Před několika týdny nebo měsíci jsem se ve svém postřehu poměrně detailně rozepsal, proč je pro město ekonomicky výhodnější přestavět letní kino za Muzeem na multifunkční areál. Nelze si však s postupem času nevšimnout vytrvalosti občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, které vede Richard Herbst a které v tomto areálu už nějaký čas se souhlasem města hospodaří. Současně s tím jsem zaznamenal i dotaz našich čtenářů, kteří se zajímají o to, zda "MaChři" platí za tuto plochu nějaké nájemné do městské pokladny. A konečně do třetice stojí minimálně za povšimnutí snaha vedení chrudimské radnice nalézt alespoň částečný kompromis s Herbstovými "MaChry", kteří chtějí stůj co stůj zachránit část hlediště i s jevištěm a obřím plátnem, zatímco město, alespoň pro začátek, by zde rádo zvýšilo parkovací kapacity pro občany a potřeby Chrudimské besedy v Muzeu.

Suma sumárum - každá ze stran požaduje od této plochy něco jiného a snaží se teď mezi sebou nějak dohodnout. Tzn., že po posledním zasedání městské rady už neplatí původní rozhodnutí, kterým se měl oplocený areál proměnit po více než šedesáti letech striktně v multifunkční zařízení podle navrženého a již schváleného a dokonce i zaplaceného projektu, avšak mělo by jít o jakýsi hybrid, který získá svoji budoucí tvář teprve podle toho, kolik toho město na straně jedné a "MaChři" na straně druhé dokáží nakonec ze svých plánů prosadit. A to i přesto, že se oslovení odborníci na poli architektury, včetně městského architekta Marka Janatky, jednoznačně shodují v tom, že veškeré skicy a návrhy, které prozatím Richard Herbst předložil, neodpovídají realitě. Jednou větou - navrhují vrátit se z odborného i ekonomického hlediska k již schválenému konceptu jako k nejužitečnějšímu řešení.

Jenže, jak se nyní ukazuje, Herbst je víc než odborníkem především srdcařem, který dokáže vymámit z jalové krávy tele. A nutno dodat, že mu v tom výrazně nahrává volební rok, v němž si budou občané tohoto města na podzim volit nové vedení radnice, přičemž to stávající se už evidentně nechce pouštět do žádné větší polemiky na téma "leťáku". Proč taky dráždit hada bosou nohou, když může být po volbách úplně všechno jinak, že? Proto odhaduji, že se už letos žádného zásadního řešení nedočkáme, alespoň ne do podzimu, a karty zůstanou minimálně do té doby dál rozdané na stole.

Volební rok není ale jedinou brzdou realizace proměny bývalého letního kina na multifunkční zařízení. Tou nejpodstatnější tíhou na brzdovém pedálu jsou chybějící finance, které zatím městu znemožňují se za Muzeem v dohledné době "rozšoupnout". Také představa, že by město dál v době chytrých technologií dotovalo provoz prodělečného "leťáku", nahání Chrudimské besedě husí kůži, a proto je z mého pohledu jedině dobře (vím, že tím naštvu občany bydlící v okolí), že se někdo, v tomto případě "MaChři", v mezidobí, než se rozhodne, údržby a provozu areálu ujali. Za jakých podmínek to město spolku umožnilo, nevím, ale vracím se tím pomalu na začátek k dotazu našich čtenářů, jak vysoké je nájemné.

Chápu, že bylo po několikaleté pauze důležité úvést "leťák" do pořádku, aby se vůbec mohlo s promítáním začít, což se Herbstovi a spol. evidentně podařilo, aniž bych chtěl nějak polemizovat o úrovni dalších doprovodných aktivit. Ty teď ponechme stranou. Chci jen poznamenat, že k restartu kina bylo nejspíš zapotřebí bezplatného pronájmu, což je stokrát lepší, než na provoz "leťáku" neustále doplácet, anebo nechat areál napospas přírodě, protože to tady společensky žilo, byť ve skromných podmínkách a bez většího zájmu občanů, ale žilo, i když po svém. A nejspíš bude žít i v tomto roce, pokud se nezačne bagrovat prostor pro větší parkoviště za Muzeem. K tomu je ale zapotřebí kompromisu, který teď s "MaChry" hledá městská rada, což Richard Herbst kvituje s povděkem.

