Byl to šrumec, jaký Chrudim už dlouho nepamatuje. Od rána až do večera proudily totiž na chrudimský Kopeček davy lidí, aby se přesvědčily, za co ten Kušta utratil v bývalé eldéence přes sto milionů. A stálo to prý za to. Alespoň podle reakcí návštěvníků, kteří kvitovali nejen to, že z jejich pohledu kdysi strašidelná budova omládla a prokoukla, ale především jakému účelu bude nyní sloužit. Dalším příjemným zjištěním pro ně bylo, že se jim věnoval mladý a ochotný personál, který se choval naprosto jinak, než jaký znají třeba z okolních nemocnic a zdravotnických zařízení. Byl totiž vstřícný a nic mu nečinilo problém. "Hned bych se sem nastěhoval," povzdechl si starší chlapík z nedaleké vísky, který si přijel Senior rezidenci okouknout, aby měl jednou snazší rozhodování, až ta chvíle přijde a on bude možná někdy potřebovat trvalou péči. To víte, stáří má svou krásu, ale jen když je člověk spokojený po všech stránkách. Vedle zdraví tedy i se svým zázemím, v němž žije, a s rodinou, která ho obklopuje. A v prostředí Na Kopečku by si to člověk uměl docela dobře představit.

[[img:chrn_fullwidth:11944:Brány Senior rezidence Chrudim se otevřely prvním klientům.  Foto: Chrudimské noviny]]

"A na kolik to tady přijde?" ptala se jedna zvídavá důchodkyně. "Ženský v kadeřnictví říkaly, že na třicet tisíc měsíčně," dodala nejistě. Ředitel Senior rezidence Marek Bíško se jen pousmál. "Správná otázka. Měsíční úhrada za pobyt u nás činí jedenáct a půl tisíce korun. Je ale třeba také počítat s tím, aby měl člověk k dispozici i nějaké peníze pro vlastní potřebu a třeba na léky, které užívá," vysvětloval trpělivě ředitel Bíško. "To je o patnáct stovek míň, než chtějí u konkurence v bývalém pivovaru," špitla k davu, který ředitel právě provázel, jiná návštěvnice. Poté už se mohlo nerušeně pokračovat v prohlídce i v občerstvení, které bylo pro hosty přichystáno v hojném množství. "Jestli mohu doporučit, ochutnejte náš výtečný pudink," pobízel ředitel seniory. Ti se ale nijak neupejpali a jídlo jim rychle mizelo v ústech. Někteří se dokonce tlačili k pokrmům natolik vehementně, až ty před sebou nemilosrdčně odstrčili. Podával se totiž gulášek a další pochutiny, nad kterými se člověku sbíhaly sliny. A takhle se to opakovalo po celý den stále do kola s každou další příchozí partou, která měla vždy zvědavé otázky, velký hlad a nakonec slova chvály a uznání.

[[gal:12542]]

Přirozeně se dostavila i generalita města vedená starostou Petrem Řezníčkem, který si při této příležitosti nezapomněl přihřát vlastní polívčičku, když zmínil sociální služby, které město seniorům poskytuje. Věřím ale, že si při pohledu na masy lidí, kteří zapříčinili chvílemi v této lokalitě dopravní kolaps, který pak museli usměrňovat strážníci spolu s personálem Senior rezidence, uvědomil, že se řady penzistů neúprosně rozrůstají a že je třeba na sociální politice města neustále pracovat a neuspokojovat se tím, čeho bylo doposud v Chrudimi dosaženo. Městu chybí například citelně domov důchodců a mám takové podezření, že v tomto kdysi proklamovaném úsilí město nyní značně polevilo. Možná pod dojmem jiného soukromého projektu, od kterého si politici slibovali, že by mohl tuto díru na "trhu" zacelit. Stejně jako na to spoléhají a hřeší i v bytové politice. Jenže, nestalo se tak. Projekt se zmítá v problémech a zájem o Senior rezidenci odhalil hlad po těchto kapacitách. Ukázalo se tedy, že je to pro město hozená rukavice do ringu, kterou by mělo zvednout a nespoléhat se, že to za něj zase vyřeší někdo jiný.

