Chrudim – V Galerii Art Chrudim budou od soboty až do 11. března k vidění dvě zajímavé a částečně i prodejní výstavy. Vernisáž se koná od 15 hodin a grafik a básník Jiří Suchý bude dokonce přítomen osobně. Galerista Luboš Jelínek svým kurátorským počinem zase představí díla českých sochařů první poloviny 20. století z trochu jiné perspektivy.

Jedna z největších osobností české kultury, Jiří Suchý, obohatí návštěvníky výběrem ze svých grafických děl z posledních dvou až tří let své tvorby. Na prodej bude ale jen část z nich, novější Suchého tvorba. Starší grafiky budou pouze vystavené, většinou jsou již pouze v jednom kuse. Více se návštěvník dozví přímo na vernisáži.

[[img:chrn_fullwidth:21725:]]

Velice zajímavá bude i výstava, která návštěvníkům představí ukázky českého sochařství první poloviny 20. století z trochu jiného úhlu pohledu. Galerista Luboš Jelínek totiž rozprodává svoji soukromou sbírku. „Už to nemám kam dávat, mám toho doma plný obývák a leze mi to na nervy,“ přiznal s nadsázkou. „Jsou to hezké kousky. Je to takový mix, co si ti autoři nechali udělat z dílny, autorské sádry, terakoty, bronzy. Za první republiky se hodně dělaly autorské kopie,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:21726:]]

K vidění i na prodej by měla být díla Myslbeka, Mařatky, Šalouna, Štursy, Horejce nebo Wagnera, což by mohla být i příjemná příležitost pro učitele a žáky středních škol, jak spojit návštěvu galerie se zábavným programem a s opakováním před maturitou.

„Na začátku expozice jsou vystavené čtyři sochy – kopie zdrojů české moderny, od gotiky přes baroko po klasicismus. A potom následuje 33 soch třinácti velikánů českého sochařství z let 1900–1950,“ dodal Luboš Jelínek.

Chrudim – Většina veřejných budov i paneláků a bytovek v Chrudimi je dnes od ranních hodin bez dodávky tepla. Přerušení dodávek způsobily netěsnosti objevené na hlavních napáječích do Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:21727:]]

K havárii došlo dnes okolo půl šesté ráno na třech místech horkovodu. U Hrobic, mezi elektrárnou a Pardubicemi, tryskal dokonce nebezpečný obrovský gejzír páry. Další netěsnosti se objevily poblíž nadzemní křižovatky u Opatovic ve směru na Olomouc u koupelnového studia a třetí únik zaznamenali na rozvodném uzlu přímo v Pardubicích.

V budovách nejdříve jen netekla teplá voda a později vychladlo i topení. K obnovení dodávek tepla by mělo dojít podle tiskové mluvčí Elektráren Opatovice Hany Počtové na většině míst během dnešního večera. Pro Chrudim je důležité obnovit tlak a najít záložní zdroj v Pardubicích. Podle nejaktuálnějších informací od Hany Počtové už dochází k jejích spouštění. „Tato větev zásobuje i záložní zdroje v Chrudimi. Pořád zůstává predikce toho, že do večera by měl být tepelný komfort i v Chrudimi. Je to otázka pár hodin,“ uvedla.

Zatím by tedy měly vystačit k zásobování teplem náhradní plynové kotelny. Jedna je už v provozu v nemocnici, druhá v Dašické ulici by měla začít fungovat odpoledne, pokud se vyřeší problém s tlakem. 

Chrudimsko/Řestoky – Po více než roce od podání podnětu místních občanů i formou petice a také více než šest let po tragické dopravní nehodě oznámil chrudimský odbor dopravy chystanou úpravu dopravního značení v obci. Ani rok po dokončení obchvatu se totiž provoz na tříbubenské silnici pokračující dál přes obec Řestoky nesnížil.

