Chrudim - Ve snaze vyhovět přáním, která v posledních týdnech plní mailové schránky vedení města, se chrudimská radnice rozhodla, že dá při boji s námrazou a sněhovými přívaly přednost kamenné drti před solí. Informoval nás o tom starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

„Ano, je to tak. Rozhodli jsme se nadále využívat k odklízení sněhu spíše speciální kartáče, které přijdou namontovat na vozy, udržující chodníky ve schůdném stavu,“ popisuje starosta postup při sněhové nadílce. „Spolu s odklízením sněhu kartáčem budou chodníky posypány kamennou drtí. Znamená to sice zvýšené náklady na úklid cest pro pěší po zimě, protože co se na ně nasype, to se potom musí uklidit, přesto věřím, že Chrudimáci tuto změnu ocení,“ doufá Řezníček. Radnice tak vyslyšela přání občanů, kteří si stěžovali na to, že prosolená břečka na chodnících ničí obuv, budovy, městskou zeleň a psím kamarádům znepříjemňuje život.

[[img:chrn_fullwidth:3523:Sypače se solí vyjedou prý jen výjimečně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Úplnou rezignaci na solení to ale samozřejmě neznamená. „Pokud nastane kalamitní situace a bude třeba rychle a účinně sníh odklidit, vyjedou upravené sypače i se solí. Společně s ředitelem Technických služeb Zdeňkem Kolářem jsme se dohodli na používání krytů, které umožní sůl dávkovat jen na chodníky a nikam jinam. Chceme tak zamezit pronikání solného roztoku do zdiva budov, či ke kořenům rostlin,“ vysvětluje úpravy starosta Řezníček.

Zajímavé je v této souvislosti například srovnání mezi Chrudimí a Hlinskem. V Hlinsku, které je městem na Vysočině, každý chápe, že sníh k zimě patří. Většině Hlinečáků tak nečiní problém vzít do ruky hrablo, obout si pořádné boty a sníh před svým domem odklidit. V Chrudimi je ale situace odlišná. Někteří Chrudimáci jako by byli překvapeni tím, že nejsou ještě v sedm hodin ráno všechny chodníky schůdné. „Opravdu není v našich silách tohle okamžitě zajistit na území celého města. Přesto se ale snažíme, aby chůze po chodnících byla bezpečná. Bezpečí všech občanů je totiž naší prioritou,“ dodává Řezníček.

Radnici tedy patří palec nahoru za odvahu, že se rozhodla jít s dobou a nahradit zastaralé, přestože rychlejší a levnější postupy, moderními metodami, které jsou ohleduplnější jak ke kulturním památkám ve městě, tak i k přírodě.

Chrudim - Výmoly a díry v silnicích komplikují v současnosti životy řidičům. Stačí totiž chvilka nepozornosti a pneumatiky aut se poroučí s dírou v plášti, nebo v horším případě padají cyklisté na asfalt. Jak se na situaci, která se rok co rok opakuje, dívají Chrudimáci a lidé projíždějící naším městem, jsme teď zjišťovali v ulicích.  

Stačí udělat pár kroků po chodníku a rozhlédnout se. Obrovské díry ve vozovce se nedají přehlédnout. Tak jak sníh a led tají, začne voda zatékat do spár v silnici. Když potom přes noc opět přituhne, led asfalt roztrhá. S každou další oblevou se proto výtluky zvětšují. Nepřidá jim ani skutečnost, že silničáři stále ještě používají k posypu komunikací sůl, která je vůči jejich povrchu agresivní.

Většina řidičů se snaží dírám pochopitelně vyhýbat. Jako třeba rodina Pravcových z Náchoda. „U nás na severu je to samozřejmě daleko horší. Zimy jsou tam delší a krutější. Chrudimí jen projíždíme, ale už jsem stačil projet snad pět děr, které nebyly vidět. Doufám, že to neodnese pneumatika nebo poloosa,“ říká Jan Pravec, který pracuje jako obchodní zástupce. „Vždycky se hrozně leknu. Maličkých děr je všude plno, ale ty velké často taky nevidíte,“ pokyvuje hlavou jeho manželka Petra, která je doma s dětmi.