Chrudim - Není žádným překvapením, že první polovina měsíce února, nejkratšího měsíce v roce, je opět zcela a kompletně v moci plesů a tanečních zábav. Pokud se vám ještě tancování nezajedlo, najdete zde opět několik doporučení, kam se vydat.

Než se ale pustím do plesů, pozvu vás na masopustní obchůzky. Jejich tradice je na Vysočině velmi silná a Chrudim má být bránou do Železných hor, nejznámější části českých „Highlands“. V sobotu 6. února v osm ráno začne masopustní obchůzka ve Vortové, stejný den se maškary projdou také po Radčicích a chybět nebudou ani ve Studnicích. Sobota v kulturním domě ve Skutči od jedné hodiny patří dětem a dětskému karnevalu. Stejný program je v plánu i v kulturním domě v Pohledu - Mladoňovicích od půl třetí a v sokolovně ve Svratouchu od půl druhé odpoledne.

A nyní již slibované plesy, taneční zábavy a vesnické dupárny - ty jsou obecně asi nejlepší volbou, protože zde člověk nahlédne do hluboké a moudré duše českého národa. Především po dvou pivech a třech zelených. Country večer si na pátek 5. února od sedmi večer připravila Galerka v Ochozi a hudební večer se koná také od osmi v Agoře. Upřímnou soustrast okolo bydlícím. Skautský ples přivítá kulturní dům ve Skutči rovněž od osmi. Událostí číslo jedna je nepochybně posádkový ples v chrudimském Muzeu v pátek v osm večer. Stavařský ples ve stejný den i hodinu plánují i v třemošnickém kulturním domě.

Sobota v Holetíně náleží hasičům. Hodinu se mi najít nepodařilo, ale příchodem na osmou jistě nic nezkazíte. Hasičský bál se koná také v Lipovci v Hospodě U Sýkorů. Divadelní bál zaplní v sobotu 6. února chrudimský velký sál Muzea a další krotitelé ohně si zatančí v sokolovně ve Svratouchu od osmi večer. Restaurace v Panské zahradě vsadila v sobotu v osm rovněž na maškarní, takže škrabošky nasadit a hurá do kola!

V neděli se pak můžete uklidnit hezkou procházkou v okolí Křižanovické přehrady, která rozhodně nezklame v žádnou roční dobu.

Příjemný a klidný víkend, milí čtenáři.  

Chrudim - Jako pověstní tažní ptáci se čas od času vrací dotazy, které připomínají místním politiků a úředníkům, že ne všichni voliči disponují krátkou pamětí. Po roce je zde opět tedy kauza vlakové zastávky v blízkosti sídliště U Stadionu.

Již v roce 2013 se přitom dnes neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) dušoval, že výstavba této zastávky má vysokou důležitost a město udělá vše pro to, aby se mohla postavit už v loňském roce. V letních měsících, kdy došlo k opravě železničního svršku na trati spojující Chrudim a Slatiňany, se sice zastávka objevila znovu, ale podle vedení radnice o její výstavbě nechtěla Správa železniční dopravní cesty ani slyšet. Ani v červnu 2015 však nebylo zřejmé, zda se úředníci a politici probrali z letargie po dotazu veřejnosti, nebo železničáři tuto možnost odmítli jen tak „ze sportu“. V roce 2013, kdy o zastávce jednalo městské zastupitelstvo, se náklady na její výstavbu pohybovaly zhruba okolo pěti milionů korun. Jde částku, která zdaleka nedosahuje výše částky, jíž se radnice podílela na opravě tribuny „Emiláku“. Sportovci se tak ukázali být opět důležitějšími než obyvatelé největšího chrudimského sídliště U Stadionu. Právě obyvatelům sídliště by zastávka měla výrazně usnadnit cestování vlakem.

[[img:chrn_fullwidth:12538:Zastávka U Stadionu je sice prioritou, ale stále na ni nezbývají peníze.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak je na tom projekt výstavby zastávky nyní, po třech letech od doby, kdy mu radnice přiřadila „vysokou důležitost“? „Máme zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí a budeme pokračovat v dalších stupních dokumentace. Stavba by mohla být realizována nejdříve v roce 2017,“ říká šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký. Letos se tedy stavět jistě nezačne a co bude za další rok, kdy budou za dveřmi další komunální volby, neví nikdo. Slibem se však již tradičně nezarmoutí.

