Chrudim – Na novém mostě přes Chrudimku nezůstává dopravní značka „Projíždíte stavbou“ náhodou. Skutečně zmizí zřejmě až za několik měsíců. Co ještě zbývá doladit a kolik vše nakonec i s vícepracemi bude stát, prozradila tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Petra Drkulová.

„V souvislosti s rekonstrukcí mostu na silnici I/17 v Chrudimi jsou v plánu terénní úpravy v obvodu stavby a dokončení vodorovného dopravního značení v plastu. Tyto práce budou dokončeny do 31. května 2025,“ uvedla Petra Drkulová.

[[img:chrn_fullwidth:25860:Nový most je tak vytížený, že už se od listopadu i stačil sjezdit nově vyznačený přechod.Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Do Klášterních zahrad by se pro strážníky měl podle návrhu Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality města Chrudim opravdu vybudovat zvláštní vstup. Takový návrh padl už na konci listopadu. A podle množství rozbitých věcí v okolí to vypadá, že se strážníci skutečně moc často v parku na rozdíl od vandalů nenacházejí. 

Jako kdyby se strážníci dopředu připravovali na to, aby si nemuseli odpírat vánoční řízečky a plnou mísu bramborového salátu, a to s vidinou, jak budou po Vánocích muset obíháním zrádného plotu nabírat ztracenou fyzičku. Už v listopadu v komisi, ve které je i vrchní strážník Lukáš Dvořák často pozvaným hostem, zaznělo, co by bylo třeba. Že by se pro strážníky vybudovala do Klášterních zahrad zvláštní branka, aby měli vstup do zahrad co nejblíže své kanceláře.

[[gal:25841]]Foto: Chrudimské noviny

Zvláštní vstup přímo z parkoviště jejich pracoviště by jim to ulehčil. Z nové branky za jejich sídlem v Hradební ulici by pak mohli v budoucnu zachránit velkou spoustu rozbitého mobiliáře. Až se zas něco semele na kameře, chytili by viníka jedna dvě. Nemuseli by utíkat. Jen by si odskočili. Zlepšovák by umožňoval, aby mohli vyrazit na místo činu jako divoké šelmy i zpoza rohu. A překvapeným vandalům by se to určitě nelíbilo.

Chrudim – Počítání už začalo a první kasičky jsou rozpečetěny. Koledníci tříkrálové sbírky letos vyšli do ulic už po pětadvacáté. Penězi do kasičky přispěl i starosta František Pilný (ANO 2011). Posílat peníze můžete ještě i online až do konce ledna!

Koledníci přišli i na chrudimskou radnici, kde se starosta nechal vyfotit, jak se do kasičky snaží prostrčit poskládanou dvoutisícovou bankovku jako upřímný akt podpory. Jiní v tom uvidí pokus o získání politických bodů, jenže v porovnání s příjmy, které starosta má, se jedná opravdu spíše o symbolickou částku a nejsou to jen příjmy ze starostování ve výši 108 488 korun.

[[img:chrn_fullwidth:25826:Do sbírky symbolicky přispěl i starostaZdroj: Charita Chrudim]]

Až do včera jste mohli potkat koledníky i v ulicích. V Chrudimi se chodilo v sobotu. Do ulic vyšlo více než 140 králů, ale kasiček bylo o 4 méně než v roce 2024, kdy se vybralo i formou online koledy přes 1,8 milionu korun. I přesto to podle zatím rozpečetěných a spočítaných kasiček vypadá, že letošní koleda bude ještě štědřejší než ta minulá. Přispět můžete online ještě až do konce ledna. 

[[img:chrn_fullwidth:25827:]]

Chrudim – O rekultivaci bývalého lomu na Podhůře využívaného především jako skládka stavební suti se uvažovalo už před třinácti lety za starostování Petra Řezníčka (SNK-ED). S blížícím se rokem 2030, a tedy  koncem skládkování, začíná být řešení opět aktuální. Místa po bývalých skládkách se využívají nejrůznějším způsobem  po celé republice. Jak by se dala využít ta chrudimská si začala prověřovat jedna z komisí Rady města Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:25825:Rouhledna Bára a skládka na podzim 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jestli by se dalo využít volné místo na Podhůře pod rozhlednou Bára například pro trávení volného času sportem se v současnosti zabývají členové komise pro rozvoj sportu ve městě. Jak ho i jinak využít se začali zajímat už na svém posledním jednání v roce.

