Chrudim – Letošní světská část Salvátorské pouti se opět navrátila do starých zajetých kolejí posledních let a město Chrudim se na víkend proměnilo v režii kolotočářů na obří lunapark. Kolotočáři a stánkaři nasadili nezvykle vysoké ceny. V pátek poznamenala pouť také bouřka a silný vítr a pak se počasí umoudřilo. Ale následky pouťové zábavy řeší město celý tento týden.

[[img:chrn_fullwidth:20909:]]

[[img:chrn_fullwidth:20883:Někde koše nestačily.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hasiči se vyplatili hned v sobotu v noci, když začal hořet kabel od jedné z atrakcí, který včas uhasili. O pořádek v ulicích se každý den staralo na 15 lidí z Technických služeb Chrudim, ale i tak odpadkové koše na některých místech doslova přetékaly, třebaže například Hot dog XXL stál 120 korun, langoš stovku a kbelík cukrové vaty 150. Často také úplně chyběly štítky s prodejní cenou. Česká obchodní inspekce ale žádné konkrétní hlášení do dnešních dnů neobdržela. O tom, co vše se dělo během konání pouti, ale dostali každé ráno nelichotivou zprávu všichni, co se šli projít zaneřáděnými ulicemi dříve než pracovníci Technických služeb a nelibé výpary a nechtěné nadílky byly v ulicích centra k mání ještě i několik dní po té, co pouť skončila.

[[img:chrn_fullwidth:20885:]]

Chrudim – Chrudim je předposlední okresní město, kde ještě babybox chyběl. Na výrobu a montáž chrudimského babyboxu se zatím složili hlavně sponzoři z Prahy a Brna, přestože Ludvík Hess oslovil celkem 5000 potenciálních mecenášů z regionu, kteří se mohou stále rozhodnout přispět. Dnes od osmi hodin ráno probíhala montáž babyboxu v chrudimském SeceCura SeniorCentru.

[[img:chrn_fullwidth:20938:Schody, které vedou k babyboxu v SeneCura SeniorCentru.  Foto: Chrudimské noviny]]

Je to už 83. zařízení v republice, které pomáhá novorozeným miminkům přečkat těžké období, než o ně bude náležitě postaráno, poslední se chystají nainstalovat v prosinci v Tachově. Za 17 let své existence zachránily babyboxy v ČR už 241 novorozeňat, z toho 14 jich bylo odloženo v Pardubickém kraji. Pardubice jako město jsou na neuvěřitelném prvním místě v počtu odložených děti na obyvatele.

„Je to poslední možnost, poslední varianta, ale očekávám, že v Chrudimi také najdou nějaké děti v babyboxu svoje přechodné útočiště. Babybox bude ode dneška ve zkušebním provozu, ale už je plně funkční,“ potvrdil Ludvík Hess. „Rád bych, kdyby se ještě našli i sponzoři z Chrudimska. Všechny potřebné informace, jak lze poslat finanční dar, se dají dohledat na webu babybox.cz,“ dodal. „Město jsme oslovili, ale zatím nepřišla žádná odezva a dar město nepřislíbilo.“

[[gal:20947]]

Babybox mohl být logicky umístěn přímo v chrudimské nemocnici, ale tam dle slov Ludvíka Hesse babybox nechtěli. Záchranáři proto v případě odložení novorozeněte a spuštění alarmu vyrazí do rozlučkové místnosti SeneCura SeniorCentra. „Dohodnul jsem se s panem ředitelem Markem Bíškem, který mně ohromně vyšel vstříc. Připadá mi symbolické, že na místě, kde život končí, také pro někoho nový život začne,“ uvedl Ludvík Hess. „Pro děťátko sem přijede záchranka a odveze ho tři kilometry do chrudimské nemocnice, kde babybox vlastně nechtěli, ale nevadí. V domově seniorů jsem se setkal s mimořádně přátelským přístupem.“

Babybox instalovala výrobní firma MONTEL z Náměště nad Oslavou. Cesta k babyboxu vede po schodech mezi zelení k SeneCura SeniorCentru hned od šipky směřující k průmyslové zóně. Oficiální slavnostní předání nového babyboxu se bude konat 8. září.

