Chrudim - Další posun v kauze venkovní tělocvičny na území našeho města se dá podle všeho očekávat v nejbližších dnech. Hlavní hybatel a „motor“ celého projektu, Daniel Schindler by se měl sejít s vedením radnice na informativní schůzce.

Město se tak podle starosty Petr Řezníčka (SNK-ED) rozhodlo vyjít vstříc chrudimských vyznavačům zdravého životního stylu poté, co se právě Schindler na radnici rozzlobil kvůli podobě tělocvičny před letním stadionem MFK Chrudim. Podle jeho názoru totiž její podoba neodpovídá tomu, co si představoval. Na facebookové stránce „Chrudimáci spolupracují“ se tak na přelomu roku znovu rozproudila debata o možné venkovní tělocvičně, která by umožňovala cvičení ne jen důchodcům a dětem školou povinným.

[[img:chrn_fullwidth:5442:Tělocvičnu u letního stadionu MFK Chrudim využívají převážně děti.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Není třeba se obávat. V průběhu čtrnácti dnů bude svolána schůzka s Danielem Schindlerem ohledně cvičebních prvků. A bez boje,“ říká s úsměvem starosta Řezníček. „O žádné schůzce nevím, ale když už jsme u toho, tady je můj tip,“ reaguje na starostovo konstatování Schindler a vložil odkaz na internetové stránky výrobců cvičebních prvků. Podaří se konečně najít konsenzus a vyjít vstříc skupině Chrudimáků, pro něž není slovní spojení „zdravé město“ jen omílanou frází?

Chrudim - Senior centrum zdejšího podnikatele Milana Jirušky, které se od zahájení stavby potýká s velkými finančními problémy, mělo být loni 30. prosince prodáno v dražbě. Ta se ale zatím neuskutečnila, protože exekutorský úřad stále ještě hledá všechny Jiruškovy věřitele.

Ti mají přitom 15 dnů - počítáno od 30. prosince 2013, na to, aby se Exekutroskému úřadu v Trutnově přihlásili a prokázali oprávněnost svých pohledávek. Prozatím se třiceti milionů domáhají Raiffeisen bank, chrudimská okresní správa sociálního zabezpečení, které Senior centrum dluží více než 14 tisíc korun, dále Finanční úřad Chrudim s pohledávkou ve výši 261 tisíc a konečně i ČEZ, jemuž Senior centrum zaťalo sekeru ve výši 12 tisíc korun.

Poslední ranou pro Domov seniorů v areálu bývalého chrudimského pivovaru bylo rozhodnutí Regionální rady Severovýchod, která kvůli nesplnění smluvních podmínek požádala Jirušku, aby vrátil dotaci ve výši 36 milionů korun, která mu už vyplatila. Právě dražba budovy a vnitřního vybavení by měla tuto částku pokrýt. Budoucí majitel objektu bude však muset respektovat věcné břemeno, které na nemovitosti leží, a to že umožňuje provozovat pouze obecně prospěšnou společnost. Pokud se však naplní nejčernější scénář a Domov pro seniory přestane plnit svoji funkci, budou jeho klienti přestěhováni z Chrudimě do podobného zařízení v Holicích na Pardubicku.

Chrudim - Doslova evergreenem se stává černá skládka v zákoutí nedaleko Zlaté stezky a Klášterních zahrad. Také v novém roce zde bují nepořádek, který však fotoaparát Chrudimských novin zastihl z části napytlovaný a připravený k odvozu. Mezi střepy se však válí i vyplněné úvěrové smlouvy se všemi náležitostmi.

V uplynulém roce se zde měsíc co měsíc objevoval odpad, který prý podle sdělení města vytahují z nedalekých popelnic bezdomovci a v těchto místech pak údajně svou kořist rozdělují. Obvykle šlo o pytle původem z nedalekých hospod.

[[img:chrn_fullwidth:6402:Mezi střepy a nedopalky se nyní povalují poblíž Zlaté stezky vyplněné úvěrové smlouvy. Porušil zde někdo zákon?  Foto: Chrudimské noviny]]

Tentokráte se však složení nepořádku změnilo způsobem, který je alarmující. Ukazuje totiž na šlendrián některé z místních firem. Mezi starým oblečením a nedopalky cigaret je totiž možné najít i podepsané úvěrové smlouvy se všemi náležitostmi. Tedy i se jmény, adresami a rodnými čísly zúčastněných osob. Jde přitom o materiály, které měly před vyhozením projít minimálně skartovačkou. Hrozí u nich totiž riziko zneužití nejrůznějšími podvodníčky a lumpy, kteří z uvedených údajů nezřídka těží a lidem pak zbývají jen oči pro pláč, když si jejich jménem berou půjčky a ručí za úvěry. Redakce Chrudimských novin má k dispozici fotografii jedné ze smluv, ale z pochopitelných důvodů ji nemůže zveřejnit.

