Chrudim - Místní pobočka Strany svobodných občanů se rozhodla dodržet část svého předsevzetí a zveřejňuje na svých webových stránkách to, co se naopak radnice snaží úzkostlivě tajit. Naposledy se tak zveřejnění dočkal třeba rozpočet Místní agendy 21 a Zdravého města.

Místní agenda 21 a Zdravé město je jednou z výkladních skříní, jimiž se současné vedení města chlubí a sbírá za ně ocenění všude, kde se dá. Výstavka cen, na níž si starosta Petr Řezníček tolik zakládá, obnáší celou řadu křišťálových skulptur, které tento matador místní politické scény nasbíral se svou věrnou stranickou kolegyní a manažerkou zmiňovaných projektů Šárkou Trunečkovou (oba SNK-ED). Sama Trunečková je přitom nejen městská úřednice, ale i zastupitelka města.

Za co tedy organizátoři Zdravého města utrácejí? Po letech dohadů se jim podařilo prosadit třeba přistoupení města k projektu „fair trade“, za což se na ně snesla vlna kritiky právě od místních Svobodných. Takzvaný „Férový piknik“ stojí bezmála šest tisíc, většinu však pokryje dotace a město na něj přispívá necelou tisícikorunou. Samotná dotace je však tvořena penězi, které stát nebo Evropská unie vybere na daních. Tisk zaručeně férových letáků pak přijde na tři a půl tisíce korun, většinu přitom opět pokrývá grant.

O poznání nákladnější je zpracování studie o zdraví a životním stylu dětí školáků v Chrudimi. Projekt si vyžádá víc než 80 tisíc korun, přičemž město se na jeho vyhotovení podílí „pouze“ částkou 12 tisíc Kč. Celkový rozpočet Zdravého města však atakuje úctyhodnou částku tři miliony korun. Většinu sice opět pokrývají granty a dotace, ale i ty musely být někde vybrány na daních.

Podrobný přehled rozpočtu najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

rozpocet-zdrave-mesto.pdf

Chrudim - Se začátkem února se nám přiblížila i doba postní. Než si ale utáhneme opasky a omezíme přísun masa, můžeme si dopřát něco z toho, co období zabijaček a masopustních obchůzek nabízí. Ani Chrudim nezůstane letos pozadu.

Dlouhou historii ve Skutči má nejen skauting, ale také ples pořádaný střediskem Ležáky Skuteč v místním kulturním klubu. K poslechu a tanci tu zahraje v pátek od osmi večer skupina HB Chrast pod vedením Ivana Šmejdy. V průběhu večera pak uvidíte také ukázky společenských tanců, k nimž se samozřejmě můžete později přidat. Ve stejný den si zatančí v Seči hasiči, rovněž od osmi večer. V Chrudimi se můžete pro změnu od 18 hodin ve Vodních zdrojích vydat Za tajemstvím Inků a do národního parku Huscarán s Martinem Hamplem. Z Limy se přesunete do Nazky a uvidíte kaňon Colca, Cusco, Titicata, Machu Picchu a Huascarán. Chybět nebude ani výlet na moře za lvouny a tučňáky. Také v Mrákotíně se v pátek poveselí krotitelé ohně a sice v místní Hospodě U Dušků.

Sobota 14. února patří v Chrudimi avizovanému masopustu. Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během něhož bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky a na vesnicích vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar a škvarky. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne byla ještě povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice a pečené brambory. Od devíti ráno tak můžete nakoupit na Resselově náměstí v Chrudimi jelítka, jitrničky a spoustu dalších dobrot. Obdobná "žranice" je v sobotu po celý den přichystána také pro návštěvníky Penzionu s restaurací U Nováků v Bítovanech, kam jste tentokrát zváni na konzumaci vepřových kolen, které můžete spláchnout dobrým pivem.