Chrudim – Zlatá stezka prošla nákladnou rekonstrukcí spolu s Klášterními zahradami převážně z peněz Evropské unie před jedenácti lety za  více než 21 milionů korun. Po poslední bouřce už je stezka veřejnosti opět přístupná. Za brankou ze zahrad vedle bašty Prachárna čeká návštěvníka zajímavé překvapení.

[[img:chrn_fullwidth:20870:Nová provizorní oprava na Zlaté stezce.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Zlatá stezka už je zpřístupněná, dneska budeme odemykat poslední branku,“ uvedl dnes před desátou hodinou dopolední městský strážník Lukáš Dvořák. Úsek údržby zeleně v centru, který má na starosti Kateřina Jánská (ODS), kandidátka na starostku, přistoupil v těchto dnech k netradiční opravě u svahu vedle branky z Klášterních zahrad. Ztrouchnivělé dřevěné palisády nově zakrývají natřená prkna.

[[img:chrn_fullwidth:20871:]]

Dřevěné kůly se „opravovaly“ s tím, že se zatím jedná o provizorní řešení. A to bude trvat tak dlouho, dokud město nevyčlení na lepší opravu peníze. Podle Kateřiny Jánské stála po dohledání přesné částky tato úprava „cca 16 tisíc korun“. „Kdybychom to chtěli udělat pořádně, muselo by se to celé znovu vybourat, vybetonovat a obložit a na to bohužel v tuto chvíli město finanční prostředky nemá, takže jsme to celé zajistili alespoň tímto způsobem,“ vysvětlila, co úsek údržby zeleně v tomto směru brzdí.

[[img:chrn_fullwidth:20872:]]

Chrudim – S blížící se poutí zavítá do „města tří muzeí“ mnoho návštěvníků. My jsme se vypravili incognito do Muzea barokních soch. Uvítal nás skvělý personál, který dělá první poslední. Doby, kdy v muzeu fungovalo všechno, jsou ale pryč. Návštěvní kniha je sice plná pozitivních ohlasů, muzeum ale doplácí na nedostatečnou propagaci, vlažné vedení a chybějící stálou spolupráci s odborníky. Provozovatelem je Chrudimská beseda.

[[img:chrn_fullwidth:20833:Vstup do Muzea barokních soch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt očividně péči o dobré fungování Muzea barokních soch dlouhodobě podceňuje. Produkční Ondřej Jirásek muzeum obchází často jen jako bezhlavý mnich Fortunát. Na emaily neodpovídá a telefon běžně nezvedá. Zastoupil Štěpánku Gottwaldovou, svého času na mateřské dovolené.

[[img:chrn_fullwidth:20823:Obrazovky nefungují už dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Interaktivní obrazovky nefungují dlouhodobě a kinosál se provozuje na vyzvání. Děti už si nemůžou zahrát ani puzzle. Spoléhá se na to, že návštěvník nepozná, že u vystavených děl nesouhlasí ani popisky na zdech? Alespoň štítky nějakým způsobem odkazují k vystaveným dílům. Odsávače vlhkosti plesnivějící kryptu nespasily, protože tato část prohlídky je z důvodu hrozícího nebezpečí návštěvníkům dál nepřístupná. Následuje nevyužitý prostor, kde jsou pouze naskládané židle. Je to ale žalostný stav.

[[img:chrn_fullwidth:20827:Vstup do krypty je z důvodu padajícího stropu dlouhodobě zakázán.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tiskový mluvčí od 16. června na dotaz, kolik průměrně město dává do propagace muzea, neodpověděl. Návštěvní kniha je plná pozitivních ohlasů. Návštěvníků by ale mohlo být i daleko více, kdyby se nešetřilo na nesprávných místech. Za připomenutí stojí prorocká slova Jiřího Hradce (Koalice pro Chrudim), který se kdysi vyslovil: „Obávám se jenom jedné věci, aby se muzeum ve snaze šetřit nedostalo do situace, že budeme mít kvalitní, turisticky atraktivní objekt, a tím, že ho budeme třeba nedostatečně propagovat, můžeme vlastně celý projekt pohřbít.“

