Chrudim - Přestože poslední přívaly sněhu a zvýšená koncentrace sypačů se solí znehodnotily místní komunikace, nebude je možné v těchto dnech opravit. Důvodem jsou nízké venkovní teploty, které neumožňují používat při látání děr na vytlučených silnicích klasické technologie.

Chrudimským novinám to potvrdil šéf provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Pardubicích Jiří Hostaša. „Stará směs se přepaluje a tím dochází i ke strávení pojiva,“ vysvětluje Hostaša, proč to nyní nepůjde. Jak dodává, v zimě totiž žádná oprava vozovky příliš dlouho nevydrží. Naráží tím především na situaci na kruhové křižovatce u chrudimského Kauflandu, která dostává zabrat zejména od velkých nákladních aut, jež pravidelně ukrajují části silnice. Zdejší výtluky se sice podařilo pokořit pojízdnou soupravou, která zpracovává za tepla vybouranou obalovou směs, avšak na kompletní a trvanlivou opravu kruhového objezdu si budou muset řidiči podle Hostaši počkat minimálně do poloviny března. Až tehdy prý bude možné zalátat díry na "kruháku" směsí, která vydrží na silnici podstatně déle.

[[img:chrn_fullwidth:3577:Tak to už v současnosti nevypadá mezi Kauflandem a Family Centrem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zásluhu na opravách kruhového objezdu u výpadovky na Hrochův Týnec si přitom přisvojuje neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Objevily se spekulace, že za rychlou opravou rozbitého objezdu jsou především články v některých novinách,“ naráží místostarosta na medializaci tohoto dlouho neřešeného problému ve městě. „Tak tomu ale není. Podařilo se mi urgovat Ředitelství silnic a dálnic tak usilovně, až se do práce nakonec opravdu pustilo. Medializace problému v tom nehraje žádnou roli,“ myslí si Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:3626:Záplaty na silnici zatím drží.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Vedle kruhového objezdu u Kauflandu je situace tradičně nejhorší ve Václavské a Poděbradově ulici. První z ulic totiž připomíná tankodrom a druhá k tomu nemá daleko. Mezi desítkami zdejších výmolů je opravdu nutné projíždět jen se zvýšenou opatrností, pokud nechcete skončit se svým vozem v autoservisu či pneuservisu a zaplatit velké peníze za opravy tlumičů, náprav a pneumatik.

[[img:chrn_fullwidth:3627:Kamiony prověří umění cestmistrů.  Foto: Chrudimské noviny]] 

"Radnice vyzývá motoristy, aby jí dali echo, kde je situace nejhorší. Řidiči mohou posílat fotografie nebo jen maily s informacemi, jimiž zadokumentují nejhorší úseky rozbitých komunikací. V případě, že budou v majetku města, postaráme se o jejich opravu," slibuje tisková mluvčí MěÚ Chrudim Sylva Drašnarová. V případě, že budou silnice náležet někomu jinému, například Pardubickému kraji, dostane se podle Drašnarové opět ke slovu diplomatické mistrovství místostarosty Trávníčka.

Chrudim/Podhůra - Myšlenka zpřístupnit cyklistům a pěším turistům rekreační lesy Podhůra získává konkrétnější obrysy. Městské lesy Chrudim připravují už v této souvislosti výkup pozemků, na nichž má vyrůst nová cyklostezka. Potvrdil to ředitel této organizace Zdeněk Odvárka.

Do rekreačních lesů na Podhůře zamíří ročně odhadem až 25 tisíc lidí. Musejí se sem však dopravit především autem anebo na kole po vcelku frekventované a místy nepřehledné výpadovce na Seč. To by se teď mělo změnit a cesta na Podhůru by měla být pro milovníky pohybu mnohem bezpečnější. "Trasa povede podél stávající komunikace a jednání o výkupu zdejších pozemků už začala," potvrzuje ředitel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka.

Přes dva kilometry nové trasy
Jak dodává, příprava výkupu pozemků je teď poměrně intenzivní a tak doufá, že se podaří cyklostezku postavit v poměrně krátkém časovém horizontu. Její trasa bude přitom dlouhá něco přes dva kilometry a bude určena jak cyklistům, tak i lidem na kolečkových bruslích nebo pěším, například rodičům s dětmi.

