Chrudim - Vzhledem k tomu, že současným členům představenstva a dozorčí rady firmy Vodovody a kanalizace Chrudim pomalu končí doba, na kterou byli zvoleni, rozhodla se rada města doporučit svým kolegům schválit jména tří kandidátů, kteří by nově měli v těchto orgánech zasednout.

V minulých letech přitom město zastupoval v představenstvu neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který byl dokonce jeho předsedou. Za tuto funkci si každý měsíc mohl na účet připsat v hrubé mzdě devět a půl tisíce korun. Místopředsedou dozorčí rady se stal pro změnu před třemi lety starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž inkasoval před zákonnými odvody o pět tisíc korun měsíčně méně než Trávníček. Třetím do „party“ je doposud František Pilný (VV), jemuž náležela odměna čtyři tisíce korun. Právě Řezníčka s Trávníčkem doporučuje rada schválit do dalšího funkčního období opět. Františka Pilného však nahradí městská zastupitelka a též úřednice úseku údržby veřejné zeleně Kateřina Jánská (ODS).

Chrudimsko patří dlouhodobě k regionům, v němž je cena vodného a stočného jednou z nejvyšších v rámci celé České republiky. V minulých letech ho předstihnul pouze bývalý táborský okres.

Chrudim/Markovice - Město připravuje v současnosti další lokalitu pro výstavbu rodinných domů, tentokrát na pozemcích v místní části Markovice v okolí zdejšího kostela s výhledem na panorama Železných hor. Potvrdila to mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Podle ní se celý projekt nyní nachází teprve v první etapě, během které město připravuje kompletní zasíťování pětadvaceti parcel, které jsou výhradně na pozemcích ve vlastnictví města. Jak Drašnarová dodává, prodej zasíťovaných parcel zájemcům o rodinnou výstavbu by mohl začít už na začátku příštího roku. V katastru Chrudimě probíhá momentálně rodinná výstavba v lokalitě Píšťovy, kde má v první etapě vyrůst celkem jedenačtyřicet řadovek a vedle toho i několik rodinných domů podle zájmu stavebníků. Další řadovky momentálně rostou v lokalitě Vlčí hora, které zde staví sesterská společnost firmy Transys Chrudim - THmax, s.r.o.

Už dvě volební období město také licituje o možné výstavbě sídliště rodinných a bytových domů v lokalitě na Skřivánku, která byla územním plánem schválena k zástavbě, avšak chybí zde vůle většiny zastupitelů k odprodání části městských pozemků soukromému investorovi, kterým je společnost Parnassius apollo, přestože už byl jednou, před čtyřmi lety, odprodej těchto pozemků zastupitelstvem schválen. Rozhodnutí bylo později, v tomto volebním období, městem revidováno a zrušeno i za cenu hrozby možné milionové arbitráže.

Trauma z ruské (sovětské) invaze v roce 1968 do tehdejšího Československa máme my, pamětníci, stále v krvi. Nelze se zbavit ponížení, jakému byl náš národ v oněch srpnových dnech na základě vylhaného tzv. "zvacího dopisu dělnicko-rolnické vlády" (nejortodoxnějšího komunistického křídla) vystaven. "V noci se bez pozvání na návštěvu nechodí," prohlásila tehdy rezolutně u prověrkové komise moje babička. Přestože měla pravdu, musela záhy na nějaký čas nechat svého učitelského povolání a nastoupit do prodejny potravin. Takové byly dozvuky okupace a "dočasné" přítomnosti ruských tanků v naší zemi za tzv. normalizace, které postihly řadu českých rodin. A přesně tohle se honí i v hlavách některých Chrudimáků, s nimiž jsem se v posledních dnech potkal a hovořil s nimi. Zneklidňuje je vývoj situace na Ukrajině, kterou na východě této země obsadila ruská armáda a pod dohledem samopalů se zde o víkendu uskuteční referendum o případném odtržení Krymu a dalších částí země od svrchované Ukrajiny. Prý v zájmu Rusů, kteří tady žijí. Alespoň to tvrdí ruský prezident Putin.