Nutné je však poznamenat, že areál není nafukovací a slevit ze svých požadavků, má-li se vážně mluvit o kompromisu, budou muset obě strany. Potom tedy přichází v úvahu jediná otázka: Převáží racionalita nebo zapálené srdce? To bude patrné až z onoho "kompromisu", po němž obě strany navenek volají, anebo také z nedohody, která může vyústit i v to, že si plac převezme zpět do své správy město, kterému ostatně i patří, a "MaChři" půjdou pálit ohníček o dům dál. Pokud ale přeci jen ke shodě dojde a město bude multifunkční areál přizpůsobovat potřebám občanského sdružení, pak už ale za pronájem, aby "MaChři" dostáli svého jména a ukázali nám všem, že si umí také zajistit na provoz vlastního programu finanční krytí a že budou umět areál za Muzeem dál zvelebovat. Jedině to může představovat spravedlivý kompromis mezi úřednickou racionalitou a zapáleným srdcem Richarda Herbsta pro jeho milovaný "leťák".

Chrudim - Plánovaná výstavba zastávky ve Škroupově ulici budí od samého počátku kontroverzní reakce. Jsou slyšet jak hlasy velebící radnici za skvělé řešení neutěšené situace nedaleko obchodního domu Dukla, tak i nesouhlasné komentáře upozorňující na její zbytečnost.

A nesouhlasné stanovisko teď vyslovil i Chrudimák Stanislav Šťastný. Podle jeho názoru totiž hrozí zbytečné vyhození peněz za něco, co vlastně není ani potřeba. „Nechápu, proč se nevyužije zastávka na Dukelské ulici - na Borzně, když je již dokončena ulice Rooseveltova jako obousměrná. Ta přece umožňuje odbočení autobusů MHD z Dukelské k nádraží,“ diví se Šťastný, který se obrátil s dotazem i na chrudimský městský úřad. „Odpovězeno mi nebylo,“ konstatuje Stanislav Šťastný. „Brání snad navrhovanému řešení dopravní situace na Dukelské a nebo je již - podle mne zbytečná - výstavba této zastávky smluvně potvrzena s dodavatelem stavby,“ ptá se Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:3553:Je nová autobusová zastávka na Dukle opravdu zbytečná?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Šéf Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek se Šťastným ale nesouhlasí a tvrdí, že se potřeba autobusové zastávky ve Škroupově ulici ukazuje jako nezbytná. Stalo se tak poté, co město otestovalo situaci s pomocí dočasné zastávky na Palackého třídě. „Budoucí umístění autobusové zastávky ve Škroupově ulici bylo skutečně ověřeno při dočasném přemístění autobusové zastávky na Borzně před světelně řízenou křižovatku. Došlo totiž k výraznému zkrácení doby jízdy. V tomto případě není nutné, aby autobus jel až na okružní křižovatku k hotelu Bohemia v koloně vozidel,“ vysvětluje výhody nové zastávky Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:3551:Se zajížděním autobusů v dlouhé koloně aut až k "Bohemce" bude konec.  Foto: Chrudimské noviny]]

„To bude platit i v případě zmiňované Rooseveltovy ulice, která umožňuje obousměrný provoz,“ dodává Klimek. Nová zastávka MHD ve Škroupově ulici by měla umožnit i snazší cestování pro případné budoucí obyvatele lokality Na Skřivánku, kde se už dlouhá léta plánuje výstavba rodinných a bytových domů. „Ze zastákvy ve Škroupově ulici se tak lidé snáze dostanou jak na Skřivánek, tak i k zastávce u vlakového nádraží. Další nespornou výhodou je fakt, že zastávka je i na straně ulice, kde je umístěna nová poliklinika, takže starší občané nebudou muset přecházet silně zatíženou silnici u Fibichovy ulice,“ uzavírá Martin Klimek.

