Chrudim - Nefunkční kamerový systém nebo laxnost strážníků městské policie? Poškození kamenného chrliče na kašně morového sloupu, jenž se nachází na Resselově náměstí, má sice na svědomí vandal, ale opravit ho bude muset radnice. A ze společných peněz.

Samotný morový sloup, který se považuje za unikátní ukázku vrcholné barokní plastiky, prošel sice v nedávné době rekonstrukcí, ale o jeho pravidelnou údržbu město příliš nedbá. Přestože už v době, kdy se sloup „Proměnění Páně“ opravoval, bylo jasné, že pouze pravidelná údržba památky zajistí její delší životnost. Úkony předepsané restaurátory se podle všeho ale neprovádějí. Měkký pískovec, mající mnohde doslova strukturu perníku, tak pod vlivem povětrnostních podmínek degeneruje a rozpadá se.

[[img:chrn_fullwidth:250:Morový sloup potřebuje pravidelnou údržbu, které se mu podle odborníků nedostává.  Foto: Chrudimské noviny]]

Poškozený chrlič se však podle všeho nestal obětí laxnosti a absence koncepce v péči o významné místní památky, ale objektem zájmu neznámého nenechavce. V současnosti tak bude muset být sejmuta celá jedna lví hlava, která přijde po opravě nebo výrobě nového vodního rozvodu a koncovky chrliče osadit zpět na úchytné trny. „Samotná oprava nebude drahá, město zaplatí zhruba pětadvacet tisíc korun. Spíše nás mrzí, že je to úplně zbytečné, protože někdo chrlič na kašně zničil záměrně," říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Oprava by měla být skončena do konce dubna.

Poškození se přitom dalo snadno předejít. Kamerový systém městské policie má své „oči“ i na Resselově náměstí a také základna strážníků se nachází jen pár metrů od poškozené kašny. Proč tedy nezasáhli a devastaci významné památky nepředešli?

Chrudim - Výstavba nové sportovní haly je momentálně vzhledem k nedostatku finančních prostředků u ledu, ale město se snaží sportovcům využívajícím starou sportovní halu alespoň částečně kompenzovat nevyhovující prostory opravami. Žádná velká „hitparáda“ to však není.

Letos zde hodlají Sportovní areály Města Chrudim investovat do oprav střechy a palubovky přímo v hale. Ta přijde zbrousit a střecha „zaflikovat“. Na nový střešní plášť totiž nejsou peníze. Každá ze zmiňovaných akcí by měla přijít asi na dvě stě tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:12679:Šedivá a ošklivá, taková je sportovní hala v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Velkou pozornost v nedávné minulosti vzbudily velkolepé plány radnice, která si přála starou halu kompletně zrekonstruovat a vypsala proto architektonickou soutěž. Z ní vzešla jako vítězná budova, která měla mimo jiné umožňovat chodcům nahlížet dovnitř a pod povrchem skrývala i parkoviště. Postupně však z projektu zmizela parkovací místa a následně byl celý odsunut do „šuplíku“, protože nastal propad ve výběru daní a město se rozhodlo investovat do jiných projektů. Koncem loňského roku řešili členové komise rozvoje a výstavby města možné uspořádání prostor, které na Tyršovo náměstí jen těsně navazují. Šlo především o Novoměstskou ulici a Školní náměstí. Poté, co byl odstraněn plot u „Růžovky“, mělo by dojít také na opravy schodů spojující Novoměstskou ulici s Žižkovým náměstím. Revitalizace by se mělo dočkat i okolí domu s pečovatelskou službou v Komenského ulici a členové komise kvitovali s povděkem, že se město prostřednictvím architekta Marka Janatky tímto problémem zabývá a chce ho řešit.  

Chrudim - V letních měsících řidiče pořádně potrápila uzavírka železničního přejezdu v ulici Obce Ležáků. Ta se časem proměnila na omezení s dopravní značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ a později byl celý přejezd otevřen. Jak již pracovníci Správy železniční dopravní cesty avizovali, dopravní omezení v těchto místech létem zdaleka neskončila.