Chrudim je na cyklostezky poměrně chudá a moc tras nenabízí. Nejfrekventovanější je bezesporu trasa mezi Chrudimí a Slatiňany podél řeky Chrudimky, jejíž vznik se datuje už před mnoha desítkami let, a která občanům města zprostředkovává například spojení se zámeckým parkem ve Slatiňanech nebo přírodou kolem Kochánovických rybníků. Bohužel, v těchto dnech, kdy napadl sníh, je cyklotrasa udržována pouze městem Slatiňany, zatímco Chrudimští svoji část neudržují sjízdnou a ignorují tak desítky lidí, kteří se tudy i za tohoto počasí přepravují denně na kole třeba za prací.

Slepá ulice, která končí v Medlešicích
Další cyklostezkou je v minulém volebním období realizovaná trasa mezi Chrudimí a Medlešicemi. V podstatě je to ale "slepá ulice". Původně měla totiž navazovat na další síť cyklostezek přes Pardubice ke Kunětické hoře a dál až do Krkonoš, avšak pro nezájem Pardubic a komplikace s bohatými archeologickými nálezy v Mikulovicích se zatím neuskutečnila.

Smutné je, že poměrně nákladná cyklostezka do Medlešic, která disponuje například po celé délce osvětlením, vznikla po dohodě s Pardubicemi, které však od slíbené spolupráce nakonec ustoupily. Vzhledem k tomu, že představitelé tohoto města následně avizovali, že se nebudou na propojení cyklostezek finančně v současnosti podílet, dá se předpokládat, že je realizace tohoto smělého projektu zatím v nedohlednu.

Zabere medlešické pivovarnictví?
Řešením by se tak mohla v budoucnu stát náhradní varianta, která zvažuje cyklostezku mezi Chrudimí a Pardubicemi podél železniční tratě. Avšak i o této možnosti se přestává v poslední době hovořit, nejspíš kvůli nedostatku financí. Chrudim se proto alespoň snaží medlešickou trasu oživit plánovanou rekonstrukcí zámku v Medlešicích, kde chystá galerii, jež by se mohla stát jednou ze zastávek zdejší cykloturistiky. Zejména expozice medlešického pivovarnictví ve dvoře zámku by mohla zvýšit zájem návštěvníků na kole.

Dva Málkové pro přeměnu železniční trati
Chrudim se rovněž v současnosti chystá propojit město s místní částí Markovice. Půjde o kombinovaný chodník i s pruhem pro kolaře, který má nahradit známý pruh asfaltu, vinoucí se podél Čáslavské ulice až do Markovic. Také v tomto případě se nejprve hovořilo o využití málo využívané železniční tratě do Heřmanova Městce, jež se měla přeměnit na ráj cyklistů. Propagátorem této myšlenky se stal starosta Bylan Jan Málek, který pro ni získal i bývalého místostarostu Chrudimě, městského zastupitele a svého jmenovce Romana Málka.

Avšak i z tohoto záměru sešlo. Přestože už po trati nejezdí nějaký čas osobní doprava, i nadále ji využívají nákladní zásobovací vlaky. S příchodem nové krajské vlády a nového radního zodpovědného v kraji za dopravní obslužnost Jaromíra Duška (SPOZ) se navíc stále hlasitěji hovoří o možnosti obnovení některých vlakových přípojů pro občany včetně heřmanoměstecké železniční trati. Tato možnost pro cyklisty a pěší se tak jeví ze všech jako nejméně reálná.

Odklonění komunikace pro motoristy podél letiště
Také nově plánovaná cyklotrasa na Podhůru má více variant, než jen vytvoření cyklostezky podél stávající komunikace. Myslelo se při ní nejen na cyklisty a pěší, ale i na motoristy. Jde o záměr, který má zkrátit silniční trasu mezi Chrudimí a Rabštejnskou Lhotou, a to podél hranic chrudimského letiště. Z klikaté výpadovky na Seč by se tak stala daleko bezpečnější silniční přímka a ze současné komunikace by vznikla poměrně komfortní cyklostezka pro kolaře, pěší a turisty mířící do rekreačních lesů na Podhůře. Proti této variantě momentálně hovoří poměrně vysoké náklady na vybudování tohoto záměru a nechuť státu investovat do nových silnic. V budoucnu není ale realizace tohoto nápadu, který prozatím zůstává jen na papíře, vyloučena.

Chrudim - Oživit Muzeum barokních soch (Mubaso) má nyní za úkol pracovní skupina vedená neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS). Kdo tuto skupinu tvoří, čím se bude zabývat a co se bude v Mubasu odehrávat, jsme zjišťovali přímo u zdroje - u zástupce starosty zodpovědného ve městě za školství, kulturu a památkovou péči, který za chod nejnovějšího chrudimského muzea zodpovídá.