S výstavbou nové zastávky MHD ve Škroupově ulici se začne přitom už v příštím týdnu. Za 1,3 milionu Kč zde přijde vystavět nový záliv ze žulové dlažby v místě stávající zeleně, který bude napojen na chodník ze zámkové dlažby podél nákupního střediska Dukla. Samotný přístřešek pro cestující pak bude osazen reklamní vitrínou. Po dobu výstavby nového zálivu pro autobusy bude v části Škroupovy ulice omezen dopravní provoz.

Chrudim - Březen slibuje svou pranostikou ne příliš přívětivé počasí, my už ale dobře víme, že tuto zimu nic není tak, jak by mělo být. Blíží se konec masopustů a začátek doby přípravy na Velikonoce. Co ale dělat o prvním březnovém víkendu? Dozvíte se v osmdesátých Víkendových tipech.

V každém případě se můžete vydat na masopustní obchůzku v sobotu 1. března o půl osmé ráno do Vortové na Hlinecku a o půl hodiny později do Licibořic na Heřmanoměstecku. Dětský karneval v Lipovci začne v sobotu v Hospodě U Sýkorů ve dvě hodiny odpoledne a Svídnice nabízí pro změnu turnaj v pexesu pro nejmenší. V hospodě na hřišti od jedné odpoledne.

Jeden z posledních plesů se koná v hlineckém Multifunkčním centru. Fotbalisté z Kameniček si zatančí rovněž v sobotu od osmi večer stejně jako hasiči v pohostinství ve Vyhnánově a hasiči v nasavrcké sokolovně.

Masopustní jarmark na vás čeká v sobotu 1. března i na Resselově náměstí v Chrudimi. Začátek je stanoven na devátou hodinu ráno a končit by se mělo v pravé poledne. Čeká vás tradiční masopustní obchůzka s maškarou. Hraje dechovka Zdeňka Svatoše, tančí, zpívá a s lidovými zvyky seznamuje Národopisný soubor Kohoutek. Medovina poteče proudem a jarmareční stánky se budou prohýbat koblihami a všemožnými laskominami.

Mimo tyto časově ohraničené akce zkuste navštívit třeba dětmi milovanou záchrannou stanici pro zraněné živočichy v Pasíčkách. Tady je vždycky na co se dívat. A když už budete takový kousek od Proseče, není od věci se podívat do města samotného. Tatínky by mohla zaujmout továrna na dýmky - sám z ní taky pár svých kousků mám - a celou rodinu potom rozhledna Terezka, z níž je za dobrého počasí vidět až na daleké Krkonoše a Orlické hory.

Knížku, kterou vám v době blížícího se postu doporučím, je tentokrát menší Rekviem od Jaroslava Durycha. Mnohé asi nepřekvapí, že jde o jednoho z mých oblíbených spisovatelů. Jeho polemiky s Karlem Čapkem opravdu stály za to. Knížka je to útloučká a zabývá se dobou, která následovala po smrti Albrechta z Valdštějna. Určitě stojí za přečtení.

Přeji příjemný víkend všem svým čtenářům.

Je pravdou, že sloučením nebo fúzí pěti krajských nemocnic, chcete-li, vnikne jeden velký subjekt s ročním obratem tři a půl miliardy korun. To samo o sobě vytváří z takového gigantu velkého hráče, který si může v obchodním styku s partnery a zdravotními pojišťovnami pro sebe vyjednat daleko výhodnější podmínky než stávající "okresní" nemocnice každá sama za sebe. V praxi to potom znamená, že bude dostávat od pojišťoven větší platby a zároveň bude moci výrazně šetřit na množstevních slevách za hromadné nákupy zdravotnického materiálu. O tom není pochyb a pro pět vysoce ztrátových krajských nemocnic je to jedno z možných řešení, jak je postupně zbavit tíhy závratných dluhů, které se dál prohlubují.

Je rovněž pravdou, že každý takový krok s sebou nese jistá rizika. Už proto, že vše bude centralizováno a o veškerém dění v pěti nemocnicích bude rozhodovat jediný management v Pardubicích. Tzn., že právě odsud budou přerozdělovány veškeré finance na zajištění chodu jednotlivých nemocnic, že právě tady se bude rozhodovat o každém výdaji a každé koruně za zdravotnický personál, materiál či vybavení. A konečně také právě z pardubického centra mohou do budoucna vycházet další pokyny k optimalizaci poskytovaných služeb v zařízeních, která budou nově vzniklé akciové společnosti podléhat, tedy i Nemocnice Chrudim.

