Kašna s vžitým názvem Brusel měla podle některých potenciál stát se zbrusu novým uměleckým dílem, kdyby se přinejmenším obnovil její vzhled před rekonstrukcí. Místo toho ale zabředla svým provedením jen v kýčovitých ohlasech dávné minulosti, odkazujíc pouze vzdáleně na zašlý fenomén socialistické mozaiky a snovou realitu Československa na výstavě EXPO 58. Kašna, kterou chtěli lidé opravit, tedy zanikla úplně. Zatímco milovníci kýče jako líbivého umělecky bezcenného díla, které je čitelné a nenutí k přemýšlení, jásají, jiní kromě kritiky vzhledu upozorňují i na to, že nebyla vypsaná ani veřejná soutěž.

Právě v souvislosti s kašnou mnohými připomínaná výstava EXPO 58 a vynikající expozice „Jeden den v Československu“, která získala nejvyšší ocenění, v sobě skrývala, stejně jako nyní chrudimská kašna, také velkou lež. Designéři vytvořili v expozici „Jeden den v Československu“ něco, o čem se ve skutečnosti lidem u nás ještě ani nesnilo a vůbec to neodpovídalo tehdejší realitě. Jednoduše taková Potěmkinova vesnice. Bylo to jen jako.

[[img:chrn_fullwidth:20948:Vzor z nalepených valounků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Názor někdejšího předsedy kulturní komise Ivana Baboráka nebyl vyslyšen. Ten znovuobjevený zapadlý návrh kritizoval už před dvěma lety slovy, že výtvarná podoba je směšná a inspirace by se měla hledat u stávajícího designu, který považuje za velmi kvalitní výtvarný počin. Svůj názor nezměnil ani po uvedení kašny do provozu, když komentoval vzhled citátem Jana Wericha: „Je to blbý – bude se to líbit,“ a dodal, že výtvarná kvalita je pod úroveň. Aleš Nunvář (Piráti) výběr bez soutěže obhajoval tím, že odbor investic vše konzultoval s památkáři.

[[img:chrn_fullwidth:21092:Současná podoba kašny nemá s bruselským stylem krom geometrického vzoru už nic společného.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože současná koalice v programovém prohlášení uvedla, že „prostředí, které nás obklopuje, je jedním ze základních rysů utvářející osobnost člověka a potažmo ducha města, proto budeme usilovat o čisté, zdravé, moderní a přívětivé prostředí a nedovolíme měnit historický ráz centra města a v rámci rozpočtových možností budeme hledat cesty, jak okolí kolem nás zlepšovat a zkrášlovat,“ podle některých voličů naopak došlo i díky zrekonstruované kašně, nadále zvané politiky jako Brusel, „k největším zvěrstvům v památkové zóně za posledních padesát let“.

[[img:chrn_fullwidth:20956:]]

Voda z kašny tryská od 31. srpna a ve veřejném prostoru se tak realizoval návrh bez výtvarné soutěže po dvou letech. Někteří se po zveřejnění fotografií nechápavě doptávali, proč nese kašna název Brusel, i když z jiných důvodů, než že by spekulovali nad jejím původním výtvarným stylem nahrazeným podle některých „kýčovitým pseudolidovým námětem“, a tím absolutním nepochopením umělecké hodnoty a nadčasovosti původní realizace. Koalice Chrudimáci ale podle sebe svůj předvolební slib splnila.

[[img:chrn_fullwidth:21093:Archivní fotografie původní realizace.  Foto: Chrudimské noviny]]

Světlo světa spatřil někde v šuplíku nalezený návrh z roku 1962 od Květoslava Vaňka (1924–2006), syna zahradního architekta Josefa Vaňka. Původní zrealizovaný návrh se údajně nenašel a autorství je oficiálně neznámé. V té době už byl ale organický motiv, napodobování přírody, přežitkem, a tak pravděpodobně proto nebyl tehdy motiv květiny realizován. Moderní začaly být právě abstraktní geometricé motivy s ostrými hranami, osvobozené od konkrétních vizuálních vjemů, do popředí se dostával neokonstruktivismus. Podobná mozaika s konstruktivistickým motivem, také oficiálně neznámého autora a z let 1961–1962 se nachází v průchodu ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě, připisovaná Dobroslavu Szpukovi (1930–2014).

