MŠ Strojařů se v letošním roce zúčastnila nově vzniklé tradice v oceňování pedagogů v Pardubickém kraji. Ocenění, jehož součástí je kromě jiných i kategorie pro mateřské školy, nese jméno rodáka z České Třebové a prvního československého ministra školství Gustava Habrmana.

Jménem mateřské školy Strojařů nominovala paní ředitelka Mgr. Linda Bačinová na cenu Gustava Habrmana paní učitelku Bc. Petru Filipiovou. A to za její dlouhodobou aktivní pedagogickou činnost jak v oblasti předškolní pedagogiky, tak i v oblasti speciální pedagogiky, kterou se paní Filipiová poslední léta intenzivně zabývá. Již několik let působí ve speciální třídě pro děti s PAS a jinými neurovývojovými vadami.

[[img:chrn_fullwidth:20294:Foto: MŠ Strojařů]]

Nejen překládáním odborné literatury do českého jazyka, ale i účastí na mnoha univerzitních seminářích velmi přispěla k šíření a povědomí terapie ABA, jež je v našich podmínkách poměrně mladou formou práce s dětmi s poruchami autistického spektra. Využitím pozitivních výsledků terapie ABA, svou cílevědomostí a láskyplným přístupem pomohla mnoha dětem. Někteří z jejich malých studentů jsou dnes již dospělí a pyšní se v některých případech i středoškolským a vysokoškolským vzděláním.

Bylo naší milou povinností upozornit na její úspěchy a jsme velmi hrdí, že naše kolegyně, paní Filipiová, byla vyhlášena učitelem roku v kategorii mateřských škol v Pardubickém kraji za rok 2021. Cenu Gustava Habrmana převzala 13. 4. 2022 na slavnostním vyhlášení v České Třebové.

S obdivem blahopřeje celý kolektiv MŠ Strojařů

Mgr. Linda Bačinová

ředitelka MŠ Strojařů

Chrudim – Podle ředitele Technických služeb Chrudim je současné řešení odpadkových košů vyhovující pro všechny. Ospalé Resselovo náměstí zažilo další z oblíbené každoroční podívané pro senzacechtivé turisty. Kolem otevřeného odpadkového koše, kde chybí z nevysvětlitelných důvodů poklop, kousek od kamery strážníků městské policie, hrál divadlo kolemjdoucím, v republice vzácný havran polní. Jestli odpadky uklízel jako havrani v jednom francouzském zábavním parku nebo jen hledal něco k snědku pro potomstvo, necháme na fantazii čtenářů.

[[img:chrn_fullwidth:20289:]]

Podle ředitele Zdeňka Koláře se problém Technické služby Chrudim snažily vyřešit již několikrát. „Byly nějaké návrhy, nakonec to zůstalo tady u těch košů, protože se do toho vkládali památkáři a tak dále. Takže to řešení v současné době je vyhovující pro všechny strany,“ vysvětlil a pro více informací nás odkázal na město.

[[img:chrn_fullwidth:20290:Havran polní se od stejně velké vrány liší olysalými místy na kořeni zobáku a hrdle, fialovými odlesky a prodlouženými pery vytvářejícími nohavičky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Proč přesně nebylo možné z památkářského hlediska přidělat poklopy na koše na Resselově náměstí, ani jaká řešení byla zamítnuta, jsme se prostřednictvím tiskového mluvčího Aleše Prokopce nedozvěděli. „Prozatím se bohužel nepodařilo nalézt odpovídající řešení, které by splňovalo jak estetické požadavky památkářů a architekta města s ohledem na již užívaný stávající mobiliář Resselova náměstí, tak i technické a hygienické požadavky,“ uvedl.

Chrudim − Před třemi lety už jednu starou Dacii vyměnila městská policie za Toyotu Corolu. A další auto stejného typu, ale už s modernějším designem a o 50 tisíc vyšší cenou, dostanou strážníci, ještě než začne léto. Rada města už firmě z Trutnova předběžně nabídku schválila. O podrobnostech informoval starosta František Pilný (ANO 2011), který městskou policii řídí.