„Není to tak hrozný. Některý zimy byly výmoly daleko větší. Jo, když se jede od Václava k nemocnici, tam to trochu drncá, ale co je to proti silnici z Miřetic,“ směje se další „přespolní“ řidič Karel v myslivecké čepici a nasedá do terénního auta.

Lukavičák Jan Šustr má s dírami v silnicích zkušeností víc než dost. „Cesta do Chrudimi za nákupy je v posledních měsících opravdu hrozná. Začne to už za Lukavicí, kde je silnice samá díra, pokračuje ve Slatiňanech u hřbitova a tečkou je kruhový objezd u Alberta. Tam snad vybuchl granát, to už nejsou díry, ale přímo krátery,“ zlobí se čilý bývalý truhlář, nyní už důchodce. „Manžel se snaží mezi výmoly kličkovat, ale to víte, ne vždycky se to podaří,“ přidává se jeho manželka Stanislava.

Podobný názor má Michal Jinoch, s nímž jsme před čtrnácti dny dělali rozhovor do Revue. „Nejhorší situace je určitě na kruhových objezdech. Přestože opravy na výmolech už probíhají, obávám se, že kvalita bude stejná jako vždy. Po týdnu se tak můžeme těšit na další díry,“ glosuje Michal kvalitu práce silničářů.

„Ani se neptejte, co si myslím. Jezdím na nákupy na kole a už jsem se jednou díky dírám v silnici vybourala. To jsem pak nemohla celý měsíc na nohy,“ popisuje svou zkušenost chrudimská důchodkyně Jana Novotná. „Jezdím na motorce na nákup a mám často co dělat, abych se dírám vyhnula,“ nechce se představit mladá dívka s helmou na hlavě. Maličká kola jejího skútru se ve větší díře schovají jako nic.

V následující fotogalerii si můžete prohlédnout snímky z několika chrudimských ulic. Pokud víte o nějakých dalších výmolech, které si zaslouží pozornost ostatních, pište na mail redakce. Můžete posílat i fotografie. Zveřejníme je na našem facebookovém profilu. Ostatní řidiči takové varování jistě ocení.

A poznámka na závěr. Česká televize přinesla právě reportáž o tom, jaké opatření zavedla Policie ČR po dohodě se silničáři na Karlovarsku, pokud jde o výmoly a výtluky na silnicích. Tamní řidiči mohou jejich výskyt hlásit telefonicky policistům, kteří se ihned poté spojí se silničáři a každý zjištěný úsek jim ohlásí. Všechny díry na silnici, které hrozí kolizí nebo úrazem, jsou pak ještě týž den spraveny. Zkrátka v duchu hesla "Pomáhat a chránit". Nešlo by něco takového zavést i na Chrudimsku? Žijeme přeci všichni v jedné republice.

[[gal:3573]]

Chrudim/Medlešice - Chrudimská radnice se chystá opravit zchátralý zámek v místní části Medlešice a počítá s jeho rekonstrukcí v objemu několika milionů korun. Na kolik ale oprava přesně vyjde, má teprve objasnit zadaná studie, kterou bude mít radnice k dispozici ještě letos.

Město však nechce mít ze zámku v Medlešicích pouhou statickou památku, a tak bude v rámci zpracovávané studie do projektu zakomponována i možnost zřízení galerie uvnitř zámeckého objektu. Jak bude ale koncipována, není dosud jasné. Ve hře je několik variant.

Podle předsedkyně osadního výboru v Medlešicích Dany Mihulkové by tu mohla být zřízena galerie, týkající se řemesel a zemědělství v obci, a na návrh starosty Petra Řezníčka by se expozice mohla věnovat i pivovarnictví, které se v Medlešicích stále provozuje. Zdejší zámek by se tak mohl stát vítanou zastávkou na trase cyklostezky, která spojuje obec s Chrudimí.