[[img:chrn_fullwidth:21094:Konstruktivistická mozaika v průchodu VŠB v Ostravě.  Zdroj: FB]]

Chrudim – Setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS) proběhlo decentně a v poklidné atmosféře. Po návštěvě Galerie Art se s lidmi setkal i na otevřeném place a rozdával letáky na náměstí. Prostor na otázky byl hlavně u Mlsného Pecivála, kde příchod premiéra přivítali spontánním potleskem. Jako v jiných městech chtěli lidé slyšet o řešení energetické krize. Více fotografií najdete ve Dni v obrazech.

[[img:chrn_fullwidth:21079: Petr Fiala zamíříl nejdříve do Galerie Art.  Foto: Chrudimské noviny]]

Petr Fiala během setkání řekl, že kdyby se k moci dostali populisté a extremisté, dopadlo by to tragicky. Načež jedna z žen zareagovala, že populisté jsou všichni, a místo přijetí pozvání od premiéra ke stolečku nakonec odešla. „Populisté řeknou třeba: uzavřete republiku, vyrábíme dost elektrické energie, proč si ji nenecháme a neprodáváme si ji levně. Ale když to uděláme, co když jiné země řeknou, tak my si zavřeme plyn, ropu?“ uvedl premiér a dodal, že se takto jednoduše postupovat nedá. 

[[img:chrn_fullwidth:21081:Jelínkovi věnovali premiérovi obraz od Jakuba Špaňhela.  Zdroj: Galerie ART Chrudim]]

[[img:chrn_fullwidth:21059:Premiér se vydal i na cestu okolo náměstí, kde se zastavil a rozdával letáky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Izolovat se mohou země, které nemají energetickou soustavu napojenou na zbytek Evropy, jako Španělsko a Portugalsko, kde mohou navíc plně využívat obnovitelné zdroje díky třikrát silnějšímu slunečnímu svitu. Předcházející vláda neudělala pro obnovitelné zdroje ani energetickou bezpečnost země vůbec nic, jak řekl Petr Fiala a dodal, že stát převzal zanedbaný a prakticky v rozvratu. Bez zbytečných řečí ale hned na jaře dokázal vyjednat nákup plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy korun.

Cílem je zbavit se do pěti let závislosti na ruském plynu. Dokud stávající situace nepoleví, zdanit by se měly obrovské, neočekávané zisky. Ani podle energetických expertů není prý reálné, aby jedna megawatt hodina stála 700 nebo tisíc euro. „To nejsou ceny odpovídající nabídce a poptávce, protože elektřiny je v Evropě dost,“ uvedl Petr Fiala a vysvětlil, že nabídka reaguje samozřejmě i na psychologická očekávání a cena elektřiny je navíc značně ovlivněna koncovou plynovou elektrárnou.

„Považujeme za špatné, aby energetické společnosti vydělávaly na tom, co se děje ve světě, a nepodělily se o to s lidmi,“ poukázal premiér na to, že obrovská krize zasahuje i střední třídu, která dosud problémy neměla a na návrhu, jak to změnit, už se pracuje. „Jsme připraveni evropské řešení doplnit. Bude to tak, že si s těmi cenami poradíme. Hlavní je zbavit se závislosti na ruském plynu.“