Chrudim - Zakončení první části obchvatu města údajně přitahuje dopravní nehody a stane se v brzké době další pověstnou křižovatkou v okolí města, jíž je radno se vyhýbat. Jako svého času „křižovatce smrti“ u Medlešic. Poslední nehoda se zde stala v pondělí.

Sociální sítě okamžitě zaplavily nenávistné výlevy, jež směřovaly na adresu stavitelů a především projektantů obchvatu. Ti prý podcenili jeho prozatímní zakončení a mají hlavní vinu na již druhé dopravní nehodě, která se tady stala. „Bohužel jich bude více. Nevím, jestli za to může ten, co to projektoval, nebo ten, co to platil a chtěl ušetřit. Jistě ale vím, že to byl idiot. To řešení je nešťastné. Vůbec netuším, jak to mohlo někoho dneska napadnout. Když tam vidím každý den ty fronty od Pardubic, jak nervózně řidiči vjíždějí do křižovatky na poslední chvíli,“ sděluje své pocity z křižovatky za Chrudimí Vladimír Koutský a nepřímo tak dokazuje, jak snadná je manipulace veřejnosti, která už předem zastává negativní stanovisko.

Dalším takovým případem jsou obyvatelé Medlešic, kteří si snadno zvykli na klid v obci poté, co hlavní tah na Pardubice svedla silnice mimo její centrum. Výstavba obchvatu a především absence sjezdu u místní části Medlešice část aut do bývalé vesnice zase vrátila, což způsobilo velkou nelibost a také kritiku vedení města. Místním přitom vůbec nedochází, že v demokratické společnosti se menšina, kterou v tomto případě tvoří obyvatelé Medlešic, musí přizpůsobit většině. Většinou jsou přitom obyvatelé města, kteří si oddechli, protože provoz na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků významně prořídl. A nejen tam.

[[gal:12548]]

Dopravní nehoda za supermarketem Kaufland, v krátké době již druhá na stejném místě, se ale nestala na výjezdu z obchvatu. Jejím dějištěm byla odbočka na Tři Bubny, kudy si nyní řidiči často krátí jak cestu z Pardubic do Slatiňan, tak v opačném směru. Nechce se jim totiž najíždět do města a z něj poté pokračovat na obchvat přes místní část Presy, ulicí Slovenského národního povstání ke kruhovému objezdu a dále silnicí vedoucí do Hrochova Týnce. Veřejnost nespokojená s první částí dobudovaného obchvatu, který má své „mouchy“, však svůj závěr už má a fakta ji příliš nezajímají.  

Foto: Jindřich Balous

Chrudim - Den otevřených dveří v budově Senior rezidence Chrudim Na Kopečku přilákal zástupy zvědavců. Nejednalo se však překvapivě pouze o seniory, kteří zaslechli dobré zprávy o vysoké úrovni zdejších služeb. Cestu si do budovy bývalého zemědělského výzkumného ústavu našla i celá řada mladších návštěvníků, jimž učarovala citlivě opravená rondokubistická stavba.

Prakticky od samotného zahájení Dne otevřených dveří ve čtvrtek 28. ledna od 11 hodin do konce prohlídek v 19 hodin večer proudily do Senior rezidence davy lidí. Celkem pořadatelé napočítali více než tři tisíce zájemců o nejmodernější trendy v oblasti péče o seniory. Velká část těch, jimž je zařízení určeno, doslova zářila nadšením. Lidé neskrývali údiv, protože řada z nich si pamatovala pouze zanedbaný a rozpadající se dům, s nímž si Pardubický kraj nevěděl rady. Teprve zájem a investice zdejšího podnikatele Milana Kušty proměnily chátrající skvost v jedinečné místo určené těm, kdo péči vyškoleného personálu nejvíce potřebují.

