Chrudim - Architekt a historik umění Marin Dobrev, který v Chrudimi působil řadu let jako památkář, se do města vrací tentokrát v roli chiromantika, tedy odborníka, který z čar v dlaních dokáže vyčíst váš osud. Málokdo ale ví, že se v této oblasti pohybuje úspěšně více než 50 let a patří mezi nejvyhledávanější znalce chiromantie v České republice. Ve středu 18. července se s ním můžete setkat při osobních konzultacích v Poradně Ve hvězdách v Čáslavské ulici.

"Chrudim mám rád nejen proto, že jsem tu působil jako památkář, ale zejména pro její ojedinělou architekturu v centru města, která má v sobě náboj magična a úžasné energie," říká věčně usměvavý architekt, který v současnosti žije ve Dvoře Králové nad Labem. A jak přišel ke čtení osudu z lidských dlaní? "Na gymnáziu se mi dostala poprvé do rukou kniha o chiromantii a jelikož se mi odjakživa líbila děvčata, snažil jsem se z ní co nejvíce naučit, abych je mohl svými znalostmi ohromit, což se mi skutečně podařilo. Až později jsem si uvědomil, o jak úžasnou vědu vlastně jde a začal jsem se jí věnovat naplno a do hloubky," pokračuje chiromantik.

Architekt Marin Dobrev.

Arch. Marin Dobrev se může pochlubit úspěšnou kariérou - za více než 50 let ho vyhledaly už tisíce spokojených klientů a při každé takto zaměřené akci je u něho vždy beznadějně obsazeno. V Chrudimi se poprvé představí ve středu 18. července v poradně časopisu Ve hvězdách v Čáslavské ulici čp. 366, kde bude poskytovat po celý den věštecké služby objednaným zájemcům. Ti se teď mohou hlásit na konkrétní čas u Marie Jirotkové na telefonním čísle 736 612 624.

A které otázky kladou Marinu Dobrevovi lidé nejčastěji? "Nejvíce se ptají na partnerské vztahy, hned potom se zajímají o pracovní záležitosti, finance, podnikání, zdraví, anebo řeší svoje děti či všeobecně svoji budoucnost," vyjmenovává chiromantik. A jelikož jsou nejčastějším tématem otázek vztahy mezi ženami a muži, uvádíme jeden z příběhů Marina Dobreva:

Milá modrooká blondýnka a manželský kříž

Mám jednu mladou známou z chiromantie, která je mi neobyčejně milá. Modrooká, pěkně stavěná blondýna, výrazně vyzařující duševno. Od vidění jsem ji znal dlouho a pokaždé, když jsem ji potkal, jsem pocítil stesk po „ztraceném mládí“. Určitě bych se jí dvořil. Když se jednoho dne objednala a přišla na chiromantii, jak promluvila, už jsem „jihnul“. Její sametový hlas měl ke všemu neodolatelný, magicky vábivý „sex-appeal“. Tolik příjemného v jediné osobě člověk často nepotkává a já byl automaticky naladěn „věštit“ jen samé „super“ zprávy. Při analýze povahy jsem nemusel však nic „nadnášet“.

V rukách měla ke svému zevnějšku zcela odpovídající kvality. Bezvadná mladá žena s bezvadnou postavou procházela milostným vztahem, který měl být brzy završen svatbou. To jsem jí pochopitelně přál, nebýt „maličkosti“, že dva – tři roky po sňatku měla pár let prožívat silně negativní emoce. Ověřil jsem si vhodnost partnerství podle dat narození. Vyplýval z nich nesoulad – ona byla v Rybách a on v Blížencích. Ani ročníky nebyly dvakrát vyhovující, ač nikoliv přímo rozporné. Vysvětlil jsem jí, že bude prožívat, jak se jeho „vzduch“ v její „vodě“ neudrží, a to ji bude trápit (měl odlišný přístup k romantice a lásce).

Ne, že by jí manžel chtěl nějak vědomě zraňovat, prostě bude „jiný“. Čili, jak jednou konstatovala jedna zkušenější klientka: „Kdybych věděla, jak důležité je být v souladu s partnerem podle horoskopu, nikdy bych do žádného vztahu nevstupovala bez dostatečné jistoty z ´hvězd´, že je to v pořádku.“ Původně jsem jejího partnera vůbec neznal, ale poznal jsem ho náhodou za pár týdnů. Pohledný, vysoký mladý muž, který hned dělal velmi dobrý dojem. Právě začínal hrát tenis. Pod vedením trenéra se dokázal zlepšit za několik dnů tak, jako jiní za měsíce. I z jeho chování jsem pochopil, proč byl pro sympatickou mladou ženu tak přitažlivým.

Oba dva byli nadprůměrně kvalitními reprezentanty vlastního pohlaví a vztah byl z tohoto hlediska „ukázkový“. Pouze přístup povah k životním hodnotám měli značně odlišný. Předpokládal stálé přizpůsobování se něčemu nechtěnému a hlavně nezvyklému. Mladá paní se pak dostala do jiného stavu a na čas se „vytratila“. Neviděl jsem ji asi dva roky. Jednoho dne jsme se ve městě potkali a chvíli si povídali. Říkala mi, že když jsem ji varoval před nesourodostí jejich povah, nepřikládala tomu tak velký význam, protože byla připravena, že si bere muže, který je vždycky „jiný“.

„Dneska ale vím,“ sdělovala, „jak hlubokou jste měl pravdu. Skutečně se velice lišíme jeden od druhého. Očekávala jsem podstatně více pochopení a romantiky. Co dělat, nyní jsme rodina. Jeho jsem chtěla, a tak ho mám.“ Ano, nebyla jediným příkladem, který přitahoval vlastní podstatu doplňující odlišnosti. V naprosté většině případů nás láká to, co sami nevlastníme. Až pak si začínáme uvědomovat, že si tím sami dobrovolně volíme také různá úskalí. Je potom na každém z nás, jak se s těmito rozdíly vypořádáme.

Někdo nesnese odpor, stálé nároky na kompromisy a rozvádí se. Jiný je odhodlaný nosit „manželský kříž“ a vše překonávat po celý život. Mladá paní se neměla čeho bát. Její trápení bylo pouze dočasné. Mělo trvat takovou dobu, než-li si na jeho povahu postupně přivykne.

Denně potkávám obětující se manželky, které mají své „bolístky“. Vysvětluji jim, že už to tak bývá. Ne nadarmo se říká, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Snažím se je nabádat k tomu, že i toto trápení má své určité kouzlo. Pro klid duše, když se Vám něco nezdá a chcete, aby to bylo jiné, říkejte si věčnou pravdu, že v jiném provedení chlap (žena) je vždy pouze chlapem (ženou) – tudíž něčím zákonitě nepochopitelně jiným a že právě v tom spočívá kouzlo věčné přitažlivosti.