Kdyby se podařilo ceny zkrotit v celé Evropě i celonárodně, válečná daň by se zavádět nemusela. „Ale pokud se to nepodaří dost, je na místě, aby ti, co mají neočekávaně nepřiměřené zisky, aby se o to zvlášť v tak těžké době podělili s ostatními,“ uvedl Petr Fiala. „To je válečná daň, kterou zavedla i Margaret Thatcherová, a dělají to i pravicové vlády, protože to je spravedlivé,“ dodal. „Donedávna ke společnému evropskému zásahu u většiny zemí nebyla ochota, ale myslím si, že v pátek k nějakému řešení dospějeme.“ Večer čekalo Petra Fialu ekonomické forum v polské Karpaczi, kde obdržel od polského premiéra ocenění Člověk roku stejně jako kdysi Václav Havel, Lech Wałęsa, nebo Jan Pavel II.

[[img:chrn_fullwidth:21055: Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – V úterý 6. září navštíví Chrudim při své cestě Pardubickým krajem premiér Petr Fiala (ODS). Ve 14 hodin se zastaví v Galerii Art manželů Jelínkových na Resselově náměstí a poté se přesune o několik desítek metrů dál do Mlsného Pecivála, kde se s ním mohou od 14:30 hodin potkat občané Chrudimi při akci „Na kávu s premiérem“. Další jeho zastávkou budou Pardubice.

[[img:chrn_fullwidth:21051:Petr Fiala při své poslední návštěvě Chrudimi navštívil dřevovýrobu Jana Ficka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Premiér Petr Fiala v rámci své předvolební kampaně navštíví Pardubický kraj. Opět přijede podpořit i komunální politiky do Chrudimi. Naposledy se byl před dvěma lety podívat, jak funguje Dřevovýroba Jana Ficka. Jeho zítřejší návštěvu ve městě připravuje z týmu ODS Ivan Pištora. Jako nejvhodnější místo pro meeting je oslovil Mlsný Pecivál. „Je to pro nás samozřejmě pocta, že si vybrali právě náš podnik. Rádi premiéra pohostíme a nabídneme mu cokoliv z naší kvalitní nabídky jako všem našim hostům,“ uvedla majitelka obchůdku Jana Švecová.

Vzhledem k tomu, že například na předvolebních setkáních s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO 2011) dochází k celkem vyhroceným situacím, zeptali jsme se Ivana Pištory, zda se také uvažuje o nějakých opatřeních. „Na setkání s panem premiérem může přijít kdokoliv a nehodláme lidi žádným způsobem třídit,“ odpověděl.

Chrudim – Symbolicky u vojenské části letiště je od června jako pocta pojmenovaná ulice po československém výsadkáři zahraniční armády vycvičeném ve Velké Británii Jaroslavovi Klemešovi, nositeli Řádu Bílého lva.  Ceduli s názvem ulice za přítomnosti starosty Františka Pilného (ANO 2011) a předsedy místního Klubu výsadkových veteránů plukovníka v. v. Zdeňka Koláře slavnostně odhalil velitel útvaru plukovník Róbert Dziak.

[[img:chrn_fullwidth:21027:Zdroj: Eduard Stehlík]]

Letos se konal první ročník memoriálu generála Jaroslava Klemeše, který by na konci ledna oslavil své 100. narozeniny. U příležitosti 75. výročí československých výsadkových jednotek byla na jeho počest slavnostně odhalena cedule s názvem ulice Generála Klemeše u vojenského letiště v Chrudimi. Rada města odsouhlasila přejmenování ulice 6. června. „Klub výsadkových veteránů generála Klemeše, který tam sídlí, bude mít vtipnou adresu,“ poznamenal k tomu tehdy starosta na tiskové konferenci.

[[img:chrn_fullwidth:21028:Zdroj: Paměť národa]]

V roce 1940 se vydal Jaroslav Klemeš 20 dní před svými 18. narozeninami tajně s kamarádem Ludevítem Čambalou na západ do Francie přes Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii a vstoupil do československé zahraniční armády. Jeho specializací byla radiotelegrafie a navádění letadel. V únoru 1945 byl po náročném tříletém výcviku ve Velké Británii vysazen v letu z jihoitalského Bari s  bojovými úkoly v rámci paraskupiny Platinum v okupované vlasti nedaleko řeky Chrudimky u Nasavrk. Jeho otce dva roky před tím popravili za odbojovou činnost.