[[img:chrn_fullwidth:20856:Informační nástěnka odkazuje pouze na kostel svatého Josefa a zvýhodňuje Muzeum loutkářských kultur.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco upoutávky na konkurenční Muzeum loutkářských kultur (MLK), jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR, jsou vidět téměř na každém rohu, na MUBASO zmizela i nejviditelnější reklama z městského úřadu v Pardubické ulici. Za kruhovým objezdem si reklamy u nákupních center v ulici SNP nebo miniatury u benzinové pumpy v Dašické ulici sotva někdo všimne. Nová propagační nástěnka míst, která je třeba v Chrudimi navštívit, se o Muzeu barokních soch dokonce ani nezmiňuje!!!

[[img:chrn_fullwidth:20857:Na budově úřadu bývala reklama na MUBASO.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Proč pískovcové kvádry znenadání změnily svoji barvu, už řeší odbor investic. Na opravené opěrné zdi se objevilo v posledních dnech  hned několik tmavých skvrn. Blíží se snad pokračování nekonečné opravy za miliony? Viníkem bude možná dle vyjádření vedoucího odboru investic velká voda, co se po schodech přehnala na konci června.

[[img:chrn_fullwidth:20837:]]

Oprava opěrné zdi nad Širokými schody vyšla město Chrudim už na 3,9 milionu korun a následovat budou zřejmě další investice, i když to zatím vypadá ve snahu opětovnou opravu zdi co možná nejvíce oddálit. Odbor investic ví zatím jen o dvou problematických skvrnách.

„Zeď se nebude opravovat. Jen sledujeme ta dvě místa a myslíme si, že to je od vody, ale není to potvrzené,“ vysvětlil vedoucí odboru investic Petr Pecina, proč asi pískovcové kvádry změnily barvu. „Došlo asi k nějakému průsaku v určité části zdi a budeme to řešit a sledovat. Zkoumáme, proč to nastalo zrovna v těchto dvou místech,“ uvedl. 

[[gal:20841]]

Chrudimsko/Hlinecko – Pocházejí nálezy kameninových lahví na minerálku u kašny Brusel z Hlinska? Dělníci našli během výkopových prací na staveništi v Husově ulici všeho všudy čtyři kusy. I když se nejedná o žádné loštické poháry, nález vzbudil ihned pozornost odborníků, protože by mohl být zajímavým dokladem používání tvrdé kameniny v české lidové kultuře. Pokračování v rekonstrukci kašny naštestí čtyři prázdné lahve i přes obavy místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) nijak nezkomplikovaly.

[[img:chrn_fullwidth:20822:Na staveništi se pracuje i po překvapivém nálezu dál.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ačkoliv místostarosta Aleš Nunvář, který už v minulosti musel například u zdi nad Širokými schody obhajovat šest dodatků kvůli posunutí termínu, vyjádřil obavy, aby se náhodou kvůli čtyřem lahvím práce nepozdržely, i druhý den se na stavbě normálně pracovalo. Jen dělnící měli poněkud povznesenou náladu, možná z touhy vykopat další poklad. Na jedné z nalezených lahví je nápis Gieshübl Sauerbrunn, neboli Kyselka u Karlových Varů. Další lahev obsahuje ručně vyrytou obdobu stejného znění a nápis Herzogthum Nassau na další lahvi upozorňuje na již zaniklé Nasavské vévodství. Podobné lahve se na internetu běžně prodávají od tří do pěti stovek. O nejstarší kameninové lahve z 8. století, ale ani z vrcholného období kameniny z let 1550–1750 se sice nejedná, ale i tak je to zajímavý doklad výroby lahví pro převoz minerálek, která se datuje do 18. století. I když nápisy i provedení zatím odkazují spíše až na úpadkové období 19. století.

[[img:chrn_fullwidth:20821: Prázdné kameninové lahve na minerálku práce nezdržely. Zdroj: Aleš Nunvář]]

Odborníci by měli ještě vyloučit, zdali by mohly být lahve jako napodobeniny vyrobeny v jedné dílně od Hlinska, protože právě ta byla po dvě generace, od 19. století do první světové války, v našem regionu proslulá výrobou tvrdé kameniny a několik kousků uchovává ve sbírkách i hlinecké muzeum.