[[gal:12542]]

Ředitel Senior rezidence Chrudim Marek Bíško musel překvapeně konstatovat, že zájem veřejnosti zaměstnance mile překvapil. Počtu návštěvníků nechtěli věřit ani provozovatelé rezidence z Rakouska, bylo proto nutné je přesvědčit fotografiemi a videem. Dobrou náladu nezkazil přítomným ani starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž si vstupní chodbu vybral pro místo svého improvizovaného projevu, při němž přítomné začal seznamovat se sociálními službami, jež město poskytuje. Už dnes je zřejmé, že o naplnění kapacit nemusí mít v Senior rezidenci Chrudim velký strach. Zájem bude převyšovat nabídku a nabízí proto zajímavou inspiraci pro případné další investory, kteří by se chtěli zaměřit na péči o stále se rozrůstající počet seniorů. 

Foto: Jindřich Balous

Hned na začátku chci upozornit, že si novinář musí svoje zdroje chránit, protože z nich budu chvíli čerpat. Pojďme ale k věci. Některým lidem v tomto městě začalo vrtat hlavou, proč Chrudimské noviny přinesly po čtyřech letech neúprosné kritiky najednou vstřícný, místy až žoviální rozhovor se starostou města Petrem Řezníčkem o uplynulém čtvrtstoletí, které strávil na radnici. Zarazila je rovněž "tykačka" mezi starostou a redaktorem, který rozhovor vedl, neboť něco takového nebývá ve zpravodajství zvykem. A přirozeně spolu s těmito otázkami ke mně začaly proudit i některé informace a spekulace. Ať už od občanů nebo politiků.

[[img:chrn_fullwidth:1632:Čtvrtstoletí novodobé historie je za námi. Co přinesou našemu městu dny příští?  Foto: Chrudimské noviny]]

Každopádně mi z toho vylezla na povrch nádherná konspirace, která je názornou ukázkou toho, co se lidem honí v hlavě, když se stane něco nečekaného. Natož na malém městě jako je Chrudim, kde si vidíme takřka všichni do talíře. Tedy až na zákulisí zdejší mocenské sféry. A právě tohoto tématu se ony informace týkají. Podle nich tu někdo rozehrál svoji hru, v které se snaží tyto hlasy co nejrychleji zorientovat. A za studijní materiál jim k tomu slouží i naše noviny. Spouštěčem všeho byl onen zmíněný pozitivně laděný rozhovor s naším starostou a následná tvrdá kritika jeho prvního zástupce. "Co to znamená?" ptají se a hned dedukují. Blíží se krajské volby a za dveřmi jsou v podstatě už i ty komunální. Je tedy jasné, že už se předjednávají budoucí pozice a připravuje se pro to vhodná půda.

[[img:chrn_fullwidth:12358:Petr Řezníček se po volbách v roce 1990 stal místostarostou a vrcholné funkce ve městě nikdy neopustil.  Foto: Chrudimské noviny]]

"Starosta Řezníček je starý lišák a nelze ho podceňovat. Je schopen se spojit s tím, koho právě potřebuje, a hodit přes palubu toho, koho už nepotřebuje," zněla jedna z informací. Nakolik je pravdivá nebo lživá, nedokážu posoudit. Politiku jsem se s ním nikdy nedělal. Mohu a musím k němu přistupovat pouze nestranně jako novinář. Ostatně, to jsem mu loni u kafe i slíbil. Už jen třeba proto, že dělám novinářinu stejně dlouho jako on politiku. "Půjde po Trávníčkovi, protože hlasoval pro odvolání Málka, kterého teď potřebuje," byla druhá informace. A třetí? "Určitě to zkusí ve volbách na starostu ještě jednou, i když tvrdí, že má ze sebe kvalitní náhradu. Koho? Trunečkovou? Vápeníka? To asi ne. Lörincz s ním už do toho nepůjde. Ten má politiky až po krk." Nestačil jsem se divit. Jenže skutečné perly ke mně měly teprve přijít. "Pane šéfredaktore, čteme články Chrudimských novin a analyzujeme si je. Vychází nám z toho, že až nápadně chválíte Petra Kopeckého. Stane se snad příštím lídrem Chrudimské volby? A proč najednou ta vstřícnost ke starostovi? Dohodl se s Lubošem Jelínkem na smíru? Nebo dokonce na budoucí možné spolupráci? Jsou toho oba klidně schopni. Vždyť se podívejte na Řezníčka s Málkem, jak si potom všem, co mezi nimi bylo, padli kolem krku." Hmm, tak to mne vážně nikdy nenapadlo.