A jak hodlá Chrudim nákladnou investici zafinancovat? Město se chce v této souvislosti ucházet o dotaci z norských fondů, a proto také zadalo studii, aby ji stihlo včas zařadit mezi projekty ostatních žadatelů, kteří  budou o peníze z norských fondů rovněž usilovat.

Chrudim - Konec týdne se blíží a s ním i oblíbené tipy na víkend. Tentokrát ani teď to nebude jiné a bude se hodně tancovat. Plesová sezóna totiž zdaleka ještě nekončí.

Studentský ples se koná už v pátek 8. února v Multifunkčním centru v Hlinsku. Tančit se začne o půl osmé večer.

Od osmi večer v sobotu devátého si zatančí myslivci v Dřeveši v Myslivně. Samozřejmostí všech mysliveckých bálů je bohatá tombola a spousta zábavných historek z čekané. Rozhodně doporučuji některému z lovců objednat si zelenou a pak už jen poslouchat. Lidová slovesnost zkrátka nevymřela.

Hasičský ples v krounské Sokolovně je ve stejný den a začíná ve stejnou hodinu. Hasiči jsou spolu s myslivci často jediní, kdo se na vesnici starají o kulturní vyžití, proto jsou jejich tancovačky vyhlášené široko daleko. Navíc, která žena odolá muži v uniformě?

A do třetice sobota. Tentokráte v nasavrckém hotelu Šustr. Od osmi večer je tady Ples Sidecar Clubu, tedy vyznavačů motorek se sajdkárami na boku.

Posledním sobotním plesem je ten sportovní ve Svratouchu. Začíná se v osm hodin večer v místní sokolovně.

V neděli 10. února mají vaše ratolesti hned dvě příležitosti vyrobit si masku a vydat se na karneval. Ten první bude v Prosetíně od 14 hodin v restauraci Na Dukle, druhý ve stejný čas v krounské sokolovně. Pochopitelně jen za podmínky, že se po slavících hasičích stihne vše uvést do původního stavu.

Pokud máte rádi masopustní obchůzky, opět nepřijdete zkrátka. Konají se v sobotu 9. února v osm ráno ve Vortové a za hodinu ve Studnici. Nenechte si je ujít. Ne snad proto, že jde o prastarou tradici. Při obchůzkách se totiž nasmějí a dobře pobaví nejen samotné maškary, ale i houfy přihlížejících, především pak děti. Zkuste se přemoci a vstát časně ráno. Vděční potomci vám jistě budou víc než dostatečnou odměnou. A pokud se vám vstávat nechce, tak v jednu hodinu po poledni v Míčově-Sušici se v sobotu můžete na masopustní průvod podívat v trošku příjemnější hodinu.

Masky na masopust se budou vyrábět také v chrudimském Muzeu loutkářských kultur, a to v sobotu devátého února od 15 hodin.

A pro milovníky přírody na závěr jen takový malý postřeh. Máme únor a Slavická obora je opět otevřená. V údolíčku sice není dvakrát teplo, ale i přesto může opět jít o nádhernou vycházku takřka nedotčenou krajinou. Velmi ji doporučuji!

Hezký víkend, milí čtenáři.

Chrudim/Podhůra - Vyšší zisky z prodeje dřeva než v loňském roce, více vysazených sazenic a snaha o co nejpřirozenější skladbu porostů - to je jen několik údajů, které charakterizují hospodaření v chrudimských městských lesích.

Pracovníkům městských lesů se loni podařilo vysadit přes 63 tisíc nových stromů, a to i přesto, že jich v plánu bylo takřka o čtyři a půl tisíce méně. „Snažíme se, aby skladba porostů v městských lesích byla co nejvíce podobná té původní,“ vysvětluje starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Předpokládaný hrubý zisk se měl v loňském roce pohybovat kolem padesáti tisíc korun. „Místo toho jsme vydělali přes dvě stě tisíc,“ neskrývá nadšení ředitel městských lesů Zdeněk Odvárka. „Překvapení je o to větší, že se loni těžilo jen asi na 75 procent,“ doplňuje podrobnosti městský lesník.