[[img:chrn_fullwidth:21026:Zdroj: KVV Chrudim]]

Chrudim – Klášterní zahrady byly od doby své rekonstrukce před deseti lety terčem mnoha debat kvůli vhodné úpravě veřejného prostoru. Důležité je mít dobrou vizi a estetické cítění. Přizvaný architekt Roman Brychta se bude muset ale vypořádat s nelehkým úkolem a zohlednit připomínky a přání městských úředníků, jak uvedl starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:21024:Podzim je v klášterních zahradách nejpoetičtější. Listopad 2021.  Foto: Chrudimské noviny]]

Do úpravy Klášterních zahrad, kde už dosluhuje dřevěná promenáda i široký mlatový chodník, jak se ověřilo při srpnové obhlídce, by podle vyjádření starosty Františka Pilného měly mluvit nejen úředníci z odboru investic, údržby zeleně, odboru školství, kultury a sportu, ale také přímo Chrudimská beseda nebo Technické služby Chrudim. „Architekt Brychta dostane soupis připomínek, co nám tam nevyhovuje a vadí, a bude na něm, jak se k tomu postaví a jaké najde řešení,“ uvedl. 

[[img:chrn_fullwidth:19367:]]

V plánu je prý ale jen menší rekonstrukce a zároveň se také uvažuje o tom, že by se do Klášterních zahrad mohly nasadit automatické sekačky, které by trávníky brázdily po nocích. Stejný nápad by se prý měl dle starosty v rámci pilotního projektu vyzkoušet i v mateřských a základních školách. Jak se bude vyjímat v promyšleném areálu Klášterních zahrad cizorodé dílo z hliníku v rámci nápadu rozmístit po městě různorodé loutky na zákazku, je zase další věc.

Chrudim – Akcí tohoto týdne se prozatím stalo odtažení jednoho autovraku. Starosta František Pilný (ANO 2011) si k tomu zavolal i kameramana. Ten tak mimoděk zdokumentoval, kolik dlouhých měsíců trvalo, než autovrak konečně zmizel. Parkoviště před finančním úřadem totiž hyzdil už od loňského podzimu. Následný úklid rozvířil i debatu na téma čistšího města, které politici tak rádi voličům  slibují.

[[img:chrn_fullwidth:20736:Autovrak zkrášloval parkoviště od podzimu 2021.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po odtaženém autovraku zbyl stejně jako při odtahu z Ptačích ostrovů nepořádek. Na rozdíl od Aleše Nunváře (Piráti) si ovšem starosta úklid pohlídal a vše tak proběhlo do druhého dne, zatímco uklid Ptačích ostrovů by se nejspíš bez upozornění Chrudimských novin ani nekonal. 

[[img:chrn_fullwidth:21007:Má takto vypadat v centru udržovaný chodník?  Foto: Chrudimské noviny]]

Zvláštní na tom některým občanům připadá, že Technické služby jako by pracovaly, jen když jim to někdo z radních přikáže. Ale úklid by samosebou logicky jednou přijít musel na řadu. Pokud se to ale dá na příkaz urychlit, měl dávno starosta zburcovat úklidovou četu i do dalších lokalit.

[[img:chrn_fullwidth:21002:Schody se v zimě neudržují, hlásá cedule o kousek dál.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Pokaždé, když jdu například po Širokých schodech, tak si říkám, že to je tedy vizitka. Dále fortny, chlouba města nebo spíš ostuda. A co Kopanice? Vše centrum města, přístupové cesty na náměstí. Asi by se měl pan Kolář někdy projít po městě,“ komentovala skutečnou situaci okolo slibovaného čistějšího města Věra Svobodová a přiložené fotografie dokumentující dlouhodobý stav jí dávají bohužel za pravdu.