Přestože web, který byl chrudimskou radnicí zřízen speciálně pro informování aktualitami z dopravy, zeje momentálně prázdnotou, už v březnu se chystá na železničním přejezdu další vypínání světelné signalizace a instalace dopravních značek. Od sedmého do jedenáctého března se světla na přejezdu vypnou a nahradí je „stopky“. Důvodem jsou dokončovací práce na přejezdových signalizačních zařízeních.

[[img:chrn_fullwidth:11724:V létě byl celý přejezd dlouhou dobu uzavřen a řidiči museli volit cestu objížďkami.  Foto: Chrudimské noviny]]

V letních měsících, kdy se zde již dopravní značky objevily, zaměřila se na přejezd i policie. V nepravidelných intervalech zde u odbočky ke sběrnému dvoru „číhala“ na ty z řidičů, kdo nerespektovali příkaz k zastavení a vybírala pokuty. Obdobné zvýšení pozornosti strážců zákona se dá proto očekávat i letos začátkem března.  

Chrudim - V nedávné minulosti se ve městě konaly pravidelně akce, jež měly místním Technickým službám (TS) ulehčit život. Sbíraly se odpadky a uklízel nepořádek. Dnes se už nic takového neděje a vše je tak na podřízených ředitele TS Zdeňka Koláře. Ti by ale mnohdy potřebovali horolezecké vybavení.

Známý parčík u kruhové křižovatky Na Bídě je místem, kde se pravidelně scházejí bezdomovci. Jeden z nich zde loni v zimě zaplatil životem, ale jeho kumpáni tady stále tráví své volné dny, popíjejí levné víno z kartonů a probírají u darovaných potravin otázky bytí i nebytí. S odpadem, který vyprodukují, si hlavu nelámou. Co se jim nehodí, nebo již dosloužilo, putuje přes zábradlí do koryta řeky.

[[img:chrn_fullwidth:12645:Péči nepotřebuje jen samotné koryto řeky, ale také stěny nad ním, z nichž se drolí cihly.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotná řeka je ve správě Povodí Labe, a to by se také mělo starat o čistotu koryta. Stačí však vzpomenout na spory, které radnice vede o zanesený náhon v Parku Střelnice a je jasné, že kvůli odpadkům se nikdo ze zodpovědných pracovníků do Chrudimi nepožene. Nezbývá tak, než motivovat Technické služby Chrudim, aby občas využily horolezeckého vybavení a nepořádek v samotném centru města uklidily.

Chrudim - Železniční spojení města s okolními vesnicemi a především centrem Pardubického kraje, kterým jsou sousední Pardubice, nepatří k nejlepším. Prakticky od té doby, co byla trať z Chrudimi do Pardubic vystavěna, je jasné, že pověstné couvání z Rosic nad Labem je jen provizoriem. To by se však opět mohlo změnit.

Před dvěma lety využil téma takzvané „ostřešanské přeložky“ trati v předvolebním klání i současný krajský radní a náměstek hejtmana Jaromír Dušek (SPO). Ten má s železnicí bohaté zkušenosti, protože začínal před lety svou kariéru jako výpravčí. Když však Dušek zjistil, že by zmiňovaná přeložka spolkla miliardy korun, téma rychle opustil a ono tak „vyšumělo“. S blížícími se volbami do krajského zastupitelstva však začíná právě z vedení kraje prosakovat informace, že se tohoto tématu radní Dušek zcela nevzdal a dál vedl jednání, která by mohla mít za výsledek právě výstavbu „ostřešanské přeložky“.