Jelikož jsou městské a především rekreační lesy častým a oblíbeným cílem turistů, plánuje Odvárka stavbu několika atrakcí, které by měly lidem pobyt v přírodě ještě více zpříjemnit. Cyklisty čeká překvapení v podobě takzvaných „singeltracků“. Prozatím sice jen v délce asi dvou kilometrů, pokud se ale osvědčí, vyrostou i další. Také orientačním běžcům se přizpůsobí některé z již existujících cest, takže poskakování mezi kalužemi se stane minulostí. V blízkosti rozhledny Bára by měl rovněž vyrůst kamenný menhir.

Chrudim - Zatímco sídliště Na Větrníku čeká revitalizace, pro mnohem starší a zanedbanější lokalitu bytových domů na Rozhledně je to zatím nedostižný sen. Sídliště "zdobí" rozbité chodníky, bující zeleň a nedostatek parkovacích míst. Místní se proto zlobí a podle jejich názoru se novějšímu Větrníku věnuje až příliš pozornosti. Třeba právě na úkor jejich domovů.

Například chodníky na Rozhledně volají už několik let po rekonstrukci. Některé jsou přímo v katastrofálním stavu, protože když se zde najde nějaká použitelná cesta pro pěší, okamžitě ji zaplní zoufalí řidiči svými odstavenými auty. Míst k parkování je zde totiž pomálu, a tak se využívá každá jen trochu vhodná plocha.

„Na nás se zatím vždycky zapomnělo,“ krčí rameny důchodkyně s nákupní taškou. „Pořád se někde něco opravuje, staví se nové chodníky, dokonce i hřiště pro děti u nádraží, ale tady nic,“ zlobí se žena a raději odchází, když vidí redakční fotoaparát. Stížností je tu ale víc, avšak většina místních obyvatel má strach zveřejnit své jméno. „Někdo nám pak rozbije okno, nebo strčí sirky do zámku. To mi za to nestojí,“ pronese přes rameno důchodce ve světlé čepici. Mladá maminka s kočárkem, která kličkuje mezi výmoly, pro jistotu hovořit nechce vůbec.

„Podmínkou regenerace jakéhokoliv sídliště z dotačních prostředků je kompletně projednaná studie záměru regenerace celého sídliště s veřejností, jako nyní Na Větrníku, kde budeme o dotaci žádat,“ vysvětluje vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký postup, který je nutný při získávání dotace na revitalizaci sídliště.  

„Sídliště Na Větrníku bylo jediným sídlištěm, kde se nám podařilo najít rozumný kompromis na připravovaném řešení  mezi všemi subjekty. Ten se týkal především veřejnosti, majitelů pozemků, vlastníků sítí a konečně i samotného města Chrudim. Na ostatních sídlištích, včetně sídliště Na Rozhledně, tomu tak zatím nebylo. Proto bude žádáno o dotaci na regeneraci sídliště Na Větrníku,“ říká Kopecký.

Přestože situace nevypadá pro obyvatele Rozhledny moc růžově, není na místě „házet flintu do žita“. Regenerace čeká postupně všechna chrudimská sídliště. „Město počítá s postupnou regenerací všech svých sídlišť. Nyní bude podána žádost o dotaci na regeneraci sídliště Na Větrníku, která by měla následně trvat tři až pět let. Během této doby se vedení města rozhodne, kde se bude pokračovat. Prozatím jsou hotovy projekční plány na sídliště U Stadionu, Víta Nejedlého a projednána byla i Husova ulice,“ pokračuje Petr Kopecký.

Obyvatelům sídlišť, která momentálně nejsou v programu regenerací, by mohli pomoci zastupitelé. Právě oni jsou ve funkcích, které umožňují prosazovat přání a potřeby všech občanů města. Kontakty na ně najdete zde. 