Masopustní obchůzky se budou v sobotu konat především na Hlinecku. Od půl osmé ráno ve Studnici. Tradiční obchůzka zde projde celou vesnicí a bude zakončena tradičním rituálem porážení masky kobyly. Masopustní obchůzky ve Studnicích jsou zapsány do Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Další masopustní obchůzky se konají v sobotu v Prosetíně a ve Zbožnově. Vedle toho se bude v sobotu i tančit - třeba ve Slatiňanech od osmi večer v místní Sokolově. Zváni jsou samozřejmě nejen sportovci. Dále v Hěřmanově Městci také od osmi v Sokolovně a v kulturním domě v Žumberku, rovněž od osmi večer. Další hasičský bál je v plánu i v Holetíně v restauraci Na Sále - opět od osmi.

Neděli zahájí masopustní obchůzka v hlineckém Blatně. Musíte si ale přivstat, protože maškary vyrážejí na svou veselou cestu už v sedm ráno. Od tří odpoledne je pak pro děti připraven karneval v nasavrcké sokolovně a od jedné odpoledne v kulturním domě ve Skutči.

Knihou na závěr jsou tentokrát recepty známého pražského kuchaře a bojovníka za kvalitní, poctivé jídlo Romana Vaňka. Naposledy jsme vyzkoušeli židovský řízek a musím říci, že byl vynikající. Tajemstvím je nešetřit na česneku :-)

Hezký víkend, milí čtenáři. 

Chrudim - V době vegetačního klidu se na město často obracejí rozhořčení Chrudimáci, kterým vadí u jejich domů na pozemcích města nejrůznější přerostlé dřeviny. Naposledy se takto snažili řešit problém s nemocným ořechem třeba obyvatelé domků na Vlčí hoře nebo nyní v sídlišti U Stadionu.

O nemocném stromu, který ohrožoval majetky a také zdraví obyvatel Václavské ulice, Chrudimské noviny už informovaly. Po stížnosti, kterou majitelé domů adresovali úředníkům zodpovědným právě za údržbu zeleně ve městě, došlo urychleně k odstranění dožilého listnáče a lidé z Vlčí hory tak mohou konečně klidně spát. Podobný zásah byl proveden i v Nerudově ulici, kde si též pár místních stěžovalo na přerostlé a neudržované lípy, jež tvořily poslední alej ve městě. Poté, co byly lípy pokáceny, měly se tu objevit javory, k jejich výsadbě ale prozatím nedošlo. „V povolení na kácení lip v Nerudově ulici je stanoven termín provedení náhradní výsadby do 31. prosince letošního roku. Výsadba by ale měla být provedena dříve, pravděpodobně v jarních měsících roku 2015,“ říká městská úřednice Kateřina Mrózková, která má tento projekt na starosti.

[[gal:10316]]

Kolegyně Mrózkové, bývalá městská zastupitelka a technička úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim Kateřina Jánská teď řeší další problém s neudržovanými stromy, konkrétně jde o přerostlé smrky v sídlišti U Stadionu. „Bydlím na sídlišti U Stadionu, vchod číslo 712. V těsné blízkosti našeho domu někdo před mnoha lety zasadil smrky, které se v průběhu let rozrostly do obřích rozměrů. Domnívám se, že z mnoha důvodů by bylo dobré tyto naprosto nevhodně a nebezpečně umístěné stromy odstranit a nahradit je nižší výsadbou,“ popisuje situaci na největším chrudimském sídlišti Ilona Čápová Tušicová. Obrovské smrky totiž mnohde zasahují dokonce až na balkony místních obyvatel a šikovný zloděj by je mohl využít jako bezplatný dopravní prostředek ke kýženému lupu. Podle Jánské je řešení jednoduché. Společenství vlastníků bytů z panelového domu by se na ni mělo obrátit, postačí prý jen obyčejný mail a město následně podnikne potřebné kroky vedoucí buď k odstranění stromů nebo jejich prořezání. 

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) se během posledního zasedání městského zastupitelstva snažil svým nezaměnitelným způsobem vysvětlit, jak město postupuje při určování cen nemovitostí. Zaměřil se především na slovní spojení „v čase a místě obvyklá“.