Jaké jsou tedy novinky? Na svém posledním jednání byli o možnosti zahájit výstavbu nové trati seznámeni také členové dopravní komise rady města. Pardubický kraj ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty by tuto akci rád zahájil do roku 2020. Jde tedy o hudbu vzdálené budoucnosti a těmito plány mohou ještě pořádně zamíchat právě blížíc se volby. Co se však již dnes považuje za téměř jisté, je obnova vozového parku na trati Pardubice - Hlinsko. Objevit by se zde měly výhradně vozy typu „Regioshark“, nezasáhne-li nějaká administrativní chyba.

Chrudim - Březen klepe na dveře a s ním i první jarní dny. Prozatím se však při opětovném ranním oškrabávání oken u auta zdá, že se zima stále nerozhodla odejít a házení Morany do řeky je ještě daleko. Přes nejisté počasí víkend opět nabízí celou řadu zajímavých akcí.

Od pátku do neděle se můžete v Loupežnické Galerce ponořit do známé pohádky „Hrátky s čertem“, protože se zde koná akce, která by měla být zaměřena právě na pochutiny spojené s tímto známým filmem natočeným podle námětu Jana Drdy. Loupežnické menu z tradičních loupežnických specialit tvoří Řízečky Rozšafné Káči, Luciův Měšec, Dišperandin Kaštanový Závin. Pochutnáte si tak na křehoučkých řízečcích z kuřecích filátek, ostřejších masových nudličkách ve vypečené placce z kynutého těsta, závinu s jablečnokaštanovou náplní s medem a přelitém jeblečnokaštanovým pyré. Jak již je zde tradicí, ke slovu se dostanou i místní krajové speciality. Od soboty 27. února se v Restauraci a penzionu U Nováků v Bítovanech pro změnu zaměří na speciality z prasátka a těšit se proto můžete na vepřové hody.

Chybí-li vám průprava v tanečních, nebo toužíte po oživení tanců, které jste se kdysi dávno učili, můžete využít opětovné nabídky kurzů pro dospělé pořádaných v Nasavrkách. Stačí v pátek 26. února ve čtvrt na devět večer dorazit do místní Sokolovny. Jistě tam bude více místa než při obdobném kurzu, který jsem absolvoval u mistra Aleše Nováka v Chrudimi. Od pátku do neděle také pokračují příměstské tábory a tím nejlákavějším je jistě ten pořádaný hřebčínem ve Slatiňanech. Připraveny jsou pro vás nejen komentované prohlídky hřebčína.

V sobotu od 14 hodin se hlinecké Multifunkční centrum zaplní dětmi, které přiláká již druhý hlinecký dětský bál a v neděli 28. února se dětský karneval koná v nasavrcké Sokolovně. Od 15 hodin.

V minulých tipech jsem zval na oslavy spojené s Karlem IV. a nejinak tomu je i tentokrát. V neděli 28. února od 19 hodin se v Divadle Karla Pippicha představí Divadelní spolek Šembera z Vysokého Mýta a předvede známou zpěvohru na námět Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. Uslyšíte samozřejmě známé písničky Karla Svobody a Jiřího Štaidla.

Neděle 28. února pak bude ve Skutči patřit nejlepšímu dílu Bedřicha Smetany. Jeden z programových vrcholů festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč je zde totiž připraven hned na slavnostní zahájení. Cyklus symfonických básní Má vlast, kterým každoročně začíná Pražské jaro, zazní ve Skutči v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V místním kulturním klubu od 16 hodin.

Příjemný víkend a šťastný vstup do nového měsíce, milí čtenáři.

Chrudim - Koncepce Muzea barokních soch, tak jak je nyní nastavena, se dostala pod palbu kritiky radniční opozice. Nadzvedla ji doslova takřka milionová investice z rozpočtu města do opravy barokních oltáře z farnosti římsko-katolické církve v Běstvině. Oltář se sice stane po svém zrestaurování součástí expozice muzea, ale pouze dočasně. Poté bude znovu vrácen církvi. Opoziční politici proto považují takový způsob hospodaření za černou díru, v níž jsou utápěny městské peníze.