[[gal:21705]]

Přes Tři Bubny a Řestoky jezdí i přes zákaz dál kaminony a někdy dokonce i autobusy. Opravou silnice 3587 se nechtěně propojil chrudimský obchvat s rychlodráhou do Pardubic. Obec Řestoky se před dokončením obchvatu a rekonstrukcí silnice prakticky přes noc ocitla na hlavním tahu ve směru Polička-Pardubice, což citelně narušuje její poklidný chod. Kraj sice opravil tříbubenskou silnici, ale už se neinvestovalo do chodníků nebo opravy zúženého mostu. Iniciátorem petice za vyřešení dopravní situace byl Jiří Sedláček z Řestok. Místostarosta Martin Dian potvrdil, že situace je pro zdejší obyvatele stále tíživá. Už se ale blýská na lepší časy.

[[img:chrn_fullwidth:21638:V Řestokách je už přes rok nebývale zvýšený provoz. Foto: Chrudimské noviny]]

Aktuální návrh úpravy značení se týká silnice třetí třídy číslo 3587, která vede z Chrudimi do Řestok přes Tři Bubny a silnice číslo 35821 vedoucí z Trojovic přes Řestoky až do Horky. Jestli opatření přinese obyvatelům potřebný klid, snížení dopravní nehodovosti a větší bezpečnost a plynulost provozu, se teprve ukáže. V případě, že to bude prý vyžadovat veřejný zájem, nebo naléhavá situace, chrudimský odbor dopravy si vyhrazuje právo vydané opatření kdykoliv změnit nebo doplnit. Běží třicetidenní lhůta pro písemné připomínky.

[[img:chrn_fullwidth:21683:Značky začátku a konce obce se posunou dál od zástavby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Známe podrobné výsledky 1. kola prezidentských voleb. Druhé rozhodující kolo voleb se bude konat za 14 dnů. Jak dopadly volby v konkrétních volebních okrscích? Statistika potvrdila odpolední slova jedné z organizátorek a zajišťovatelek voleb v Chrudimi, Evy Doležalové. Volební účast chrudimských voličů byla mnohem vyšší než v předchozích dvou konaných přímých volbách. Až na pár výjimek zvítězil ve většině volebních okrsků Chrudimi v prvním kole prezidentských voleb Petr Pavel. Ve volebním okrsku 29 dokonce porazila Andreje Babiše i Danuše Nerudová.

[[img:chrn_fullwidth:21641:Vítězem voleb v Chrudimi se stal Petr Pavel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podrobný přehled, jak hlasování přímo v Chrudimi dopadlo, ukazují tabulky zveřejněné Českým statistickým úřadem. Průměrná volební účast byla 72,7 procent. Nejvíce voličů, přes 90 procent, dorazilo k urnám v okrsku 28. Nejnižší volební účast, přes 40 procent, byla v okrsku 10. Které ulice patří do kterého okrsku si můžete ověřit v přehledné mapě čísel popisných města Chrudim. Nebo v informacích pro voliče vydaných 27. prosince. 

[[img:chrn_fullwidth:21650:Danuše Nerudová porazila Andreje Babiše v jednom volebním okrsku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ve volebním okrsku 11 a 16, 17, 18 a 25 nezískal žádný hlas Tomáš Zima a Marku Hilšerovi nedal nikdo hlas ve volebním okrsku 29, kde Danuše Nerudová s 30,35 procenty hlasů porazila Andreje Babiše o 7,14 procent a málem i Petra Pavla, který ji předstihl jen o 3,57 procent. Petr Pavel získal největší náskok nad Andrejem Babišem ve volebním okrsku 14, se 48,57 procenty oproti 25 procentům, a ve volebním okrsku 12 se 46,36 procentům oproti 24,90. Podobně to dopadlo i ve volebních okrscích 9, 10 a 11. Generál Petr Pavel se stal v Chrudimi vítězem nad Andrejem Babišem hned ve všech 21 okrscích z 29. Andrej Babiš zvítězil v okrscích 1, 5, 15, 18, 19, 22 a 24. 