"Úkolem uvedené pracovní skupiny je řešit fungování Muzea barokních soch v celém kontextu - tedy jeho obsahovou náplň, další programy pro laickou i odbornou veřejnost, propagační materiály, vytipovávání dalších soch a přípravu jejich restaurování, či vypracování plánu postupné obměny zdejší expozice," vyjmenovává Jan Čechlovský.

Město se vrátilo ke spolupráci s Pavlem Panochem
Pracovní skupina je podle místostarosty sedmičlenná. "Vedu ji já, dále tam jsou zástupci provozovatele muzea a příslušného odboru školství, kultury, sportu a památkové péče včetně zástupců památkářů, Pavel Kobetič za letopiseckou komisi, a Pavel Panoch jako odborný konzultant," představuje Čechlovský složení pracovní skupiny. Jak dodává, za velice důležité považuje především to, že se město vrátilo ke spolupráci s Pavlem Panochem. "Skupina se schází zhruba jednou za dva měsíce, v případě potřeby jsou zváni i další hosté, naposledy třeba architekt Roman Brychta," doplňuje informaci místostarosta.

A jaká bude příští programová náplň Mubasa? "Připravujeme odborné přednášky včetně vícedenního semináře, další programy pro školy, ve spolupráci s hořickou školou pak projekt několikatýdenního restaurování soch v plenéru, dále letní cyklus barokních koncertů, a další akce, jako například divadelní a jiná představení. Letošní sezónu zahájíme 27. března," popisuje Čechlovský program muzea v letošním roce.

Dojde nově i k využití suterénních prostor
Pracovní skupina má mimo jiné rovněž v úmyslu rozběhnout využití suterénních prostor, především k výstavním účelům. "Jak už bylo řečeno, připravujeme plán postupné obměny expozice, první nové sochy by se tu měly objevit nejpozději v roce 2014. Zajímavostí může být také to, že chceme připravit kopie soch, na které by si mohli návštěvníci fyzicky sáhnout," prozrazuje Čechlovský.

V rámci "oživování" skomírajícího projektu bude letos vydán i barevný průvodce expozicí, který by měl být připraven k zahájení sezóny. Také webové stánky muzea přijdou v letošním roce pozměnit. "V červnu by se měl ve spolupráci s Muzeem loutek a Regionálním muzeem rovněž spustit společný projekt ´Chrudim - Město tří muzeí´, který se právě připravuje. Záměrem do budoucna, nejlépe v příštím roce, je pak vydání knihy, která by zahrnovala nejen historii kostela sv. Josefa, ale i proces rekonstrukce kostela na muzeum v dnešní podobě," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Na úřadu práce panuje nervozita a jen těžko potlačovaná agresivita. Úředníci jsou přepracovaní a klienti se zlobí, že životně důležité dávky dostávají pozdě. Na vině je rostoucí nezaměstnanost a nedostatek pracovníků úřadu.

„Jsem tady už podruhé. Peníze mi stále nepřišly,“ zlobí se mladá romská maminka. Má dvě děti, práci sehnat nemůže. Takových lidí přitom v Pardubickém kraji přibývá. Bez práce je jich už víc než deset procent. Výplata dávek vázne především proto, že roste počet těch, kteří o ně žádají a úředníci tak mají logicky i víc práce. Nikde přitom není stanoveno, že dávky musí přijít žadatelům na účet v jeden stanovený termín. Pracovníci úřadu mají na jejich odeslání čas do konce měsíce.

„Klienti se samozřejmě zlobí. Byli zvyklí, že už začátkem měsíce měli peníze na účtu, mohli s nimi počítat. Vzhledem k tomu, že se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem personálu, nemůžeme v současné době vše stíhat tak, jako dříve, kdy nezaměstnaných bylo méně. Je také fakt, že agresivita klientů roste s každým dalším dnem, kdy dávky na účet nepřišly,“ vysvětluje situaci na úřadu práce chrudimská úřednice, která si nepřeje být jmenována. Je patrné, že má strach.

Končící zima by měla nezaměstnanost opět snížit. Sezónní práce se začínají nabízet už od časného jara. Jedním z problémů je však fakt, že zaměstnavatelé už nemusí volná místa hlásit úřadům práce. I proto mají jejich pracovníci ztíženou situaci a klientům nezbývá, než se spoléhat spíše na své síly a štěstí při hledání nové práce.