Tejkl přitom reagoval na dotaz městského zastupitele Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011), jemuž se zmiňované slovní spojení nezdálo a toužil znát vysvětlení. Tejkl (ČSSD) se tedy v několik minut trvajícím vysvětlování pokusil ozřejmit, kdo a jak vypočítává výslednou cenu za domy a pozemky, které město prodává. Hlavním motivem, proč radnice podle Tejkla upřednostňuje práci kvalifikovaného odhadce, je samozřejmě cena. Jeden takový odhad přijde přibližně na osm set korun a vloni jich město pořídilo hned dvacet. Pokud by se k vyhodnocování cen pozemků a nemovitostí v čase a místě obvyklé měl použít postup, při němž městský úředník vyhledá nabídky realitních kanceláří nabízejících v dané lokalitě podobnou nemovitost, neexistuje podle Tejkla prakticky možnost, jak uspět. Šlo by prý o velkou náhodu, protože najít podobné nemovitosti je prakticky nemožné. Město by se tak muselo dotazovat samotných realitek, a to by zadarmo rozhodně nebylo. Místostarosta proto míní, že by se výsledná částka blížila oněm osmi stovkám, které město platí za posudky odborníků a není proto důvod volit jinou metodu. 

Základním a prvním bodem volebního programu hnutí ANO v komunálních volbách v Chrudimi bylo pozitivní a neútočné vedení volební kampaně a snaha o navození atmosféry spolupráce v orgánech města v případě volebního úspěchu. To bylo společně se snahou o změny základem veškerého úsilí v předvolební kampani i v povolebních vyjednáváních. Proto jsme nikoho nenapadali a při hodnocení povolebních jednání jsem se vždy snažili podávat jen neurčité informace o tom, že jednání jsou velmi složitá a případná koaliční dohoda je tedy v nedohlednu.

Naopak my jsme před volbami i v průběhu povolebních vyjednávání byli v různých mediích a prohlášeních označováni za vyděrače, dočetli jsme se o nás mnoho lží, osočování a polopravd. V mnoha případech se můžeme jen domnívat, kdo byl zdrojem takových informací a komu jejich zveřejnění „prospívalo“. Takováto tvrzení se jen velmi těžko vyvracela právě s ohledem na zachování slušnosti při jednáních a nepřipouštění konfrontace přes media. Právě takováto vyjádření z našeho pohledu zavírala dveře k jakékoliv případné další spolupráci. Pokud nyní zpětně hodnotím některé naše postupy, vyjádření a stanoviska, docházím k závěru, že je třeba nyní, když je již rozhodnuto, uvést k některým skutečnostem naše stanoviska.

Nikdy jsme nezpochybňovali, že je SNK vítězem voleb a má právo vést jednání o radniční koalici. Zdůrazňovali jsme ale, že naše vyjednávací pozice je úplně stejná. Protože i my jsme získali šest mandátů, stejně jako SNK. Bohužel jsme neustále naráželi na argument druhé strany, že oni nemají šest mandátů, ale třináct (tedy včetně ODS a ČSSD) a že „voliči jasně rozdali karty“ a nepřejí si tím pádem nic jiného, než pokračování dosud vládnoucího uskupení. To byl jeden z hlavních příkladů účelové interpretace výsledků voleb. Ale také to byl hlavní důvod, proč veškerá další jednání skončila tak, jak skončila. Ať jsme přišli s jakýmkoliv návrhem, vždy to nebylo možné, pokud by nerespektoval výsledky voleb a tedy zachování jejich třináctky. Třináctky, která byla prokazatelně uzavřena již před volbami a následně stvrzena i po vyhlášení výsledků. Arogantní tvrzení o tom, že oni vlastně mohou vládnout bez nové rady i vedení dál, třeba klidně celé další čtyři roky, protože si to voliči tak přejí, byla jen důsledkem takto uzavřených dohod. Vše se zakrývalo napadáním z vyděračství a nesmyslností našich požadavků. Jednou jsem byl označen za toho, který brzdí jednání, protože pro mne neexistuje jiná varianta, než abych byl starostou, jindy zase, že brzdím jednání proto, že ve Dvoře Králové mi vlastně nic nechybí, tak proč bych měl mít zájem se v Chrudimi dohodnout. A bylo i mnoho dalšího osočování.

