici. Vzhledem k absenci kvalitních a velkých antikvariátů ve městě, jedná se o jedinečnou příležitost, jak přijít za malý peníz k mnoha výtiskům těžko dostupných publikací. Prodávat se zde budou i staré výtisky časopisů a periodik. 

Chrudim - Park Republiky, kde se několikrát do roka schází vrcholní politici a představitelé veřejného života, aby uctili zakladatele Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka, je výkladní skříní města. V této „skříni“ se nesmí objevit žádná nepravost, proto je zde zakázáno venčení psů.

Park totiž musí budit zdání udržované plochy, na níž polobotka úředníka a politika nešlápne do ničeho, co by jen z dálky připomínalo psí exkrement. Cestičky jsou sice psům a jejich majitelům přístupné, travnaté plochy však nikoliv. Nad dodržováním tohoto zákazu bdí i kamera městské policie, která se nachází přímo na rohu budovy Divadla Karla Pippicha. Majitelé psů sice platí jedny z nejvyšších poplatků za psy v celé České republice, ale už dávno je v Chrudimi zřejmé, že jsou skupinou lidí, která jen platí a za své peníze nedostává prakticky nic. Plochy, kde se může psík proběhnout, by ve městě spočítal na prstech jedné ruky nešikovného truhláře a rovněž papírové pytlíky na psí hovínka jsou dávnou minulostí. Radnice pouze inkasuje tučné „daně“ ze psů a následně zakazuje, přikazuje a omezuje.

Právě v parku Republiky se odehrál střet mezi majitelkou psa, která neuváženě vstoupila na travnatou plochu a následně byla „perlustrována“ dvojicí městských strážníků. Tedy alespoň takto majitelka psa situaci popisuje. „Každý den chodím parkem Republiky ve společnosti svého pejska cestou do práce z parkoviště. Minulý týden jsem byla zastavena hlídkou městské policie a upozorněna, že musím chodit jinou cestou. V parku je zákaz venčení psů, což chápu a svého psa nevenčím, pouze procházím, což jistě zaznamenají kamery umístěné na budově divadla. Nelíbí se mi ale postup a jednání strážníků, kteří neoprávněně obtěžují a přitom v parku nezastaví skupinku bezdomovců, kteří tam opakovaně konají jejich pravidelné srazy. Nevím, ale ta naše malebná Chrudim nějak ztrácí kouzlo. Zajímalo by mne, proč je před parkem cedule, která zakazuje venčení psů, ale nezakazuje vstup psů. Není možné, aby člověku strážník městské policie říkal, že nesmí chodit cestou přes park,“ popisuje svůj pocit z přístupu strážníků jedna z majitelek psů ve městě.

[[gal:12684]]

Vrchní strážník Lukáš Dvořák proto vyslechl své podřízené a pokusil se situaci zrekonstruovat. Podle všeho tak jde pouze o nedorozumění. „Hned na úvod musím konstatovat, že je těžké hodnotit situaci, u které jsem osobně nebyl přítomen. Od kolegů jsem zjistil, že majitelka psa byla hlídkou slušně oslovena, a to proto, že se pohybovala se svým psem  po travnaté ploše, na které je zakázáno venčení psů. Na toto ji chtěli strážníci pouze upozornit. V žádném případě jí nezakazovali procházet parkem po zpevněné cestě k pohybu chodců určené. Zmíněnou skupinku bezdomovců řešili strážníci vzápětí,“ vysvětluje Lukáš Dvořák, jak se situace nejspíše odehrála. Venčení psů je zde opravdu zakázáno, ale průchod se psem strážníci nikomu zakázat nemohou. Musí se však držet cestiček a nevstupovat na trávník. Podle důkazního materiálu, který se na zmiňované zelené ploše nachází, si však někteří „pejskaři“ o tomto zákazu myslí své a čtyřnohé miláčky zde venčí.