"Od začátku jsem se netajil tím, že je Muzeum barokních soch špatný projekt. Ano, přivítal jsem, že byl opraven bývalý kapucínský kostel a obecně jsem rád za každou zachráněnou a opravenou kulturní památku či historický objekt, ale s tím, co následovalo, se nemohu ztotožnit. A nyní se všechno to špatné jasně ukazuje - nemáme peníze na záchranu vlastní opony, která je druhá nejstarší v České republice, a namísto toho investujeme do cizího majetku. Přijde mi to celé zvrácené," říká městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). Jak dodává, mrzí ho především, že se na oponu musí zdejší občané skládat a sám na ni také přispěl, zatímco vynaložená částka na oltář by na její zrestaurování bohatě stačila. "Nejdříve je třeba investovat do věcí, které slouží všem, jako třeba chodníky, které často zmiňujeme, a teprve až potom, pokud peníze přebývají, můžeme pomýšlet na zbytnosti jako v tomto případě. Investovat ale 880 tisíc do záchrany cizího oltáře mi přijde jako výsměch chrudimským občanům," pokračuje Lichtenberg.

[[img:chrn_fullwidth:760:V Muzeu barokních soch je nově vystaven také 3D model města za půl milionu korun.  Foto: Chrudimské noviny]]

K Lichtenbergovi se přidává i další z jeho kolegů v městském zastupitelstvu František Pilný (ANO 2011), který označil Muzeum barokních soch za vzletný projekt, který se podle něj není schopen samofinancovat, jak na začátku tvrdili jeho autoři. A nepřímo to přiznává i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), podle něhož se radnici daří získávat na restaurování jednotlivých památek vždy jen asi čtvrtinu z celkových nákladů na opravy vystavovaných exponátů z rozpočtu Pardubického kraje. Zbytek hradí město ze svého. Tento model by měl přitom zafungovat podle Řezníčka i v případě běstvinského oltáře. Nevylučuje však, že by se městu mohlo podařit do budoucna získat peníze i z dotačních titulů některých ministerstev. "Město mělo mít už na začátku jasno v tom, z jakých dotačních prostředků bude celý tento projekt financovat a nemělo se dříve pouštět do tak nákladného dobrodružství, na které teď všichni doplácíme ze svých kapes," míní František Pilný. "Nelze se proto divit, že mají lidé pro další fungování muzea za stávajících podmínek jen pramalé pochopení," dodává vzápětí. "Na druhé straně už bych dnes ale nehodnotil, jestli je to dobrý nebo špatný projekt. Muzeum je tady, stojí a funguje. Nyní bychom se měli spíše vážně zamyslet nad tím, jestli by nemohlo být samofinancovatelné, ale my sami to neumíme. Proto souhlasím s Petrem Lichtenbergem, že vydávat 880 tisíc korun z rozpočtu města za situace, kdy tyto peníze potřebujeme nutně jinde, je neúnosné," uzavírá František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:11615:K Muzeu barokních soch patří nepochybně i hraný dokument Kamenný příběh.  Foto: Luboš Jelínek ]]

Zastupitel Lichtenberg začal na téma Muzea barokních soch komunikovat s pardubickým historikem Janem Tetřevem, který považuje zdejší muzeum za produkt eurofondů v praxi. "Opraví se objekt, udělá expozice a pak se ukáže, že to všechno bude stát každoročně další peníze, s nimiž se jaksi zapomnělo počítat," přibližuje osud většiny projektů vzniklých s pomocí eurofondů pardubický historik. "Restaurování památek mne v tomto případě těší. Nějak ale nechápu, proč by Chrudim měla restaurovat oltář z Běstviny? Asi je bohatá a neví, do čeho peníze dříve vrazit," pozastavuje se Jan Tetřev nad způsobem hospodaření vedení města. Historik současně celý koncept zpochybňuje. "Problém je v tom, že autorům takových koncepcí v nich potom někdo nevymáchá pořádně ústa, protože pak zpravidla přecházejí do dalšího podobného ´potřebného´ projektu. Těší mne každá zachráněná památka, ale Muzeum barokních soch jsem od samého začátku viděl jako velkou bublinu a černou díru na peníze. Tohle téma prostě davy nikdy nepřitáhne, i kdyby se autoři zbláznili," nebere si historik Tetřev servítky.