[[img:chrn_fullwidth:20276:Strážníci dostanou další nové auto na hybridní pohon.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vrchní strážník Lukáš Dvořák předložil v pondělí radním požadavek na nové auto s hybridním pohonem. „Průměrná dlouhodobá spotřeba stávající Toyoty je zhruba 4,2 litru na 100 kilometrů, proti tomu ta Dacia má třeba 9,“ uvedl starosta František Pilný. „Jenom v té úspoře pohonných hmot se nám to auto vlastně zaplatí a to byl ten důvod, proč kupovat další hybrid,“ vysvětlil.

Kupní smlouvu podepíše do týdne, ale podle vyjádření starosty nepůjde o „platinum-hybrid“, který by se musel dobíjet. „Jenom se rekuperuje při brzdění a akumulátory se dobíjejí z alternátoru a podobně,“ upřesnil. „Myslím, že je správné, že vyměňujeme stará auta za nová a také nám to přináší jasnou konkrétní úsporu.“

Chrudim – S velkou slávou se oznamoval v roce 2019 vznik tří nových komisí. Jedna z nich se vůbec neosvědčila. Starosta František Pilný (ANO 2011) po jednání Rady města rozešle vytýkací dopisy předsedům těch komisí, které se nescházely, jak by měly, a následovat bude zmrazení platu.

Na předminulém zastupitelstvu sice padl vtípek, že je vlastně dobře, že se některé komise raději nescházejí, i když jim to jednací řád ukládá minimálně čtyřikrát ročně, aby ale za to její předsedové ještě pobírali odměnu, to už považují někteří zastupitelé v čele s Petrem Řezníčkem (SNK-ED) za nehoráznost.

[[img:chrn_fullwidth:20280:Radnice se před Velikonocemi přiklonila k potrestání hříšníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Některé komise se nesešly ani jednou, ale ne jako ta pro občanské záležitosti, kde byla oprávněným důvodem nákaza covidem-19. Na seznamu hříšníků se objevil rovněž předseda komise pro komunikaci města, který sám už mezitím stačil odstoupit. Spravedlnost ale nikoho nemine: „Těmto předsedům zašlu vytýkací dopis, protože porušují jednací řád,“ vysvětlil starosta a podle zápisu do příští Rady města Chrudim musí navíc tajemník připravit materiál, který bude znamenat zmrazení platů všem předsedům komisí, kteří jednací řád v roce 2021 porušovali.

Docházka a četnost setkávání komisí svědčila ale i v něčí prospěch. „Víme, že komise, která nejlépe pracovala a které předsedá Tomáš Vondráček, radní zodpovědný za sport a zároveň zastupitel za ČSSD, se sešla v roce 2021 jedenáctkrát,“ uvedl starosta.

Chrudim – Ředitelům a pedagogům škol patří velký obdiv. Zvládli dva roky šíleného blázince v době covidové a jsou už zoceleni. Nyní přichází pro mnohé z nich další velký úkol a tím je postarat se a začlenit do kolektivu českých dětí nové ukrajinské spolužáky. V jedné chrudimské základní škole se podařilo zareagovat na vzniklou situaci nejprogresivněji – vytvořením malotřídky, kde děti učí rodilé mluvčí s pedagogickým vzděláním.

[[img:chrn_fullwidth:20268:Ředitel Martin Vykydal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Základní školu, kterou tvoří tři budovy a je sloučena původně ze dvou škol (na Školním náměstí a v ulici Sladkovského), vede ředitel Martin Vykydal už bezmála deset let. Za tu dobu se mu podařilo vytvořit školu, o které se ví, kterou rodiče chtějí a má dobré jméno.