K poslednímu lednu bylo v kraji evidováno 27 583 nezaměstnaných lidí, přičemž dosažitelných uchazečů, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo 27 097. V průběhu měsíce se počet osob bez práce v kraji zvýšil o 2 319. Růst byl zaznamenán ve všech okresech kraje, nejvíce v okrese Ústí nad Orlicí (o 668 osob) a Chrudim (o 638 osob), nejméně v okrese Pardubice (440 osob). Na úřadech práce v kraji bylo nově zaregistrováno 4 206 osob, z jejich evidence naopak odešlo 1 887 uchazečů.

Dostal jsem před lety auto. Bylo hezké, naleštěné, skoro nové. Mohl jsem ho tenkrát prodat, nebo dokonce někomu darovat, ale já jsem se rozhodl, že ho nechám stát v ulici za domem a nebudu ho používat. Jak léta běžela, auto pomalu přestávalo být tak krásné, jako v době, kdy jsem ho dostal. Tu praskla pneumatika, onde vandalové ukopli zpětné zrcátko. Okna zapadla podzimním listím a prahy začaly vinou solených silnic pomalu, ale jistě hnít.

Když se na svůj vůz podívám dnes, vidím vrak, který je zralý na sešrotování. „Co nám to povídá za blbosti,“ pomyslíš si, čtenáři, u monitoru svého počítače. „Je přece jasný, že když se o svoje věci nestaráš a necháš je bez potřebné péče, příroda se o ně postará sama.“ Bystřejším už jistě zapaluje.

V průmyslové zóně zmizelo několik desítek, možná stovek stromů z bývalých Vaňkových školek. Byly v majetku města a město na ně po dlouhá léta nemělo ani pomyšlení, přestože se objevily hlasy, které volaly po jejich využití tam i onde. Nic se však nedělo a stromy si vesele planěly. Až jednoho dne přišli japonští investoři a pozemky, pokryté kdysi ušlechtilými dřevinami, si vyhlédli pro svou činnost. Úředník zajásal. Přitečou nám do kasy peníze a přibudou pracovní místa! A že jsou na pozemku stromy? Koho to zajímá?!

Nic proti novým pracovním místům. Jsou nám potřebná jako sůl. O využití peněz v městské kase si myslím své, ale to se sem teď nehodí. Mám rád přírodu a vadí mi její devastace. Líbí se mi Londýn s jeho parky, mám rád Prahu s její zelení. Mrzí mne, že vinou laxnosti někoho „tam nahoře“ zcela zbytečně zmizelo tolik živých bytostí do nenávratna. Listnáče mohly zdobit některá ze sídlišť, nebo mohly být zasazeny otci, kterým se narodil syn. Stromky z bývalých Vaňkových školek mohly zkrátka tvořit další ze sklípků zelených plic našeho města.

Nestalo se. Jen metrové pařezy žalují z rozryté země zamračené obloze...

Chrudim - Město se rozhodlo pro digitalizaci Městského kina. Vedle toho také diskutuje o úpravách venkovního prostoru. Podle místostarosty zodpovědného ve městě za kulturu, školství a památkovou péči Jana Čechlovského (ODS) si to i přes připomínky některých kritiků této investice občané i kino zaslouží. V příštím roce totiž oslaví 100 let od svého založení.

"Chceme tuto službu pro své obyvatele zkvalitnit a nabídnout jim větší kapacitu, velké plátno a větší divácké pohodlí. Potvrzuje to mimo jiné zvýšená poptávka lidí po přenosech z opery, kdy je v současnosti o kino skutečně velký zájem," zdůvodňuje Čechlovský plánovanou investici. Chrudim však už v minulosti jednou peníze na digitalizaci kina získala. Jak je to tedy? "O dotaci na digitalizaci jsme žádali před několika lety, avšak na prostor Biobaroka, protože byl v té době rozběhnut projekt rekonstrukce kostela sv. Josefa na Muzeum barokních soch," říká místostarosta.