[[gal:3570]]

Chrudim - V pátek se o tom v zákulisí šuškalo, nyní je to definitivně potvrzené. Hrající trenér Cacau totiž kývl na nabídku kazašského Kaimaru Almaty a loučí se tak s chrudimským futsalem.

V pátek 1. února Chrudimští rozdrtili Kladno a hrající trenér Cacau vstřelil tři branky. V tu dobu však již věděl, že s jeho působením v dresu Era-Packu je konec. Brazilský kouč přijal nabídku celku z Kazachstánu, v Chrudimi velmi známého Kaimaru Almaty, který ji před třemi lety vyřadil z UEFA Futsal Cupu těsně před postupem mezi nejlepší čtyři celky Evropy.

Ricardo Camara Sobral, zkráceně Cacau, přišel do týmu 28. 7. 2009, nasbíral zde mnoho úspěchů, jak na české, tak mezinárodní scéně. V České republice dokázal vyhrát prakticky všechno, co se dalo a nyní půjde své futsalové dovednosti šířit do zahraničí a my mu přejeme hodně štěstí a mnoho úspěchů v Kazachstánu! Za jeho výkony a cenné rady hráčům Era-Packu děkujeme.

Chrudim - Zdejší stavební úřad povolil konečně provozovateli Domova pro seniory v areálu bývalého pivovaru na okraji města formou částečné kolaudace provozovat v nedokončené budově vstupní část v prvním nadzemním podlaží souběžně s celým třetím patrem. Potvrdil to vedoucí Stavebního úřadu Chrudim Vladimír Bálek.

Do rozestavěného objektu se tak bude moci co nejdříve nastěhovat prvních 60 klientů, kterým bude sloužit v třetím nadzemním podlaží lůžková část a fungovat zde budou rovněž prostory pro personál. V prvním patře pak uznala kolaudační komise za způsobilou provozu vstupní halu, ordinace pro lékaře a jídelnu s kuchyní.

Nezkolaudována tak zůstala část prvního nadzemního podlaží budovy a celé její druhé poschodí. Jelikož všechny prostory v objektu spojuje společné schodiště, musely být nefunkční části areálu z rozhodnutí komise zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. Udělit částečnou kolaudaci bylo však možné na základě funkčního výtahu a venkovního požárního schodiště.

Přestože se do rozestavěné budovy nyní nastěhuje prvních 60 lidí, není zatím jasná registrace služeb poskytovaných Domovem pro seniory. Dosud platné povolení se totiž vztahuje pouze na ubytovnu v sousedství, kde jsou senioři dočasně umístěni nad diskotékou Inferno.

Chrudim - Nová autobusová zastávka vznikne ve Škroupově ulici. Pro cestující to bude znamenat ušetření času, protože autobusy tak nebudou muset definitivně zajíždět až ke kruhovému objezdu u hotelu Bohemia.

Realizace nové zastávky přijde přibližně na 600 tisíc korun, což bude obnášet vybudování zálivu pro autobus, dále zhotovení chodníku, zastávky a veřejného osvětlení. Kdy bude stavba zahájena, záleží na doprojektování, získání stavebního povolení a v návaznosti na to také na výběrovém řízení dodavatele stavby, které se uskuteční nejdříve v srpnu, spíše ale až v září. Hotovo by mělo být do konce letošního roku.

„Zřízení autobusové zastávky je připravováno ve Škroupově ulici před prostorem prodejny. Plánujeme zastávku v zálivu, která bude opatřena přístřeškem,“ popisuje umístění a vzhled nové zastávky šéf odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. „Umístění zastávky linky městské hromadné dopravy ve směru od nemocnice znamená, že skončí zajíždění autobusů až na kruhový objezd u hotelu Bohemia. Zároveň nebudou muset cestující, kteří jedou na polikliniku, přecházet u Fibichovy ulice přes silnici první třídy,“ upřesňuje výhody nové zastávky Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:3551:Zajíždění autobusů k "Bohemce" bude konec.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Projekt byl odsouhlasen odborem dopravy, architektem města, Technickými službami města Chrudim, kde se jednalo především o nové osvětlení a úpravě chodníků,“ vysvětluje postup realizace šéf odboru investic MěÚ Petr Pecina. Se záměrem souhlasila i manažerka Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM), protože budování zastávky do IPRM patří. „Odbor správy majetku ještě řeší břemeno části zastávky na cizím pozemku se spotřebním družstvem Jednota Hlinsko. Jinak na projednávání záměru stavby se dostavila pouze jedna občanka města, která však k projektové dokumentaci neměla žádné připomínky,“ uzavírá Pecina.