Do třetice je také pravdou, že už od samotného počátku, kdy nápad na fúzi nemocnic na úrovni vedení Pardubického kraje vznikl, existuje celá řada výhrad ke složení vrcholného managementu nově vznikajícího zdravotnického gigantu - především to, že byl vybrán bez výběrového řízení a že jsou v něm zastoupeni jak politici současní, tak i ti dřívější, odložení. Také k odborné způsobilosti jednotlivých osob panuje mnoho výhrad a námitek, především u bývalého ministra financí Ivana Pilipa (ODS, později US-DEU), který se do současné doby potýká s insolvencí ze svého nepříliš povedeného působení na trhu s realitami. A ještě malá poznámka na závěr - zatím ještě nikdo z uvedeného managementu či vedení kraje nepřišel s "podnikatelským" výhledem, který by do budoucna konkretizoval slibované úspory.

A přesně tohle vše teď tvoří onu velkou neznámou, která vyvolává obavy a strach v řadách zdravotnického personálu a jisté pochybnosti mezi současnými komunálními politiky, z nichž se někteří chtějí upřímně, než pro fúzi zvednou ruku, do této problematiky dostat, anebo z ní vytlouci těsně před komunálními volbami pro sebe politický kapitál. A právě s takovým "koktejlem" názorů se nyní setkáváme na jednáních zastupitelstev, u různých kulatých stolů, v médiích anebo na veřejnosti, a právě z nich může i pramenit případná pozdější nechuť řešit neduhy upadajícího krajského zdravotnictví ve jménu zájmů lidu a voličů. Zcela nepochybně půjde ale o falešnou iluzi.

Už teď je totiž jasné, že do ztrátových nemocnic nikdo žádné další miliardy nenasype, protože zkrátka nikde v rozpočtech nejsou k dispozici. Navíc tato recuptura nikdy v minulosti nepomohla, a když, tak pouze dočasně, protože se vložené peníze pokaždé spotřebovaly a žádné finance navíc nemocnice nevygenerovaly. Být to v normálním podnikatelském prostředí, tak bylo už dávno všech pět krajských nemocnic odkonkurzováno, tedy posláno do bankrotu. Zní to nemilosrdně a tvrdě, ale takové věci život zkrátka přináši, pokud ovšem nejde zrovna o zdravotnictví, jehož zachování, především ale efektivní fungování je ve veřejném zájmu každé společnosti. To, že jsou krajské nemocnice neefektivní, se ví však dlouho, přesto se je nepodařilo uzdravit. Anebo ještě lépe řečeno - moc se pro to zatím neudělalo, vyjma neustálých dotací, které však nejsou bezedné. Proto je třeba do problému říznout, i když to možná bude na počátku bolet, neboť další nicnedělání a lamentování nad problémem může být pro nemocnice i krajský rozpočet smrtící.

Každá nová léčebná metoda, jako nyní připravovaná fúze, představuje především strach z neznámého, je ale současně částečným, nikoli samospasitelným, řešením toho, jak z krize, která trvá už více než dvě desetiletí, ven. Proto bych se jí nebránil, pouze bych požadoval jiné medikamenty, například vypsat v pevně určeném termínu veřejné výběrové řízení na top manažery do čela nově vznikající akciovky a určitě bych zde neponechával aktivní politiky, kteří sedí na dvou i více židlích, a vybíral z opravdových krizových manažerů, za něž hovoří především pracovní výsledky, a nikoli politické proklamace. Ty v krizové situaci opravdu nepomohou, spíš naopak uškodí. A až by teprve vznikla fundovaná síla v čele nově vzniklého zdravotnického gigantu, která bude pracovat s realistickým výhledem na zlepšení finanční situace všech pěti nemocnic a s průhlednými finančními toky, přistoupil bych, bohužel k nelibosti části zdravotnického personálu, k optimalizaci poskytovaných služeb v rámci jedné firmy, která by pochopitelně znamenala zeštíhlení počtu některých oddělení tak, aby kvalita měla navrch nad kvantitou, kterou tak sveřepě až tvrdohlavě bráníme, a opět bohužel, v neprospěch nás všech. Nicméně čerstvé krve do žil by mohly vnést do nemocných nemocnic některé soukromé firmy, jež by pak mohly v úzce specializovaných oborech zdravotníky ze zrušených oddělení zaměstnat. Teprve potom by se mohly projevit první náznaky zlepšení zdravotní kondice krajských nemocnic. A o to nám všem přeci jde.