A jaká je situace v Česku? Příliv Rusů do země se nezastavuje a žijí jich tu a podnikají už tisíce. Stačí si připomenout provoz mezinárodního letiště v sousedních Pardubicích, které trhá v posledních letech rekordy v počtu odbavených pasažérů. V drtivé většině jde o Rusy, nejde však pokaždé jen o turisty, ale také o ruské občany, kteří se k nám přiletěli usadit a investovat zde miliony a miliardy (nikdo neví, z jakých zdrojů pocházejí) do českého majetku, který ve velkém skupují. Příklad Karlových Varů je dostatečně znám, avšak i matička Praha je z velké části spíše už ruská než česká. Každý druhý dům na Starém Městě nebo na Malé Straně má ruského majitele a hledat tady pronájem se rovná nejen utopii, ale nadneseně i rozsudku smrti, pokud vás mezi sebe ruská mafie nepřijme. Co by tomu řekli třeba Werich, Neruda a další velikáni této země, s nimiž je srdce Prahy spojováno? A co už teprve naši zákonodárci, kteří tady mají svá reprezentativní sídla? Cožpak nevidí, kam až tento stav přivedli? Například 80 tisíc bytovek v pražském sídlišti Velké Butovice je ruských a jsou pronajímány Čechům. Také pizzerie na Smíchově, kde jsem si dal včera oběd, je ruská, a rovněž všechna rychlá občerstvení v okolí Václavského a Staroměstského náměstí. Tady všude na vás nepokrytě mluví rusky, anebo hraje ruská hymna uprostřed stověžaté Prahy...

Už vás napadá ona paralela mezi naší zemí a Ukrajinou? Ano, uvažujete správně - jsou to zmiňované ruské expanzivní zájmy, které je pokaždé třeba ve "správnou chvíli" ochránit, a to třeba i vojensky. A právě tohle nosí všichni pamětníci ruské invaze z roku 1968 ve svém podvědomí. Nechtějí už nikdy zažívat hanbu národního ponížení, nechtějí už nikdy probouzet trauma Bílé hory a několik set let trvající poroby českého národa. Otázkou však je, zda na to budeme mít dostatečnou sílu, když je pro nás tak "výhodné" obchodovat s Ruskem. Je to stejné, jako si hrát s šelmou. Vzpomeňte si na to pokaždé, když doma zapnete plynový vařič, natankujete naftu do svého auta, anebo když pardubické letiště ohlásí další rekord v počtu odbavení ruských pasažérů, pro které především chceme stavět moderní terminál za stovky milionů. Šelma vždy čeká na vhodný okamžik a vybere si svoje oběť v momentě, kdy je nejzranitelnější. A my, Češi, budeme nejzranitelnější tehdy, když budeme na Rusku závislí a vyměníme svůj "blahobyt" za své národní bohatství, kterého se bude chtět číhající šelma v rouše beránčím v danou chvíli zmocnit. Intuice nás před tím varuje, avšak ve většině máme stále nenasytnější žaludky. A právě to se nám jednou může, až do nás šelma zatne drápy, krutě vymstít...

Chrudim - Místní firma Transys podepsala kontrakty, které jí zaručují převýšení loňského obratu. Uvedl to ředitel a majoritní vlastník této společnosti Petr Tlustý. Firma se přitom specializuje na dodávky dopravních systémů k přepravě sypkých materiálů a zajišťuje projekční řešení transportních technologií.

Nové objednávky převýší podle Tlustého finanční objem 100 milionů korun. Firma zatím realizovala většinu svých zakázek v zahraničí, jak ale ředitel Transysu dodává, nyní se znatelně probudil i domácí trh. Například firma Vetrapack Moravia Glass Kyjov si u Transysu zadala dodání linky na zpracování a dopravu biomasy pro bioplynovou stanici za zhruba 28 milionů korun. Vedle toho bude letos Transys Chrudim realizovat další velkou zakázku v Nizozemí, kam dodá 17 dopravníků, třídič, velký mixér a dvě nakládací stanice za 800 tisíc eur. V plánu jsou i některé subdodávky, jako třeba pro tureckou uhelnou elektrárnu Adularya, kam dodá linku na transport a zakládání popílku. Letos dojde i na některé menší projekty - např. pro dánskou firmu Rockwool nebo dodání pásových pil pro Malajsii.

Chrudim - Vrátí se o víkendu zima, nebo nevrátí, to je to, oč tu běží. Podle dlouhodobých předpovědí věštců, kterým, kdo ví proč říkáme „meteorologové“, nás snad naposledy navštíví zima. Proto bude možná lépe zamířit na některý z plesů. Jen tak si můžete být jistí, že nečasu uniknete.