[[img:chrn_fullwidth:20269:Malotřídka s dětmi z 1. stupně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Škola přijala celkem 23 školáků, stejný počet jako v ZŠ U Stadionu a ZŠ Dr. Peška.  „Na rozdíl od kolegů jsme zvolili model společného vzdělávání ukrajinských žáků. Učí se česky a poznávají v rámci přírodopisu a zeměpisu okolí,“ říká ředitel Martin Vykydal, který starším žákům prozatím odpustil výuku fyziky a chemie. Některé materiály ochotně poskytlo chrudimské Turistické informační centrum. Škola pořídila dokonce ukrajinsko-české učebnice. Někteří starší žáci se prý po odpoledních částečně vzdělávají i online formou se svými ukrajinskými učiteli. „V červnu už předpokládáme, že žáci navštíví i hodiny přímo ve třídách, do kterých patří.“

[[img:chrn_fullwidth:20270:Malotřídka dětí z 2. stupně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Děti učí dvě ukrajinské rodilé mluvčí, na které kontakt zprostředkoval starosta. „Žijí v Čechách už dvanáct a patnáct let, ale mají na Ukrajině vystudovanou vysokou školu – ukrajinský pedagogický institut. Jsem rád, že jsem je sehnal,“ uvedl ředitel. Ukrajinské učitelky pomohly i s komunikací s rodiči, kteří koncept školy velmi kvitovali. S angličtinou nově pomáhá i učitelka, která dorazila z Ukrajiny v těchto dnech. „Naším základním cílem je děti během těch tří měsíců naučit tak česky, aby se už od září mohly účastnit plnohodnotně klasické české výuky, pokud tu zůstanou.“

Mezi ukrajinskými žáky jsou i čtyři deváťáci. Aby se mohli zúčastnit přijímaček na střední školy, byla jim jako projev dobré vůle prozatím prominuta zkouška z češtiny. „Včera a dnes se konaly přijímačky, hlásili se na střední zdravotnickou školu a jeden na střední odbornou školu a učiliště obchodu a služeb.“

[[img:chrn_fullwidth:20272:Žáci se připravují na pracovní činnosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Díky škole a možnosti být mezi svými vrstevníky se děti rozptýlily a panovala všeobecná pohoda jako v každém jiném kolektivu. Ilustrační fotografie vznikly v době velké školní přestávky, kdy se děti chystaly na vyučovací předmět „pracovní činnosti“. V herně, která vznikla mezi oběma ukrajinskými třídami, právě ukrajinská paní učitelka s dětmi vystřihovala na zeď velké srdce v barvách ukrajinské státní vlajky. 

[[img:chrn_fullwidth:20271:Výzdoba s ukrajinskými symboly.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Snažíme se jim to tu zpříjemnit, uvidíme, jak to celé dopadne v září,“ říká ředitel Martin Vykydal. „Starší děti mají zatím pět vyučovacích hodin a ty mladší čtyři. „Když děti přijely, já jsem se jich neptal, co prožily. Ale bylo na nich vidět, že kdyby se měly pět hodin intenzivně učit češtinu, tak je to moc.“ Ukrajinské i české děti pojedou společně v červnu na školní výlet.  „Celá škola o ukrajinských dětech ví, každý jim pomáhá, bereme to jako normální věc.“

Chrudim – Kromě Sporthotelu a hájovny v Městských lesích rozšiřuje město Chrudim nouzové ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky o bývalou budovu Okresního ředitelství Policie ČR na Všehrdově náměstí. Tu má město od policie vypůjčenou prozatím do konce roku 2022. K dispozici pro nově příchozí bude v průběhu příštího týdne. Zatímco se dokončovaly poslední drobné úpravy, provázel budovou za přítomnosti starosty Františka Pilného (ANO 2011) vedoucí krizového řízení Marek Kozák. Více obrázků naleznete ve fotogalerii.