Chrudim – Již brzy zmizí z chrudimské úřední desky upozornění, kdo musí včas prokázat listinou dokazující vlastnictví katastrálnímu úřadu svůj majetek, jinak může po roce 2023 propadnout státu z důvodu nedostatečně určeného vlastníka. Důvodem je nepořádnost ve fungování katastrálních úřadů před rokem 1989.

[[img:chrn_fullwidth:20806:]]

Zda náhodou nejste na seznamu těch, kteří musí státu prokázat svoje vlastnictví také, podává informaci už jen do 19. srpna úřední deska Chrudimi. Když budete mít štěstí a na seznamu, který přikládáme pod článkem, se nenajdete, možná pomůžete zachránit majetek někoho, koho znáte. Jen v Chrudimi je takových případů 127, ale pozadu nejsou ani okolní obce. O problematice detailně informuje také brožura Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

[[img:chrn_fullwidth:20805:]]

ÚZSVM v současné době už nabízí v aukcích jen z celého Pardubického kraje 22 případů, kdy dříve něčí majetek propadl státu. Někdo například neplatil deset let daň z nemovitosti a neprokázal svoje vlastnictví ve stanovené lhůtě, někdo jiný zase ztratil kolo nebo psa a už přestal doufat. Draží se tu třeba několik aut, cyklistické kolo, chata v Budislavi nebo i zachránění psi z odhalené množírny v Chrasti.

Příloha: 

Výzva

Informace pro veřejnost

Seznam neidentifikovatelných vlastníků dle obcí

Chrudim – Vynese kandidáty SNK-ED jejich dosavadní působení na hlavní příčky oblíbenosti u voličů Chrudimi? Po e-mailových schránkách už sice kolují parodie o chrudimských volbách, horkou favoritkou ale podle některých zůstává Šárka Trunečková, která má bohaté zkušenosti z úspěšného koordinování projektu Zdravé město a místní Agendy 21.

Oproti současnému vedení radnice by se prý SNK-ED v případě, že by vyhrálo ve volbách, snažilo navrátit zpět dobré postavení města Chrudim v rámci Pardubického kraje. Jasně by také nastavili kompetence starosty a místostarostů a v komisích Rady města by se to mělo hemžit hlavně odborníky. Podle výsledků jejich činnosti by jim náležela odpovídající odměna.

Lidé by se měli dozvídat o investičních záměrech města již před tvorbou projektů, toho by se mělo docílit prostřednictvím plánovacích setkání i většího množství anket mobilního rozhlasu, do kterých by se v co největší možné míře promítly požadavky obyvatel. „Komunikaci s veřejností, s různými cílovými skupinami, považujeme za jednu z našich stěžejních priorit,“ uvedla Šárka Trunečková.

[[img:chrn_fullwidth:20804:Kandidáty SNK-ED ve volbách 2022 vede Šárka Trunečková.  Zdroj: SNK-ED]]

Zlepšit by se měla také projektová příprava. „Mít včas a správně připraveny projekty, které budou pro dané období prioritní a využívat všechny možné způsoby financování z hlediska dotačních titulů,“ vyzdvihla kandidátka na chrudimskou starostku s tím, že vedení musí znát priority města ve vazbě na strategické řízení. Jeho správnému nastavení a fungování, provázanosti koncepcí města a akčních plánů podle reálných finančních možností města by se chtěli ve vedení města také věnovat.

„Chtěli bychom, aby Chrudim byla odolným, bezpečným městem, městem pro všechny generace, městem s kvalitním životním prostředím, sociálním zázemím pro potřebné občany, městem pro sport, kulturu a aktivní trávení volného času a městem s přívětivým úřadem pro všechny,“ prozradila Šárka Trunečková své vize nové Chrudimi.  

 Dalšími důležitými body podle kandidátů SNK-ED jsou:

• obnova jednání s vlastníky hotelu Bohemia

• veřejné zakázky jen po výběrovém řízení

• stabilizace veřejných financí

• bezplatné předzahrádky v centru

• severní obchvat města

• příprava parkovacího domu v Moravově zahradě

• podélné parkování na silnici I/17

• nové parkovací plochy ve městě

• rozšíření kamerového systému

• modernizace školských objektů

• příspěvek na provoz ZUŠ

• knihovna – centrum vzdělávání

• podpora sportu dětí a mládeže

• rekonstrukce sportovních zařízení v majetku města

• rekonstrukce letního kina

• cyklostezka na Podhůru

• péče o městskou zeleň – květinové záhony, výsadba zeleně

• čisté a upravené město

• významnější pozice města ve VaKu.