Chrudim - Japonský výrobce autodílů KYB Manufacturing Czech s. r. o. (KMCZ) zahájil ve velké průmyslové zóně Západ na konci loňského prosince zkušební provoz. Firma k dnešku prozatím zaměstnává něco přes 35 lidí a jejich počet chce dál zvyšovat. Po dohodě s městem klade přitom důraz na to, aby personál tvořili především Chrudimáci a také služby, související s provozem společnosti, aby byly poskytovány chrudimskými firmami.

Firma KYB Manufacturing Czech s.r.o. koupila v Chrudimi od města zatím tříhektarový areál, další dva hektary má pak rezervované pro případné rozšíření závodu, v němž by postupně mělo najít práci přibližně dalších 80 lidí, čímž by byl naplněn původní příslib japonských majitelů, pokud jde o počet vytvořených pracovních míst.

KMCZ se přitom zabývá především výrobou automobilových tlumičů. Česká pobočka japonské firmy byla založena v srpnu 2003 a samotnou výrobu zahájila v prosinci roku 2006. Důvodem byla snaha pokrýt čtyři hlavní automobilové trhy. Mezi hlavní zákazníky Kayaby patří kolínská automobilka TPCA, maďarská pobočka Suzuki a Renault ve Slovinsku. Součástí firemního portfolia je i výroba náhradních dílů pro celou Evropu. Ty jsou distribuovány prostřednictvím sesterské společnosti KGE. V současné době firma zaměstnává v České republice přibližně 330 pracovníků.

Chrudim - Vánoce sice oficiálně končí až v neděli 12. ledna, přesto se už dnes mnozí Chrudimáci zbavují vánočních stromků. Obdobně jako v předchozích letech, tak i letos bude probíhat jejich sběr ve dnech 7. až 9. ledna.

Jehličnany přitom stačí pouze položit na hromadu vedle kontejnerů na smíšený odpad a Technické služby se už postarají o jejich likvidaci. Stromky totiž skončí v kompostárně v Dražkovicích, protože zoologickou zahradu, v níž by se o ozdobu vánočních svátků postarali sloni, Chrudim zkrátka nevlastní. V Dražkovicích stromky zbavené všech ozdob rozdrtí, namelou a po několika týdnech z nich vznikne kvalitní kompost.

Podobný osud čeká i vánoční strom na Resselově náměstí. Ten by měl zmizet už ve středu 8. ledna poté, co z něj pracovníci Technických služeb Chrudim nejprve odstraní ozdoby a poté ho rozřežou na kousky. Seznam míst, z nichž budou stromky odváženy, najdete spolu s časovým harmonogramem v příloze pod textem.

Příloha: 

uklid_-vanocni_stromky_2014.doc

Závěr uplynulého roku byl v Chrudimi líný a hektický zároveň. Autobusy místní hromadné dopravy jezdily velmi sporadicky, takže kdo chtěl navštívit třeba známé nebo příbuzné na jednom konci města, měl na to, pokud byl závislý na MHD, zhruba půl hodiny. Asi tak dlouho trvala totiž jediná odpolední otočka autobusu ve městě o svátcích a mezi svátky, a situace se o moc nezlepšila ani v prvních lednových dnech roku 2014, kdy už někteří z nás museli do práce. A jak jinak než pěšky, protože jízdní řád byl po Silvestru pěkně vydrancovaný.

Jídla a pochoutek bylo bezesporu o Vánocích v chrudimských domácnostech víc než dost. Důkazem toho bylo během svátků oblíbené hejno divokých kachen s osamělou labutí nad druhým splavem mezi sídlištěm U Stadionu a ulicí V Průhonech. Kdo si totiž myslel, že ho uctí vánočkou nebo jiným pečivem, šeredně se mýlil. Jindy se při dopadu na hladinu řeky seběhne o každé sousto hotová mela. Ale teď? S kačenami a labutí to ani nehne a takřka každé sousto "odzývají" schouleni do sebe v trávě u břehu. Zkrátka se přežrali a může za to jako vždy člověk.