[[img:chrn_fullwidth:20228:Recepce. Vpravo vedoucí krizového řízení Marek Kozák.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejluxusnější vybavení poskytla policie

Celková kapacita budovy je až 147 ubytovaných osob, pro ubytování je ale k dispozici jen 44 pokojů, kam lze ubytovat oficiálně 100 uprchlíků. Celkový dojem z ubytování v jednotlivých pokojích, podle umístění v budově a vybavení, je kolísavý. Některé pokoje jsou horší, ale všechny splňují svůj účel. „V hlavní budově policie by mělo být k dispozici 80 lůžek, a pokud bude potřeba, jsme schopni se rozšířit do druhé budovy, kde by těch lůžek mohlo být třeba 30,“ uvedl při prohlídce na místě starosta František Pilný (ANO 2011).

Většinu (a nověji) vybavených pokojů zajistila policie ze svých zásob, dále se podíleli na vybavení i neziskovky, kromě darů od lidí z Chrudimi se konala i různorodá sbírka věcí od zaměstnanců městského úřadu. Na výzdobě nejkrásněji vybaveného pokoje, kterým je dětská herna vytvořená z bývalé policejní ředitelny, se svými pozitivně laděnými obrázky podíleli také klienti Domova sociálních služeb Slatiňany.

[[img:chrn_fullwidth:20219:Po budově jsou rozmístěny cedulky v ukrajinštině.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo konkrétně přijde, město neovlivní

Jaký je o ubytování v této budově zájem, zatím nejsou žádné zprávy a město ani neovlivní, z jakých oblastí sem lidé přijdou. Předpokládá se, že uprchlíci se budou na Všehrdově náměstí střídat řádově po pár dnech, než seženou jiné ubytování. „Soukromé kapacity už jsou vyčerpané,“ uvedl zároveň vedoucí krizového řízení Marek Kozák. „Myslím, že budou rádi, že mají kde bydlet, protože hotely nejsou a v rekreačních objektech končí dohody o ubytování s přicházející sezónou v květnu.“

[[img:chrn_fullwidth:20205:V zasedací místnosti bude prostor pro vzájemné hlídání dětí.  Foto: Chrudimské noviny]]

V budově platí zákaz kouření i ubytování domácích mazlíčků

Ubytovaní budou muset dodržovat striktně stanovený řád a jeho porušení bude důvodem k vystěhování. Nesmí se tu například kouřit, ale bohužel nelze ani ubytovat žádné domácí mazlíčky. Ve vyklizené budově, která je prý prakticky „na odpis“, přitom žádné stavební úpravy neprobíhaly, ani se tu nemalovalo. „Holt je tu společná sprcha pro dvacet lidí, společná kuchyňka na patře, žádný extra komfort,“ uvedl starosta. „Nicméně pořád si myslíme, že to je lepší než dát sto lidí do tělocvičny základní školy.“ 

Každý, kdo se tu ubytuje, dostane základní balíček, osušku, toaletní papír, mýdlo. K dispozici jsou na celou budovu dvě pračky. S ledničkami, mikrovlnkami a varnými konvicemi je to o něco lepší. Ohřát jídlo se tu dá, ale vařit ne. Na spaní jsou prozatím určeny místo peřin spacáky. Už je prý přislíbena v případě zájmu dodávka spodního prádla od Evony. Stále je málo deskových her pro děti. Žalostně vypadala nabídka oblečení a bot, pokud byste chtěli ještě něčím přispět. S nabídkou můžete město kontaktovat na emailové adrese ukrajina@chrudim-city.cz.

[[img:chrn_fullwidth:20198:Dětský koutek v bývalé ředitelně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co mívají příchozí uprchlíci prokazatelně za sebou, zmínil na závěr prohlídky Marek Kozák. „Přišly i ženy, které třeba jedenáct dní nesundaly boty, logicky, nic,“ uvedl. „Jedenáct dnů, co byly na cestě. Je to masakr. Potřebují si odpočinout, vyspat se, najíst se a tradá dál.“ 

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.