V ČR není nápad na využití bývalých skládek takovým způsobem ničím ojedinělým. Ze čtrnáctimetrové vrstvy popílku z elektrárny Opatovice se například v Dřítči s výhledem na Kunětickou horu vytvořilo golfové hřiště. 

Chrudim – Přichází modernizace! Kino už nebude vypadat jako skladiště starého nábytku. Pokud ještě chcete zažít pořádné retro a něco, co jste jinde neviděli, máte v tomto roce poslední možnost. Protože město už si objednalo kompletní architektonickou studii, která navrhne, jak vytvořit divákům z návštěvy lepší zážitek a přitom zachovat pohodlí. Změny se proto budou týkat hlavně interiéru.

Na podzim kino dostalo novou promítačku a v roce 2025 je v rozpočtu na běžnou údržbu a opravy vyčleněno neobvyklých 350 tisíc. Jak bylo v plánu, město  už objednalo i architektonickou studii za téměř 318 tisíc od společnosti Meetplace. Tato společnost už v Chrudimi navrhovala bytové domy v Píšťovech. Nová studie bude hlavním pilířem pro další modernizaci městského kina.

Mnoho změn, ale to podstatné zůstane zachováno

Plánuje se odvlhčení celé budovy, včetně odvedení vody ze dvora. Další změny zasáhnou hlavně interiér. Technika zůstane (až na světla a možnou výměnu elektroinstalace) beze změny. Vnitřní uspořádání se měnit nebude, kromě kompletního přepracování bufetu a jeho oddělení od šatny. Koupí se i nové dveře pro vstup z ulice Svatopluka Čecha. Zmodernizuje se pokladna. Město by chtělo propojit promítací kabinu se sálem a také se zvažuje rozšíření pódia pro různá vystoupení nebo přednášky. Podlaha v sále i sedačky, včetně několika dvoumístných, by měly být vyměněny za lepší a hlavně zmizí gauče. Kapacita kina je zatím naplánována pro minimálně 140 diváků.

[[img:chrn_fullwidth:25810:]]

Poslední slovo bude mít město

Studie zahrne detailní návrh změn s 3D náhledy a projekt, jak vše realizovat, včetně nákladů. Vše bude konzultováno s městským architektem, se zástupci vedení města i s ředitelem Chrudimské besedy, protože ta kino provozuje. Město nezapomnělo ani na důležitý detail: bude třeba, aby se úpravy mohly realizovat po etapách.

Chrudim – Svozy vánočních stromků dneškem nekončí. K proběhlým dvěma termínům přibudou ještě další pro ty, co zapomněli, nebo se ještě svých stromků nechtěli vzdát. Technické služby Chrudim se nakonec požadavkům ve svozu stromků přizpůsobily a servis zákazníkům vyhrál!

„Technické služby Chrudim vycházejí vstříc četným žádostem a přidávají další dva termíny, úterý 14. a středu 15. ledna,“ informoval tiskový mluvčí Aleš Prokopec. Komu nebudou stačit ani nové termíny, ten už si ale bude muset poradit a odvézt odstrojený stromek do sběrného dvora sám.

[[img:chrn_fullwidth:25809:Momentka z Resselova náměstí 14. prosince 2024.  Foto: Chrudimské noviny]]Pokud by smrk, jedle a borovice rostly ve volné přírodě bez zásahu člověka a ne na plantážích, mohly by se dožít 200 i 400 let. Borovice dlouhověká dokonce i více než 5000 let. Takhle ale za 6 až 10 let, až dorostou do požadované velikosti, jejich pouť ve jménu tradice během 2 až 6 týdnů končí.

Pardubický kraj – Nemocnice Pardubického kraje zveřejnila počty všech porodů ve svých nemocnicích za předchozí rok (2024) i aktualizované informace o prvních novoročních děťátkách. Svoje prvorozeňátka má i Chrudimská nemocnice, důležitou hranici ale za minulý rok porodnice nepřekročila.

[[img:chrn_fullwidth:25718: Porodnice Chrudim.  Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje]]

V Chrudimské nemocnici, se do 23. září, kdy byla uzavřena tamní porodnice, narodilo 557 dětí a po jejím znovuotevření se tu po 17. prosinci stačilo narodit ještě osmnáct. S celkovým počtem 575 děti je ale porodnice na spodních příčkách v kraji. Svitavská nemocnice hlásí za minulý rok 601 porodů, Orlickoústecká 822 a Pardubická 1090.