Znáte podivně vypadající parčík před Mateřskou školou v ulici Svatopluka Čecha? Tak právě tento park - nepark přímo řídil vznik radniční koalice po volbách v roce 2014. Že je to nesmysl? Posuďte sami... Tento parčík není ničím jiným než zakódovaným poselstvím pro starostu Řezníčka. Není náhoda, že starosta bydlí nedaleko odsud. Musel by být slepý, aby tento jemu adresovaný vzkaz přehlédl. Parčík vznikl přesně podle známého receptu, který po celém světě používají zpravodajské a tajné služby. Ten recept zní - když chceš před lidmi něco skrýt, strč jim to rovnou pod nos.

Takže jaké instrukce dostal minulý a zároveň současný starosta prostřednictvím tohoto parčíku? Je potřeba se podívat na to, co se v parčíku nachází. V trávníku jsou vydlážděné tři obrovské listy a kolem čtyři lavice. Co vás většinou napadne, když uvidíte na zemi hodně listí? Že by listopad? Dobrá. Máme na zemi tři velké listy. Takže máme datum 3. listopadu. A jakou roli ve vzkazu hrají  lavice? Věřím, že zbytek si už rozluštíte sami... Cože? Ještě to nemáte? No, nevadí. Alespoň teď víme, kteří hlupáci umožňují svým hlasem ve volbách různým oligarchům řídit tento stát.

Tak vám to tedy prozradím. Musíte si jenom hrát se slovy a odpověď přijde sama. Kolem jsou čtyři lavice... kolem čtyři lavice... čtyři kolem lavice... To je přece čtyřkoalice!!! Víme, že povolební vyjednávání probíhala téměř tři měsíce. Bylo to však pouhé divadélko pro ostatní strany, aby měly pocit, že jsou rovnocennými partnery a že se s nimi vážně vyjednává. Řezníček dostal jasný pokyn - 3. listopadu uzavřít čtyřkoalici. Ještě dříve, než byl opětovně zvolen starostou, bylo už na radnici vše dohodnuto. A jak věděl,  koho nemá v žádném případě do čtyřkoalice brát? Jste vážně slepí? Co stojí hned vedle parčíku? Tři kontejnery na odpad, že? Podstatné je, že stojí mimo lavičky na asfaltu. Stojí hned vedle, ale mimo čtyřkoalici, kterou uzavírá plocha trávníku. A kontejnery nařizují, kdo nesmí do čtyřkoalice. Starostovi přímo říkají: pozor na SKLO, PAPÍR a na PLASTY. Tak co, už to máte rozkódované? Ach jo...

Starosta si nesmí připustit k tělu kontejner na SKLO, což jsou Svobodní (Káles a Lichtenberg z Opozice). Dále bacha - mimo hru musí zůstat taky kontejner na PAPÍR, tedy Pilný z Ano a PIRáti. Piráti by totiž všechno chtěli natáčet a přenášet online a Pilnému z úst až příliš okatě odkapává "jáužchcibýttakystarostou". Zdá se, že do vzkazu nám zdánlivě nezapadá žlutý kontejner na PLASTY. Je tam proto, aby zmátl jedince, kteří se při luštění vzkazu dostali až sem. Všichni víme, co znamená žlutá barva na semaforu - připrav se! Připrav se na PLASTY. Blbost? Ale kdepak. Víme, že varování před Svobodnými už zaznělo, takže písmeno "S" si můžeme vyškrtnout, a máme tu varování: připrav se na PLATY!!