Chrudim – Lidé přicházející z Ukrajiny chtějí hned začít pracovat. Na posledním chrudimském zastupitelstvu padla otázka, jak uzpůsobit umístění ukrajinských dětí do škol a školek. Podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) zůstane rozhodnutí o umísťování do kolektivu nebo zřízení malotřídek v kompetenci ředitelů škol. Nejprogresivněji vyřešili situaci jako první na ZŠ Školní náměstí. David Kasal (ANO 2011) vyjádřil obavy kvůli nedostatečným zásobám povinných vakcín. Do dnešního dne našlo zaměstnání v ORP (= obec s rozšířenou působností) Chrudim už 265 ukrajinských uprchlíků a dalších minimálně 119 jich na práci ještě čeká.

[[img:chrn_fullwidth:20166:Kontaktní pracoviště Úřadu práce v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stále platí, že v 85 procentech sem přicházejí matky s dětmi a z toho minimálně jedno jejich dítě bývá ve věku do tří let. Ukrajinské matky se nebudou moct do pracovního procesu zapojit, pokud nebudou mít kam během své pracovní doby umístit svoje děti. Problémy s dosavadní kapacitou školek nahrávají i oprašování starých podnikatelských nápadů, a tak možná konečně vznikne i lesní mateřská školka, se kterou přišel třeba podnikatel Ladislav Nolde.

Rozhodnutí, jakou cestu zvolit, je na ředitelích 

Kvůli rozsáhlé diskusi na téma řešení dopadů ukrajinské uprchlické krize by mělo být svoláno mimořádné jednání zastupitelstva. Starosta František Pilný (ANO 2011) řekl, že Chrudim u docházky dětí uplatní hybridní model a rozhodnutí bude na ředitelích škol. „Mohou se tvořit dětské skupiny, a kdyby to nestačilo, jsme připraveni udělat něco v domě dětí mládeže, ale tak daleko jsme zatím ještě nedošli,“ uvedl starosta. Ženy, které z kapacitných důvodů svoje děti do školek už umístit nemohly, si je musí zatím hlídat navzájem. K tomu slouží i prostor v budově v Městském parku, kde sídlí Amalthea. Ze základních škol nejprogresivněji zareagoval na poptávku ředitel ZŠ Školní náměstí Martin Vykydal. Z vyklizeného bytu školníka se během pár dnů vytvořily malotřídky pro ukrajinské dětí a podařilo se pro jejich výuku zaměstnat i ukrajinské učitele, kteří tu dlouhodobě žijí.

Problémem jsou chybějící, u nás ale povinná očkování

Názory na to, který model je lepší, se různí. Jeden z hlavních problémů zmínil už na chrudimském jednání zastupitelstva poslanec David Kasal (ANO 2011) v souvislosti s chybějicím, u nás povinným očkováním s tím, že o těchto zdravotních důvodech se „v Praze cudně mlčí“. Kasal řekl, že ani lékaři neměli ihned jasné pokyny, jak se k tomu postavit. „Chci jenom poznamenat, že ještě před ukrajinskou krizí od začátku roku byl pro naše děti nedostatek vakcín. Požadoval jsem navýšení základních vakcín pro celou Českou republiku a nemám zpětnou vazbu. A těch problémů je hodně,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20152:Ukrajinské ženy s dětmi míří do útočiště, které jim poskytuje i Amalthea.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zaměstnat Ukrajince lze bez průtahů

Pobytové vízum za účelem strpění nebo dočasné ochrany umožňuje ukrajinským občanům volný vstup na český pracovní trh, proto se mohou, ale nemusí zaevidovat na úřadu práce. Stačí aby nový zaměstnavatel přijetí nového zaměstnance oznámil následně na Úřad práce ČR sám. Neplatí tedy pravidla dřívějšího zaměstnávání uprchlíků, ale zákon schválený 17. března „o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“.

„Podle dostupných údajů je v současné době v evidenci ÚP ČR v rámci okresu Chrudim zhruba 119 občanů Ukrajiny jako zájemci o zaměstnání,“ odpověděla na dotaz Chrudimských novin tisková mluvčí Kateřina Beránková.  „K zaměstnavatelům od 24. 2. 2022 v rámci okresu Chrudim nastoupilo 265 občanů Ukrajiny.“ Ti, co se registrují na úřadu práce, nastupují následně hlavně na dělnické pozice. Ženy s dětmi upřednostňují spíše kratší přivýdělky s jednosměnným provozem.