[[img:chrn_fullwidth:10297:Starosta Řezníček vychází v dobrém i s republikovou policií.  Foto: Facebook]]

Co na to říct? Novinařina bývá občas ošemetné řemeslo. Někdy vás tlačí zleva, jindy zprava nebo ze shora, vychvalují do nebes anebo proklínají. V tomto případě stál ale na začátku jen úmysl přinést s počátkem roku rozhovor se starostou města, jehož smyslem bylo bilancovat. A to, že starosta vidí svoji misi na radnici pozitivně, není nic překvapivého. Dostal příležitost se vyjádřit a on ji jako správný profík využil k vlastní sebeprezentaci. Budiž mu ke cti, že bez zbytečných výčitek toho, co jsme o něm kdy napsali. A že si s Jakubem Valentou tyká? Proč ne? Vždyť je to starostův synovec, který si jen plnil svoje pracovní zadání. A pokud jde o další aktéry chrudimské konspirace, je to možná jen souhra náhod, že se dostali do řečí. Každopádně informací bylo víc a ne všechny jsou teď ke zveřejnění, alespoň prozatím. A tak zatímco se v Chrudimi vesele konspiruje, já zůstávám klidný, a doufám, že mi ten klid ještě nějaký čas vydrží :-).

Chrudim/Medlešice - Jak už Chrudimské noviny informovaly, obyvatelé místní části Medlešice, kteří si během minulých let zvykli na klid a venkovskou pohodu, nemají z absentujícího sjezdu z obchvatu města velkou radost. Doprava v obci houstne a bezohlednost řidičů roste.

Na vedení města se proto teď obrátil i Aleš Rotrekl, který popisuje, s čím se musí Medlešáci potýkat. „To co způsobil obchvat v Medlešicích, je opravdu trestuhodné. Pan Trávníček pořád mluví o sjezdu v Medlešicích, ale proč se nerealizoval nájezd na obchvat u Medlešic přímo při jeho stavbě? K čemu pak obchvat slouží? Vždyť sami Chrudimáci tvrdí, proč by jezdili na obchvat, když přes obce jsou v Pardubicích dříve. A je to i podstatně kratší. Podle toho to zde vypadá. Překračování rychlosti, troubení na chodce přecházející po jediném přechodu v obci a tak bych mohl pokračovat. Bydlím přímo u silnice a tak počet aut vidím každý den a hlavně ve směru od Chrudimi je situace katastrofální. Nejedná se pouze o osobní automobily, ale počet nákladních aut projíždějící obcí je výrazně větší. V ranních hodinách nelze ani vyjet z pozemku mimo komunikaci na silnici II/324. Zajímalo by mne, jak to chce město řešit a kdy bude sjezd vybudován,“ říká Rotrekl.

[[gal:12536]]

Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček, jenž výtky obyvatel Medlešic v nedávné minulosti odbýval, nyní reaguje smířlivěji. A dává místním i naději na lepší budoucnost. „Dnes uzavřený sjezd na Chrudim od Pardubic má být otevřen po vybudování okružní křižovatky v místě nynější stykové křižovatky do června letošního roku. Okružní křižovatka je zvolena z důvodu bezpečnosti a z téhož důvodu nebyl otevřen sjezd současně s obchvatem. Nájezd od Chrudimě na Pardubice je součástí mimoúrovňového křížení ze silnice na Ostřešany, které je zatím ve studii. Podle Ředitelství silnic a dálnic termín výstavby je rok 2017. Do výstavby obchvatu tento nájezd zabudovat nešlo pro nemožnost změny vysoutěžené stavby. Je pravda, že cesta přímo do Pardubic může být jednodušší přes Medlešice, Mikulovice a Dražkovice a záleží tedy na nás, jak hlídat dopravu v Medlešicích. Měřit rychlost, stacionární radar a další. Budeme hledat možnosti, jakou pomoc najít, aby dopravní situace byla bezpečnější a bezkonfliktní. Trasa přes Medlešice však bude i v pozdější době možná a často využívaná,“ mírní emoce místostarosta Trávníček.  