• odpuštění poplatku za odpad tříletým dětem

• Nemocnice v Chrudimi fungující plnohodnotně

• podpora pracovníků Nemocnice Chrudim

• sociální služby potřebným

Chrudim – Dnes opět padaly teplotní rekordy, ale úředníci už jako minulý týden ve středu a čtvrtek částečné volno nedostali. Bylo to minulý týden z politického rozhodnutí, nebo snad zneužití vyhlášky od odborů, když si vyjednaly možnost odejít ze zdravotních důvodů z práce dříve? Takové otázky se řešily mezi lidmi. Někteří si myslí, že starosta se jen pokoušel získat snadné body před volbami a úředníci by se prý měli naučit správně větrat. Na čí straně je pravda?

[[gal:20800]]

Lidé očekávají od úředníků servis pro město, ale úředníci se podle některých občanů nedokáží dohodnout ani sami mezi sebou. Starosta si podle některých minulý týden velmi rychle spočítal, kolik na okresním úřadě pracuje lidí, a podle toho se zachoval, když se rozhodl respektovat rozhodnutí tajemníka obslužnost úřadu omezit. Blíží se přece volby. Po vlně nevole od občanů ale vše důrazně popřel a dodal, že ti, co odešli, mají smůlu a neplacené hodiny si napracují o chystané zářijové pracovní sobotě. Ve starostou placených novinách vyšel i článek s vyjádřením, že se vedení radnice distancuje od rozhodnutí tajemníka. Tajemník František Chmelík naopak své rozhodnutí komentoval slovy: „Bylo to konzultováno se starostou.“

Také dnes ukazoval teploměr už před polednem na slunci 33 stupňů, ale už se pracovalo dál a větráky běžely na maximum. „Kdo nezažil, jaké to je pracovat v rozpálené kanceláři, ten si to peklo neumí představit,“ namítají lidé pracující v místnostech s okny na západ. Ve vstupní hale bylo 29 a v prvním patře jen na chodbách 30 stupňů už před půl jednou odpoledne. Mnohá okna zůstala ale stále dokořán, bez ohledu na to, odkud slunce zrovna pražilo. Nezbývá tedy, než příště včas zavřít okna a pořídit vhodné zatemnění, nebo rovnou klimatizaci, a úřad může zůstat chladný jako zrána. Kdo by namítl, že se musí větrat kvůli covidu, tak proti tomu město už dávno instalovalo do přízemí přístroj oxytec.

[[img:chrn_fullwidth:20801:]]

Jak dopadl nekonečný boj za čistotu města a odhalil úklid po dešti, jak se vyhazují peníze oknem? Chrudimská samospráva si může připsat další kapitolu z kocourkovských příběhů, tentokrát na motivy starého známého sloganu z reklamy na čistící prostředky z devadesátých let, který minulý týden připomínal výjezd pracovníků technických služeb.

[[img:chrn_fullwidth:20716:Filištínská ulice zářila po dešti čistotou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ti poslušně vyrazili před týdnem na ranní úklid do Filištínské ulice, následovaní městskou policií. Jejich počínání bylo v pořádku, protože plnili zadaný úkol. Možná ale jen stačilo situaci prověřit a zvednout telefonní sluchátko.

Uklízení čistoskvoucí ulice vymyté po dešti až na spáry mezi nablýskanými kočičími hlavami bylo podle některých obyvatel Filištíny už příliš a mohlo se tedy s klidem odvolat a ušetřit zbytečně vynaložené peníze z městské kasy.

[[gal:20723]]

A protože se tak nestalo, nastoupili pracovníci technických služeb a jako „U nás v Kocourkově“ začali konat svoji povinnost. Slogan známé reklamy v tomto případě potřeboval jen mírně poupravit: „Čiští čisté, až se sami divíte.“