Chrudim – Údržbu a opravy veřejných prostranství má v působnosti úsek údržby zeleně. Měl by se tdy zaměřovat zejména na údržbu, aby se podobným věcem, jako je pomalé trouchnivění dřevěných mostků v Městském parku, předcházelo. Při procházce tímto koutem města Chrudim to ale vypadá, že se o stav dřevěných mostků nikdo dlouhodobě nestará. Město nechává jeden ze čtyř mostků rozpadnout. Momentálně brání úrazům dětí hlídací kačer ze seriálu Kačeří příběhy, který si bere zmíněnou lokalitu dobrovolně a zadarmo na starosti, a vyhlídnuté kolemjdoucí od mostu odhání.

[[gal:20100]]

Je město schopné se o svůj majetek řádně postarat, nebo zastává názor, že místo včasné údržby raději sáhne k rozsáhlým investicím za více peněz? Řeč je ale i o bezpečnosti, protože v Městském parku se sice po vichřici Ignác odklidily popadané stromy, ale mostek v dezolátním stavu, na který jsme poprvé upozorňovali už v říjnu, je za 23 týdnů ještě v horším stavu. Nápravu mělo zjednat město minimálně ihned po té, co městská policie věc zadokumentovala a mostek obehnala páskami. Ani po pěti měsících se pro bezpečnost dětí v parku nic neudělalo. Vyžádali jsme si proto vyjádření z tiskového úseku a zároveň jsme se zeptali přímo na místě, co si myslí místní občané.

„Tohle není o žádném rozpočtu nebo plánované údržbě. Taková věc se má řešit okamžitě, dávno měli most zpevnit třeba technické služby, ale asi se čeká, až se něco opravdu stane a až pak se bude teprve něco dělat, vím o čem mluvím!“ Vyjádřila se žena, odklepla si cigaretu a její doprovod dodal: „Od čeho je ta údržba? Hlavně že starosta v pracovní době objíždí město a fotí si z dálky údržbáře na Husovce, já kdybych takto pracoval, vyhodili by mě za to na hodinu.“

[[img:chrn_fullwidth:20173:Kačer brání kolemjdoucím vstoupit na rozbitý most.  Foto: Chrudimské noviny]]

Týden jsme počkali, krokusy mezitím odkvetly a město stále nepodniklo žádné viditelné kroky k rychlé nápravě. Nyní tvrdí, že už oprava byla zadána firmě, která mostky jednou vyráběla, ale přidává vysvětlení, že zařídit opravu, to není jen tak.  „Celý proces zadání a výroby konstrukce není jednoduchý a rychlý,“ zní ze správy a údržby městské zeleně slovy Aleše Prokopce. „Ohrazení mostku páskami městské policie se několikrát obnovovalo a bylo by funkční, nebýt vandalů.“

Firma COLAS, která je zhotovitelem rekonstrukce, provádí podle tiskového mluvčího drobné úpravy včetně nátěrů a utahování šroubů. Na svém webu se navíc pyšní, že dokončení celé rekonstrukce parku provedli v roce 2007 i za nepříznivých klimatických podmínek. Rekonstrukce celého parku za 14,3 milionu korun trvala tenkrát 12 týdnů, od srpna do listopadu. Nyní ale nechává město ruplý mostek vinou nedostatečné údržby bez oprav ladem 23 týdnů.

Dříve než k nám po týdnu dorazila tato na dnešní den přislíbená odpověď, přišel se o svoje dojmy z parku podělit místní maskot, který se dostal i na propagační materiály nového vizuálního stylu s heslem „O kousek blíž přírodě“ – živý kačer, který bránil, na rozdíl od zodpovědných úředníků, kteří jsou placeni z daní nás všech, vstoupit na rozbitý mostek vlastním tělem.

Dodáváme, že toto není apríl, ale chrudimská realita všedního dne.