[[img:chrn_fullwidth:21003:Slepičí schody.  Foto: Chrudimské noviny]]

Volič by se potom klidně mohl ptát, zda se těmito kouty Chrudimi procházejí i všechny ty volební strany, které čistší město slibovaly, slibují dál, a co pro to ve skutečnosti udělaly, když to všude vypadá, jak to vypadá. Očividně nic.

[[img:chrn_fullwidth:21008:Zdroj: FB]]

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) využil na tiskové konferenci informaci o dalším připojení se města Chrudim v rámci projektu Zdravé město a místní Agendy 21 k Evropskému týdnu mobility, který završí Evropský den bez aut, k propagaci zakopání horkovodu a s ním souvisejícího sporně řešeného veřejného prostranství. Jak se řešení veřejného prostranství podél nábřeží vyvíjí, už jsme informovali.

[[img:chrn_fullwidth:20846:Pohled na nábřeží a sídliště U Stadionu z ulice V Průhonech.  Foto: Chrudimské noviny]]

Součástí Evropského dne mobility budou přednášky, cyklovýlet, výšlap s Klubem českých turistů, nebo Na kole jen s přilbou na dopravním hřišti přímo pro děti, MHD pojede při Evropskému dnu bez aut zadarmo, a letos celá akce proběhne od 16. do 22. září.

Na poslední tiskové konferenci ale tyto informace zastínilo prohlášení starosty Františka Pilného (ANO 2011) k zakopání horkovodu, který řídí Elektrárny Opatovice. Zakope se jen zčásti a také hrozí, že vysněný přístup k vodě bude stejně v určitých místech zahrazen betonovým protipovodňovým opatřením. A jestli se tak opravdu stane, další ohyzdné veřejné prostraství v Chrudimi bude na světě.

[[img:chrn_fullwidth:20844:Lidé si přejí cyklostezku pod mostem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný ovšem nelenil využít příležitosti k propagaci úspěšného řešení. „Abychom splňovali podmínky, každý rok se musí uskutečnit jedno trvalé opatření. Jednoznačně je to zakopání horkovodu v ulici Na Ostrově, opatření, které zlepší parkování a pohyb cyklistů i chodců po městě,“ uvedl. Nicméně někteří, včetně architekta Vlasty Koupala, se bojí dopředu, jak nakonec bude okolní veřejné prostranství a přístup k vodě po této slavné rekonstrukci vypadat. Podle něj je to především vrcholná propagace politické neschopnosti. „Generace dětí, dnes namnoze dospělých, díky nim vyrůstají v humusu,“ vyjádřil se ke všem politikům, kterým chybí vize a nedokážou sehnat peníze ke zlepšení veřejného prostoru. Jak to dopadne tentokrát, se teprve ukáže.

[[img:chrn_fullwidth:20999:Masarykovo náměstí je dalším příkladem sporně řešeného veřejného prostranství, které neproběhlo plně v režii města.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – V listopadu minulého roku se zadala ke zpracování projektová dokumentace kvůli zadržení vody před ohroženým sídlištěm Na Šancích. V blízké době by kvůli tomu, zda ušetřit a zabrat zemědělskou půdu, nebo naopak, měla proběhnout schůzka se zpracovatelem a městskými úředníky, jak uvedl starosta František Pilný (ANO 2011).

Vše mělo tentokrát proběhnout rychle, pouze dvě jezírka zadržující vodu s pár stromy, ale zůstalo jen u představ. Pokud by letos zasáhly město přívalové deště a povodeň, jakože někteří obyvatelé Chrudimi, zvláště pak ti ze sídliště Na Šancích, mohou mít oprávněný strach, slibované protipovodňové opatření v podobě menšího poldru stále není na světě.