Chrudim - Dočkají se neukáznění majitelé popelnic ve městě dnů, kdy jim je popeláři nevyvezou? I to se může stát. Pro by byla jak část opozičních městských zastupitelů, tak i část vládnoucí koalice. Diskuse o „odpadové policii“ byla součástí pondělního jednání městského zastupitelstva.

Přestože plán odpadového hospodářství byl po delší diskusi schválen a přítomní pracovníci zpracovatelské firmy si mohli oddechnout, zcela bez komplikací se toto jednání neobešlo. Zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM) přinesl do pléna poznatek, jenž získal pečlivým studiem grafů a tabulek zmiňovaného plánu. Některé ze značek, jež zde firma uvádí, jsou prý zastaralé. "Zpracovatelská firma má údaje správně, neboť pan Moučka sice správně tvrdií že od 1. ledna je změna ve značení, ale zmiňovaná tabulka byla za období 2010 – 2014, čili se uváděl odpad dle daných čísel," uvádí k Moučkovým námitkám předkladatel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). 

Za svůj přijala problém odpadu i nejhlasitější opoziční strana, a sice ANO 2011. Městský zastupitel Ondřej Kudráč tak přítomným sdělil, že podle jeho názoru je nejlepším přístupem, jak s neukázněnými majiteli popelnic jednat, nevyvážet jejich popelnice.

Samozřejmě jde jen o ty případy, kdy se v popelnicích objeví odpad, jenž by měl končit ve specializovaných kontejnerech na sklo, papír a třeba plasty. Kontrolovat kázeň by pak měli popeláři. Co s nevyvezenou popelnicí udělá její majitel? Na to hledal odpověď předkladatel materiálu, neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Podle Málka reálně hrozí, že takový nevyvezený nepořádek se objeví tu v příkopě, onde pod keři městské zeleně. A dohledat potom, kdo má nově vznikající černou skládku na svědomí, je prý velmi obtížné.

Městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) své kolegy seznámil se šokujícím zážitkem, jenž sledoval před časem v televizi. V Jihlavě prý existuje „odpadová policie“, která se zabývá právě kontrolou popelnic a kontejnerů, což suverénně nejvousatějšímu městskému zastupiteli přijde šílené. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK-ED) však kontroval, že něco takového nemá město v plánu. Do budoucna se tak Chrudimáci nedočkají šéfa Odboru regionálního rozvoje Petra Kopeckého s bílými rukavicemi, jak kontroluje popelnice a závodí s bezdomovci v soutěži „Kdo dřív najde pečené stehno“. Tuto repliku ocenili přítomní neskrývaným veselím. Bod byl nakonec schválen v nezměněné podobě a kontrola odpadů nejspíše zůstane zcela v gesci popelářů.

Průmyslová zóna Sever v Chrudimi je vyprodaná, z té druhé, větší, pojmenované Západ, ubylo nyní dalšího dva a půl hektaru, které si tady od města za 15,5 milionu korun koupil rakouský výrobce řetězů pewag. Vše tedy běží jak na drátku a investice vložené do obou průmyslových zón jsou zpátky v městské kase. V této souvislosti nezbývá, než připomenout, že na začátku všeho bylo politické rozhodnutí dřívější reprezentace města investovat do obou zcelených ploch. Nutno zároveň podotknout, že ne u všech se tehdy setkal tento záměr s pochopením a byl dokonce realizován i přes značný odpor veřejnosti. Dokonce byl spojen i s mediální kauzou, kterou vyvolali politici, kteří se s tímto záměrem neztotožnili a ochotně poskytovali vybraným novinářům a médiím nejrůznější informace, jejichž cílem bylo jediné - diskreditovat představitele radnice a podnikatele, kteří zcelenou půdu městu prodali. Světe, div se, prý se ziskem! Jako by to byl v tržním hospodářství zločin... A on se z toho málem zločin také stal, protože celá záležitost skončila u soudu. Váhy spravedlnosti se ale nakonec přehouply na stranu obviněného podnikatele Milana Kušty, který byl všech obvinění zbaven a z jehož iniciativy velká průmyslová zóna Západ v Chrudimi vznikla.