Základní chybou, která je nám vyčítána, je, že jsme naši snahu o změnu personifikovali až po volbách. Že z našeho programu ani našich vyjádření nebylo patrné, o co nám vlastně jde. Ano, od počátku pro nás změna znamenala i změnu ve vedení města. Způsob řízení města a další kritizované praktiky pro nás byly zosobněny pány Řezníčkem a Čechlovským. Proto pro nás při většině jednání nebyl model s těmito dvěma pány ve vedení města přijatelný. Já osobně jsem několikrát nabízel Petrovi Řezníčkovi i možnost, že se oba v zájmu dohody zřekneme jakýchkoliv ambicí na posty ve vedení města. Ale zde jsme opět vždy narazili na to, že to nejde, protože voliči si přejí něco jiného.

Nikdy jsme nebyli na rozdíl od SNK schopni jasně a neúčelově interpretovat výsledky voleb v Chrudimi. Věděli jsme jen jediné, že pro naši snahu něco změnit, jsme nedostali dostatečnou podporu. Na druhou stranu nás stejný volební výsledek, jako dosáhlo SNK, určitě opravňoval k jednáním o případné koalici s ČSSD a to bez toho, že to bylo ze strany SNK a ODS považováno za podpásové nefér jednání. Proč? Koalice se Svobodnými, Koalicí pro Chrudim a ČSSD, to mohla být jedna z optimálních možností, ke které jsme možná my dostali od voličů impuls. Bohužel, třináctka byl nerozbitná. Co je však jasné, že v průběhu povolebních vyjednávání nás kontaktovalo velké množství lidí, kteří tvrdili, že nás nevolili proto, abychom ustupovali nebo se se s nimi (myšleno třináctkou) spojovali. Takže nešlo jen o stanoviska jednotlivců ve vyjednávacím týmu. Stejný názor měla i většina kandidátů za hnutí ANO. Stejný názor zastávali dlouhodobě i Svobodní a chvíli i Koalice pro Chrudim.

Co k tomu říci. Na co byly potřeba všechny ty tanečky po volbách, když to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo. I pan Dr. Tejkl to potvrdil, že to od počátku byl model optimální. Jen ten vývoj okolo byl z našeho pohledu nepochopitelný. Všechna ta jednání kolem, napadání a osočování, to byla jen kamufláž a v tomto případě hodně nehezké divadélko. Karty se možná rozdávaly někde úplně jinde, než v Chrudimi a aktéři tohoto představení mysleli na něco úplně jiného, něž na zájmy našeho města. Vždyť za dva roky budou krajské volby a ambice můžeme mít i na celostátní úrovni. Zase se jen potvrdilo, že politika je... Ale o tom, že nechci být sprostý, se již psalo. Jen k tomu uvedu, že nedokážu pochopit, jak si mohli padnout do náruče ti, kteří se v průběhu všech jednání vzájemně označovali za ty nejméně přijatelné pro případnou koalici. Jakákoliv naše nabídka vůči SNK vždy ihned končila tím, že přece oni nepůjdou do koalice s někým, kdo je zásadně proti nim a nemá zájem se s nimi dohodnout. Vyslechli jsme si povídání o okopávání kotníků a namydlených schodech. Dokonce víme o jednom kandidátovi za ODS, který přestoupil od Koalice jen proto, aby „šel proti Málkovi“. Já jsem byl opakovaně před nevyzpytatelností pana Málka z mnoha stran varován, ale znovu jsem naivně uvěřil tomu, že by každý měl stát za tím, co říká. Postup pana Málka a následně celé Koalice pro Chrudim pro mne byl největším zklamáním.

Ing. Ondřej Kudrnáč, kandidát na starostu za hnutí ANO 2011 v Chrudimi

V souvislosti s článkem o budoucím možném využití lokality Jedličky v chrudimském parku Střelnice vyslovil kdosi v diskusi před schůzkou s občany nesmělé přání, zda by město mohlo konečně v této souvislosti pamatovat i na pejskaře a zřídit tady pro ně a jejich zvířata prostor určený k volnému pohybu psů. Doposud je totiž v Chrudimi nelegální. Po mnoha letech nečinnosti radnice v této oblasti, plošném zrušení stojanů s papírovými sáčky na psí exkrementy a vybírání jedněch z nejvyšších poplatků za psy v České republice, by si to místní pejskaři minimálně zasloužili, ne-li víc.