Málek v tom prý prsty nemá
Jeden ze čtenářů Chrudimských novin však v diskuzi namítá, že tyto peníze byly původně určeny na Městské kino a v zájmu zlevnění projektu Muzea barokních soch byly bývalým místostarostou Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim) přesunuty do Biobaroka, v důsledku čehož prý muselo být loni v říjnu zastaveno promítání v Městském kině. Jaká je tedy pravda? "Pokud já si pamatuji, tak jsme peníze na digitalizaci kina v minulosti v rozpočtu nikdy neměli a tak jsme je ani nemohli přesunout jinam," tvrdí Čechlovský. "Stejně bych odpověděl i na případnou otázku, proč jsme nedigitalizovali dříve - v minulých letech byly totiž rozpracovány jiné projekty, které jsme nejdříve chtěli dokončit, a pak pokračovat v dalších," dodává místostarosta k tomu, proč se s digitalizací kina počítá až nyní.

A na kolik tedy digitalice Městského kina přijde a kdy bude realizována? "Finanční náročnost je v řádech několika milionů. Samotná realizace je ale vázána na to, v jakém časovém horizontu budeme schopni uvolnit tyto peníze z rozpočtu města, respektive, budeme muset schválit rozpočtovou změnu a pak můžeme uvedené finance uvolnit. Můj osobní odhad je, že k realizaci dojde letos na podzim," hádá Čechlovský.

Prostor před kinem má dostat nový kabát
Město prý se znovuspuštěním podle Čechlovského žádné velké novinky nechystá. "Chceme však prostory kina využívat ve větší míře - tedy nejen k promítání filmů, ale i nadále k přenosům z opery, k přednáškám, či koncertům. Nějaká programová překvapení chystáme pro rok 2014, kdy bude kino slavit 100 let, to se však bude vázat spíše k tomuto výročí," prozrazuje místostarosta.

Městské kino Chrudim čekají vedle digitalizace i další novinky. "Ještě letos bychom rádi zadali studii řešení venkovního prostoru u kina, tedy celého průchodu od ulice Svatopluka Čecha včetně průjezdu až do Koželužské ulice. Tento prostor by si zasloužit rekonstruovat nejen proto, že se jedná o předprostor kulturního zařízení, kam chceme dostat co nejvíce diváků, ale i proto, že se jde o tradiční historický průchod v této části města," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Únor se nám chýlí ke konci, ale zima ještě zdaleka nekončí. Ideální běžkařské podmínky tak zůstávají především na Vysočině, ale i v městských lesích si lze hezky protáhnout tělo. Vítejte u dalších víkendových tipů.

V sobotu 23. února se v chrudimském Kruhu zdraví můžete zúčastnit workshopu, jehož tématem bude vaření pro dobu půstu. Začíná se v devět hodin ráno a na programu budou samozřejmě praktické ukázky, jak uvařit zdravé jídlo, které prospěje vašemu tělu i duši. Vstupné je 120 korun.

Tutéž sobotu se opět koná oblíbený workshop - dílnička. Začátek je stanoven na třetí hodinu odpolední a vstupné je znovu padesát korun. Jako čertík z krabičky, ale bez krabičky na vás vykoukne zvířátko nebo právě čertík či obličej uličníka, veselého kašpárka. Papírovou kresbu motivu vybarvíte, vystřihnete a připevníte k jednoduchému mechanismu. Děti budou jistě nadšené.

 [[img:chrn_fullwidth:2922:Jeleni už začínají shazovat parohy. Najdete nějaké?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V sobotu 23. února v 9 hodin se v jídelně Střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy v Poděbradově ulici uskuteční přednáška Jana Kozáka na téma česnek a jeho pěstování. Přijít mohou členové Českého zahrádkářského svazu základní organizace Chrudim město i široká veřejnost.

Dětský karneval v Hostinici u Jonáše v Bělé u Luže začíná rovněž v sobotu ve 14 hodin.

Rybářský ples je na programu v Hlinsku. Už 51. tancovačka všech milovníků tiché samoty se koná v sobotu v Multifunkčním centru od 19 hodin a 30 minut.

Chrudimská průmyslovka si svůj letošní ples užije také v sobotu 23. února. Ve velkém sále Muzea si strojaři zatančí od osmi hodin večer.

Další rybářský ples na vás čeká v Chroustovicích v sokolovně od osmi večer. Opět v sobotu.

Maškarní ples v Horním Bradle se započne v osm hodin večer, stále v sobotu 23. února. Samozřejmě, že v brádelské sokolovně.

V neděli jsou pak na programu hned dva dětské karnevaly. Ten první se koná od půl třetí odpoledne v Kulturním domě v Pohledu. Těšit se zde můžete na slavnostní průvod masek, hry, soutěže a hádanky, malé pohoštění a tancování.