[[img:chrn_fullwidth:3553:Místa je dostatek.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Chrudim - O návštěvě ministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS) v Chrudimi a o tom, zda sem přijel podpořit či nepodpořit výstavbu obchvatu města, se toho napsalo poměrně hodně. Podle jedněch názorů neslíbil vlastně nic, podle dalších se s radnicí dohodl na konkrétních krocích, které mají letitý projekt rozdýchat a uvést do života. Jak tedy bylo a bude s obchvatem do budoucna, jsme zjišťovali u neuvolněného místostarosty a poslance Jana Čechlovského (ODS), který návštěvu ministra zprostředkoval.

"Pan ministr nám potvrdil, že obchvat bude zahájen ještě letos a pokud vše dobře půjde, tak se začne v příštím roce stavět plným tempem, což bude vyžadovat odhadem částku někde mezi 300 až 500 miliony korun," rozptyluje na úvod všechny pochybnosti Čechlovský, který se ve prospěch silničního obchvatu města angažuje v Poslanecké sněmovně. Jak ale dodává, konečná cena díla není ještě určena. Ministr Stanjura chce ještě jednat se zhotovitelem stavby, mimo jiné i proto, že je projekt už nějaký čas vysoutěžen,a tak ještě může dojít k jeho aktuálnímu přecenění. Podle Čechlovského to ale nebude mít žádný vliv na to, že stavba obchvatu začne ještě v letošním roce.

Letos bude proinvestováno 150 až 160 milionů
Na samotné zahájení výstavby obchvatu je určena v současnosti částka 100 milionů korun. "Tyto peníze už v rozpočtu jsou a jsou určeny na zahájení prvních prací, které obsahují asi třicet položek, počínaje nějakými přeložkami, mostky, a konče třeba zakládáním mostu přes řeku Chrudimku," vysvětluje místostarosta. "Rozhodnutí, čím se začne, ještě nepadlo, protože je to zcela čerstvá věc, která teprve nedávno prošla v Poslanecké sněmovně díky usnesení hospodářského výboru, který peníze uvolnil na základě mého pozměňovacího návrhu. S touto stavbou totiž nikdo nepočítal. Nyní tedy bude následovat diskuse mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a zhotovitelem díla o podrobnostech výstavby obchvatu, a jak potvrdil pan ministr, neexistuje důvod, proč by se nemělo se stavbou letos začít," podtrhuje znovu Čechlovský.

Ministr dopravy diskutoval s představiteli chrudimské radnice také o další částce, která je nutná k tomu, aby se stavba obchvatu rozeběhla. Jde zhruba o necelých 60 milionů korun, které půjdou na některé přípravné práce včetně přeložení horkovodu u Vestce, který trasu budoucího obchvatu křižuje. Právě tyto peníze se nepodařilo loni proinvestovat a vrátily se tak zpátky do státního rozpočtu. "Bylo to z několika objektivních příčin - k překlopení horkovodu musí dojít v létě, kdy je technologická odstávka, a vzhledem k tomu, že bylo nutné tuto zakázku vysoutěžit, nestihlo se to do léta udělat," vyjmenovává některé důvody poslanec.

A jak získat ztracené miliony nazpět? "Tyto peníze jsem poslal dalším pozměňovacím návrhem na hospodářský výbor a pan ministr následně podpořil myšlenku, že se oněch 50 až 60 milionů vrátí na jaře prostřednictvím rozpočtového opatření zpět do rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic. V tuto chvíli se tedy bavíme o celkové částce 150 až 160 miliónů korun, aby mohla stavbu obchvatu za miliardu a půl, byť po malých krocích, začít," popisuje složitou proceduru chrudimský místostarosta.