V sobotu 15. března se můžete i s dětmi vydat do kulturního domu v Třemošnici, protože je zde od 14 hodin připraven karneval pro nejmenší. Ve stejný den vás Osvětová beseda Zaječice zve na módní přehlídku. Akcí provede Módní ateliér Dany Klobušické. Po přehlídce budou modely prodávány s s přehlídkovou slevou 20 procent. V kolik? Začít by se mělo ve čtyři hodiny po poledni v kulturním domě. V hlineckém multifunkčním centru v sobotu v 19 hodin hostí pro změnu druhý benefiční ples. Pro všechny návštěvníky plesu slibují pořadatelé raut v ceně vstupného. Moderátorem bude herec Pavel Nový. Vystoupí zde Ilona Csáková, Vláďa Hron a Lucie Černíková. V přísálí bude po celý večer vyhrávat cimbálovka Valašsko. Dále se můžete těšit na ABBA revival, Good Company, zpěvačku Simonu Černou, předtančení pak obstará skupina Ridendo. A sobotní tancovačky mají pokračování v chrudimském Muzeu. Gymnázium Josefa Ressela zde pořádá tradiční maturitní ples. Rovněž od sedmi hodin večer. Následuje Obecní ples v hospodě Na Křižovatce v Lukavici a rovněž tak Rybářský bál ve Slatiňanech v Hostinci U Půhonných. Oboje od osmi večer.

V sobotu 15. března ode tří hodin odpoledne můžete opět zamířit do Muzea loutkářských kultur. V muzejní herně se totiž pro děti stalo velmi oblíbenou činností skládání magnetických postaviček a dekorací na magnetických stěnách. Tentokrát si sami takové magnetické puzzle v podobě pohádkové postavy nebo zvířátka vyrobíte. Víkend staročeských specialit vás čeká v oblíbené Restauraci Na Hájence v lesích nedaleko Rabštejnské Lhoty. V záplavě všech možných i nemožných pizzérií, čínských restaurací a dalších exotických hospod, je to skutečné unikum.

Protože jsem známý milovník psů, dovolím si i jeden tip týkající se našich čtyřnohých přátel. Vzhledem k mírné zimě a současným vysokým teplotám se klíšťata opět snaží ukořistit místečko, na němž by bez starosti mohla sát životadárnou tekutinu. Nastává tedy čas nakoupit obojky nebo speciální pipety, které nemilé roztoče spolehlivě odradí, nebo i zahubí. Sám jsem ze svého psa tahal už tři kousky nacucaných prevítů.

[[img:chrn_fullwidth:7064:Nezapomínejme také na své psí kamarády. Klíšťata přenáší řadu nebezpečných nemocí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ze své knihovničky jsem po dlouhé doby vytáhnul knihu, která pamatuje mnohé. Jméno autora - Rudolf Kalčík - možná nebude všem mým čtenářům tak úplně neznámé. Knížka „Povídky z hranice a Král Šumavy“ je jedinečným svědkem dob dávno minulých. A přece ne tak dávno, aby nežili pamětníci. Jak ti, kteří se samopaly na hranicích bránili úniku „narušitelů“ za svobodou, tak lidé lační demokracie, kteří někoho v drátech na Šumavě ztratili. Určitě doporučuji k osvěžení paměti, případné korekci mylných názorů, jak že to za minulého režimu bylo vlastně fajn. Ale nebylo...

Hezký víkend, milí čtenáři, ať už bude svítit sluníčko, nebo padat sníh.

Chrudim - Rok se sešel s rokem a opět přichází mezi Chrudimáky na přetřes ostudný stav zdejší obřadní síně u hřbitova sv. Kříže. Už před rokem totiž město ústy starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) slibovalo, že se pustí do její rekonstrukce. Jak se má tedy situace nyní?

„Docela by mne zajímalo, kdy se bude rekonstruovat obřadní síň v Chrudimi. Myslím si, že je už nejvyšší čas, protože celá budova vypadá opravdu zvláštně! Úroveň rozloučení v těchto místech je také diskutabilní a rozhodně neodpovídá atmosféře smutku a bolesti, kterou taková událost přináší. Případná změna nájemce by, myslím, nebyla od věci,“ konstatuje Jaroslava Konečná.