Chrudim - Pondělní neveřejný kulatý stůl, u něhož se sešel starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) se svými kolegy z městského zastupitelstva a lékaři Chrudimské nemocnice, nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Co se však delegaci z kraje podařilo dokonale, je vnést ještě větší zmatek a rozpaky mezi regionální politiky.

Nikdo z chrudimských zastupitelů, starostu Řezníčka nevyjímaje, totiž přesně nechápe, co bude připravovaná fúze pěti krajských nemocnic znamenat. Sloučení do jednoho subjektu má prý nemocnicím zajistit stabilnější postavení na už tak dost vratkém svahu, který představuje stabilně ztrátové zdravotnictví v České republice. Ozývají se však hlasy, které poukazují na daleko větší míru korupce, která reálně hrozí, dojde-li ke sloučení pěti nemocnic do jednoho subjektu řízeného jedním managementem.

Samotní městští zastupitelé, kteří byli k pondělní diskusi starostou Řezníčkem pozváni, dostali informace o schůzce ve středu 19. února, což je doslova šibeniční termín. Mnozí z nich tak vůbec nedorazili. Běžným standardem je totiž plánovat schůze i s ročním předstihem. Nabízí se tedy otázka, zda v případě chrudimského kulatého stolu, jenž byl zcela v gesci současného vedení radnice, nešlo o laciný předvolební tah, kterým se koalice v čele se starostou snaží vytvořit zdání zájmu o budoucnost Chrudimské nemocnice.

Spekulace, které se šíří z radničních kuloárů, navíc zmiňují i fakt, že diskuse s lékaři a zástupci krajské samosprávy nic konkrétního nepřinesla. Také samotný starosta tři dny před hlasováním o fúzi na zasedání krajského zastupitelstva pouze vyčkává a doufá, že se k němu dostanou podrobnější informace. Řezníček je totiž krajským zastupitelem a na zítřejším jednání bude rovněž hlasovat o případném slučování nemocnic. Jak se rozhodne, je prozatím ve hvězdách. Vadí mu totiž hrozící riziko útlumu některých oborů, které konkrétně v Chrudimské nemocnici fungují na jedničku a jejichž odstavení by znamenalo velké mínus nejen pro Chrudimáky, ale i pro celou spádovou oblast nemocnice, která není právě malá.

Zdravotní sestra a zastupitelka Vladislava Michalová (TOP 09) přes svou odbornost do problematiky nevidí o mnoho lépe, než starosta Řezníček. „Od začátku poukazuji na to, že materiál je přes svou obsáhlost neúplný. Přes opakované žádosti neobsahuje hodnověrnou analýzu finančních dopadů transformace. Stále neznáme dopady na zaměstnance, kde všude se bude omezovat provoz a propouštět. Není zde jasně definovaná nová organizační struktura," píše Michalová v mailu, který zaslala účastníkům pondělního kulatého stolu. A podobný názor má prý i většina náměstků dotčených nemocnic, kteří se pomalu proti nápadu úředníků z vedení kraje bouří a nápad spojování nemocnic odmítají. Přijde jim totiž jako šitý horkou jehlou. Čtvrteční jednání krajských zastupitelů tak slibuje zajímavou podívanou.

Chrudim - V pondělí svolali chrudimští sportovci, kteří se zabývají takzvaným „workoutem“, informační schůzku, z níž měly vzejít konkrétní návrhy budoucí venkovní tělocvičny v samotném městě. Ve čtyři hodiny odpoledne se proto sešla před stadionem MFK v ulici V Průhonech skupinka městských úředníků se sportovci.