Hezké, ale tak trochu nostalgicky smutné Vánoce a období mezi svátky měli chrudimští štamgasti v hostinci U Guláška (oficiálně U Pivovaru), na který mám už jako kluk vzpomínky od 60. let, kdy sem chodil na pivo můj táta, a později se tu konaly četné mariášové turnaje, kterých jsem se jako novinář pravidelně účastnil. Pořádali je kluci Alinčové, z nichž toho staršího mnozí znají jako velkého divočáka, protože jako rozhodčí fotbalu dokázal vykázat za jediný zápas i polovinu všech hráčů včetně lavičky náhradníků. Mně však utkvěl v paměti především jako čert, který chodil s Mikulášem a pouštěl kolem sebe hrůzu. Jednou přišel k nám domů v kožichu a pomazaný mourem v mírně povznesené náladě, a jelikož chtěl nejspíš dostát svému pekelnickému vzezření, utrhl ze zábradlí čerstvě zastřeleného polňáka, který měl na hlavě igelitový pytlík, do něhož odtékala krev, a začal s ním točit kolem své hlavy za hlasitého řevu. A co se nestalo? Chodba vypadala, jako by tu právě někoho zavraždili.

Vraťme se ale ke Guláškovi a manželům Paulusovým z Nasavrk, kteří zde vytvořili z kdysi začouzeného hostince takřka domácké prostředí s výtečnou kuchyní. Každý další, kdo se tu po nich bude snažit rozjet hostinskou činnost, to nebude mít nijak lehké, protože bude pod kritickým drobnohledem znalců dobrého piva a především vybraných dobrot tradiční české kuchyně, kterou Paulusovi bezesporu ovládají. Také proto se U Guláška podávala na Štědrý den tradiční couračka (zelňačka) a bylo narváno stejně jako o dva dny později, kdy se sem přišly rozloučit s oblíbeným hostinským davy Chrudimáků. Uvidíme tedy, jaký osud čeká hospodů dál. Podle posledních drbů ji měl snad koupit pardubický pivovar a tuto domněnku ještě víc utvrzuje přítomnost auta Pivovaru Pernštejn hned po Silvestru přímo před vchodem do hostince, což by značilo, že si tu můžeme nechat zajít chuť na tradičně točenou Plzeň.

Na Silvestra to v Chrudimi bouchalo jako za války u Verdunu. Lidé zvedli v hojném počtu zadky a vyšli slavit do ulic příchod nového roku 2014. Jedna petarda stíhala druhou a ještě dvě hodiny po půlnoci bylo slyšet zvenčí velkou kanonádu. Chrudimská radnice by se proto měla nad sebou více zamyslet, proč přepustila pořádání oslav na Resselově náměstí s prominutím "ulici" nebo občanům, chcete-li, z nichž většinu tvořili opoziční zastupitelé, a nechala jim slíznout smetanu na úkor tradici, kterou před lety zavedl v Chrudimi bývalý starosta Libý. Je to jeden z mála dnů v roce, kdy se většina občanů města sejde na jednom místě a jejich starosta by mezi nimi rozhodně neměl chybět. Ať chceme, nebo ne, zůstala za jinak povedenými oslavami politická pachuť přihřáté předvolební polívčičky, protože další supervolební rok právě začal. Chrudim nevyjímaje.

Chrudim se jinak léčila z kocoviny 1. ledna Novoročním během na počest doktora Poupěte a i na startu u Divadla Karla Pippicha bylo tentokrát plno. Kdo tedy potřeboval po Vánocích a všech kalorických bombách na svátečně prostřených stolech provětrat faldíky, byl tady správně. A jelikož všichni zúčastnění doběhli do cíle bez zranění a protestů, doufejme, že ve stejném rozpoložení a v pořádku doběhneme všichni také do cílové rovinky na konci roku 2014. Vážení čtenáři, přeji Vám všem šťastný nový rok 2014, především zdraví, lásku a osobní spokojenost. Buďte v tomto roce šťastní.

Chrudim - Se svým oblíbeným hostinským Ladislavem Paulusem a jeho manželkou Hanou se přišlo v pátek 27. prosince rozloučit do hostince U Guláška 120 štamgastů a dalších devětatřicet se jich tlačilo v malém výčepu. Během slavnostní "zavíračky" bylo narváno doslova k prasknutí, přičemž den předtím byl obrázek takřka stejný, jen někteří se na výraz smutku oděli do černého obleku.