Chrudim – Poté, co při jednání chrudimského zastupitelstva opět vyplynulo na povrch, že se situace v chrudimské nemocnici příliš neřeší a doslova se nemocnice „kanibalizuje“, jak uvedl například Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim) nebo David Kasal (ANO 2011), jsme se zeptali také krajské náměstkyně pro oblast zdravotnictví Michaely Matouškové (STAN): jak vidí aktuální stav, konkrétní kroky, které podnikla, způsob řešení stávající personální situace a vize do budoucna. Tiskový úsek nemocnice na konkrétní dotazy dosud neodpověděl.

[[img:chrn_fullwidth:20182:Situace ilustruje dění okolo nemocnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zdravotníky nemocnice neláká

Jakým způsobem se postupuje v personální situaci, když od září byli přijati do chrudimské nemocnice na interní oddělení na chybějících sedm míst pouze dva noví lékaři? Samotní zdravotníci vyřešili neúnosnou situaci, o které se nemluví, po svém. Kdo mohl, ten otěhotněl, a zbývajícící čtyři odešli na oční, kožní nebo oddělění revmatologie či onkologie. Dál se na úřední desce zveřejňují nová výběrová žízení, což podle zastupitele Jiřího Hradce rozhodně nestačí. 

Filozofie fúze je problematická

Jak vysvětlila náměstkyně pro oblast zdravotnictví Pardubického kraje Michaela Matoušková: „Nemocnice budou nuceny v dlouhodobějším horizontu přistoupit k efektivnějšímu využívání personálních kapacit, například společným lůžkovým fondem a ještě užší vzájemnou spoluprací.“ Největší problém vidí náměstkyně v tom, že lékařů je velmi omezený počet. Tento argument naopak vyvrátil už na jednání chrudimského zastupitelstva David Kasal a osvětlil, že jde spíše o důvody osobního rázu, největší problém je z jeho pohledu právě v problematické filozofii spojování nemocnic.

[[img:chrn_fullwidth:20184:Zdravotníci před chrudimskou nemocnicí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejdříve se musí najít oblastní ředitel

Lékaři nechtějí podepisovat smlouvu o tom, že mohou dle potřeby pracovat v různých nemocnicích v rámci kraje, a odcházejí pracovat do soukromé sféry. Mezitím si nemocnice v Pardubicích přetahuje slibné adepty, původně na praxi z Chrudimi, na svoji půdu, jak dále Kasal dodal. Podle něj je aktuální personální stav nemocnice opravdu na pováženou. Stabilizace nemocnice se předpokládá podle náměstkyně Michaely Matouškové až po obsazení místa oblastního ředitele pro pardubickou a chrudimskou nemocnici. Momentálně se z manažerských pozic hledá pro chrudimskou nemocnici náměstkyně/náměstek léčebné péče a primář/ka interního oddělení. Primář Tomáš Tomek skončil na své pozici k 31. 3. 2022.

[[img:chrn_fullwidth:20148:Nemocnice v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Všichni dělají mrtvého brouka?

„Bohužel situace není jednoduchá,“ ohodnotila současný stav Michaela Matoušková a na obhajobu uvedla: „Problematiku neřešíme jen v našem kraji, a to způsobuje i přeliv pacientů ze sousedních krajů právě k nám, zejména pak z Čáslavska.“ Právě o Čáslavsku a Kutnohorsku byla řeč shodou okolností i 21. března v posledních minutách jednání chrudimského zastupitelstva města, jen v trochu jiné rovině.

„Ředitelství hodlá pověřit tři starší lékaře, ať se starají o provoz, a tím ta situace pro ně končí. Doporučil bych vyvolat řízení s paní Matouškovou, která je odpovědným člověkem, vedení nemocnice nedělá nic,“ vyvolal krátkou diskusi na toto téma zastupitel Jiří Hradec. „Všichni dělají mrtvého brouka, ale čas běží,“ dodal. „Připomíná mi to Titanic a dopadneme jako Kutná Hora nebo Čáslav.“ Tiskový úsek Nemocnic Pardubického kraje pro ověření na dotaz Chrudimských novin dosud nezareagoval.