Ve volebním roce se vedení města snaží vyjít vstříc všem, kdo by mohli své případné nesympatie projevit v podzimních komunálních volbách, takže zástupců samosprávy zde bylo opravdu hodně. Celé setkání moderovala šéfka projektu Zdravé město Šárka Trunečková, dostavil se i vedoucí odboru regionálního plánování MěÚ Petr Kopecký, nebo šéf odboru investic Petr Pecina. Nechyběla ani Kateřina Mrózková, která má v gesci péči o zeleň, a Luděk Marousek, jehož velení podléhají sportovní areály ve městě. Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) známý svou láskou ke sportu však chyběl, protože musel dát přednost jednání o budoucnosti Chrudimské nemocnice. Trunečková však svého "bosse" pohotově omluvila.

[[img:chrn_fullwidth:6872:Daniel Schindler má důvod k úsměvu, konečně se s radnicí dohodl na konkrétních krocích, z nichž vzejde plnohodnotná venkovní tělocvična.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mezi workoutery samozřejmě nechyběl hlavní tahoun celé akce, z níž by měla venkovní tělocvična vzejít, Daniel Schindler. Doprovázen byl svou dcerkou. Jako první bod v neformálním kroužku diskutérů se probírala lokalita, kde by tělocvična měla stát. Na výběr byla hned tři místa. První z nich byl plácek, na němž přítomní stáli, druhou pak parčík v Koželužské ulici (v současné době spíše ráj pejskařů), a poslední potom parkoviště u bývalého vchodu do městské plovárny.

[[img:chrn_fullwidth:6873:Setkání moderovala koordinátorka projektu Zdravé město Šárka Trunečková.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pro první variantu hovořil především fakt, že jde o místo, které je všem na očích a jen těžko zde bude docházet k jeho poškozování vandaly. „Když jsme tady při pravidelném ´clean upu´ sbírali odpadky, okamžitě na nás jistá dáma volala policii, takže plácek je skutečně pod dohledem,“ vtipkoval Daniel Schindler. „Plácek v Koželužské je problematický především proto, že lidé z okolních domů pravděpodobně nebudou s umístěním tělocvičny souhlasit a podmínkou vydání stavebního povolení je právě souhlas majitelů okolních parcel,“ upozornil na možné komplikace Petr Pecina. Námitkou proti třetí možnosti, parkovišti u plovárny byl především fakt, že jde o zastrčené místo, takže tu hrozí reálné nebezpečí likvidace cvičebních prvků nejrůznějšími nenechavci.

„Musíte ale počítat s tím, že plácek, na němž stojíme, bývá často doslova v obležení aut a autobusů. Já sám jsem sportovec a dýchat výfukové plyny by se mi skutečně nechtělo,“ argumentoval v neprospěch trávníku před „Emilákem“ Marousek. Při následném hlasování se však většina přítomných vyslovila jednoznačně pro tuto variantu. „Architekt města souhlasí se všemi třemi možnosti,“ podotkla na závěr diskuse Šárka Trunečková a předešla tak diskusím nad územním plánem města.

[[img:chrn_fullwidth:6874:Před "Emilákem" se sešlo asi třicet diskutérů a úředníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle Trunečkové má město v rozpočtu na tělocvičnu vyčleněno čtvrt milionu korun. Jde o částku, která by měla pokrýt jak samotnou stavbu cvičebních lavic, tak úpravu okolí, případný překlad sítí, nebo dopadové plochy. „Do této částky se asi nevejdeme,“ konstatoval Schindler a předložil přítomným jednu z možností, jak by tělocvična mohla vypadat. Šlo o návrh i s kalkulacemi nákladů od firmy, jež se výstavbou dlouhodobě zabývá. „Firma je však ochotná pomoci se získáváním dotací, které by mohly pokrýt část nákladů na výstavbu,“ připomněl Daniel Schindler. To Trunečkovou evidentně potěšilo, protože radnice zatím možnost získat na další projekt Zdravého města nezjišťovala.