Snad bude rok 2025 přívětivější

Jako první miminko roku 2025 se v Chrudimské nemocnici narodila ve 20:44 hodin holčička Eliška, která vážila 3610 g a měřila 50 cm. V pardubické porodnici se první miminko narodilo až druhý den, ve 9:39 hodin, a to holčička s neobvyklým jménem Munkhlen Batsukh, která vážila 4470 g a měřila 53 cm. Prvním miminkem Pardubického kraje se ale stala holčička Viktorie narozená ve Svitavách v 1:31 hodin a chlapeček Jakub narozený v 7:08 hodin.

Minimum splňuje, roční hranici nepřekročila

Podle České gynekologické a porodní společnosti je optimální pro udržitelnost porodnic a zachování bezpečné a efektivní péče 600 porodů ročně, nebo alespoň 1000 za tři roky. Tato nastavená hranice značí dostatečné příjmy od zdravotních pojišťoven. Větší pokles porodnosti už by mohl znamenat zrušení porodnice.

Chrudim – Podle hlasujících v anketě, která běžela celý minulý rok, by se mohl protěžovaný novoroční ohňostroj klidně úplně zrušit! Rada města Chrudim podobu novoročních oslav řešila opakovaně, ale na takovém závěru, jako čtenáři Chrudimských novin, se zatím neshodli. Ti by většinou svých hlasů rozhodli pokrokověji, s ohledem na životní prostředí, kam se škodlivé látky z ohňostrojů prokazatelně ukládají.

[[img:chrn_fullwidth:19567:Ohňostroj se dlouhodobě odpaluje z Klášterních zahrad.  Foto: Chrudimské noviny]]

Celkem hlasovalo 154 občanů, kterým podoba novoročních oslav v Chrudimi není lhostejná. Nejméně hlasů dostala možnost, že by se měl novoroční ohňostroj zachovat, ale ostatní ohňostroje omezit. Pro tuto volbu se mezi 21 procenty stejně hlasujících občanů vyjádřil i Luboš Jelínek, jeden ze spolumajitelů vyhlášené Galerie Art v centru města, která často hostí umělce slavných jmen. Ostatní, kteří se do ankety zapojili, zůstali v anonymitě.

A jak se ukázalo, souboj se vedl o to, zda oslavy nového roku zachovat tak, jak jsou, nebo oslavy změnit a ohňostroj úplně zrušit. Pro možnost, aby vše zůstalo jako doposud, kterou upřednostňuje i většina současné radniční koalice, se vyjádřilo 35 procent hlasujících. Nejvíce lidí, celých 44 procent, ale hlasovalo pro to, aby se novoroční ohňostroj úplně zrušil a nahradil se jinou show! To je myšlení směrem k zachování zdravějšího životního prostředí. V současné době nahrazují ohňostroje ekologičtější varianty zábavy, jako je například světelná dronová show nebo videomapping. 

Chrudim – Na konci roku 2024 se postaralo vedení města s Technickými službami Chrudim a Chrudimskou besedou o další neplánovaný, ale nezapomenutelný zážitek. Vidět to bylo hlavně poté, co zmizelo z náměstí podium.

[[img:chrn_fullwidth:25763:Nápis v dlažbě posloužil jako místo pro toalety. Foto: Chrudimské noviny]]

Že by na záběrech z webových kamer a z oken radnice nic vidět nebylo? Vánoční svátky už jsou sice pryč a s nimi i první leden, Nový rok. Jenže některým turistům stále zůstává v zákeřné paměti jejich telefonů, co uviděli, když vyšli z prostřední uličky na Resselovo náměstí v Chrudimi. Nebyl to morový sloup ani vydlážděný nápis před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, stánky nebo vánoční stromeček, ale všudepřítomné popelnice!  

[[img:chrn_fullwidth:25760:Popelnice rušily estetický dojem i sváteční atmosféru.  Foto: Chrudimské noviny ]]

Brzy po otevření vánočních trhů si totiž lidé stěžovali starostovi, že nemají kam házet odpadky. Nikoho z nich ale nenapadlo, že rychlé řešení nebude to nejpromyšlenější, jak se ukázalo po odstranění pódia. Při příchodu z postranní uličky od kostela se objevily nečekané výhledy. „Člověk přijde na náměstí, těší se na sváteční atmosféru a místo toho jako první uvidí popelnice. A dokonce i pod stromkem,“ uvedla rozčarovaná turistka. „Nechápu ten přístup! Kam se poděl smysl pro estetiku?“ dodala. Tento zážitek jí tak zvedl tlak, že jestli se jí nakonec podařilo najít záběr bez popelnice, poklidná vzpomínka ze sváteční Chrudimi to nejspíš nebude.