[[img:chrn_fullwidth:3946:"Ještě rok si na opravu smuteční síně počkejte," vzkazuje radnice pozůstalým.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na nízkou úroveň služeb, které poskytuje jedna z místních firem podnikajících v pohřebnictví, se vedly vášnivé diskuse už před několika lety. Lidé si stěžovali především na naprostou neúctu k pozůstalým, vysoké náklady na obřad a neprofesionální přístup zaměstnanců pohřební služby. Za tři roky, které od těchto diskusí uplynuly, se podle slov Jaroslavy Konečné moc ale nezměnilo a obřadní síň stále připomíná dinosaura z dob reálného socialismu. Samotná rekonstrukce objektu se plánuje také dlouhé roky. Už v loňském roce přitom město slibovalo zhotovení projektové dokumentace a následnou rekonstrukci. Podklady k opravě přitom měly být hotovy do konce loňského roku.

[[img:chrn_fullwidth:3948:Na nízkou úroveň služeb si lidé stěžují už dlouhé roky. Přijde změna nájemce s rekonstrukcí?  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle slov Aleny Staré, šéfky oddělení územního plánování, se však zdá, že radnice s opravami moc nespěchá. „Rekonstrukce smuteční síně v Chrudimi se připravuje ve spolupráci s architektem Janem Třeštíkem, který zpracoval studii zahrnující řešení nejenom samotné síně, ale i parkování a zeleně v lokalitě. Nyní se připravuje dokumentace, práce by mohly být zahájeny v průběhu příštího roku,“ slibuje Stará. Pozůstalým a návštěvníkům tak nezbývá, než se na další rok obrnit trpělivostí, nebo se pokusit nalézt křestní list nebožtíka. Ten totiž umožňuje provést rozloučení v důstojnějších prostorách některého z chrudimských kostelů. 

Chrudim - Vyhořelý byt v Pardubické ulici pravděpodobně brzy změní majitele. Zanedbanou bytovou jednotku, kterou bývalý nájemník podpálil, chce totiž město prodat tomu, kdo za ni nabídne nejvyšší cenu. A to se teď podle všeho podařilo.

Do výběrového řízení, které radnice vypsala se přitom přihlásili hned čtyři zájemci. Minimální cena, kterou vedení města za byt požadovalo, byla 280 tisíc korun. A právě tuto částku nabídl první zájemce, kterým byla firma Autodoprava Chrudim. Druhým koupěchtivým byl Radek Bureš z Nasavrk a trojici neúspěšných uzavíral Aleš Kroutil, který rovněž bydlí v Nasavrkách.

[[img:chrn_fullwidth:6991:Byt v Pardubické ulici minulý nájemník zapálil a město si s ním dlouho nevědělo rady. Teď ho nabídlo k prodeji.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Vítězem, jehož nabídka výrazně převyšovala jiné, se tak stal Jan Čermák z nedaleké Poličky. Ten městu za byt o dispozici 2+1 a části nádvoří o velikosti 254 metrů čtverečních nabídl 333 tisíc korun. Komise otevírající obálky s nabídkami tak neměla příliš těžkou práci. Pokud by snad Jan Čermák od svého úmyslu byt v Pardubické ulici zakoupit a jistě i zrekonstruovat ustoupil, dostane se na druhého zájemce v pořadí. Konečné slovo ve schvalování prodeje bude mít samozřejmě městské zastupitelstvo, které se sejde už v pondělí 17. března.

Chrudim - Prozatím poslední zasedání sociální a zdravotní komise, která je poradním orgánem městské rady, bylo plné vzrušení a diskusí. Členové komise, v níž zasedá třeba městská zastupitelka a bývalá ředitelka Centra sociálních služeb a pomoci Ivana Bohatá (SNK-ED) nebo její kolegyně ze zastupitelstva Vladislava Michalová (TOP 09), si totiž pozvaly Milana Jirušku, který proslul především svými neúspěchy při výstavbě Lůžkového a sociálního centra pro seniory v areálu bývalého pivovaru.

Tlak ze strany státních, ale i městských institucí, kterým musí Jiruška čelit, tak podle některých členů komise zásadně „zahustil“ atmosféru a dodal jindy nudnému jednání potřebnou „šťávu“. Nad podnikatelem Milanem Jiruškou visí totiž jako pověstný Damoklův meč hrozba exekuce a tím i možná likvidace jeho snu, kterým byl domov důchodců a doslova zlatý důl v podobě štědrých příspěvků od města a kraje společně s penězi od často imobilních klientů se sociálními příspěvky.