Protože žádný z postupujících kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, bude se konat druhé rozhodující kolo prezidentské volby za čtrnáct dnů.

[[gal:21681]]

Chrudim – Volební místnosti po celé České republice se právě uzavřely. V Chrudimi se hlasovalo ve 29 volebních okrscích. Eva Doležalová, která je jednou z organizátorek voleb v Chrudimi, popsala atmosféru letošních voleb a potvrdila, že byl ve městě o volbu nové hlavy státu mezi lidmi opravdu velký zájem.

[[img:chrn_fullwidth:21645: Na Školním náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Začátek letošních prezidentských voleb vyšel na pátek třináctého a volební místnosti se otevřely už ve 14 hodin. Hodně lidí prý na linku organizátorům telefonovalo, kam mají jít volit, a ujišťovali se, který je jejich volební okrsek. I když by se v případě nutnosti mohly volební místnosti nechat otevřené i o hodinu déle, někteří opravdu nechtěli nechat nic na poslední chvíli.

„Máme tady dokonce takovou zajímavost, že v pátek dopoledne se jedna volička ptala, proč je zavřena volicí místnost,“ uvedla jedna z organizátorek voleb v Chrudimi, Eva Doležalová. „Zaznamenali jsme velké množství žádostí o voličské průkazy, bylo jich zatím celkem 739,“ dodala. „I tady na úřadě cítíme, že lidé mají o volbu prezidenta opravdu velký zájem.“

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo po hodině sečteno přes 34 procent odevzdaných hlasů a podle prozatímních výsledků vedl v Pardubickém kraji od začátku Andrej Babiš (22 847 hlasů), v těsném závěsu byl Petr Pavel (20 421) a za ním Danuše Nerudová (9 643).

V okrese Chrudim zbývá po necelých dvou hodinách sečíst posledních 10 okrsků. Sečteno už je v tuto chvíli přes 99 procent hlasů. Ve druhém kole se podle těchto výsledků utkají Andrej Babiš, který získal v našem okrese více než 21 tisíc hlasů, a Petr Pavel zatím s téměř 17 tisíci hlasy.

Pardubický kraj – Sestry a laborantky z pardubické nemocnice podaly v polovině prosince hromadné výpovědi, aby se domohly důstojného ohodnocení za vynaložené úsilí během přesčasů kvůli krizi v chrudimské nemocnici, po náporu pacientů z lůžkového oddělení chrudimské interny, které bylo uzavřeno v červenci 2022. Nelékařský personál za svoje nasazení ale odměny stále nedostal. Iniciativa Nemocnic Pardubického kraje (Iniciativa NPK) o tom informovala i v nejnovějším oběžníku. 

[[img:chrn_fullwidth:21631:Pardubická nemocnice. Foto: Chrudimské noviny]]

Od července se snažili zdravotníci udržet chod za dvě nemocnice. V polovině prosince podaly sestry z ambulancí kardiologie, interny a plicního a hematologických a biochemických laboratoří hromadné výpovědi z ústavní pohotovostní služby (ÚPS) a více než 60 kolegyň z lůžkových oddělení je v tom podpořilo, když podepsaly prohlášení, že za ně nebudou zaskakovat. Směny ale převzaly staniční a vrchní sestry, takže se tento krok minul účinkem. Nakonec většina pracovišť sice svoji výpověď vzala zpět, jen jedno pracoviště stále stávkuje a pohotovosti neslouží. Personální oddělení podle výpovědí sester zareagovalo odpovědí, že nejsou na zvyšování mezd peníze. Management odkázal na odbory. Bez výsledku.

[[img:chrn_fullwidth:21627:Chrudimská nemocnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak vnímají celou situaci samotné sestry? „To, co u nás po výpovědích a našich vyjádřeních následovalo, mně připomnělo totalitu,“ je jeden z názorů. „Jsme zklamané z toho, jak nemocnice jedná s lidmi, kteří vždy spolehlivě a ochotně pracovali. Jsme znechucené lidsky,“ potvrzuje další. „Už to trvá dlouho, co to táhneme za Chrudim. A sestry už jsou z toho tak unavené, že přemýšlí, že skončí. I za covidu to bylo lepší. Teď se stává, že nám přijedou i tři záchranky najednou a je tam jen jedna sestra,“ shrnuje vše výpověď z iniciativní korespondence, kterou sestry zveřejnily.