Druhý, s tématem pohádky, potom začne v neděli 24. února v Kulturním domě v Seči o půl sedmé v podvečer.

Festival tataráčků pořádá Restaurace Na Kovárně v Luži po celý nadcházející víkend. Přijďte ochutnat tatarák hovězí, lososový, sýrový, bramborový z červené řepy a další. Všichni jsou srdečně zváni.

A jak už jsem uváděl na začátku tipů, počasí je jako stvořené pro běžkování a vůbec zimní sporty. Napadl krásný prašan, po němž se to klouže akorát tak přiměřeně.

Příjemný poslední únorový víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Článek, kterým jsme upozornili na vykácení stromů v průmyslové zóně Západ, vyvolal kontroverzní reakce. Ačkoliv leckdo namítal, že šlo o náletové dřeviny, fotografie pořízené z „ptačí perspektivy“ dokazují, že vykáceny byly především listnáče, jež dříve náležely k Vaňkovým školkám. Tuto skutečnost teď potvrzuje i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Patří tedy pokácené stromy do bývalých Vaňkových školek? „Ano, v daném případě jde skutečně o areál bývalých Vaňkových školek, kde byly vysazeny stromy pro budoucí prodej. Dřeviny tu tedy byly vysazeny cíleně a nejde proto jen o takzvané náletové dřeviny. V této souvislosti chci ale upozornit, že zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pojem náletové dřeviny nezná a nepoužívá. Z pohledu tohoto zákona je každá dřevina, tedy i každý strom, obecně chráněna a její kácení musí být projednáno,“ objasňuje situaci v průmyslové zóně Západ chrudimský starosta. 

[[img:chrn_fullwidth:3618:Zbývají už jen pařezy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kácení stromů, které původně čekal zcela jiný osud, tedy prodej, povolil před nedávnem odbor životního prostředí MěÚ. „Na základě žádosti města Chrudim a posouzení situace na místě samém, stavu stromů a důvodů pro kácení, vydal odbor životního prostředí povolení ke kácení dřevin na pozemcích pro plánovanou stavbu firmy KYB. V lokalitě byl proveden dendrologický průzkum, který zahrnoval soupis druhů dřevin, jejich velikost a umístění na pozemku,“ uvádí Řezníček.

Roky nevšímavosti se na stromech podepsaly jejich znehodnocením
V minulosti se však často hovořilo o případném využití těchto stromků. Využití mohly najít například při omlazování městské zeleně nebo na zahradách soukromníků. „K plánovanému využití stromků nedošlo a zaškolkované stromy tak časem přerostly. Znehodnocený školkařský materiál nemá teď žádnou estetickou hodnotu, protože dřeviny jsou vytáhlé a jejich koruny nemají tvar. Dále není možné stromky ani přesazovat. Momentálně jsou totiž pro přesazení staré a nebyly na to připravované,“ krčí rameny starosta při otázce, proč stromky namísto kácení nepřišly přesadit za celá předchozí léta jinam a nechaly se znehodnotit.

„Stromkům navíc chybí speciální kořenový bal, jejich kořenový systém je propojen a nemají zapěstované korunky. Případné přesazení by bylo neúspěšné, stromy by totiž po přesunu nejspíš uhynuly a celá akce by byla finančně náročná,“ vyjmenovává Řezníček další důvody, proč byly stromy nakonec obětovány.

Kácení stromů bylo povoleno už před lety s vydáním územního plánu
Povolení ke kácení tak bylo vydáno nejen proto, že stromy někdo nechal znehodnotit, protože je nevyužil k původnímu účelu, ale také proto, že je lokalita, kde se nacházely, určena územním plánem k zastavění. Při projednávání územního plánu navíc orgány ochrany přírody souhlasily se zástavbou s vědomím, že stromy bude jednou nutné vykácet.

Video: JAPONSKÝ INVESTOR V CHRUDIMI - PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ZÁPAD 12.2.2013 

Chrudim - Městské kino, které už od loňského října kvůli zastaralé technice nepromítá, se možná dočká ještě letos digitalizace. Alespoň je o tom přesvědčen neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) a celá městská rada. Konečné slovo budou mít ale zastupitelé, protože půjde o nemalou investici, o které budou ještě rozhodovat. Zjišťovali jsme proto v ulicích města, co si přejí samotní Chrudimáci - investovat do digitalizace nebo kino nadobro zavřít?