[[img:chrn_fullwidth:287:Domov důchodců v Chrudimi stále citelně chybí. Jiruškův projekt ale podle všeho město nespasí, protože podléhá exekuci.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jiruška před komisí mimo jiné uvedl, že se v současnosti nachází v objektu Domova pro seniory padesát klientů a organizace prý nemá žádné problémy. Rovněž prý případná insolvence a hrozba exekuce padá na hlavu majitele objektu, avšak poskytování sociálních služeb klientům se údajně nijak nedotkne. Podle informací z obchodního rejstříku je vlastníkem a jednatelem sám Jiruška. Jeho vklad je však obstaven jedním z věřitelů, kterým je v tomto případě banka Raiffeisen.

Jiruška následně obvinil média ze zveřejňování nepravd, přičemž některé otázky na tohle téma ponechal zcela bez odpovědi. Následně se obořil také na některé městské úředníky. Právě vinou jejich údajné neochoty a neschopnosti se mu v podnikání nedaří. Navíc prý město odmítnutím vyplácení příspěvků některé ze seniorů umístěné v lůžkovém centru diskriminuje.

[[img:chrn_fullwidth:1053:Staroušci dlouho bydleli nad hlučným diskotékovým klubem Inferno. Podle Jirušky to ale bylo vše v nejlepším pořádku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Členové komise vysvětlení Milana Jirušky nepotěšila a rozhodně se prý netvářili spokojeně. Dál tak trvají na svých obavách o budoucnost seniorů, kteří v dobré víře požádali o poskytování sociálních služeb v podzimu svého života a místo avizovaných jistot se dočkali jen nejistoty a hrozby likvidace chrudimského Domova pro seniory.

Chrudim - Výběr kandidátů navržených letos na udělení ceny Osobnost města Chrudim 2013 provázela řada nejasností a sporů. Komise, které zpracovávají návrhy, totiž nezřídka doporučily městské radě ke schválení někoho docela jiného, než by si radní představovali. Výstupy komisí a rady se tak v některých případech značně lišily.

Hned první kandidát, spisovatel a bývalý učitel Josef Krečmer, který byl navržen starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), neprošel výběrovým sítem kulturní komise. Její členové se totiž pod vedením svého předsedy Tomáše Židka (SNK-ED) rozhodli, že si cenu spíše zaslouží přestavlcký výtvarník původem z Chrudimi, Ivan Baborák. Pikantní je však na celé záležitosti to, že je Baborák členem kulturní komise, která o jeho ocenění rozhodovala. On sám přitom na dotyčném jednání nechyběl. Zlí jazykové tvrdí, že i přes jeho navržení Zuzanou Dostálkovou, jednou z Chrudimských patriotek, byl za tímto návrhem ve skutečnosti spíše Baborákův odvěký přítel Richard Herbst, který v komisi rovněž zasedá. Městští radní proto s návrhem kulturní komise nesouhlasili a přiklonili se k Josefu Krečmerovi.

Podobný osud čekal i na předsedu největší chrudimské rybářské organizace a letitého vedoucího kroužku mladých sportovních rybářů při Domu dětí a mládeže v Chrudimi Jaroslava Zahrádku, který byl navržen na tuto cenu in memoriam právě zdejší rybářskou organizací. Jeho nominaci totiž sportovní komise nedoporučila. O důvodech, proč tomu tak je, lze jen spekulovat. Přesto se i v tomto případě radní města s názorem sportovní komise neztotožnili a zohlednili, že Jaroslav Zahrádka vychoval v Chrudimi stovky rybářů a vyhověli tak návrhu spolku, který sdružuje víc než tisícovku Chrudimáků, což se nedá říct o žádné jiné sportovní organizaci ve městě.

Poslední slovo budou mít však zastupitelé města, kteří se sejdou už 17. března. Vzhledem k rozdílným stanoviskům radních a některých členů komise se dá očekávat na dané téma vášnivá debata. 

