Chrudimské noviny Chrudimský triumf dominikánského ritu i filosofa

Dnes: 15°C
Zítra: 13°C
Pozítří: 18°C

Chrudimský triumf dominikánského ritu i filosofa

Jak se počaly blížit katolické misie v Chrudimi, jež měli v gesci bratři dominikáni, rostl v hlavách dvou tradičních katolíků nápad. Jedním z přednášejících měl být i pater Efrém Jindráček O.P., který je znám svou láskou k dominikánské liturgii. Denně ji slouží a dokáže velmi přesvědčivě argumentovat v její prospěch. Nelze zapomenout ani na kouzlo osobnosti, jímž dominikán disponuje. Já i Lucie Sulovská (druhá tradiční hlavička) jsme tedy pojali nápad, že by nebylo právě špatné, pokud by se v rámci „Týdne porozumění“ (takový název dostaly dominikánské misie v Chrudimi) mohla uskutečnit i mše svatá v dominikánském ritu, kterou by odsloužil právě profesor Jindráček.

Slovo dalo slovo a po rozhovoru s místním arciděkanem bylo jistou věcí, že se tato mše svatá uskuteční ve středu 20. srpna v kostele svatého Michaela Archanděla. Kostel se jevil výhodněji, než arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, protože není obdarován pokoncilní vymožeností, kterou je takzvaný „obětní stůl“, tradicionalisty však nazývaný všelijak. Vysoce důstojný otec arciděkan Heblt sám s tímto návrhem přišel a mne i Lucii to samozřejmě přišlo jako dobrý nápad. Pater Efrém s neobyčejnou ochotou vyšel vstříc naší žádosti a na internetu se začala šířit pozvání.

Po další domluvě s paterem Jindráčkem nastal čas příprav a zde je třeba vzdát holt otci Jiřímu Hebltovi a jeho pomocníkům. Vzorně připravili vše a dokonce ještě mnohem víc, co pater Efrém ku sloužení mše svaté podle starobylého obřadu potřeboval a žádal. Otec Jiří dokonce zapůjčil i svůj primiční kalich a obstaral manipul a nádherný, zlatohlavý ornát. Ten byl původně ušit k slavnostnímu znovuvysvěcení kostela po regotizaci provedené zhruba před sto lety architektem Františkem Schmoranzem.

Když nastal den „D“, odebrali jsme se s Lucií na faru, kde již měl pan arciděkan připraven košíček s potřebnými věcmi, ornát a také albu, která patří chrudimskému farnímu vikáři Štefanu Brindovi. Vše bylo odneseno do kostela svatého Michaela a nezbývalo, než čekat na 16. hodinu, kdy měla mše svatá započít. Slíbený ministrant bohužel nedorazil, ale přítomný otec Pavel Mayer O.P. pohotově zavolal bratra Metoděje O.P., jenž má s ministrováním při dominikánském ritu zkušenosti. Pán Bůh se o své věrné zkrátka postará. Před čtvrtou dorazil pater Efrém, doprovázela ho i jedna starší sestra dominikánka, kostel se začal pomalu plnit.

Z původních dvaceti věřících nakonec bylo hned padesát a návštěvou poctil bývalý hřbitovní kostel i sám arciděkan Jiří Heblt, který zakleknul v první lavici. Mezi přítomnými byla většina těch, kteří věděli, co se bude dít, ale příjemně překvapilo i několik místních oveček, jež si nenechaly tuto mimořádnou příležitost, poznat mši svatou ve formě, jakou milovali jejich předkové, také ujít. Překvapen hojnou účastí byl i sám celebrant. Nutno podotknout, že příjemně. V lavici zasedl i jeden z chrudimských seminaristů.

Když se odbyla mše svatá, byl na řadě krátký odpočinek a v 18 hodin také návštěva přednášky „Proč dobrý Bůh dopouští zlo“, kterou opět přednesl pater Efrém. Účast byla více než hojná a scholastický výklad patera Jindráčka, jenž nezapřel svou lásku ke svatému Tomáši Akvinskému a středověké filosofii, byl doslova balzámem pro uši tradičního katolíka. Takto se totiž na většina zdejších katolických fakult neučí.

Po skončení přednášky nastal čas na dotazy, jichž nebylo mnoho, a krátké, přátelské popovídání se známými před budovou muzea, bývalého kapucínského kostela. Nezbývá, než tedy konstatovat s klasikem: „Líná huba, holé neštěstí.“ Jestliže se tradiční katolíci neozvou, nebude o nich slyšet a jejich případné brblání na nezájem moderního kléru zkrátka vyzní naprázdno.

Jakub Valenta

Reklama