Stavět se bude prozatím jen první etapa, a to plné tři sezóny
"Bavíme se celou dobu o první etapě obchvatu," upozorňuje během našeho rozhovoru Čechlovský, který se odkazuje na podklady ministerstva dopravy, z nichž vyplývá, že doba výstavby první etapy potrvá plné tři sezóny a proto na jednání v Chrudimi padl termín dokončení v roce 2016. "Je to reálné datum a nemá cenu se teď dohadovat, jestli by to šlo stihnout o půl roku dříve nebo později. V tuto chvíli vycházíme z předpokladu, že když vše půjde dobře, budou na první část obchvatu poskytnuty peníze ve třech etapách tak, aby se nestavělo po sto milionech, ale skutečně po nějakých logických třetinách z celkové částky," doufá Jan Čechlovský.

První etapa obchvatu však není úplným řešením pro město, protože odkloní jen část dopravy. "Ano, je to pravda. Zbývající část vozidel, která nepojede na Vysoké Mýto, tak projede jinou částí města. Tento stav potrvá do doby, než se definitvně vyřeší i druhá etapa obchvatu," přiznává místostarosta. A proč nepůjde realizovat obě etapy najednou? "Projekt také nevznikal najednou, a to ze zcela objektivních důvodů. Každá stavba musí totiž být na svém začátku zanesena do územního plánu, a vzhledem k tomu, že celá první část leží na chrudimském území, a druhá jen z části, zbytek v katastru obcí Orel a Slatiňany, tak Chrudim pochopitelně nechtěla čekat na zbývající část a dělala vše pro to, aby první etapa pokračovala rychleji. A protože jsme byli připraveni dříve a na projekt bylo vydáno územní rozhodnutí, podařilo se s požehnáním ministerstva dopravy dospět do situace, kdy byla stavba vysoutěžena a byla uzavřena smlouva s dodavatelem stavby. To u druhé části ještě není," vysvětluje Čechlovský důvody, pro které se začne prozatím jen s výstavbou první etapy.

Druhá etapa obchvatu prozatím stojí, ale i tady se prý už rýsuje řešení
A v jakém stádiu je nyní druhá etapa obchvatu? "U druhé části bylo pokračováno vydáním územního rozhodnutí a byly zahájeny i výkupy některých pozemků, nicméně někdy v letech 2009 až 2010 se tyto práce zastavily. Byly k tomu dva důvody - pochopitelně finance, protože směřovaly ze státního rozpočtu tam, kde byly stavby více připraveny, a tím druhým důvodem bylo, že ještě ani nezačala první část obchvatu a tím pádem se neřešila ani ta druhá. Byla to kombinace obou těchto faktorů," přibližuje poslanec, proč se práce na přípravách druhé etapy obchvatu zastavily.

"Optimální by v tuto chvíli bylo, kdyby ministerstvo dopravy respektive další jeho podřízené orgány odblokovaly stopku na výkup pozemků a začalo se znovu vykupovat, protože se bavíme o částce asi 35 milionů, které jsou na to potřeba," míní Čechlovský. Jak dodává, Stanjura s tím předběžně souhlasil, ale vrátil míč na stranu hřiště Chrudimě. "Navrhl městu, aby začalo výkup pozemků řešit s obyvateli samo, protože místní lidé budou podle něj k jednání s ním vstřícnější. Město má také podle pana ministra větší kapacitu než stát, který řeší v tuto chvíli daleko větší počet staveb," říká místostarosta.