"Je to smutné, ale život takové změny zkrátka někdy přináší," zamýšlí se jeden ze štamgastů Roman Svatoš, který svoji oblíbenou restauraci s kamarády i svými obchodními partnery pravidelně navštěvoval. Přestože zvenčí působí hospoda nevábně, uvnitř čekala na hosty výtečná domácí kuchyně manželů Paulusových, která sem lákala návštěvníky ze širokého okolí. Mezi nejznámnější hosty přitom patřil bezesporu jeden z nejuznávanějších českých kuchařů Zdeněk Pohlreich nebo kontroverzní podnikatel a miliardář Tomáš Pitr. Nebylo divu, zdejší grilovaná kolena, pečená kachna, tlačenka nebo zvěřina byly pověstné.

[[img:chrn_fullwidth:6363:Štamgast Roman Svatoš vyjadřuje zdviženým palcem nahoru uznání hostinskému Ladislavu Paulusovi.  Foto: Chrudimské noviny]]

S tím už je teď ale podle všeho konec. Objekt, v němž restaurace U Guláška sídlí, spadl do dědictví po letité majitelce Boženě Štěpánkové a novým majitelem se stal její syn, který žije trvale v Austrálii. Právě s ním se Ladislav Paulus pokoušel vyjednat nový nájemní vztah na další období, ale nakonec z toho sešlo, protože nový majitel chce dům i s přilehlou zahradou prodat. Vzhledem k tomu, že bude třeba do zchátralého objektu vložit milionové investice, neměl hostinský Paulus o jeho koupi zájem. V této souvislosti se proto začalo spekulovat o tom, že nemovitost koupí další známý majitel několika chrudimských restaurací František Lankaš, ten ale v rozhovoru pro Chrudimské noviny popřel, že by chtěl objekt koupit, nebo jej provozovat. Další variantou je neznámý kupec z Pardubic. Hovoří se však také o tom, že syn paní Štěpánkové ještě objekt neprodal a stále na něj hledá kupce. Má prý kvůli tomu znovu přiletět jednat z Austrálie do Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:6364:V poslední otevírací den nebylo U Guláška k hnutí, všichni se chtěli se svou oblíbenou hospůdkou rozloučit ve velkém stylu.  Foto: Roman Svatoš]]

Tako jako tak je hostinec U Guláška k nelibosti místních štamgastů momentálně zavřený a právě svou hojnou účastí na rozlučce 28. prosince přišli manželům Paulusovým vyjádřit poděkování za jejich skvělou dvacetiletou práci a prvotřídní kvalitu piva, jídla, obsluhy a úžasnou domácí atmosféru. "Dokázali pro nás udělat z obyčejné malé hospůdky na kraji města druhý domov," pokračuje Roman Svatoš. "Dále jsme tím chtěli ´poděkovat´ těm, kteří naši hospodu zavřeli," dodává vzápětí. Otevřít ji znovu nebude totiž vůbec jednoduché, protože veškeré její vnitřní vybavení patří Paulusovým včetně ústředního topení, které přijde demontovat a odvézt. Na zimu to tedy bude pro zastaralý objekt další velká rána. Na případného nového majitele tak čekají velké investice i do vnitřního interiéru a instalace nového zařízení, což může trvat i několik dalších měsíců, pokud se najde kupec.

[[img:chrn_fullwidth:6365:Česká státní vlajka plná podpisů od spokojených chrudimských štamgastů musí manžele Paulusovi hřát u srdce. Škoda, že už tato "rodinná idylka", trvající takřka dvacet let, skončila.  Foto: Roman Svatoš]]

Na to však nechtěli štamgasti při rozlučce ani pomyslet, i když si někteří z nich začínají říkat bezdomovci. Pro ně to byl nejen druhý domov, ale i místo, kde se daly snadno sehnat služby řezníka, elektrikáře, zedníka, revizního pracovníka, realitního makléře či advokáta. Společně si proto všichni připili na zdraví Ladislava a Hany Paulusových a darovali jim jako výraz díků českou státní vlajku, na kterou se všichni podepsali. Zajímavostí jistě je, že mezi těmi, který se přišel rozloučit, byl i jeden z manažerů londýnského fotbalového klubu Arsenal James Hatfull, který si našel v Chrudimi přítelkyni a vedle ní se "zamiloval" ve městě rovněž do hostince U Guláška. Také jemu bude chybět.