Z další diskuse, která se pod článkem rozvinula, ale vyplynulo, že leckomu psí exkrementy smrdí, vysoké poplatky za takřka "nulové služby" už nikoli. Ano, Chrudim je zaplavena výkaly a nelze se tomu divit, když vás správce města odnaučí exkrementy sbírat a bláhově si myslí, že uchlácholí pejskaře nedostatečným množstvím igelitových pytlíků, pro které si navíc musí na radnici dojít. To jsou hned dvě překážky, které brání čistotě města a zároveň diskriminují pejskaře, tedy značnou část obyvatel Chrudimě. A to už nemluvím o psech, kteří přestali být z pohledu nového Občanského zákoníku věcí a mají nárok na to se volně vyběhat.

Ale kde? V Jedličkách? Nebo v některém jiném chrudimském parku? Tady všude číhají na pejskaře a jejich psy nejrůznější překážky a omezení, jakoby ani město nedokázalo po tolika letech přehlížení reflektovat na skutečné potřeby svých obyvatel. Jednou z cest jsou právě oplocená psí hřiště, o které někdo v případě Jedliček slušně a nesměle požádal, aby byl vzápětí za svůj oprávněný požadavek peskován těmi, kteří někdy do psího exkrementu nejspíš šlápli anebo ještě hůř - nemají rádi zvířata (a možná ani lidi - jen sebe). Zeptám se tedy rovnou. Za co musíme odvádět tolik peněz do městské pokladny, když nedostáváme protihodnotou odpovídající služby? Takový stav je dlouhodobě neudržitelný a je jen otázkou času, kdy se budou muset odpovědní úředníci chytnout za "bambuli" a přijít se vstřícným řešením a nikoli "štěkat" na pejskaře, že je jich v Chrudimi hodně a ještě víc že je psích exkrementů. Pokud totiž nezareagují tak jako jinde ve vyspělé civilizaci (tedy konstruktivně nikoli represivně), tak se jednou v psích exkrementech utopíme...

Chrudim/Medlešice - První místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) jednal s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) v Pardubicích o konkrétní podobě a termínu výstavby nové křižovatky u Medlešic, která umožní místním motoristům příjezd do Chrudimi Pardubickou ulicí a stejně tak se o něco později napojit také na budoucí obchvat města i v opačném směru.

Jak místostarosta Trávníček v rozhovoru pro Chrudimské noviny uvedl, ŘSD, které bude investorem této akce, zadalo už vypracování projektové dokumentace křižovatky. "S její vlastní výstavbou se počítá hned po skončení první etapy silničního obchvatu. Mezitím bude fungovat sjezd v Dašické ulici," říká místostarosta. Jak dodává, nová kruhová křižovatka u Medlešic by se měla stavět za plného provozu tak, aby co nejméně omezila stávající silniční dopravu. "Chceme zde postupovat po dohodě s ŘSD obdobně jako v případě výstavby kruhové křižovatky ´U Guláška´, která byla rovněž budována za plného provozu a k jejímuž uzavření stačily pouhé tři dny a to ještě o víkendu," podotýká Jaroslav Trávníček. Z nové křižovatky nebude smět podle něj vjet do Pardubické ulice ve směru od Pardubic těžká tranzitní doprava. Ta bude totiž vedena striktně po silničním obchvatu, čímž by si měla zdejší nadměrně frekventovaná silnice I/37 a průtah městem přes Masarykovo náměstí, Palackého třídu a ulici Obce Ležáků výrazně ulevit.

Buffalo (USA) - Přesně dva roky poté, co jsem se vrátil z Mistrovství světa hokejistů do 20 let v ruské Ufě (čtěte zde), jsem dostal příležitost znovu poznat krásy světa, tentokrát ale na úplně opačném konci světa. Deset dní jsem pracoval v americkém Buffalu na světovém šampionátu žen do osmnácti let, což pro mě bylo další výbornou zkušeností a poznáním úplně něčeho nového.