Výkup pozemků začne za několik týdnů
Představa ministra podle Čechlovského je, že by se stát mohl s městem během několika týdnů dohodnout, jak bude výkup pozemků technicky probíhat. "Uzavřeme proto spolu dohodu o pravidlech, za kolik a v jakých termínech pozemky vykoupíme, které pak od nás stát odkoupí," tvrdí poslanec. "Máme o to zájem, a tak jsem o tom s panem ministrem od jeho návštěvy v Chrudimi mluvil ještě jednou. Vidím to tak, že dohodu uzavřeme zhruba do dvou měsíců, abychom věděli, v jakých mantinelech se můžeme pohybovat a Ředitelství silnic a dálnic pro nás mohlo být při odkupu pozemků partnerem," pokračuje v objasňování procedury zástupce starosty.

Jak ale dodává, tento krok musí ještě odsouhlasit zastupitelé. Podle Čechlovského by to Chrudimi umožnilo začít s výkupy pozemků ještě letos. Důležité budou také finanční možnosti města. "Jestli půjde vše dobře, a my se domluvíme, tak v příštím, maximálně v přespříštím roce by se mohla většina výkupů realizovat. Nevylučuji ale, že se výkupy mohou někde zadrhnout - máme to ověřeno už z první etapy, kde byly nějaké závěti, či nedohledatelní vlastníci, což samozřejmě působí komplikace. Vyřizování těchto situací může řádově trvat i měsíce. Bylo by proto dobré, abychom o nich od začátku věděli a vyřešili je tak, aby potom nebránily celkovému záměru," argumentuje Čechlovský.

Boj o každou korunu a každý termín zahájení výstavby
První etapa výstavby je podle Čechlovského už vysoutěžena a byla podepsána smlouva s dodavatelem stavby. S ohledem na to už na ni proto nebude možné čerpat evropské peníze. "Musí být postavena výhradně z národních zdrojů, proto se vede tak dlouhá diskuse o těchto penězích, protože je národních zdrojů relativně málo a rozpočty napjaté. Pro druhou etapu je klíčová jiná věc, a to právě evropská spoluúčast, tudíž se svádí tak velký boj o každé zahájení stavby. Podle pana ministra by financování z evropských peněz situaci zjednodušilo, protože by se s výstavbou druhé etapy počítalo ve státním rozpočtu a nebylo by tak komplikované hledat pro ni ve státní pokladně doslova každou korunu," nastiňuje Čechlovský možné financování celého díla.

"Přestože je obchvat probírán ze všech stran a dlouho se o něm diskutuje, jsme, byť po dílčích krocích, už hodně daleko. U první etapy zcela určitě, a to je relativně dobrá zpráva, protože když k nám do Poslanecké sněmovny přišel návrh letošního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, tak tam chrudimský obchvat vůbec nebyl," přibližuje poslanec situaci z konce loňského roku. Nyní už se v případě první etapy hovoří o jejím možném dokončení v roce 2016, přičemž ještě loni na jaře tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM) tvrdil, že její stavba letos rozhodně nezačne. "Hospodářský výbor sněmovny na ni uvolnil prvních sto milionů a teď se k němu připojil i ministr Stanjura, který si uvědomuje, že parlament tuto stavbu podporuje," dokresluje místostarosta aktuální situaci.

Žádná velká gesta, jen střízlivý pohled...
"Během našeho setkání v Chrudimi jsme si ujasnili všechny kroky, které budou následovat. Proto bylo vystoupení pana ministra po skončení tohoto jednání velmi střízlivé. Nebylo tedy o žádných velkých gestech, neházel tady žádnými čísly a vysvětloval jen svoje představy o projektu, který, aby se mohl reálně uskutečnit, potřebuje předtím ještě učinit nějaké kroky, aby mohla stavba letos začít, v následujících letech se v ní pokračovalo normálním tempem a v roce 2016 skončila," uzavírá Jan Čechlovský.

A že mě šéf Chrudimských patriotů Josef Kopečný nařkl, že spolu s mým předchůdcem - Ladislavem Libým, můžeme za to, že obchvat ještě nestojí? "Nepochybuji o tom, že kdyby byl pan Kopečný na mém místě, tak už ten obchvat stojí. Víc se nechci k těmto komentářům vyjadřovat," odpovídá místostarosta předsedovi občanského sdružení.