Prakticky všem dotázaným obyvatelům města by digitalizace Městského kina udělala radost. Takřka všichni se shodují, že jim absence velkého promítacího sálu v Chrudimi vadí, a současné prostory, které nabízí Bio Bar Oko v Muzeu barokních soch, jsou podle nich příliš malé a nevyhovující. Nezbývá jim proto, než vyrazit za filmovou kulturou do sousedních Pardubic a tam navštívit některý z multiplexů, což, jak říkají, často obnáší placení ne zrovna levného parkovného, výdaje za dopravu a specifickou atmosféru velkých kin, která ne každému vyhovuje. Vzpomínají proto na chrudimské kino, které měli na dosah, na pohodlí, které skýtá, a občerstvení, jehož ceny jsou příznivější než v Pardubicích.

Velké plátno nám chybí, Bio Bar Oko je příliš malé
Jak se tedy dívají na možnou digitalizaci Městského kina? „Chci, aby se kino obnovilo a promítalo se v něm pokud možno co nejvíce filmů. Důležitý je pro mě hlavně filmový klub diváků, protože mám rád projekce méně známých autorů,“ říká šestatřicetiletý invalidní důchodce Tomáš Horák. Jana Švarcová oslaví za čtyři roky padesátku. I ona by chtěla obnovit provoz zdejšího kina: „Kino chci rozhodně obnovit, mám na jeho prostory hezké vzpomínky.“

Šestnáctiletá studentka Míša Dostálová sice chodí do Bio Bar Oka, ale velké plátno jí stejně chybí. „Kino by se určitě mělo obnovit. V současné době chodím do Bio Bar Oka, ale není to ono. Je tam moc malé plátno a taky nedostatek míst,“ komentuje úroveň malého kinosálu pro návštěvníky Muzea barokních soch studentka Míša. Samuel Šuba, dvanáctiletý školák, jezdí s tátou občas do Pardubic, ale chrudimské kino by rád viděl znovu otevřené. „Určitě bych chtěl, aby se v chrudimském kině zase promítalo. Jezdíme s tátou sice občas do kina v Pardubicích, ale to jen proto, že se nemůžu dočkat, až budou film promítat v Chrudimi,“ tvrdí Samuel. Stejný názor sdílí i patnáctiletý Tomáš Moučka, který se právě rozhoduje, kam si podá přihlášku na střední školu. „Promítání v chrudimském kině bych uvítal. Do Pardubic se mi jezdit nechce. Tady bych jen seběhnul Kopanici. Je škoda, že kino zeje prázdnotou,“ míní budoucí středoškolák.

[[img:chrn_fullwidth:3622:Otevřou se znovu dveře Městského kina v Chrudimi?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Také na Facebooku je jasno
Jeden z diskutérů, skrývající se pod nickem Štěpus Frettek, se vyjadřuje precizně. Sedm dalších lidí s ním pak bezvýhradně souhlasí. „Momentálně nic jiného nezbývá, než jezdit do Perníkova,“ naráží Štěpán na rozšířenou praxi Chrudimáků, tedy cestovat za filmy do Pardubic. „Chrudimské kino má ale mnohem lepší atmosféru a dlouholetou tradici. Jeho zavřením Chrudim opět hluboce kulturně poklesla,“ nebere si servítky a uzavírá: „A mrzí mě, že na nové Bio Bar Oko prachy jsou, místo abychom podrželi staré, dobré městské kino!“

Jsme všude pro smích, že vyhazujeme miliony a rušíme zavedené stavby
Daniel Siefert, pracující v pardubické firmě 2VV, má podobný názor. „Já jsem rozhodně pro znovu obnovení kina v Chrudimi. Proč se pořád musíme podřizovat jiným městům a myslet si, že by sem stejně lidé nechodili?“ ptá se Daniel. „Je to blbost. Chrudim má přes 23 tisíc obyvatel a myslíte si, že alespoň polovina jezdí raději do Pardubic? Myslím že určitě ne. Co si pamatuji, před několika lety, když jsem byl v Chrudimi několikrát v kině, tak jsem málem neměl kde sedět. Proč se vyhazují zbytečně, ale naprosto zbytečně miliony za schody v Široké ulici? Tolik peněz, co padlo relativně zbytečně na Muzeum barokních soch... Kdyby se raději zachovávaly stavby, které jsou v Chrudimi od nepaměti, jako třeba letní kino. To prostě k městu patří. Osobně bych chodil raději do Chrudimi, než abych zbytečně dojížděl na film do předraženého kina třeba v Pardubicích. Na rovinu - s Širokou ulicí jsme pro smích široko daleko. A to že nemáme kino, je fakt k pláči ve srovnání s tím, za co vyhazujeme miliony korun zbytečně,“ nebere si servítky Daniel Seifert z chrudimské Rozhledny.