Loni v srpnu jsem se dozvěděl, že spolu s kolegou vycestujeme do Spojených států amerických, kde se tradičně plní sny. Můj sen ale začal jako noční můra, protože měsíc před odletem mi bylo řečeno, že do Buffala nakonec poletím sám. Letadlem jsem prozatím cestoval jednou v životě v pětičlenné skupině, tentokrát jsem se musel vyznat se v letištních halách sám. Navíc jsem byl nucen do Buffala dvakrát přestupovat. Samotná cesta proběhla v pohodě, až na komplikace ve Washingtonu, kde jsem kvůli zpožděnému letu strávil noc. Během dopoledne jsem stál již pevnýma nohama poprvé v životě na americké půdě.

Po ubytování v luxusním hotelu, kde jsem měl možnost bydlet společně s týmem, jsem zamířil do hokejové arény, kde mě čekalo první velké překvapení. „Do hokejové arény výtahem do sedmého patra?“ divil jsem se. Takřka nový komplex Harborcentra si nechali postavit majitelé Buffala Sabres, jde o první budovu tohoto typu na území Spojených států. Nadzemní parkoviště, řada restaurací, hotel a nad nimi dvě ledové plochy připravené pro mládežnické turnaje a v nejbližší době také pro mistrovství žen do 18 let.
 

Hned úvodní den jsem musel řešit mnoho problémů. Například s jinou koncovkou do zásuvek, o kterou jsem musel smutně prosit kustoda finského týmu, který mi ji nakonec daroval. Velká potíž však byla rovněž s internetem, který během prvních dnů odmítal fungovat. O Američanech jsem měl špatné mínění a předsudky, které se z části naplnily. Vždy jde ale o to, na jaké lidi přesně narazíte. Obrovským štěstím pro mě byla schůzka s jistým organizátorem, který nakonec poslal k mému notebooku technika samotného klubu NHL, který ukázal, že to s počítači prostě umí.
 

O mnoha Američanech se ví, že nic mimo jejich zemi je nezajímá. Po deseti dnech strávených v Buffalu mohu tohle stoprocentně potvrdit. Několikrát jsem se shledal s případem, kdy na mojí odpověď, že jsem z České republiky, sám tázající koukal nechápavě a ptal se: "Kde to je?" Nejvíce mě však pobavila situace hned z prvního dne šampionátu, kdy jsem měl možnost putovat s jedním z postarších občanů k jeho vile, aby mi ukázal překrásný článek o českém hokeji. Jenže se mýlil, Jágra sice znal, ale naši zemi si evidentně spletl s Rumunskem.

Ale zpět k ženskému hokeji a dění v Harborcentru. Do Buffala jsem cestoval jako jediný český novinář, který měl do České republiky odesílat informace o dění na šampionátu v podobě článků a videí. Zároveň bylo mým úkolem psát podrobné on-line přenosy ze všech zápasů na turnaji, po českém duelu natočit ohlasy na kameru a spolu s článkem zveřejnit na webu www.hokej.cz. Samotné stříhání videa mi zabralo práci do nočních hodin, kvůli posunu času bylo ale vše pro čtenáře z Česka zhruba ke snídani připraveno.
 

Popularita ženského a ještě k tomu mládežnického hokeje není v České republice nijak valná a já jsem rád, že jsem se mohl zasadit o to, aby byl trochu více zpropagován. O to více mě těšil fakt, že se mi po čtvrtfinálovém zápase se Švédskem ozval David Lukšů z České televize, který měl zájem o mé záběry do zpravodajství Branky, body, vteřiny. Do konce turnaje jsme měli z každého vysílání vyhrazeno část pro ženský juniorský hokej, což z mého vlastního pohledu považuji za obrovský úspěch.

České hokejistky nakonec skončily na turnaji čtvrté, za domácí Amerikou, druhou Kanadou a bronzovým Ruskem. I přes ambice na medaili mohly být spokojeny, ve světové konkurenci se neztratily. Ještě chci připomenout, že zejména při zápase Spojených států s javorovými listy panovala úžasná atmosféra, za kterou by se leckterý český klub nemusel stydět. Závěrečný den jsem pak dodělal všechny své povinnosti a přes Toronto a Vídeň vyrazil zpátky do Prahy.
 

V tuto chvíli vím jedno - rád jsem se vrátil zpátky do Čech. Ve Spojených státech bych žít nechtěl, americký způsob života mi připadá velmi nervózní, vše se děje ve velmi rychlém tempu. Za další životní zážitky jsem ale velmi rád. V současné době mě čekají zkoušky, práce v Chrudimi a další sbírání zkušeností na regionálním poli. Věřím, že ještě dostanu příležitost napsat vám článek o další zajímavé destinaci.