[[img:chrn_fullwidth:25765:Popelnice se vyjímaly i pod stromkem.  Foto: Chrudimské noviny]]

V Chrudimi ale dle zkušeností místních nejsou podobné výjevy zdaleka nic ojedinělého. Člověk se pravda od středověku, kdy se po městě brodili slámou a hnojem, změnil jen málo. Minulý rok se například stal ukázkou této zvláštní péče a úcty k tradici úklid před masopustním průvodem. Výsledkem bylo, že všichni účastníci, aniž by o tom někteří věděli, slavnostně roznesli rozmočenou vrstvu nastřádaných holubích výkalů z chodníku od muzea až na náměstí. A předloni zase zastínily výhled na barokní morový sloup otevřené pisoáry.

Chrudim – Chrudim má od roku 2024 po několika letech nového městského architekta. Je jím Martin Nedvěd (40), který na pozici externího konzultanta města nastoupil v lednu. Ještě než se to stalo, učil dva roky odborné předměty na Střední průmyslové škole stavební v Pardubicích. Také je členem spolku Palučiny. I když se narodil v Poličce, cítí se jako „Chrudimák“. Jak se za těch několik měsíců s novou rolí městského architekta sžil, co by rád prosadil a co jiného ještě jeho práce obnáší?

[[img:chrn_fullwidth:25739:Externí městský architekt Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak časově náročná je vaše práce?

Snažím se s prací pro město vejít do smluvně vymezených padesáti hodin měsíčně. Ale jako Chrudimák se jí v duchu věnuji prakticky pokaždé, když vyjdu ze dveří a rozhlížím se kolem sebe.

Vnímáte v poslední době ve městě nějaké architektonické detaily pozitivně, nebo negativně?

Jako pozitivní vnímám například snahu o regeneraci městské památkové zóny, která se myslím ubírá dobrým směrem. Toto úsilí naopak podkopávají (byť zřejmě neúmyslně) některé provozovny svou ukřičenou reklamní grafikou a jinými nevhodnými „výpady“ do veřejného prostoru.

Chtěl byste něčím navázat na konkrétní práci vašich předchůdců?

Kolegové Thér i Janatka odvedli pro město spoustu dobré práce – za architekta Janatky vznikl například Manuál tvorby veřejných prostranství, který bych rád uplatňoval jako minimální standard pro veškerou výstavbu, které se ho týká.

Co můžete z pozice pouhého externího konzultanta v Chrudimi ovlivnit k lepšímu a které naopak ovlivnit nemůžete?

Mohu ovlivnit projekty (městské i soukromé), které jsou se mnou konzultovány od prvních koncepcí a návrhů. Protože si můžeme s autorem vyjasnit, co je pro konkrétní místo podstatné a co naopak nežádoucí. Nedokážu ovlivnit řadu projektů, které jsou již dotažené do prováděcí dokumentace a mají například vydané stavební povolení.

[[img:chrn_fullwidth:25735:Architekt Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Konzultujete také každých čtrnáct dnů s lidmi, je o vaše rady zájem?

Na konzultace většinou lidé chodí (zatím jenom dvakrát nepřišel nikdo). Pokouším se vždy vyhovět i těm, kterým určený čas nesedí nebo kteří se chtějí sejít přímo v zájmové lokalitě, a po dohodě mailem si sjednávám schůzky i jindy a jinde. 

A jaké konkrétní dotazy už jste pomohl vyřešit?

Většinu příchozích lze rozdělit asi do tří skupin: První se přichází poradit o konkrétním záměru, který by chtěli ve městě realizovat. V ideálním případě přijdou ještě před zadáním návrhu, představí mi svůj záměr a bavíme se o nějakých požadavcích a limitech ze strany města. V horším případě jdou konzultovat již hotový projekt a hledáme nějaké kompromisy, aby to dopadlo pro obraz města co nejlépe.

Druhá skupina přichází s konkrétními náměty na zlepšení či opravu prostorů nebo staveb v majetku města. Tady nejsem schopný vyhovět hned, ale všechny podněty si píšu a kreslím do mapy pro pozdější projednání s investičními techniky nebo pro případ, že se bude dané místo v budoucnu předělávat v rámci jiné stavební činnosti (třeba kvůli výměně inženýrských sítí).

Poslední okruh jsou rezidenti nespokojení s nějakým stavebním záměrem v jejich okolí a chtějí poradit, jak zabránit jeho realizaci.