[[img:chrn_fullwidth:3604:Pozemek společnosti KYB v Chrudimi.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

A nyní? Emoce odvál čas, jen tu a tam někdo nezapomene škodolibě připomenout, že má Kušta z dřívějška "škraloup" (zejména jeden současný rudolící místostarosta), který na tom svého času založil svoji předvolební kampaň, ačkoliv zamlčel, že to, co říká, není vlastně pravda. To ale není na existenci zdejších průmyslových zón to nejhlavnější a teprve až čas prověří skutečnou hodnotu činů onoho nepřejícího politika. Podstatné je, že se nyní v plné nahotě ukazuje správnost a užitečnost dlouhodobého záměru s průmyslovými zónami, z kterých Chrudim a její občané už jen těží a dokonce se mohou těšit i na další investice a nová pracovní místa. Tím nejhlavnějším zjištěním pak je, jak důležití jsou pro naše město politici, kteří dokáží vidět na roky dopředu a předvídat a netěží jen z momentálních škobrtnutí svých soupeřů. Stejně tak se nebojí názoru veřejnosti a dokáží prosadit i přes její odpor to, co jí jednou přinese prospěch. A právě fungující průmyslové zóny v Chrudimi jsou pádným argumentem toho, jak se běh na dlouhou trať vyplácí a jak ošidné bývá někdy naslouchat těm, kteří žonglují s pojmy a skutečná práce za nimi není téměř vidět.

Chrudim - Po záplavě vody a bahna, která loni v červenci vtrhla dvakrát po sobě do sídlíště Na Šancích a znehodnotila některé zdejší domy a desítky aut, jsou patrné stopy ještě dnes. Jde o neodklizenou zeminu a štěrk na jednom z okrajů částečně zpevněného svahu, tedy o pozůstatek zásahu hasičů, kteří zde bojovali s vodním živlem a museli si takto pomoci. Je však už více než půlrok od této mimořádné události a nikdo odsud nestabilní materiál zatím neodklidil, ani jej nezabezpečil.

Na situaci proto upozornil vedení radnice zastupitel František Pilný (ANO 2011) při poslední veřejné schůzi městského zastupitelstva. Pozastavuje se především nad tím, že město po mnoha příslibech, že zmírní riziko záplav v sídlišti, znovu riskuje zaplavení bytových domů, které jsou vodě z polí nejblíže na ráně. "Jde opravdu o velmi nestabilní materiál, který se nikdo z města nenamáhal odstranit, ačkoliv může způsobit nemalé potíže i škody," míní městský zastupitel, který na místě pořídil i poměrně rozsáhlou fotodokumentaci (viz níže), aby dodal svým argumentům na důvěryhodnosti. "Nacházíme se právě v ročním období, kdy jsou zde potíže s vodou splavenou z okolních polí nejčastější a nikoho z odpovědných lidí nevzrušuje, že se může uvedený materiál snadno utrhnout a ucpat kanalizaci. Co bude následovat potom, už všichni víme," pokračuje František Pilný.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) zastupitele po této interpelaci upozornil na to, že je v místě nyní připravována výstavba protipovodňového poldru a další opatření, která mají záplavám v sídlišti zabránit. To ale Pilného neuspokojilo. "Na jedné straně se neumíme postarat o rychlé odstranění rizika, na druhé dokážeme mluvit o poldru za dvacet milionů půl dne," kroutí hlavou zastupitel nad odpovědí starosty. "Neměl jsem na mysli dlouhodobé plány radnice v sídlišti, protože ty teď opravdu nic nevyřeší, nýbrž konkrétní problém, který se dá rychle a snadno odstranit například s pomocí geotextilie, aby se zemina a štěrk nedaly do pohybu. Všechny ostatní záměry s poldrem, zkapacitněním kanalizace i další opatření jsou samozřejmě správná, jen se na ně nemuselo čekat dlouhých osm let a zdejší lidé nemuseli za tuto nečinnost radnice zaplatit tak vysokou cenu svým majetkem, který je teď znovu ohrožen. Starosta mi totiž žádnou nápravu nepřislíbil," podtrhuje městský zastupitel.

Foto: František Pilný

[[gal:12497]]