[[img:chrn_fullwidth:6876:Daniel měl připravený i konkrétní projekt s kalkulací cen.  Foto: Chrudimské noviny]]

Petr Kopecký na závěr ještě přítomným připomněl, že bude třeba zpracovat projekt a následně vypsat výběrové řízení na dodavatele stavby. Jak dlouho bude tato „úřednická“ fáze trvat, však nikdo z přítomných odhadnout nedokázal. Je ale možné, že vítěz výběrového řízení postaví cvičební prvky levněji a 250 tisíc tak bude stačit. Účastníci schůzky si mezitím vyměnili maily a byli Trunečkovou ujištěni, že je o dalším postupu města bude informovat a případné další schůzce se rozhodně nebrání. Po tři čtvrtě hodině se tak všichni mohli rozejít k domovům. 

Chrudim - Vítěze výběrového řízení, z něhož nyní vzešla firma, která pro chrudimskou radnici vytvoří nový regulační plán městské památkové zóny, vybrali městští radní. Stal se jím Atelier urbi z Brna.

Do samotné soutěže se přitom přihlásily pouhé dvě kanceláře architektů. Zmiňovaný Atelier urbi a HaskoningDHV z Prahy. Výběrová komise, kterou tvořil neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), bývalý architekt města a zároveň městský zastupitel Karel Thér (Volba pro město), současný architekt města Marek Janatka, úřednice Alena Stará společně s kolegyní z odboru Územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Hanou Kovandovou tak neměla příliš obtížnou práci při výběru vítěze.

Jedním z důvodů, proč zvolení vítěze výběrového řízení běželo „jako po másle“, je i fakt, že brněnská firma nabídla zpracování regulačního plánu za téměř poloviční cenu oproti firmě z Prahy. Atelier urbi totiž slibuje, že svou práci zvládne za bezmála osm set tisíc korun. HaskoningDHV přitom chtěl za stejný projekt inkasovat více než milion a čtyři sta tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:3767:Jsou přístavby na hotelu Bohemia v pořádku?  Foto: Chrudimské noviny]]

My si jen připomeňme, že regulační plán městské památkové zóny byl dlouho terčem kritiky zprava i zleva. Mnohé budova do něj prý nepatřily a jiné pro změnu chyběly. Často se proto porušoval, jak ukazuje třeba příklad necitlivě rekonstruovaného hotelu Bohemia, který je podle slov odborníků příkladem jedinečné a v celé České republice neopakovatelné středomořské architektury.

S jídlem roste chuť. Nejspíš takovou euforii prožívala dvojice (Roman Málek a František Pilný), která na konci uplynulého roku zorganizovala na Resselově náměstí silvestrovské oslavy. Šlo bezesporu o občanskou aktivitu, která je pokaždé vítána, protože město má žít od zdola a ne tak, jak mu to "nalajnuje" vrchnost. Pokud by se tato mezi lidmi populární tradice zase vrátila za určitých, především bezpečnostních pravidel do městského centra, pak to bude jedině dobře, protože tím Chrudim ukáže, že umí žít.

A proč ona poznámka na začátku, že s jídlem roste chuť? Protože druhý z jmenovaných požádal město také o pořádání pálení čarodějnic u Divadla Karla Pippicha, kde se už léta koná populární Koniášův potlach, který má ve městě stovky příznivců. A právě to je některým lidem trnem v oku - především místním politikům, kteří na tuto povedenou akci žárlí, neboť se nemohou ohřát na jejím výsluní a svým způsobem to ukazuje i na jejich impotenci, pokud jde o nápady, jak probudit společenský život ve městě.

Jen si vzpomeňte, kolik překážek museli pořadatelé Koniášova potlachu zdolat v posledních letech, kdy se jim stále "někdo" snaží sebrat vítr z plachet. Ať už to byla na začátku tohoto volebního období vcelku trapná výmluva radnice na souběh s akcí na scéně Divadla Karla Pippicha, kvůli které se zatím jedinkrát nemohl Koniášův potlach konat na tradičním místě a v tradiční termín - tedy v době, kdy kulturu ve městě ovládal již zmíněný Málek s podporou Pilného a dalších z tzv. "Koalice změny". Nechci se pouštět do spekulací, zda v tom měl prsty právě on se svými koaličními kamarády, poukazuji pouze na souběh všech skutečností, které do sebe až nápadně zapadají. Úsudek ať si každý čtenář udělá sám.