Chrudim - Městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM) se ohradil při projednávání neinvestiční dotace města na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie proti tomu, proč je na střeše hlavního chrudimského svatostánku nyní takový "kočkopes". Měl tím na mysli současnou kombinaci měděné střešní krytiny s pálenými taškami, na což nebyli Chrudimáci dlouhá léta zvyklí.

V uplynulých desetiletích byla totiž na střeše výhradně měď, která je z pohledu zastupitele Moučky daleko vhodnější než střešní tašky použité pouze na zadní části hlavní lodi kostela, které teď podle jeho mínění působí v kombinaci se zbytkem měděného povrchu nepřirozeně a připomínají zmíněného kočkopsa. Ostatně, nově použitou střešní krytinu, která zčásti nahradila tradiční měď na nejvyšší chrudimské dominantě kritizují i někteří občané města. „Loni v září bylo přijato rozhodnutí odboru památkové péče, v němž se doslova uvádí, že použití měděné střechy na bočních lodích kostela je přípustné. V odůvodnění je dokonce uvedeno, že měděná krytina by zde byla vhodnější, než původně navržená taška,“ tvrdí zastupitel Moučka, který se opírá o závěry památkářů. Vyžádal si proto od vedení radnice v dané věci vysvětlení.

Ještě předtím, než jej obdrží, snažil se mu výhody pálených střešních tašek na hlavní lodi kostela Nanebevzetí Panny Marie objasnit radní Tomáš Židek (SNK-ED). Zdůvodnil to hlavně šetrnějším přístupem k této gotické památce. Tašky byly podle něj doporučeny na hlavní loď kostela na základě znaleckých posudků a také vyjádření již zmíněných památkářů. "Jde o krytinu, která se běžně užívá na kostelích katedrálního typu, jako je náš kostel. Měď se totiž v létě více zahřívá a špatně větrá. Tím trpí krovy, jejichž stáří sahá až do 13. století a které dokládají původní gotickou architekturu. Vzhledem k tomu, že je tu snaha je zachovat, byly tašky k tomuto účelu vyhodnoceny jako šetrnější," namítá k dotazu svého kolegy Jaroslava Moučky Tomáš Židek.

Chrudim - Na víkend nás údajně čeká bohatá sněhová nadílka, takže volba programu pro dva volné dny bude asi jasná. Odklízení sněhu z chodníků nechte klidně městu, je to jeho povinnost a vyražte třeba na běžky k Nasavrkám.

Od pátku 30. ledna do pondělí 1. února se pak můžete vypravit do stylové hospůdky v Ochozi u Nasavrk. Srdečně jste totiž zváni na vychutnání a prožití zimní nálady v Galérce o pátém lednovém víkendu. Partnerem Prvního folkového víkendu, který se tu celé tři dny koná, je originální tmavé 19° pivo Porter z Pardubického pivovaru. Pro milovníky dobrého jídla a pití zde připravili ochutnávku černého piva Porter a speciality z černého piva a na černém pivu a s jedlými kaštany. Pochutnáte si na grilované krkovičce marinované v černém pivu a přelité kaštanovým soté a také na pomalu pečených vepřových žebírkách na medu a černém pivu podávaných s kaštanovým soté. Dále je pro vás připraven železnohorský závin s jablky a kaštany přelitý jablečnokaštanovým pyré, horké nápoje, teplá medovina, grog a punč, svařené víno, pečené kaštany a další zimní dobroty. Přijďte tedy do Galérky a ochutnejte zde tradiční Železnohorské regionální produkty. První folkový večer začíná v pátek a zahájí ho skupina BachaDring. Pokud přijdete ve stylovém oblečení, můžete vyhrát i speciální dárkové balení černého piva, které u nás nemá obdoby. Vše od šesti večer.