Chrudim – Některé dřívější komise už jako poradní orgány Rady města Chrudim nadále fungovat nebudou, jiné vznikly nově, sloučením, anebo rozdělením svých činností. Radniční koalice o tom rozhodla na svém posledním prosincovém jednání, kdy se také schválil nový jednací řád a zvolili předsedové a členové komisí. Vyjádřil se k tomu starosta František Pilný (ANO 2011) i místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011).

Jako první letošní veřejnou schůzi už oznámily Komise pro zahraniční vztahy a cestovní ruch a Komise pro životní prostředí. Jednání komisí jsou od roku 2019 přístupná i veřejnosti. Novými poradními orgány Rady města jsou Komise bytová a pro řešení problematiky nebytových prostor, která by prý měla fungovat dle starosty na způsob realitní kanceláře, a zvlášť také vznikla Komise pro sportovní dotace a profesionální sport nebo Komise pro zdravotnictví, která prý bude řešit problematiku chrudimské nemocnice.

Ozývají se hlasy proti neustanovení Komise Zdravého města a Místní agendy 21 – kvůli rozdělování grantů. Její členové se na rozdíl od rovněž zrušené Komise pro komunikaci alespoň poctivě scházeli.

[[img:chrn_fullwidth:21622:Městský úřad na Pardubické ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Oslovil jsem i ty, kteří se nedostavili, jako ČSSD, SPD, KSČM a podobně, ať taky nominují své kandidáty,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011). „Kromě lidí nominovaných politickými stranami se měla možnost přihlásit i široká odborná veřejnost,“ dodal. 

Místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011) se vyjádřil k překvapivé změně jednacího řádu: „Došlo k drobné úpravě ve smyslu scházení se komise a přijímání usnesení, abychom zpružnili systém tak, aby při neúčasti některých členů nedocházelo k neschválení usnesení a podobně,“ uvedl.

Chrudim – Novým ředitelem Technických služeb Chrudim se stal od ledna chrudimský rodák Martin Netolický. Před tím působil na stejné pozici ve středočeském Nymburku.

Jako ředitel TS Nymburk působil Martin Netolický od října 2016 a stál za zavedením mnoha zlepšováků: za všechny můžeme uvést například elektrokomunální vůz, opravy silnic infrasetem nebo hubení plevele ekologicky. Předtím pracoval jako ředitel divize v Praze. Titul inženýr získal v oboru veřejné správy a regionálního rozvoje na provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.

Zajímavostí je, že v letošních volbách kandidoval za politické hnutí Jistota a budoucnost, odkazující se na ideály Tomáše G. Masaryka. Mottem Martina Netolického prý je: „Když je dobrá vůle, jde všechno.“ Jestli to bude Chrudimi stačit, se teprve uvidí. Zatím to vypadá, že by to mohly být změny k lepšímu.

Chrudim – I když už to žádné coronavirové protiopatření nevyžaduje, od pondělí se vánoční trhy konají opět místo na Resselově náměstí v Klášterních zahradách. Většina lidí tak projde centrem města bez povšimnutí a zmizí na trhy do Pardubic.