[[img:chrn_fullwidth:25736:Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vaše slovo má velkou váhu v rozhodování, jakou výslednou podobu budou mít chystané projekty? Co byste považoval za ideální stav?

V zastupitelské demokracii mají mít vždy poslední slovo politici a političky, které si lidé zvolili, aby za ně  spravovali město, jak nejlépe dovedou. Za ideální stav považuji, když oni naslouchají tomu, co jim radí experti, které si k řízení města přizvali a důvěřují jim. Ale už starosta New Yorku Bloomberg říkal: „V Boha věřím. Všichni ostatní mi musí předložit data.“

Doporučil už jste městu konkrétní změny, které by mělo v rámci svého rozvoje podniknout?

Během prvního roku jsem se zatím spíše rozkoukával a seznamoval s běžícími plány, investicemi a zavedenými procesy. Bylo potřeba pomoci dotáhnout některé projekty u kterých jsem nebyl od začátku a už byly nějak nastavené.

Přijali vaše návrhy snadno, nebo jste je před nimi musel těžce obhajovat?

Koncepce, na kterých teď pracuji, konzultujeme průběžně jak s vedením, tak s jednotlivými odbory města, takže si spíš vzájemně vyjasňujeme odborné a politické náhledy na věc, než že by šlo o nějakou tvrdou obhajobu.

Vznesl jste už vedení města nějaké konkrétní výhrady k současnému územnímu plánu a regulačnímu plánu městské památkové zóny, pokud nějaké máte?

Aktualizace územně plánovací dokumentace probíhá stále a případné úpravy řešíme zatím interně.

[[img:chrn_fullwidth:25733:Architekt Martin Nedvěd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Líbí se vám jako městskému architektovi nápad Za loutkami do Chrudimě?
Budete nějak zasahovat do rozmísťování sošek?

Podle předběžné dohody se mnou bude umístění loutek do budoucna konzultováno. Obecně – umění do veřejného prostoru určitě patří, posouzení jeho kvality je na širší diskusi, ve které se cítím být spíš poučeným amatérem než kompetentním odborníkem.

Jak byste okomentoval například nedokončenou studii centra města po Tyršovo náměstí, úpravy Husovy ulice, nedořešené nábřeží Karla Čapka, Masarykovo náměstí nebo parkovací dům pod Moravovou zahradou?

Všechny tyto lokality, a řada dalších, dál od centra, si zasluhují pozornost a bude potřeba se jim dále věnovat.

Tyršovo náměstí se momentálně řeší v souvislosti s dalšími etapami úprav sportovní haly, ohledně zlepšení nábřeží Chrudimky teď vše diskutujeme v rámci plánu protipovodňových úprav.

Masarykovo náměstí je bohužel utilitární dopravní prostor, u kterého se nám v blízké době asi žádné velké zlepšení nepovede.

A parkovací dům na Moravově zahradě by zřejmě usnadnil situaci rezidentům v okolí, posílil možnosti parkování při akcích na náměstí, v hale či Klášterních zahradách a pomohl odblokovat některé projekty, které dnes nejsou schopné naplnit požadavky na parkovací místa (např. bytové půdní vestavby v centru).

A co parkování v Chrudimi, má podle vás nějaké rychlé řešení?

Nemyslím. Jako architekt mohu navrhovat rozšiřování parkovišť, parkovací domy a přemlouvat soukromé investory, aby v rámci svých projektů alokovali co nejvíce parkovacích míst a volné kapacity třeba pronajímali. Nicméně zkušenosti z celého světa říkají, že více parkovacích míst problém neřeší – jenom přitahuje stále více aut.

Respektovaný urbanista Jan Gehl tvrdí, že jediným řešením, které v některých městech už začíná fungovat, je dobrovolné omezení používání automobilů ve prospěch pěší chůze, veřejné dopravy a cyklodopravy.

Co byste navrhoval vy?

Osobně si myslím, že pro zdravého člověka, který neveze velký nákup nebo jiný náklad, je chůze nejlepší, nejdravější a někdy i nejrychlejší způsob pohybu po městě. Ale vnímám, že je to u nás stále třaskavé téma a hodně lidí má nějakým kuriózním způsobem spojenou jízdu autem s osobní svobodou.

Proto nechci nikoho přesvědčovat, ale snažím se jít příkladem. Po Chrudimi chodím většinou pěšky, do školy do Rybitví jezdím na kole nebo autobusem a v domácnosti máme pouze jeden automobil parkující v podzemní garáži.

Chtěl byste ještě něco dodat?

Že mě práce městského architekta po prvním roce zatím baví a vidím v ní smysl.