Pardubáci jezdili do kina k nám, protože je to vyšlo levněji než doma
Manažerka Lenka Štorková je rovněž pro modernizaci „svatostánku“ všech milovníků kvalitních filmů v Chrudimi. „Jsem pro obnoveni Městského kina. Žádné vymoženosti být nemusí, i když menší občerstvení u super filmů je žádoucí a příjemné,“ vítá Lenka některé z možností, které nabízejí především velká multikina. Učitelka v Základní škole Dr. Malíka Jana Slejšková si dokonce myslí, že Pardubáci by mohli jezdit do kina i k nám. „Chrudimské kino mi chybí. Chodím do něj ráda a po tom, co prošlo modernizací, mám zkušenost, že Pardubáci jezdí raději k nám - i s cestou je to totiž vyjde levněji, než návštěva multikina. Jsem jednoznačně pro jeho obnovu,“ vysvětluje oblíbená pedagožka svůj názor. „Kdo si chce film opravdu vychutnat, dá určitě přednost velkému plátnu. Občerstvení, které fungovalo v části bývalé šatny, bylo pro mě osobně dostačující a milé,“ uzavírá Slejšková.

Z odpovědí je tedy zřejmé, že zmodernizované Městské kino Chrudim nouzi o diváky mít rozhodně nebude. Obdobnou zkušenost mají třeba v nedalekém Heřmanově Městci. Jejich nedávno zdigitalizovaný "kinotheátr" vykazuje stoupající počet návštěvníků podobně jako dříve v Chrudimi. A to je jistě dobrý signál i pro vedení chrudimské radnice, že hodlá tentokrát investovat správně.

Pardubice/Rváčov - Krajský šéf Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), místopředseda této strany, krajský zastupitel a blízký spolupracovník budoucího prezidenta České republiky Miloše Zemana Zdeněk Štengl, který žije ve Rváčově u Hlinska, se stal koordinátorem dopravy na krajském úřadě. Na starosti má evropské projekty, jež se týkají silničních staveb, a je organizátorem veřejné dopravy.

Štengl získal místo ve výběrovém řízení a stal se tak v podstatě podřízeným krajského radního zodpovědného za dopravu Jaromíra Duška z téže politické strany. Společně se teď podílejí na přípravě nového jízdního řádu v Pardubickém kraji, jehož podobu předjednávají s jednotlivými starosty měst a obcí. Podle opozičního zastupitele Ladislava Valtra (ODS) je ale zřízení této funkce ve skutečnosti "trafikou" pro Štengla. "Jde o typickou zpětnou přihrávku trafiky do vlastních řad. Tyto partajní trafiky by měly patřit už minulosti," kritizuje Valtr radního Duška za to, že u sebe Štengla zaměstnal.

Zdeněk Štengl s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že je pracovně v nové funkci plně vytížen. "Trafika je něco jiného, to bych nemusel pracovat. Tohle je ale zodpovědná práce, během které musím se starosty konzultovat veškerá přání občanů na změny v jízdním řádu," namítá politik a nyní také krajský úředník. Podle všeho by měl ale Štengl tuto funkci zvládnout. Už předtím se výrazně podílel na vítězství Miloše Zemana ve volbách, když řídil jeho prezidentskou kampaň ve všech českých krajích, které koordinoval, s výjimkou Prahy.

Štengla může znát chrudimská veřejnost především z jeho dlouholetého působení u Policie ČR, kde posledních 21 let strávil na chrudimské kriminálce, ke konci dokonce v pozici šéfa jednoho z oddělení, které se zabývalo násilnou a majetkovou trestnou činností. Krátce působil také na Policejním prezidiu v Praze, než od policie odešel a začal podnikat. Patří mezi zakládající členy Strany práv občanů - Zemanovci a nelze mu upřít vybudování celé organizační sítě této strany v Pardubickém kraji. Pod jeho vedením náleží tento kraj v rámci SPOZ k nejúspěšnějším a spolu se Zlínským krajem výsledkově uspěl v posledních krajských volbách, když získal místo ve vedení kraje. Podle serveru tn.cz je Štengl nyní horkým kandidátem na místo ředitele komunikace prezidentské kanceláře.