[[img:chrn_fullwidth:21559:Vánoce v Klášterních zahradách.  Zdroj: Chrudimská beseda]]

Jak v pondělí odsouhlasili radní města Chrudim, konají se trhy v Klášterních zahradách, a to od tohoto pondělí do pátku v čase od 15 do 20 hodin. Program je obohacen i o pohádky pro děti a hudební vystoupení.  Většina lidí ale ani neví, že se v Chrudimi nějaké vánoční trhy konají. Chrudimská beseda sice prezentuje na internetu Vánoce v zahradách jako na oko vydařenou akci a určitě stojí za to letos trhy navštívit, a to nejen kvůli obětavým stánkařům s bohatým sortimentem vánočního zboží. Mnozí ale upozorňují, že trhy patří do srdce města, a tím je náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:21572:Resselovo náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nejsem si jistý, jestli bude i ročník 2023,“ přiznal přitom už po pondělní Radě města Chrudim starosta František Pilný (ANO 2011). „V rámci Rady k tomu byla poměrně velká diskuse, uvidíme, co na to kulturní komise,“ řekl na tiskové konferenci k rozhodnutí, že Vánoce v zahradách poběží ve stejném režimu jako v roce 2019 a jako minulý rok. „Zájem bude v roce 2023 vrátit trhy na náměstí, oživit ho a neschovávat se v zahradách,“ reagoval na mnohé výtky občanů.

[[img:chrn_fullwidth:21560:Zdroj: FB]]

Slatiňany/Škrovád – V životě optimisty Tomáše Velendorfa prý hraje velkou roli náhoda. Stejně tomu bylo i v případě realizace Baru Kůlna ve Škrovádě, který provozuje již několik let, jeho práce ho stále naplňuje a přistupuje k ní s pokorou. Ani ve snu by ho prý nenapadlo, že by si sem v tak hojném počtu našli lidé cestu a jezdili dokonce z různých koutů světa. Bavili jsme se o svobodě, politice i společnosti. Hlavně mu vadí představa, že by část hlasitě se projevujících jedinců svými nesmyslnými požadavky vrhalo stín na celou komunitu a rozdělovalo tím společnost.

[[img:chrn_fullwidth:21537:Tomáš Velendorf za barem.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Říká o sobě, že je pravičák se sociálním cítěním. „Ani tu hospodu bych asi neměl mít,“ přehání s úsměvem a přidává přirovnání, že za ubytované hosty trpí, když jim nevyjde počasí podle jejich představ. A v tom bude asi klíč k úspěchu jeho podnikání a spokojení hosté mu dodávají vzpruhu do práce do dalších let. Kdysi řekl, že rád slouží lidem, a je to stále pravda. Ke svojí práci přistupuje s pokorou.

Kůlna je pro něj také místem, odkud pochází. Přímo na základech dnešního Baru Kůlna totiž stával dům jeho prarodičů. V devatenáctém století ho postavili jejich rodiče. Půdorysy původního domu se zachovaly a fasáda je dokonce pokryta původním kvalitním pískovcovým kamenem ze škrovádského lomu. Vzpomínky z dětství jsou stále jako živé. Dříve se tu procházela po dvorku mlsná koza nebo běhaly slepice. „A teď tu najednou sedí na stejném místě někdo z Vídně a pije espreso a vysvětlujeme mu kudy tudy na Chlum,“ říká Tomáš Velendorf o rozmanitosti života.

[[gal:21556]]

NEJVÍCE HO OVLIVNILA REVOLUCE

Ve Škrovádě žil do svých šesti let, než se s rodiči odstěhovali do Chrudimi, kde vystudoval hotelovku. Po vojně pracoval v Chrudimi jako číšník. Revoluce pro něj byla důležitým odrazovým můstkem. „My jsme si mysleli, že to, v čem žijeme, je prostě dané a že se to nemůže změnit,“ říká a vzpomíná, že od pátku 17. listopadu 1989 měl zrovna až do neděle směnu. Když šel v pondělí koupit babičce v trafice Svobodné slovo, nestačil se divit. „Myslel jsem, že se člověk jako obvykle zase dozví něco o protisocialistických živlech. Ale bylo to poprvé v mém životě, kdy jsem si v novinách přečetl pravdu, a byl to neuvěřitelný pocit,“ vypravuje.