A když už se následně nepodařilo Koniášův potlach pohřbít, uspořádali výše zmínění za peníze města "natruc akci" na Janderově, která jak rychle začala, tak i rychle pro naprostý nezájem občanů skončila. Co na tom, že jsme tento nepovedený experiment zaplatili všichni ze svých kapes!? Už proto by mělo podobné akce pořádat město co nejméně, a pokud tak chtějí činit i naši politici, tak výhradně ve svém volném čase a za své peníze stejně jako ostatní spoluobčané a spolky - i pokud jde o Koniášův potlach nebo oslavy Silvestra. Stejně tak by k tomu měli využívat i vlastní originální invenci a nevykrádat nápady druhých jako František Pilný v případě tradičního pálení čarodějnic Na Roštině, kde se Koniášův potlach včetně doprovodného kulturního programu pro děti i dospělé každoročně koná.

Sečteno, podtrženo - město by mělo aktivně podporovat každou smysluplnou dobrovolnou občanskou aktivitu, zvláště ty, které mají mezi občany dobrou pověst jako Koniášův potlach, anebo si ji časem možná získají, jako třeba silvestrovské oslavy na Resselově náměstí a některé další. Místní politici by si pak měli odpustit šťouchance typu Pilného žádosti, která nebyla ničím jiným než škodolibostí na adresu pořadatelů tradičního Koniášova potlachu, kteří s Pilným zrovna nesdílejí jeho politické názory. Jestliže se nad to někteří nedokáží povznést a jsou raději ochotni jak malí kluci mrhat svoje síly nad přetahovanou o jednotlivé akce, tedy i o pálení čarodějnic, pak nejsou schopni kompromisu, který k politice, včetně té komunální, bezpochyby patří. Jsou jen smutnou ukázkou malosti na malém městě, kde se jeden druhému snaží vypálit rybník ve svůj prospěch, nikoli v prospěch nás všech.

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), úřednice Šárka Trunečková a tajemník MěÚ Chrudim František Chmelík odjeli do královéhradeckého kongresového centra Aldis pro další cenu, kterou se oceňují města, jež se účastní takzvané „Agendy 21“. Radnice totiž opět bodovala s řadou svých projektů.

„Ceny úředníků pro úředníky“, tak se často označují v samotné Chrudimi ocenění, která sbírá radnice už od roku 2006. Letos se členové projektu Agenda 21 sešli 18. a 19. února v rámci slavnostního večera v Kongresovém centru Aldis, aby zde převzali ceny od ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci ve veřejné správě za rok 2013. Ministerstvo totiž každoročně oceňuje úspěšné postupy místních samospráv v oblasti kvality veřejné správy. Město Chrudim bylo v této souvislosti oceněno za kvalitu ve veřejné správě díky realizaci místní Agendy 21, tedy za praktické uplatňování zásad udržitelného rozvoje a aktivní spolupráci městského úřadu s veřejností.

[[img:chrn_fullwidth:5244:Pravidelné diskuse o Zdravém městě ve Velkém sále Muzea Chrudimáky příliš netáhnou a sál zeje prázdnotou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Mobilní operátor Vodafone ohlásil úřadu práce na první dvě letošní čtvrtletí snižování počtu svých zaměstnanců. Dohromady se chystá v prvním pololetí propustit 64 lidí, z toho většinu v Chrudimi. To podle odborníků může zhoršit již tak napjatou situaci na trhu práce v regionu, která má od roku 2008 nepřetržitě vzrůstající tendenci.

Míra nezaměstnanosti na Chrudimsku přitom činí od začátku letošního ledna 8,6 procenta lidí bez práce, přičemž dohromady je nyní evidováno 6037 uchazečů o zaměstnání. Do evidence úřadu práce přicházejí však stále noví a teprve sezónní práce mohou tento stav zmírnit. Podle šéfa krajského úřadu práce Petra Klimpla se dá zlepšení očekávat zejména na Hlinecku, kde existuje celá řada pracovních příležitostí pod širým nebem.