Včera byla uvedena do kin premiéra filmu Fair Play. Režisérka Andrea Sedláčková, která žije trvale ve Francii, v něm popisuje zákulisní praktiky ve Středisku vrcholového sportu na počátku 80. let minulého století, tedy v době, kdy byli za tzv. normalizace dopováni anabolickými steroidy přední sportovci tehdejší Československé socialistické republiky. Leckdo nad tím může mávnout rukou, že se nás to netýká, ale není to tak docela pravda. Alespoň pokud jde o dřívější oddíl lehké atletiky Transporta Chrudim, který postupem času vygeneroval některé špičkové atlety, kteří Střediskem vrcholového sportu v Nymburce v uvedené době prošli. Někteří, kteří měli to štěstí, ještě stále žijí mezi námi, jiní, bohužel, obětovali ve jménu socialistického sportu svůj život právě v důsledku užívání zakázaných anabolik. Jiné cesty tehdy nebylo, protože odpovědní funkcionáři očekávali od svých svěřenců pouze nadprůměrné výsledky tak, jak jim bylo nařízeno ze shora.

[[img:chrn_fullwidth:6970:Renata Žáková na snímku dole uprostřed v době své největší slávy v reprezentačním dresu tehdejší Československé socialistické republiky.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Měl jsem v té době skvělou kamarádku a spolužačku Renatu Žákovou, která se mnou chodila do jedné třídy v Obchodní akademii Chrudim (dříve Střední ekonomická škola). Shodou okolností byla i juniorskou mistryní republiky ve vrhu koulí a hodu diskem a ještě doteď, jak jsem si ověřoval, je držitelkou několika rekordů. Dokonce o ní oslavně psal můj dřívější kolega Jaromír Doležal v tehdejším Budovateli, což se tehdy "poštěstilo" opravdu málo komu. Renata byla do sportu zapálená a v podstatě mu podřídila veškerý svůj soukromý život. Někdy ve "druháku" si jejího talentu všimli vrcholoví inženýři socialistického sportu a vytušili, že by se z ní mohl stát "stroj" na medaile. A tak za ní přišli s nabídkou, která se neodmítá. Zařadili ji do tréninkového programu Střediska vrcholového sportu s vyhlídkou, že se bude moci podívat jako reprezentantka ČSSR i na Západ. Když nám potom líčila, jaké dostala materiální vybavení - několikery nedostatkové adidasky, teplákovky, apod., tiše jsme jí ve třídě záviděli. Leč netušili jsme, čím to je a hlavně bude vykoupeno.

Na konci "třeťáku" jsme se všichni rozjeli někam na prázdniny včetně Renaty, kterou však čekala soustředění a závody. A když jsme se pak v září vrátili do školních lavic, čekal nás při pohledu na Renatu opravdový šok. Ztratila za dva měsíce takřka polovinu své váhy, bělmo v očích měla zalité krví a chodila jak tělo bez duše. Prostě už to nebyla ta dynamická veselá sportovkyně, která hrála s klukama fotbal, protože se jim vyrovnala silou, které už teď neměla najednou na rozdávání. Přirozeně jsme se o příčiny jejího radikálně zhoršeného zdravotního stavu zajímali a Renata až po čase přiznala, že za to mohou steroidy, které musela pod dohledem brát, pokud se chtěla ve Středisku vrcholového sportu udržet a pomýšlet na reprezentaci. Po maturitě jsme se pak dlouho neviděli, protože jsem nebydlel několik let v Chrudimi. A když už jsem ji potkal, byl to úplně jiný člověk s pozměněnou identitou, který evidentně nestál o setkání, protože mu anabolika převrátila život totálně naruby. O něco později v důsledku infarktu havarovala za volantem auta a byla na místě mrtvá - ta, která ještě do nedávna byla vychvalovanou reprezentantkou a držitelkou několika atletických rekordů, ta, o které se najednou nesmělo psát, ani mluvit. Natolik zrůdná a pokrytecká to byla doba, jež v zájmu co nejlepší reprezentace socialistické vlasti dokázala sebrat mladý život. Už proto je téma, které film Fair Play přináší, zapotřebí otevřít a uvědomit si, jakou daň si může vzít ideologie, která o sobě prohlašuje, že je tou jedinou správnou a rozhodující. V Chrudimi si vzala život Renaty Žákové, holky, která snila o vavřínech, ale svět se k ní najednou obrátil zády. Proto čest její památce!

P. S. Možná by stálo za to pojmenovat po Renatě Žákové v Chrudimi některé z místních sportovišť anebo některou z cen, o kterou budou mladí atleti bojovat - to proto, aby věděli, že brát steroidy se nevyplácí. Alespoň tak by nebyl život Renaty marný, co říkáte?