[[img:chrn_fullwidth:21535:Tomáš Velendorf.  Foto: Chrudimské noviny]]

ZKUŠENOSTI Z RAKOUSKA MU OTEVŘELY OČI

Euforii z porevoluční doby zažil ještě v Rakousku, kdy stačilo říct slova jako Havel, Praha nebo Bratislava a od lidí se dostavovalo nadšené přijetí. Potom si přečetl jeden inzerát a objevil se náhle v Tyrolsku, kde ho k jeho překvapení šéfová hotelu Iris okamžitě přátelsky přijala. Pracoval tam čtyři roky a další čtyři v motorestu v Horním Rakousku, poblíž našich hranic. Přiznává, že nebýt jeho zahraničních zkušeností, nemá asi oči tak otevřené. „Nějaký základ sice v sobě máte, ale tohle vás ještě posune. Bohužel, pořád v sobě máme zažitých těch 40 let komunismu, a to myšlení a uvažování se podle mě i dědí.“

Někdy se proto cítí být trochu cizincem i ve své rodné vísce. Všímá si věcí, které ostatní nepostřehnou. Před lety si někdo stěžoval na špatné rozhledové poměry na škrovádské návsi, a jak říká Tomáš Velendorf, nenašel se nikdo, kdo by dotyčnému řekl, že pokud není schopný vyjet s autem na náves, neměl by mít ani řidičák. „Naopak. Udělal se projekt a dnes tam máme za velké peníze již několik let dopravní hřiště s 25 značkami. Ale to jen takový střípek z mozaiky toho všeho současného šílenství,“ zmiňuje jednu absurditu, o které jsme i psali, a televize poté o případu natočila reportáž.

Před lety oslovil starostu Františka Pilného s nápadem, jak zlepšit dopravní situaci v Chrudimi, a dostalo se mu prý sice nadšené reakce, ale čas si na něj za celé čtyři roky nenašel. Když se vloni rekonstruovalo prostranství kolem Bídy, mohl prý při troše iniciativy ze strany města vzniknout například záliv se zastávkou, o kterém s ním mluvil už před čtyřmi lety. A cestující mohli přijet z Pardubic a pohodlně pokračovat třeba až na Větrník, ale nestalo se tak. „Prostě vás to štve, protože tu nemůžeme žít jak Saxana, dalších tři sta let, po škole, abychom se dočkali nápravy,“ uzavírá Tomáš Velendorf.

[[img:chrn_fullwidth:21558:Vánoční atmosféra panuje i v Baru Kůlna.  Foto: Tomáš Velendorf]]

BLÁZNIVÝ SEN ZAČAL NA ŠKOLNÍM SRAZE

Když se vrátil zpátky do Čech, opět díky náhodě zakotvil v Praze. Mohl tak častěji navštěvovat i rodný Škrovád. Někdy v té době začal uvažovat, že je čas starý dům opravit, ale jak říká, jeho život je hlavně o náhodách.

V roce 2011 se konal v Chrudimi sraz ze základní školy po třiceti letech, potkal se na něm i se spolužákem z lavice, nyní architektem Karlem Thérem. „A někdy ve dvě hodiny ráno jsem mu ten nápad vykvákal,“ vypráví. Bylo to prý opravdu spontánní. „A Karel Thér se toho chytil, i když já jsem to bral ze začátku spíše jen jako takový bláznivý sen.“

BĚHEM STAVBY SE DĚLY NEUVĚŘITELNÉ VĚCI

Tomáš Velendorf nepředpokládal, jak bude příprava stavby a její realizace náročná. „Děly se tu neuvěřitelné věci. Stalo se třeba, že dokonce někdo začal mamince nadávat, co si to tu dovolujeme vůbec stavět,“ přiznává. „Jednu dobu jsem si až myslel, že to budeme muset zbourat, a nedokázal si představit, že bychom tu vůbec mohli žít,“ dodává. Někteří místní mu nemohli přijít na jméno, neznali ho a mysleli si, že si tam snad další developer staví malý panelák. Přitom se od začátku dělalo maximum pro to, aby stavba co nejvíce souzněla s okolní krajinou a s přírodou.