No, co se dá dělat. Starosta se musí připravit na to, že na plat paní Trunečkové se již brzy bude zase někdo ptát. Chtěl bych poznat člověka, který tento parčík navrhnul. Ten totiž ví hodně o zákulisí chrudimské politiky. A teď mě klidně zavřete do blázince :-).

Zbyněk Kotúč

Chrudim - Přístupnost místních kulturních stánků není pro seniory a handicapované spoluobčany zrovna nejlepší. Především důchodci, kteří disponují množstvím volného času a tvoří většinu publika na nejrůznějších představeních v Divadle Karla Pippicha, často láteří a nadávají, protože jeho hlavní schodiště jim připomíná spíše nezdolatelný Mount Everest.

Problémem není jen délka schodiště, ale vzhledem k jeho reprezentativnímu charakteru také absence zábradlí, jež by seniorům umožnilo vyběhnout až k pokladně a zakoupit kýžený lístek. Chrudimská beseda má však pro ty, kdo mají problémy s pohybem, dobrou zprávu. I do Divadla Karla Pippicha se lze dostat tak, aby člověk ušetřil síly a mohl si tak v poklidu užít lákavý kulturní zážitek.

[[img:chrn_fullwidth:12644:Divadlo disponuje několika vchody, ale jen některé jsou schůdné i pro seniory a handicapované.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V době představení v hlavním sále, která jsou pořádána Chrudimskou besedou, je vždy otevřený boční vchod sloužící i pro přístup k výstavní síni. Použití tohoto vchodu zajistí přístup ke schodišti opatřenému zábradlím a dokonce i k plošině pro vozíčkáře, pro přepravení po jednom rameni schodiště, odkud je možno použít výtah. Pokud je celý sál pronajat soukromé společnosti, je na pronajímateli sálu, jakým způsobem si přístup do divadla pro osoby s omezením pohybu zajistí. Použití bočního vchodu je z hlediska provozovatele divadla možné vždy,“ sděluje veřejnosti méně známou „fintu“ městský úředník Zdeněk Karas. Seniorům a handicapovaným tak nic nebrání využívat vedlejší schodiště a pohodlně vystoupat až k vestibulu divadla. 

Chrudim - Jak už Chrudimské noviny informovaly loni v září, radnice by nyní ráda oživila skomírající Městský park. Ten se rozkládá v těsné blízkosti Pardubické ulice, která je po otevření první části obchvatu opět klidnou silnicí a po nedávných kolonách není vidu ani slechu. Nově by se tu proto mělo objevit dětské hřiště.

Proinvestovat zde přijde zhruba půl milionu korun a většina peněz půjde z programu česko-švýcarské spolupráce. Jít by mělo o hřiště jak pro děti, tak i teenagery. Jde ale právě o takové hřiště, které přitahuje pozornost mládeže popíjející alkohol a kouřících „trávu“. Z důvodu prevence těchto negativních jevů musel být třeba místní skatepark vybaven kamerovým systémem, přestože se městská policie i preventisté kriminality z chrudimské radnice „zaklínali“ především snahou o předcházení poškozování drahého vybavení.

[[gal:12628]]

Hřiště v parku by se mělo nacházet v místech, kde v současné době bují plevel a dříve se tu hrával třeba volejbal a petánque. Plocha by se pak mohla napojit na dětmi oblíbené dopravní hřiště. Samotný park je však dlouhodobě i terčem vandalů a dá se proto předpokládat, že i zde se objeví další kamera. Neznámý „umělec“ se tady pravidelně zaměřuje na jeden z altánků a zdobí ho nevzhlednými grafity. Přitáhne-li nové hřiště i problémovou mládež, budou mít strážníci o zábavu postaráno především proto, že tento vizuální smog pravidelně nikdo neodstraňuje. Prostředí totiž vychovává a kde se objeví jedna kresbička sprejem, přibudou brzy další.