[[img:chrn_fullwidth:20974:Momentka ze sídliště Na Šancích po zatopení v roce 2006.  Foto: Chrudimské noviny]]

V tuto chvíli se podle starosty Františka Pilného stále zpracovává projektová dokumentace. Trvá to už od prosince a budou se muset vyřešit ještě podstatné otázky. „Narazili jsme na jednu velmi zvláštní věc. Chtěl jsem, aby ten zábor zemědělské půdy byl co nejmenší, abychom nemuseli tolik půdy kupovat,“ uvedl starosta. „Ukázalo se ale, že ten způsob, že by občas byla využívaná zemědělská plocha zatopená, což zemědělcům nevadí, by se ještě více prodražil a to v řádech milionů korun,“ vysvětlil. 

Jakmile se tento problém vyřeší, chtělo by prý město Chrudim financovat hotový projekt z dotací na zadržování vody v krajině prostřednictvím Institutu enviromentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který Pardubický kraj založil v září 2018 a jeho ředitelem je chrudimský zastupitel Petr Řezníček (SNK-ED).

Chrudim – Začala další demolice, která změní ráz města. Areál bývalých sladoven je nevyužit už dvacet let, kdy zde skončila výroba francouzské společnosti Souflet, která se zabývala výrobou a skladováním pivovarského sladu. 
Po zbourání stávajících nevyhovujících budov budou pozemky využity pro další městskou zástavbu. Plánuje se zde výstavba stovek bytů, obchodů i parkovacího domu. V minulosti se hovořilo o vzniku dalšího obchodního centra.
[[img:chrn_fullwidth:20961:Pohled na bývalý dvacet let opuštěný areál sladoven před demolicí.  Foto: Chrudimské noviny]]
„Na demolici sila byl vydán demoliční výměr. Silo se zbourá do konce roku a veškerý materiál z něj se zpracuje na betonový recyklát a železo. Betonový recyklát se po dalším zpracování použije zejména do staveb komunikací a dalších staveb místo kamene. Pozemek v centru by pak měl být připraven k dalšímu využití,“ uvedl developer Milan Kušta.
[[img:chrn_fullwidth:20959:]]

Chrudim – Ačkoliv se od zpomalujících retardérů pomalu upouští, protože způsobují ještě více škodlivých emisí a hluku, což je zvláště v obydlených částí měst nežádoucí, odbor dopravy neupustil od jejich obnovení a na opravě se usilovně pracuje. 

[[img:chrn_fullwidth:20930:Odbor dopravy od zpomalujících retardérů neustoupil.  Foto: Chrudimské noviny]]

O odstranění zpomalujících retardérů odbor dopravy podle vyjádření vedoucího Martina Klimka neuvažoval. „Kvůli špatnému stavu se z důvodu reklamace musely stávající retardéry opravit,“ uvedl a dodal, že nový typ je snad jediný, který by měl vydržet více než původní hrboly z kočičích hlav. Opravy se protahují kvůli nevyhnutelným technologickým přestávkám.

[[img:chrn_fullwidth:20931:Zpomalující retardéry zajišťují relativní bezpečnost provozu, ale zároveň zvyšují emise.  Foto: Chrudimské noviny]]

Petr Pecina z odboru investic poznamenal, že se jel předevčírem na stavbu osobně podívat. „Za odbor investic mohu potvrdit, že bychom raději upřednostnili hladkou komunikaci. Nicméně řidiči jezdí moc rychle, a tak odbor dopravy bohužel nic komplikovanějšího než hrboly na krásně hladké silnici nevymyslel,“ uvedl Petr Pecina a dodal, že po obdržení stavebního povolení jim ani nic jiného, než k obnově přistoupit, nezbylo. 

[[img:chrn_fullwidth:20929:Po novém typu retardérů se jezdí mnohem lépe.  Foto: Chrudimské noviny]]