Nakonec se ale Kůlna dostavěla. Architektova rada, ať počká, až bude hotová i fasáda, se vyplatila. Když se obložila pískovcem a modřínem, následoval zlom a příval pozitivních ohlasů nad dokonalostí splynutí stavby s přírodou se od té doby nezastavil.

Je rád a cítí pokoru, že se vše podařilo zrealizovat. „Ze všeho nejvíce bych chtěl ze srdce poděkovat dvěma lidem. A to svému spolužákovi Karlovi Thérovi za jeho skvělý projekt,“ říká Tomáš Velendorf. „A za neuvěřitelnou podporu chci také moc poděkovat svojí mamince, za což jsem ji velice vděčný.“

[[img:chrn_fullwidth:21534:Tomáš Velendorf s maminkou před Barem Kůlna.  Foto: Chrudimské noviny]]

S COVIDEM PŘIŠLO VAROVÁNÍ

Po roce a půl po kolaudaci přišel covid. Když začaly restrikce a kontrola dodržování protiopatření, zásahy policie na základě anonymních telefonátů byly na denním pořádku a nevyhnuly se ani Kůlně. Policie byla vždy profesionální a slušná. Horší prý bylo vědomí, že někomu stálo za to, aby zvedl telefon a vyvolal nesmyslný zásah, který nezachraňoval životy, ale stál ve výsledku možná deseti tisíce korun. Výsledkem jednoho takového zásahu byly dokonce vystrašené děti a zlomená noha matky, která je běžela uklidnit. „Občas něco vidíte a vážně jenom kroutíte hlavou, kam jsme se to po těch třiceti letech dostali. V devadesátých letech byla neuvěřitelná svoboda a ochota se uskromnit,“ vzpomíná nostalgicky. „Ale svobodě se začaly postupně utahovat šrouby a lidé začínají zapomínat,“ vnímá vývoj po revoluci.

[[img:chrn_fullwidth:21536:Interiér Baru Kůlna.  Foto: Chrudimské noviny]]

PROSAZOVAT ABSURDITY ŠKODÍ CELÉ KOMUNITĚ

Podle Tomáše Velendorfa je absurdní, že někteří lidé si i po třiceti letech prosperity, svobody a demokracie pořád na něco stěžují. „Mnohdy si nevážíme toho, jak se ve skutečnosti máme,“ říká. Není to prý jen o malém dítěti, které je tak naučené od rodičů, že se nekompromisně dožaduje veganské horké čokolády, nebo o některých dospělých, kteří mají třeba dojem, že si s pivem a pokojem kupují vše, včetně vás.

„Někteří berou svobodu a prosperitu jako samozřejmost, co je automaticky na celý život a nemusí se pro to vůbec nic dělat, maximálně se otevře laptop, tam se něco nacvaká a tím se ta prosperita zajistí na další desetiletí,“ uvádí. A jak dodává: „Kvůli těm, co jsou mimo realitu a rádi by linkovali život druhým a nejvíce křičí, se to pak dostává do absolutních absurdit a šílenství. Jako třeba, když se například někdo domáhá uznání X pohlaví. Je to jen střípek z mozaiky celé minority a ve výsledku to všem jenom škodí,“ vysvětluje.

„Když vidím vlát duhovou vlajku vedle české vlajky na pirátském ministerstvu zahraničí, tak je mi trapně. A to říkám jako zástupce minority. Co se stalo v Bratislavě, je hrozné, ale psychopat se najde v každé době,“ říká. „To, ale neznamená, že celá společnost, nebo celé Slatiňany, po mě začnou střílet. Přijde mi to absurdní. Přeji si, aby se naše společnost trochu srovnala, nebyla tak rozpolcená, a život brala více s pokorou, humorem, a nadhledem.“

[[img:chrn_fullwidth:21555:Tomáš Velendorf.  Foto: Chrudimské noviny]]