[[img:chrn_fullwidth:20183:Lékaři prchají z nemocnic do soukromé sféry.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na jednáních se moc nevyřešilo

Z vyjádření náměstkyně také vyplývá, že se žádná mimořádná jednání kvůli situaci v chrudimské nemocnici ani žádné další kroky navíc, kromě pravidelných jednání, neplánují. „O situaci se samozřejmě zajímám, a to pravidelně při svých jednáních s představenstvem, a to i v náborové oblasti. V kontaktu jsem nejen kvůli chrudimské nemocnici s MUDr. Vladimírem Ningerem téměř dennodenně,“ dodala náměstkyně na otázku s kým vším pro řešení v této věci spolupracuje.

Horka/Chrast-Chacholice – Jaro začalo a žáby už jsou na tahu ze zimoviště na rozmnožiště. V červnu bude následovat další, až se centimetrové, okem na asfaltu sotva rozpoznatelné žabičky budou vydávat na cestu mezi Horeckým rybníkem a lesem, kudy protéká Žejbro, přes silnici mezi Chacholicemi a Horkou. Časem by je prý měly ochránit před přejetím pod koly aut vybudované zátarasy. Městský úřad Chrudim zatím vydal na žádost Pardubického kraje alespoň rozhodnutí o uzavírce silnice. A Josef Cach ze Záchranné stanice a ekocentra Pasíčka celou akci monitoringu migrujících obojživelníků koordinuje.

[[img:chrn_fullwidth:20124:Zátarasy mají sloužit k monitoringu obojživelníků. Foto: Chrudimské noviny]]

Úplná uzavírka 1,2 kilometru dlouhého úseku silnice III/355 18 mezi Horkou a Chacholicemi probíhá na žádost Odboru životního prostředí a zemědělství Pardubického kraje. Shodou okolností bude silnice uzavřena kvůli očekávanému dešti pravděpodobně už ode dneška, tedy 29. března, a potrvá zhruba týden až 14 dní. Do 3. dubna je možné trasu objet z Horky do Chrasti po ulici Obce Ležáků, od 4. dubna musí řidiči až na křižovatku u chrasteckého nádraží.

Ochránci přírody pod vedením Josefa Cacha ze Záchranné stanice Pasíčka postavili improvizované zábrany podél silnice z dřevěných kůlů a igelitu, aby mohli spočítat druhy a počet migrujících živočichů. Minulý rok po této trase migrovaly tisíce malých žabiček a i přes uzavírku silnice jich bohužel spousta skončila pod koly aut. Nejsou totiž  přes svoje zbarvení a velikost vůbec vidět.

[[img:chrn_fullwidth:20125:V Chacholicích už napočítali za víkend 500 obojživelníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Děláme opatření, aby se ty žáby, které táhnou masově ze zimoviště na rozmnožiště, nepřejížděly. Silnice se bude uzavírat shodou okolnosti asi raději už ode dneška, protože mám strach, že bude pršet a i když ještě není úplně teplo, už tudy přešlo asi 500 zvířat,“ potvrdil Josef Cach. Tolik jich migrovalo jen za víkend a včerejší den. „Jsou tam skokani hnědí, čolci obecní a hlavně velká populace ropuchy obecné, která když tam táhne ze zimoviště, už si ji po cestě najde sameček, vleze jí na záda a ona si ho k tomu rozmnožišti musí donést,“ dodal.

Do budoucna je vize, že se podél celého břehu možná postaví stabilní zábrany, protože se jedná o dlouhodobý jev. Momentálně se obojživelníci sčítají, aby se zjistilo, jak velká populace tudy migruje, protože to je jedno z kritérií pro udělení dotace na vybudování ochranných opatření, jako jsou třeba rámové propustky.

[[img:chrn_fullwidth:20141:Zdroj: MěÚ Chrudim]]