Fotogalerie: Roman Svatoš

[[gal:6387]]

Nový rok, z něhož právě ukusujeme, vybízí k zamyšlení asi každého. Někteří bilancují uplynulé měsíce a hodnotí, zda přinesly více dobrého nebo špatného. Nevím jak vy, milí čtenáři, ale já sám se snažím i z těch negativních zážitků poučit. Psal jsem o tomto přístupu už v dušičkovém bilancování. Každého z nás zkrátka posunuje dál jak špatná, tak dobrá zkušenost. Z někoho se po těch špatných stane mrzout, který nenávidí celý svět a tím vlastně dalším lidem zprostředkovává další špatné zážitky. Otázkou tedy je, jak chceme, aby se lidé chovali k nám. Platí totiž staré pravidlo, že jak se budeme chovat k druhým, tak se oni budou chovat k nám. Jistě, vyžaduje to od nás mnoho sebekázně a dobré vůle. Věřím však, že se dobré skutky vyplatí.

Minulý rok poznamenaly volby. Právě zde jsme mohli pozorovat, jak moc se mění preference nás všech. Tedy voličů i nevoličů. Voliči dokázali, že jim stačí plané sliby člověka s nejasnou minulostí k tomu, aby ho vynesli mezi zkušené politické matadory. Pro mnohé trpká zkušenost, pro mne však jen konečné zviditelnění dlouhodobého, rozkladného trendu naší společnosti. I v Chrudimi jsme zaznamenali vzestup nových hnutí a mnozí se neubránili trpkému úsměvu, když pozorovali, jak některé místní postavičky bleskurychle převlékly kabátky. Znovu jsem se přesvědčil, že být nestranným pozorovatelem je opravdu luxus, který si mnozí dovolit nemohou.

Život každého z nás se proměnil a jinak tomu nebude ani do budoucna. Obdivuji optimisty, kteří už dnes vědí - vizte naši anketu - jak se budou v tom novém roce mít. Já sám to netuším. Nepřivádí mne to však k melancholii nebo snad smutku. Naopak. S jistou zvědavostí čekám, jaká překvapení, radosti i strasti mne potkají. Na všechno se nelze připravit. Přesto lze zachovat rovnou páteř a čisté svědomí, pokud se nezpronevěříme ideálům, které nám jsou nade vše drahé. Věřte či ne, milí čtenáři, je mi milejší starý, věrný komunista, než tu nezávislý, onde člen té partaje, jindy jiné. Takový komunista je totiž důstojný protivník. Bezcharakterní a mnohdy i zbabělý měkkýš však nikoliv.

Přeji vám i sobě, abychom dokázali také v příštím roce, že Chrudim není maloměstem, kde každý na každého něco ví a živí v sobě dávné křivdy. Najít sílu k odpuštění i v okamžiku, kdy o něj druhý vlastně nestojí, to člověku dává klidné spaní, úsměv a optimismus. Kéž se nám to tedy podaří.

Chrudim - Prvním miminkem letošního roku v Pardubickém kraji je Pavel Čejka, který se narodil v porodnici v Chrudimi 22 minut po jedné hodině v noci. Vážil 2,82 kilogramu a měřil 49 centimetrů.

Přestože se malý Pavlík narodil v Chrudimi, jeho maminka pochází z nedalekých Pardubic. Na prvního Chrudimáka si však lékaři počkali jen chvilku. Druhé narozené děťátko v Pardubickém kraji přišlo totiž shodou okolností na svět také v chrudimské porodnici a stal se jím Daniel Černík, jehož rodiče jsou z Chrudimi. Malý Dan se poprvé rozbrečel 1. ledna o půl sedmé ráno. Vážil 3,36 kilogramu a měřil stejně jako malý Pavlík, tj. 49 centimetrů. Obě maminky jsou v pořádku stejně jako jejich potomci. První narozený chlapec v kraji dostane přitom od hejtmanství odměnu 5000 korun a plyšovou hračku. Stejnou částku a dárek dostane i první letos narozená holčička. 

V roce 2013 se už tradičně podařilo chrudimským porodníkům přivést ve vyhledávané porodnici na svět více než tisíc dětí a třímístného čísla dosahuje i počet odrozených maminek.