Ve stejný den od 19 hodin zaplesají ve skutečském kulturním domě studenti, kantoři a příznivci místního gymnázia. O hodinu později pak třemošnický kulturní dům zaplní už tradičně stavaři a i zde se bude tančit. Třetí na řadě jsou potom dobrovolní hasiči z Luže, kteří si zatančí v místní sokolovně a nakonec i sami Sokolové z Nasavrk. Oba plesy jsou od osmi hodin večer.

Regionální muzeum v Chrudimi zahájilo dnes pokračování oblíbené výstavy, kterou má „na svědomí“ chrudimský kostelník, zvoník, učitel náboženství a renesanční člověk Tomáš Pavlík. Výstava představuje minerály, zkameněliny, rostliny a živočichy nesoucí jména mytologických postav nebo symbolicky s těmito božstvy, démony a hrdiny související. Zastoupeny jsou mýty evropské (keltské, severské, slovanské a další), africké (zejména egyptské), asijské (mezopotámské, indické, čínské atd.), australské a oceánijské, americké (severoamerických indiánů, mayské, aztécké, apod.). Více než čtyři sta exponátů propojuje dva světy - přírodu a kulturu - a nabízí poznání nových a často nečekaných souvislostí. Přijďte se podívat na vážku pojmenovanou po keltské ochránkyni mořeplavců, na germánského boha hromu v podobě minerálu, na rostlinu se jménem egyptského průvodce zemřelých nebo na brouka šířícího slávu zakladatele čínského náboženství. Uvidíte kraba, který byl nazván podle japonského boha stvořitele či kaktus a vzácné nerosty nesoucí jména hlavních aztéckých božstev. A k tomu všemu si ještě prohlédnete zuby a kosti téměř stovky živočichů, považované v minulosti za pozůstatky nejrozšířenějších mýtických bytostí - draků. Výstava potrvá až do 29. března.

Šestý Divadelní bál aneb Rej masek a kostýmů za doprovodu kapely Wječná žízeň pořádá Chrudimská beseda v sobotu 31. ledna od sedmi večer. Máte-li doma kožené kalhoty a štětku za kloboukem, nic vám nebrání převléci se za obyvatele Bavorska nebo Tyrol a následně se opít jako Dán. Nejlepší masky pořadatelé odmění a proslýchá se, že starosta města Petr Řezníček bude přístupný placení alkoholu. Jeho dceři se totiž v Německu narodil syn a starosta je tak konečně regulérním dědečkem.

Město Slatiňany vás srdečně zve na čtvrtý Městský ples Slatiňan, který se uskuteční v sobotu 31. ledna od 20 hodin v Sokolovně Slatiňany. Hrát vám bude skupina Chorus, která je v poslední době na roztrhání a o zpestření programu se postará Besta Chrudim, ZUŠ Slatiňany s předtančením a krasojízda na kole v provedení trojnásobné mistryně světa Martiny Trnkové. Vstup je pouze ve společenském oděvu, takže džíny nechte rozhodně doma. Nu, a ve stejný den v hlineckém Multifunkčním centru předtančí myslivci se svými partnerkami, zelená poteče proudem a tombola se zaplní úlovky zručných i méně šikovných střelců. Právě myslivecké plesy bývají velmi oblíbeny, protože kde jinde se obyčejný „civil“ dostane tak snadno ke zvěřině?

V noci z 31. ledna na 1. února se též uskuteční tradiční stanování na hradě Lichnice. Nevadí-li vám zima a máte-li rádi netopýry, je to akce stvořená přímo pro vás. V neděli si pak opět můžete vyléčit bolavou hlavu, nebo třeba vyrazit na zmiňované běžky. V okolí Trhové Kamenice prý napadlo hned 15 centimetrů sněhu a taková cesta zimním lesem, třeba do okolí zámečku v Polomu - mimochodem, zámeček je momentálně na prodej - je prý balzám na pocuchané nervy.

Knihou, kterou mám momentálně na nočním stolku, je již klasické dílo svatého Augustina. O milosti a svobodném rozhodování, jak se publikace velkého muže a vzdělance jmenuje, řeší zdánlivý konflikt mezi lidskou svobodnou vůlí a milostí, kterou lidem poskytuje Všemohoucí. Jedná se o náročnější četbu, než Augustinova známá „Vyznání“, ale o to kvalitnější.

Hezký únor, milí čtenáři.